Petr Fiala

Zmíněné body se skutečně objevily v programovém prohlášení vlády Vladimíra Špidly v roce 2002 (.pdf), proto je výrok hodnocen jako pravdivý. Jako jednu z hlavních priorit si tehdejší vláda stanovila „rozvíjení sociálního státu na základě sociálně tržního a ekologicky orientovaného hospodářství a při udržení sociální soudržnosti a sociálního smíru“ (str. 2).

Jedním z bodů programového prohlášení bylo též provedení důchodové reformy. Vláda doslova deklarovala, že „[...] zabezpečí růst reálné úrovně vyplácených důchodů“ (str. 18).

V rámci programového prohlášení byl taktéž zmíněn růst reálných mezd. Konkrétně můžeme citovat pasáž, kdy „[v]láda bude hospodářskou politikou vytvářet podmínky pro růst produktivity práce a reálných mezd tak, aby se postupně snižoval rozdíl v úrovni odměňování mezi Českou republikou a Evropskou unií“ (str. 18).

V jistém smyslu bylo přislíbeno i navyšování některých sociálních dávek. Příkladem je rodinná politika, kde podle programového prohlášení „[v]láda ve vazbě na vývoj veřejných rozpočtů rozvine vyvážený systém podpory rodin s dětmi. přídavek na dítě vláda navrhne jako příspěvek společnosti na výživu a výchovu dětí, který má náležet všem dětem bez rozdílu, ve stejné výši a diferencovaný pouze podle věku dítěte s tím, že jeho součástí bude jednorázový školní příspěvek zvyšující se podle stupně školního vzdělání“ (str. 19).

Rozvoj infrastruktury byl zmíněn v souvislosti s dopravní politikou. „Vláda podpoří další rozvoj dopravní infrastruktury z veřejných i soukromých zdrojů s využitím fondů Evropské unie. Zaměří se na modernizaci železničních koridorů a výstavbu nových úseků dálnic a rychlostních komunikací zejména ve vazbě na transevropské dopravní sítě. Podpoří přestavbu velkých železničních uzlů a rozvoj dopravně logistických center v návaznosti na hospodářské zóny“ (str. 11).

Petr Fiala se takto vyjádřil v rozhovoru pro server Česká pozice 16. ledna 2014.

Výrok hodnotíme na základě níže uvedených informací jako pravdivý s výhradou.

CDU byla součástí vládní koalice od roku 2005, 2009 a rovněž také od roku 2013. Ve volbách v roce 2013 nicméně získala jen 37,2% hlasů. Přes 40% získal blok CDU/CSU, tedy strany CDU a CSU dohromady, které vystupují na federální úrovni společně. Nicméně obě tyto strany mají společný program a bývají často zahraničím vnímány jako jedna strana. V tomto výroku tedy dochází k mírnému zjednodušení a pojmem CDU se myslí obě strany dohromady.

Od roku 2005 zastává funkci kancléřky Angela Merkelová, která po osmiletém funkčním období získala od voličů skutečně silný mandát.

Pravdou také je, že strana nevládla sama, neboť od roku 2005 hovoříme o tzv. velké koalici tvořené stranami CDU, CSU a SPD (Sociálnědemokratická strana Německa). Od roku 2009 byla u moci také koaliční vláda (tzv. černo-žlutá) stran CDU, CSU a FDP (Svobodná demokratická strana). Od roku 2013 hovoříme opět o velké koalici ve složení CDU, CSU a SPD. Rovněž tedy platí, že strana tíhla ke kompromisům. Umění kompromisu je dle deníku.cz také jednou z vlastností Angely Merkelové.

Výrok jsme zhodnotili jako pravdivý na základě četných mediálních vyjádření členů ODS k problematice vnitrostranické komunikace.

Například bývalý místopředseda Ivan Langer hovořil o nutnosti „změny ve způsobu komunikace dovnitř členské základny i směrem k veřejnosti.“
I bývalý předseda ODS Nečas poukázal na to, že: „... musíme změnit způsob svého chování a způsob své komunikace.“

Poslankyně Fisherová snažící se o zlepšení stavu v ODS navrhovala již na loňském kongresu strany mimo jiné toto: „MUSÍME uvnitř ODS důkladně komunikovat jednotlivé problémy, neřešit problémy přes média, nikdy nám to nic dobrého nepřineslo. MUSÍME navenek působit jednotně.“
Členka a bývalá poslankyně ODS Weberová dokonce popsala situaci jako „dlouhodobou absenci komunikace uvnitř strany.“
Vzhledem k těmto vyjádřením hodnotíme výrok jako pravdivý.

ODS se řadí mezi čtveřici stran, které mají výrazně větší členskou základnu než zbytek politického spektra v České republice.

Aktuální počet členů ODS je 21 504.

V následující tabulce jsou sestupně uvedeny počty členů současných sněmovních stran z května tohoto roku:

StranaPočet členů

KSČM

53500

KDU-ČSL

29976

ČSSD

22881

ODS

21578

TOP 09

3810

ANO 2011

720Úsvit

9

U Úsvitu přímé demokracie se pak do její členské základny řadí pouhých devět osob, což je paradoxně méně, než kolik má strana poslanců.

Co se týče ostatních politických stran, v posledních parlamentních volbách jich kandidovalo celkově dvacet tři (jedno uskupení bylo vyškrtnuto). Jejich členská základna se pak pohybuje v řádu stovek u středně velkých ne-sněmovních politických stran, u těch menších se bude vší pravděpodobností jednat ještě o nižší číslo.

To, že poslanec Fiala je ideově spojen s ODS již od první poloviny 90. let se nepodařilo ověřit, nicméně jeho postoje odráží konzervativní a pravicové smýšlení, a proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Poslanec Fiala v minulosti o sobě řekl: „Měl jsem i v minulosti mnoho různých nabídek vstoupit do politiky, ale vždy jsem říkal, že pokud to jednou udělám, tak to bude s ODS, s níž jsem dlouhodobě spolupracoval od 90. let - a i v tomto smyslu jsem konzervativní člověk.“
Ideovou spjatost s ODS lze pozorovat i z jeho tvorby: „Ve svých knihách opakovaně formuloval pravicová stanoviska, čímž by mohl ODS pomoci překonat současnou ideovou vyprázdněnost.“
Poslanec Fiala také uvádí 17 principů moderní pravice.

Petr Fiala skutečně vstoupil do ODS 7. listopadu 2013, potvrzuje to jeho tisková zpráva vydaná ten den.

Nalézt všechny apelace řadových členů, místních sdružení atd., které Petra Fialu vyzývají ke kandidatuře na předsedu ODS, je přirozeně nemožné.

Z veřejných zdrojů však lze nalézt informace o výzvách místní organizace ODS Brno-střed, Regionální rady ODS Olomouckého kraje, ostravská ODS a další.

Popsanou "naději na nový začátek" lze zaznamenat např. z prohlášení šéfa buňky Brno-střed Libora Šťástky: " Velmi si jeho zájmu a rozhodnutí vážíme a věříme, že pravice v naší zemi a ODS má i díky němu šanci a budoucnost. I proto bychom byli rádi, kdyby se Petr Fiala ucházel o funkci předsedy ODS na nejbližším kongresu strany. A aby se předsedou ODS stal."

Dále například zmiňujeme výrok exposlance Jiřího Papeže, který prohlásil, že Fialova " představa, co by se s ODS teď mělo dít a kam by se strana měla ubírat, se mi líbila a podepsal bych se i pod jeho analýzu, proč jsme se dostali tam, kde jsme teď."

Na základě výše uvedeného hodnotíme výrok jako pravdivý.

Není sice možné přesně určit, kolik hlasování je "řada hlasování", ale je pravdou, že KSČM několikrát hlasovala s formující se koalicí ČSSD, ANO a KDU-ČSL..

Jedná se například o hlasování o harmonogramu projednávání rozpočtu, hlasování o opatŕení Senátu o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, návrhu na potvrzení předsedů výborů PS nebo návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2014.

Výrok Petra Fialy hodnotíme na základě rozhovoru pro iHned.cz z 1.12. jako pravdivý.

Na otázku, zda si myslí, že je čas na změnu - ve volbě by totiž kandidoval proti Miroslavě Němcové, která je v čele ODS již řadu let, Fiala odpověděl:

" Změny jsou nutné, nejen personální. To ale není jen můj názor, vidí to každý, kdo o ODS přemýšlí – a především to chtějí členové napříč republikou. Paní Němcové si velmi vážím, nejen pro její politickou práci. Myslím, že by nebylo šťastné, kdybychom případně kandidovali proti sobě. ODS potřebuje odejít z kongresu jako strana, která je navenek sjednocená a nastoupila cestu obnovy. Jinak nemáme šanci uspět. "

Pravděpodobná budoucí vládní koalice ČSSD, ANO disponuje společně 111 hlasy v Poslanecké Sněmovně. S hlasy KSČM je to až 144 hlasů z 200 což jednoznačně lze považovat za silnou koalici, neboť tento počet spolehlivě překračuje i ústavní většinu v dolní komoře.

Strana KSČM se skutečně připojila k hlasování formující se koalice například v důležitém hlasování o návrhu státního rozpočtu na rok 2014 (1. čtení), či návrhu na potvrzení předsedů výborů PS nebo hlasování o opatření Senátu o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění.