Petr Fiala

Původní poslanecký návrh novely služebního zákona se skutečně výrazně změnil. První čtení proběhlo 22. ledna 2014, aktuální verze projednávaná v Poslanecké sněmovně je skutečně pozměňovacím návrhem.

To, zda-li je aktuální pozměňovací návrh "úplně jiný zákon", nejsme schopni posoudit. Faktem je, že oproti původnímu návrhu nedošlo ke shodě například v penalizaci za kárné provinění (novela zachovává 15 % oproti navrhovaným 25 %, bod 46) či v podmínkách pro funkci generálního ředitele (návrh v bodě 35 žádá šest let praxe, novele postačuje věk a zkušenost s nižšími pozicemi ve státní službě). Návrh dále v bodech 40 a 43 žádá přiznání podílů na právnických osobách a cenných papírů uchazeči o místo ve státní službě či skončení pracovního poměru za určitých podmínek již při spáchání přestupku, což ale novela zcela vypustila. Texty se notně rozcházejí také v otázce vzdělávání státních zaměstnanců, příplatků a odměn obecně.

Dáváme tedy ke srovnání původní návrh, aktuální pozměňovací návrh a nynější znění služebního zákona a ohledně pravdivostní hodnoty označujeme výrok jako neověřitelný.

Petr Fiala reaguje na vyjádření premiéra, který v pořadu tvrdil, že nepřijetí služebního zákona by znamenalo zastavení evropských dotací od 1. ledna příštího roku.

Dle Dohody o partnerství (.pdf) odeslané dne 17. dubna 2014 na Evropskou komisi spadá přijetí zákona o státní službě do předběžné podmínky (ex ante kondicionalita) č. 11 Existence strategického politického rámce pro posílení účinnosti veřejné správy členských států, včetně reformy veřejné správy (.pdf, str. 70 a dále). Zmiňovaná dohoda však neobsahuje žádný závazný termín plnění.

Zároveň je nutné dodat, že se Komise vyjádřila, že v případě nesplnění podmínek přihlédne k hledisku proporcionality (v angličtině, str. 2):

"The commission will ensure proportionality in determining any potential consequences of non-fulfilment of the ex-ante conditionalities by taking into account the amounts of funds which could be affected."

Je tedy důvodné předpokládat, že nesplnění či (detailně obhájené) odložené plnění jedné z předběžných podmínek by nezapříčinilo úplné zastavení čerpání evropských fondů.

Toto potvrzuje také vyjádření 1. náměstka Ministerstva pro místní rozvoj Daniela Brauna, který uvedl: "Vážnější věc je služební zákon. Evropská komise nebude jeho absenci vázat na schválení či neschválení Dohody o partnerství. Bude ale chtít vidět průběžné verze zákona i prováděcí předpisy. Požaduje také záruky a závazky, že k jeho přijetí dojde v odpovídající podobě."

Dodejme ještě, že podle serveru Ihned, který získal vyjádření Martina Staška ze Zastoupení Evropské komise v ČR, "třebaže by měl být zákon přijat a uplatňován bez zbytečných odkladů, komise vždy zdůrazňovala, že urychlené přijetí zákona by nemělo být na úkor jeho kvality." Jinými slovy, Evropská komise na okamžité přijetí zákona "netlačí". Podle Staškova vyjádření má Česko čas dokonce až do konce roku 2016.

Ačkoliv je tedy daná kondicionalita v Dohodě o partnerství uvedena, fakticky se skutečně nejedná o nutnou podmínku pro čerpání evropských fondů. Výrok je tedy pravdivý.

Petr Fiala mluví o "obehrané písničce". Tedy o tom, že vládli 7 let, je tím míněna první a druhá vláda Mirka Topolánka a vláda Petra Nečase, které ovšem trvali dohromady necelých šest let.

Vlády s účastí ODS od roku 2006 (vyjma Fischerovy vlády, kterou ODS podporovala také):

První vláda Mirka Topolánka: 4.9.2006 − 9.1.2007 Druhá vláda Mirka Topolánka: 9.1.2007 − 8.5.2009 Vláda Petra Nečase: 13.7. 2010 − 10.7.2013

ČSSD skutečně podporovala úřednickou vládu Jiřího Rusnoka, o čemž svědčí i fakt, že tato strana hlasovala pro důvěru vládě.

Současná vláda Bohuslava Sobotky je u moci od 29. ledna 2014. 29. července to bude půl roku.

Znění výroku tedy odpovídá realitě a výrok je hodnocen jako pravdivý.

Dohoda o partnerství, ke které měla Evropská komise 88 připomínek, skutečně není doposud schválena.

Dohoda o partnerství pro roky 2014−2020 byla vládou schválena 9. dubna 2014. Následně byla předložena Evropské komisi, která se k ní měla vyjádřit do tří měsíců.

Následně měla Evropská komise 88 připomínek k navrhovanému využití evropských dotací. Evropské komisi se například nelíbilo finanční začleňování Romů do společnosti nebo absence služebního zákona. Většinu těchto připomínek se zástupcům České republiky podařilo vyřešit. Finální schválení této dohody se předpokládá během letních měsíců, nejpozději v září, což je o měsíc dříve, než se původně předpokládalo.

Tzv. služební zákon (č. 218/2002 Sb.) byl již přijat a vstoupil v platnost 28. května 2002 jako jedna z podmínek vstupu do Evropské unie. Datum vstupu v účinnost však bylo již pětkrát odloženo, naposledy na 1. ledna 2015.

V roce 2010 začal být vládou Petra Nečase vytvářen nový, alternativní zákon o státních úřednících, o kterém pravděpodobně Petr Fiala hovoří. Vládní návrh zákona o státních úřednících byl předložen sněmovně dne 13. června 2013 a jeho projednávání bylo skutečně ukončeno s koncem volebního období v srpnu 2013. Další vláda již pokračovala v novelizaci původního služebního zákona.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Generálním ředitelem může být vedle státního tajemníka i zástupce ředitele.

Generální ředitel a státní tajemník je skutečně dle §§ 53 ods. 1 a 55 ods. 1 návrhu zákona o státní službě jmenován na dobu sedmi let. Petr Fiala však nemá pravdu v tom, že druhý generální ředitel musí být vybrán pouze ze státních tajemníků, neboť v § 53 odst. 3 stojí, že výběrového řízení se může zúčastnit buď státní tajemník nebo zástupce generálního ředitele.

Jistou pojistkou proti "zabetonování" vedoucích postů státní správy představuje § 61, který myslí i na jejich odvolávání v případě prohřešků.

Pravdu má předseda ODS také v tom, že zákon neumožňuje, aby na některý z řídících postů nastoupil člověk ze soukromého sektoru či akademického prostředí, který by neměl předchozí zkušenost ze státní správy. Ta je potřebná pro post vedoucího služebního úřadu (§ 56 odst. 3 - 6), náměstka pro řízení sekce nebo ředitele sekce (§ 57 odst. 3 - 6) a ředitele odboru (§ 58 odst. 3 - 6). Osoby bez předchozí zkušenosti ve státní správě mají šanci teprve u místa vedoucího oddělení, avšak i tam až v případě, že se nepodaří vybrat nikoho jiného v prvních dvou kolech (§ 59 odst. 3 - 6).

Dle odpovědí na žádosti o informace podle zákona č. 106/1999, o svobodném přístupu k informacím, poskytnutých Demagogu.CZ Občanskou demokratickou stranou, došlo v období od 29. ledna 2014 (den jmenování Bohuslava Sobotky) do 15. dubna 2014 ve vládě k ukončení celkem 537 pracovních poměrů a navázání 714 nových pracovních poměrů.

Následující tabulka podrobně rozepisuje situaci na Úřadě vlády a všech ministerstvech:

Počet ukončených PP Počet nově uzavřených PP Úřad vlády 33 55 Ministerstvo financí 48 59 Ministerstvo průmyslu a obchodu 26 31 Ministerstvo práce a sociálních věcí 27 57 Ministerstvo zdravotnictví 17 27 Ministerstvo obrany 114 133 Ministerstvo spravedlnosti 33 29 Ministerstvo dopravy 18 21 Ministerstvo vnitra 82 96 Ministerstvo zahraničních věcí 16 21 Ministerstvo školství 33 41 Ministerstvo zemědělství 22 29 Ministerstvo životního prostředí 21 51 Ministerstvo pro místní rozvoj 30 35 Ministerstvo kultury 17 29 Celkem537714

Vysvětlivky:

PP = pracovní poměr

Zda se jednalo o zkušené státní úředníky, hodnotit nebudeme.

Vládní koalice skutečně odmítla návrh novely zákona, který by obnovil slevy na dani pro pracující důchodce a jehož tvůrcem byla ODS. Daný návrh zákona byl podle vyjádření vlády (pdf.) pouze dílčí změnou a strany vládní koalice připravily vlastní novelu (pdf.), která by měla jít 15. července tohoto roku do poslanecké sněmovny k prvnímu čtení a jež by v rámci fiskální politiky tyto výdaje státu měla někde nahradit. Tato novela by měla platit od 1. ledna příštího roku. Zmiňovaný výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Plánovaná doba trvání tohoto opatření byla v době jeho schvalování skutečně (pdf.str.48) tři roky.

Jak lze vidět z následující tabulky, v roce 2013 byl deficit skutečně menší než 100 miliard.

Saldo státního rozpočtu:

2010-156,4 mld. Kč

2011-142,8 mld. Kč

2012-101,0 mld. Kč

2013-81,3 mld. Kč

Petr Fiala také pravdivě uvedl, že v době, kdy byl Bohuslav Sobotka ministrem financí (tedy v letech 2002-2006), se státní dluh zvyšoval. Je také pravdou, že v této době ekonomika rostla.