Petr Fiala
ODS

Petr Fiala

Předseda vlády ČR

Petr Fiala

Jsme parlamentní demokracie a vy jste odpovědný ne svému hnutí, ne své firmě, vy jste odpovědný Poslanecké sněmovně. Jsou dokonce systémy, když teda se odvoláváme na jiné systémy, kde ministr musí být členem parlamentu. Ani to jinak nejde. To je třeba Velká Británie.
Otázky Václava Moravce, 10. ledna 2016
Pravda

Vláda, jíž je Andrej Babiš členem, je v ČR skutečně dle Ústavy (čl. 68) odpovědná Poslanecké sněmovně. Fiala má pravdu i v tom, že existují politické systémy, ve kterých ministr musí být členem parlamentu: příkladem takového systému je Indie, kde dle čl. 75 odst 5 Ústavy (.pdf) ztrácí ministr svou pozici, není-li po dobu 6 měsíců členem některé ze sněmoven.

Příklad Velké Británie pak Fiala nevolí nejlépe, jelikož tato země nemá psanou ústavu a je pouze zvyklostí, že ministr je buď zvoleným poslancem, či členem Sněmovny lordů (viz např. aktuální seznam dle webu britské vlády či archvivovaný seznam členů poslední vlády Gordona Browna). V minulosti došlo k případům, kdy ministr nebyl při vykonávání úřadu členem ani jedné ze sněmoven: posledním případem, který jsme dohledali, je ministr Frank Cousins v polovině 60. let, (historické záznamy parlamentu), jde nicméně o výjimky.

Petr Fiala

Už teď tam ministři nechodí (myšleno do Poslanecké sněmovny - pozn. Demagog.cz), my se jich nemáme možnost ptát, nejsou na interpelacích, pan ministr se účastní sotva poloviny hlasování.
Otázky Václava Moravce, 10. ledna 2016
Pravda

Předně je třeba uvést, že nejsou k dispozici souhrnné statistiky účasti členů vlády na jednání Poslanecké sněmovny či interpelacích. Statistika hlasování u jednotlivých členů vlády (kteří jsou současně poslanci) neposkytuje přesný indikátor přítomnosti ministrů a to, zda jsou k dispozici pro dotazy z opozice.

Nicméně můžeme sledovat několik sekundárních ukazatelů toho, že členové vlády nejsou v Poslanecké sněmovně přítomni vždy ve velkém zastoupení, a to i při interpelacích.

Jedním z prvních příkladů jsou situace, kdy poslanci nemohli jednat z důvodu, že při projednávání nebyl přítomen ani jeden člen vlády. To se u některých jednání skutečně stává a jednání bývá na několik minut přerušeno, než se dostaví libovolný člen vlády (to indikuje, že drtivá většina vlády není přítomna). Naposledy se tahle situace vyskytla při projednávání EET 8. ledna, což dokládá stenoprotokol sněmovny, kdy poslanci nemohli jednat, než do sálu dorazili 2 ministři.

Pokud se zaměříme na interpelace, tak je můžeme rozdělit na interpelace na předsedu vlády a interpelace na ministry. Opozice dlouhodobě kritizuje fakt, že členové vlády nejsou na těchto jednáních přítomni. Můžeme uvést několik příkladů, které toto dokládají, nicméně na úvod se sluší konstatovat, že úroveň interpelací nevybočuje z dlouhodobé reality českého parlamentarismu. Např. v minulém volebním období se premiér Nečas účastnil 50 % interpelací na svou osobu oproti dosavadním 60 % u premiéra Sobotky.

Poslední troje interpelace na členy vlády proběhly 26. listopadu a 10. a 17. prosince 2015. V prvním případě se z jednání z různých důvodů omluvilo 7 členů vlády (Sobotka, Babiš, Mládek, Němeček, Zaorálek, Dienstbier, Šlechtová).

10. prosince předsedající načetl ráno omluvy dokonce 14 členů vlády (ze 17), z nichž 9 se omluvilo na celý den jednání – tedy i interpelace (Sobotka, Babiš, Bělobrádek, Dienstbier, Chovanec, Marksová, Šlechtová, Ťok, Zaorálek).

V posledním případě se omluvilo z jednání Poslanecké sněmovny na celý den 7 členů vlády – Sobotka, Babiš, Bělobrádek, Dienstbier, Chovanec, Němeček, Valachová.

Z odkazů na omluvy lze jasně vidět, že kromě členů vlády se ve velkém mnoštví omlouvají také jednotliví poslanci, a to včetně těch opozičních. Navíc samotná nepřítomnost člena vlády nelze chápat a priori negativně, člen vlády může mít důležitou zahraniční cestu, jednání s partnery v EU atp.

Co se týká účasti na hlasování ministra Babiše, web Poslanecké sněmovny dokládá jeho účast na zhruba polovině hlasování. Při interpelacích pak byl ministr financí omluven v 17 případech z 26 jednání.

Petr Fiala

Já ho poslouchám, ale tohle k žádnému lepšímu výběru daní nevede. Podívejte se na elektronickou evidenci tržeb v Chorvatsku. Žádný lepší výběr daní nenastal.
Otázky Václava Moravce, 10. ledna 2016
Neověřitelné

Výrok hodnotíme jako neověřitelný na základě dat chorvatského ministerstva financí (tabulka Budgetary Central Government) a slov chorvatského ministra Lalovice.

Z dat o měsíčním výběru vyplývá, že zavedení EET se na výši výběru DPH nijak výrazně neprojevilo ani pozitivně, ani negativně.

Je však nutné říct, že přímé srovnání je problematické, jak přiznává i chorvatský ministr financí Lalovac. "U daně z přidané hodnoty nejsou čísla srovnatelná, protože jsme snižovali sazbu v pohostinství a za ubytování, a to z 25 na 13 procent. Mnozí podnikatelé v Chorvatsku tvrdí, že díky snížení daňové sazby nemají celkově vyšší daňovou zátěž, takže se ani nebouřili proti evidenci tržeb. Také jsme trojnásobně zvýšili hranici pro registraci k DPH, takže nám vypadlo ze systému plátců DPH asi 25 tisíc malých podnikatelů," říká Lalovac v rozhovoru pro idnes.cz. Zároveň říká, že za prvních 6 měsíců roku 2015 byl výběr o 15 % vyšší než před zavedením fiskalizace (EET). To je skutečně pravda, podle dat o výběru DPH se oproti prvnímu pololetí roku 2012 zvýšil výběr o 8 %, oproti roku 2012 dokonce o 14 %. Je však otázkou, nakolik lze tento nárůst přikládat zavedení EET a nakolik jiným faktorům (inflace, růst ekonomiky, zvýšená ekonomická aktivita v souvislosti se vstupem země do EU).

Petr Fiala

Vzpomeňme si, a ať se každý chytí za nos, když se to v prosinci 2014 projednávalo, o čem se mluvilo. Hlavně o třetí sazbě DPH. A byla to jedině ODS, kdo vystupoval proti kontrolnímu hlášení, říkala, to je nesmysl, jsou tam nebezpečné věci, pojďme to opravit.
Otázky Václava Moravce, 10. ledna 2016
Zavádějící

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože byť Fiala korektně uvádí, že ODS vystupovala proti kontrolnímu hlášení a podala také jeho prostřednictvím pozměňovací návrh, není už pravdou, že by byla ve své kritice vůči návrhu osamocena. Tento systém kritizovala také TOP 09 nebo hnutí Úsvit.

Kontrolní hlášení se v Poslanecké sněmovně projednávalo na konci roku 2014 a to v rámci novely zákona o DPH. Šlo o sněmovní tisk 291.

Konkrétně v prosinci jednali poslanci o vráceném návrhu ze Senátu. V rámci schůze 22. prosince byl zákon kritizován zejména opozičními TOP 09 a ODS, z nichž ODS skutečně brojila proti kontrolnímu hlášení, zatímco TOP 09 kritizovala primárně legislativní činnost ministra Babiše a jeho údajný přístup ke státu obecně. Ze stenozáznamu můžeme citovat např. právě předsedu ODS, který ke kontrolnímu hlášení uvedl:

"Já bych připomenul v několika bodech naše hlavní argumenty proti povinnému kontrolnímu hlášení. Opravdu jenom velmi stručně:1. Zasáhne to čtvrt milionu podnikatelů, kteří jsou plátci DPH.

2. Ročně to bude stát tyto podnikatele až 1,37 mld. korun.

3. Každý měsíc jim to vezme, a to je odhad vlády, tři a půl hodiny jejich času.

4. Znamená to minimálně šestou a rozhodně ne poslední změnu daňových zákonů v tomto období.

5. Je to přípravný krok k zavedení registračních pokladen.

6. Je to vlastně další touha státu evidovat, kontrolovat, sledovat každý náš krok.
"

Je také faktem, že k danému návrhu ODS podala pozměňovací návrh (konkrétně předseda Fiala), který měl vyjmout z povinnosti podávat hlášení pro podnikatele s ročním obratem nižším než 1 milion korun.

Pokud se ovšem podíváme na projednávání návrhu v předchozím procesu, tak zjistíme, že např. ve 3. čtení bylo kontrolní hlášení veřejně na plénu podrobeno kritice jak TOP 09, tak např. hnutí Úsvit. Toto jednání proběhlo 7. listopadu 2014.

Miroslav Kalousek v rámci diskuze uvedl:

"Tady zatížíte tisíce lidí naprosto zbytečným hlášením, které místo jednou za kvartál by mohlo proběhnout jednou za měsíc, nic to samozřejmě nevyřeší. Myslím si, že v diskusi ve druhém čtení jsme si to řekli zcela jasně. Jenom prostě ti bílí koně budou vědět, že na to mají kvartál, že na to mají měsíc, a za ten měsíc to naprosto spolehlivě stihnou, takže ti poctiví na to doplatí, pro ty nepoctivé to nebude znamenat žádný problém navíc, ale vy budete moct slavnostně prohlásit, že bojujete s daňovými úniky, protože tisíce podnikatelů bude mít tři a půl hodiny práce navíc. Ale vy nebudete mít jednu jedinou korunu navíc."

Tehdejší předseda Úsvitu Tomio Okamura návrh kritizoval také:

"Vidíme ten problém konkrétně v kontrolních hlášeních pro malé živnostníky. Podle analýz na základě tohoto vládního návrhu se zvýší byrokratická zátěž pro malé živnostníky, respektive pro živnostníky jako takové, o tři a půl hodiny měsíčně. To znamená, představte si člověka, který nemá zaměstnance, a teď mu vláda ukládá tři a půl hodiny měsíčně, aby vyplňoval další a další a další papíry."

Petr Fiala

Ani jednou jsme pro to nehlasovali (pro kontrolní hlášení - pozn. Demagog.cz).
Otázky Václava Moravce, 10. ledna 2016
Pravda

Kontrolní hlášení bylo projednáváno v rámci novely zákona o DPH (sněmovní tisk 291). O samotném zákomu se v Poslanecké sněmovně hlasovalo dvakrát (ve 3. čtení a po vrácení zákona Senátem), v obou případech pak byla ODS proti. Jen dodáváme, že např. v 1. čtení ODS nenavrhla zamítnutí zákona a podpořila zkrácení lhůty (v rámci 1. čtení) pro projednání ve výboru na 30 dnů.

Petr Fiala

18 % podnikatel podle Hospodářské komory je na to (kontrolní hlášení - pozn. Demagog.cz) připraveno, ostatní ne. My jsme jim chtěli, my jsme jim chtěli umožnit jednu věc, aby se, aby se to odložilo.
Otázky Václava Moravce, 10. ledna 2016
Zavádějící

Poslanec Fiala se s nejvyšší pravděpodobností odkazuje na prohlášení Hospodářské komory ČR z 2. prosince 2015, v které se uvádí následující:

" S ohledem na diskusi, která se dnes rozvinula v souvislosti s podáním ústavní stížnosti skupiny 21 senátorů proti zákonu o kontrolním hlášení k DPH, připomínáme, že začátek účinnosti tohoto zákona se rapidně blíží, přičemž je zřejmé, že povědomí většiny podnikatelů o této novince je velmi nízké.

Ukázal to mj. průzkum HK ČR na vzorku podnikatelů z kraje Vysočina, z nějž vyplynulo, že si pouze 18 % firem myslí, že je na novou administrativní povinnost připraveno. Stejné poznatky přinášejí i odborné semináře, které se na téma kontrolní hlášení k DPH od letošního léta konají v různých částech ČR a na jejichž pořádání se v řadě případů podílí i Hospodářská komora ČR.
"

Jelikož konkrétní hodnota uváděných 18% se odvíjí od jednoho průzkumu provedeného v jednom kraji ČR, považujeme extrapolaci této hodnoty na zbytek českého podnikatelského trhu za zavádějící.

Petr Fiala

My jsme chtěli umožnit, my jsme chtěli umožnit vládě, a takovou jsme předložili, takovou jsme předložili novelu (kontrolního hlášení - pozn. Demagog.cz), aby se odložila o rok účinnost a během té účinnosti, během toho roku by pan ministr mohl opravit všechny chyby ve svém zákoně, který špatně připravil. Ale to neudělal.
Otázky Václava Moravce, 10. ledna 2016
Pravda

Zmiňovaný opoziční návrh ODS se týká novely č. 360/2014 Sb. (.pdf, str. 4731-4744) z 31. prosince 2014, která pozměňuje znění zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty. Novelou vzniká s účinností od 1. ledna 2016 plátcům daně povinnost tzv. kontrolních hlášení, ta nově nahrazují samostatný výpis z evidence pro účely DPH a jsou podávána pouze elektronicky.

Dne 7. prosince 2015 zamítla vláda na svém jednání návrh ( pdf., str. 1-3) poslanců ODS Petra Fialy, Zbyňka Stanjury, Jany Černochové, Miroslavy Němcové a dalších na odložení účinnosti novelizačních bodů zavádějících kontrolní hlášení z 1. ledna 2016 na 1. leden 2017. Odůvodněním návrhu (str. 2) je zavádění elektronické evidence tržeb (EET) až od poloviny roku 2016, nízká připravenost samotných poplatníků DPH v důsledku špatné informovanosti Ministerstvem financí a odstranění administrativních překážek spolu s úsporou administrativních nákladů podnikatelů, kteří mají kontrolní hlášení pravidelně podávat.

Předseda ODS Petr Fiala na webových stránkách strany ještě v den rozhodnutí vlády uveřejnil úmysl podat žádost o svolání mimořádné schůze Sněmovny, na níž by byl návrh projednán. Ta se uskutečnila 22. prosince 2015, podle vyjádření Ministerstva financí měla veřejnost více jak rok na přípravu na zavedení kontrolních hlášení. Další projednávání je navrženo na pořad 39. schůze Sněmovny, tedy od 19. ledna 2016.

Petr Fiala

Vy řeknete, jsem pro třetí sazbu DPH, pak řeknete, no já vlastně lituju, že se přijala, protože prostě bylo by lepší mít jednu sazbu DPH. Totéž s poplatky ve zdravotnictví, totéž je spoustu dalších věcí.
Otázky Václava Moravce, 10. ledna 2016
Pravda

Andrej Babiš se už během schvalování třetí sazby DPH nechal slyšet, že její zavedení bude komplikace (iDNES, iDNES)

Současná vládní koalice zrušila 30 korunový poplatek za návštěvu praktického lékaře a poplatek za recept k lékárně a také poplatek za pobyt v nemocnici, první dva poplatky prosadil v roce 2008 tehdejší ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS). Andrej Babiš později společně se svými kolegy několikrát uznal, že rušení poplatků bylo chybou (ČT, iDNES, iDNES).

I v dalších bodech změnil nedávno předseda hnutí ANO svoje postoje. Ať už šlo o dostavbu jaderných bloků v temelínské elektrárně, vyčlenění finančních prostředků na likvidaci následků škod ve Vrběticích, o připojení se k žalobě proti kvótám na přerozdělování uprchlíků (Týden, ČTK) či o zrušení druhého důchodového pilíře.

Petr Fiala

Na druhé straně já jsem ne zklamán, ale přece jenom trošku zklamán z těch výsledků toho jednání, je skvělé, že premiéři těchto zemí jednají, musíme mít nějaký společný postup. Řada těch opatření (dohoda v rámci V4 - poznámka Demagog.cz) je formulována hodně vágně.
Partie, 6. září 2015
Neověřitelné

V pátek 4. září se v Praze sešli lídři zemí V4 a po jednání vydali Společné prohlášení. V tomto prohlášení formulují kroky jak pro země V4, tak pro celou EU.

Opatření, která se zavázaly učinit přímo země V4, jsou formulována následovně:

Země Visegrádské skupiny prohlašují, že jsou plně připraveny posílit své závazky v tomto ohledu a přispět ke společným krokům EU, především prostřednictvím:

  • Posílení bilaterální asistence a schémat pomoci se zvláštním ohledem na země tranzitu a původu:
    • pomoc zvláště ohroženým skupinám (např. sirotci; lidé, kteří utrpěli zranění; rodiny s dětmi);
    • finanční a materiální pomoc zemím s významnou populací uprchlíků (Turecko, Jordánsko, Irák/Kurdistán, Libanon, včetně uprchlických táborů, a tranzitní země západního Balkánu);
    • podpora posílení spolupráce s kandidátskými a potenciálně kandidátskými zeměmi v kontextu přístupových jednání;
    • relevantní projekty a programy zaměřené na stabilizaci.
  • Poskytnutí expertů a technického vybavení pro:
    • ochranu vnější hranice EU (včetně agentury Frontex a bilaterálně nejvíce postiženým státům);
    • azylovou proceduru a relevantní podpůrné akce (včetně EASO a tzv. hotspots);
    • asistenci k ochraně hranic a řízení migrace zemí západního Balkánu.
  • Plného využití potenciálu zahraniční rozvojové spolupráce v migračních aspektech; země Visegrádské skupiny prozkoumají možnost dalšího navýšení bilaterální rozvojové pomoci pro země původu a tranzitu pro období 2016/17.
  • Posílení finanční, technické a expertní účasti na misích Společné bezpečnostní a obranné politiky EU proti sítím pašeráků a převaděčů.
  • Zesílení postihu a boje proti pašerákům a převaděčům na národní úrovni stejně jako zintenzívnění policejní spolupráce a spolupráce zpravodajských služeb.
  • Pokračování v podpoře mezinárodní koalice bojující proti Da’esh v Iráku a Sýrii a poskytnutí prostředků (politických, vojenských a humanitárních) přispívajících ke snahám koalice a ke stabilizaci Iráku jakožto hmatatelných forem postihování příčin migračních tlaků.

Posouzení, nakolik se jedná o vágní formulace, necháme na čtenářích.

Petr Fiala

Když se objevily (uprchlické kvóty - pozn. Demagog.cz) poprvé, tak se řeklo, no, tak jednou se přerozdělí a pak už budeme to řešit jinak. My jsme varovali před tím, že to je nekonečný proces, to je jednou 100 tisíc, pak to bude 200 tisíc, pak to bude 300 tisíc, nemá to žádný konec, prostě ty kvóty je potřeba jasně odmítnout.
Partie, 6. září 2015
Pravda

Na konci června 2015 se uskutečnil summit Evropské rady v Bruselu, na kterém lídři osmadvacítky odmítli návrh Komise na povinné přerozdělení počtu lidí podle předem určených kvót. Výsledkem zasedání bylo rozhodnutí přerozdělit si 60 000 uprchlíků na principu dobrovolnosti.

Závěry summitu kritizoval předseda ODS Petr Fiala, který se opřel do premiéra Bohuslava Sobotky s tím, že Česká republika bude muset přijmout mnohem více uprchlíků, než Evropská unie nařizovala. Rovněž kritizoval premiéra za nedostatečné záruky dočasnosti opatření a také za nepřesné podmínky, podle kterých si budeme moci uprchlíky vybírat. Kritikou podrobil Sobotku také na svém twitterovém účtu.

Již 27. května se Petr Fiala ke kvótám vyjádřil zcela v intencích svého výroku, když prohlásil:

" Kvóty musíme jasně odmítnout. Jak je jednou připustíme, bude jejich zvyšování nekonečné. "

V návaznosti na summit Evropské rady vláda 8. července prohlásila, že Česká republika přijme v horizontu dvou let 1500 uprchlíků. Zhruba 1100 jich země převezme z uprchlických táborů v Řecku a Itálii, zbylých 400 pak z táborů, které se nenacházejí na půdě EU (Vlada, Euractiv).

Pod neustále se zvyšujícím se tlakem a množstvím uprchlíků, kteří do Evropy míří, se Komise rozhodla, že členským státům nabídne zvýšení kvót na přijetí uprchlíků. Finální podoba návrhu Komise není známá, nicméně se hovoří o 120 tisících uprchlících. Pokud by čelní představitelé členských zemí tento návrh přijali, muselo by Česko přijmout přibližně 5000 až 5500 uprchlíků (Rozhlas, iHNed).

Plány na přerozdělování uprchlíků podle kvót se začaly objevovat v květnu 2015. Podle návrhu Komise, který počítal s přerozdělením 40 000 uprchlíků, kteří byli zadržováni v uprchlických táborech v Řecku a Itálii by Česku připadlo 1192 běženců. Již dříve představila Komise návrh přerozdělení 20.000 lidí, kteří jsou ještě mimo EU, v takovém případě by Česku připadlo dalších 525 osob.

Jiný návrh Komise z konce května 2015 počítal s přijetím 1328 uprchlíků.