Premiér Fiala dostal dotaz, zda půjde koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) společně do voleb do Evropského parlamentu (EP), které se budou konat v červnu příštího roku. Na to odpověděl, že bude rozhodnuto do konce září. Zmínil, že je podle něj toto uskupení úspěšným projektem, ve kterém se bude pokračovat na národní úrovni. Následně nicméně podotkl, že v europarlamentu jsou jednotlivé strany v různých frakcích, což „není jednoduché překonat“.

Frakce v Evropském parlamentu

Poslanci v Evropském parlamentu nejsou organizováni podle státní příslušnosti, ale dělí se do tzv. frakcí neboli politických skupin. Ty jsou tvořeny podobně smýšlejícími národními stranami, které voliči zvolili v různých členských státech. Někteří poslanci ovšem nejsou součástí žádné skupiny, a jde tak o nezařazené poslance. V současném volebním období (2019–2024) je Evropský parlament rozdělen na sedm frakcí.

Členové Evropského parlamentu, kteří byli v roce 2019 zvoleni za jednu ze stran současné vládní koalice SPOLU, nejsou součástí jedné frakce. Europoslanci za ODS patří do skupiny Evropských konzervativců a reformistů, oproti tomu poslanci za KDU-ČSL a TOP 09 (která v minulých volbách do EP kandidovala spolu se Starosty), jsou součástí Evropské lidové strany. Ta sdružuje konzervativní a liberálně-konzervativní politické strany, které podporují evropskou integraci.

Upřesněme, že od roku 2004 do roku 2009 byla ODS součástí frakce Evropské lidové strany, která byla v té době spojena s Evropskými demokraty. Po eurovolbách v roce 2009 založila spolu s britskými konzervativci, polskou stranou Právo a spravedlnost a dalšími ideově spřízněnými partnery novou skupinu, ve které se nachází dodnes. Evropští konzervativci a reformisté usilují o snižování byrokracie v EU a o její celkovou reformu. Odmítají přitom hlubší federalizaci EU a podporují suverenitu jednotlivých členských států.

Před posledními volbami do Evropského parlamentu v roce 2019 TOP 09 silně podporovala společnou evropskou integraci. Oproti tomu ODS chtěla, aby si členské státy mohly volit takovou hloubku integrace, která jim nejlépe vyhovuje. Jejich frakce se také profilovala jako opozice proti „eurofederalismu a tlačené integraci“. KDU-ČSL se pak ve svém programu o integraci nijak nezmiňuje (.pdf), avšak v dřívějších letech se profilovala jako strana podporující prohlubování integrace (.pdf, str. 37).

KDU-ČSL i TOP 09 zároveň podporovaly závazek přijmout v budoucnosti euro, kdežto ODS naopak razila svobodnou volbu ČR rozhodnout se o jeho přijetí či nepřijetí.

Závěr

Jednotlivé strany koalice SPOLU jsou tedy v Evropském parlamentu skutečně v odlišných frakcích. ODS má své zástupce ve skupině Evropských konzervativců a reformistů, zatímco TOP 09 a lidovci jsou součástí Evropské lidové strany. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.