Petr Fiala
ODS

Petr Fiala

Předseda vlády ČR

Občanská demokratická strana (ODS)

Bez tématu 292 výroků
Ekonomika 77 výroků
Energetika 24 výroků
Invaze na Ukrajinu 22 výroků
Sociální politika 22 výroků
Evropská unie 20 výroků
Koronavirus 16 výroků
Zahraniční politika 14 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro 11 výroků
Zdravotnictví 9 výroků
Rozpočet 2022 7 výroků
Poslanecká sněmovna 6 výroků
Regiony 5 výroků
Rozpočet 2023 5 výroků
Sněmovní volby 2021 5 výroků
Životní prostředí 5 výroků
Doprava 4 výroky
Zemědělství 4 výroky
Právní stát 3 výroky
Rozpočet 2021 3 výroky
Školství, věda, kultura 3 výroky
Prezidentské volby 2023 2 výroky
Komunální volby 2022 1 výrok
Rozpočet 2024 1 výrok
Střet zájmů 1 výrok
Pravda 376 výroků
Nepravda 34 výroků
Zavádějící 32 výroků
Neověřitelné 30 výroků
Rok 2024 21 výroků
Rok 2023 51 výroků
Rok 2022 79 výroků
Rok 2021 44 výroků
Rok 2020 5 výroků
Rok 2019 24 výroků
Rok 2018 55 výroků
Rok 2017 40 výroků
Rok 2016 67 výroků
Rok 2015 26 výroků
Rok 2014 30 výroků
Rok 2013 19 výroků
Rok 2012 11 výroků

Petr Fiala

(...) evropské emisní normě Euro 7, kterou se snaží změnit naše vláda.
Právo, 15. dubna 2023
Životní prostředí
Evropská unie
Ekonomika
Pravda
Ministr dopravy Martin Kupka vyjádřil nesouhlasný postoj vůči normě Euro 7 při jednání s eurokomisařem pro vnitřní obchod. ČR následně svolala schůzku 11 ministrů dopravy členských států EU, na které se někteří ministři shodli na tom, že budou usilovat o změnu parametrů normy.

Nejprve uveďme, že Evropský parlament v únoru letošního roku schválil zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory od roku 2035. Tento návrh přitom nezakazuje provoz vozidel se spalovacími motory, jen má dojít k ukončení prodeje nově vyrobených aut se spalovacími motory. Jak například uvádí web Evropského parlamentu, nová pravidla „se netýkají stávajících automobilů“ a neznamenají, že od roku 2035 budou muset být „všechna auta“ na silnicích bez emisí. Automobilky navíc mohou spalovací motory na fosilní paliva dále vyrábět, budou za to ovšem sankcionovány. Konečné schválení návrhu však EU na začátku letošního března odložila.

Už v listopadu 2022 Evropská komise (EK) představila návrh zavést takzvanou normu Euro 7, o které hovoří premiér Fiala. Norma má u osobní a nákladní dopravy např. omezit zplodiny oxidů dusíku a pevných částic vypouštěných do ovzduší, a to nejen z výfuků, ale také brzd a pneumatik. Podle plánu EK má Euro 7 pro osobní automobily začít platit v polovině roku 2025, pro nákladní dopravu pak během roku 2027.

Proti této regulaci se však evropský automobilový průmysl vymezuje, protože podle výrobců je splnění regulací velmi nákladné s tím, že pozitivní dopady budou minimální. Euro 7 kritizuje i česká vláda. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) by norma znamenala ohrožení výroby osobních i nákladních automobilů a snížení dostupnosti nových aut, stejně tak jako jejich zdražení. Na začátku letošního února v Poslanecké sněmovně konkrétně řekl: „Náš postoj ke stávající podobě normy je jednoznačně odmítavý. Uvědomujeme si ohrožení automobilové výroby osobní, nákladní i autobusové a významné ohrožení dostupnosti aut pro veřejnost. Budeme apelovat za nezbytnou úpravu této normy.“

Ministr Kupka pak 10. února jednal s eurokomisařem pro vnitřní trh Thierry Bretonem. Při schůzce vyjádřil nesouhlasný postoj České republiky s chystanou normou Euro 7 a oznámil, že EK vnímá připomínky, které Česko vůči normě má.

Česká vláda následně iniciovala schůzku ministrů dopravy ve Štrasburku na 13. března, kde ministři koordinovali postup pro další debaty o Euro 7 na půdě orgánů Evropské unie. Podle ČTK byli na jednání přizváni zástupci 11 členských států, z čehož osm souhlasilo s odkladem zavedení normy až na rok 2029. Někteří ministři dopravy se také dohodli, že budou usilovat o zmírnění parametrů normy. Doplňme, že Martin Kupka v dubnu v rozhovoru pro Právo uvedl, že pro změnu normy Euro 7 má Česko mnoho spojenců.

Vláda Petra Fialy se tedy skutečně snaží změnit emisní normu Euro 7, kterou představila Evropská komise v listopadu 2022. Ministr dopravy Martin Kupka nejprve jednal s eurokomisařem pro vnitřní obchod Thierry Bretonem, jemuž předal připomínky Česka vůči normě. Česko následně iniciovalo schůzku 11 ministrů dopravy členských států EU, na které se někteří ministři dohodli o koordinaci dalšího postupu při projednávání normy na půdě Evropské unie. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

Sám jsem se zúčastnil jednání se zemědělci či potravináři (...). Jsme sestavili pracovní skupinu (zabývající se cenami potravin, pozn. Demagog.cz).
Právo, 15. dubna 2023
Zemědělství
Ekonomika
Pravda
Petr Fiala se v únoru 2023 sešel se zemědělci a potravináři. Ministr zemědělství poté založil expertní skupinu věnující se vysokým cenám potravin. Jejími členy jsou také organizace spadající pod Ministerstvo financí, Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Předseda vlády Petr Fiala v rozhovoru mluvil o srovnání cen potravin v České republice a Polsku. V této souvislosti redakce deníku Právo zmiňovala, že Fiala dříve na twitteru uváděl, že na ceny v ČR mají vliv „velcí hráči“ na českém trhu s potravinami (video, čas 3:13). Dotaz redakce poté směřoval konkrétně na to, jak chce vláda situaci řešit, na což Petr Fiala reagoval mj. slovy o jednání se zemědělci a potravináři.

Kvůli cenám potravin se premiér, společně s ministry financí, zemědělstvípráce a sociálních věcí, sešel se zástupci AgrárníPotravinářské komory 2. února. Tématem jednání byly mj. vysoké ceny elektřiny a plynu, rostoucí náklady nebo i problém s nedostatkem pracovníků. Podle tiskové zprávy zástupci obou komor na schůzce tlumočili zástupcům vlády oprávněné obavy zemědělců a potravinářů“ o jejich budoucí uplatnění na českém trhu.

Dále komory zmiňovaly, že ceny potravin navyšují dle nich neúměrně vysoké marže prodejních řetězců. „Spotřebitelé jsou tak nuceni šetřit a vyndávat z nákupních košíků kvalitní české potraviny, které vyměňují za levnější a předotované produkty dovezené ze zahraničí (…), a významně také snižují objem nakoupených potravin. Popsané skutečnosti ubírají zemědělským a potravinářským podnikům finanční prostředky, aby mohly investovat do inovací a nových technologií, zejména v souvislosti s energetickou soběstačností, a přivádějí je tak do tzv. začarovaného kruhu,“ uvádí k tomu společná tisková zpráva Agrární a Potravinářské komory.

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) následně inicioval vytvoření expertní skupiny, která se věnuje problematice vysokých cen potravin. V této skupině jsou jak zástupci Ministerstva zemědělství (například Státní zemědělská a potravinářská inspekce), tak i Ministerstva financí a Ministerstva průmyslu a obchodu, do jejichž kompetence spadají orgány pro regulaci cen (konkrétně Česká obchodní inspekce a Specializovaný finanční úřad).

Na první schůzi, která proběhla 21. března 2023, se skupina dohodla na pravidelném informování ohledně výsledků cenových kontrol, na jejichž základě mají být podnikány další kroky. Na druhé schůzi, která se odehrála 13. dubna 2023, byla skupina seznámena s výsledky 252 cílených kontrol. U tří čtvrtin z nich přitom kontrolní orgány zjistily porušení předpisů. Dodejme, že další schůze meziresortní skupiny se podle Ministerstva zemědělství uskuteční na konci dubna a bude se zabývat především cenami jablek.

Petr Fiala se tedy skutečně sešel se zástupci Agrární a Potravinářské komory za účelem řešení vysokých cen potravin v České republice. Zdeněk Nekula pak ze stejného důvodu založil meziresortní pracovní skupinu, která se této problematice věnuje. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

Vláda rozhodla o tom, že se zruší 300 poboček České pošty a že proběhne její transformace.
Právo, 15. dubna 2023
Ekonomika
Pravda
Vláda schválila zrušení 300 poboček České pošty jako první krok transformace celé společnosti. K uzavření poboček dojde 1. července. V březnu kabinet jednal o transformaci podniku, kterou představil ministr vnitra Vít Rakušan, přičemž vláda jeho plán podpořila.

Vláda o transformaci České pošty jednala 22. března 2023, kdy ji ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) seznámil s předběžnými parametry. Přesný plán by však měl být hotový až na konci letošního června. Hlavní transformační rámec by měl být nastaven tak, že dojde k oddělení státních a komerčních služeb. Právní forma komerční části podniku se pak změní na akciovou společnost, která ovšem zůstane ve 100% vlastnictví státu. Uveďme, že celková přeměna České pošty má stát více než osm miliard korun

Součástí transformace (nikoliv však její jedinou částí, jak upozornil ministr vnitra Rakušan) je také zrušení 300 poštovních poboček (.xlsx) po celé České republice, které vláda schválila 12. dubna. Snížení počtu poboček pak nejvíce zasáhne Moravskoslezský kraj, jehož obyvatele čeká uzavření více než 50 provozoven.

Dodejme, že o tom, které konkrétní pobočky se zruší, rozhodla Česká pošta v návaznosti na parametry upravené Českým telekomunikačním úřadem. Po vydání námi ověřovaného rozhovoru pošta ještě změnila seznam poboček, které se chystá uzavřít. Celkem jich má stále zaniknout 300, nicméně některé pobočky, které se původně měly zavřít, podnik ponechá otevřené. Místo nich naopak skončí provozovny, které v původním seznamu nebyly.

K uzavření provozoven dojde na základě změny v legislativě. Tu shrnuje webová stránka České pošty následovně: „Nově tak každá obec s počtem obyvatel nad 2500 nemusí mít poštu v docházkové vzdálenosti do dvou kilometrů, ale nově do tří. V pobočkové praxi České pošty to znamená, že z nynějších 3200 pošt bude po změně legislativy 300 nepovinných a ty Česká pošta z ekonomických důvodů zruší bez náhrady.“ Rušení poboček se netýká obcí, kde sídlí jediná pobočka pošty.

Doplňme, že dlouhodobá finanční situace České pošty je hlavním důvodem transformace. Jen za minulý rok byla společnost ve ztrátě 1,5 miliardy korun. Zároveň v posledních letech klesá zájem o využívání poštovních služeb – Česká pošta uvádí, že za posledních pět let zaznamenala 40% pokles zájmu o tradiční poštovní služby.

Kabinet Petra Fialy tedy 12. dubna schválil snížení poboček České pošty ze současných 3200 na 2900. Již v březnu navíc jednal o transformaci podniku, kterou představil ministr vnitra Vít Rakušan, přičemž vláda jeho plán podpořila. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

Opozice veřejně deklarovala, že nevyhoví naší žádosti, abychom zkrátili legislativní lhůty k projednávání a udělali to rychleji (snížení zákonné valorizace důchodů, pozn. Demagog.cz).
Seznam Zprávy, 2. března 2023
Sociální politika
Poslanecká sněmovna
Pravda
Před projednáváním návrhu, kterým chce vláda upravit valorizační mechanismus, dávaly opoziční strany najevo, že s chystanou změnou nesouhlasí, a avizovaly, že budou diskuzi ve Sněmovně obstruovat. Předsedkyně Poslanecké sněmovny následně vyhlásila stav legislativní nouze.

Premiér Petr Fiala (ODS) mluví o mimořádné valorizaci důchodů, jejíž pravidla vláda navrhla upravit, aby výdaje na zvýšení penzí v červnu 2023 nebyly tak velké (.pdf, str. 4). Zmiňme, že k mimořádnému zvýšení penzí se přistupuje v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn při stanovení předchozí valorizace. Předseda vlády ve výroku omlouvá vyhlášení legislativního stavu nouze prohlášeními opozičních stran, které dle něj předem tvrdily, že se proti návrhu postaví.

Fialův kabinet se na úpravě parametrů, která by se měla promítnout v červnové valorizaci, shodl 15. února (.pdf, str. 1). Podle vládního plánu by průměrný měsíční důchod vzrostl o 760 Kč (.doc, str. 4), což je o 1 010 Kč méně než nárůst podle současných pravidel daných zákonem o důchodovém pojištění.

Definitivní podobu návrhu novely pak vláda schválila 20. února. Zároveň navrhla, aby byl vyhlášen stav legislativní nouze (.pdf), a aby se tak zkrátil proces projednávání novely. Doplňme, že aby se tato legislativní změna týkala červnové valorizace důchodů, musí ke schválení celé novely dojít nejpozději do 22. března (.doc, str. 4).

Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) ještě 20. února stav legislativní nouze vyhlásila (.pdf) a poslanci jeho trvání později 1. března v dolní komoře potvrdili. Při hlasování se proti tomu vymezili poslanci hnutí ANO a SPD.

Už předtím však opoziční strany dávaly najevo svůj nesouhlas s navrhovanou úpravou a předem avizovaly, že se chystají projednávání návrhu obstruovat. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš 18. února uvedl: „Musejí počítat se zablokovanou Sněmovnou a obstrukcemi, které ještě nezažili.“ O den později pak místopředseda hnutí Karel Havlíček řekl: „Pro nás je to opravdu nepřijatelné. Uděláme vše pro to, aby se to neschválilo. Uděláme vše. Budeme mluvit, obstruovat. Vláda si nemůže dělat, co chce.“

Úpravu parametrů valorizace kritizoval např. také poslanec SPD Radovan Vích, který 16. února prohlásil: „Uděláme maximum v rámci možností, aby to neprošlo. Spacáky máme na noční jednání připravené.“ Jan Hrnčíř (SPD) řekl, že tato změna je pro hnutí nepřijatelná, a uvedl: „Je to změna uprostřed hry. Je tu platná legislativa, která počítá s navýšením o celou částku.“ Opoziční strany se pak 21. února na schůzi Poslanecké sněmovny neúspěšně pokoušely stav legislativní nouze zrušit.

I přes obstrukce (video) nicméně Sněmovna 4. března po více než 97hodinové schůzi vládní návrh novely schválila. Poté putoval do Senátu, který se jím zabýval na schůzi od 8. března, následně jej musí podepsat prezident. Dodejme však, že předseda opoziční SPD Tomio Okamura prezidenta Petra Pavla vyzval, aby zákon vetoval. Hnutí ANO pak uvedlo, že se kvůli způsobu projednávání návrhu obrátí na Ústavní soud. Obě opoziční hnutí se následné spojila a žalobu k Ústavními soudu plánují podat společně.

Představitelé opozičních stran tedy ještě před projednáváním vládního návrhu veřejně prohlašovali, že s plánovanou změnou valorizačního mechanismu nesouhlasí. Jak zástupci hnutí ANO, tak hnutí SPD dopředu avizovali, že se návrh chystají obstruovat. Tato prohlášení přitom padla ještě před tím, než Markéta Pekarová Adamová na návrh vlády vyhlásila stav legislativní nouze. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

Pan ministr Jurečka ještě v prosinci říkal, že očekáváme (v rámci červnové mimořádné valorizace, pozn. Demagog.cz) růst důchodů o 700 až 900 korun v průměru.
Seznam Zprávy, 2. března 2023
Sociální politika
Ekonomika
Pravda
Marian Jurečka ještě v prosinci 2022 skutečně předpokládal, že důchody v létě 2023 kvůli mimořádné valorizaci vzrostou přibližně o 700 korun. Konkrétně to řekl pro Českou televizi.

Předseda vlády Petr Fiala (ODS) reaguje na otázku moderátorky, proč se vláda snaží upravit parametry pro mimořádnou valorizaci důchodů na poslední chvíli, když je inflace vysoká dlouhodobě. Premiér odpověděl, že vláda počítala s červnovým zvýšením penzí a původně valorizaci upravit nechtěla, jelikož i ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ještě v prosinci minulého roku údajně říkal, že důchody vzrostou o 700 až 900 korun. Do zvýšení tak Fialův kabinet dle jeho slov zasahovat nechtěl. K úpravě pak vláda přistoupila kvůli „skokovému nárůstu inflace“.

Marian Jurečka 25. prosince 2022 v České televizi prohlásil, že se v létě průměrná penze kvůli vysoké inflaci mimořádně zvýší o zhruba 670 až 700 korun, a dodal, že přesnější číslo bude dopočítáno později. Toto zvýšení by pro rozpočet představovalo zátěž přibližně 20 miliard korun, což, jak uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura, nemělo být významným problémem, kvůli kterému by se musela dělat novela státního rozpočtu. 

V lednu letošního roku pak šéf rezortu práce a sociálních věcí navýšil odhad mimořádného navýšení důchodů kvůli vzrůstající inflaci na 750 až 1 000 korun, nicméně opět dodal, že je třeba počkat na hodnocení inflace za měsíc leden. 

Na základě zákona se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna a jejich zvýšení se odvíjí od růstu spotřebitelských cen (tedy inflace) a růstu mezd. Zákon také stanovuje podmínky pro mimořádnou valorizaci penzí. K té se přistupuje v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn předchozí valorizací. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se pak navyšuje o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny.

Uvedenou 5% hranici přesáhla inflace v lednu, a to dokonce už za jediný měsíc. Podle současného znění zákona by tak mělo k mimořádné valorizaci dojít po pěti měsících, tedy v červnu 2023. Index spotřebitelských cen domácností důchodců se za období, z něhož má červnová valorizace vycházet, zvýšil o 11,5 % (.doc, str. 1). Dle současné zákonné úpravy by tak měl průměrný důchod v červnu vzrůst o 1 770 Kč.

Vláda se však v polovině února shodla (.pdf, str. 1) na úpravě parametrů valorizace důchodů, která by se měla promítnout právě v červnové valorizaci. V červnu by tedy podle vládního plánu průměrný měsíční důchod vzrostl jen o 760 Kč (.doc, str. 4) Po schválení vládou návrh zamířil do Poslanecké sněmovny, která o něm začala jednat 28. února. Již před začátkem schůze však opoziční strany dávaly najevo, že se návrh chystají obstruovat, přičemž např. předseda SPD Tomio Okamura na schůzi řečnil sedm hodin. Dodejme, že předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) na návrh vlády vyhlásila (.pdf) stav legislativní nouze, jehož trvání později poslanci potvrdili. O navržené změně se tak jednalo ve zrychleném režimu.

Ministr práce a sociálních věcí tedy ještě v prosinci 2022 předpokládal, že důchody v létě 2023 kvůli mimořádné valorizaci vzrostou o 670 až 700 korun. Tyto hodnoty se mírně liší od částek uváděných Petrem Fialou, který ovšem správně poukazuje na to, že Marian Jurečka nedávno předpokládal nižší nárůst důchodů kvůli inflaci. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Petr Fiala

Nárůst průměrného důchodu kolem 1 800 korun, což si vyžaduje jen letos skoro 35 miliard a příští rok 60 miliard.
Seznam Zprávy, 2. března 2023
Sociální politika
Ekonomika
Pravda
Mimořádná valorizace v červnu 2023 by skutečně podle aktuálně platných parametrů zvýšila důchody průměrně o 1 770 Kč. Podle MPSV a členů NRR by takováto valorizace znamenala navýšení výdajů státního rozpočtu o přibližně 35 miliard pro rok 2023 a 60 miliard  č pro rok následující.

Petr Fiala hovoří o mimořádném zvyšování důchodů, ke kterému má dojít v polovině letošního roku. Dle současných zákonných pravidel by průměrná penze měla v červnu vzrůst o 1 770 Kč. Předseda vlády v kontextu výroku mluví o vládním návrhu, který plánuje toto zvýšení omezit, a to kvůli vysokým výdajům, na které Fiala poukazuje.

Nejprve je dobré připomenout, že na základě zákona o důchodovém pojištění se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna, přičemž jejich zvýšení se odvíjí od růstu spotřebitelských cen (tedy inflace) a růstu mezd.

K mimořádné valorizaci se pak přistupuje v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn předchozí valorizací. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se v tomto případě navyšuje o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny.

Výdaje na mimořádnou valorizaci v červnu 2023

Národní rozpočtová rada (NRR) již v prosinci 2022 upozorňovala, že dle odhadů by v červnu 2023 mělo dojít k mimořádné valorizaci důchodů kvůli předpokládanému lednovému nárůstu spotřebitelských cen o minimálně 5 %. Výdaje na toto zvýšení vyčíslila na přibližně 20 miliard korun nad rámec rozpočtu (.pdf, str. 2–3). 

Ještě v lednu 2023 ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) uváděl, že by průměrný důchod mohl růst zhruba o 750 až 1 000 korun. Dle jeho slov ale bylo potřeba počkat na údaje o růstu inflace za leden, které měly být dostupné v polovině února.

Index spotřebitelských cen domácností důchodců se za období, z něhož má červnová mimořádná valorizace vycházet, nakonec zvýšil o 11,5 % (.doc, str. 1). Dle účinné zákonné úpravy by tak průměrný důchod měl v červnu vzrůst o 1 770 Kč. V první polovině února 2023 Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) informovalo (.pdf, str. 1), že mimořádná valorizace by kvůli růstu inflace za leden znamenala růst deficitu státního rozpočtu o 34 miliard.

Petr Musil, člen Národní rozpočtové rady, a hlavní analytik NRR Michal Hlaváček, v rozhovoru z 1. března 2023 pro server Seznam Zprávy potvrdili, že by tato mimořádná valorizace představovala pro rozpočet na rok 2023 zátěž ve výši přibližně 35 miliard, pro rok následující pak 60 miliard. Rozdíl v sumách je přitom dán tím, že částka 35 miliard je počítána pro sedm měsíců platnosti (tedy od června), kdežto částka 60 miliard je již počítána pro celý příští rok.

Úprava parametrů valorizace

Vláda se však v únoru shodla na úpravě parametrů valorizace důchodů, která by se měla promítnout právě v červnové valorizaci. V červnu by tedy podle vládního plánu vzrostl průměrný měsíční důchod jen o 760 Kč (.doc, str. 4), což je o 1 010 Kč méně, než jaký by měl být nárůst podle současných pravidel daných zákonem. I přesto by měl průměrný důchod podle odhadu MPSV přesáhnout 20 tisíc korun (.pdf, str. 2). V případě schválení této úpravy by se tak podle MPSV pro tento rok jednalo o rozpočtovou zátěž ve výši přibližně 15 miliard korun (.pdf, str. 1). 

Dodejme, že vládní návrh úpravy valorizace důchodů kritizovali někteří ekonomové i opoziční poslanci

Aby se tato legislativní změna týkala červnové valorizace důchodů, musí ke schválení celé novely (tedy včetně podepsání prezidentem) dojít nejpozději do 22. března (.doc, str. 4). Z tohoto důvodu se vládnoucí koalice uchýlila (.pdf) k projednání novely ve stavu legislativní nouze, proti čemuž se rovněž ohradila opozice či ústavní právník Marek Antoš. Opoziční poslanci proto projednávání návrhu (.pdf) ve Sněmovně obstruovali (video).

I přes zmiňované obstrukce ale poslanci po více než 97hodinové schůzi v režimu legislativní nouze vládní návrh schválili a nyní putuje k projednání do Senátu. Předseda opoziční SPD Tomio Okamura vyzval zvoleného prezidenta Petra Pavla, aby zákon vetoval. Hnutí ANO pak uvedlo, že se kvůli způsobu projednání návrhu obrátí na Ústavní soud. Obě opoziční hnutí se následně spojila a podnět k Ústavními soudu plánují podat společně.

Závěr 

Pokud by tedy mimořádná červnová valorizace proběhla podle aktuálně platných paramentů, průměrný důchod by se skutečně zvýšil o přibližně 1 800 Kč. Podle Ministerstva práce a sociálních věcí i členů Národní rozpočtové rady by takovéto zvýšení důchodů představovalo pro státní rozpočet na rok 2023 výdaje ve výši 34 až 35 miliard korun, pro rok 2024 pak analogicky 60 miliard korun. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý. 

Pro doplnění je také vhodné zmínit, že pokud bude schválena úprava valorizačních mechanismů, mělo by se pro rok 2023 jednat o částku přibližně 15 miliard korun.

Petr Fiala

Nerušíme valorizační mechanismus. Penze rostou dál. Pokud projde náš návrh, tak v červnu v průměru o 780 korun, a tím dosáhneme 20 tisíc průměrného důchodu.
Seznam Zprávy, 2. března 2023
Sociální politika
Ekonomika
Pravda
Vládní návrh skutečně neruší valorizační mechanismus, pouze jej upravuje. Podle současných pravidel by penze měly průměrně vzrůst o 1 770 Kč. Novela navrhuje růst pouze o 760 korun, i tak ale dle odhadu MPSV průměrný důchod přesáhne 20 tisíc korun.

Zvyšování důchodů

Výši důchodů v České republice ovlivňuje valorizace, která je ukotvena v zákoně o důchodovém pojištění. Na základě zákona se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna, přičemž jejich zvýšení se odvíjí od růstu spotřebitelských cen (tedy inflace) a růstu mezd.

Zákon také stanovuje podmínky pro mimořádnou valorizaci penzí. K té se přistupuje v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn předchozí valorizací. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se pak navyšuje o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny.

V lednu 2023 míra inflace přesáhla zmíněnou hranici 5 %, a to dokonce už za jediný měsíc. Dle současného znění zákona by pak mělo po pěti měsících, tedy v červnu 2023, dojít k další mimořádné valorizaci. Index spotřebitelských cen domácností důchodců se za období, z něhož má červnová valorizace vycházet, konkrétně zvýšil o 11,5 % (.doc, str. 1). Dle účinné zákonné úpravy by tak průměrný důchod měl v červnu vzrůst o 1 770 Kč.

Úprava valorizačního mechanismu 

Vláda se ale v únoru kvůli snížení deficitu veřejných financí shodla (.pdf, str. 1) na úpravě parametrů valorizace důchodů (.docx), která by se měla promítnout právě v červnové valorizaci. V červnu by tedy podle vládního plánu vzrostl průměrný měsíční důchod jen o 760 Kč (.doc, str. 4), což je o 1 010 Kč méně, než jaký by měl být nárůst podle současných pravidel daných zákonem o důchodovém pojištění. I přesto by průměrný důchod podle odhadu Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) měl přesáhnout 20 tisíc korun (.pdf, str. 2).

Navržená změna způsobu výměry důchodů se má skládat ze dvou složek: zvýšení o pevnou částku náležící každému důchodci a procentuální zvýšení (.doc, str. 3). Podle upravených parametrů se každý důchod zvýší o pevnou částku 400 Kč a procentní výměra všech penzí vzroste o 2,3 %. Tímto krokem má být zajištěno, že příjemcům nejnižších důchodů porostou penze o částku, která bude plně kompenzovat vysokou inflaci (.doc, str. 3).

Úpravy pravidel valorizace dopadnou na příjemce důchodů nerovnoměrně. Pro osoby s nižšími důchody bude růst relativně vyšší než u příjemců s důchody vysokými (.doc, str. 6–7). U příjemců nejnižších důchodů, tedy pod 8 000 Kč, by úprava pravidel dokonce přinesla mírně větší zvýšení než bez přijetí změny. Konkrétně jde o navýšení o 6,2 % oproti původnímu zvýšení o 5,7 % (str. 7).

Vedle starobních důchodů se budou zvyšovat i důchody invalidní a pozůstalostní. V případě pobírání dvou důchodů naráz, se o 400 Kč zvýší (.pdf) pouze jeden.

Projednání návrhu ve Sněmovně

Poslanecká sněmovna o návrhu začala jednat 28. února. Již několik dní před začátkem schůze však opoziční strany dávaly najevo, že se návrh chystají obstruovat. Projednání návrhu probíhalo ve zrychleném režimu, jelikož předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) na návrh vlády vyhlásila (.pdf) stav legislativní nouze, jehož trvání později poslanci potvrdili.

Jedním z důvodů vyhlášení legislativní nouze byl předpoklad, že ke schválení celé novely musí dojít do 22. března, aby se tato legislativní změna týkala červnového zvýšení důchodů (.doc, str. 4). Pokud by návrh neprošel, stále bude platit mimořádná valorizace v současně platné zákonné podobě.

Poslanci po několikadenním jednání omezení červnového růstu důchodů nakonec schválili. Návrh však musí posoudit ještě Senát a podepsat prezident. Pro úplnost je třeba dodat, že předseda opoziční SPD Tomio Okamura vyzval prezidenta Petra Pavla, aby zákon vetoval. Hnutí ANO pak uvedlo, že se kvůli způsobu projednání návrhu obrátí na Ústavní soud. Obě opoziční hnutí se následné spojila a podání k Ústavními soudu plánují podat společně.

Závěr

Valorizační mechanismus tedy nebude zrušen, ale jen částečně omezen, jak stojí i v důvodové zprávě návrhu (.doc, str. 1). Pakliže návrh projde Senátem a prezident jej podepíše, průměrný důchod vzroste o 760 korun. Průměrná penze pak dle odhadu MPSV přesáhne 20 tisíc Kč. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

Během extrémně krátké doby – jednoho a půl roku – vyskočil důchod z 40 na 50 procent průměrné hrubé mzdy. V případě čisté mzdy jsme někde na 65 procentech.
Seznam Zprávy, 2. března 2023
Sociální politika
Ekonomika
Pravda
Na konci roku 2021 byl poměr průměrného starobního důchodu a průměrné hrubé mzdy 41 %. Poté došlo k růstu důchodů a od ledna 2023 činí 48 % hrubé mzdy. Plán vlády počítá v červnu 2023 s navýšením na zhruba 50 % ve srovnání s hrubou mzdou, tj. cca 60 % ve srovnání s čistou mzdou.

Petr Fiala mluví o průměrné výši starobního důchodu vyjádřené v poměru k výši průměrné mzdy. V rozhovoru zmiňoval, že pokud projde vládní návrh zákona na úpravu valorizací důchodů, dojde v červnu 2023 na základě zákona o důchodovém pojištění k mimořádné valorizaci průměrného důchodu na přibližně „20 tisíc“ korun. V této souvislosti poté Fiala mluvil o tom, že během „jednoho a  půl roku“ vzrostl důchod ze 40 na 50 % hrubé mzdy. V rámci našeho odůvodnění tak budeme srovnávat Fialou uvedené plánované navýšení v červnu 2023 a stav o rok a půl dříve, tedy na přelomu let 2021 a 2022.

Pro úplnost doplňme, že v průběhu roku 2021 k mimořádné valorizaci důchodů nedošlo (.pdf), a Petr Fiala tak zjevně nemluví o srovnání současné situace (po navýšení v lednu 2023) se stavem v červnu 2021.

Srovnání s průměrnou hrubou mzdou

Data o vývoji průměrné mzdy publikuje Český statistický úřad (ČSÚ). Data o růstu důchodů pak pravidelně zveřejňuje (.pdf) Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Přehled, který obsahuje i data z roku 2022 a začátku roku 2023 (.pdf, str. 2), publikovalo v únoru i Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). 

Na přelomu let 2021 a 2022 došlo k navýšení důchodůpravidelném lednovém termínu. Ještě na konci roku 2021 průměrný důchod odpovídal 15 425 Kč, tedy 41 % průměrné hrubé měsíční mzdy. Díky zvýšení o 805 Kč se pak na začátku roku 2022 zvedl zhruba na 16 200 Kč (.pdf). Kvůli následným mimořádným valorizacím se na konci roku 2022 vyšplhal na 18 061 Kč, tj. 45 % průměrné hrubé mzdy.

Zdroj dat: Česká správa sociálního zabezpečení (.pdf), Český statistický úřad, Peníze.cz, MPSV (.pdf, str. 2).

Na začátku letošního roku došlo k navýšení průměrné penze na 19 438 Kč (.pdf, str. 2), což odpovídá 48 % průměrné hrubé měsíční mzdy. Upřesněme, že Ministerstvo práce a sociálních věcí při vyčíslení tohoto poměru pracuje s průměrnou hrubou měsíční mzdou za rok 2022, která činí 40 353 Kč.

Podle zákona o důchodovém pojištění dojde kvůli rostoucí inflaci k další mimořádné valorizaci v červnu 2023. Bez úprav valorizačního mechanismu by průměrná mzda stoupla na 21 209 Kč, tj. 52,6 % hrubé mzdy. Vláda Petra Fialy nicméně nyní počítá s tím, že v Parlamentu dojde ke schválení jejího návrhu na úpravu parametrů valorizace (.pdf, str. 1), a průměrná penze se v polovině roku navýší na 20 188 Kč (.pdf, str. 2). MPSV ve svém přehledu uvádí, že by tato částka odpovídala 50 % průměrné hrubé mzdy (z roku 2022). 

Doplňme, že Ministerstvo financí ve své lednové makroekonomické predikci (.pdf, str. 38) odhaduje průměrnou hrubou mzdu v roce 2023 na 43 322 Kč. Bez úprav by červnových 21 209 Kč odpovídalo 49 % hrubé mzdy, s úpravami by 20 188 Kč dosahovalo 46,6 % průměrné hrubé mzdy. Tento údaj by se tak od 50 %, jak zmiňoval Petr Fiala, nelišil o více než 10 %, a stále by se tak pohyboval v rámci naší 10% tolerance.

Srovnání s průměrnou čistou mzdou

Podívejme se dále i na srovnání průměrného starobního důchodu s průměrnou čistou měsíční mzdou. Přepočítáme‑li zmíněnou průměrnou hrubou mzdu z roku 2022 na mzdu čistou, dostaneme se na čistý příjem 32 424 Kč (zjednodušený přepočet zahrnuje jen základní slevu na poplatníka).

Vládou plánovaný červnový důchod ve výši 20 188 Kč by tak činil 62,3 % průměrné čisté mzdy. Bez zásahu vlády by se jednalo o 65,4 %.

Pokud budeme pracovat s průměrnou (hrubou) mzdou, jak ji pro rok 2023 predikuje Ministerstvo financí (.pdf, str. 38), dostaneme čistou průměrnou mzdu 34 616 Kč. Vládou plánovaný červnový důchod by v tomto případě dosahoval 58,3 %, bez úprav vlády 61,3 %.

Petr Fiala, který u poměru důchodu k čisté mzdě mluvil o 65 %, tak v tomto případě uvádí mírně nepřesné procento, stále se nicméně pohybuje na hraně 10% odchylky. Z těchto důvodů proto jeho výrok hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

(...) druhému pilíři, který byl za Nečasovy vlády před deseti lety jediným relevantním pokusem o důchodovou reformu a který byl Sobotkovou vládou zrušen.
Seznam Zprávy, 2. března 2023
Sociální politika
Ekonomika
Pravda
Nečasova vláda v roce 2012 prosadila tzv. velkou důchodovou reformu, která zavedla 2. pilíř důchodového systému. Ten pak zrušila Sobotkova vláda, jež zrušila i prvky malé důchodové reformy z roku 2011. Žádná jiná vláda už reformu penzijního systému a jeho financování neprosadila.

Petr Fiala svým výrokem reagoval na slova redaktora o tom, že se otázkou důchodové reformy v minulosti zabývala řada komisí, ale celý důchodový systém se mezitím nezadržitelně řítí do zdi“. Právě v této souvislosti Fiala zmínil „jako jediný relevantní pokus o důchodovou reformu“ kroky vlády Petra Nečase (2010–2013). V našem odůvodnění se proto zaměříme na tuto reformu a na to, zda v průběhu let některá z jiných vlád připravila a prosadila legislativu, která by přinesla zásadní změny v důchodovém systému a jeho financování.

Nečasův kabinet provedl změny pravidel v důchodovém systému, které se označují jako malá a velká důchodová reforma. Právě velká důchodová reforma se týkala tzv. druhého pilíře důchodového systému (.pdf, str. 101), který měl zčásti nahradit povinný první pilíř financovaný ze sociálního pojištění (.pdf, str. 1).

Malá důchodová reforma.

Návrh na úpravy důchodového systému, které vešly ve známost jako malá důchodová reforma, předložila Nečasova vláda ve Sněmovně v březnu roku 2011. Po schválení Parlamentem nakonec tato novelizace zákona o důchodovém pojištění vešla v účinnost v září 2011, a to i přes nesouhlas tehdejšího prezidenta Václava Klause.

V rámci této reformy (.pdf, str. 99–100) došlo především k navýšení věku odchodu do důchodu (.pdf, str. 61–63), například pro občany narozené v roce 1977 byl tento věk stanoven jednotně na 67 let. Pro mladší ročníky se měl věk nástupu do důchodu postupně zvyšovat. Horní hranice, na níž by se mělo navyšování zastavit, přitom ale nebyla nijak určena (.pdf, str. 99–100). V rámci novelizace z roku 2011 rovněž došlo ke změně výpočtu důchodů.

Velká důchodová reforma

Největší změny nicméně přinesla až velká důchodová reforma, k jejímuž schválení došlo v roce 2012, zahájena byla v lednu 2013. Reforma se snažila o aktivnější zapojení obyvatel na důchodovém systému prostřednictvím vytvoření druhého pilíře. Ten tvořily soukromé fondy dotované státem, do kterých si lidé dobrovolně mohli převést část svého důchodového spoření. Daný mechanismus konkrétně občanům umožnil převést „3 procentní body jejich sociálních odvodů na soukromé spoření za předpokladu, že k tomu přidají další 2 procentní body ze svých prostředků“. Součástí bylo také zpřísnění pravidel pro získání státní podpory ve třetím pilíři, který představuje penzijní připojištění.

Druhý pilíř měl částečně nahradit pilíř první, tedy základní důchodové pojištění (.pdf, str. 1). Aby se nahradil výpadek příjmů prvního pilíře, došlo tehdy zároveň k navýšení sazeb DPH (.pdf, str. 104–105), což mělo zajistit dostatek prostředků na vyplácení důchodů z veřejného důchodového systému (I. pilíře).

Doplňme, že Nečasova vláda v roce 2012 také prosadila dočasné (.pdf, str. 16) zpomalení valorizace důchodů (.pdf, str. 102).

Kritika a zrušení reforem

Dle dokumentu (.pdf) vypracovaného v roce 2017 Úřadem vlády byly prvky důchodové reformy přijímány negativně jak laiky, tak odborníky, protože první pilíř stále počítal s velkým finančním deficitem, ač právě jemu měla reforma zabránit (.pdf, str. 100–101). Druhý pilíř byl neúspěšný, protože byl ze strany veřejnosti téměř ignorován (zapojilo se do něj pouze něco okolo 85 000 lidí). Uvádí se, že výhodný byl především pro lidi s vyšším a středním příjmem.

Vláda Bohuslava Sobotky tyto reformní kroky v roce 2015 zrušila. Zanikl tak výše zmiňovaný druhý pilíř, tedy hlavní bod velké důchodové reformy. Sobotkův kabinet také prosadil úpravu valorizace penzí (.pdf, str. 105–106) a kroky ke zrušení hlavních prvků malé důchodové reformy: nová vláda nastavila nový věk odchodu do důchodu a obnovila strop odchodu do penze (.pdf, str. 106), který stanovila na 65 let. V podstatě tak došlo k navrácení do stavu, který platil před malou důchodovou reformou (.pdf, str. 45).

Dodejme, že zvýšená hodnota DPH, která měla nahradit výpadek příjmů prvního pilíře (.pdf, str. 104–106), byla tehdy částečně ponechána (vytvořena byla pouze druhá snížená sazba DPH ve výši 10 %, která pokrývala např. kojeneckou výživu či knihy), což v minulosti kritizoval mimo jiné i sám předseda ODS Petr Fiala.

Další pokusy o reformy

O nutnosti reformy důchodového systému se na české politické scéně mluvilo řadu let (.pdf). Komise pro důchodovou reformu byla v Poslanecké sněmovně vytvořena například už v roce 2000 (.pdf, str. 7). V průběhu let sice docházelo k některým úpravám parametrů důchodového systému (.pdf, str. 95–98), zvláště co se týče valorizací penzí, kromě Nečasovy vlády se však žádnému kabinetu ucelenou reformu financování důchodového systému prosadit nepodařilo.

lednu 2019 za vlády Andreje Babiše vznikla Komise pro spravedlivé důchody. Kromě odborné veřejnosti zasedli (.pdf, str. 2–3) v komisi také zástupci všech tehdejších poslaneckýchsenátorských klubů. Z principů, které podle tiskové zprávy Ministerstva práce a sociálních věcí komise schválila, následně vzešel návrh důchodové reformy. Někdejší ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) a předsedkyně komise Danuše Nerudová jej společně představily v prosinci 2020.

Tento návrh však čelil kritice. Proti se vyjádřila jak opozice, tak odborníci, a dokonce i vládní hnutí ANO. Důchodovou reformu se tak Janě Maláčové nakonec prosadit nepodařilo

V dubnu 2022 vytvořil současný ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka nový poradní tým zabývající se přípravou důchodové reformy. 

Závěr

Druhý pilíř důchodového systému se vládě Petra Nečase podařilo v Parlamentu prosadit v roce 2012, od ledna 2013 pak tato tzv. velká důchodová reforma vstoupila v platnost. Kabinet Bohuslava Sobotky nicméně skutečně druhý pilíř, tedy hlavní bod dané reformy, následně zrušil. Upřesněme, že Sobotkova vláda zrušila také základní prvky malé důchodové reformy zavedené Nečasovou vládou v roce 2011. Žádné další vládě se už ucelenou reformu důchodového systému a jeho financování prosadit nepodařilo. Z těchto důvodů výrok Petra Fialy hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

Letos je to (dluh na důchodovém účtu, pozn. Demagog.cz) 17 miliard a postupně to roste.
Seznam Zprávy, 2. března 2023
Ekonomika
Nepravda
Petr Fiala mluví o dlouhodobém vývoji deficitu důchodového systému. Návrh státního rozpočtu, který nepočítal s červnovou valorizací, předpokládal deficit ve výši 62,5 mld. Kč. V roce 2022 byl schodek 21,5 mld. Kč. V kontextu minulých let navíc tento deficit kontinuálně nerostl.

V první řadě vysvětleme, že dluh na důchodovém účtu se vytváří schodkem důchodového systému, tedy za situace, kdy výdaje penzijního systému převyšují příjmy. Výdaje vycházejí z nákladů na starobní, invalidní a pozůstalostní důchody a zahrnují i náklady na správu systému. Stranu příjmů pak tvoří finance, které stát vybere na pojistném (a související penále a pokuty).

Dle dat Ministerstva financí dosáhl celkový schodek důchodového systému za minulý rok výše 21,5 mld. Kč. Zákon o státním rozpočtu na rok 2023 pak odhaduje, že výdaje na důchody a na správu důchodové agendy přesáhnou příjmy z pojistného na důchodové pojištění o přibližně 62,5 miliard korun (.pdf, str. 120 z 516). K datu vydání článku jsou dostupná pouze data za letošní leden, kdy deficit činil 8,4 mld. Kč. Ani dosavadní saldo důchodového účtu za letošní rok tedy nedosahuje 17 miliard korun. Vzhledem k tomu, že v minulých letech byla měsíční salda značně proměnlivá, nelze předpokládat, že saldo za únor bude stejné jako to lednové.

Na konci loňského roku Národní rozpočtová rada (NRR), která je nezávislým odborným orgánem v oblasti rozpočtové politiky, upozornila na to, že aktuální verze státního rozpočtu nepočítá (.pdf, str. 2–3) s mimořádnou valorizací důchodůčervnu 2023„Na základě očekávaného vývoje inflace lze odhadovat, že k překročení pětiprocentní hranice nárůstu spotřebitelských cen (od data relevantního pro stanovení výše řádné valorizace) dojde v lednu 2023, což bude znamenat spuštění mimořádné valorizace dávek důchodového pojištění v červnu. To si vyžádá dodatečné výdaje okolo 20 mld. Kč,“ uvedla k tomu NRR (.pdf, str. 2–3) v prosinci minulého roku. Na podkladě odhadů NRR následně v lednu 2023 ČT24 informovala o tom, že schodek důchodového účtu v roce 2023 dosáhne 82,8 mld. Kč (video, čas 2:31).

Doplňme, že právě vysokými výdaji na červnovou mimořádnou valorizaci penzí vláda Petra Fialy argumentuje ve svém návrhu (.pdf, str. 4), kterým chce navýšení důchodů zbrzdit. V návrhu z 20. února 2023 Fialův kabinet uvádí, že podle stávajících pravidel valorizace by kvůli červnové valorizaci došlo k navýšení výdajů o 34,4 mld. Kč (.pdf, str. 4). Schodek na důchodovém účtu by tak podle vlády dosahoval přibližně 95 mld. Kč. V případě, že dojde ke schválení navržených úprav, vláda odhaduje, že červnová valorizace vyjde jen na 15 mld. Kč. Podle těchto propočtů by tak schodek důchodového účtu dosahoval přibližně 75 mld. Kč.

Na závěr tedy shrňme, že už podle návrhu státního rozpočtu, který nepočítal s mimořádnou červnovou valorizací, měl deficit důchodového systému v roce 2023 dosáhnout výše 62,5 miliardy korun. Kvůli červnové valorizaci penzí dojde k dalšímu navýšení tohoto schodku. Ačkoli Petr Fiala poukazuje na to, že je schodek na důchodovém účtu vysoký, uvádí výrazně menší číslo, než se kterým počítal návrh rozpočtu i nynější návrh novely zákona o důchodovém pojištění.

Letošní schodek má být také sice vyšší než schodek za minulý rok, který činil 21,5 mld. Kč, v kontextu minulých let ale deficit důchodového systému nerostl, pouze zaznamenal řadu výkyvů. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako nepravdivý.