Mluvilo se o něm (výhodnějším odchodu do předčasného důchodu pro některé profese, pozn. Demagog.cz) už několik let v minulosti, ale nikdy se to až na dvě výjimky – u zdravotnických záchranářů a hasičů – nerealizovalo.
O časnějším odchodu do penze pro náročné profese se skutečně mluví od roku 2016, kdy byl zaveden pro horníky. Slibovala jej i Babišova vláda, realizoval se ale zatím pouze pro záchranáře a hasiče, a to v r. 2022.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) mluví o důchodové reformě, kterou vláda představila v květnu letošního roku a jejíž součástí je mj. návrh na dřívější odchod do penze pro osoby pracující v náročných profesích. Jurečka pak v námi ověřovaném rozhovoru uvedl, že na konkrétních profesích, kterých se má změna týkat, se stále pracuje. Podle něj by ale mělo jít o pracovní pozice, „kde má práce kvůli okolním vlivům negativní dopad na lidské zdraví a kde ty vlivy nelze kompenzačními pomůckami rozumně eliminovat. To jsou například lidé pracující v hutnictví, jsou to pozice v náročných teplotních podmínkách, náročných fyzických podmínkách, zvedání a manipulace s těžkými břemeny, práce v podzemí za zvýšených teplot, fyzicky náročná práce, která znamená větší fyzické opotřebení“.
Již od května nicméně Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) i ministr Jurečka plánují, že se bude snížení důchodového věku za dobu odpracovanou v náročné profesi týkat osob ze třetí a čtvrté kategorie podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Ten stanovuje čtyři kategorie profesí podle míry výskytu rizika pro zdraví, přičemž konkrétní podmínky pro dělení upravuje vyhláška z roku 2003. Podle té se do první kategorie řadí profese s nepravděpodobným nepříznivým vlivem na zdraví, do druhé kategorie pak spadá práce s výjimečným nepříznivým vlivem na zdraví.
Ve třetí kategorii jsou zaměstnání, ve kterých jsou např. překračovány hygienické limity, nebo takové práce, u kterých se častěji vyskytují nemoci z povolání. Poslední, čtvrtá kategorie zahrnuje profese, kde jsou lidé vystaveni vysokému riziku ohrožení zdraví, které nelze zcela eliminovat ani používáním ochranných pomůcek. Uveďme, že o zařazení zaměstnání do třetí a čtvrté kategorie rozhoduje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, typicky tedy Ministerstvo zdravotnictví a krajské hygienické stanice. Konkrétní profese, které mají v budoucnu spadat do jednotlivých kategorií, by se podle MPSV ale ještě mohly měnit.
Výhodné předčasné penze pro některé profese
Vláda Bohuslava Sobotky předložila Poslanecké sněmovně už v listopadu 2015 novelu zákona (.pdf), která navrhovala zavést dřívější odchod do důchodu pro osoby zaměstnané v hlubinném hornictví (.pdf, str. 3 ze 34). Poslanci (.pdf) i senátoři návrh v první polovině roku 2016 schválili a změna nabyla účinnosti v říjnu téhož roku. Tato novela se však vztahuje pouze na ty, kteří začali v hornictví pracovat před 1. říjnem 2016.
Hnutí ANO se před sněmovními volbami v roce 2017 vyjádřilo, že hodlá prosadit „možnost dřívějšího odchodu do důchodu pro lidi pracující v náročných profesích“. Druhá vláda Andreje Babiše se ve svém programovém prohlášení z roku 2018 zavázala tento krok učinit.
V lednu 2019 sestavila tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) Komisi pro spravedlivé důchody, která byla vytvořena s cílem zajistit udržitelný důchodový systém, který by zaručoval „důstojné a spravedlivé důchody“. K hlavním tématům (.pdf, str. 1) Komise tehdy patřilo především „narovnání nižších důchodů žen, vdovských a vdoveckých důchodů a dřívější odchod do penze u tzv. fyzicky náročných profesí“.
Zmiňme, že vládní plán legislativních prací na rok 2020 počítal s tím, že bude vypracována novela zákona o důchodovém pojištění, která umožní „odchod z trhu práce pracovníkům, u nichž je zvýšená pravděpodobnost opotřebení a přitom omezené možnosti rekvalifikace před dosažením důchodového věku bez trvalého krácení starobního důchodu“ (.pdf, str. 12).
Na konci roku 2020 pak Komise pro spravedlivé důchody představila návrh důchodové reformy, podle nějž by mohli zaměstnanci v náročných profesích odejít do penze o jeden rok dříve za každých odpracovaných deset let (.pptx, str. 5). Náročné profese pak tento návrh definoval jako zaměstnání ze třetí a čtvrté kategorie, do kterých patří např. svářeči, brusiči nebo všeobecné sestry se specializací (.pdf, str. 1). Babišova vláda nicméně důchodovou reformu nakonec nerealizovala.
Záchranáři a hasiči
Návrh, který zaváděl dřívější odchod do penze pro Jurečkou zmiňované záchranáře (.docx), schválila Fialova vláda v září 2022 (.pdf). Krátce poté prošel i Poslaneckou sněmovnou. Návrh novely se původně vztahoval pouze na zdravotnické záchranáře, Senát jej nicméně vrátil dolní komoře s pozměňovacími návrhy, které se týkaly dřívějšího odchodu do penze i pro členy jednotek podnikových hasičských sborů. Poslanci tyto změny odsouhlasili (.pdf) v prosinci 2022 a novela nabyla účinnosti v lednu letošního roku.
Závěr
Brzký odchod do penze se tedy od roku 2016 týká i horníků. V následujících několika letech se o výhodnějších podmínkách odchodu do předčasného důchodu pro ostatní náročné profese skutečně hovořilo. Např. druhá vláda Andreje Babiše ve svém programovém prohlášení z roku 2018 slíbila, že připraví návrh dřívějšího odchodu do penze pro osoby ve fyzicky náročných zaměstnáních. Takový krok nicméně neučinila. Dřívější odchod do důchodu pro záchranáře a podnikové hasiče byl zaveden v roce 2022 během vlády Petra Fialy. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý s výhradou.
