Petr Fiala
ODS

Petr Fiala

Předseda vlády ČR

Petr Fiala

Proč se školy a rodiče nejprve dovídají, že od září jdeme naplno do „inkluze“, a když se ukáže, že to není připraveno, tak slyší, že bude dvouletý odklad, vlastně přechodné období, ale pak zase, že to možná paní ministryně „nepodepíše“? (Právo, 26. 2., str. 7)
Jiné, 15. března 2016
Zavádějící

Je důležité vyjasnit si, že z legislativního hlediska se změny v inkluzi promítly do dvou dokumentů. Jde v prvé řadě o novelu školského zákona, v řadě druhé pak o prováděcí vyhlášku. která však s novelou velmi úzce souvisí. Novela nabyla účinnosti 1. května 2015, přičemž část o inkluzivním vzdělání ji má odloženou na 1. září 2016. Vyhlášku účinnost čeká také až 1. září 2016.

První situace, o které mluví Petr Fiala, nastala v rané fázi práce na novele školského zákona. Kateřina Valachová tehdy veřejně ujišťovala o tom případě bychom tedy „šli do inkluze naplno“. Načasování ostatně potvrdila i krátce po nástupu do funkce - 19. června 2015 v Interview ČT24 uvedla v souvislosti s obavami o financování zákona: „[500 – 600 milionů korun] to je pouhopouhá částka na onen podzim, kdy právě má startovat v plném rozsahu ona inkluzivní novela školského zákona.“

Co se týče zmíněného dvouletého odkladu, tento nápad nepochází z hlavy ministryně Valachové, ale původ má v poslaneckém výboru, kde byl přednesen (.pdf, str. 5) poslankyní Semelovou. Ta navrhla posunutí účinnosti jednoho z ustanovení zákona pro nedostatek asistentů, tedy nepřipravenost školství. Ministryně Valachová tento návrh zamítla jako neopodstatněný (str. 6). Toto své stanovisko zopakovala například v rozhovoru pro Deník.cz.

K jisté formě odkladu v podobě přechodného období (a tedy k odložení vynutitelnosti některých inkluzních opatření) došlo v podobě vyhlášky č. 27/2016 Sb., která školský zákon doprovází. Účinnost je stanovena na 1. září 2016, nicméně § 32 vymezuje zvláštní režim ve dvou nejbližších letech od účinnosti vyhlášky. V této době totiž školy mohou, ale nemusí přijmout novou formu inkluzivního vzdělání, potažmo se na něj mohou připravovat.

Dle Harmonogramu (.pdf) ke společného vzdělávání z pera MŠMT: „Do 1. 9. 2018 je prodloužený čas na rediagnostiku dětí, do té doby platí závěry aktuálně platných doporučení ke vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (vyšetření), není třeba vytvářet tlak na školská poradenská zařízení; školy mohou dále využívat podpory poskytované na základě § 16 odst. 9 školského zákona účinného ve znění do 31. 8. 2016.“

Z těchto důvodů je výrok hodnocen jako zavádějící. Ministryně Valachová je ve svých postojích konzistentní. Dvouletý odklad navrhla poslankyně Semelová v rámci výboru pro vzdělání, vývoj, kulturu, mládež a tělovýchovu, ministryně toto však odmítla přímo během jednání i ex post. Zmíněné přechodné období pak neznamená odklad účinnosti zákona, nýbrž je to pouze poskytnutím lhůty, v níž se subjekty inkluze mohou zákonu přizpůsobit. Konečně výrok o "nepodepsání" se vztahoval k nepodepsání odkladu účinnosti zákona. Toto stanovisko však ministryně prosazuje dlouhodobě.

(výrok opakuje Anna Putnová „Paní ministryně […] vyhlásila termín 1. 9. 2016, který postupně rozvolnila a udělala odklad, nebo jakési rozvolnění po dobu dvou let“; ČT 24, 1. 3., 90’)

Petr Fiala

Když si vzpomeneme na minulé funkční období, tak tam obstruovala sociální demokracie, nám se to tehdy nelíbilo. Teď obstruujeme my, nelíbí se to zase vládní koalici. To je celkem logické a normální.
Otázky Václava Moravce, 10. ledna 2016
Pravda

Poslanci sociální demokracie zastavili v listopadu 2011 chod jednání na celých šest dní. Na program jednání se tehdy dostaly reformní zákony vlády Petra Nečase. Opoziční ČSSD blokovala projednávání zákonů kvůli tomu, že prakticky všichni poslanci ČSSD si naplánovali dvě desetiminutová vystoupení.

V souvislosti s obstrukcemi při projednávání vládního návrhu zákona o EET připravil Demagog.cz blog, který vyšel v prosinci 2015. Kromě sondy mezi do současné Poslanecké sněmovny se v něm dočtete o historii, praktikách a zahraničních zkušenostech, které obstrukce provázejí.

Petr Fiala

Sociální demokracie v minulém období blokovala celou sněmovnu, my blokujeme 1 zákon na mimořádné schůzi. Neblokujeme jednání sněmovny.
Otázky Václava Moravce, 10. ledna 2016
Pravda

V listopadu 2011 poslanci opoziční ČSSD zablokovali jednání ve Sněmovně na šest po sobě jdoucích jednacích dní.

Třetí čtení zákona o EET mělo podle původního plánu začít27. listopadu 2015. Jenže než vůbec přišel na řadu první bod jednání, opoziční poslanci TOP 09 a ODS načítali pět hodin změny programu a k otevření bodu o EET tedy vůbec nedošlo.

Obstrukce ve třetím čtení tedy opozice začala až při mimořádné schůzi 11. prosince 2015. Na schvalování zákona nedošlo ve třetím čtení ani o týden později. A obdobný průběh měla i první novoroční mimořádná schůze 8. ledna 2016.

Nemůžeme však tvrdit, že kvůli těmto obstrukcím kvůli jednomu zákonu je zablokovaná celá sněmovna. Od 27. listopadu, kdy se měla začít projednávat EET, prošlo třetím čtením hned několik zákonů, například branný zákon, novela zákona o ozbrojených silách, novela zákona o provozu na pozemních komunikacích nebo novela zákona o významné tržní síle.

Petr Fiala

Přijaté dotace Agrofertu o 150 milionů víc, než kolik zaplatíte státu (v roce 2014 - pozn. Demagog.cz). Toto je z výroční zprávy Agrofertu.
Otázky Václava Moravce, 10. ledna 2016
Pravda

Na daních dle konsolidované výroční zprávy (.pdf, str. 12–13) v roce 2014 zaplatil Agrofert na dani z příjmu 1 506 milionů.

V dotacích dle Výroční zprávy (pdf., str. 50) získal Agrofert 1 073 milionů jako provozní dotace a 561 milionů jako investiční dotace pro řídící společnost, společnosti ovládané a spoluovládané, a dalších 13+6 milionů pro společnosti pod podstatným vlivem, tedy společnosti, kde Agrofert vlastní 20 % až 50 % uplatňovaných hlasovacích práv v této společnosti.

Rozdíl tedy činí 148 milionů při započtení dotací pro tzv. společnosti pod podstatným vlivem, a 129 miliionů, pokud tento vliv vynecháme.

Petr Fiala

Když mluvíte o narovnání podnikatelského prostředí, tak ho začněme narovnávat a začněme od těch, kde opravdu ty daňové úniky a optimalizace daní jsou. A to když se podíváte na zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu a další a další renomované instituce, tak zjistíte, že jsou to právě ti velcí.
Otázky Václava Moravce, 10. ledna 2016
Neověřitelné

Výrok Petra Fialy hodnotíme jako neověřitelný, protože ve zprávách NKÚ nebylo možné dohledat přímou souvislost mezi velikostí daňového poplatníka a případným daňovým únikem.

Kontrolní zpráva NKÚ popisuje jen rozdělení daňových úniků z hlediska komodit (.pdf, str.7), ve svojí výroční zprávě se únikům nevěnuje vůbec.

Tvrzení předsedy ODS ale podporuje vládní návrh zákona o EET, který uvádí, že odhadovaný dodatečný příjem na DPH ze zavedení systému v sekci maloobchodu by činil přibližně 4,9 mld. korun (.pdf, str. 30), přičemž samotné ministerstvo financí odhaduje celkovou výši daňových úniků v ČR na 150 mld. korun (.pfd, str. 6), resp. 105 mld. korun. Krácení tržeb v maloobchodě tím pádem může tvořit jen zhruba 3-5 % všech daňových úniků, jak jsme již dokládali v jednom ze starších výroků.

Petr Fiala

Za vlády ODS se snížily daně (...) Za vlády ODS se snížila daň z příjmu právnických osob z 24 na 19, snížila se daň z příjmů, měli jsme sazby 25, 32 nebo kolik. Máme jednotnou ze superhrubé mzdy 15 %. To je všechno snížení daní.
Otázky Václava Moravce, 10. ledna 2016
Nepravda

Zaměříme se na dvě období vlády ODS, a to na vládu Mirka Topolánka (2007–2009) a Petra Nečase (2010–2013). Daň z příjmu právnických oso b určuje § 21 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

V letech 2007 až 2009 se daň snížila nejprve z 24 % na 21 % a v roce 2009 dále na 20 %, a to s výjimkou investičních, podílových a penzijních fondů, pro které platila sazba 5 %. Od roku 2010 dále je sazba neměnná, a to ve výši 19 %. Toto snižování bylo součástí Zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů, který vstoupil v platnost v lednu 2008.

Daň z příjmu fyzických osob určuje § 16 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Až do roku 2007 byla v ČR progresivní, a to ve výši 12 % - 32 %. Ta byla Topolánkovým Zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů snížena od roku 2008 na jednotnou sazbu ve výši 15 %, která v ČR platí dodnes. Změněn byl ale základ, ze kterého se daň vypočítává, a to zavedením tzv. superhrubé mzdy. Ta spočívá vnesnížení základu daně o částky pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, které je povinen odvádět zaměstnavatel za zaměstnance (6,5 % za sociální a 4,5 % za zdravotní pojištění, celkem tedy 11 %), a zároveň její zvýšenío částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, které je povinen platit zaměstnavatel (25 % za sociální a 9 % za zdravotní pojištění = 34 %).

Výše těchto odvodů je dána zákonem: zde, zde a zde. Základ daně tak vzrostl o 34 %, a 15 % daň ze superhrubé mzdy je přibližně 20 % ze mzdy hrubé.

Od roku 2013 byla vládou Petra Nečase zavedena také tzv. „solidární daň“, tedy navýšení daně o sedm procentních bodů pro fyzické osoby, jejichž příjem přesáhne 48násobek průměrné mzdy.

Výrok Petra Fialy, že za vlád ODS se snižovaly daně je tedy pravdivý,pokud hodnotíme změnu sazeb daní z příjmu, ale současně byl také navýšen základ pro výpočet této daně a zavedena byla dodatečná daňová sazba pro vysocepříjmové fyzické osoby. Obě vlády, Topolánkova i Nečasova, pak zvyšovaly sazby DPH, viz vysvětlení k relevnatnímu výroku z této diskuze.

Směrodatnájesložená daňová kvóta, ukazatel umožňující srovnání daňového zatížení. Představuje podíl daní na hrubém domácím produktu. Složená daňová kvóta zahrnuje „skutečné daně“ (jako daně i označované), ale také příjmy z odvodů na sociální a zdravotní pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Statistiku daňové kvóty sleduje OECD.

Jak lze vyčíst z tabulky výše, během vlády Mirka Topolánka se složená daňová kvóta mírně snižovala, zatímco za vlády Petra Nečase naopak vzrostla. Výrok Petra Fialy je proto možné hodnotit jako nepravdu, neboť při hodnocení daňového zatížení je nutno brát v potaz více proměnných, než jen absolutní výši jedné z daňových sazeb, a v tom případě není pravdivé tvrzení že „za vlády ODS se snížily daně“ v obecném měřítku.

Petr Fiala

A ještě vám řeknu jednu věc. Od července leží v Poslanecké sněmovně náš návrh na snížení DPH na 19 a 14 % a ten návrh mimo jiné obsahuje i to, o čem tady mluvil pan ministr Babiš a to je snížení pro ty restaurace z těch 21 na 15, ale to mimo jiné proto, že když si v té restauraci koupíte jídlo sebou, tak platíte 15, když si ho koupíte tam, tak platíte 21% daň, což je vlastně možnost, jak s tím nějak manipulovat.
Otázky Václava Moravce, 10. ledna 2016
Pravda

Dne 23. července 2015 byl poslancům rozeslán návrh zákona skupiny poslanců v čele s P. Fialou a Z. Stanjurou (oba ODS), jehož cílem je novelizace zákona o dani z přidané hodnoty. U návrhu ještě neproběhlo první čtení a čeká se na jeho zařazení na schůzi Poslanecké sněmovny.

Dle důvodové zprávy návrhu zákona (.pdf, str. 4) je cílem snížit základní sazbu daně z 21 % na 19 % a snížit první sníženou sazbu daně z 15 % na 14 %. Návrh taktéž upravuje P. Fialou zmíněnou změnu pro restaurace, kdy dle návrhu „dochází k přeřazení stravovacích služeb ze základní sazby daně do první snížené sazby daně.“

Petr Fiala

My jsme měli nachystáno zrušení superhrubé mzdy a chtěli jsme to udělat mimo jiné proto, že by se, že bysme to přepočítali na tu normální hrubou mzdu, tak jsme chtěli ji snížit, tu daň na 19 %. Teď je to někde kolem 20, když to přepočítáme těch 15 % superhrubé mzdy. Když jste to odmítli, tak jste de facto zvýšili daň.
Otázky Václava Moravce, 10. ledna 2016
Pravda

Se zrušením konceptu superhrubé mzdy počítal zákon č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů (body 14–16). Zároveň se sazba daně měla změnit na 19 % (bod 33). Zákon měl nabýt účinnosti 1. ledna 2015.

Právě tyto body spolu s řadou dalších byly zrušeny vládní novelou č. 267/2014 Sb., kterou podpořila svými hlasy celá koalice a KSČM. Koalice tímto odmítla již připravené mírné snížení daně (při 15% dani ze superhrubé mzdy se odvádí zhruba 20,1 % z hrubé mzdy, změna na 19 % z hrubé mzdy by tedy znamenala faktické snížení sazby daně o 1 procentní bod). Říci, že tímto koalice de facto zvýšila daň, není úplně korektní, podstata výroku je však pravdivá, a proto jej také takto hodnotíme.

Petr Fiala

Stejně jako my jsme měli, my jsme měli dočasně platný zákon, a to musí občané vědět, do roku 2015, který zaváděl tu 7% přirážku, která vlastně se týká těch nejvyšších příjmových skupin, tím, že jste odložili, a tím jste asi vyhověli sociální demokracii, já nevím, proč jste to udělali. Tím, že jste to zrušili a platí to pořád, tak jste fakticky zvýšili daně.
Otázky Václava Moravce, 10. ledna 2016
Pravda

Novela zákona o daních příjmů č. 500/2012 Sb. zavádí do zákona mimo jiné tzv. solidární zvýšení daně. V původním znění pak byla součástí novely část jedenáctá, účinná k 1. lednu 2016, která tuto solidární daň zase ruší.

Současná vláda prosadila novelu č. 267/2014 Sb., která mimo jiné ruší toto ustanovení, které by ukončilo platnost solidární daně.

Není úplně korektní toto nazývat faktickým zvýšením daně, ale pravdou je, že koalice svým zásahem zabránila již naplánovanému snížení daní pro vysokopříjmové skupiny.

Petr Fiala

Dále jste zvýšili daně pro investiční fondy. Podívejte se na fakta, pane ministře. A také jste třeba zavedli daň na stavební pozemky 21 %.
Otázky Václava Moravce, 10. ledna 2016
Pravda

Novela zákona o daních z příjmů (sněmovní tisk 252) byla schválena 24. 9. 2014 (hlasování č. 145, prošlo hlasy koalice). Její součástí (.pdf, str. 75) bylo i „omezení možnosti využití 5% sazby daně pouze pro základní investiční fondy“, kdy ve výsledku šlo o „nastavení 5% sazby daně u základních investičních fondů a 19% sazby pro ostatní investiční fondy nesplňující daná kritéria.“

Novela zákona o dani z přidané hodnoty (sněmovní tisk 291) byla schválena 22. 12. 2014 (hlasování č. 250, prošlo hlasy koalice). V této novele byla zpřísněna definice stavební parcely a nově je vymezen stavební pozemek, který není osvobozen od daně (.pdf, str. 6, 24–25, 53). Jak uvádí server penize.cz: „Zatímco dosud se daň z přidané hodnoty vyměřovala jen na parcely, na kterých je stavba postavena, nově se bude zkoumat, jak velká plocha převáděného pozemku slouží primárně hlavní stavbě.“