Demagog.cz

Petr Fiala
Petr Fiala (ODS)
Předseda vlády ČR
Zasáhli jsme i proti cenám pohonných hmot. (...) Některá ta opatření musíme ještě uvést v život, jiná, jako kontrola marží, už začala fungovat.
Ptám se já, 22. března 2022
Výrok ve výběru Demagog.cz
Ekonomika
Invaze na Ukrajinu

Tento výrok byl ověřen jako pravda

Odůvodnění

Vláda uvedla, že chce ukončit přimíchávání biosložky do pohonných hmot a zrušit silniční daň. Tato opatření musí vláda teprve provést, kontroly marží prodejců pohonných hmot ale již probíhají.

9. března vláda Petra Fialy představila balíček opatření na snížení cen pohonných hmot. Reagovala tak na prudké zvýšení cen pohonných hmot v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Tento balíček se skládá ze tří konkrétních kroků. Prvním z nich je zrušení povinného přimíchávání biosložky do pohonných hmot, které je v současnosti dané zákonem o ochraně ovzduší. Druhým krokem je zrušení silniční daně pro vozidla do 12 tun, čímž by vláda chtěla snížit náklady především pro podnikatele. Třetím opatřením je poté kontrola marží na čerpacích stanicích.

Zrušení přimíchávání biosložky do paliv by dle vyjádření ministra financí Zbyňka Stanjury mělo vést ke snížení ceny paliv o zhruba dvě koruny na litr. Toto opatření se nicméně u odborníků neshledalo s pochopením. Například ekonom Lukáš Kovanda uvedl, že podíl biosložky na ceně nafty je přibližně jen 1,20 Kč a u benzínu cca 1 Kč, tedy nižší částky, než uvádí vláda. Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely by byl bezprostřední vliv na cenu nulový.

Zástupci petrolejářského průmyslu také upozorňují na to, že navzdory rozhodnutí vlády budou muset distributoři pohonných hmot s přimícháváním biosložek do paliv dále pokračovat. A to především kvůli nasmlouvaným kontraktům a legislativě, která jim nařizuje snižovat emise z prodaných paliv. Zároveň uvedli, že v případě nuceného ukončení přimíchávání biosložky budou muset použít dražší alternativy, které jim pomohou k povinnému snižování emisí. 

Doplňme, že vládou oznámené zrušení povinnosti přimíchávat do paliv biosložky zatím ještě nezačalo efektivně platit. Kabinet Petra Fialy totiž nejdříve musí předložit novelu, kterou by došlo ke změně příslušné části zákona o ochraně ovzduší. Mezi vládními dokumenty zveřejňovanými v aplikaci ODok se k 28. březnu tento návrh prozatím neobjevil.

Dalším představeným řešením vysokých cen pohonných hmot by dle vlády mělo být zrušení silniční daně pro vozidla do 12 tun. Podnikatelé by tak měli za rok ušetřit přibližně 4,2 miliardy korun.

K tomuto kroku se opět vyjádřil ekonom Lukáš Kovanda, podle něhož sice zrušení přimíchávání biosložek dopravcům ani motoristům příliš nepomůže, nicméně „ve spojení se zrušením silniční daně jde již o výraznější úlevu na celkových nákladech“. Stále však dodává, že dopravcům náklady stouply zhruba o čtyři koruny na litr, takže ani toto opatření nebude stačit na jejich pokrytí.

I v tomto případě bude muset vláda nejdříve ve Sněmovně předložit novelu stávající legislativy, konkrétně zákona o silniční dani. Ministr financí Zbyněk Stanjura zároveň 9. března uvedl, že u silniční daně dojde také ke zrušení povinnosti platit čtvrtletní zálohy, a to rozhodnutím ministra, ne přímo změnou zákona. Prominutí záloh následně Ministerstvo financí (.pdf) vyhlásilo 24. března, a to až do konce roku 2022 (.pdf, str. 2). Upřesněme tedy, že toto opatření nemíří přímo na snížení cen pohonných hmot u distributorů, ale na snížení dopadů těchto cen na podnikatele.

Posledním opatřením, které vláda představila, je kontrola marží prodejců pohonných hmot. Ještě před rozhodnutím vlády prodejce vyzval předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr, aby si zbytečně marže nenavyšovaly. Podle ekonoma Štěpána Křečka rychlé zdražování pohonných hmot také souvisí s umělým navyšováním marže distributorů. Dále například zmínil, že český trh s benzínem a naftou běžně na zdražování ropy reaguje zhruba během 2–3 týdnů, avšak nyní na čerpacích stanicích došlo ke zdražení okamžitě po skokovém růstu světových cen ropy. 

Ministerstvo financí také v reakci na toto vyhlášené opatření informovalo, že bude od provozovatelů čerpacích stanic od 14. března vyžadovat každodenní hlášení cen pohonných hmot, a to také zpětně do 15. února, tedy před ruskou invazí na Ukrajinu. Následně ministerstvo ceny porovná s cenou pohonných hmot na komoditní rotterdamské burze a v případě zjištění skokového navyšování marží přistoupí k dalším krokům, například zastropování výše marže.

Uveďme, že poté, co vláda kontroly ohlásila a začala je provádět, ceny pohonných hmot opravdu klesly. Je ovšem složité určit, zda-li k tomu došlo pouze díky zlevnění ropy na světových trzích, nebo také právě na základě kontroly marží. Ministerstvo financí 22. března v tiskové zprávě uvedlo, že prvotní kontrola marží prozatím neukázala potřebu jejich výši zastropovat. Podle předběžných výsledků, které zahrnují více než 90 % trhu, také čerpací stanice na růst světových cen nereagovaly nepřiměřeně: „Kontrolou cenové politiky čerpacích stanic se ukázalo, že situace nemá jednoznačného viníka. Marže pumpařů byly ve sledovaném období velmi rozkolísané, někde vyšší, jinde i záporné. Dosavadní analýza zatím ale neprokázala plošně nepřiměřené marže, prodejní ceny zcela ustřelené od velkoobchodních cen na burze, ani podezření na kartelovou dohodu na úkor motoristů,“ uvedl ministr financí a dodal, že s kontrolou bude ministerstvo i nadále pokračovat.

Z výše uvedených informací a vyjádření odborníků vyplývá, že se zatím zrušení přimíchávání biosložky na cenách pohonných hmot nemohlo výrazněji projevit, protože nejdříve bude muset dojít ke změně příslušných zákonů. Podobná je situace i v případě zrušení silniční daně, které cílí na zmírnění dopadů vysokých cen benzínu a nafty na podnikatele. Díky prominutí záloh na silniční daň budou mít podnikatelé do konce roku 2022 k dispozici určité finanční prostředky, které by jinak vynaložili na platbu záloh. Stále se však nejedná o prominutí samotné daně, což podle dopravců problém pouze oddaluje.

Kontroly marží distributorů pohonných hmot naopak již probíhají. Byť podle Ministerstva financí marže prodejců pohonných hmot nebyly plošně nepřiměřené, a kontroly tedy nevedly přímo k plošnému snížení cen pohonných hmot, nemůžeme vyloučit, že provedené kontroly určitý vliv na chování distributorů mít mohly. Především to, že ministerstvo hodlá v kontrolách pokračovat, může motivovat prodejce k tomu, aby své marže nepřiměřeně nenavyšovali.

Výrok Petra Fialy hodnotíme jako pravdivý, jelikož správně popisuje, že některá opatření směřující ke snížení cen pohonných hmot teprve musí vláda uvést v život. Správně také uvádí, že kontroly marží prodejců již probíhají. Pokles cen pohonných hmot v nedávné době je způsoben především jinými faktory (mj. zlevněním ropy na světových trzích), nemůžeme ale vyloučit, že i kontroly ministerstva financí mají určitý, byť omezený, efekt.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů