Petr Fiala
Dnes máme čtvrtý nejstarší pedagogický sbor ze všech zemí Evropské unie.
Aktuální studie OECD Education at a Glance 2012 (.pdf) přináší srovnání 34 členských zemí OECD a některých dalších nečlenských států v oblasti vzdělávání. Studie zahrnuje celkem dvacet jedna z dvaceti sedmi členských států EU. Data srovnání věku učitelů pochází z r. 2010.
Ze souboru dat (.xls, záložka Data C_D5.1) této studie vyplývá, že v oblasti sekundárního vzdělávání má Česká republika pátý nejstarší učitelský sbor ze srovnávaných zemí. V sektoru primárního vzdělávání má pak ČR dle této studie (.xls, záložka Data C_D5.3) druhý nejstarší pedagogický sbor ze srovnávaných zemí.
Protože studie poskytuje data pouze o procentuálním zastoupení učitelů v daném věku na určitém stupni, nelze tyto data spojit a vytvořit "celkový žebříček". Studie také nezahrnuje všechny členské země EU. Z těchto důvodů hodnotíme výrok jako neověřitelný.
S žádostí o poskytnutí podkladů, ze kterých Petr Fiala vycházel jsme se obrátili na ministerstvo.
My jsme některé kroky udělali. Například došlo k tomu, že firemní školky jsou financovány z veřejných prostředků.
V roce 2011 bylo novelou Školského zákona umožněno zakládat školky "ke vzdělávání dětí zaměstnanců" (dle §34, odst. 8). Upřednostňování dětí zaměstnanců bylo původně považováno za diskriminační praktiku. Po uvedené změně mohou firemní školky také žádat o podporu dle §160 Školského zákona (úpravu shrnuje a vysvětluje MŠMT) ve výši několika tisíc korun na dítě měsíčně (zprávu podaly např. Finanční noviny).
Rozpočet (ministerstva, pozn.) v letošním roce je vyšší než v roce minulém a některé položky, kde školy pociťovaly největší krizi, jsme dokonce navýšily velmi významně. Abych uvedl příklad, ostatní neinvestiční náklady, které například zahrnují učební pomůcky, tuto položku jsme zvýšili o 124 % a takto musíme postupovat dál.
Dle státního rozpočtu na r. 2012 činil výdajový rozpočet MŠMT po vázání výdajů 135 405 904 tisíc Kč. Dle přílohy k rozpočtu na r. 2013 (pdf; str. 6677) má rozpočet ministerstva dosáhnout 140 411 693 tisíc Kč a je tedy skutečně vyšší.
Položka ostatních neinvestičních výdajů(ONIV) se zvýšila pro školy a školská zařízení zřizovaná krajem, obcí či svazkem obcí. ONIV v rozpočtu pro pro školy a školská zařízení zřizované krajem, obcí či svazkem obcí. V r. 2012 (.doc; str. 3) tato položka činila 696 729 tisíc Kč a v r. 2013(.doc; str. 3)1 563 543 tisíc Kč. Skutečně tedy došlo k navýšení přibližně o 124%.
V roce 2011 byl rozpočtový výhled pro oblast školství na rok 2013 zhruba o 20 miliard nižší, než je ta skutečnost letošního roku.
Podle výhledu z roku 2011 (.pdf, strana 4) mělo Ministerstvo školství v roce 2013 disponovat s rozpočtem ve výši 108 308 489 000 Kč. Podle zákona o státním rozpočtu na rok 2013 (.pdf, strana 24) je rozpočet Ministerstva školství 140 411 693 000 Kč. Rozdíl tedy nečiní zhruba 20 miliard, ale 32 miliard.
Celkový rozpočet 2013
140 411 693 000 Kč
Předpokládaný rozpočet 2013 v roce 2011
108 308 489 000 Kč
Rozdíl
32 103 204 000 Kč
Považujeme za možné, že Petr Fiala má na mysli objem financí plynoucí pouze ze státní pokladny (bez peněz z evropského rozpočtu a dalších fondů). Jak v jednom z výroků níže podrobněji rozebíráme, tato částka dosahuje 122 659 880 000 Kč.
Prostředky pouze ze státní pokladny122 659 880 000 KčPředpokládaný rozpočet 2013 v roce 2011108 308 489 000 KčRozdíl 14 351 391 000 Kč
Ani v jednom z případů nedosahuje rozdíl "zhruba 20 miliard" a výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako nepravdivý. Skutečný rozpočet je opravdu vyšší než bylo plánováno v roce 2011, rozdíl je ovšem jiný, než Petr Fiala říká.
(..) číslo, co tvoří prostředky přímo státního rozpočtu (pro letošní rok, pozn.) a to je 122,6 miliard (..)
Podle zákona o státním rozpočtu na rok 2013 (.pdf, strana 24) dosahuje rozsah kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy výše 140 411 693 000 Kč. Ministr Fiala hovoří o části rozpočtu, který jde přímo ze státní pokladny, od celkové výše tedy odečteme prostředky z rozpočtu Evropské unie a finančních mechanismů.
Celkový rozpočet140 411 693 000 KčProstředky z rozpočtu EU17 645 813 000 KčProstředky z finančních mechanismů106 000 000 KčČistě státní finance 122 659 880 000 Kč
Petr Fiala tedy přesně pojmenovává výši prostředků plynoucích přímo ze státní pokladny a jeho výrok hodnotíme jako pravdivý.
My dnes máme školek asi přes pět tisíc.
Výrok Petra Fialy hodnotíme jako neověřitelný, jelikož data o počtu školských zařízení za určitý školní rok jsou Českým statistickým úřadem zveřejňována až po jeho skončení, během prázdnin, nelze tedy zjistit, kolik školek "máme dnes". Poslední dostupná data (.pdf) za školní rok 2011/2012 udávají počet 4931 mateřských škol.
Uvědomme si, že první cizí jazyk mají děti od třetí třídy. V 98,9 % případů je to angličtina.
Výroční zpráva (.pdf, str. 78) České školní inspekce potvrzuje slova ministra Fialy. Výuka cizího jazyka začíná ve třetí třídě a podle výše zmíněné zprávy je v celé ČR angličina jako první cizí jazyk zastoupena v 98,5%. Petr Fiala se tedy od skutečnosti odchýill jen velmi minimálně a výrok hodnotíme jako pravdivý.
Uvědomme si, že dnes už fakticky nabízí druhý cizí jazyk v rámci disponibilních hodin více než 80 % škol.
Nebyla nalezena žádná studie či analýza, která by potvrzovala nebo vyvracela tento výrok. Požádali jsme o vyjádření profesora Fialu a níže citujme jeho odpověď: "... výrok je založen na podkladech poskytnutých Českou školní inspekcí, která podle ustanovení školského zákona mj. pravidelně zjišťuje a hodnotí průběh, podmínky a výsledky vzdělávání. Na základě analýzy inspekčních výstupů a příslušných datových záznamů sledovaných škol z období 18. 10. 2012 - 17. 12. 2012 nabízí podle tvrzení České školní inspekce 82% škol výuku druhého jazyka. Toto číslo potvrzuje trend zjištěný Českou školní inspekcí v roce 2011/2012, kdy výuku druhého cizího jazyka nabízelo 79% subjektů poskytujících základní vzdělání...." I přes toto ujištění se nám nepovedlo dohledat příslušnou analýzu a proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.
Přidáváme odkaz na nejaktuálnější výroční zprávu (.pdf) České školní inspekce, ve které se nám na tohle téma podařilo najít pouze tuto informaci: " K navýšení minimální časové dotace výuky cizích jazyků využilo disponibilních hodin 77,5 % škol, 22,5 % škol této možnosti nevyužilo a disponibilní hodiny využilo pro posílení výuky jiných předmětů. " Z této formulace ovšem nevyplývá, jestli školy posilují výuku o další cizí jazyk, nebo rozšiřují výuku prvního cizího jazyka.
Rozvírají se nám nůžky mezi financováním, které jde na jednoho žáka téhož oboru v různých krajích. Já bych uvedl příklad, pokud budeme mít třeba malotřídku se stejným počtem dětí, tak na jedno dítě budete mít ve Středočeském kraji 40 tisíc korun, ale třeba v Pardubickém kraji 35 tisíc.
Výrok je příliš obecný, navíc k jeho ověření chybí aktuální údaje.
Financování škol zřizovaných krajem se odvíjí od výše tzv. "krajského normativu". Jednotlivé kraje pomocí vlastní normy stanovují výši prostředků, které přidělí školám na žáka v daném oboru. Ministerstvo školství pak tyto údaje sbírá a (tak tomu bylo do r. 2011) publikuje v souhrnné podobě. Např. financování ministrem zmíněných malotřídek pak můžeme srovnat pro počet žáků 10:
(zaokr. hodnoty, v Kč/žáka) 2008 (.pdf, s.12) 2011 (.pdf, s.3)
Středočeský kraj46 00047 500Pardubický kraj45 00046 000
Při takto zvoleném počtu žáků pak vidíme určité "rozevírání nůžek", ovšem nikoli s hodnotami, které uvádí ministr Fiala. Jím uváděné hodnoty bohužel ověřit nemůžeme, neboť jednak zatím nedošlo ke zveřejnění přehledu z minulého roku, jednak nevíme, jaký počet žáků má ministr na mysli. V roce 2011 (.pdf, s.3) by se jím uváděnému poměru blížilo financování pro školy o 22 žácích (39 000 pro Středočeský, 31 000 pro Pardubický kraj).
Máme už jen něco nad 20 % učitelů do 35 let, nad 50 % nebo téměř 50 % jsou učitelé starší 46 let.
Data podle Analýzy ÚIV (Ústav pro informace ve vzdělávání) za rok 2010 (. pdf) potvrzující výrok ministra Petra Fialy.
do 25 let26 - 3536 - 4546 - 5556 - 6566 a více let3,2 %19,1 %26,9 %33,8 %15,5 %1,5 %
tzn.
do 35 letnad 46 let22,350,8
