Petr Fiala
ODS

Petr Fiala

Na výdajové stránce by vrácení daně (z příjmu fyzických osob na úroveň před zrušením superhrubé mzdy, pozn. Demagog.cz) znamenalo, že všichni budou mít o 7 procent čisté mzdy méně.
iDNES.cz, 14. září 2023
Ekonomika

Tento výrok byl ověřen jako

Pravda

Zkrácené odůvodnění

Vrácením daně na úroveň před zrušením superhrubé mzdy by zaměstnanci s průměrnou mzdou přišli téměř o 7 %. Dopad na zaměstnance s nižší mzdou by však byl menší, výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Plné odůvodnění

Premiér Petr Fiala v rozhovoru odkazuje na podnět bývalého prezidenta Miloše Zemana přehodnotit snížení daně z příjmu fyzických osob, ke kterému došlo při zrušení superhrubé mzdy. Fiala návrat této daně na tehdejší úroveň odmítá a poukazuje na to, že pokud by k takovému kroku došlo, všichni lidé by přišli o 7 % čisté mzdy.

Superhrubá mzda

Ke zrušení superhrubé mzdy došlo v rámci daňového balíčku (.docx, str. 12) z prosince 2020. Novela č. 609/2020 Sb. zrušila superhrubou mzdu s účinností od začátku roku 2021 a nahradila ji dvěma sazbami daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 % a 23 %. Návrh novely v roce 2020 předložila tehdejší vláda Andreje Babiše (ANO) a při hlasování ve Sněmovně jej podpořili všichni tehdy přítomní poslanci ODS.

Superhrubou mzdou rozumíme základ pro výpočet daně z příjmů fyzických osob. Ke standardní hrubé mzdě se pro tento účel přičítaly odvody zaměstnavatele dotyčné osoby na sociální a zdravotní pojištění. Superhrubá mzda tedy představovala celkové náklady, které zaměstnavatel měsíčně vynaložil na svého zaměstnance. Byla zavedena během daňové reformy českých veřejných financí s účinností od roku 2008.

Sazba daně z příjmů sice u superhrubé mzdy činila 15 %, efektivní příjmové zdanění však bylo kvůli navýšenému základu daně vyšší, a to konkrétně 20,1 %. Pro příjmy přesahující čtyřnásobek průměrné měsíční (resp. 48násobek roční) mzdy se uplatňovala také tzv. solidární přirážka ve výši 7 %. Příjmy nad touto hranicí byly tedy zdaněny 22% sazbou.

Nový daňový balíček z konce roku 2020 ponechal 15% sazbu daně z příjmů, nyní se ale tato daň vypočítává pouze z hrubé, nikoliv ze superhrubé mzdy. Namísto solidární přirážky dnes zákon mluví přímo o dani 23 %, která se, stejně jako dříve, uplatní pro příjmy nad čtyřnásobkem průměrné hrubé měsíční mzdy.

Sleva na poplatníka

Kromě zrušení superhrubé mzdy byla v rámci daňového balíčku zvýšena také sleva na poplatníka. Ta představuje základní daňovou slevu, kterou může uplatnit každý poplatník daně z příjmů, tedy každá osoba, která má vlastní zdanitelné příjmy. Sleva se týká nejen všech zaměstnanců, ale také OSVČ nebo lidí pracujících na dohodu. O danou peněžní částku se jim snižuje daň z příjmů, což vede k lehce progresivnímu zdanění.

V roce 2020 činila sleva na poplatníka 24 840 Kč za rok (2 070 Kč na měsíc). V roce 2021 stoupla o 3 000 Kč na 27 840 Kč za rok. Součástí schváleného daňového balíčku bylo také zvýšení slevy o další 3 000 Kč na konečných 30 840 Kč v roce 2022 (2 570 Kč na měsíc). Zaměstnanec dále odvádí sociální a zdravotní pojištění ve výši 11 % své hrubé mzdy, tato položka zůstala nezměněna.

Měli by lidé o 7 % méně?

Superhrubá mzda se před jejím zrušením, tedy ještě v roce 2020, vypočítala vynásobením hrubé mzdy koeficientem 1,34. Odvody na sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavateli jsou totiž ve výši 34 % z vyplácené mzdy.

Podívejme se nyní na příklad člověka s hrubou mzdou 40 000 Kč (což přibližně odpovídá průměrné mzdě). Pokud bychom použili současnou slevu na poplatníka (2 570 Kč), odpovídala by nyní podle nového způsobu výpočtu čistá mzda částce 32 170 Kč. V případě navrácení daně z příjmu na úroveň roku 2020 by jeho čistá mzda (při použití současné slevy na poplatníka) činila 30 130 Kč, tj. téměř o 7 % méně.

V následující tabulce vidíme, že při použití stejné slevy na poplatníka by se snížila čistá mzda skoro o 7 % i pro zaměstnance, kteří pobírají hrubou mzdu ve výší 60 a 80 tisíc korun. Z tabulky také vyplývá, že lidí s nižší mzdou by se vrácením daně na úroveň před zrušením superhrubé mzdy dotklo v menší míře než těch s vyššími příjmy.

Závěr

Náš modelový příklad ukazuje, že zaměstnanci s hrubou mzdu ve výši 40, 60 a 80 tisíc Kč by při návratu daně z příjmu na úroveň roku 2020 přišli téměř o 7 %. Lidé, kteří pobírají 20 tisíc korun hrubého, by pak měli pouze o 5,9 % menší čistou mzdu. Zdaleka ne všichni zaměstnanci by tedy měli o 7 % čisté mzdy méně, jak tvrdí premiér Fiala, a jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Výrok jsme zmínili

Ilustrační obrázek k Vládní kroky očima premiéra
Petr Fiala
Ověřeno

Vládní kroky očima premiéra

iDNES.cz, 14. září 2023
Předseda vlády Petr Fiala v rozhovoru pro iDNES.cz zmínil, že aktivně nepodpoří manželství pro všechny. Kromě toho obhajoval kroky svého kabinetu jako např. nákup amerických letadel F-35...