Ale to, co bylo pro mě rozhodující, byla řada výzev, které jsem dostával z Občanské demokratické strany, od řadových členů, od místních sdružení (ohledně kandidatury na předsedu ODS, pozn. Demagog.CZ). Lidé si s tou mou kandidaturou spojují určitou naději na nový začátek.
Nalézt všechny apelace řadových členů, místních sdružení atd., které Petra Fialu vyzývají ke kandidatuře na předsedu ODS, je přirozeně nemožné.
Z veřejných zdrojů však lze nalézt informace o výzvách místní organizace ODS Brno-střed, Regionální rady ODS Olomouckého kraje, ostravská ODS a další.
Popsanou "naději na nový začátek" lze zaznamenat např. z prohlášení šéfa buňky Brno-střed Libora Šťástky: " Velmi si jeho zájmu a rozhodnutí vážíme a věříme, že pravice v naší zemi a ODS má i díky němu šanci a budoucnost. I proto bychom byli rádi, kdyby se Petr Fiala ucházel o funkci předsedy ODS na nejbližším kongresu strany. A aby se předsedou ODS stal."
Dále například zmiňujeme výrok exposlance Jiřího Papeže, který prohlásil, že Fialova " představa, co by se s ODS teď mělo dít a kam by se strana měla ubírat, se mi líbila a podepsal bych se i pod jeho analýzu, proč jsme se dostali tam, kde jsme teď."
Na základě výše uvedeného hodnotíme výrok jako pravdivý.
Já jsem vstoupil do Občanské demokratické strany skutečně 7. listopadu.
Petr Fiala skutečně vstoupil do ODS 7. listopadu 2013, potvrzuje to jeho tisková zpráva vydaná ten den.
S Občanskou demokratickou stranou v ideové rovině jsem spojen velmi dlouho, vlastně od první poloviny 90. let a je to celkem veřejně o mně známo.
To, že poslanec Fiala je ideově spojen s ODS již od první poloviny 90. let se nepodařilo ověřit, nicméně jeho postoje odráží konzervativní a pravicové smýšlení, a proto hodnotíme výrok jako pravdivý.
Poslanec Fiala v minulosti o sobě řekl: „Měl jsem i v minulosti mnoho různých nabídek vstoupit do politiky, ale vždy jsem říkal, že pokud to jednou udělám, tak to bude s ODS, s níž jsem dlouhodobě spolupracoval od 90. let - a i v tomto smyslu jsem konzervativní člověk.“ Ideovou spjatost s ODS lze pozorovat i z jeho tvorby: „Ve svých knihách opakovaně formuloval pravicová stanoviska, čímž by mohl ODS pomoci překonat současnou ideovou vyprázdněnost.“ Poslanec Fiala také uvádí 17 principů moderní pravice.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka: Vy jste řekl Hospodářským novinářům, že by nebylo šťastné, abyste kandidoval proti Miroslavě Němcové. Petr FIALA: Ano, to jsem řekl, nepovažoval bych to za optimální.
Výrok Petra Fialy hodnotíme na základě rozhovoru pro iHned.cz z 1.12. jako pravdivý.
Na otázku, zda si myslí, že je čas na změnu - ve volbě by totiž kandidoval proti Miroslavě Němcové, která je v čele ODS již řadu let, Fiala odpověděl:
" Změny jsou nutné, nejen personální. To ale není jen můj názor, vidí to každý, kdo o ODS přemýšlí – a především to chtějí členové napříč republikou. Paní Němcové si velmi vážím, nejen pro její politickou práci. Myslím, že by nebylo šťastné, kdybychom případně kandidovali proti sobě. ODS potřebuje odejít z kongresu jako strana, která je navenek sjednocená a nastoupila cestu obnovy. Jinak nemáme šanci uspět. "
Občanská demokratická strana má jeden, jednu obrovskou výhodu, kterou nazývám politickým pokladem a to je 20 tisíc členů. To má málokterá strana v České republice.
ODS se řadí mezi čtveřici stran, které mají výrazně větší členskou základnu než zbytek politického spektra v České republice.
Aktuální počet členů ODS je 21 504.
V následující tabulce jsou sestupně uvedeny počty členů současných sněmovních stran z května tohoto roku:
StranaPočet členů
KSČM
53500
KDU-ČSL
29976
ČSSD
22881
ODS
21578
TOP 09
3810
ANO 2011
720Úsvit
9
U Úsvitu přímé demokracie se pak do její členské základny řadí pouhých devět osob, což je paradoxně méně, než kolik má strana poslanců.
Co se týče ostatních politických stran, v posledních parlamentních volbách jich kandidovalo celkově dvacet tři (jedno uskupení bylo vyškrtnuto). Jejich členská základna se pak pohybuje v řádu stovek u středně velkých ne-sněmovních politických stran, u těch menších se bude vší pravděpodobností jednat ještě o nižší číslo.
Řada členů (ODS, pozn. Demagog.CZ) si stěžuje na určité nedostatky ve vnitrostranické komunikaci.
Výrok jsme zhodnotili jako pravdivý na základě četných mediálních vyjádření členů ODS k problematice vnitrostranické komunikace.
Například bývalý místopředseda Ivan Langer hovořil o nutnosti „změny ve způsobu komunikace dovnitř členské základny i směrem k veřejnosti.“ I bývalý předseda ODS Nečas poukázal na to, že: „... musíme změnit způsob svého chování a způsob své komunikace.“
Poslankyně Fisherová snažící se o zlepšení stavu v ODS navrhovala již na loňském kongresu strany mimo jiné toto: „MUSÍME uvnitř ODS důkladně komunikovat jednotlivé problémy, neřešit problémy přes média, nikdy nám to nic dobrého nepřineslo. MUSÍME navenek působit jednotně.“ Členka a bývalá poslankyně ODS Weberová dokonce popsala situaci jako „dlouhodobou absenci komunikace uvnitř strany.“ Vzhledem k těmto vyjádřením hodnotíme výrok jako pravdivý.
My jsme některé kroky udělali. Například došlo k tomu, že firemní školky jsou financovány z veřejných prostředků.
V roce 2011 bylo novelou Školského zákona umožněno zakládat školky "ke vzdělávání dětí zaměstnanců" (dle §34, odst. 8). Upřednostňování dětí zaměstnanců bylo původně považováno za diskriminační praktiku. Po uvedené změně mohou firemní školky také žádat o podporu dle §160 Školského zákona (úpravu shrnuje a vysvětluje MŠMT) ve výši několika tisíc korun na dítě měsíčně (zprávu podaly např. Finanční noviny).
Rozvírají se nám nůžky mezi financováním, které jde na jednoho žáka téhož oboru v různých krajích. Já bych uvedl příklad, pokud budeme mít třeba malotřídku se stejným počtem dětí, tak na jedno dítě budete mít ve Středočeském kraji 40 tisíc korun, ale třeba v Pardubickém kraji 35 tisíc.
Výrok je příliš obecný, navíc k jeho ověření chybí aktuální údaje.
Financování škol zřizovaných krajem se odvíjí od výše tzv. "krajského normativu". Jednotlivé kraje pomocí vlastní normy stanovují výši prostředků, které přidělí školám na žáka v daném oboru. Ministerstvo školství pak tyto údaje sbírá a (tak tomu bylo do r. 2011) publikuje v souhrnné podobě. Např. financování ministrem zmíněných malotřídek pak můžeme srovnat pro počet žáků 10:
(zaokr. hodnoty, v Kč/žáka) 2008 (.pdf, s.12) 2011 (.pdf, s.3)
Středočeský kraj46 00047 500Pardubický kraj45 00046 000
Při takto zvoleném počtu žáků pak vidíme určité "rozevírání nůžek", ovšem nikoli s hodnotami, které uvádí ministr Fiala. Jím uváděné hodnoty bohužel ověřit nemůžeme, neboť jednak zatím nedošlo ke zveřejnění přehledu z minulého roku, jednak nevíme, jaký počet žáků má ministr na mysli. V roce 2011 (.pdf, s.3) by se jím uváděnému poměru blížilo financování pro školy o 22 žácích (39 000 pro Středočeský, 31 000 pro Pardubický kraj).
S žádostí o poskytnutí podkladů, ze kterých Petr Fiala vycházel jsme se obrátili na ministerstvo.
Uvědomme si, že dnes už fakticky nabízí druhý cizí jazyk v rámci disponibilních hodin více než 80 % škol.
Nebyla nalezena žádná studie či analýza, která by potvrzovala nebo vyvracela tento výrok. Požádali jsme o vyjádření profesora Fialu a níže citujme jeho odpověď: "... výrok je založen na podkladech poskytnutých Českou školní inspekcí, která podle ustanovení školského zákona mj. pravidelně zjišťuje a hodnotí průběh, podmínky a výsledky vzdělávání. Na základě analýzy inspekčních výstupů a příslušných datových záznamů sledovaných škol z období 18. 10. 2012 - 17. 12. 2012 nabízí podle tvrzení České školní inspekce 82% škol výuku druhého jazyka. Toto číslo potvrzuje trend zjištěný Českou školní inspekcí v roce 2011/2012, kdy výuku druhého cizího jazyka nabízelo 79% subjektů poskytujících základní vzdělání...." I přes toto ujištění se nám nepovedlo dohledat příslušnou analýzu a proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.
Přidáváme odkaz na nejaktuálnější výroční zprávu (.pdf) České školní inspekce, ve které se nám na tohle téma podařilo najít pouze tuto informaci: " K navýšení minimální časové dotace výuky cizích jazyků využilo disponibilních hodin 77,5 % škol, 22,5 % škol této možnosti nevyužilo a disponibilní hodiny využilo pro posílení výuky jiných předmětů. " Z této formulace ovšem nevyplývá, jestli školy posilují výuku o další cizí jazyk, nebo rozšiřují výuku prvního cizího jazyka.
Uvědomme si, že první cizí jazyk mají děti od třetí třídy. V 98,9 % případů je to angličtina.
Výroční zpráva (.pdf, str. 78) České školní inspekce potvrzuje slova ministra Fialy. Výuka cizího jazyka začíná ve třetí třídě a podle výše zmíněné zprávy je v celé ČR angličina jako první cizí jazyk zastoupena v 98,5%. Petr Fiala se tedy od skutečnosti odchýill jen velmi minimálně a výrok hodnotíme jako pravdivý.
