Vládní kroky očima premiéra

illustration
Předseda vlády Petr Fiala v rozhovoru pro iDNES.cz zmínil, že aktivně nepodpoří manželství pro všechny. Kromě toho obhajoval kroky svého kabinetu jako např. nákup amerických letadel F-35 nebo plánované zvyšování věku odchodu do důchodu. Na všechny faktické výroky premiéra jsme se detailně zaměřili v naší analýze.

Ověřili jsme

iDNES.czze dne14. září 2023moderátorJosef Kopecký,záznam

Řečníci s počty výroků dle hodnocení

Petr Fiala

Předseda vlády ČR

0

Petr Fiala

Typ letadla (F-35, pozn. Demagog.cz), který pořizujeme, vychází z důkladných analýz a z požadavků armády.
iDNES.cz, 14. září 2023
Obrana, bezpečnost, vnitro
Pravda
Nákup amerických letounů F-35 skutečně vychází z analýzy Armády ČR. Z ní vyplynulo, že se české letectvo neobejde bez strojů páté generace, přičemž jediným takovým typem letadla je právě F-35. Pořízení těchto letounů má pak rozšířit schopnosti celé armády.

Premiér Petr Fiala odpovídá na otázku, zdali si Česká republika může dovolit nakoupit 24 víceúčelových nadzvukových letounů F-35, za které chce stát zaplatit nejvýše 124 miliard korun. Fiala podotýká, že vláda na jejich pořízení může vyčlenit finance a „v podstatě to musí udělat.“ Následně uvádí, že pořízení F-35 vychází z analýz a požadavků armády.

Již v únoru letošního roku se vyskytly informace, že nákup letounů F-35 doporučila armádní analýza, podle které požadavky kladené na české letectvo po roce 2040 mohou splnit pouze stroje tzv. páté generace. Jediným dostupným strojem, který naplňuje tyto požadavky, jsou podle armády právě americké F-35. Ty splňují například požadavek armády na přímé sbíraní dat z dronů. Na webových stránkách armády stojí, že F-35 je také senzor, „který se díky minimální viditelnosti pro radary dostane s velmi malým rizikem nad území nepřítele a může tam nejen zaútočit, ale hlavně sesbírat data o nepřátelských pozicích, počtech jeho jednotek, druzích techniky“.

Analýzu ve své tiskové zprávě z 11. září zmínila právě také Armáda ČR. Konkrétně v ní stojí, že „bez letounů 5. generace se naše letectvo ocitne v podstatě mimo NATO. Rozhodnutí jednat s USA o pořízení F-35 vychází z analýzy, kterou vypracovala armáda a která říká, že jen stroje 5. generace mohou obstát na bojišti budoucnosti. Pokud tedy chceme taktické letectvo, jehož stroje nebude nutné za pár let obnovovat a které bude schopné plnit stanovené úkoly, tak je nutné koupit F-35.“

Pořízení F-35 podporují i představitelé armády, mezi kterými je například náčelník Generálního štábu Karel Řehka. Ten vidí nákup těchto letounů jako nejvíc ekonomickou variantu, která by měla rozšířit schopnosti nejen letectva, ale i armády jako celku. Pro se vyslovil např. i generál Jaroslav Míka, který je součástí týmu vojenských expertů a rovněž se podílel na vyjednávání s USA ohledně možnosti tyto stroje nakoupit. 

Petr Fiala

Pronájem gripenů končí v roce 2027, a to bude doba, kdy ta letadla budou ve službě, myslím, třiadvacet let.
iDNES.cz, 14. září 2023
Obrana, bezpečnost, vnitro
Pravda
Paroubkova vláda schválila pronájem letounů Gripen v roce 2004. O rok později pak byly do Česka dodány první letouny tohoto typu. Jejich pronájem má skutečně končit v roce 2027, kdy je armáda bude využívat přibližně 23 let.

Premiér Petr Fiala odpovídá na otázku, zdali si Česká republika může dovolit nakoupit 24 víceúčelových nadzvukových letounů F-35, za které chce stát zaplatit nejvýše 124 miliard korun. Fiala podotýká, že vláda na jejich pořízení může vyčlenit finance a „v podstatě to musí udělat“ kvůli tomu, že pronájem gripenů, které jsou dle něj ve službě již dlouho dobu, za pár let skončí.

Pronájem gripenů

Tehdejší vláda Jiřího Paroubka schválila první pronájem 14 letounů JAS-39 Gripen pro potřeby vzdušných sil 9. června 2004, kdy byl pronájem zařízený na deset let. První gripeny poté byly byly dodány během roku 2005, kdy nahradily zastaralé nadzvukové letouny MiG-21 sovětské výroby.

Vyjednávaní o prodloužení pronájmu poté začalo během Nečasovy vlády v březnu 2012. Nakonec se však česká a švédská strana na podmínkách smlouvy dohodly až o dva roky později, kdy byl u moci kabinet Bohuslava Sobotky. Tehdy si český stát zajistil pronájem gripenů až do roku 2027 s dvouletou opcí (.pdf).

Dodejme, že i přes avizovaný nákup letounů F-35 vláda jednádalším využívání gripenů kvůli tomu, že americká strana do roku 2027 nestihne nové F-35 dodat. Ty by do České republiky měly dorazit až v roce 2030. I v případě pořízení amerických letadel by se gripeny měli používat až do roku 2035.

Pronájem gripenů skutečně končí v roce 2027. I v případě pořízení F-35 však armáda předpokládá, že tato letadla bude používat ještě dalších osm let. První letouny tohoto typu byly do České republiky dodány v roce 2005, přičemž tehdejší Paroubkův kabinet jejich pořízení schválil o rok dříve. V roce 2027 tedy bude armáda Gripeny využívat přibližně 23 let, jak tvrdí premiér Fiala. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

Paní ministryně obrany věnuje velkou péči tomu, aby to (nákup F-35, pozn. Demagog.cz) probírala s opozicí, a také to udělala. Stejně jako byla tato věc diskutována přímo ve výboru pro obranu Poslanecké sněmovny.
iDNES.cz, 14. září 2023
Obrana, bezpečnost, vnitro
Pravda
Opozice byla seznámena s podmínkami nákupu 24 letounů F-35 od Spojených států amerických jak ministryní obrany Janou Černochovou, tak ve Výboru pro obranu Poslanecké sněmovny. Tam se tato záležitost projednávala např. 31. srpna 2022.

Petr Fiala mluví o nákupu 24 letounů F-35 od USA, které mají nahradit stávající gripeny a které by armádě měly sloužit minimálně 40 let. Tzv. dopis se žádostí o nabídku předalo Ministerstvo obrany americké straně na základě vládního rozhodnutí z léta 2022 začátkem října téhož roku (.pdf). Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) se přitom zavázala, že do října 2023 předloží vládě dojednané podmínky nákupu. Dodejme, že podle odtajněné části návrhu armáda počítá s tím, že Česko zaplatí během deseti let maximálně 124 mld. korun.

Petr Fiala svým výrokem naráží na kritiku nákupu těchto letounů ze strany opozice. Obavy z vysoké ceny za letouny a dalších s tím spojených nákladů vyjádřili např. Pavel Růžička nebo Karel Havlíček (oba za ANO), který konkrétně prohlásil: „Náš postoj je velmi skeptický nikoliv proto, že bychom zpochybňovali kvalitu F-35, ale zjednodušeně řečeno proto, že se obáváme, že si to prostě nemůžeme dovolit.“

Ministryně obrany se nicméně 4. září tohoto roku zúčastnila schůzky generálního štábu, kde proběhla prezentace argumentů armádních důstojníků o nákupu letounů F-35. Té se účastnili i zástupci opozice, např. právě Pavel Růžička nebo Lubomír Metnar (ANO). Černochová se dále vyjádřila k ceně za nákup letounů, u níž někteří kritici uváděli, že je méně výhodná než nabídka švédských letounů JAS-39 Gripen. Konkrétně k tomu řekla: „Můžu všem kolegům říct, že nabídka společnosti Gripen je méně výhodná a je dražší než nabídka na nákup letounů F-35.“

V rámci našeho ověření jsme dále zjišťovali, zda se nákup letounů F-35 probíral ve sněmovním Výboru pro obranu. Zjistili jsme, že v něm byl tento nákup projednáván např. 31. srpna 2022, kdy Ministerstvo obrany sdílelo informace ohledně pověření ministryně obrany k pořízení F-35 (.pdf, str. 2). Resort obrany na tomto jednání zastupovala právě jeho šéfka Černochová, ale také náčelník Generálního štábu Karel Řehka. Schůze výboru se taktéž účastnili (.pdf, str. 1) poslanci opozičního hnutí ANO, např. Miroslav Janulík či Michal Ratiborský.

Dodejme, že proti nařčení ze špatného postupu vlády při jednání o nákupu se ohradil mj. poslanec Jan Hofmann (ODS), který řekl, že „Ministerstvo obrany vyjednává v systému ‚vláda-vláda‘, což je v tomto případě jediná možnost, protože americká strana nejedná nijak jinak“. Některé nepřesné informace objevující se ve veřejném prostoru vyvrátila v září letošního roku i Armáda ČR. Ta např. uvedla, že cena gripenů je ve skutečnosti vyšší, než tvrdí marketingové materiály společnosti Saab, která tyto letouny vyrábí.

Z výše uvedeného lze tedy konstatovat, že opozice byla ze strany ministryně obrany Černochové s nákupem letounů F-35 seznámena. Zároveň byla tato věc projednávána na schůzi Výboru pro obranu v Poslanecké sněmovně, které se v loňském srpnu Jana Černochová účastnila. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

Se spotřební daní u alkoholu a tabáku se zohledňuje i míra škodlivosti rizika pro společnost. DPH slouží k něčemu jinému a jenom tam, kde existuje nějaký zvláštní zájem nebo společenská nutnost, sociální aspekt, tak se používá snížená sazba.
iDNES.cz, 14. září 2023
Ekonomika
Pravda
Spotřební daň je uvalena na výrobky, které mají negativní dopady na zdraví či na životní prostředí. Snížená sazba daně z přidané hodnoty (DPH) se pak vztahuje na některé zboží a služby, které reflektují společenskou nutnost – jedná se např. o léky nebo dětskou výživu.

V námi ověřovaném rozhovoru se redaktor Petra Fialy ptá na zdanění menstruačních hygienických potřeb, které v současné době spadají do základní 21% sazby DPH. Se sníženou sazbou pro tyto položky nepočítá ani konsolidační balíček, ve kterém vláda navrhuje zjednodušit stávající systém a sjednotit dvě snížené sazby (v současnosti 10 % a 15 %) do jedné ve výši 12 %. Podle Ministerstva financí má toto sjednocení vést „k vyšší efektivnosti a transparentnosti systému DPH, omezení příležitostí k daňové optimalizaci a v neposlední řadě k odstranění absurdit jako v případě aplikace tří různých sazeb DPH u točeného piva“.

Dodejme, že redaktor zmiňuje i slova poslankyně za ANO Ivany Mádlové. Ta k návrhu konsolidačního balíčku předložila pozměňovací návrh, který požaduje, aby se menstruační hygienické potřeby přesunuly do nové snížené sazby (.pdf, str. 104 a 247). Mádlová ve svém projevu v Poslanecké sněmovně zároveň zmínila usnesení Evropského parlamentu z června 2021, které vyzvalo členské státy, aby v rámci ekonomické rovnosti žen a mužů menstruační pomůcky od DPH zcela osvobodily. Řekla také, že 21% sazba DPH staví tyto produkty „na roveň luxusního zboží a neřestí – alkoholu a tabáku“.

Spotřební daň

Zmíněný balíček navrhuje zvýšit DPH na tabák a alkohol (.pdf, str. 10 a 12). Na tyto dvě komodity se ovšem kromě DPH vztahuje také spotřební daň, jejímž účelem je regulovat cenu určitých surovin na trhu. Podle zákona o spotřebních daních se momentálně uplatňuje na minerální oleje, líh, pivo, víno a tabákové výrobky. Důvodová zpráva (.pdf, str. 5) novely zákona o spotřebních daních z tohoto roku uvádí, že „významnou funkcí těchto daní je snaha ovlivnit spotřebu rizikových výrobků s negativním dopadem na zdraví obyvatel, popřípadě na životní prostředí“. Spotřební daní na cigarety a další produkty chce stát docílit toho, že se jejich spotřeba sníží, neboť tyto produkty považuje za škodlivé.

DPH

Daň z přidané hodnoty (DPH) se obecně vztahuje na zboží a služby poskytnuté na území EU a upravuje ji evropská směrnice o společném systému daně z přidané hodnoty. Základní sazba musí být v členských státech minimálně 15 %, jednotlivé země pak mají také nárok si stanovit jednu nebo dvě snížené sazby na zboží a služby vypsané ve směrnici.

Seznam zboží a služeb, které spadají do jedné ze snížených sazeb DPH, v Česku upravuje zákon o dani z přidané hodnoty. Jak bylo zmíněno výše, v současné době existují tři sazby – základní ve výši 21 % a dvě snížené, 15% a 10%. Do snížené 10% sazby spadají např. léky, očkovací látky a další prostředky pro pacienty, ale také knihy nebo dětská výživa. Ve snížené 15% sazbě jsou např. potraviny, nealkoholické nápoje nebo různé pomůcky pro zdravotně handicapované.

Závěr

Spotřební daň se používá nad rámec DPH a bere v potaz negativní dopady na společnost a případně i na životní prostředí. DPH je univerzální daň, která však může mít sníženou sazbu pro některé společensky nutné položky, jak vyplývá z výše uvedených informací. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

My jsme (změny, pozn. Demagog.cz) DPH poskládali tak, že lidé ušetří celkově 5 miliard korun.
iDNES.cz, 14. září 2023
Ekonomika
Nepravda
Petr Fiala uvádí nepřesnou částku. Díky navrženým změnám v sazbách daně z přidané hodnoty (DPH) by měli lidé podle odhadu Ministerstva financí ušetřit až 6,3 miliardy korun, které by jinak směřovaly do veřejných rozpočtů. Částka 5 mld. Kč se nepohybuje v rámci naší 10% tolerance.

Petr Fiala hovoří o úsporách, které by měl lidem přinést konsolidační balíček, který jeho kabinet představil 11. května 2023. Ten má za cíl snížit deficit státního rozpočtu a státní výdaje by díky němu měly v následujících dvou letech klesnout o 78,4 mld. korun. Dodejme, že v době zveřejnění námi ověřovaného rozhovoru o tomto balíčku stále jednala Poslanecká sněmovna.

Upřesněme, že podle zákona o dani z přidané hodnoty (DPH) existují v současné době v České republice tři sazby DPH – základní ve výši 21 % a dvě snížené, 15% a 10%. Právě konsolidační balíček navrhuje ponechat základní sazbu a obě snížené sjednotit do jedné ve výši 12 % (.pdf, str. 230 z 1312).

Právě tato změna má podle květnového odhadu Ministerstva financí ušetřit občanům 6,3 miliardy korun (.pdf, str. 10). Úpravou sazeb DPH by mělo dojít ke snížení daně u potravin, stavebních prací a zdravotnických výrobků z 15% na novou 12% výši. Naopak ke zvýšení DPH dojde např. u léků, vodného a stočného či u vstupenek na kulturní a sportovní akce, a to z 10% na 12% sazbu.

Premiér Fiala tedy ve výroku uvádí nepřesnou částku, díky změnám DPH by měl stát tratit na příjmové straně o 1,3 miliardy korun více, čímž by pak měli lidé dohromady ušetřit 6,3 miliardy korun. Dodejme, že o pěti miliardách korun nehovoří Ministerstvo financí a tento údaj nestojí ani v návrhu konsolidačního balíčku. Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Petr Fiala

To, že (menstruační, pozn. Demagog.cz) hygienické potřeby jsou v základní sazbě (DPH, pozn. Demagog.cz), není novinka. To tu je dlouhodobě.
iDNES.cz, 14. září 2023
Sociální politika
Ekonomika
Pravda
Menstruační hygienické potřeby jsou v České republice opravdu dlouhodobě v nejvyšší 21% sazbě DPH. A to i přes to, že EU již od roku 2007 členským státům umožňuje, aby tyto potřeby byly v nižší sazbě.

Petr Fiala zde reaguje na otázku, která se týkala vládou navrženého konsolidačního balíčku. Ten mj. plánuje změnit (.pdf, str. 229) daň z přidané hodnoty (DPH) u některého zboží a služeb, nikterak ale nemění současnou výši DPH na menstruační hygienické potřeby.

Na úvod je vhodné zmínit, že podle zákona o dani z přidané hodnoty v současné době v České republice existují tři sazby DPH: základní ve výši 21 % a dvě snížené sazby – 15 % a 10 %. Vláda ve zmíněném konsolidačním balíčku navrhla tyto dvě snížené sazby sloučit do jedné, a to ve výši 12 %. 

Podle Ministerstva financí má toto sjednocení vést „k vyšší efektivnosti a transparentnosti systému DPH, omezení příležitostí k daňové optimalizaci“ či „k odstranění absurdit jako v případě aplikace tří různých sazeb DPH“ u piva. Doplňme, že daný návrh ke dni zveřejnění námi ověřovaného rozhovoru stále projednávala Poslanecká sněmovna. Pokud Parlamentem projde, začne tato změna platit 1. ledna 2024 (.pdf, str. 219).

Zákon o dani z přidané hodnoty podrobně vyjmenovává položky, na které se vztahuje snížená 10% či 15% sazba, ostatní zboží a služby pak spadají do základní sazby 21 %. Menstruační hygienické potřeby na seznam zboží, které patří do snížených sazeb, zařazeny nejsou a nebyly zde ani v roce 2004, kdy nynější zákon o DPH vstoupil v platnost. Do snížené sazby je od té doby nepřidala například ani žádná ze schválených novel.

Zmíněné hygienické potřeby tedy dlouhodobě spadají do základní 21% sazby. Česká republika se tak nyní řadí k evropským zemím s jednou z nejvyšších sazeb DPH na tento druh zboží. U řady zemí přitom v posledních letech došlo ke snížení sazby nebo dokonce k úplnému zrušení – například Skotsko začalo nabízet menstruační hygienické potřeby zcela zdarma. Evropský parlament už v červnu 2021 doporučil snížit nebo úplně osvobodit tyto produkty od daně.

V současné době snížení daně u menstruačních hygienických potřeb prosazují zejména PirátiKDU-ČSL. Už na konci roku 2020 usilovala o snížení sazby tehdejší ministryně financí Alena Schillerová, která uvedla, že by tato změna měla pomoci zejména domácnostem s nižšími příjmy. Nakonec však rozhodla pouze o jednorázovém nákupu milionů vložek s tím, že se část rozdala.

Evropská unie už od roku 2007 umožňuje členským státům snížit DPH za menstruační hygienické potřeby na nižší sazbu. Žádná ze schválených novel zákona o dani z přidané hodnoty nicméně snížené DPH na tyto potřeby neobsahovala, a dá se tedy říct, že jsou v základní sazbě dlouhodobě, jak tvrdí premiér Fiala. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

Na výdajové stránce by vrácení daně (z příjmu fyzických osob na úroveň před zrušením superhrubé mzdy, pozn. Demagog.cz) znamenalo, že všichni budou mít o 7 procent čisté mzdy méně.
iDNES.cz, 14. září 2023
Ekonomika
Pravda
Vrácením daně na úroveň před zrušením superhrubé mzdy by zaměstnanci s průměrnou mzdou přišli téměř o 7 %. Dopad na zaměstnance s nižší mzdou by však byl menší, výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Premiér Petr Fiala v rozhovoru odkazuje na podnět bývalého prezidenta Miloše Zemana přehodnotit snížení daně z příjmu fyzických osob, ke kterému došlo při zrušení superhrubé mzdy. Fiala návrat této daně na tehdejší úroveň odmítá a poukazuje na to, že pokud by k takovému kroku došlo, všichni lidé by přišli o 7 % čisté mzdy.

Superhrubá mzda

Ke zrušení superhrubé mzdy došlo v rámci daňového balíčku (.docx, str. 12) z prosince 2020. Novela č. 609/2020 Sb. zrušila superhrubou mzdu s účinností od začátku roku 2021 a nahradila ji dvěma sazbami daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 % a 23 %. Návrh novely v roce 2020 předložila tehdejší vláda Andreje Babiše (ANO) a při hlasování ve Sněmovně jej podpořili všichni tehdy přítomní poslanci ODS.

Superhrubou mzdou rozumíme základ pro výpočet daně z příjmů fyzických osob. Ke standardní hrubé mzdě se pro tento účel přičítaly odvody zaměstnavatele dotyčné osoby na sociální a zdravotní pojištění. Superhrubá mzda tedy představovala celkové náklady, které zaměstnavatel měsíčně vynaložil na svého zaměstnance. Byla zavedena během daňové reformy českých veřejných financí s účinností od roku 2008.

Sazba daně z příjmů sice u superhrubé mzdy činila 15 %, efektivní příjmové zdanění však bylo kvůli navýšenému základu daně vyšší, a to konkrétně 20,1 %. Pro příjmy přesahující čtyřnásobek průměrné měsíční (resp. 48násobek roční) mzdy se uplatňovala také tzv. solidární přirážka ve výši 7 %. Příjmy nad touto hranicí byly tedy zdaněny 22% sazbou.

Nový daňový balíček z konce roku 2020 ponechal 15% sazbu daně z příjmů, nyní se ale tato daň vypočítává pouze z hrubé, nikoliv ze superhrubé mzdy. Namísto solidární přirážky dnes zákon mluví přímo o dani 23 %, která se, stejně jako dříve, uplatní pro příjmy nad čtyřnásobkem průměrné hrubé měsíční mzdy.

Sleva na poplatníka

Kromě zrušení superhrubé mzdy byla v rámci daňového balíčku zvýšena také sleva na poplatníka. Ta představuje základní daňovou slevu, kterou může uplatnit každý poplatník daně z příjmů, tedy každá osoba, která má vlastní zdanitelné příjmy. Sleva se týká nejen všech zaměstnanců, ale také OSVČ nebo lidí pracujících na dohodu. O danou peněžní částku se jim snižuje daň z příjmů, což vede k lehce progresivnímu zdanění.

V roce 2020 činila sleva na poplatníka 24 840 Kč za rok (2 070 Kč na měsíc). V roce 2021 stoupla o 3 000 Kč na 27 840 Kč za rok. Součástí schváleného daňového balíčku bylo také zvýšení slevy o další 3 000 Kč na konečných 30 840 Kč v roce 2022 (2 570 Kč na měsíc). Zaměstnanec dále odvádí sociální a zdravotní pojištění ve výši 11 % své hrubé mzdy, tato položka zůstala nezměněna.

Měli by lidé o 7 % méně?

Superhrubá mzda se před jejím zrušením, tedy ještě v roce 2020, vypočítala vynásobením hrubé mzdy koeficientem 1,34. Odvody na sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavateli jsou totiž ve výši 34 % z vyplácené mzdy.

Podívejme se nyní na příklad člověka s hrubou mzdou 40 000 Kč (což přibližně odpovídá průměrné mzdě). Pokud bychom použili současnou slevu na poplatníka (2 570 Kč), odpovídala by nyní podle nového způsobu výpočtu čistá mzda částce 32 170 Kč. V případě navrácení daně z příjmu na úroveň roku 2020 by jeho čistá mzda (při použití současné slevy na poplatníka) činila 30 130 Kč, tj. téměř o 7 % méně.

V následující tabulce vidíme, že při použití stejné slevy na poplatníka by se snížila čistá mzda skoro o 7 % i pro zaměstnance, kteří pobírají hrubou mzdu ve výší 60 a 80 tisíc korun. Z tabulky také vyplývá, že lidí s nižší mzdou by se vrácením daně na úroveň před zrušením superhrubé mzdy dotklo v menší míře než těch s vyššími příjmy.

Závěr

Náš modelový příklad ukazuje, že zaměstnanci s hrubou mzdu ve výši 40, 60 a 80 tisíc Kč by při návratu daně z příjmu na úroveň roku 2020 přišli téměř o 7 %. Lidé, kteří pobírají 20 tisíc korun hrubého, by pak měli pouze o 5,9 % menší čistou mzdu. Zdaleka ne všichni zaměstnanci by tedy měli o 7 % čisté mzdy méně, jak tvrdí premiér Fiala, a jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Petr Fiala

Danuše Nerudová také řadu věcí, které dělá vláda, podporuje a chválí.
iDNES.cz, 14. září 2023
Sociální politika
Ekonomika
Pravda
Danuše Nerudová v některých otázkách kabinet Petra Fialy skutečně podporuje. Pozitivně se vyjadřovala např. k vládnímu plánu důchodové reformy. Kromě toho ovšem vládu také kritizuje, např. za málo ambiciózní škrty na provozní stránce státu nebo za plánované zvyšování DPH.

Petr Fiala tímto výrokem reaguje na poznámku redaktora o tom, že je jeho vláda kritizována i pravicovými ekonomy, např. Miroslavem Kalouskem či právě Danuší Nerudovou. Ta dle něj kritizovala avizované šetření na dotacích v rámci konsolidačního balíčku kvůli absenci konkrétního seznamu, kde všude Fialův kabinet chystá škrty provádět. Předseda vlády uvádí, že se v tomto ohledu Nerudová mýlí a podotýká, že v řadě jiných věcí vládu naopak chválí.

Danuše Nerudová kritizovala vládu například za málo ambiciózní škrty na provozní stránce státu, za nesystémové snižování valorizace penzí, nebo za škrtání dotací do vědy a výzkumu a zvyšování daně z přidané hodnoty v některých oblastech, které dle Nerudové „výrazněji dopadne na nízkopříjmové skupiny lidí.“

Kromě této kritiky ovšem Danuše Nerudová vládu skutečně i chválí. Např. v březnu 2023 podpořila navýšení státního příspěvku na důchodové spoření a v červnu pochválila – dle jejích slov – odvahu vlády při zavedení důchodové reformy. Konkrétně o ní mluví jako o odvážném kroku či o maximu možného, co šlo prosadit a na čem se dal najít kompromis pěti stran.“

Už během roku 2022 Nerudová kabinet Petra Fialy pochválila za zrušení EET či za podporu Ukrajiny ve válce s Ruskem. Dlouhodobě se poté vyjadřuje tak, že současná vláda si podle jejího názoru zaslouží respekt za hodnoty, které ctí.

Stojí za zmínku, že Danuše Nerudová bude kandidovat ve volbách do Evropského parlamentu na kandidátce vládního hnutí Starostové a Nezávislí. Při obhajobě tohoto rozhodnutí v rozhovoru pro Seznam zprávy pronesla, že „vláda dělá, co je potřeba.“

Shrňme tedy, že ačkoliv Danuše Nerudová vládu Petra Fialy kvůli některým krokům kritizuje, zároveň ji ale za některé záležitosti chválí – v poslední době se pozitivně stavěla např. k návrhu důchodové reformy. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

U Evropského parlamentu je trošku problém, že jsme tradičně v rozdílných frakcích jednotlivé strany (koalice SPOLU, pozn. Demagog.cz).
iDNES.cz, 14. září 2023
Evropská unie
Pravda
Členové Evropského parlamentu nejsou organizováni podle státní příslušnosti, ale podle frakce. Europoslanci za ODS patří do skupiny Evropských konzervativců a reformistů a poslanci za KDU-ČSL a TOP 09 jsou součástí Evropské lidové strany.

Premiér Fiala dostal dotaz, zda půjde koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) společně do voleb do Evropského parlamentu (EP), které se budou konat v červnu příštího roku. Na to odpověděl, že bude rozhodnuto do konce září. Zmínil, že je podle něj toto uskupení úspěšným projektem, ve kterém se bude pokračovat na národní úrovni. Následně nicméně podotkl, že v europarlamentu jsou jednotlivé strany v různých frakcích, což „není jednoduché překonat“.

Frakce v Evropském parlamentu

Poslanci v Evropském parlamentu nejsou organizováni podle státní příslušnosti, ale dělí se do tzv. frakcí neboli politických skupin. Ty jsou tvořeny podobně smýšlejícími národními stranami, které voliči zvolili v různých členských státech. Někteří poslanci ovšem nejsou součástí žádné skupiny, a jde tak o nezařazené poslance. V současném volebním období (2019–2024) je Evropský parlament rozdělen na sedm frakcí.

Členové Evropského parlamentu, kteří byli v roce 2019 zvoleni za jednu ze stran současné vládní koalice SPOLU, nejsou součástí jedné frakce. Europoslanci za ODS patří do skupiny Evropských konzervativců a reformistů, oproti tomu poslanci za KDU-ČSL a TOP 09 (která v minulých volbách do EP kandidovala spolu se Starosty), jsou součástí Evropské lidové strany. Ta sdružuje konzervativní a liberálně-konzervativní politické strany, které podporují evropskou integraci.

Upřesněme, že od roku 2004 do roku 2009 byla ODS součástí frakce Evropské lidové strany, která byla v té době spojena s Evropskými demokraty. Po eurovolbách v roce 2009 založila spolu s britskými konzervativci, polskou stranou Právo a spravedlnost a dalšími ideově spřízněnými partnery novou skupinu, ve které se nachází dodnes. Evropští konzervativci a reformisté usilují o snižování byrokracie v EU a o její celkovou reformu. Odmítají přitom hlubší federalizaci EU a podporují suverenitu jednotlivých členských států.

Před posledními volbami do Evropského parlamentu v roce 2019 TOP 09 silně podporovala společnou evropskou integraci. Oproti tomu ODS chtěla, aby si členské státy mohly volit takovou hloubku integrace, která jim nejlépe vyhovuje. Jejich frakce se také profilovala jako opozice proti „eurofederalismu a tlačené integraci“. KDU-ČSL se pak ve svém programu o integraci nijak nezmiňuje (.pdf), avšak v dřívějších letech se profilovala jako strana podporující prohlubování integrace (.pdf, str. 37).

KDU-ČSLTOP 09 zároveň podporovaly závazek přijmout v budoucnosti euro, kdežto ODS naopak razila svobodnou volbu ČR rozhodnout se o jeho přijetí či nepřijetí.

Závěr

Jednotlivé strany koalice SPOLU jsou tedy v Evropském parlamentu skutečně v odlišných frakcích. ODS má své zástupce ve skupině Evropských konzervativců a reformistů, zatímco TOP 09 a lidovci jsou součástí Evropské lidové strany. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

Nedávno jsem zřídil vládní výbor pro strategické investice.
iDNES.cz, 14. září 2023
Ekonomika
Pravda
Vláda v červnu 2023 schválila vznik Výboru pro strategické investice. Jeho první schůze se konala o měsíc později. Druhé jednání, na kterém měl výbor dle dřívějších vyjádření probrat konkrétní návrhy, bylo poté naplánováno na září.

Vláda Petra Fialy v červnu 2023 schválila vznik Výboru pro strategické investice (.pdf). Ten má podle původního záměru řešit otázky týkající se např. energetické bezpečnosti, dostupnosti energeticky úsporného bydlení, nebo dokončení klíčové dopravní infrastruktury. Předsedou výboru je premiér Petr Fiala a jeho dalšími členy jsou někteří ministři či prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček z ODS (.pdf, str. 2).

Tento výbor poprvé zasedal 18. července, kdy obsahem schůze bylo např. projednání analýzy silných a slabých stránek české ekonomiky, kterou nechala zpracovat právě Hospodářská komora. Členové výboru uvedli, že hlavními tématy byly také investice do dostavby dopravní infrastruktury a možnosti, jak na český trh dostat kvalifikované pracovníky ze zahraničí.

Již během srpna bylo avizováno, že konkrétnější návrhy přinese Výbor pro strategické investice během září. K tomuto jednání se tato pracovní skupina sešla 21. září, tedy až po publikaci námi ověřovaného rozhovoru. Dodejme, že podle statutu výboru se jeho zasedání koná minimálně dvakrát ročně (.pdf, str. 2).

Kabinet Petra Fialy tedy skutečně zřídil Výbor pro strategické investice, a to v červnu 2023. Jeho první schůzka se poté konala v červenci a druhé jednání bylo naplánováno na září. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

My neposouváme věk odchodu do důchodu na základě nějakých pevně stanovených hranic, ale posouváme ho postupně podle průměrného věku dožití, jak to bude vyplývat z dat Českého statistického úřadu.
iDNES.cz, 14. září 2023
Sociální politika
Pravda
MSPV plánuje změnit věk odchodu do důchodu tak, aby se věková hranice skutečně posouvala podle střední délky života (neboli průměrné doby dožití), která vyplyne z dat ČSÚ. Věk odchodu do penze se tedy podle plánů vlády bude prodlužovat postupně.

Předseda vlády Petr Fiala mluví o důchodové reformě, kterou jeho kabinet představil v květnu letošního roku a jejíž součástí je mj. zvýšení věku odchodu do důchodu. V rozhovoru reaguje na otázku, jestli si je vláda vědoma toho, že lidé odvádějící fyzicky náročnou práci už v pozdějším věku své zaměstnání nemusí zvládat. Ve své odpovědi Fiala zmiňuje, že vláda v představené reformě penzí nestanovila pevnou věkovou hranici, kdy lidé budou moci odejít do důchodu, ale že se důchodový věk bude odvíjet od průměrného věku dožití.

Důchodový věk

Obecné podmínky nároku na starobní důchod popisuje zákon o důchodovém pojištění. Z něj vyplývá, že se důchodový věk liší podle roku narození. Platí přitom, že čím mladší ročník narození, tím vyšší je stanovený důchodový věk. Zároveň zákon určuje horní hranici, podle které by se měl u pojištěnců narozených po roce 1971 důchodový věk zastavit na 65 letech.

Doplňme, že stanovený věk odchodu do penze kromě roku narození závisí i na pohlaví a u žen i na počtu vychovaných dětí. Žena se dvěma dětmi narozená v roce 1960 tak například může odejít do penze o dva roky dříve než muž stejného věku. I v tomto případě nicméně zákon počítá s tím, že se u mužů a žen důchodový věk postupně sjednotí na zmíněných 65 letech.

Vláda ke dni vydání námi ověřovaného rozhovoru připravuje dlouho očekávanou důchodovou reformu. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) dříve uvedlo, že má v plánu návrh předložit začátkem října. Svou představu však Fialův kabinet nicméně nastínil již v květnu 2023 na tiskové konferenci v rámci představení konsolidačního balíčku. Návrh by měl podle vlády obsahovat zvýšení věku odchodu do důchodu, a to i pro lidi, kterým je dnes 57 let a méně. Pokud bude návrh schválený, má být podle MPSV účinný od 1. ledna roku 2025. Uveďme, že tato změna není součástí zmíněného balíčku (.pdf).

Vláda prozatím prosadila úpravy zákona o důchodovém pojištění týkající se pravidel pro předčasné důchody a omezení valorizace penzí. Součástí této novely, kterou 1. září 2023 podepsal prezident Pavel, nicméně změny důchodového věku nejsou (.pdf).

Plánovaný výpočet důchodového věku

Fialova vláda skutečně dříve uvedla, že má v plánu posouvat důchodový věk podle průměrného věku dožití, který vyplyne z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Zároveň chce zajistit, aby každý v důchodu mohl strávit alespoň 21,5 roku. Jak zmiňujeme výše, úprava věku se má od roku 2031 dotknout lidí, kteří se narodili po roce 1965. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ve svém komentáři napsal, že „další úpravy důchodového věku nad 65 let by měly probíhat pomaleji, než je aktuální posouvání věkové hranice, může se tedy stát, že nárůst věku odchodu do důchodu nebude v některých obdobích žádný.“

Samotné MPSV pak informuje o tom, že „pro stanovení důchodového věku se bude vycházet z údajů Českého statistického úřadu o střední délce života v 50 letech, přičemž důchodový věk se stanoví vždy pro osoby, které v daném roce dosáhnou 50 let.“ Následně uvádí příklad, že pro osobu narozenou v roce 1974 budou pro výpočet důchodového věku použity statistické údaje za rok 2024.

Zmiňme, že střední délku života neboli také naději dožití dlouhodobě sleduje právě ČSÚ. Ukazatel je možné počítat od jakéhokoli věku, nejčastěji se však vypočítává při narození (označuje tedy, „kolik let má průměrně před sebou osoba, která se právě narodila“). Pro potřebu výpočtu odchodu do důchodu se však podle informací MPSV bude užívat údaj o střední délce života v 50 letech. Proto raději upřesněme, že tento ukazatel „udává průměrný počet let, který prožije právě x-letá osoba při zachování úmrtnostních poměrů daného období“ (.pdf, str. 3). Zjednodušeně tento údaj tedy znamená, kolik průměrně let bude daná osoba ještě žít.

MPSV pro lepší představu uvádí ilustrativní příklad, u kterého vycházelo z porovnání hodnot mužů a žen, kterým bylo v roce 2015 50 let (ročník 1965), s lidmi, kteří 50 let dosáhli až o rok později (ročník 1966). Pro rok 2015 byla naděje dožití 30,15 let, pro rok 2016 to pak bylo 30,6 let. Pro ročník 1966 by se podle MPSV důchodový věk vypočítal jako rozdíl hodnot naděje dožití, což by znamenalo, že tyto osoby půjdou do důchodu o 5,4 měsíce později. Jelikož by ale dle ministerstva mělo platit pravidlo, že maximální zvýšení důchodového věku mezi dvěma ročníky nemůže být vyšší než dva měsíce, šly by tyto osoby do penze v 65 letech a 2 měsících. 

Závěr

Vláda neposunula a dle svých vyjádření ani nemá v plánu posouvat věk odchodu do důchodu na pevně určenou hranici. MPSV počítá s tím, že se důchodový věk bude skutečně odvíjet od střední délky života neboli průměrné doby dožití, která vyplyne z dat ČSÚ. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

Touto cestou (zvyšování věku odchodu do důchodu, pozn. Demagog.cz) jdou prakticky všechny země v Evropě.
iDNES.cz, 14. září 2023
Ekonomika
Zavádějící
Důchodový věk skutečně postupně zvyšují téměř všechny státy Evropské unie. U více než desítky zemí EU ale důchodový systém nepočítá s přesáhnutím hranice 65 let, což nyní prosazuje vláda Petra Fialy.

Premiér Petr Fiala v této části rozhovoru reagoval na otázku, která se týkala vládního plánu na zvýšení důchodového věku nad 65 let. Redakce se konkrétně ptala, jestli si předseda vlády dokáže představit, že např. v 66 letech budou lidé schopní vykonávat fyzicky náročná povolání. Fiala následně ve své odpovědi argumentoval tím, že zvyšování věku odchodu do penze je jedna z mála možností, kterou stát při reformě důchodového systému může využít. Právě v této souvislosti dodává, že stejnou cestou jako jeho vláda „jdou prakticky všechny země v Evropě“.

Na úvod je vhodné upřesnit, že v Česku se nyní důchodový věk pro mladší ročníky postupně zvyšuje, podle současného znění zákona by se ale toto navyšování mělo zastavit na hranici 65 let. Tento stávající systém má v plánu Fialova vláda změnit, a to tak, aby důchodový věk rostl v závislosti na zvyšující se střední délce života, neboli průměrné délce dožití lidí v ČR. Kabinet přitom počítá s tím, že k překročení hranice 65 let dojde v roce 2031.

Evropské srovnání

Srovnání situace v jednotlivých evropských zemích se věnuje například přehled Finského centra pro důchody z roku 2023. Dlouhodobější vývoj zachycuje např. i starší zpráva britského parlamentu z března 2022 (.pdf, str. 22).

Tyto přehledy skutečně ukazují, že velká část evropských zemí skutečně v minulosti zavedla postupné navyšování důchodového věku. Přesněji jde o 22 ze 27 členských států EU. S nárůstem nepočítá jen pět států, a to Irsko, kde lidé odcházejí do penze v 66 letech, a dále Lucembursko (.pdf, str. 22), Maďarsko (.pdf), PolskoSlovinsko, kde je penzijní věk 65 let či méně.

Zároveň je ale nutné dodat, že v osmi dalších státech EU podle současných pravidel penzijní věk nemá přesáhnout 65 let. Vlády těchto zemí přitom takové navýšení zavést ani neplánují.

Například v Lotyšsku a v Litvě je systém nastavený podobně jako nyní v Česku a růst důchodového věku se má zastavit na 65 letech. Dle dostupných vyjádření zástupců tamních vlád ani jedna z těchto dvou zemí v brzké době hranici zvyšovat nechce.

SystémBulharsku, Rumunsku, ale i v Rakousku počítá pouze s tím, že se penzijní věk žen dorovná na hranici 65 let platnou pro muže. Podobně je tomu i v Chorvatsku. Doplňme, že zde zákon dříve stanovoval, že důchodový věk v budoucnu postupně naroste až na 67 let (.pdf, str. 2), v roce 2020 ale došlo ke změně legislativy a zastropování na 65 letech (.pdf, str. 3, 9). Důchodový věk nad 65 let nemá v plánu posunout ani Malta.

Pravděpodobně největší mediální pozornost si v poslední době získala reforma penzí ve Francii, kde tamní změny vyvolaly vlnu protestů. Nově prosazený zákon stanovuje, že se důchodový věk postupně navýší ze 62 let na 64 let, pro získání nároku na důchod přitom budou muset Francouzi do penzijního systému přispívat celkem 43 let. Pro srovnání doplňme, že v Česku musí člověk pro získání nároku na řádný důchod přispívat do důchodového systému nejméně 35 let. Pokud tuto podmínku nesplňuje, ale přispíval alespoň 20 let, může do důchodu odejít přibližně o pět let později, než je standardní důchodový věk pro muže. Podobně je tomu i ve zmíněné Francii, kde při nesplnění podmínky doby pojištění může občan odejít do řádného důchodu v 67 letech.

Z výše uvedených informací tedy vyplývá, že ve čtyřech státech EU je nyní důchodový věk neměnný a nepřesahuje hranici 65 let. V dalších osmi státech se pak penzijní věk postupně navyšuje (stejně dle stávajících pravidel v ČR), ale dle platných pravidel nemá být vyšší než 65 let.

Růst nad 65 let

Dodejme, že s růstem nad 65 let počítají důchodové systémy ve 13 zemích EU. Některé z nich přitom zvyšování věku navazují na naději dožití, což chce v rámci představené důchodové reformy provést i vláda Petra Fialy. Dle dostupných informací se pro využití naděje na dožití zatím rozhodlo celkem 10 zemí EU – konkrétně Kypr, Finsko, Dánsko (.pdf, str. 3), Estonsko, Řecko, Itálie (.pdf), Nizozemsko (.pdf), Portugalsko, Švédsko a nově i Slovensko.

K nárůstu důchodového věku nad 65 let došlo, případně dle zákona v budoucnu dojde, také v Belgii, Německu a Španělsku (.pdf). Stejně je tomu např. i ve Velké Británii, která již není členem EU. V Norsku, které také stojí mimo EU, je pak situace obdobná jako v Irsku, jelikož je zde důchodový věk také neměnný a přesahuje 65 let.

Závěr

K postupnému navyšování důchodového věku tedy skutečně přistoupily téměř všechny země EU, přesněji 22 z 27 členských států. Petr Fiala nicméně v rozhovoru mluvil o plánu vlády na navýšení penzijního věku nad 65 let a svůj výrok použil jako jeden z argumentů, proč se vláda tento krok rozhodla učinit. „Stejnou cestou“ jako jeho kabinet se ovšem nevydaly „prakticky všechny země“ v EU, ale pouze 12 členských států. Z uvedených důvodů tak výrok Petra Fialy hodnotíme jako zavádějící.

Petr Fiala

Řada profesí bude mít nastavena jiná pravidla (odchodu do důchodu, pozn. Demagog.cz). Pro lidi, kteří pracují v náročných profesí. Na tom pracuje skupina na ministerstvu práce a sociálních věcí.
iDNES.cz, 14. září 2023
Sociální politika
Pravda
Odborná komise pod MPSV podle šéfa resortu Mariana Jurečky pracuje na stanovení podmínek pro dřívější odchod do důchodu bez krácení pobírané částky pro náročné profese. Lidé vykonávající taková zaměstnání tak skutečně budou mít odlišná pravidla odchodu do penze.

Předseda vlády Petr Fiala mluví o důchodové reformě, kterou vláda představila v květnu letošního roku. Její součástí je mj. návrh na dřívější odchod do penze pro osoby pracující v náročných profesích či zvýšení věku odchodu do důchodu. Premiér v rozhovoru odpovídá na otázku, zdali si je vláda vědoma toho, že lidé odvádějící fyzicky náročnou práci své zaměstnání už v pozdějším věku nemusí zvládat. Fiala odpovídá, že ano, a zmiňuje, že některé profese budou mít nastavená jiná pravidla. Dále uvádí, že na těchto pravidlech pracuje skupina na resortu práce a sociálních věcí.

Upřesněme, že v současné době mají nárok na dřívější odchod do penze zdravotničtí záchranáři, členové jednotek podnikových hasičských sborů a osoby zaměstnané v hlubinném hornictví.

Výhodné předčasné penze pro některé profese

Právě v květnu 2023 ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že podmínky pro předčasný důchod bez krácení pobírané částky u náročných profesí stanoví odborná komise spadající pod jeho resort. Na konci července pak uvedl, že se na konkrétním seznamu stále pracuje. Již předtím Jurečka, stejně jako Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), zmínili, že se snížení důchodového věku za dobu odpracovanou v náročné profesi bude týkat osob ze třetí a čtvrté kategorie, podle zákona o ochraně veřejného zdraví.

Ten stanovuje čtyři kategorie profesí podle míry výskytu rizika pro zdraví, přičemž konkrétní podmínky pro dělení upravuje vyhláška z roku 2003. Podle té se do první kategorie řadí profese s nepravděpodobným nepříznivým vlivem na zdraví a do druhé kategorie pak spadá práce s výjimečným nepříznivým vlivem na zdraví.

Ve třetí kategorii jsou zaměstnání, ve kterých jsou např. překračovány hygienické limity, nebo takové práce, u kterých se častěji vyskytují nemoci z povolání. Poslední, čtvrtá kategorie, zahrnuje profese, kde jsou lidé vystaveni vysokému riziku ohrožení zdraví, které nelze zcela eliminovat ani používáním ochranných pomůcek. Uveďme, že o zařazení zaměstnání do třetí a čtvrté kategorie rozhoduje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, typicky tedy Ministerstvo zdravotnictví a krajské hygienické stanice.

Zmíněná odborná komisevyhodnocovat dopady všech 13 rizikových faktorů jako je například hluk, prach nebo fyzická zátěž na zdraví zaměstnanců. Podle Jurečky by tak měla být schopna jasně určit profese z kategorie tři a čtyři, „kde není o čem diskutovat a je jednoznačně jasné, že do tohoto výčtu budou patřit, pak také ty, u nichž bude jasné, že určitě mezi ně patřit nebudou.“ Připravovaná důchodová reforma, kterou má MPSV v plánu předložit začátkem října, úpravu dřívějších důchodů pro náročné profese však obsahovat nebude. Už podle srpnového vyjádření Mariana Jurečky se totiž přesný seznam profesí do té doby nestihne dokončit kvůli chybějící přesné definici náročných profesí.

Shrnutí

Odborná komise na MPSV podle ministra Jurečky pracuje na seznamu náročných profesí, které budou mít nárok na dřívější odchod do důchodu bez krácení pobírané částky. Komise konkrétně vyhodnocuje dopady rizikových faktorů na zdraví zaměstnanců, podle čehož se tento seznam bude odvíjet. Lidé zaměstnáni na takových pozicích tedy budou mít odlišná pravidla odchodu do penze, jak správně uvádí premiér Petr Fiala. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

Návrh (rozpočtu na příští rok, pozn. Demagog.cz) Ministerstva financí počítal s deficitem 235 miliard korun, to nebyl žádný návrh vlády, ale bylo to spočítání nějakých parametrů, pak jsme stanovili v rámci rozpočtových rámců to, že deficit rozpočtu na příští rok nesmí překročit 270 miliard. (...) Nakonec jsme se domluvili na 252 miliardách deficitu na příští rok.
iDNES.cz, 14. září 2023
Rozpočet 2024
Pravda
Ministerstvo financí předběžně navrhovalo schodek rozpočtu na rok 2024 ve výši 235 mld. Kč. Jako maximální možný deficit rozpočtu vláda stanovila 270 mld. Kč. Později ministerstvo zveřejnilo definitivní návrh rozpočtu na rok 2024, který počítá se schodkem 252 mld. Kč.

Vláda Petra Fialy v červnu 2023 přijala usnesení (.pdf), kterým schválila předběžný návrh Ministerstva financí na výši příjmů a výdajů státního rozpočtu pro rok 2024. Nejednalo se o hotový vládní návrh rozpočtu, ale pouze o předběžný plán, který neobsahoval detailní vytyčení jednotlivých složek na straně příjmů a výdajů. Tento návrh počítal se schodkem ve výši 235 mld. Kč. Premiér Petr Fiala k návrhu doplnil, že finální deficit rozpočtu nepřesáhne 270 mld. Kč, které vláda již před přijetím usnesení stanovila jako deficitní strop rozpočtu.

Na konci srpna pak Ministerstvo financí vládě předložilo definitivní návrh rozpočtu na rok 2024, který počítá s celkovými příjmy ve výši 1 921,2 mld. Kč a výdaji ve výši 2 173,2 mld. Kč. Schodek rozpočtu je tak naplánován na 252 mld. Kč (.docx, str. 1).

Shrňme tedy, že Ministerstvo financí navrhovalo schodek státního rozpočtu na příští rok ve výši 235 miliard korun. Skutečně se nejednalo o návrh vlády, ale pouze o předběžný plán resortu. Ještě před schválením tohoto návrhu představitelé kabinetu uvedli, že deficit nepřekročí 270 mld. Kč. Definitivní návrh rozpočtu na rok 2024 pak počítá se schodkem 252 miliard. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

Dnes jsou energie nabízeny pod cenovými stropy, které stanovila vláda.
iDNES.cz, 14. září 2023
Ekonomika
Energetika
Pravda
Ceny elektřiny a plynu jsou v současné době skutečně pod úrovní vládního cenového stropu. Pod ním se nacházejí už celý letošní rok.

Premiér Petr Fiala odpovídá na otázku, zdali jeho kabinet bude i v příštím roce nějakým způsobem pomáhat domácnostem a firmám s cenami energií. Uvádí, že vláda bude nadále podporovat domácnosti prostřednictvím příspěvku na bydlení a tvrdí, že se ceny energií v současnosti nacházejí pod vládním stropem.

Cenový strop

Burzovní ceny elektřinyplynu se začaly zvedat v roce 2021 především v důsledku pandemie covidu-19 a následně v roce 2022 kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Ve zdražování však hrají roli i další faktory jako například růst cen emisních povolenek, které se promítají do nákladů dodavatelů nebo klimatické podmínky. Rekordní výše dosáhly ceny energií v létě 2022 kvůli zvýšené poptávce energie k chlazení. Zároveň se podle místopředsedy ČEPS kvůli extrémnímu suchu snížila výroba energie ve vodních elektrárnách. 

Vláda tak v září 2022 představila pravidla pro zastropování cen elektřiny a plynu pro maloodběratele. To mělo platit po celý letošní rok, ovšem je možné, že skončí dříve. Hladina tohoto stropu byla pro nákup elektřiny určena na 6 000 Kč za megawatthodinu (MWh), pro nákup plynu pak na 3 000 Kč za MWh. K této cenové hladině je ovšem nutné připočítat také distribuční poplatky, u elektřiny se tak cena může pohybovat od 7 do 9 tisíc korun za MWh a u plynu pak okolo 4 000 Kč. Doplňme, že tématu zavádění cenového stropu jsme se loni na podzim několikrát věnovali.

Současné ceny energií

Od ledna 2023 se však ceny energií na burze začaly snižovat. Podle vyjádření Ministerstva průmyslu a obchodu byl tento trend způsoben především nahrazováním ruského plynu zkapalněným zemním plynem (LNG), snižováním spotřeby energií a také spouštěním provozu jaderných elektráren ve Francii. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) však na začátku letošního roku uvedl, že „vzhledem k dlouhodobým nákupním strategiím obchodníků s energiemi se klesající ceny budou v cenících obchodníků projevovat postupně.“

V den vydání námi ověřovaného rozhovoru činila cena elektřiny 3 222 Kč za MWh, a nacházela se tedy pod vládním stropem, stejně jako po celé září. Jak můžeme vidět na následujícím grafu, cena elektřiny se pod strop dostala dokonce již na začátku letošního roku. Dodejme, že ačkoliv je pokles oproti konci roku 2022 poměrně výrazný, oproti roku 2021 jsou ceny stále zhruba dvojnásobné.

Plyn se poté prodával za 1 349 korun za MWh. Stejně jako elektřina se i plyn pod cenovým stropem pohybuje od začátku roku 2023. O tom, že současný vládní strop už neplní svou funkci, hovořili např. ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor, který už v srpnu v České televizi řekl, že „tento strop ztrácí smysl, řada dodavatelů už nabízí ceny významně pod stropem.“

Fixace cen

Před představením vládního stropu, a tedy v době ještě vyšších cen energií, řada lidí uzavřela smlouvy s fixací cen. Po skončení zastropování se tedy může stát, že takovým odběratelům energie výrazně zdraží. Jejich přesný počet není znám, web Peníze.cz nicméně uvedl, že Energetický regulační úřad (ERÚ) zjišťuje, kolik takových smluv bude platných i po konci letošního roku. Ředitel marketingu MND Jan Sýkora pak situaci komentoval tak, že podle něj platí 1,5 milionu zákazníků zbytečně vysokou cenu.

Řešení situace těchto osob a domácností se může mezi společnostmi lišit. Například Centropol na svém webu napsal, že čeká na finální vyjádření vlády ohledně ukončení cenových stropů. Dále však uvádí, že u zákazníků se smlouvou končící v roce 2024 připravují řešení, které společnosti umožní dostat ceny také pod cenový strop. ČEZ pak i přes platnou fixovanou smlouvu svým klientům nabídne možnost přejít na levnější produkt s tříletou fixací a postupně klesající cenou. 

Závěr

Jak ceny elektřiny, tak ceny plynu jsou tedy v současné době nabízeny pod vládním stropem, který nepřesáhly dokonce po celý letošní rok. Výrok Petra Fialy tedy hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

Všechny prognózy jsou takové, že by ceny energie měly klesat.
iDNES.cz, 14. září 2023
Energetika
Pravda
Z dostupných prognóz trhu s energiemi vyplývá, že by ceny energií měly v průběhu tohoto i následujícího roku postupně klesat.

Burzovní ceny elektřinyplynu se začaly zvedat v roce 2021 především v důsledku pandemie covidu-19, respektive z důvodu nedostatečných zásob plynu a vysoké poptávky elektřiny, která byla způsobena oživením ekonomik po pandemii covid-19. K výraznému růstu cen pak následně došlo také v roce 2022 kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Ve zdražování však hrají roli i další faktory jako například růst cen emisních povolenek, které se promítají do nákladů dodavatelů nebo klimatické podmínky. Rekordní výše dosáhly ceny energií v létě 2022 kvůli zvýšené poptávce energie k chlazení. Zároveň se podle místopředsedy České elektroenergetické přenosové soustavy (ČEPS) Svatopluka Vnoučka snížila výroba energie ve vodních elektrárnách, což bylo zapříčiněno extrémním suchem.

Od ledna 2023 se nicméně ceny energií na burze začaly snižovat. Podle vyjádření Ministerstva průmyslu a obchodu byl tento trend způsoben především nahrazováním ruského plynu zkapalněným zemním plynem (LNG), snižováním spotřeby energií a také spouštěním provozu jaderných elektráren ve Francii. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) však na začátku letošního roku uvedl, že „vzhledem k dlouhodobým nákupním strategiím obchodníků s energiemi se klesající ceny budou v cenících obchodníků projevovat postupně.“ Zástupce vrchního ředitele energetiky a jaderných zdrojů René Neděla pak přiblížil, že se ceny energií nemění tak rychle, protože obchodníci nakupují energie dopředu.

Podle odborníků klesající ceny naznačují, že energetická krize končí. Už v únoru letošního roku se odborníci na konferenci s názvem Očekávaný vývoj odvětví energetiky v ČR a ve světě shodli na tom, že ceny elektřiny a plynu budou i nadále klesat. Pražská energetická burza PXE poté odhadla, že ceny energií na velkoobchodním trhu v roce 2024 klesnou o 25 % a v roce 2025 o dalších 20 %. Dodejme, že někteří dodavatelé v nedávné době skutečně začali zlevňovat.

V únoru sestupný trend burzovní ceny elektřiny na příští rok odhadla také Česká národní banka (ČNB). Jako důvody snížených cen uvedla energetické úspory, dodávky plynu zajištěné z alternativních zdrojů nebo zvýšené zapojení obnovitelných zdrojů energie.

Ekonomický deník však v září upozornil na to, že vláda zvažuje snížit celkový objem plateb na podporu obnovitelných zdrojů energie a přenést část zátěže zpět na spotřebitele. Výsledné náklady na elektřinu by proto nemusely výrazně klesnout. U plynu ale na základě prognózy firmy Centropol Energy odhaduje zlevnění až o 25 %.

Podle srpnových vyjádření analytiků by nicméně ceny energií v těchto týdnech měly prozatím stále klesat. Např. výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor uvedl, že ceny neovlivní ani nedávné výkyvy na trhu, jelikož je dodavatelé určují na základě dlouhodobé vývoje dodávky na příští rok. Ten přitom podle něj zůstává příznivý.

Z dostupných zdrojů tedy vyplývá, že by velkoobchodní ceny energií na burze měly postupně klesat. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

My jsme windfall tax nastavili na tři roky.
iDNES.cz, 14. září 2023
Ekonomika
Pravda
Vláda na podzim 2022 nastavila platnost tzv. windfall tax (neboli daně z mimořádných zisků) na tři roky, a to konkrétně na období let 2023–2025.

Premiér Petr Fiala odpovídá na otázku, co si myslí ohledně možného pokračování platnosti daně z neočekávaných či mimořádných zisků (tzv. windfall tax). Odpovídá, že vláda nastavila dobu jejího trvání na tři roky, a že změnu této doby kabinet neplánuje. V našem odůvodnění se tedy zaměříme na to, zdali je platnost této daně skutečně určena na tři roky.

Windfall tax

Připomeňme, že daň z nadměrných zisků neboli tzv. windfall tax (někdy také válečná daň) je mimořádná daň dočasného charakteru, která je v platnosti od ledna 2023. Podrobnosti o návrhu na její zavedení v České republice představil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v říjnu 2022. Ministerstvo se tehdy rozhodlo nepodat zcela nový návrh zákona, ale pouze předložit pozměňovací návrh (.docx) k projednávanému daňovému balíčku.

Daň funguje jako 60% přirážka ke stávající 19% dani z příjmů právnických osob, a jak český název daně napovídá, aplikuje se na nadměrný zisk (.docx, str. 9). Ministerstvo financí si jejím zavedením slibovalo získat nový zdroj příjmů pro řešení energetické krize a dopadů ruské agrese na Ukrajině (.pdf, str. 2).

Windfall tax je poté uvalena na oblasti ekonomiky a firmy, které generují „neočekávaně vysoké zisky bez vlastního přičinění“ (.pdf, str. 2). Konkrétně se daň vztahuje na firmy z oblasti výroby a obchodu s elektřinou a plynem, bankovnictví, těžby fosilních paliv a výroby a distribuce ropných a koksárenských produktů. Co se týče bank, povinnost zaplatit daň z neočekávaných zisků vzniká v případě, že u nich byly čisté úrokové výnosy v roce 2021 vyšší než 6 mld. Kč. U energetických podniků pak jejich čistý obrat v roce 2021 musel být vyšší než 2 miliardy korun (.pdf, str. 2).

Platnost daně

Podle schváleného daňového balíčku windfall tax skutečně platí po dobu tří let, a to konkrétně od roku 2023 až do roku 2025 (.pdf, str. 13). Resort financí ve své prezentaci k zavedení opatření zdůrazňoval, že daň nebude platit retroaktivně pro rok 2022 (.pdf, str. 4) – o této možnosti totiž vláda také uvažovala. Pro období let 2023 až 2025 se Fialův kabinet rozhodl i přes to, že EU doporučovala uplatnit windfall tax během let 2022 a 2023.

Dodejme, že ministr financí Zbyněk Stanjura v letošním srpnu uvedl, že vláda zváží, zdali bude daň z mimořádných zisků platit i v příštích dvou letech. Nejpozději do konce roku má totiž skončit zastropování cen energií, a podle Stanjury už tak příjmy z windfall tax nebudou potřeba. Proti tomuto návrhu se ale vymezili vládní Piráti. V září poté Česká televize zjistila, že bude s největší pravděpodobností dodržena původní platnost daně, tedy i na následující dva roky, jelikož se proti záměru postavila koaliční KDU-ČSL a také hnutí STAN.

Závěr

Vláda tedy na podzim 2022 nastavila platnost tzv. windfall tax na tři roky, a to konkrétně na období let 2023–2025. Možnost zkrátit působení tohoto opatření navrhoval pouze ministr financí Stanjura, nicméně i přes jeho záměr bude daň zřejmě platit až do konce zmíněného období. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

Ta daň z neočekávaných zisků se úplně neváže na inflaci, ona je vlastně spíš napojená na důsledky války na Ukrajině a dopady, které to potom mělo do všech možných sektorů.
iDNES.cz, 14. září 2023
Ekonomika
Energetika
Invaze na Ukrajinu
Pravda
Z materiálu Národní ekonomické rady vlády, který se zabýval zavedením daně z neočekávaných zisků vyplývá, že tato daň reaguje především na důsledky válečného konfliktu na Ukrajině. Ministr financí Stanjura k tomu uvedl, že pokud by nebylo „Putinovy agrese“, daň by nebyla potřeba.

Premiér Petr Fiala odpovídá na otázku, co si myslí o možném pokračování platnosti daně z neočekávaných či mimořádných zisků (tzv. windfall tax), a zdali by ji kromě bank a energetických společnosti neměly platit také další firmy, které ze zvyšování cen profitovaly. Předseda vlády poté upřesňuje, že se tato daň neodvíjí od inflace, ale je spíše reakcí na válku na Ukrajině a na její dopady.

Windfall tax

Daň z nadměrných zisků neboli tzv. windfall tax (někdy také válečná daň) je mimořádná daň dočasného charakteru, která je v platnosti od ledna 2023. Podrobnosti o návrhu na její zavedení v České republice představil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v říjnu 2022. Ministerstvo se tehdy rozhodlo nepodat zcela nový návrh zákona, ale pouze předložit pozměňovací návrh (.docx) k projednávanému daňovému balíčku.

Podle zmíněného návrhu se windfall tax vztahuje na firmy z oblasti výroby a obchodu s elektřinou a plynem, bankovnictví, těžby fosilních paliv a výroby a distribuce ropných a koksárenských produktů. V případě společností z bankovního sektoru se daň týká jen těch, u nichž byly čisté úrokové výnosy v roce 2021 vyšší než 6 mld. Kč. V případě podniků z oblasti energetiky se posuzují celé holdingy, přičemž jejich čistý obrat v roce 2021 musí být vyšší než 2 mld. Kč (.pdf, str. 2).

Zdanění funguje (.docx, str. 9) jako 60% přirážka ke stávající 19% dani z příjmů právnických osob, a jak český název daně napovídá, aplikuje se na nadměrný zisk. Podle schváleného daňového balíčku platí v letech 2023 až 2025 (.pdf, str. 3).

Daň z nadměrných zisků a válka na Ukrajině

V odůvodnění zmíněného pozměňovacího návrhu stojí, že nadměrný zisk představuje „nestandardní nebo nespravedlivý zisk, který nevzniká z důvodu inovací či poskytování kvalitnějších služeb zákazníkům, nýbrž např. v důsledku rychlého růstu úrokových sazeb nebo cen energií, které byly vyvolány mimořádnou okolností“ (.docx, str. 9). Jako jednu z těchto mimořádných okolností návrh označuje právě válečný konflikt.

Pozměňovací návrh se poté odvolává na pracovní materiál Národní ekonomické rady vlády (NERV), kde jsou uvedeny principy windfall tax (.pdf). V něm se píše, že mimořádnou situací byl prudký růst cen energií, který byl zesílený ruskou invazí na Ukrajině. Růst inflace byl pak považován za jeden z dopadů této války (str. 1). Dokument rovněž uvádí, že v českém prostředí je daň z nadměrných zisků obdobou daně z válečných zisků (str. 3).

Podle Ministerstva financí bylo zavedení této daně reakcí vlády na potřebu dodatečných příjmů pro státní rozpočet, které by pokryly vyplácení mimořádných výdajů spojených s kompenzacemi vysokých cen energií. V prezentaci k zavedení daně pak resort uvedl, že se jedná o dočasný zdroj příjmů pro řešení energetické krize a dopadů ruské agrese (.pdf, str. 2). Zbyněk Stanjura windfall tax okomentoval následovně: „Kdyby nebylo Putinovy agrese na Ukrajině a souvisejících dopadů hlavně v oblasti cen energií, o žádné mimořádné dani bychom se dnes nebavili. Válka ale generuje nové výdaje za stovky miliard korun a ty nemůžou jít jen na vrub schodku státního rozpočtu.“

Dodejme, že např. server iRozhlas o windfall tax mluví jako o dani, která má firmám „odčerpat mimořádné zisky vyvolané válkou Ruska na Ukrajině.“ Podle srpnového vyjádření resortu financí by měl stát letos díky této dani vybrat 64,5 miliardy korun. Ministerstvo tak zlepšilo svůj odhad z dubna, podle kterého mělo do státního rozpočtu přitéct o 20 mld. Kč méně.

Závěr

Upřesněme, že ačkoliv růst cen energií nastal již před začátkem invaze na Ukrajinu, jejich vysoká cena je zároveň jedním z dopadů této války. Z vládních materiálů nicméně vyplývá, že daň z nadměrných zisků reaguje primárně na dopady konfliktu na Ukrajině. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.