Tento výrok byl ověřen jako

Premiér Petr Fiala odpovídá na otázku, co si myslí o možném pokračování platnosti daně z neočekávaných či mimořádných zisků (tzv. windfall tax), a zdali by ji kromě bank a energetických společnosti neměly platit také další firmy, které ze zvyšování cen profitovaly. Předseda vlády poté upřesňuje, že se tato daň neodvíjí od inflace, ale je spíše reakcí na válku na Ukrajině a na její dopady.

Windfall tax

Daň z nadměrných zisků neboli tzv. windfall tax (někdy také válečná daň) je mimořádná daň dočasného charakteru, která je v platnosti od ledna 2023. Podrobnosti o návrhu na její zavedení v České republice představil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v říjnu 2022. Ministerstvo se tehdy rozhodlo nepodat zcela nový návrh zákona, ale pouze předložit pozměňovací návrh (.docx) k projednávanému daňovému balíčku.

Podle zmíněného návrhu se windfall tax vztahuje na firmy z oblasti výroby a obchodu s elektřinou a plynem, bankovnictví, těžby fosilních paliv a výroby a distribuce ropných a koksárenských produktů. V případě společností z bankovního sektoru se daň týká jen těch, u nichž byly čisté úrokové výnosy v roce 2021 vyšší než 6 mld. Kč. V případě podniků z oblasti energetiky se posuzují celé holdingy, přičemž jejich čistý obrat v roce 2021 musí být vyšší než 2 mld. Kč (.pdf, str. 2).

Zdanění funguje (.docx, str. 9) jako 60% přirážka ke stávající 19% dani z příjmů právnických osob, a jak český název daně napovídá, aplikuje se na nadměrný zisk. Podle schváleného daňového balíčku platí v letech 2023 až 2025 (.pdf, str. 3).

Daň z nadměrných zisků a válka na Ukrajině

V odůvodnění zmíněného pozměňovacího návrhu stojí, že nadměrný zisk představuje „nestandardní nebo nespravedlivý zisk, který nevzniká z důvodu inovací či poskytování kvalitnějších služeb zákazníkům, nýbrž např. v důsledku rychlého růstu úrokových sazeb nebo cen energií, které byly vyvolány mimořádnou okolností“ (.docx, str. 9). Jako jednu z těchto mimořádných okolností návrh označuje právě válečný konflikt.

Pozměňovací návrh se poté odvolává na pracovní materiál Národní ekonomické rady vlády (NERV), kde jsou uvedeny principy windfall tax (.pdf). V něm se píše, že mimořádnou situací byl prudký růst cen energií, který byl zesílený ruskou invazí na Ukrajině. Růst inflace byl pak považován za jeden z dopadů této války (str. 1). Dokument rovněž uvádí, že v českém prostředí je daň z nadměrných zisků obdobou daně z válečných zisků (str. 3).

Podle Ministerstva financí bylo zavedení této daně reakcí vlády na potřebu dodatečných příjmů pro státní rozpočet, které by pokryly vyplácení mimořádných výdajů spojených s kompenzacemi vysokých cen energií. V prezentaci k zavedení daně pak resort uvedl, že se jedná o dočasný zdroj příjmů pro řešení energetické krize a dopadů ruské agrese (.pdf, str. 2). Zbyněk Stanjura windfall tax okomentoval následovně: „Kdyby nebylo Putinovy agrese na Ukrajině a souvisejících dopadů hlavně v oblasti cen energií, o žádné mimořádné dani bychom se dnes nebavili. Válka ale generuje nové výdaje za stovky miliard korun a ty nemůžou jít jen na vrub schodku státního rozpočtu.“

Dodejme, že např. server iRozhlas o windfall tax mluví jako o dani, která má firmám „odčerpat mimořádné zisky vyvolané válkou Ruska na Ukrajině.“ Podle srpnového vyjádření resortu financí by měl stát letos díky této dani vybrat 64,5 miliardy korun. Ministerstvo tak zlepšilo svůj odhad z dubna, podle kterého mělo do státního rozpočtu přitéct o 20 mld. Kč méně.

Závěr

Upřesněme, že ačkoliv růst cen energií nastal již před začátkem invaze na Ukrajinu, jejich vysoká cena je zároveň jedním z dopadů této války. Z vládních materiálů nicméně vyplývá, že daň z nadměrných zisků reaguje primárně na dopady konfliktu na Ukrajině. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.