Petr Fiala
ODS

Petr Fiala

Předseda vlády ČR
Pravda

Dne 23. července 2015 byl poslancům rozeslán návrh zákona skupiny poslanců v čele s P. Fialou a Z. Stanjurou (oba ODS), jehož cílem je novelizace zákona o dani z přidané hodnoty. U návrhu ještě neproběhlo první čtení a čeká se na jeho zařazení na schůzi Poslanecké sněmovny.

Dle důvodové zprávy návrhu zákona (.pdf, str. 4) je cílem snížit základní sazbu daně z 21 % na 19 % a snížit první sníženou sazbu daně z 15 % na 14 %. Návrh taktéž upravuje P. Fialou zmíněnou změnu pro restaurace, kdy dle návrhu „dochází k přeřazení stravovacích služeb ze základní sazby daně do první snížené sazby daně.“

Nepravda

Zaměříme se na dvě období vlády ODS, a to na vládu Mirka Topolánka (2007–2009) a Petra Nečase (2010–2013). Daň z příjmu právnických oso b určuje § 21 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

V letech 2007 až 2009 se daň snížila nejprve z 24 % na 21 % a v roce 2009 dále na 20 %, a to s výjimkou investičních, podílových a penzijních fondů, pro které platila sazba 5 %. Od roku 2010 dále je sazba neměnná, a to ve výši 19 %. Toto snižování bylo součástí Zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů, který vstoupil v platnost v lednu 2008.

Daň z příjmu fyzických osob určuje § 16 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Až do roku 2007 byla v ČR progresivní, a to ve výši 12 % - 32 %. Ta byla Topolánkovým Zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů snížena od roku 2008 na jednotnou sazbu ve výši 15 %, která v ČR platí dodnes. Změněn byl ale základ, ze kterého se daň vypočítává, a to zavedením tzv. superhrubé mzdy. Ta spočívá vnesnížení základu daně o částky pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, které je povinen odvádět zaměstnavatel za zaměstnance (6,5 % za sociální a 4,5 % za zdravotní pojištění, celkem tedy 11 %), a zároveň její zvýšenío částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, které je povinen platit zaměstnavatel (25 % za sociální a 9 % za zdravotní pojištění = 34 %).

Výše těchto odvodů je dána zákonem: zde, zde a zde. Základ daně tak vzrostl o 34 %, a 15 % daň ze superhrubé mzdy je přibližně 20 % ze mzdy hrubé.

Od roku 2013 byla vládou Petra Nečase zavedena také tzv. „solidární daň“, tedy navýšení daně o sedm procentních bodů pro fyzické osoby, jejichž příjem přesáhne 48násobek průměrné mzdy.

Výrok Petra Fialy, že za vlád ODS se snižovaly daně je tedy pravdivý,pokud hodnotíme změnu sazeb daní z příjmu, ale současně byl také navýšen základ pro výpočet této daně a zavedena byla dodatečná daňová sazba pro vysocepříjmové fyzické osoby. Obě vlády, Topolánkova i Nečasova, pak zvyšovaly sazby DPH, viz vysvětlení k relevnatnímu výroku z této diskuze.

Směrodatnájesložená daňová kvóta, ukazatel umožňující srovnání daňového zatížení. Představuje podíl daní na hrubém domácím produktu. Složená daňová kvóta zahrnuje „skutečné daně“ (jako daně i označované), ale také příjmy z odvodů na sociální a zdravotní pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Statistiku daňové kvóty sleduje OECD.

Jak lze vyčíst z tabulky výše, během vlády Mirka Topolánka se složená daňová kvóta mírně snižovala, zatímco za vlády Petra Nečase naopak vzrostla. Výrok Petra Fialy je proto možné hodnotit jako nepravdu, neboť při hodnocení daňového zatížení je nutno brát v potaz více proměnných, než jen absolutní výši jedné z daňových sazeb, a v tom případě není pravdivé tvrzení že „za vlády ODS se snížily daně“ v obecném měřítku.

Neověřitelné

Poslanec Fiala pravděpodobně naráží na to, že schválení zákona o EET se nedalo stihnout před koncem roku 2015 s ohledem na to, kdy koalice začala projednávání ve 3. čtení. Právě o to přitom Babiš usiloval, protože zákon měl být schválen ještě před rozpočtem na rok 2016.

Vládní koalice chtěla začít projednávat EET ve sněmovně 27. listopadu, avšak na toto jednání nedošlo. Projednávání zablokovala opozice svou obstrukcí, kdy poslanci načítali během doby vyhrazené pro 3. čtení změny v programu schůze a neumožnili tak otevření samotého bodu.

K projednávání se tak zákon o EET dostal až na schůzi 18. prosince 2015 a rozpočtový zákon byl schválen již 9. prosince 2015. Zda se schválení zákona o EET dalo stihnout před schválením rozpočtu nelze ověřit.

Zda se EET dala schválit ještě v minulém roce, je dnes již spekulativní, ovšem s přihlédnutím ke všem lhůtám v legislativním procesu se dá konstatovat, že to stihnout šlo. Pokud by opoziční strany připustily projednání a schválení zákona (pomíjíme politickou realitu) 27. listopadu, zákon by putoval do Senátu, který má na projednání 30 dnů. I s podpisem prezidenta tedy není vyloučeno, že by zákon mohl být schválen již před koncem roku. Na druhou stranu může Fiala myslet stihnutím fakt, že rozpočet by měl být konstruován na platnou legislativu, což se u EET nestalo. V tomto případě skutečně nešlo stihnout schválit a uvést EET v platnost před schválením rozpočtu. Jelikož jde ovšem o ex post spekulaci, výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Nepravda

Jak vyplývá z přehledu sazeb DPH, ty byly v České republice dlouhou dobu stabilní (beze změny od roku 1995 až do roku 2004). Do období vlád, jejichž členem byla ODS, spadají následující změny:

- zvýšení snížené sazby z 5 na 9 % od 1. ledna 2008,

- zvýšení snížené sazby z 9 na 10 % a základní sazby z 19 na 20 % od 1. ledna 2010,

- zvýšení snížené sazby z 10 na 14 % od 1. ledna 2012,

- zvýšení snížené sazby ze 14 na 15 % a základní sazby z 20 na 21 % od 1. ledna 2013.

Přitom podle ČSÚ byl v roce 2007 5,5 %, v roce 2009 byl sice pokles o 4,8 %, ale už v roce 2011 byl opět růst o 2 %, v roce 2012 pak další pokles o 0,9 % (zvýšení DPH se vždy schvalovalo v roce předcházejícím počátku účinnosti). Podle aktuální makroekonomické predikce roste v letošním roce ekonomika o 4,5 %.

Nelze tedy říct, že ODS by zvyšovala DPH pouze v době ekonomické krize, první opatření ke zvýšení DPH přišlo již v roce 2007, tedy před vypuknutím krize.

Navíc současná vláda daně zatím nezvýšila, přestože zrušením některých již platných daňových zákonů zabránila již naplánovanému snížení daní (viz další výroky Petra Fialy v této diskusi k superhrubé mzdě a solidární dani).

Pravda

Na daních dle konsolidované výroční zprávy (.pdf, str. 12–13) v roce 2014 zaplatil Agrofert na dani z příjmu 1 506 milionů.

V dotacích dle Výroční zprávy (pdf., str. 50) získal Agrofert 1 073 milionů jako provozní dotace a 561 milionů jako investiční dotace pro řídící společnost, společnosti ovládané a spoluovládané, a dalších 13+6 milionů pro společnosti pod podstatným vlivem, tedy společnosti, kde Agrofert vlastní 20 % až 50 % uplatňovaných hlasovacích práv v této společnosti.

Rozdíl tedy činí 148 milionů při započtení dotací pro tzv. společnosti pod podstatným vlivem, a 129 miliionů, pokud tento vliv vynecháme.

Pravda

V listopadu 2011 poslanci opoziční ČSSD zablokovali jednání ve Sněmovně na šest po sobě jdoucích jednacích dní.

Třetí čtení zákona o EET mělo podle původního plánu začít27. listopadu 2015. Jenže než vůbec přišel na řadu první bod jednání, opoziční poslanci TOP 09 a ODS načítali pět hodin změny programu a k otevření bodu o EET tedy vůbec nedošlo.

Obstrukce ve třetím čtení tedy opozice začala až při mimořádné schůzi 11. prosince 2015. Na schvalování zákona nedošlo ve třetím čtení ani o týden později. A obdobný průběh měla i první novoroční mimořádná schůze 8. ledna 2016.

Nemůžeme však tvrdit, že kvůli těmto obstrukcím kvůli jednomu zákonu je zablokovaná celá sněmovna. Od 27. listopadu, kdy se měla začít projednávat EET, prošlo třetím čtením hned několik zákonů, například branný zákon, novela zákona o ozbrojených silách, novela zákona o provozu na pozemních komunikacích nebo novela zákona o významné tržní síle.

Neověřitelné

Výrok Petra Fialy hodnotíme jako neověřitelný, protože ve zprávách NKÚ nebylo možné dohledat přímou souvislost mezi velikostí daňového poplatníka a případným daňovým únikem.

Kontrolní zpráva NKÚ popisuje jen rozdělení daňových úniků z hlediska komodit (.pdf, str.7), ve svojí výroční zprávě se únikům nevěnuje vůbec.

Tvrzení předsedy ODS ale podporuje vládní návrh zákona o EET, který uvádí, že odhadovaný dodatečný příjem na DPH ze zavedení systému v sekci maloobchodu by činil přibližně 4,9 mld. korun (.pdf, str. 30), přičemž samotné ministerstvo financí odhaduje celkovou výši daňových úniků v ČR na 150 mld. korun (.pfd, str. 6), resp. 105 mld. korun. Krácení tržeb v maloobchodě tím pádem může tvořit jen zhruba 3-5 % všech daňových úniků, jak jsme již dokládali v jednom ze starších výroků.

Pravda

Poslanci sociální demokracie zastavili v listopadu 2011 chod jednání na celých šest dní. Na program jednání se tehdy dostaly reformní zákony vlády Petra Nečase. Opoziční ČSSD blokovala projednávání zákonů kvůli tomu, že prakticky všichni poslanci ČSSD si naplánovali dvě desetiminutová vystoupení.

V souvislosti s obstrukcemi při projednávání vládního návrhu zákona o EET připravil Demagog.cz blog, který vyšel v prosinci 2015. Kromě sondy mezi do současné Poslanecké sněmovny se v něm dočtete o historii, praktikách a zahraničních zkušenostech, které obstrukce provázejí.

Pravda

Návrh zákona o elektronické evidenci tržeb (str. 29) počítá se zvýšením inkasa daní v souvislosti se zavedením systému o 12,5 miliardy. Konkrétně pracuje s 5,5 mld z DPH, 2 mld od právnických osob a 5 miliardami z daně z příjmu fyzických osob.

Problém, na který Fiala poukazuje, spočívá v tom, že ne na všechny subjekty se bude tento návrh vztahovat ihned po jeho přijetí (resp. při vstoupení v účinnost). Podle § 37 se první tři měsíce bude vztahovat na ubytovací a stravovací služby, v dalším čtvrtletí se pak přidá velkoobchod a maloobchod (jednotlivé klasifikace zákon konkrétně uvádí).

Důvodová zpráva k § 37 na straně 66 pak uvádí, že zákon počítá s možností, kdy vláda svým nařízením dočasně určí konkrétní tržby, které budou z evidence vyjmuty. Není tak zcela zřejmé, na jaký konkrétní počet subjektů se bude EET vztahovat. V této souvislosti připomínáme, že se během přípravy návrhu měnila také některá vyjádření ze strany koalice.

Obecně lze předpokládat, že zákon pracuje s číslem 12,5 miliardy v situaci, kdy budou pod EET spadat všechny subjekty, což by se mělo stát po půl roce od doby, kdy zákon vstoupí v účinnost. Ovšem zákon neuvádí zvýšení výběru u 1. roku po přijetí, kdy bude fungovat jen částečně a je třeba také dodat, že vláda bude mít možnost rozhodnout o vyjmutí některých segmentů z evidence.

Pravda

Výrok je označen jako pravdivý, protože dle aktuálního návrhu rozpočtu pro rok 2016 byl navýšen o 16 miliard Kč, přičemž však plánovaný deficit státního rozpočtu zůstal v porovnání s původním návrhem z června 2015 nezměněn a to ve výši 70 miliard korun. O finální podobě rozpočtu se bude jednat 9. září a do konce měsíce jej vláda musí schválit a poslat ke schválení Poslanecké sněmovně.