Členské státy Severoatlantické aliance se v roce 2006 zavázaly vynakládat alespoň 2 % ze svého hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Česká republika však tento závazek naposledy splnila v roce 2005, kdy podle dat Ministerstva obrany tvořily výdaje na obranu celkem 2,00 % HDP. 

V následujícím grafu ale můžeme vidět mírný vzestup výdajů na obranu po roce 2014, kdy bylo vydáno 0,96 % HDP. Tento růst byl přerušen již v roce 2016, kdy podíl výdajů na HDP klesl na hodnotu jen o 0,1 p. b. vyšší než v roce 2014, 0,97 %. Mezi lety 2014 a 2016 každopádně nezanedbatelně vzrostla absolutní hodnota výdajů, a to i při srovnání (.pdf, str. 7) v cenách stejného roku. Až na toto přerušení podíl výdajů na obranu setrvale roste od roku 2015 dodnes, tedy již osmým rokem.

Pro rok 2021 Ministerstvo předpokládá výdaj 1,45 % HDP, tedy částku 85,4 miliardy korun. Do této částky je započítáno i navrácených 10 miliard korun, o které byl rozpočet zkrácen před svým schválením. Dle ministryně Schillerové však Česko nesplní závazek vydávat v roce 2024 2 % HDP na obranný rozpočet.

16. března 2021 pak NATO uveřejnilo svou výroční zprávu pro rok 2020, kde uvádí, že státy Severoatlantické aliance v předcházejících letech zvýšily své výdaje na obranu. A to i přesto, že se země potýkaly s krizí způsobenou covidem-19. Členské země financovaly (.pdf, str. 48) za loňský rok své armády celkovou částkou přes 1 bilion dolarů (tedy více než 20 bilionů korun). Většina zemí se však přes nárůst výdajů zatím nepřiblížila závazku vyčlenit na obranu dvě procenta HDP. „Rok 2020 byl šestým rokem po sobě v růstu výdajů na obranu ze strany evropských spojenců a Kanady. Přičemž mezi lety 2019 a 2020 došlo k nárůstu o 3,9 %. Kromě toho 11 spojenců splnilo v roce 2020 hranici výdajů na obranu 2 % svého hrubého domácího produktu, oproti roku 2014, kdy se jednalo jen o tři státy,“ (překlad Demagog.cz) jak je uvedeno ve výroční zprávě (.pdf, str. 48).

Přehlednější shrnutí pak poskytuje následující graf, který byl uveřejněn v tiskové zprávě (.pdf) NATO dne 11. června 2021. Graf vyobrazuje porovnání výdajů na obranu jednotlivých členských států v porovnání mezi rokem 2014 a předpokládanými výdaji v roce 2021. Zelená linie ukazuje již zmíněná 2 %, která se členské státy zavázaly vynakládat. Výrazně se podílejí USA, jejichž obranný rozpočet podle výroční zprávy tvoří (.pdf, str. 49) 71 % celkových vojenských výdajů aliančních zemí. V roce 2020 se hranici 2 % podařilo splnit (.pdf, str. 50) také Řecku, Estonsku, Velké Británii, Polsku, Lotyšsku, Litvě, Rumunsku, Francii, Norsku a Slovensku. V roce 2021 však podle předpokládaného vývoje Norsko již 2% hranici nepřekročí, avšak na druhé straně u Řecka je očekáván velmi výrazný růst.

Další graf naznačuje celkový přehled výdajů na obranu evropských členských států a Kanady od roku 2012. Růst výdajů lze tedy jasně vidět od roku 2015, kdy dosahoval 1,6 %. Nejvyšší růst pak nastal v roce 2017, kdy dosáhl 5,9 %. Pro úplnost uveďme, že data pro roky 2020 a 2021 jsou jen odhady.

Vývoj později komentoval i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který vyjádřil očekávání růstu i v dalších letech: „(…) potřebujeme spravedlivěji sdílet zátěž, a tedy ti spojenci, kteří nevynakládají 2 % HDP na obranu, musí rozpočet navýšit. A dobrá zpráva je, že to je přesně to, co se děje, a také na základě plánů, které nám spojenci předložili, očekávám, že toto zvyšování bude pokračovat i nadále" (překlad Demagog.cz).

Výdaje aliančních států jako celku (bez USA) tedy skutečně rostou posledních sedm let, od roku 2015. Byť v roce 2016 došlo k poklesu obranných výdajů České republiky, je pravdou, že až na tento výkyv mají české výdaje posledních sedm let rostoucí trend. Dodejme, že i v následujících letech by měl podíl na HDP, ale i nominální výše obranných výdajů, dále růst.