Petr Fiala

Premiér Petr Fiala odpovídá na otázku, zdali jeho kabinet bude i v příštím roce nějakým způsobem pomáhat domácnostem a firmám s cenami energií. Uvádí, že vláda bude nadále podporovat domácnosti prostřednictvím příspěvku na bydlení a tvrdí, že se ceny energií v současnosti nacházejí pod vládním stropem.

Cenový strop

Burzovní ceny elektřiny a plynu se začaly zvedat v roce 2021 především v důsledku pandemie covidu-19 a následně v roce 2022 kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Ve zdražování však hrají roli i další faktory jako například růst cen emisních povolenek, které se promítají do nákladů dodavatelů nebo klimatické podmínky. Rekordní výše dosáhly ceny energií v létě 2022 kvůli zvýšené poptávce energie k chlazení. Zároveň se podle místopředsedy ČEPS kvůli extrémnímu suchu snížila výroba energie ve vodních elektrárnách. 

Vláda tak v září 2022 představila pravidla pro zastropování cen elektřiny a plynu pro maloodběratele. To mělo platit po celý letošní rok, ovšem je možné, že skončí dříve. Hladina tohoto stropu byla pro nákup elektřiny určena na 6 000 Kč za megawatthodinu (MWh), pro nákup plynu pak na 3 000 Kč za MWh. K této cenové hladině je ovšem nutné připočítat také distribuční poplatky, u elektřiny se tak cena může pohybovat od 7 do 9 tisíc korun za MWh a u plynu pak okolo 4 000 Kč. Doplňme, že tématu zavádění cenového stropu jsme se loni na podzim několikrát věnovali.

Současné ceny energií

Od ledna 2023 se však ceny energií na burze začaly snižovat. Podle vyjádření Ministerstva průmyslu a obchodu byl tento trend způsoben především nahrazováním ruského plynu zkapalněným zemním plynem (LNG), snižováním spotřeby energií a také spouštěním provozu jaderných elektráren ve Francii. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) však na začátku letošního roku uvedl, že „vzhledem k dlouhodobým nákupním strategiím obchodníků s energiemi se klesající ceny budou v cenících obchodníků projevovat postupně.“

V den vydání námi ověřovaného rozhovoru činila cena elektřiny 3 222 Kč za MWh, a nacházela se tedy pod vládním stropem, stejně jako po celé září. Jak můžeme vidět na následujícím grafu, cena elektřiny se pod strop dostala dokonce již na začátku letošního roku. Dodejme, že ačkoliv je pokles oproti konci roku 2022 poměrně výrazný, oproti roku 2021 jsou ceny stále zhruba dvojnásobné.

Plyn se poté prodával za 1 349 korun za MWh. Stejně jako elektřina se i plyn pod cenovým stropem pohybuje od začátku roku 2023. O tom, že současný vládní strop už neplní svou funkci, hovořili např. ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor, který už v srpnu v České televizi řekl, že „tento strop ztrácí smysl, řada dodavatelů už nabízí ceny významně pod stropem.“

Fixace cen

Před představením vládního stropu, a tedy v době ještě vyšších cen energií, řada lidí uzavřela smlouvy s fixací cen. Po skončení zastropování se tedy může stát, že takovým odběratelům energie výrazně zdraží. Jejich přesný počet není znám, web Peníze.cz nicméně uvedl, že Energetický regulační úřad (ERÚ) zjišťuje, kolik takových smluv bude platných i po konci letošního roku. Ředitel marketingu MND Jan Sýkora pak situaci komentoval tak, že podle něj platí 1,5 milionu zákazníků zbytečně vysokou cenu.

Řešení situace těchto osob a domácností se může mezi společnostmi lišit. Například Centropol na svém webu napsal, že čeká na finální vyjádření vlády ohledně ukončení cenových stropů. Dále však uvádí, že u zákazníků se smlouvou končící v roce 2024 připravují řešení, které společnosti umožní dostat ceny také pod cenový strop. ČEZ pak i přes platnou fixovanou smlouvu svým klientům nabídne možnost přejít na levnější produkt s tříletou fixací a postupně klesající cenou. 

Závěr

Jak ceny elektřiny, tak ceny plynu jsou tedy v současné době nabízeny pod vládním stropem, který nepřesáhly dokonce po celý letošní rok. Výrok Petra Fialy tedy hodnotíme jako pravdivý.

Burzovní ceny elektřiny a plynu se začaly zvedat v roce 2021 především v důsledku pandemie covidu-19, respektive z důvodu nedostatečných zásob plynu a vysoké poptávky elektřiny, která byla způsobena oživením ekonomik po pandemii covid-19. K výraznému růstu cen pak následně došlo také v roce 2022 kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Ve zdražování však hrají roli i další faktory jako například růst cen emisních povolenek, které se promítají do nákladů dodavatelů nebo klimatické podmínky. Rekordní výše dosáhly ceny energií v létě 2022 kvůli zvýšené poptávce energie k chlazení. Zároveň se podle místopředsedy České elektroenergetické přenosové soustavy (ČEPS) Svatopluka Vnoučka snížila výroba energie ve vodních elektrárnách, což bylo zapříčiněno extrémním suchem.

Od ledna 2023 se nicméně ceny energií na burze začaly snižovat. Podle vyjádření Ministerstva průmyslu a obchodu byl tento trend způsoben především nahrazováním ruského plynu zkapalněným zemním plynem (LNG), snižováním spotřeby energií a také spouštěním provozu jaderných elektráren ve Francii. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) však na začátku letošního roku uvedl, že „vzhledem k dlouhodobým nákupním strategiím obchodníků s energiemi se klesající ceny budou v cenících obchodníků projevovat postupně.“ Zástupce vrchního ředitele energetiky a jaderných zdrojů René Neděla pak přiblížil, že se ceny energií nemění tak rychle, protože obchodníci nakupují energie dopředu.

Podle odborníků klesající ceny naznačují, že energetická krize končí. Už v únoru letošního roku se odborníci na konferenci s názvem Očekávaný vývoj odvětví energetiky v ČR a ve světě shodli na tom, že ceny elektřiny a plynu budou i nadále klesat. Pražská energetická burza PXE poté odhadla, že ceny energií na velkoobchodním trhu v roce 2024 klesnou o 25 % a v roce 2025 o dalších 20 %. Dodejme, že někteří dodavatelé v nedávné době skutečně začali zlevňovat.

V únoru sestupný trend burzovní ceny elektřiny na příští rok odhadla také Česká národní banka (ČNB). Jako důvody snížených cen uvedla energetické úspory, dodávky plynu zajištěné z alternativních zdrojů nebo zvýšené zapojení obnovitelných zdrojů energie.

Ekonomický deník však v září upozornil na to, že vláda zvažuje snížit celkový objem plateb na podporu obnovitelných zdrojů energie a přenést část zátěže zpět na spotřebitele. Výsledné náklady na elektřinu by proto nemusely výrazně klesnout. U plynu ale na základě prognózy firmy Centropol Energy odhaduje zlevnění až o 25 %.

Podle srpnových vyjádření analytiků by nicméně ceny energií v těchto týdnech měly prozatím stále klesat. Např. výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor uvedl, že ceny neovlivní ani nedávné výkyvy na trhu, jelikož je dodavatelé určují na základě dlouhodobé vývoje dodávky na příští rok. Ten přitom podle něj zůstává příznivý.

Z dostupných zdrojů tedy vyplývá, že by velkoobchodní ceny energií na burze měly postupně klesat. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala odpovídá na otázku, co si myslí ohledně možného pokračování platnosti daně z neočekávaných či mimořádných zisků (tzv. windfall tax). Odpovídá, že vláda nastavila dobu jejího trvání na tři roky, a že změnu této doby kabinet neplánuje. V našem odůvodnění se tedy zaměříme na to, zdali je platnost této daně skutečně určena na tři roky.

Windfall tax

Připomeňme, že daň z nadměrných zisků neboli tzv. windfall tax (někdy také válečná daň) je mimořádná daň dočasného charakteru, která je v platnosti od ledna 2023. Podrobnosti o návrhu na její zavedení v České republice představil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v říjnu 2022. Ministerstvo se tehdy rozhodlo nepodat zcela nový návrh zákona, ale pouze předložit pozměňovací návrh (.docx) k projednávanému daňovému balíčku.

Daň funguje jako 60% přirážka ke stávající 19% dani z příjmů právnických osob, a jak český název daně napovídá, aplikuje se na nadměrný zisk (.docx, str. 9). Ministerstvo financí si jejím zavedením slibovalo získat nový zdroj příjmů pro řešení energetické krize a dopadů ruské agrese na Ukrajině (.pdf, str. 2).

Windfall tax je poté uvalena na oblasti ekonomiky a firmy, které generují „neočekávaně vysoké zisky bez vlastního přičinění“ (.pdf, str. 2). Konkrétně se daň vztahuje na firmy z oblasti výroby a obchodu s elektřinou a plynem, bankovnictví, těžby fosilních paliv a výroby a distribuce ropných a koksárenských produktů. Co se týče bank, povinnost zaplatit daň z neočekávaných zisků vzniká v případě, že u nich byly čisté úrokové výnosy v roce 2021 vyšší než 6 mld. Kč. U energetických podniků pak jejich čistý obrat v roce 2021 musel být vyšší než 2 miliardy korun (.pdf, str. 2).

Platnost daně

Podle schváleného daňového balíčku windfall tax skutečně platí po dobu tří let, a to konkrétně od roku 2023 až do roku 2025 (.pdf, str. 13). Resort financí ve své prezentaci k zavedení opatření zdůrazňoval, že daň nebude platit retroaktivně pro rok 2022 (.pdf, str. 4) – o této možnosti totiž vláda také uvažovala. Pro období let 2023 až 2025 se Fialův kabinet rozhodl i přes to, že EU doporučovala uplatnit windfall tax během let 2022 a 2023.

Dodejme, že ministr financí Zbyněk Stanjura v letošním srpnu uvedl, že vláda zváží, zdali bude daň z mimořádných zisků platit i v příštích dvou letech. Nejpozději do konce roku má totiž skončit zastropování cen energií, a podle Stanjury už tak příjmy z windfall tax nebudou potřeba. Proti tomuto návrhu se ale vymezili vládní Piráti. V září poté Česká televize zjistila, že bude s největší pravděpodobností dodržena původní platnost daně, tedy i na následující dva roky, jelikož se proti záměru postavila koaliční KDU-ČSL a také hnutí STAN.

Závěr

Vláda tedy na podzim 2022 nastavila platnost tzv. windfall tax na tři roky, a to konkrétně na období let 2023–2025. Možnost zkrátit působení tohoto opatření navrhoval pouze ministr financí Stanjura, nicméně i přes jeho záměr bude daň zřejmě platit až do konce zmíněného období. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala odpovídá na otázku, co si myslí o možném pokračování platnosti daně z neočekávaných či mimořádných zisků (tzv. windfall tax), a zdali by ji kromě bank a energetických společnosti neměly platit také další firmy, které ze zvyšování cen profitovaly. Předseda vlády poté upřesňuje, že se tato daň neodvíjí od inflace, ale je spíše reakcí na válku na Ukrajině a na její dopady.

Windfall tax

Daň z nadměrných zisků neboli tzv. windfall tax (někdy také válečná daň) je mimořádná daň dočasného charakteru, která je v platnosti od ledna 2023. Podrobnosti o návrhu na její zavedení v České republice představil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v říjnu 2022. Ministerstvo se tehdy rozhodlo nepodat zcela nový návrh zákona, ale pouze předložit pozměňovací návrh (.docx) k projednávanému daňovému balíčku.

Podle zmíněného návrhu se windfall tax vztahuje na firmy z oblasti výroby a obchodu s elektřinou a plynem, bankovnictví, těžby fosilních paliv a výroby a distribuce ropných a koksárenských produktů. V případě společností z bankovního sektoru se daň týká jen těch, u nichž byly čisté úrokové výnosy v roce 2021 vyšší než 6 mld. Kč. V případě podniků z oblasti energetiky se posuzují celé holdingy, přičemž jejich čistý obrat v roce 2021 musí být vyšší než 2 mld. Kč (.pdf, str. 2).

Zdanění funguje (.docx, str. 9) jako 60% přirážka ke stávající 19% dani z příjmů právnických osob, a jak český název daně napovídá, aplikuje se na nadměrný zisk. Podle schváleného daňového balíčku platí v letech 2023 až 2025 (.pdf, str. 3).

Daň z nadměrných zisků a válka na Ukrajině

V odůvodnění zmíněného pozměňovacího návrhu stojí, že nadměrný zisk představuje „nestandardní nebo nespravedlivý zisk, který nevzniká z důvodu inovací či poskytování kvalitnějších služeb zákazníkům, nýbrž např. v důsledku rychlého růstu úrokových sazeb nebo cen energií, které byly vyvolány mimořádnou okolností“ (.docx, str. 9). Jako jednu z těchto mimořádných okolností návrh označuje právě válečný konflikt.

Pozměňovací návrh se poté odvolává na pracovní materiál Národní ekonomické rady vlády (NERV), kde jsou uvedeny principy windfall tax (.pdf). V něm se píše, že mimořádnou situací byl prudký růst cen energií, který byl zesílený ruskou invazí na Ukrajině. Růst inflace byl pak považován za jeden z dopadů této války (str. 1). Dokument rovněž uvádí, že v českém prostředí je daň z nadměrných zisků obdobou daně z válečných zisků (str. 3).

Podle Ministerstva financí bylo zavedení této daně reakcí vlády na potřebu dodatečných příjmů pro státní rozpočet, které by pokryly vyplácení mimořádných výdajů spojených s kompenzacemi vysokých cen energií. V prezentaci k zavedení daně pak resort uvedl, že se jedná o dočasný zdroj příjmů pro řešení energetické krize a dopadů ruské agrese (.pdf, str. 2). Zbyněk Stanjura windfall tax okomentoval následovně: „Kdyby nebylo Putinovy agrese na Ukrajině a souvisejících dopadů hlavně v oblasti cen energií, o žádné mimořádné dani bychom se dnes nebavili. Válka ale generuje nové výdaje za stovky miliard korun a ty nemůžou jít jen na vrub schodku státního rozpočtu.“

Dodejme, že např. server iRozhlas o windfall tax mluví jako o dani, která má firmám „odčerpat mimořádné zisky vyvolané válkou Ruska na Ukrajině.“ Podle srpnového vyjádření resortu financí by měl stát letos díky této dani vybrat 64,5 miliardy korun. Ministerstvo tak zlepšilo svůj odhad z dubna, podle kterého mělo do státního rozpočtu přitéct o 20 mld. Kč méně.

Závěr

Upřesněme, že ačkoliv růst cen energií nastal již před začátkem invaze na Ukrajinu, jejich vysoká cena je zároveň jedním z dopadů této války. Z vládních materiálů nicméně vyplývá, že daň z nadměrných zisků reaguje primárně na dopady konfliktu na Ukrajině. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala odpovídá na dotaz, zda by vláda neměla zakročit a svými opatřeními snížit ceny některých potravin. Předseda vlády reaguje, že kabinet zasahuje „osvědčenými metodami“, a zmiňuje, že podle něj zasahování do cen „nevede k úspěchu“. Ceny benzínu pak uvádí jako příklad, kdy se vládní strategie ukázala jako správná, jelikož dle jeho tvrzení stojí nyní benzín stejně jako před začátkem ruské invaze na Ukrajinu. Navíc se dle Fialy Česko nepotýkalo s nedostatkem benzínu jako jiné země.

Cena benzínu

Vývoj cen benzínu zveřejňuje např. server Kurzy.cz, který vychází z dat společnosti CCS. Ta se zaměřuje mj. na poskytování tzv. tankovacích karet, které využívají především firmy, živnostníci a dopravci. Podle statistik CCS cena benzinu ještě na začátku prosince 2021 činila 37,03 korun za litr, na začátku února pak 36,36 Kč. Na začátku března 2022 – tedy již po zahájení ruské invaze – se zvýšila na 38,9 Kč/l. Upřesněme, že nejvyšších hodnot dosáhla cena benzínu v polovině března, v červnu a červenci, kdy se v některých dnech dokonce vyšplhala nad 47 Kč.

Jak nicméně ukazuje následující graf, začala cena během léta a podzimu klesat. Na začátku letošního dubna pak stál jeden litr benzínu 37,02 korun, tedy méně než např. na začátku prosince 2021, kdy cena dosahovala 37,03 korun za litr.

Dodejme, že podobný vývoj lze vidět také v přehledu CCS pro ceny nafty. Ty klesly pod hranici 35 korun za litr, nafta je tedy ještě levnější než v období před válkou.

Průměrné ceny benzínu zveřejňuje také Český statistický úřad (ČSÚ), který každý týden zjišťuje (.docx, str. 24) ceny u hlavních distributorů pohonných hmot v Česku. Podle jeho statistik činila průměrná cena Naturalu 95 v 15. týdnu letošního roku (tj. v pondělí 10. dubna) 37,55 Kč/l, o týden dříve to bylo rovných 37 Kč. Podobné hodnoty přitom cena benzínu dosahovala i na konci listopadu 2021 (v 47. týdnu), konkrétně se jednalo o 37,2 Kč/l.

Nedostatek benzínu v ostatních státech

V České republice opravdu nedocházelo k nedostatku pohonných hmot, který nastal v některých jiných zemích. Např. v Maďarsku byl benzín během loňského listopadu nedostatkový na čtvrtině čerpacích stanic. Na začátku prosince se pak maďarská ropná společnost MOL potýkala s částečným nedostatkem pohonných hmot téměř v celé své síti čerpacích stanic v zemi.

Příčinou nedostatku paliv v Maďarsku byl nízký dovoz způsobený cenovým stropem, který tamní vláda zavedla již v listopadu 2021 kvůli pandemii covidu-19 a také kvůli blížícím se volbám. Dodejme, že Maďarsko cenový strop na benzín a naftu zrušilo k 6. prosinci 2022.

Doplňme, že s nedostatkem pohonných hmot se na podzim 2022 potýkala například také Francie. Zde nicméně k nedostatku benzínu přispěla stávka zaměstnanců v rafineriích provozovaných ropnými společnostmi TotalEnergies a ExxonMobil. K podobné situaci došlo i v březnu letošního roku.

Závěr

Ceny benzínu v Česku byly na začátku dubna skutečně na podobné úrovni jako před začátkem války na Ukrajině, jak uvádí Petr Fiala. Ještě v prosinci 2021 dosahovaly 37,03 Kč za litr. Před vypuknutím invaze na začátku února 2022 činila cena 36,36 Kč za litr. Po následném růstu klesla v dubnu 2023 na 37,02 Kč. V České republice navíc nedošlo k nedostatku benzínu, který nastal např. v Maďarsku. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala odpovídá na dotaz, zda by vláda neměla zakročit a svými opatřeními tak snížit ceny některých potravin. Předseda vlády reaguje, že kabinet zasahuje „osvědčenými metodami“ a zmiňuje, že podle něj zasahování do cen „nevede k úspěchu“. Dále uvádí, že některé potraviny již zlevňují, přičemž celková meziměsíční inflace se měla zastavit.

Meziměsíční inflace vyjadřuje procentní změnu spotřebitelských cen v porovnání s předešlým měsícem. Upřesněme, že při výpočtu indexu spotřebitelských cen Český statistický úřad (ČSÚ) vychází z cen výrobků a služeb tzv. spotřebního koše, jehož část tvoří právě i potraviny (.pdf, str. 16–17; .pdf, str. 1).

V březnu meziměsíční inflace činila 0,1 %, přičemž v únoru spotřebitelské ceny meziměsíčně vzrostly o 0,6 %, a v lednu dokonce o 6 %. V kontextu prvních tří měsíců letošního roku tak lze říci, že se meziměsíční inflace „v podstatě zastavila“, jak uvádí Petr Fiala. Jak je však vidět na následujícím grafu, meziměsíční inflace se zcela zastavila také v prosinci 2022. Je vhodné doplnit, že následný nárůst na zmíněných 6 % byl podle ČSÚ významně ovlivněn ukončením úsporného tarifu, tj. příspěvků na náklady za energie, jejichž cena se do indexu spotřebitelských cen také promítá.

Co se týče ceny potravin, v březnu oproti předchozímu měsíci stoupla např. cena zeleniny o 5 %. U většiny základních potravin, u kterých Český statistický úřad (.pdf, str. 16–17, 35) průměrnou cenu monitoruje, se ovšem cena snížila. Jak ukazuje následující tabulka, jde např. o vepřovou pečeni, jogurt, vejce či máslo a sýry.

Celková meziměsíční inflace se tedy téměř zastavila – oproti únoru vzrostl index spotřebitelských cen v březnu pouze o 0,1 %. Ceny některých potravin pak podle ČSÚ skutečně poklesly. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala (ODS) v rozhovoru uvedl, že jeho kabinet převzal veřejné finance po předchozí vládě Andreje Babiše v „katastrofálním stavu“. Dále řekl, že současná vláda snížila výdaje státního rozpočtu během roku 2022 o 80 miliard korun. V našem odůvodnění se tedy zaměříme na to, zda Fialova vláda státní výdaje o tuto částku skutečně snížila.

Nejprve zmiňme, že minulá vláda Andreje Babiše plánovala na rok 2022 rozpočet s deficitem 376,6 miliard a s výdaji ve výši 1,928 bilionu Kč (.pdf, str. 4). Sněmovnou nicméně nakonec prošel až návrh státního rozpočtu, který předložil dolní komoře v únoru 2022 současný kabinet Petra Fialy. Ten přitom počítal s deficitem ve výši 280 mld. Kč a s výdaji, které dosahovaly 1,893 bilionu korun (.pdf, str. 4).

Fialova vláda následně 27. července 2022 schválila úpravu rozpočtu na rok 2022, v rámci níž navrhla zvýšit původní výši schodku o 50 miliard na celkových 330 miliard korun (.pdf, str. 1) a výdaje na 2,008 bilionu Kč. Výsledný deficit, který Sněmovna schválila na podzim 2022, nakonec kvůli pozměňovacím návrhům (.docx, .docx) některých vládních poslanců stoupl na 375 miliard korun. Plánované výdaje se přitom zvýšily na 2,053 bilionu Kč. Po dalších dílčích změnách se předpokládaná částka vyšplhala až na 2,061 bilionu (.xlsx, list Tiskové tab3).

Zdroj dat: Ministerstvo financí (.xlsx), Poslanecká sněmovna (.pdf; .pdf; .pdf)

Podle výsledku hospodaření za loňský rok dosáhly státní výdaje nakonec výše 1,985 bilionu korun, což je skutečně o přibližně 80 miliard Kč méně oproti rozpočtovému plánu (.xlsx, list Tiskové tab3). Výdaje se v tomto případě snížily o 76,17 mld. Kč. Podle Ministerstva financí nastala úspora výdajů kvůli menší realizaci společných programů Evropské unie a Česka a také kvůli nízké výplatě „podpory podnikům v energeticky náročných odvětvích“.

Petr Fiala má tedy pravdu v tom, že jeho vláda oproti konečnému rozpočtovému plánu na rok 2022 snížila výdaje takřka o 80 mld. korun. V porovnání s rokem 2021, ve kterém ještě působila Babišova vláda, nicméně celkové výdaje vzrostly o 77,9 miliard korun (.xlsx, list Tiskové tab3). Vláda Andreje Babiše v rozpočtu na rok 2022 navrhovala dokonce nižší výdaje než Fialova vláda ve verzi rozpočtu z července 2022, což předseda vlády opomíjí. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

O snížení daňové zátěže odhadem o 30 miliard korun letos hovoří vláda opakovaně. 7. února se o něm zmínil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a sám premiér Fiala o něm mluvil i 1. března na tiskové konferenci po jednání vlády.

Ministr financí v minulosti uvedl jako příklad nižší daňové zátěže snížení spotřební daně u benzínu a nafty, které by mělo dle odhadů Ministerstva financí rozpočty celkově připravit o 5,3 miliardy Kč. Snížení u benzinu bylo v účinnosti od 1. června do konce září 2022, snížení u nafty vláda následně prodloužila až do konce roku 2023.

Další z prosazených opatření, která daňovou zátěž snižují, je i zrušení části silniční daně, konkrétně pro osobní automobily, autobusy a nákladní vozy do 12 tun. Dle odhadů má zrušení daně přinést podnikatelům roční úsporu 4,2 miliardy Kč (.pdf, str. 30). Toto snížení nabylo účinnosti už v červenci 2022.

Současná vláda již v březnu minulého roku schválila definitivní zrušení EET, které následně prošlo i Sněmovnou. Zákon o zrušení zákona o evidenci tržeb nabyl účinnosti 1. ledna 2023. Ministerstvo financí pod vedením Zbyňka Stanjury v návrhu na zrušení EET (.pdf) uvedlo, že se kvůli němu předpokládá snížení inkasa daní (str. 21 ze 70). Konkrétně byla ztráta odhadnuta na 4,2 miliardy korun (str. 13 ze 70).

Dalším opatřením, o kterém se premiér i ministr financí v souvislosti se snižováním daňové zátěže zmiňovali, je navýšení limitu pro povinnou registraci k DPH a pro paušální daň z jednoho na dva miliony, které bylo součástí schváleného daňového balíčku s účinností od 1. ledna 2023. Negativní dopad na veřejné rozpočty Ministerstvo financí odhadovalo maximálně na 10 miliard Kč. Daňové změny se dotkly také zrychlení odpisů pro roky 2022 a 2023, které by podle Stanjury a důvodové zprávy k daňovému balíčku (.pdf, str. 40) mělo podnikatelům přinést v prvním roce 6,3 miliard a ve druhém 9 miliard Kč.

Windfall tax

Vláda ale daně pro některé firmy také zvyšovala, když zavedla tzv. windfall tax, neboli daň z neočekávaných zisků firem. Ta je v platnosti od ledna 2023. Podrobnosti o návrhu na její zavedení v České republice představil ministr financí Stanjura v říjnu 2022.

Podle zmíněného návrhu se windfall tax vztahuje na firmy z oblasti výroby a obchodu s elektřinou a plynem, bankovnictví, těžby fosilních paliv a výroby a distribuce ropných a koksárenských produktů. V případě společností z bankovního sektoru se daň týká jen těch, u nichž byly čisté úrokové výnosy v roce 2021 vyšší než 6 mld. Kč. V případě podniků z oblasti energetiky se posuzují celé holdingy, přičemž jejich čistý obrat v roce 2021 musí být vyšší než 2 mld. Kč (.pdf, str. 2).

Zdanění funguje jako 60% přirážka ke stávající 19% dani z příjmů právnických osob, a jak český název daně napovídá, aplikuje se na nadměrný zisk. Na rozdíl od výše uvedených daní se tak windfall tax netýká všech firem. Platit má podle schváleného daňového balíčku v letech 2023 až 2025 (.pdf, str. 3).

Závěr

Kabinet Petra Fialy tedy během roku 2022 prosadil několik opatření, jejichž dopad má dle odhadů snížit daňové zatížení pro menší a střední firmy v součtu přibližně o 30 miliard. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý. Nutné je ovšem uvést, že se jedná o předběžné odhady Ministerstva financí, definitivní dopad uvedených daňových změn se tak může lišit. 

Závěrem je třeba zmínit i to, že vláda kromě snižování daňové zátěže menších a středních firem zdanění jinde naopak zvyšovala prostřednictvím tzv. windfall tax, která je zaměřená na velké podniky s neočekávaně vysokým ziskem.

Premiér Petr Fiala zmiňuje 7% navýšení čisté mzdy v souvislosti se zrušením tzv. superhrubé mzdy, ke kterému došlo v rámci daňového balíčku (.doc, str. 12) z prosince 2020. Tato novela č. 609/2020 Sb. zrušila superhrubou mzdu s účinností od začátku roku 2021 a nahradila ji dvěma sazbami daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 % a 23 %. Návrh novely v roce 2020 předložila tehdejší vláda Andreje Babiše (ANO) a při hlasování ve Sněmovně jej podpořili všichni tehdy přítomní poslanci ODS.

Superhrubou mzdou rozumíme základ pro výpočet daně z příjmů fyzických osob. Ke standardní hrubé mzdě se pro tento účel přičítaly odvody zaměstnavatele dotyčné osoby na sociální a zdravotní pojištění. Superhrubá mzda tedy představovala celkové náklady, které zaměstnavatel měsíčně vynaložil na svého zaměstnance. Dodejme, že byla zavedena během daňové reformy českých veřejných financí s účinností od roku 2008.

Sazba daně z příjmů sice u superhrubé mzdy činila 15 %, efektivní příjmové zdanění však bylo kvůli navýšenému základu daně vyšší, a to konkrétně 20,1 %. Pro příjmy přesahující čtyřnásobek průměrné měsíční (resp. 48násobek roční) mzdy se uplatňovala také tzv. solidární přirážka ve výši 7 %. Příjmy nad touto hranicí byly tedy zdaněny 22% sazbou.

Nový daňový balíček z konce roku 2020 ponechal 15% sazbu daně z příjmů, nyní se ale tato daň vypočítává pouze z hrubé, nikoliv ze superhrubé mzdy. Namísto solidární přirážky dnes zákon mluví přímo o dani 23 %, která se, stejně jako dříve, uplatní pro příjmy nad čtyřnásobkem průměrné hrubé měsíční mzdy.

Sleva na poplatníka

Kromě zrušení superhrubé mzdy byla v rámci daňového balíčku zvýšena také sleva na poplatníka. Ta představuje základní daňovou slevu, kterou může uplatnit každý poplatník daně z příjmů, tedy každá osoba, která má vlastní zdanitelné příjmy. Sleva se týká nejen všech zaměstnanců, ale také OSVČ nebo lidí pracujících na dohodu. O danou peněžní částku se jim snižuje daň z příjmů, což vede k lehce progresivnímu zdanění.

V roce 2020 činila sleva na poplatníka 24 840 Kč za rok (2 070 Kč na měsíc). V roce 2021 stoupla o 3 000 Kč na 27 840 Kč za rok. Součástí schváleného daňového balíčku bylo také zvýšení slevy o další 3 000 Kč na konečných 30 840 Kč v roce 2022 (2 570 Kč na měsíc). Zaměstnanec dále odvádí sociální a zdravotní pojištění ve výši 11 % své hrubé mzdy, tato položka zůstala nezměněna.

Zbude lidem o 7 % více?

Superhrubá mzda se před jejím zrušením, tedy ještě v roce 2020, vypočítala vynásobením hrubé mzdy koeficientem 1,34. Odvody na sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavateli jsou totiž ve výši 34 % z vyplácené mzdy.

Podívejme se nyní na příklad člověka s hrubou mzdou 40 000 Kč (což přibližně odpovídá průměrné mzdě). Před zrušením superhrubé mzdy by jeho čistá mzda dosáhla 29 630 Kč. Pokud bychom použili stejnou slevu na poplatníka (2 070 Kč), odpovídala by podle nového způsobu výpočtu čistá mzda částce 31 670 Kč. To by bylo o 2 040 Kč, tj. o přibližně 6,9 %, více než před zrušením superhrubé mzdy.

Závěr

Zrušení superhrubé mzdy tedy předložila předchozí vláda Andreje Babiše, poslanci ODS jej však svým hlasováním podpořili. Co se týče 7% navýšení čisté mzdy, náš modelový příklad ukazuje, že zaměstnanec si po zrušení superhrubé mzdy (bez započítání změny daňové slevy na poplatníka) přilepšil o 6,9 %. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala v rozhovoru pro Právo hovořil mimo jiné o tom, jak je v současnosti nastaven systém daně z přidané hodnoty (DPH). V tomto kontextu kritizoval vládu Andreje Babiše, která podle něj přesouvala položky mezi různými sazbami náhodně a chaoticky. Některé položky jsou pak dle premiéra Fialy dokonce ve více sazbách, na což poukazuje na příkladu piva.

Podle zákona o dani z přidané hodnoty v současné době v České republice existují tři sazby – základní ve výši 21 % a dvě snížené 15 % a 10 %.

Do 10% (druhé snížené) sazby spadají mimo jiné také stravovací služby a podávání nápojů. Do této kategorie nejsou zařazeny alkoholické nápoje. Výjimku nicméně tvoří právě točené pivo (kód nomenklatury celního sazebníku 2203 00 10: pivo ze sladu v nádobách o obsahu převyšujícím 10 litrů), které tedy podléhá 10% sazbě DPH, pokud je konzumováno v restauračním zařízení. Nicméně pokud si točené pivo chce zákazník odnést domů, platí na něj 21% daň.

Do základní 21% sazby patří také balené pivo. Nealkoholické pivo se pak, jako ostatní nealkoholické nápoje, řadí do první snížené sazby (15 %), pokud není podáváno v restauračním zařízení. Nealkoholické pivo podávané v restauraci je zařazeno do druhé snížené sazby (10 %).

Doplňme, že novelu, která točené pivo konzumované v restauracích přesunula do druhé snížené sazby, předložila v červnu 2018 vláda Andreje Babiše.

Na závěr shrňme, že alkoholické i nealkoholické pivo spadá do dvou sazeb DPH, přičemž točené pivo konzumované v restauračních zařízeních skutečně podléhá snížené 10% sazbě. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý.