Proto už v rozpočtu pro příští rok chceme významně navýšit tuto položku (ostatní neinvestiční výdaje, tzn. pomůcky, peníze na učebnice, placení nemocenské, kurzy plavání apod., pozn.) a to tak, aby dosáhla zhruba jedné a půl miliardy korun.
Výrok Petra Fialy hodnotíme jako neověřitelný, protože informace o návrhu státního rozpočtu zveřejněné na stránkách MF ČR takovéto detaily neposkytují.
Pro mě ta klíčová podmínka byla řečena hned na začátku. A to byl příslib, který zazněl potom i veřejně, podpory ze strany Petra Nečase. A také souhlas všech tří subjektů, které vytváření vládní koalici s tím, že moje jméno je to správné pro to, abych zastával post ministra školství.
Na základě mediálních vyjádření zástupců všech 3 koaličních subjektů hodnotíme výrok jako pravdivý.
Premiér Nečas skutečně 2.5. 2012 vyjádřil Fialovi "plnou podporu" (jeho vyjádření lze shlédnout také např. i v tomto vydání OVM). Podpory se Fialovi dostalo také od předsedy TOP 09 Karla Schwarzenberga, který se o něm v OVM z 29.4. 2012 vyjádřil jako o "báječném kandidátovi". Také Karolína Peake podle České televize považuje Fialu za "mimořádně kompetentního".
Za těch 8 let jsem nyní formálně osmým ministrem školství.
Od roku 2004 se na postu ministra či ministryně školství vystřídalo 6 lidí (konkétně Buzková, Kopicová, Kuchtová, Bursík, Liška a Dobeš). Ministryně Kopicová ale zastávala tento post dvakrát, takže Petr Fiala je de facto skutečně 8. ministrem školství za posledních 8 let.
Když se podíváme třeba na hodnocení, které českému školství vystavují zahraniční pozorovatelé, tak zjistíme, že za jeden z velkých problémů považují něco, co bych označil nedostatek kariérního řádu pro učitele. Učitelé nemají jakousi perspektivu postupu. Není jasné, co se po nich chce.
„Zahraničními pozorovateli“ myslí ministr Fiala zcela jistě čtveřici Paulo Santiago, Alison Gilmore, Deborah Nusche, Pamela Sammons a jejich Zprávu OECD o hodnocení vzdělávání v ČR z ledna roku 2012. Tento výrok označujeme na základě této zprávy za pravdivý .
Anglický originál dokumentu v plném znění lze nalézt na stránkách OECD (.pdf), souhrn hlavních závěrů v českém překladu na stránkách MŠMT.
V této zprávě se skutečně jako jeden z problémů objevuje absence standardů učitelské profese (strana 4 české verze) a neexistence přehledu toho, co by učitelé měli znát a jaké by měli mít dovednosti. Chybí výkonová kritéria a neexistuje efektivní hodnocení (strana 11). Zpráva doporučuje vytvoření jasnějšího kariérního řádu a učitelských standardů, které by mohly být přínosnější a zajišťovat vazbu mezi výsledky hodnocení a kariérním postupem (a tím pádem i platovým ohodnocením). Uvádí také, že tvorba těchto norem se již plánuje.
Zápisné je věc, která nevznikla jako nápad ze strany politiků, ale přišla s tím v roce 2009 Univerzita Karlova.
26. ledna 2009 vláda projednala a vzala na vědomí tzv. Bílou knihu terciárního vzdělávání (.pdf). V uvedeném materiálu bylo navrhováno a diskutováno zavedení školného s možností odloženého a kontingenčního splácení (viz. odst. 97 výše uvedeného materiálu). Jiné varianty spoluúčasti studentů materiál nezmiňuje.
Univerzita Karlova přispěla do diskuze o změnách v oblasti vysokého školství vytvořením a zveřejněním materiálu (.pdf), nazvaného Perspektivy dalšího vývoje českého vysokého školství - obecná východiska a náměty. Tento materiál Univerzita Karlova zveřejnila 14. května 2009. V kapitole IV. 2 daný materiál diskutuje čtyři možné varianty financování, které vycházejí z principu spoluúčasti studentů na financování studia - upravení současných poplatků, zápisné, platby za opravné zkoušky a školné - a odůvodňuje uvedení těchto variant potřebou rozšířit diskusi o spoluplatbách tak, aby se nevěnovala pouze školnému.
Jelikož se z dostupných zdrojů nepotvrdila informace o tom, že by v českém politickém prostředí (např. v programových prohlášeních vlád Mirka Topolánka I. a II., volebních programech politických parlamentních stran do voleb v roce 2006 apod.) bylo navrhováno zápisné před tím, než ho jako jednu z variant navrhla Univerzita Karlova v roce 2009 ve výše uvedeném dokumentu, hodnotíme výrok nového ministra školství jako pravdivý.
Existuje už dlouhodobý deficit ve financování vysokých škol.
Dle stanovisek Rady Vysokých škol (RVŠ), jež je orgánem reprezentace vysokých škol a České konference rektorů (ČKR), která je orgánem reprezentace vysokých škol složeným z jejích rektorů, je financování vysokých škol v dlouhodobém deficitu.
ČKR např. upozorňuje na zmiňovaný deficit již pro rok 2007 (.pdf), a to ve výši 2,28 miliardy Kč. Tiskové prohlášení (.doc) RVŠ sleduje a predikuje deficit rozpočtu vysokých škol od roku 2009 (pro rok 2009 1,4 miliardy Kč, 2010 3,1 miliardy Kč a 2011 4,1 miliardy Kč).
Univerzita Karlova, když přišla s tímto návrhem v roce 2009, tak pokud si dobře pamatuji, tak hovořila o 5 000, myslím, za rok.
V materiálu (.pdf) s názvem Perspektivy dalšího vývoje českého vysokého školství - obecná východiska a náměty, který Univerzita Karlova zveřejnila 14. května 2009, jsou diskutovány možné varianty spoluúčasti studentů na financování. Autoři k možné výši zápisného uvádí: "Orientačně lze uvažovat o maximálně jeden a půl násobku měsíčního sociálního stipendia jako zápisného do semestru, tj. dnes cca 2 400 Kč, resp. o trojnásobku měsíčního sociálního stipendia jako zápisného do ročníku, tj. dnes cca 4 800 Kč (tj. přepočteno na měsíc cca 400 Kč)" (str.35 citovaného dokumentu).
Výrok ministra Fialy tedy hodnotíme jako pravdivý.
