Petr Fiala

Výrok předsedy ODS je hodnocen jako zavádějící, neboť strana neměla sice problém jak s kontrolou v Poslanecké sněmovně, tak i zřídila transparentní účty, nicméně sněmovní kontrola je v podstatě formální a transparentní účty nedokládají průhledně výdaje strany.

Informace o výhradách kontrolního výboru Poslanecké sněmovny vůči ODS kvůli jejich financování nebyla nalezena, lze tedy předpokládat, že výhrady nebyly žádné. Ke kontrole hospodaření v kontrolním výboru je ale třeba uvést, že reálně je kontrola výborem veskrze formální. K tomu uvádí web Ministerstva vnitra (k zlepšení transparentnosti financování politických stran):

" Hospodaření politických stran je v současné době upraveno v zásadě pouze zákonem č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, konkrétně § 17 až 20b. Zákon částečně upravuje otázku darů politickým stranám (evidence dárců, omezení přijímání darů). Hospodaření politických stran také musí být auditované. Zároveň je v § 18 stanovena povinnost předkládat výroční finanční zprávy, nicméně tyto zprávy jsou nedostatečně podrobné. Zprávy jsou sice veřejné, ale pouze formou nahlédnutí do zprávy v papírové podobě v Kanceláři Sněmovny. Podle § 20a kontroluje jednou za rok Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny úplnost zpráv, v případě neúplnosti informuje Ministerstvo financí, které může vyvodit finanční sankce vztahující se k příspěvkům politickým stranám. Zcela ovšem chybí nezávislá obsahová kontrola, kterou Kontrolní výbor nevykonává (nemá na to ani kapacity, ani nezávislou pozici). Chybí podrobnější regulace volební kampaně a nedá se zjistit, jestli výdaje politických stran, například právě na volební kampaně, jsou skutečně zaneseny do účetnictví." Co se týká transparentních účtů ODS, tak na stránkách Komerční banky lze pak nalézt tři dostupné transparentní účty s nedávnými transakcemi. Jedná se o transparentní účet ODS - Senátní volby, Pro ODS - Pro budoucnost a ODS - transparentní účet.

Účet "Senátní volby" přirozeně strana zřídila k loňským volbám do třetiny Senátu. Jeho transparentost jsme ověřovali již v proběhlé kampani a došli jsme k závěru, že jde spíše o pro forma aktivitu než o reálný nástroj pro transparentní kontrolu. To dokládají naše analýzy výroků kandidátů ODS Vlasáka či Schwarze. Obecná výtka k senátnímu účtu byla taková, že strana jej sice měla zřízena, nešly přes něj ovšem sledovat konkrétní platby koncovým fyzickým či právnickým osobám.

Pokud se zaměříme na aktuální transparentní účet ODS, tak ten zaznamenává platby od 14. května 2014. Jednotlivé příjmy vůči účtu jsou zaznamenány skutečně transparentně, popsány jsou fyzické i právnické osoby, které straně darem přispěly. Ovšem problematické jsou výdaje strany, které jsou prostřednictvím účtu prováděny. Typicky jde o platbu např. z 9. dubna, 16. března nebo 27. února.

Pro ilustraci přikládáme printscreen zmíněných plateb.

Petr Fiala se takto vyjádřil v rozhovoru pro server Česká pozice 16. ledna 2014.

Výrok hodnotíme na základě níže uvedených informací jako pravdivý s výhradou.

CDU byla součástí vládní koalice od roku 2005, 2009 a rovněž také od roku 2013. Ve volbách v roce 2013 nicméně získala jen 37,2% hlasů. Přes 40% získal blok CDU/CSU, tedy strany CDU a CSU dohromady, které vystupují na federální úrovni společně. Nicméně obě tyto strany mají společný program a bývají často zahraničím vnímány jako jedna strana. V tomto výroku tedy dochází k mírnému zjednodušení a pojmem CDU se myslí obě strany dohromady.

Od roku 2005 zastává funkci kancléřky Angela Merkelová, která po osmiletém funkčním období získala od voličů skutečně silný mandát.

Pravdou také je, že strana nevládla sama, neboť od roku 2005 hovoříme o tzv. velké koalici tvořené stranami CDU, CSU a SPD (Sociálnědemokratická strana Německa). Od roku 2009 byla u moci také koaliční vláda (tzv. černo-žlutá) stran CDU, CSU a FDP (Svobodná demokratická strana). Od roku 2013 hovoříme opět o velké koalici ve složení CDU, CSU a SPD. Rovněž tedy platí, že strana tíhla ke kompromisům. Umění kompromisu je dle deníku.cz také jednou z vlastností Angely Merkelové.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože data uváděná Petrem Fialou odpovídají skutečnosti.

Ústavně právní výbor Sněmovny se novelou služebního zákona zabýval hned několikrát, naposled na své 13. schůzi (.doc) 27. června 2014, kde byl hlasy koalice schválen komplexní pozměňující návrh. Ten byl poslancům rozeslán jako sněmovní tisk 71/8 3. července 2014. O čtyři dny později, 7. července, pak předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček svolal (.pdf) mimořádnou schůzi na 15. července, na kterou je novela služebního zákona zařazena jako bod 6. Poslanci tak mají 12 dní (od 3. do 15. července) na to, aby se s návrhem, který má 83 stran, seznámili.

Zmíněný pozměňující návrh služebího zákona (.pdf) má skutečně 201 paragrafů a 83 stran. Z tohoto pohledu je výrok předsedy ODS pravdivý. Zda jej lze za 12 dnů dobře nastudovat, necháme na posouzení čtenáře, soustředíme se pouze na rozsáhlost zmíněného návrhu.

Původní poslanecký návrh novely služebního zákona se skutečně výrazně změnil. První čtení proběhlo 22. ledna 2014, aktuální verze projednávaná v Poslanecké sněmovně je skutečně pozměňovacím návrhem.

To, zda-li je aktuální pozměňovací návrh "úplně jiný zákon", nejsme schopni posoudit. Faktem je, že oproti původnímu návrhu nedošlo ke shodě například v penalizaci za kárné provinění (novela zachovává 15 % oproti navrhovaným 25 %, bod 46) či v podmínkách pro funkci generálního ředitele (návrh v bodě 35 žádá šest let praxe, novele postačuje věk a zkušenost s nižšími pozicemi ve státní službě). Návrh dále v bodech 40 a 43 žádá přiznání podílů na právnických osobách a cenných papírů uchazeči o místo ve státní službě či skončení pracovního poměru za určitých podmínek již při spáchání přestupku, což ale novela zcela vypustila. Texty se notně rozcházejí také v otázce vzdělávání státních zaměstnanců, příplatků a odměn obecně.

Dáváme tedy ke srovnání původní návrh, aktuální pozměňovací návrh a nynější znění služebního zákona a ohledně pravdivostní hodnoty označujeme výrok jako neověřitelný.

Petr Fiala reaguje na vyjádření premiéra, který v pořadu tvrdil, že nepřijetí služebního zákona by znamenalo zastavení evropských dotací od 1. ledna příštího roku.

Dle Dohody o partnerství (.pdf) odeslané dne 17. dubna 2014 na Evropskou komisi spadá přijetí zákona o státní službě do předběžné podmínky (ex ante kondicionalita) č. 11 Existence strategického politického rámce pro posílení účinnosti veřejné správy členských států, včetně reformy veřejné správy (.pdf, str. 70 a dále). Zmiňovaná dohoda však neobsahuje žádný závazný termín plnění.

Zároveň je nutné dodat, že se Komise vyjádřila, že v případě nesplnění podmínek přihlédne k hledisku proporcionality (v angličtině, str. 2):

"The commission will ensure proportionality in determining any potential consequences of non-fulfilment of the ex-ante conditionalities by taking into account the amounts of funds which could be affected."

Je tedy důvodné předpokládat, že nesplnění či (detailně obhájené) odložené plnění jedné z předběžných podmínek by nezapříčinilo úplné zastavení čerpání evropských fondů.

Toto potvrzuje také vyjádření 1. náměstka Ministerstva pro místní rozvoj Daniela Brauna, který uvedl: "Vážnější věc je služební zákon. Evropská komise nebude jeho absenci vázat na schválení či neschválení Dohody o partnerství. Bude ale chtít vidět průběžné verze zákona i prováděcí předpisy. Požaduje také záruky a závazky, že k jeho přijetí dojde v odpovídající podobě."

Dodejme ještě, že podle serveru Ihned, který získal vyjádření Martina Staška ze Zastoupení Evropské komise v ČR, "třebaže by měl být zákon přijat a uplatňován bez zbytečných odkladů, komise vždy zdůrazňovala, že urychlené přijetí zákona by nemělo být na úkor jeho kvality." Jinými slovy, Evropská komise na okamžité přijetí zákona "netlačí". Podle Staškova vyjádření má Česko čas dokonce až do konce roku 2016.

Ačkoliv je tedy daná kondicionalita v Dohodě o partnerství uvedena, fakticky se skutečně nejedná o nutnou podmínku pro čerpání evropských fondů. Výrok je tedy pravdivý.

Petr Fiala mluví o "obehrané písničce". Tedy o tom, že vládli 7 let, je tím míněna první a druhá vláda Mirka Topolánka a vláda Petra Nečase, které ovšem trvali dohromady necelých šest let.

Vlády s účastí ODS od roku 2006 (vyjma Fischerovy vlády, kterou ODS podporovala také):

První vláda Mirka Topolánka: 4.9.2006 − 9.1.2007 Druhá vláda Mirka Topolánka: 9.1.2007 − 8.5.2009 Vláda Petra Nečase: 13.7. 2010 − 10.7.2013

ČSSD skutečně podporovala úřednickou vládu Jiřího Rusnoka, o čemž svědčí i fakt, že tato strana hlasovala pro důvěru vládě.

Současná vláda Bohuslava Sobotky je u moci od 29. ledna 2014. 29. července to bude půl roku.

Znění výroku tedy odpovídá realitě a výrok je hodnocen jako pravdivý.

Dohoda o partnerství, ke které měla Evropská komise 88 připomínek, skutečně není doposud schválena.

Dohoda o partnerství pro roky 2014−2020 byla vládou schválena 9. dubna 2014. Následně byla předložena Evropské komisi, která se k ní měla vyjádřit do tří měsíců.

Následně měla Evropská komise 88 připomínek k navrhovanému využití evropských dotací. Evropské komisi se například nelíbilo finanční začleňování Romů do společnosti nebo absence služebního zákona. Většinu těchto připomínek se zástupcům České republiky podařilo vyřešit. Finální schválení této dohody se předpokládá během letních měsíců, nejpozději v září, což je o měsíc dříve, než se původně předpokládalo.

Tzv. služební zákon (č. 218/2002 Sb.) byl již přijat a vstoupil v platnost 28. května 2002 jako jedna z podmínek vstupu do Evropské unie. Datum vstupu v účinnost však bylo již pětkrát odloženo, naposledy na 1. ledna 2015.

V roce 2010 začal být vládou Petra Nečase vytvářen nový, alternativní zákon o státních úřednících, o kterém pravděpodobně Petr Fiala hovoří. Vládní návrh zákona o státních úřednících byl předložen sněmovně dne 13. června 2013 a jeho projednávání bylo skutečně ukončeno s koncem volebního období v srpnu 2013. Další vláda již pokračovala v novelizaci původního služebního zákona.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Generálním ředitelem může být vedle státního tajemníka i zástupce ředitele.

Generální ředitel a státní tajemník je skutečně dle §§ 53 ods. 1 a 55 ods. 1 návrhu zákona o státní službě jmenován na dobu sedmi let. Petr Fiala však nemá pravdu v tom, že druhý generální ředitel musí být vybrán pouze ze státních tajemníků, neboť v § 53 odst. 3 stojí, že výběrového řízení se může zúčastnit buď státní tajemník nebo zástupce generálního ředitele.

Jistou pojistkou proti "zabetonování" vedoucích postů státní správy představuje § 61, který myslí i na jejich odvolávání v případě prohřešků.

Pravdu má předseda ODS také v tom, že zákon neumožňuje, aby na některý z řídících postů nastoupil člověk ze soukromého sektoru či akademického prostředí, který by neměl předchozí zkušenost ze státní správy. Ta je potřebná pro post vedoucího služebního úřadu (§ 56 odst. 3 - 6), náměstka pro řízení sekce nebo ředitele sekce (§ 57 odst. 3 - 6) a ředitele odboru (§ 58 odst. 3 - 6). Osoby bez předchozí zkušenosti ve státní správě mají šanci teprve u místa vedoucího oddělení, avšak i tam až v případě, že se nepodaří vybrat nikoho jiného v prvních dvou kolech (§ 59 odst. 3 - 6).