Petr Fiala
ODS

Petr Fiala

Předseda vlády ČR

Občanská demokratická strana (ODS)

Bez tématu 291 výroků
Ekonomika 75 výroků
Energetika 24 výroků
Sociální politika 21 výroků
Evropská unie 20 výroků
Invaze na Ukrajinu 16 výroků
Koronavirus 16 výroků
Zahraniční politika 12 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro 9 výroků
Zdravotnictví 9 výroků
Rozpočet 2022 7 výroků
Poslanecká sněmovna 6 výroků
Regiony 5 výroků
Rozpočet 2023 5 výroků
Sněmovní volby 2021 5 výroků
Životní prostředí 5 výroků
Doprava 4 výroky
Zemědělství 4 výroky
Rozpočet 2021 3 výroky
Školství, věda, kultura 3 výroky
Právní stát 2 výroky
Komunální volby 2022 1 výrok
Prezidentské volby 2023 1 výrok
Rozpočet 2024 1 výrok
Střet zájmů 1 výrok
Pravda 366 výroků
Nepravda 34 výroků
Zavádějící 32 výroků
Neověřitelné 30 výroků
Rok 2024 11 výroků
Rok 2023 51 výroků
Rok 2022 79 výroků
Rok 2021 44 výroků
Rok 2020 5 výroků
Rok 2019 24 výroků
Rok 2018 55 výroků
Rok 2017 40 výroků
Rok 2016 67 výroků
Rok 2015 26 výroků
Rok 2014 30 výroků
Rok 2013 19 výroků
Rok 2012 11 výroků

Petr Fiala

Za vlády ODS se snížily daně (...) Za vlády ODS se snížila daň z příjmu právnických osob z 24 na 19, snížila se daň z příjmů, měli jsme sazby 25, 32 nebo kolik. Máme jednotnou ze superhrubé mzdy 15 %. To je všechno snížení daní.
Otázky Václava Moravce, 10. ledna 2016
Nepravda

Zaměříme se na dvě období vlády ODS, a to na vládu Mirka Topolánka (2007–2009) a Petra Nečase (2010–2013). Daň z příjmu právnických oso b určuje § 21 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

V letech 2007 až 2009 se daň snížila nejprve z 24 % na 21 % a v roce 2009 dále na 20 %, a to s výjimkou investičních, podílových a penzijních fondů, pro které platila sazba 5 %. Od roku 2010 dále je sazba neměnná, a to ve výši 19 %. Toto snižování bylo součástí Zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů, který vstoupil v platnost v lednu 2008.

Daň z příjmu fyzických osob určuje § 16 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Až do roku 2007 byla v ČR progresivní, a to ve výši 12 % - 32 %. Ta byla Topolánkovým Zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů snížena od roku 2008 na jednotnou sazbu ve výši 15 %, která v ČR platí dodnes. Změněn byl ale základ, ze kterého se daň vypočítává, a to zavedením tzv. superhrubé mzdy. Ta spočívá vnesnížení základu daně o částky pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, které je povinen odvádět zaměstnavatel za zaměstnance (6,5 % za sociální a 4,5 % za zdravotní pojištění, celkem tedy 11 %), a zároveň její zvýšenío částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, které je povinen platit zaměstnavatel (25 % za sociální a 9 % za zdravotní pojištění = 34 %).

Výše těchto odvodů je dána zákonem: zde, zde a zde. Základ daně tak vzrostl o 34 %, a 15 % daň ze superhrubé mzdy je přibližně 20 % ze mzdy hrubé.

Od roku 2013 byla vládou Petra Nečase zavedena také tzv. „solidární daň“, tedy navýšení daně o sedm procentních bodů pro fyzické osoby, jejichž příjem přesáhne 48násobek průměrné mzdy.

Výrok Petra Fialy, že za vlád ODS se snižovaly daně je tedy pravdivý,pokud hodnotíme změnu sazeb daní z příjmu, ale současně byl také navýšen základ pro výpočet této daně a zavedena byla dodatečná daňová sazba pro vysocepříjmové fyzické osoby. Obě vlády, Topolánkova i Nečasova, pak zvyšovaly sazby DPH, viz vysvětlení k relevnatnímu výroku z této diskuze.

Směrodatnájesložená daňová kvóta, ukazatel umožňující srovnání daňového zatížení. Představuje podíl daní na hrubém domácím produktu. Složená daňová kvóta zahrnuje „skutečné daně“ (jako daně i označované), ale také příjmy z odvodů na sociální a zdravotní pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Statistiku daňové kvóty sleduje OECD.

Jak lze vyčíst z tabulky výše, během vlády Mirka Topolánka se složená daňová kvóta mírně snižovala, zatímco za vlády Petra Nečase naopak vzrostla. Výrok Petra Fialy je proto možné hodnotit jako nepravdu, neboť při hodnocení daňového zatížení je nutno brát v potaz více proměnných, než jen absolutní výši jedné z daňových sazeb, a v tom případě není pravdivé tvrzení že „za vlády ODS se snížily daně“ v obecném měřítku.

Petr Fiala

A ještě vám řeknu jednu věc. Od července leží v Poslanecké sněmovně náš návrh na snížení DPH na 19 a 14 % a ten návrh mimo jiné obsahuje i to, o čem tady mluvil pan ministr Babiš a to je snížení pro ty restaurace z těch 21 na 15, ale to mimo jiné proto, že když si v té restauraci koupíte jídlo sebou, tak platíte 15, když si ho koupíte tam, tak platíte 21% daň, což je vlastně možnost, jak s tím nějak manipulovat.
Otázky Václava Moravce, 10. ledna 2016
Pravda

Dne 23. července 2015 byl poslancům rozeslán návrh zákona skupiny poslanců v čele s P. Fialou a Z. Stanjurou (oba ODS), jehož cílem je novelizace zákona o dani z přidané hodnoty. U návrhu ještě neproběhlo první čtení a čeká se na jeho zařazení na schůzi Poslanecké sněmovny.

Dle důvodové zprávy návrhu zákona (.pdf, str. 4) je cílem snížit základní sazbu daně z 21 % na 19 % a snížit první sníženou sazbu daně z 15 % na 14 %. Návrh taktéž upravuje P. Fialou zmíněnou změnu pro restaurace, kdy dle návrhu „dochází k přeřazení stravovacích služeb ze základní sazby daně do první snížené sazby daně.“

Petr Fiala

My jsme měli nachystáno zrušení superhrubé mzdy a chtěli jsme to udělat mimo jiné proto, že by se, že bysme to přepočítali na tu normální hrubou mzdu, tak jsme chtěli ji snížit, tu daň na 19 %. Teď je to někde kolem 20, když to přepočítáme těch 15 % superhrubé mzdy. Když jste to odmítli, tak jste de facto zvýšili daň.
Otázky Václava Moravce, 10. ledna 2016
Pravda

Se zrušením konceptu superhrubé mzdy počítal zákon č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů (body 14–16). Zároveň se sazba daně měla změnit na 19 % (bod 33). Zákon měl nabýt účinnosti 1. ledna 2015.

Právě tyto body spolu s řadou dalších byly zrušeny vládní novelou č. 267/2014 Sb., kterou podpořila svými hlasy celá koalice a KSČM. Koalice tímto odmítla již připravené mírné snížení daně (při 15% dani ze superhrubé mzdy se odvádí zhruba 20,1 % z hrubé mzdy, změna na 19 % z hrubé mzdy by tedy znamenala faktické snížení sazby daně o 1 procentní bod). Říci, že tímto koalice de facto zvýšila daň, není úplně korektní, podstata výroku je však pravdivá, a proto jej také takto hodnotíme.

Petr Fiala

Stejně jako my jsme měli, my jsme měli dočasně platný zákon, a to musí občané vědět, do roku 2015, který zaváděl tu 7% přirážku, která vlastně se týká těch nejvyšších příjmových skupin, tím, že jste odložili, a tím jste asi vyhověli sociální demokracii, já nevím, proč jste to udělali. Tím, že jste to zrušili a platí to pořád, tak jste fakticky zvýšili daně.
Otázky Václava Moravce, 10. ledna 2016
Pravda

Novela zákona o daních příjmů č. 500/2012 Sb. zavádí do zákona mimo jiné tzv. solidární zvýšení daně. V původním znění pak byla součástí novely část jedenáctá, účinná k 1. lednu 2016, která tuto solidární daň zase ruší.

Současná vláda prosadila novelu č. 267/2014 Sb., která mimo jiné ruší toto ustanovení, které by ukončilo platnost solidární daně.

Není úplně korektní toto nazývat faktickým zvýšením daně, ale pravdou je, že koalice svým zásahem zabránila již naplánovanému snížení daní pro vysokopříjmové skupiny.

Petr Fiala

Dále jste zvýšili daně pro investiční fondy. Podívejte se na fakta, pane ministře. A také jste třeba zavedli daň na stavební pozemky 21 %.
Otázky Václava Moravce, 10. ledna 2016
Pravda

Novela zákona o daních z příjmů (sněmovní tisk 252) byla schválena 24. 9. 2014 (hlasování č. 145, prošlo hlasy koalice). Její součástí (.pdf, str. 75) bylo i „omezení možnosti využití 5% sazby daně pouze pro základní investiční fondy“, kdy ve výsledku šlo o „nastavení 5% sazby daně u základních investičních fondů a 19% sazby pro ostatní investiční fondy nesplňující daná kritéria.“

Novela zákona o dani z přidané hodnoty (sněmovní tisk 291) byla schválena 22. 12. 2014 (hlasování č. 250, prošlo hlasy koalice). V této novele byla zpřísněna definice stavební parcely a nově je vymezen stavební pozemek, který není osvobozen od daně (.pdf, str. 6, 24–25, 53). Jak uvádí server penize.cz: „Zatímco dosud se daň z přidané hodnoty vyměřovala jen na parcely, na kterých je stavba postavena, nově se bude zkoumat, jak velká plocha převáděného pozemku slouží primárně hlavní stavbě.“

Petr Fiala

Čili vy jste zvýšili prokazatelně daně a je potřeba, aby to lidé věděli a my jsme zvýšili DPH v době ekonomické krize. Vy jste zvýšili daně v době, kdy máte 4% růst.
Otázky Václava Moravce, 10. ledna 2016
Nepravda

Jak vyplývá z přehledu sazeb DPH, ty byly v České republice dlouhou dobu stabilní (beze změny od roku 1995 až do roku 2004). Do období vlád, jejichž členem byla ODS, spadají následující změny:

- zvýšení snížené sazby z 5 na 9 % od 1. ledna 2008,

- zvýšení snížené sazby z 9 na 10 % a základní sazby z 19 na 20 % od 1. ledna 2010,

- zvýšení snížené sazby z 10 na 14 % od 1. ledna 2012,

- zvýšení snížené sazby ze 14 na 15 % a základní sazby z 20 na 21 % od 1. ledna 2013.

Přitom podle ČSÚ byl v roce 2007 5,5 %, v roce 2009 byl sice pokles o 4,8 %, ale už v roce 2011 byl opět růst o 2 %, v roce 2012 pak další pokles o 0,9 % (zvýšení DPH se vždy schvalovalo v roce předcházejícím počátku účinnosti). Podle aktuální makroekonomické predikce roste v letošním roce ekonomika o 4,5 %.

Nelze tedy říct, že ODS by zvyšovala DPH pouze v době ekonomické krize, první opatření ke zvýšení DPH přišlo již v roce 2007, tedy před vypuknutím krize.

Navíc současná vláda daně zatím nezvýšila, přestože zrušením některých již platných daňových zákonů zabránila již naplánovanému snížení daní (viz další výroky Petra Fialy v této diskusi k superhrubé mzdě a solidární dani).

Petr Fiala

Pokračování: Ne. Ve třetím čtení, to vůbec není pravda. Na konci listopadu. Vůbec se to nedalo, vůbec se to nedalo reálně stihnout.
Otázky Václava Moravce, 10. ledna 2016
Neověřitelné

Poslanec Fiala pravděpodobně naráží na to, že schválení zákona o EET se nedalo stihnout před koncem roku 2015 s ohledem na to, kdy koalice začala projednávání ve 3. čtení. Právě o to přitom Babiš usiloval, protože zákon měl být schválen ještě před rozpočtem na rok 2016.

Vládní koalice chtěla začít projednávat EET ve sněmovně 27. listopadu, avšak na toto jednání nedošlo. Projednávání zablokovala opozice svou obstrukcí, kdy poslanci načítali během doby vyhrazené pro 3. čtení změny v programu schůze a neumožnili tak otevření samotého bodu.

K projednávání se tak zákon o EET dostal až na schůzi 18. prosince 2015 a rozpočtový zákon byl schválen již 9. prosince 2015. Zda se schválení zákona o EET dalo stihnout před schválením rozpočtu nelze ověřit.

Zda se EET dala schválit ještě v minulém roce, je dnes již spekulativní, ovšem s přihlédnutím ke všem lhůtám v legislativním procesu se dá konstatovat, že to stihnout šlo. Pokud by opoziční strany připustily projednání a schválení zákona (pomíjíme politickou realitu) 27. listopadu, zákon by putoval do Senátu, který má na projednání 30 dnů. I s podpisem prezidenta tedy není vyloučeno, že by zákon mohl být schválen již před koncem roku. Na druhou stranu může Fiala myslet stihnutím fakt, že rozpočet by měl být konstruován na platnou legislativu, což se u EET nestalo. V tomto případě skutečně nešlo stihnout schválit a uvést EET v platnost před schválením rozpočtu. Jelikož jde ovšem o ex post spekulaci, výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Petr Fiala

Estonsko je zajímavá země, jedna z nejinovativnějších, velmi daleko je například v elektronické správě státu. A zrovna Estonsko je příklad země, která vůbec nemá registrační pokladny, která nezavádí žádnou elektronickou evidenci tržeb.
Otázky Václava Moravce, 10. ledna 2016
Pravda

Estonsko skutečně pokročilo v elektronizaci správy a dalších funkcí státu: do soustavy " E-Estonsko " dnes patří např. elektronické hlasování ve volbách, evidence pobytu i daňová evidence. Estonsko nicméně dosud nezavedlo povinnou, okamžitou evidenci tržeb ve státním registru, která by odpovídala Elektronické evidenci tržeb v ČR. Stejně tak doposud nezavedlo povinnost udržovat evidenci o tržbách v registrační pokladně, případně v jiném zařízení s fiskální pamětí (srov. s údaji – angl. – Estonské obchodní komory).

Petr Fiala

Jsme parlamentní demokracie a vy jste odpovědný ne svému hnutí, ne své firmě, vy jste odpovědný Poslanecké sněmovně. Jsou dokonce systémy, když teda se odvoláváme na jiné systémy, kde ministr musí být členem parlamentu. Ani to jinak nejde. To je třeba Velká Británie.
Otázky Václava Moravce, 10. ledna 2016
Pravda

Vláda, jíž je Andrej Babiš členem, je v ČR skutečně dle Ústavy (čl. 68) odpovědná Poslanecké sněmovně. Fiala má pravdu i v tom, že existují politické systémy, ve kterých ministr musí být členem parlamentu: příkladem takového systému je Indie, kde dle čl. 75 odst 5 Ústavy (.pdf) ztrácí ministr svou pozici, není-li po dobu 6 měsíců členem některé ze sněmoven.

Příklad Velké Británie pak Fiala nevolí nejlépe, jelikož tato země nemá psanou ústavu a je pouze zvyklostí, že ministr je buď zvoleným poslancem, či členem Sněmovny lordů (viz např. aktuální seznam dle webu britské vlády či archvivovaný seznam členů poslední vlády Gordona Browna). V minulosti došlo k případům, kdy ministr nebyl při vykonávání úřadu členem ani jedné ze sněmoven: posledním případem, který jsme dohledali, je ministr Frank Cousins v polovině 60. let, (historické záznamy parlamentu), jde nicméně o výjimky.

Petr Fiala

Už teď tam ministři nechodí (myšleno do Poslanecké sněmovny - pozn. Demagog.cz), my se jich nemáme možnost ptát, nejsou na interpelacích, pan ministr se účastní sotva poloviny hlasování.
Otázky Václava Moravce, 10. ledna 2016
Pravda

Předně je třeba uvést, že nejsou k dispozici souhrnné statistiky účasti členů vlády na jednání Poslanecké sněmovny či interpelacích. Statistika hlasování u jednotlivých členů vlády (kteří jsou současně poslanci) neposkytuje přesný indikátor přítomnosti ministrů a to, zda jsou k dispozici pro dotazy z opozice.

Nicméně můžeme sledovat několik sekundárních ukazatelů toho, že členové vlády nejsou v Poslanecké sněmovně přítomni vždy ve velkém zastoupení, a to i při interpelacích.

Jedním z prvních příkladů jsou situace, kdy poslanci nemohli jednat z důvodu, že při projednávání nebyl přítomen ani jeden člen vlády. To se u některých jednání skutečně stává a jednání bývá na několik minut přerušeno, než se dostaví libovolný člen vlády (to indikuje, že drtivá většina vlády není přítomna). Naposledy se tahle situace vyskytla při projednávání EET 8. ledna, což dokládá stenoprotokol sněmovny, kdy poslanci nemohli jednat, než do sálu dorazili 2 ministři.

Pokud se zaměříme na interpelace, tak je můžeme rozdělit na interpelace na předsedu vlády a interpelace na ministry. Opozice dlouhodobě kritizuje fakt, že členové vlády nejsou na těchto jednáních přítomni. Můžeme uvést několik příkladů, které toto dokládají, nicméně na úvod se sluší konstatovat, že úroveň interpelací nevybočuje z dlouhodobé reality českého parlamentarismu. Např. v minulém volebním období se premiér Nečas účastnil 50 % interpelací na svou osobu oproti dosavadním 60 % u premiéra Sobotky.

Poslední troje interpelace na členy vlády proběhly 26. listopadu a 10. a 17. prosince 2015. V prvním případě se z jednání z různých důvodů omluvilo 7 členů vlády (Sobotka, Babiš, Mládek, Němeček, Zaorálek, Dienstbier, Šlechtová).

10. prosince předsedající načetl ráno omluvy dokonce 14 členů vlády (ze 17), z nichž 9 se omluvilo na celý den jednání – tedy i interpelace (Sobotka, Babiš, Bělobrádek, Dienstbier, Chovanec, Marksová, Šlechtová, Ťok, Zaorálek).

V posledním případě se omluvilo z jednání Poslanecké sněmovny na celý den 7 členů vlády – Sobotka, Babiš, Bělobrádek, Dienstbier, Chovanec, Němeček, Valachová.

Z odkazů na omluvy lze jasně vidět, že kromě členů vlády se ve velkém mnoštví omlouvají také jednotliví poslanci, a to včetně těch opozičních. Navíc samotná nepřítomnost člena vlády nelze chápat a priori negativně, člen vlády může mít důležitou zahraniční cestu, jednání s partnery v EU atp.

Co se týká účasti na hlasování ministra Babiše, web Poslanecké sněmovny dokládá jeho účast na zhruba polovině hlasování. Při interpelacích pak byl ministr financí omluven v 17 případech z 26 jednání.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů