Tento výrok byl ověřen jako

V pořadu Ptám se já premiér Petr Fiala (ODS) hovořil mimo jiné také o přístupu Česka, Polska, Slovenska a pobaltských států k ruské agresi na Ukrajině a jejich ochotě přijmout Ukrajinu do Evropské unie. V následujících odstavcích popíšeme postoje jednotlivých zemí k ekonomickým sankcím vůči Rusku, dodávkám vojenského materiálu na Ukrajinu, ale také to, zda podporují snahu Ukrajiny vstoupit do Evropské unie.

Česká republika

Co se týče ekonomických sankcí, patří ČR ke státům, které od začátku ruské invaze na Ukrajinu požadují ta nejtvrdší opatření. Razantní opatření tehdy ostatně požadoval také prezident Miloš Zeman, který zejména vyzýval k úplnému odstřižení Ruské federace od bankovního systému SWIFT. Premiér Fiala ještě 24. února, tedy první den ruské invaze, na svém twitterovém účtu informoval, že na zasedání Evropské rady hodlá prosazovat „co nejtvrdší sankce a jednotný postoj“.

První český vlak se zbraněmi dorazil na Ukrajinu již 27. února. Náklad v hodnotě zhruba 188 milionů korun obsahoval kulomety, útočné pušky, pistole či náboje. Tentýž den vláda na mimořádném jednání schválila další dodávku zbraní a vojenské techniky pro Ukrajinu, a to v hodnotě 400 milionů korun. 4. března vládní kabinet schválil dar v hodnotě 17 milionů korun od zbrojařských firem. Dle informací ze 13. března již Česká republika Ukrajině věnovala munici, ruční zbraně či protiletadlové střely a zdravotnický materiál v celkové hodnotě přibližně 725 milionů korun. 

Prezident i premiér České republiky již na konci února podpořili také snahu Ukrajiny vstoupit do EU. Dosvědčuje to mimo jiné fakt, že Česká republika byla jedním z 8 států, jejichž prezidenti na konci února v otevřeném dopise vyzvali EU, aby Ukrajině udělila status kandidátské země. Ukrajinu v této otázce podpořil i ministr zahraničí Jan Lipavský. Pro kontext dodejme, že status kandidátské země je první ze tří fází k přijetí země do Evropské unie. Jednání o přijetí pak mohou začít, pokud se na něm shodnou všechny vlády EU formou jednomyslného rozhodnutí Rady EU.

Doplňme, že tento postoj zastává Česko i v současnosti. Premiér Fiala například ve čtvrtek 24. března před konáním summitu EU v Bruselu vyzval k jednoznačné podpoře Ukrajiny. „Ukrajinci bojují za naše evropské hodnoty. Bojují za nás a my bychom jim měli kromě slov a pomoci v oblasti vojenské a humanitární dát ještě jednu podporu: naději. Naděje znamená říct: My vás chceme. Dveře do EU jsou otevřeny a ukazujeme to tím, že jste kandidátskou zemí a teď už je na vás, abyste naplnili všechny podmínky, které jsou potřeba."

Polsko

Polsko společně s ČR od začátku ruské invaze na Ukrajinu prosazovalo odstřižení Ruska od platebního systému SWIFT. 19. března pak polský premiér Mateusz Morawiecki oznámil, že navrhuje úplný zákaz obchodu mezi Ruskem a Evropskou unií. „Musíme Rusku ukázat svou sílu a odhodlání, jinak budeme muset v blízké budoucnosti zaplatit vyšší cenu,“ dodal k plánu na obchodní blokádu Ruska.

Co se týče dodávky zbraní z Polska, 25. února dorazil na území Ukrajiny polská kolona kamionů naložených vojenským materiálem. Polský premiéra pak 7. března řekl, že na Ukrajinu míří především dodávky obranného materiálu - přileb, neprůstřelných vest a zbraní určených k obraně měst, ulic a domů.

V úterý 8. března Polsko uvedlo, že je připraveno poskytnout své letouny MiG-29 americkým jednotkám, které by je poté předaly ukrajinské armádě, a vyzvalo další členy NATO ke stejnému kroku. K předávce letounů však nakonec nedošlo, neboť se americká strana odmítla projektu zúčastnit. Dodejme, že Rusko by podporu vzdušných sil třetí stranou považovalo za zapojení do konfliktu.

Polsko podporovalo vstup Ukrajiny do EU a NATO již před invazí, což potvrzují slova polského prezidenta Andrzeje Dudy z května minulého roku. Postoj Polska k této otázce se nezměnil ani po vypuknutí ruské invaze. Polský prezident patřil mezi osm vrcholných státníků, kteří se prostřednictvím otevřeného dopisu vyslovili pro udělení statusu kandidátské země. 15. března při návštěvě Kyjeva polský premiér Morawiecki uvedl, že EU by měla Ukrajinu pozvat mezi sebe co nejdříve. 

Pobaltské státy

Pobaltské státy, tedy Lotyšsko, Litva a Estonsko, dlouhodobě upozorňovaly na možnost agrese ze strany Ruska a usilovaly o posílení východního křídla NATO. Již první den ruské invaze pobaltské státy spolu s Českem a Ukrajinou volaly po okamžitém odstřihnutí Ruska od platebního systému SWIFT.

Tento postoj představitelé pobaltských států prosazují i v současné době. Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis 3. března uvedl, že EU by měla od SWIFTu odpojit veškeré ruské banky a usilovat o přerušení odběru energií z Ruska. Evropská unie se totiž po ruské agresi shodla na odstřižení pouze některých ruských bank od platebního systému SWIFT. Stejné požadavky jako ministr zahraničí Litvy vznesl (.pdf, str. 2) také lotyšský předseda vlády Krišjánis Kariňš. I estonská premiérka Kaja Kallas požadovala ještě v březnu tvrdší sankce vůči Rusku.

Co se týče dodávky zbraní na Ukrajinu, pobaltské státy dodaly společně s dalšími státy NATO například protiletadlové střely Stinger. Vláda Estonska pak na Ukrajinu poslala protitankové střely Javelin. Estonsko, Lotyšsko i Litva, stejně jako velká část východoevropských států, podporují snahu Ukrajiny vstoupit do Evropské unie. Jejich představitelé své postoje deklarovali v otevřeném dopise prezidentů.

Slovensko

Slovenský premiér Eduard Heger se již na samém počátku ruské invaze 24. února vyjádřil, že bude prosazovat ty nejtvrdší sankce vůči Rusku. 25. února pak Slovensko podpořilo odstřižení Ruska od systému SWIFT. Dle jeho pozdějších vyjádření se v průběhu invaze slovenský postoj nezměnil. Heger mimo jiné požaduje, aby se Evropa stala na Rusku energeticky nezávislou. 

Slovenská vláda již 26. února schválila dodávky zbraní a vojenského materiálu na Ukrajinu. Dodávka by měla obsahovat také materiál ze státních hmotných rezerv. Slovenský ministr obrany Jaroslav Naď tehdy oznámil, že Bratislava Ukrajině pošle 12 000 kusů munice, 10 milionů litrů nafty a 2,4 milionu litrů leteckého benzínu v hodnotě zhruba 11 milionů eur, tedy více než 272 milionů korun.

Slovenský premiér, ale také prezidentka Zuzana Čaputová, podporují snahu Ukrajiny vstoupit do Evropské unie. Prezidentka stvrdila tento postoj, společně s dalšími sedmi státníky, svým podpisem v otevřeném dopise. Podle premiéra Hegera potřebuje ukrajinský lid jasnou evropskou perspektivu. 

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem tedy výrok Petra Fialy hodnotíme jako pravdivý.