Petr Fiala v kontextu výroku kritizuje bývalou vládu Andreje Babiše za to, že podle jeho názoru nebyla schopna řešit řadu problémů. Dle něj během vlád, kterých byl Babiš součástí, rekordně rostlo zadlužení ČR. Uveďme, že Babiš byl premiérem od prosince 2017 do konce roku 2021. V předchozím Sobotkově kabinetu byl od roku 2014 ministrem financí.

Současný předseda vlády Fiala zjevně mluví o dluhu sektoru vládních institucí (.pdf), který je také známý jako vládní či veřejný dluh. Skládá se ze státního dluhu a například i z dluhů územních samospráv, tedy obcí a krajů. Informace o výši vládního dluhu v poměru k HDP poskytuje například server tradingeconomics.com, který vychází z dat národních statistických či jiných úřadů, případně Eurostatu. Jak ukazuje následující graf, na začátku působení Babišova kabinetu měl vládní dluh klesající tendenci, ve které pokračoval až do roku 2019. Od tohoto roku ale dluh stoupal a na konci působení minulé vlády dosáhnul 42 % HDP.

V grafu je také vidět, že ještě vyšší dluh vůči HDP vláda měla v letech 2012 a 2013, kdy byl u moci Petr Nečas (a ve druhé polovině roku 2013 úřednický kabinet Jiřího Rusnoka). Premiér Fiala ale mluví o tempu zadlužování, nikoliv o absolutní hodnotě vládního dluhu. Nejvyšší meziroční nárůst nastal právě během působení Babišovy vlády, když dluh v roce 2020 vzrostl o 7,7 procentního bodu (p. b.).

Je třeba doplnit, že na rychlé tempo zadlužování za rok 2020 upozorňoval i Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). O rok později uvedl, že Česko bylo v roce 2021 nejrychleji se zadlužující zemí Evropské unie. Podle dat Eurostatu se jí ČR konkrétně stala ve čtvrtém čtvrtletí 2021 (.pdf, .pdf, vše str. 2). Pro úplnost je vhodné dodat, že na této pozici se Česko drželo i během Fialovy vlády, například ve třetím a čtvrtém čtvrtletí roku 2022 (.pdf, .pdf, vše str. 3), celkový meziroční nárůst dluhu v poměru k HDP ale roce 2022 nebyl tak vysoký jako právě v roce 2020 či 2021.

Závěr

Během vlády Andreje Babiše se tedy opravdu rekordně zvyšoval vládní dluh vůči HDP. Historicky nejvyšší nárůst nastal v roce 2020, kdy meziročně vzrostl o 7,7 procentního bodu. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý.