Premiér Petr Fiala (ODS) odpovídá na otázku, co je dle jeho mínění největší problém České pošty. Podle něj si stát „dobře nedefinoval, co od ní chce, a to, co definoval, dostatečným způsobem neplatí“. Dále tvrdí, že podniku narůstá dluh, se kterým si nedokáže poradit, a kritizuje předchozí vládu Andreje Babiše, která dle Fialy tuto situaci ignorovala.

Česká pošta se v rámci svého hospodaření dostala poprvé do minusu v roce 2018, kdy vykázala ztrátu 275 milionů korun (.pdf, str. 10). V tomto případě se jednalo o celkový (konsolidovaný) výsledek hospodaření České pošty včetně dalších společností, které vlastní (.pdf, str. 57). Jan Hamáček (ČSSD) jako tehdejší ministr vnitra, do jehož gesce Česká pošta spadá, označil za důvod propadu nízkou výši plateb, které poště odvádí stát. Hamáček tehdy konstatoval, že stát by měl za tzv. základní poštovní služby platit více. Podle Hamáčkova vyjádření byl problém s příliš nízkou platbou ze strany státu dlouhodobý. 

Mezi další důvody finanční ztráty patřil také meziroční propad výnosů z listovních zásilek o 76 milionů korun a pokles zisku z prodeje majetku České pošty o dalších 226 milionů korun.

Jak ukazuje následující graf, v dalších letech se hospodářský výsledek dále propadal, s výjimkou roku 2021. Jak uvádí Česká pošta ve své zprávě o hospodářském výsledku za rok 2021, meziročně lepší výsledek, ačkoliv stále ve vysokých červených číslech, byl způsoben mj. prodejem dalšího dlouhodobého majetku. Tržby z prodeje majetku se totiž meziročně zvýšily z 490 milionů korun na 812 milionů korun. Podle České pošty se jednalo převážně o nepotřebné nemovitosti, například v Praze nebo na brněnském hlavním nádraží. S o něco lepším hospodářským výsledkem souvisí také fakt, že v roce 2021 pošta snížila počet kmenových zaměstnanců o 8,5 %. Na rozdíl od předcházejícího roku (.pdf, str. 11) pošta také v roce 2021 rozpustila část svých rezerv (.pdf, str. 8).

Zdroje dat: 2017 (.pdf, str. 10), 2018 (.pdf, str. 10), 2019 (.pdf, str. 10), 2020 (.pdf, str. 10), 2021 (.pdf, str. 7), 2022.

Obecně hospodaření pošty uškodila také pandemie onemocnění covid-19. Proto také pozorujeme více něž miliardový meziroční propad mezi rokem 2019 a 2020. Ačkoli pošta zaznamenala nárůst příjmů z vnitrostátních balíků z e-shopů zejména kvůli uzavření kamenných obchodů, tak se ale zároveň snížily výnosy z mezinárodních zásilek. Důvodem bylo omezení letecké přepravy. K poklesu pak došlo i v rámci tradičních služeb, například vnitrostátních listovních zásilek. Pandemie také zasáhla poštu skrze nutnost nákupu ochranných a desinfekčních prostředků nebo omezení provozu poboček. Je ale důležité zmínit, že pošta si v roce 2020 vedla lépe, než se původně předpokládalo. Očekávaná ztráta měla být až 1,77 miliardy korun, nakonec však dosáhla o 400 milionů lepšího výsledku. 

Hospodaření České pošty nepomohla ani situace ohledně státní platby za základní poštovní služby. Mezi roky 2018 a 2020 se český stát dostal do situace, kdy dlužil České poště 4,5 miliardy korun. Toto číslo dále stoupalo až na 6,8 miliard Kč, které stát České poště uhradil v roce 2022. Nutno podotknout, že aby stát mohl svůj dluh zaplatit, potřeboval schválení ze strany Evropské komise, která posuzovala, jestli tyto kompenzace za základní poštovní služby neporušovaly pravidla EU. Konkrétně Komise zkoumala, jestli daná státní podpora nezvýhodňovala Českou poštu před jinými společnostmi.

Někdejší premiér Andrej Babiš v roce 2019 původně předpokládal, že stát dluh splatí už během roku 2020. Kvůli tomu, že stát České poště peníze neposílal, si tento podnik musel u bank sjednat úvěry. Pošta později v roce 2022 oznámila, že po obdržení státních peněz bude moci tyto úvěry splatit. Pro úplnost doplňme, že podle České pošty částka až 1,5 miliardy Kč ročně, na kterou má ze zákona od státu nárok, podniku zcela nepokrývá náklady spojené s poskytováním základních poštovních služeb.

Co se tedy týče přímo vývoje zadluženosti České pošty, nejen vývoje ročních ztrát, je popis situace složitější. Zatímco v letech 2017 (.pdf, str. 55) až 2019 (.pdf, str. 58) neměla pošta žádné závazky k úvěrovým institucím (mimo svěřených prostředků třetích stran, .pdf, str. 36), v roce 2020 už se jednalo o 1,5 miliardy Kč (.pdf, str. 58) a v roce 2021 o více než 4 miliardy Kč (.pdf, str. 53). Tyto závazky souvisely především právě s úvěry, které si Česká pošta musela vzít kvůli výše zmiňovaným pozastaveným platbám od státu. Z veřejně dostupných zdrojů není zcela jasné, jakou část celkových úvěrů Česká pošta v roce 2022 přesně splatila. Na začátku dubna 2023 prozatímní ředitel České pošty Miroslav Štěpán řekl, že pošta „klíčové dluhy“ již zaplatila, a dodal, že stávající dluhy podle něj podnik nyní zvládá splácet.

Na závěr je dobré shrnout, že Česká pošta v letech 2018 až 2022 vždy hospodařila se ztrátou. Upřesněme, že i ztrátu lze zjednodušeně označit za „dluh“, který společnost musí nějakým způsobem vyrovnat. S výjimkou roku 2021 se roční ztráta v meziročním srovnání vždy prohlubovala. Dle odhadů má např. za rok 2022 finanční ztráta podniku činit o přibližně miliardu korun více než v předešlém roce. 

Co se týče přímo dluhů České pošty, velkou roli zde hrál fakt, že si pošta musela u úvěrových společností vypůjčit několik miliard korun především kvůli pozastaveným platbám od státu. V roce 2020 tak měla pošta závazky vůči úvěrovým institucím ve výši 1,5 mld. Kč, o rok později už zhruba 4 mld. Kč. Z těchto důvodů tak výrok hodnotíme jako pravdivý. Z vyjádření prozatímního ředitele pošty Miroslava Štěpána vyplývá, že po zpětném obdržení peněz od státu v roce 2022 podnik „klíčové dluhy“ splatil, stále má však další nesplacené úvěry.