Škrty, konsolidace, transformace

Premiér Petr Fiala odpovídá na dotaz, zda by vláda neměla zakročit a svými opatřeními snížit ceny některých potravin. Předseda vlády reaguje, že kabinet zasahuje „osvědčenými metodami“, a zmiňuje, že podle něj zasahování do cen „nevede k úspěchu“. Ceny benzínu pak uvádí jako příklad, kdy se vládní strategie ukázala jako správná, jelikož dle jeho tvrzení stojí nyní benzín stejně jako před začátkem ruské invaze na Ukrajinu. Navíc se dle Fialy Česko nepotýkalo s nedostatkem benzínu jako jiné země.

Cena benzínu

Vývoj cen benzínu zveřejňuje např. server Kurzy.cz, který vychází z dat společnosti CCS. Ta se zaměřuje mj. na poskytování tzv. tankovacích karet, které využívají především firmy, živnostníci a dopravci. Podle statistik CCS cena benzinu ještě na začátku prosince 2021 činila 37,03 korun za litr, na začátku února pak 36,36 Kč. Na začátku března 2022 – tedy již po zahájení ruské invaze – se zvýšila na 38,9 Kč/l. Upřesněme, že nejvyšších hodnot dosáhla cena benzínu v polovině března, v červnu a červenci, kdy se v některých dnech dokonce vyšplhala nad 47 Kč.

Jak nicméně ukazuje následující graf, začala cena během léta a podzimu klesat. Na začátku letošního dubna pak stál jeden litr benzínu 37,02 korun, tedy méně než např. na začátku prosince 2021, kdy cena dosahovala 37,03 korun za litr.

Dodejme, že podobný vývoj lze vidět také v přehledu CCS pro ceny nafty. Ty klesly pod hranici 35 korun za litr, nafta je tedy ještě levnější než v období před válkou.

Průměrné ceny benzínu zveřejňuje také Český statistický úřad (ČSÚ), který každý týden zjišťuje (.docx, str. 24) ceny u hlavních distributorů pohonných hmot v Česku. Podle jeho statistik činila průměrná cena Naturalu 95 v 15. týdnu letošního roku (tj. v pondělí 10. dubna) 37,55 Kč/l, o týden dříve to bylo rovných 37 Kč. Podobné hodnoty přitom cena benzínu dosahovala i na konci listopadu 2021 (v 47. týdnu), konkrétně se jednalo o 37,2 Kč/l.

Nedostatek benzínu v ostatních státech

V České republice opravdu nedocházelo k nedostatku pohonných hmot, který nastal v některých jiných zemích. Např. v Maďarsku byl benzín během loňského listopadu nedostatkový na čtvrtině čerpacích stanic. Na začátku prosince se pak maďarská ropná společnost MOL potýkala s částečným nedostatkem pohonných hmot téměř v celé své síti čerpacích stanic v zemi.

Příčinou nedostatku paliv v Maďarsku byl nízký dovoz způsobený cenovým stropem, který tamní vláda zavedla již v listopadu 2021 kvůli pandemii covidu-19 a také kvůli blížícím se volbám. Dodejme, že Maďarsko cenový strop na benzín a naftu zrušilo k 6. prosinci 2022.

Doplňme, že s nedostatkem pohonných hmot se na podzim 2022 potýkala například také Francie. Zde nicméně k nedostatku benzínu přispěla stávka zaměstnanců v rafineriích provozovaných ropnými společnostmi TotalEnergies a ExxonMobil. K podobné situaci došlo i v březnu letošního roku.

Závěr

Ceny benzínu v Česku byly na začátku dubna skutečně na podobné úrovni jako před začátkem války na Ukrajině, jak uvádí Petr Fiala. Ještě v prosinci 2021 dosahovaly 37,03 Kč za litr. Před vypuknutím invaze na začátku února 2022 činila cena 36,36 Kč za litr. Po následném růstu klesla v dubnu 2023 na 37,02 Kč. V České republice navíc nedošlo k nedostatku benzínu, který nastal např. v Maďarsku. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala odpovídá na dotaz, zda by vláda neměla zakročit a svými opatřeními tak snížit ceny některých potravin. Předseda vlády reaguje, že kabinet zasahuje „osvědčenými metodami“ a zmiňuje, že podle něj zasahování do cen „nevede k úspěchu“. Dále uvádí, že některé potraviny již zlevňují, přičemž celková meziměsíční inflace se měla zastavit.

Meziměsíční inflace vyjadřuje procentní změnu spotřebitelských cen v porovnání s předešlým měsícem. Upřesněme, že při výpočtu indexu spotřebitelských cen Český statistický úřad (ČSÚ) vychází z cen výrobků a služeb tzv. spotřebního koše, jehož část tvoří právě i potraviny (.pdf, str. 16–17; .pdf, str. 1).

V březnu meziměsíční inflace činila 0,1 %, přičemž v únoru spotřebitelské ceny meziměsíčně vzrostly o 0,6 %, a v lednu dokonce o 6 %. V kontextu prvních tří měsíců letošního roku tak lze říci, že se meziměsíční inflace „v podstatě zastavila“, jak uvádí Petr Fiala. Jak je však vidět na následujícím grafu, meziměsíční inflace se zcela zastavila také v prosinci 2022. Je vhodné doplnit, že následný nárůst na zmíněných 6 % byl podle ČSÚ významně ovlivněn ukončením úsporného tarifu, tj. příspěvků na náklady za energie, jejichž cena se do indexu spotřebitelských cen také promítá.

Co se týče ceny potravin, v březnu oproti předchozímu měsíci stoupla např. cena zeleniny o 5 %. U většiny základních potravin, u kterých Český statistický úřad (.pdf, str. 16–17, 35) průměrnou cenu monitoruje, se ovšem cena snížila. Jak ukazuje následující tabulka, jde např. o vepřovou pečeni, jogurt, vejce či máslo a sýry.

Celková meziměsíční inflace se tedy téměř zastavila – oproti únoru vzrostl index spotřebitelských cen v březnu pouze o 0,1 %. Ceny některých potravin pak podle ČSÚ skutečně poklesly. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Srovnáním cen potravin v Polsku a Česku se v polovině března 2023 zabýval např. server iDNES.cz. Podle jeho zjištění byla většina základních potravin v polských prodejnách řetězce Lidl levnější než v těch českých.

Z tabulky vidíme, že většina položek byla v Polsku výrazně levnější, a to i přesto, že na konci února cena potravin v Polsku meziročně stoupla o 18,4 %, což byl nejvyšší nárůst od roku 1996. Pouze řepkový olej byl v Polsku dražší než v České republice. Jednou z příčin nižších cen v Polsku je podle odborníků mj. tamní nulová DPH na základní potraviny, kterou Polsko zavedlo na začátku loňského roku. Příznivý vliv na výhodnost cen polských potravin pro české zákazníky může mít i levný zlotý.

Ve druhé polovině března porovnávaly ceny potravin v Polsku a České republice také Seznam Zprávy. I podle tohoto serveru byly potraviny v Polsku levnější – jednalo se např. o chléb, máslo, mléko, vejce či kuřecí maso. Stejně dopadl i další podobný test, který provedla redakce webu Měšec.cz 30. března. O tom, že jsou ceny většiny základních potravin v Polsku stále nižší než v Česku, informovala 23. dubna i zpravodajská stanice CNN Prima News.

Petr Fiala svůj výrok uvádí v souvislosti s tématem drahých potravin. Mluví o vládní snaze podpořit menší farmáře, jelikož ve srovnání s Evropou u nás, dle jeho vyjádření, dominují v zemědělství velké podniky. 

Srovnání České republiky a dalších zemí EU nabízí např. evropský statistický úřad Eurostat, který v minulém roce zveřejnil analýzu s názvem Zemědělské podniky a zemědělská půda v Evropské unii.

Podle těchto dat za rok 2020 představovaly dvě třetiny (63,7 %) celkového počtu všech zemědělských podniků v EU (z hlediska hodnoty standardní produkce) velmi malé a malé zemědělské podniky – tedy kategorie podniků s hodnotou produkce mezi 2 000 a 8 000 € ročně. Naproti tomu velké zemědělské podniky, které Eurostat vymezuje jako podniky s hodnotou produkce 250 000 € a více, představovaly 3,3 % z celkového počtu. Podobně je tomu i při porovnávání počtu podniků z hlediska velikosti rozlohy zemědělské půdy, na níž subjekt hospodaří.

Co se tedy týče početního zastoupení, je velkých zemědělských podniků v EU (i v ČR) pochopitelně méně než těch malých. Data Eurostatu však ukazují, že velké podniky odpovídaly za většinu celkové hodnoty zemědělské produkce EU.

Pro upřesnění – Český statistický úřad považuje (.pdf, str. 1) za „velké zemědělské podniky“ subjekty s roční produkcí 500 tisíc € a více. Následující graf proto zahrnuje i tuto kategorii.

Podle Eurostatu jsou v ČR velké podniky s produkcí nad 500 tisíc € zodpovědné za 79 % hodnoty české produkce. V tomto žebříčku se tak Česko nachází na druhé příčce hned za Dánskem. U většiny zemí EU se přitom podíl pohybuje pod 50 %.

Pokud budeme vycházet přímo z definic Eurostatu a srovnáme subjekty s produkcí nad 250 tisíc € ročně, odpovídá tento podíl u ČR 85 %. Ve většině unijních zemí hodnota nepřekračuje 60 %, průměr EU je pak 59 %.

Eurostat také zveřejnil data o rozloze půdy, kterou zemědělské podniky obhospodařují. Subjekty s půdou o rozloze 100 hektarů a více v České republice podle této statistiky v roce 2020 hospodařily na 86 % zemědělské půdy. Tato rozloha je nejvyšší kategorie, kterou Eurostat uvádí. V tomto žebříčku se tak Česko nachází na druhém místě hned za sousedním Slovenskem. Ve většině států EU se podíl pohybuje pod 60 %.

Pokud se podíváme na hodnocení českého zemědělství z pohledu velikosti zemědělských podniků, průměrná výměra jednoho podniku byla v roce 2020 podle Českého statistického úřadu 121 hektarů (.pdf, str. 1). Ke stejné hodnotě se lze dopočítat i při použití dat Eurostatu. Dle jeho údajů poté průměr v EU odpovídá jen přibližně 17 hektarů.

Velké zemědělské podniky se 100 a více hektary tedy podle dat Eurostatu v Česku hospodaří na 86 % celkové zemědělské půdy. Ve většině zemí EU je to přitom méně než 60 %. Velké podniky s roční produkcí nad 500 tisíc € jsou také v ČR zodpovědné za 79 % české zemědělské produkce, ve většině zemí se tento podíl pohybuje pod 50 %. Lze tak říci, že v ČR „dominují“ velké zemědělské podniky, jak uvádí Petr Fiala. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Úvodem zmiňme, že Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky (AMSP ČR) definuje rodinnou farmu jako: „polnohospodářskou výrobu, na které se svojí prací anebo majetkem podílejí nejméně dva členové rodiny a nejméně jeden z členů rodiny je držitelem příslušného osvědčení.“ V zákoně však dosud není rodinná farma definována a pohlíží se na ni stejně jako na velké agropodniky.

Vláda Petra Fialy v říjnu 2022 schválila nový Strategický plán společné zemědělské politiky na období let 2023–⁠2027 (.pdf), který stanovuje podmínky pro zemědělské dotace. Například na tzv. redistributivní platby, tedy platby na podporu prvních 150 hektarů (.pdf, str. 237–238), má jít nyní 23 % z celkových přímých plateb, místo 10 %, které dříve v plánu navrhovala ještě vláda Andreje Babiše. Tato změna výrazně podpoří menší zemědělce, tedy i rodinné farmy.

Zároveň byla stanovena maximální hranice dotace na 30 milionů korun na jeden projekt oproti předešlé hranici 150 milionů korun, což by mělo představovat „kompromis mezi potřebou podpory především malých a středních podniků a zachováním dílčí podpory i velkých podniků“ (.pdf, str. 636–637). Dodejme, že podpora menších a středních zemědělců je v souladu s požadavky Evropské komise, která český plán schválila na konci loňského listopadu.

Proti těmto změnám protestovala Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR. Svůj nesouhlas vyjádřili např. v září minulého roku před Kongresovým centrem v Praze, kde se sešli unijní ministři zemědělství a rybolovu. Hlavní kritika protestujících mířila k přesunu peněz směrem k malým farmářům. Protest naopak kritizovala Asociace soukromého zemědělství (ASZ) sdružující menší farmáře. Asociace změnu naopak vítá, protože předcházející dotační politika podle ní zvýhodňovala hlavně velké podniky.

Stejný postoj jako ASZ zaujal také Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který konstatoval (.pdf, str. 15–16), že předešlá vláda Andreje Babiše, navzdory strategiím Ministerstva zemědělství (.pdf) a evropského dotačního programu, pomáhala především velkým podnikům s milionovými zisky. Pro malé a střední podniky bylo v té době obtížné na základě kritérií Programu rozvoje venkova na období let 2014–2020 na dotace dosáhnout (.pdf, str. 15), a to i přesto, že to bylo cílem (.pdf) projektu.

Vláda Petra Fialy tedy schválila nový Strategický plán společné zemědělské politiky na období let 2023–⁠2027, díky čemuž má docházet k vyšší podpoře menších farmářů, tedy i rodinných farem. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Předseda vlády Petr Fiala v rozhovoru mluvil o srovnání cen potravin v České republice a Polsku. V této souvislosti redakce deníku Právo zmiňovala, že Fiala dříve na twitteru uváděl, že na ceny v ČR mají vliv „velcí hráči“ na českém trhu s potravinami (video, čas 3:13). Dotaz redakce poté směřoval konkrétně na to, jak chce vláda situaci řešit, na což Petr Fiala reagoval mj. slovy o jednání se zemědělci a potravináři.

Kvůli cenám potravin se premiér, společně s ministry financí, zemědělství a práce a sociálních věcí, sešel se zástupci Agrární a Potravinářské komory 2. února. Tématem jednání byly mj. vysoké ceny elektřiny a plynu, rostoucí náklady nebo i problém s nedostatkem pracovníků. Podle tiskové zprávy zástupci obou komor na schůzce „tlumočili zástupcům vlády oprávněné obavy zemědělců a potravinářů“ o jejich budoucí uplatnění na českém trhu.

Dále komory zmiňovaly, že ceny potravin navyšují dle nich neúměrně vysoké marže prodejních řetězců. „Spotřebitelé jsou tak nuceni šetřit a vyndávat z nákupních košíků kvalitní české potraviny, které vyměňují za levnější a předotované produkty dovezené ze zahraničí (…), a významně také snižují objem nakoupených potravin. Popsané skutečnosti ubírají zemědělským a potravinářským podnikům finanční prostředky, aby mohly investovat do inovací a nových technologií, zejména v souvislosti s energetickou soběstačností, a přivádějí je tak do tzv. začarovaného kruhu,“ uvádí k tomu společná tisková zpráva Agrární a Potravinářské komory.

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) následně inicioval vytvoření expertní skupiny, která se věnuje problematice vysokých cen potravin. V této skupině jsou jak zástupci Ministerstva zemědělství (například Státní zemědělská a potravinářská inspekce), tak i Ministerstva financí a Ministerstva průmyslu a obchodu, do jejichž kompetence spadají orgány pro regulaci cen (konkrétně Česká obchodní inspekce a Specializovaný finanční úřad).

Na první schůzi, která proběhla 21. března 2023, se skupina dohodla na pravidelném informování ohledně výsledků cenových kontrol, na jejichž základě mají být podnikány další kroky. Na druhé schůzi, která se odehrála 13. dubna 2023, byla skupina seznámena s výsledky 252 cílených kontrol. U tří čtvrtin z nich přitom kontrolní orgány zjistily porušení předpisů. Dodejme, že další schůze meziresortní skupiny se podle Ministerstva zemědělství uskuteční na konci dubna a bude se zabývat především cenami jablek.

Petr Fiala se tedy skutečně sešel se zástupci Agrární a Potravinářské komory za účelem řešení vysokých cen potravin v České republice. Zdeněk Nekula pak ze stejného důvodu založil meziresortní pracovní skupinu, která se této problematice věnuje. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala (ODS) v rozhovoru uvedl, že jeho kabinet převzal veřejné finance po předchozí vládě Andreje Babiše v „katastrofálním stavu“. Dále řekl, že současná vláda snížila výdaje státního rozpočtu během roku 2022 o 80 miliard korun. V našem odůvodnění se tedy zaměříme na to, zda Fialova vláda státní výdaje o tuto částku skutečně snížila.

Nejprve zmiňme, že minulá vláda Andreje Babiše plánovala na rok 2022 rozpočet s deficitem 376,6 miliard a s výdaji ve výši 1,928 bilionu Kč (.pdf, str. 4). Sněmovnou nicméně nakonec prošel až návrh státního rozpočtu, který předložil dolní komoře v únoru 2022 současný kabinet Petra Fialy. Ten přitom počítal s deficitem ve výši 280 mld. Kč a s výdaji, které dosahovaly 1,893 bilionu korun (.pdf, str. 4).

Fialova vláda následně 27. července 2022 schválila úpravu rozpočtu na rok 2022, v rámci níž navrhla zvýšit původní výši schodku o 50 miliard na celkových 330 miliard korun (.pdf, str. 1) a výdaje na 2,008 bilionu Kč. Výsledný deficit, který Sněmovna schválila na podzim 2022, nakonec kvůli pozměňovacím návrhům (.docx, .docx) některých vládních poslanců stoupl na 375 miliard korun. Plánované výdaje se přitom zvýšily na 2,053 bilionu Kč. Po dalších dílčích změnách se předpokládaná částka vyšplhala až na 2,061 bilionu (.xlsx, list Tiskové tab3).

Zdroj dat: Ministerstvo financí (.xlsx), Poslanecká sněmovna (.pdf; .pdf; .pdf)

Podle výsledku hospodaření za loňský rok dosáhly státní výdaje nakonec výše 1,985 bilionu korun, což je skutečně o přibližně 80 miliard Kč méně oproti rozpočtovému plánu (.xlsx, list Tiskové tab3). Výdaje se v tomto případě snížily o 76,17 mld. Kč. Podle Ministerstva financí nastala úspora výdajů kvůli menší realizaci společných programů Evropské unie a Česka a také kvůli nízké výplatě „podpory podnikům v energeticky náročných odvětvích“.

Petr Fiala má tedy pravdu v tom, že jeho vláda oproti konečnému rozpočtovému plánu na rok 2022 snížila výdaje takřka o 80 mld. korun. V porovnání s rokem 2021, ve kterém ještě působila Babišova vláda, nicméně celkové výdaje vzrostly o 77,9 miliard korun (.xlsx, list Tiskové tab3). Vláda Andreje Babiše v rozpočtu na rok 2022 navrhovala dokonce nižší výdaje než Fialova vláda ve verzi rozpočtu z července 2022, což předseda vlády opomíjí. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Návrh státního rozpočtu na rok 2023 (.pdf), který vláda Petra Fialy schválila na konci loňského září, počítá se schodkem 295 miliard Kč. Poslanecká sněmovna odsouhlasila návrh v listopadu 2022 a po podepsání prezidentem byl zákon o státním rozpočtu vyhlášen ve Sbírce zákonů.

Pro úplnost je ovšem vhodné uvést, že rozpočet nepočítá např. s mimořádnou valorizací důchodů, ke které dojde v červnu letošního roku. Kabinet Petra Fialy se v únoru kvůli snížení deficitu veřejných financí shodl (.pdf, str. 1) na úpravě parametrů této valorizace (.docx). Na základě této úpravy vzroste průměrná penze pouze o 760 Kč (.doc, str. 4) namísto 1 770 korun, o které by se zvýšila dle dřívějších pravidel. I tak ale výdaje na důchody vzrostou o 15 miliard Kč. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na konci března 2023 přesto uvedl, že vláda hodlá dodržet plánovaný schodek státního rozpočtu.

Ministerstvo financí nicméně v polovině dubna oznámilo, že státní rozpočet na letošní rok je chybný. Výnosy z tzv. windfall tax (tedy daně z neočekávaně velkých zisků), která byla zavedena v listopadu 2022, totiž původně rezort odhadl na přibližně 85 miliard korun. O stejné částce mluvil dříve i ministr financí Stanjura. Důvodová zpráva k jeho návrhu (.docx, str. 10) na zavedení této daně přesněji mluví o 84,8 mld. Kč. V současné době však ministerstvo příjmy z této daně odhaduje pouze na 40 miliard Kč.

Zbyněk Stanjura nicméně uvedl, že kromě menších příjmů by stát v letošním roce měl mít i nižší výdaje, a to kvůli nižším kompenzacím vysokých cen energií. Podle mluvčího resortu financí Tomáše Weisse tak změna příjmů neprohloubí deficit. „Pro účely udržení navrženého deficitu státního rozpočtu 295 miliard korun nicméně zůstává klíčové, aby mimořádné příjmy pokryly mimořádné výdaje, tedy aby jejich poměr zůstal rozpočtově neutrální, což aktualizované odhady ministerstva financí nyní potvrzují," dodal Weiss.

Dodejme, že odhad příjmů z windfall tax Národní rozpočtová rada (NRR) kritizovala již v říjnu 2022, kdy ve své tiskové zprávě uvedla: „NRR stejně jako v minulosti upozorňuje, že očekávané příjmy státního rozpočtu by měly být kalkulovány pouze na základě platných zákonů. (…) Předložený návrh rozpočtu kalkuluje s příjmy z odvodů výrobců energií a daně z mimořádných zisků, kdy ani pro jeden z těchto titulů neexistuje zákonný podklad, a ani nejsou známy konkrétní parametry.“

V návrhu státního rozpočtu na letošní rok tedy vláda skutečně počítá se schodkem ve výši 295 miliard korun. Ministerstvo financí sice uvedlo, že na příjmové stránce rozpočtu je tento plán chybný, podle Zbyňka Stanjury ale bude mít stát i nižší výdaje. Vláda i přes změnu příjmů plánuje dosažení schodku do 300 miliard tak, jako stojí v návrhu státního rozpočtu. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala v rozhovoru zmiňuje, že vláda na letošní rok sestavila rozpočet se schodkem 300 miliard korun, což je podle něj příliš vysoké číslo. Kvůli tomu si vláda údajně dala za cíl, že deficit rozpočtu na příští rok sníží o 1 % hrubého domácího produktu (HDP), tedy přibližně o 70 mld. Kč. V našem odůvodnění se tedy zaměříme na to, zdali některý z vládních představitelů takový závazek veřejně deklaroval.

Cíl ušetřit 70 mld. korun na výdajové stránce státního rozpočtu zmiňují vládní představitelé opakovaně. Nejprve o něm hovořil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v listopadu 2022, kdy zároveň upozornil, že se nejedná o závazek vlády, ale o jeho ideální představu, se kterou vstupuje do jednání. Schodek by se tak snížil o jedno procento hrubého domácího produktu (HDP).

Předseda vlády Petr Fiala pak ušetření 70 miliard korun přislíbil ve svém novoročním projevu. Prvního ledna letošního roku konkrétně uvedl, že „ministr financí připravuje návrh, jak snížit výdaje státu o 70 miliard korun. Tyto úspory by ale neměly zasáhnout naši armádu, výstavbu nových silnic a železnic, ani vzdělávání našich dětí“.

Také po bilanční návštěvě Ministerstva financí Petr Fiala 16. února 2023 řekl, že se vláda bude snažit snížit deficit státního rozpočtu pro příští rok o 70 mld. Vláda prý chce upravit daně, ale zároveň nezvyšovat celkové daňové zatížení. Rovněž hodlá upravit důchodový systém a snížit počet státních zaměstnanců. Předseda vlády i šéf resortu financí nicméně upozornili, že se jedná pouze o předběžné návrhy, protože vládní koalice zatím žádné opatření neschválila.

O tom, že chce vláda snížit schodek o 1 % HDP, tedy přibližně o 70 mld. Kč, mluvil Petr Fiala na konci března, dle jeho tehdejšího vyjádření by měl kabinet zveřejnit konsolidační balíček za „několik týdnů“. Zároveň dodal, že kabinet pracuje na důchodové reformě.

Doplňme, že dle dubnové makroekonomické predikce Ministerstva financí (.pdf) by měl HDP v roce 2023 být 7 475 miliard korun (str. 29), zmíněné jedno procento HDP by mělo tedy činit téměř 75 miliard.

Nutné je také dodat, že o návrzích úspor v současné době vládní pětikoalice stále jedná. Na finální podobě konsolidačního balíčku se chce dohodnout do 2. května s cílem posunout návrh do Poslanecké sněmovny začátkem června.

Úsporná opatření

Úspory může přinést např. návrh reformy daně z přidané hodnoty, kterou podle České televize připravil ministr financí Stanjura. Podle tohoto návrhu by mohly být současné tři sazby 10 %, 15 % a 21 % nahrazeny pouze základní sazbou 21 % a sníženou 14 %. Některé služby a zboží jako například vodné a stočné, točené pivo nebo vstupenky na kulturní a sportovní akce by se mohly z nejnižší sazby přesunout do té nejvyšší. O podobě návrhu, kterou Petr Fiala označil za uniklé interní analytické materiály, budou nicméně vládní strany dále jednat.

Jedním z úsporných opatření je i novela o nižší valorizaci důchodů, jež vstoupila v účinnost 20. března. Nová verze zákona do mimořádné valorizace započítává jen třetinu růstu reálných mezd. Dodejme, že kvůli této novele chystá opoziční hnutí ANO ústavní stížnost. Pro nutnost ústavního přezkumu se vyslovil i prezident Petr Pavel z důvodu její retroaktivity a projednání ve stavu legislativní nouze.

Další možná úsporná opatření (.pdf) vycházejí z doporučení Národní ekonomické rady vlády (NERV), které navrhuje např. konec státní podpory stavebního spoření, zrušení výchovného, zkrácení doby pobírání rodičovského příspěvku nebo snížení podpory v nezaměstnanosti.

Závěr

Vláda si skutečně dala za cíl snížit deficit státního rozpočtu pro příští rok o jedno procento HDP, tedy zhruba o 70 miliard korun. Petr Fiala se takto vyjádřil na konci letošního března. Již dříve jak on, tak i ministr financí Zbyněk Stanjura, hovořili o záměru snížit výdaje státního rozpočtu o 70 mld. Kč. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

O snížení daňové zátěže odhadem o 30 miliard korun letos hovoří vláda opakovaně. 7. února se o něm zmínil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a sám premiér Fiala o něm mluvil i 1. března na tiskové konferenci po jednání vlády.

Ministr financí v minulosti uvedl jako příklad nižší daňové zátěže snížení spotřební daně u benzínu a nafty, které by mělo dle odhadů Ministerstva financí rozpočty celkově připravit o 5,3 miliardy Kč. Snížení u benzinu bylo v účinnosti od 1. června do konce září 2022, snížení u nafty vláda následně prodloužila až do konce roku 2023.

Další z prosazených opatření, která daňovou zátěž snižují, je i zrušení části silniční daně, konkrétně pro osobní automobily, autobusy a nákladní vozy do 12 tun. Dle odhadů má zrušení daně přinést podnikatelům roční úsporu 4,2 miliardy Kč (.pdf, str. 30). Toto snížení nabylo účinnosti už v červenci 2022.

Současná vláda již v březnu minulého roku schválila definitivní zrušení EET, které následně prošlo i Sněmovnou. Zákon o zrušení zákona o evidenci tržeb nabyl účinnosti 1. ledna 2023. Ministerstvo financí pod vedením Zbyňka Stanjury v návrhu na zrušení EET (.pdf) uvedlo, že se kvůli němu předpokládá snížení inkasa daní (str. 21 ze 70). Konkrétně byla ztráta odhadnuta na 4,2 miliardy korun (str. 13 ze 70).

Dalším opatřením, o kterém se premiér i ministr financí v souvislosti se snižováním daňové zátěže zmiňovali, je navýšení limitu pro povinnou registraci k DPH a pro paušální daň z jednoho na dva miliony, které bylo součástí schváleného daňového balíčku s účinností od 1. ledna 2023. Negativní dopad na veřejné rozpočty Ministerstvo financí odhadovalo maximálně na 10 miliard Kč. Daňové změny se dotkly také zrychlení odpisů pro roky 2022 a 2023, které by podle Stanjury a důvodové zprávy k daňovému balíčku (.pdf, str. 40) mělo podnikatelům přinést v prvním roce 6,3 miliard a ve druhém 9 miliard Kč.

Windfall tax

Vláda ale daně pro některé firmy také zvyšovala, když zavedla tzv. windfall tax, neboli daň z neočekávaných zisků firem. Ta je v platnosti od ledna 2023. Podrobnosti o návrhu na její zavedení v České republice představil ministr financí Stanjura v říjnu 2022.

Podle zmíněného návrhu se windfall tax vztahuje na firmy z oblasti výroby a obchodu s elektřinou a plynem, bankovnictví, těžby fosilních paliv a výroby a distribuce ropných a koksárenských produktů. V případě společností z bankovního sektoru se daň týká jen těch, u nichž byly čisté úrokové výnosy v roce 2021 vyšší než 6 mld. Kč. V případě podniků z oblasti energetiky se posuzují celé holdingy, přičemž jejich čistý obrat v roce 2021 musí být vyšší než 2 mld. Kč (.pdf, str. 2).

Zdanění funguje jako 60% přirážka ke stávající 19% dani z příjmů právnických osob, a jak český název daně napovídá, aplikuje se na nadměrný zisk. Na rozdíl od výše uvedených daní se tak windfall tax netýká všech firem. Platit má podle schváleného daňového balíčku v letech 2023 až 2025 (.pdf, str. 3).

Závěr

Kabinet Petra Fialy tedy během roku 2022 prosadil několik opatření, jejichž dopad má dle odhadů snížit daňové zatížení pro menší a střední firmy v součtu přibližně o 30 miliard. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý. Nutné je ovšem uvést, že se jedná o předběžné odhady Ministerstva financí, definitivní dopad uvedených daňových změn se tak může lišit. 

Závěrem je třeba zmínit i to, že vláda kromě snižování daňové zátěže menších a středních firem zdanění jinde naopak zvyšovala prostřednictvím tzv. windfall tax, která je zaměřená na velké podniky s neočekávaně vysokým ziskem.

Premiér Petr Fiala zmiňuje 7% navýšení čisté mzdy v souvislosti se zrušením tzv. superhrubé mzdy, ke kterému došlo v rámci daňového balíčku (.doc, str. 12) z prosince 2020. Tato novela č. 609/2020 Sb. zrušila superhrubou mzdu s účinností od začátku roku 2021 a nahradila ji dvěma sazbami daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 % a 23 %. Návrh novely v roce 2020 předložila tehdejší vláda Andreje Babiše (ANO) a při hlasování ve Sněmovně jej podpořili všichni tehdy přítomní poslanci ODS.

Superhrubou mzdou rozumíme základ pro výpočet daně z příjmů fyzických osob. Ke standardní hrubé mzdě se pro tento účel přičítaly odvody zaměstnavatele dotyčné osoby na sociální a zdravotní pojištění. Superhrubá mzda tedy představovala celkové náklady, které zaměstnavatel měsíčně vynaložil na svého zaměstnance. Dodejme, že byla zavedena během daňové reformy českých veřejných financí s účinností od roku 2008.

Sazba daně z příjmů sice u superhrubé mzdy činila 15 %, efektivní příjmové zdanění však bylo kvůli navýšenému základu daně vyšší, a to konkrétně 20,1 %. Pro příjmy přesahující čtyřnásobek průměrné měsíční (resp. 48násobek roční) mzdy se uplatňovala také tzv. solidární přirážka ve výši 7 %. Příjmy nad touto hranicí byly tedy zdaněny 22% sazbou.

Nový daňový balíček z konce roku 2020 ponechal 15% sazbu daně z příjmů, nyní se ale tato daň vypočítává pouze z hrubé, nikoliv ze superhrubé mzdy. Namísto solidární přirážky dnes zákon mluví přímo o dani 23 %, která se, stejně jako dříve, uplatní pro příjmy nad čtyřnásobkem průměrné hrubé měsíční mzdy.

Sleva na poplatníka

Kromě zrušení superhrubé mzdy byla v rámci daňového balíčku zvýšena také sleva na poplatníka. Ta představuje základní daňovou slevu, kterou může uplatnit každý poplatník daně z příjmů, tedy každá osoba, která má vlastní zdanitelné příjmy. Sleva se týká nejen všech zaměstnanců, ale také OSVČ nebo lidí pracujících na dohodu. O danou peněžní částku se jim snižuje daň z příjmů, což vede k lehce progresivnímu zdanění.

V roce 2020 činila sleva na poplatníka 24 840 Kč za rok (2 070 Kč na měsíc). V roce 2021 stoupla o 3 000 Kč na 27 840 Kč za rok. Součástí schváleného daňového balíčku bylo také zvýšení slevy o další 3 000 Kč na konečných 30 840 Kč v roce 2022 (2 570 Kč na měsíc). Zaměstnanec dále odvádí sociální a zdravotní pojištění ve výši 11 % své hrubé mzdy, tato položka zůstala nezměněna.

Zbude lidem o 7 % více?

Superhrubá mzda se před jejím zrušením, tedy ještě v roce 2020, vypočítala vynásobením hrubé mzdy koeficientem 1,34. Odvody na sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavateli jsou totiž ve výši 34 % z vyplácené mzdy.

Podívejme se nyní na příklad člověka s hrubou mzdou 40 000 Kč (což přibližně odpovídá průměrné mzdě). Před zrušením superhrubé mzdy by jeho čistá mzda dosáhla 29 630 Kč. Pokud bychom použili stejnou slevu na poplatníka (2 070 Kč), odpovídala by podle nového způsobu výpočtu čistá mzda částce 31 670 Kč. To by bylo o 2 040 Kč, tj. o přibližně 6,9 %, více než před zrušením superhrubé mzdy.

Závěr

Zrušení superhrubé mzdy tedy předložila předchozí vláda Andreje Babiše, poslanci ODS jej však svým hlasováním podpořili. Co se týče 7% navýšení čisté mzdy, náš modelový příklad ukazuje, že zaměstnanec si po zrušení superhrubé mzdy (bez započítání změny daňové slevy na poplatníka) přilepšil o 6,9 %. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý.

Daň z přidané hodnoty (DPH) se řídí zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Ten stanovuje základní sazbu DPH 21 %, první sníženou sazbu 15 % a druhou sníženou sazbu 10 %. Druhou sníženou sazbu zavedla již vláda Bohuslava Sobotky v roce 2014, přičemž předkladatelem návrhu bylo Ministerstvo financí, které tehdy vedl Andrej Babiš.

Během první a druhé vlády Andreje Babiše došlo k několika změnám zákona o dani z přidané hodnoty. Novela č. 6/2019 Sb. přesunula do druhé, desetiprocentní, snížené sazby DPH pozemní a vodní pravidelnou hromadnou dopravu cestujících. Nejednalo se nicméně o návrh tehdejší vlády, ale o návrh skupiny poslanců z hnutí STAN (.pdf). Kabinet Andreje Babiše k navrhované změně zaujal nesouhlasné stanovisko (.pdf).

Novelou z června 2018, kterou předložila Babišova vláda, bylo do druhé snížené sazby DPH přeřazeno vícero položek, např. domácí péče o děti, staré, nemocné a zdravotně postižené občany, opravy obuvi, opravy kol, kadeřnické a holičské služby nebo mytí oken a čištění vnitřních prostor domácností. Jen některé z přesunutých položek přitom před touto změnou náleželo do první (15%) snížené sazby (.pdf, str. 16). Zmiňme, že touto novelou došlo také k přeřazení točeného piva konzumovaného v restauracích do druhé snížené sazby.

Vláda v květnu 2020 Poslanecké sněmovně předložila návrh novely zákona o dani z přidané hodnoty. Ten sice poslanci schválili, novela ovšem nepřesouvala položky ze snížené 15% sazby do 10% (.pdf). Vládou navržená novela č. 609/2020 Sb. pak do první, patnáctiprocentní, snížené sazby DPH zařadila zpracování komunálního odpadu.

Předešlá vláda Andreje Babiše tedy skutečně přesunula některé položky z první (15%) do druhé (10%) snížené sazby např. služby mytí oken, čištění vnitřních prostor domácností nebo domácí péči o děti a nemocné osoby. Dvě snížené sazby byly nicméně zavedeny již vládou Bohuslava Sobotky v roce 2014. Předkladatelem nicméně tehdy bylo Ministerstvo financí v čele s Andrejem Babišem. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Premiér Petr Fiala v rozhovoru pro Právo hovořil mimo jiné o tom, jak je v současnosti nastaven systém daně z přidané hodnoty (DPH). V tomto kontextu kritizoval vládu Andreje Babiše, která podle něj přesouvala položky mezi různými sazbami náhodně a chaoticky. Některé položky jsou pak dle premiéra Fialy dokonce ve více sazbách, na což poukazuje na příkladu piva.

Podle zákona o dani z přidané hodnoty v současné době v České republice existují tři sazby – základní ve výši 21 % a dvě snížené 15 % a 10 %.

Do 10% (druhé snížené) sazby spadají mimo jiné také stravovací služby a podávání nápojů. Do této kategorie nejsou zařazeny alkoholické nápoje. Výjimku nicméně tvoří právě točené pivo (kód nomenklatury celního sazebníku 2203 00 10: pivo ze sladu v nádobách o obsahu převyšujícím 10 litrů), které tedy podléhá 10% sazbě DPH, pokud je konzumováno v restauračním zařízení. Nicméně pokud si točené pivo chce zákazník odnést domů, platí na něj 21% daň.

Do základní 21% sazby patří také balené pivo. Nealkoholické pivo se pak, jako ostatní nealkoholické nápoje, řadí do první snížené sazby (15 %), pokud není podáváno v restauračním zařízení. Nealkoholické pivo podávané v restauraci je zařazeno do druhé snížené sazby (10 %).

Doplňme, že novelu, která točené pivo konzumované v restauracích přesunula do druhé snížené sazby, předložila v červnu 2018 vláda Andreje Babiše.

Na závěr shrňme, že alkoholické i nealkoholické pivo spadá do dvou sazeb DPH, přičemž točené pivo konzumované v restauračních zařízeních skutečně podléhá snížené 10% sazbě. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala mluví o možnosti změn v sazbách daně z přidané hodnoty (DPH) a zmiňuje, že se vede veřejná debata o možném zjednodušení systému. V této souvislosti také poukazuje na postoj ODS z minulosti: „Možná bych mohl připomenout i program ODS, kdy jsme my dlouhodobě usilovali o jednu sazbu DPH kvůli zjednodušení daňového systému. Pak jsme uznali, že v našich podmínkách to je těžko realizovatelné, ale pořád si stojíme za tím, že sazby DPH mají být přehledné a srozumitelné, aby si s nimi pořád někdo nehrál.“ V následujících odstavcích se proto zaměříme nato, jestli ODS v minulosti skutečně usilovala o zavedení jediné sazby DPH.

ODS navrhovala (.pdf, str. 9) sjednotit sazby daně z přidané hodnoty do jedné 15 % sazby už v programovém prohlášení před volbami do Poslanecké sněmovny v červnu 2002. Kromě DPH ODS zamýšlela sjednotit také daň z příjmu právnických a fyzických osob, a to rovněž na 15 %. Tento záměr se následně opakuje (.pdf, str. 16) v Resortní koncepci ODS „Modrá šance pro Českou republiku“ z prosince 2004.

Jednotnou 15 % sazbu DPH a daň z příjmu právnických a fyzických osob slibovala ODS (.pdf, str. 5) i v programovém prohlášení před sněmovními volbami v roce 2006. Po těchto volbách se ODS dostala do vlády a tento slib se jí následně podařilo částečně splnit, když kabinet Mirka Topolánka v dubnu 2007 představil daňovou reformu, která vstoupila v účinnost v lednu 2008 jako zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů. Součástí tohoto zákona byla rovná 15 % daň z příjmu právnických a fyzických osob, namísto předchozích 12–32 %.

Ve volbách do dolní komory v roce 2010 ODS slibovala (.pdf, str. 16) zjednodušení daňového systému. O změně DPH se program nezmiňoval. Tehdejší stranický předseda Mirek Topolánek nicméně v lednu 2010 uvedl, že v případě volebního vítězství chce ODS prosazovat jednu sazbu DPH, a to ve výši 17 %.

Vláda Petra Nečase poté na začátku roku 2011 navrhovala zavést 20 % jednotnou sazbu DPH. V březnu se pak vládní koalice složená z ODS, TOP 09 a Věcí veřejných dohodla, že od 1. ledna 2013 dojde ke sjednocení DPH do jedné sazby ve výši 17,5 %. Namísto jednotné sazby se však od tohoto data zvedly tehdejší dvě 14 % a 20 % sazby o jeden procentní bod z důvodu nestabilní ekonomické situace.

Před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2013, po kterých vládu sestavila ČSSD společně s ANO a KDU-ČSL, ODS ve svém programovém prohlášení jednotnou sazbu DPH neprosazovala. Naopak uvedla, že nepovažuje žádné změny v DPH za nutné (.pdf, str. 4). V roce 2014 ODS pouze v dokumentu s názvem Čtrnáct tezí zmínila úmysl snížit základní sazbu DPH (.pdf, str. 1). Nutno dodat, že od ledna 2015 se ke stávajícím dvěma sazbám přidala ještě druhá snížená 10 % sazba, kterou prosadila tehdejší vládní koalice.

Ve sněmovních volbách v roce 2017 ODS ve svém programovém prohlášení neměla záměr prosadit jednotnou sazbu DPH (.pdf). Uvedla jen, že v případě výhry ve volbách zavede dvě sazby DPH: 10 % na potraviny a vybrané služby a 19 % na ostatní zboží a služby (.pdf, str. 6). Tyto volby však vyhrálo hnutí ANO a ODS zůstala v opozici.

Do posledních voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2021 šla ODS spolu s KDU-ČSL a TOP 09 v koalici SPOLU. V programovém prohlášení (.pdf) není zmíněný záměr zavést jednotnou sazbu DPH. Program pouze hovoří o snížení DPH na ekologické výroby (str. 9) a u výstavby či rekonstrukce bytů (str. 27).

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) od letošního ledna hovoří o reformě daně z přidané hodnoty, která by sjednotila 10 % a 15 % sazbu daně na 13 nebo 14 %. S tímto plánem souhlasila TOP 09, ostatní členové vládní koalice měli vůči návrhu zdrženlivý postoj. Česká televize poté v dubnu informovala, že Zbyněk Stanjura připravil návrh daňové reformy, podle kterého by mohly být současné tři sazby 10 %, 15 % a 21 % nahrazeny pouze základní sazbou 21 % a sníženou 14 %. O podobě návrhu, kterou Petr Fiala označil za uniklé interní analytické materiály, budou nicméně vládní strany dále jednat.

ODS tedy v minulosti ve svých programových prohlášeních slibovala zavedení jednotné sazby daně z přidané hodnoty. Takový závazek obsahoval např. program před sněmovními volbami v roce 2002 a 2006. Před volbami do dolní komory v roce 2010 se program o jednotné sazbě DPH nezmiňoval, ovšem slib učinil tehdejší předseda strany Topolánek. Od té doby již ODS o sjednocení sazby DPH neusiluje. Petr Fiala však v kontextu výroku zmiňuje, že strana později uznala, že by sjednocení sazby bylo nerealizovatelné, zjevně tak naráží na starší minulost. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Vláda o transformaci České pošty jednala 22. března 2023, kdy ji ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) seznámil s předběžnými parametry. Přesný plán by však měl být hotový až na konci letošního června. Hlavní transformační rámec by měl být nastaven tak, že dojde k oddělení státních a komerčních služeb. Právní forma komerční části podniku se pak změní na akciovou společnost, která ovšem zůstane ve 100% vlastnictví státu. Uveďme, že celková přeměna České pošty má stát více než osm miliard korun

Součástí transformace (nikoliv však její jedinou částí, jak upozornil ministr vnitra Rakušan) je také zrušení 300 poštovních poboček (.xlsx) po celé České republice, které vláda schválila 12. dubna. Snížení počtu poboček pak nejvíce zasáhne Moravskoslezský kraj, jehož obyvatele čeká uzavření více než 50 provozoven.

Dodejme, že o tom, které konkrétní pobočky se zruší, rozhodla Česká pošta v návaznosti na parametry upravené Českým telekomunikačním úřadem. Po vydání námi ověřovaného rozhovoru pošta ještě změnila seznam poboček, které se chystá uzavřít. Celkem jich má stále zaniknout 300, nicméně některé pobočky, které se původně měly zavřít, podnik ponechá otevřené. Místo nich naopak skončí provozovny, které v původním seznamu nebyly.

K uzavření provozoven dojde na základě změny v legislativě. Tu shrnuje webová stránka České pošty následovně: „Nově tak každá obec s počtem obyvatel nad 2500 nemusí mít poštu v docházkové vzdálenosti do dvou kilometrů, ale nově do tří. V pobočkové praxi České pošty to znamená, že z nynějších 3200 pošt bude po změně legislativy 300 nepovinných a ty Česká pošta z ekonomických důvodů zruší bez náhrady.“ Rušení poboček se netýká obcí, kde sídlí jediná pobočka pošty.

Doplňme, že dlouhodobá finanční situace České pošty je hlavním důvodem transformace. Jen za minulý rok byla společnost ve ztrátě 1,5 miliardy korun. Zároveň v posledních letech klesá zájem o využívání poštovních služeb – Česká pošta uvádí, že za posledních pět let zaznamenala 40% pokles zájmu o tradiční poštovní služby.

Kabinet Petra Fialy tedy 12. dubna schválil snížení poboček České pošty ze současných 3200 na 2900. Již v březnu navíc jednal o transformaci podniku, kterou představil ministr vnitra Vít Rakušan, přičemž vláda jeho plán podpořila. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala mluví o rušení poboček České pošty, které vláda schválila 12. dubna. Česká pošta zruší 300 poboček (.xlsx) ze současných 3 200. K uzavření vybraných poboček pak dojde 1. července 2023 a dotkne se převážně obcí, které mají poboček České pošty vícero.

Návrh na snížení počtu provozoven vládě předložil Český telekomunikační úřad (ČTÚ), který snížení odůvodňoval trvale klesajícím zájmem o poštovní služby. Dodejme, že už ve výroční zprávě za rok 2021 ČTÚ psal, že úřad „dlouhodobě eviduje pokles počtu poštovních zásilek a poštovních poukázek podaných v rámci základních služeb“ (.pdf, str. 34). ČTÚ následně podle zákona 29/2000 Sb., o poštovních službách, navrhl zrušení určitých poboček.

Seznam konkrétních poboček, které budou zrušeny, zveřejnila Česká pošta na konci března. Ta zrušené provozovny vybrala v návaznosti na parametry upravené ČTÚ, a to „podle návštěvnosti klientů, podle počtu uskutečněných transakcí, ekonomické rentability svého provozu a podle kritérií, jež jsou důležitá z pohledu klienta, jako jsou např. bezbariérový vstup nebo dostupnost MHD.“ Kabinet Petra Fialy na základě návrhu ČTÚ rozhodl o snížení počtu poboček České pošty až později, konkrétně 12. dubna (.pdf).

Podle České pošty byly vybrány ty pobočky, jejichž zrušení neohrozí pokrytí základních služeb tak, jak je definuje ČTÚ. Tyto parametry jsou pak stanoveny ve vyhlášce 464/2012 Sb., která například přikazuje přítomnost pošt v obcích nad 2 500 obyvatel, či maximální dojezdovou vzdálenost k poště na 10 km.

Předseda vlády Petr Fiala tedy správně uvádí, že seznam rušených pošt nevytváří vláda, ale Česká pošta ve spojení s Českým telekomunikačním úřadem, který poštovní trh reguluje. Návrh na snížení počtu poboček pak Fialově kabinetu předložil ČTÚ. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala o pobočkách pošty hovoří v souvislosti s plánovaným rušením tří set z nich. Zmiňuje, že se provozovny nenachází v každé obci a uvedenými čísly argumentuje, že poštovní služby budou pro občany zajištěny i po zrušení některých poboček, jelikož dle něj již v současné době „nadpoloviční většina obcí žádnou pobočku dlouhodobě nemá, a přesto jsou poštovní služby nějak zajišťovány.“

Podle Českého úřadu zeměměřického a katastrálního je v České republice skutečně více než šest tisíc obcí. Součet všech obcí je konkrétně 6254. Dodejme, že se jedná o číslo bez čtyř vojenských újezdů, které jsou na stránkách úřadu rovněž evidovány.

V současnosti má Česká pošta 3200 poboček, přičemž kvůli legislativním změnám, které kabinet Petra Fialy schválil, se počet provozoven od 1. července letošního roku sníží na 2900. To, že svou pobočku skutečně nemá každá obec, lze vidět na mapě všech poboček a partnerských výdejních míst České pošty, kterou lze nalézt na jejím webu. Z mapy je taktéž patrné, že především větší města mají poboček více. Právě jich se má plánované rušení dotknout nejvýrazněji.

V Česku je tedy skutečně více než 6000 obcí a přibližně 3000 poboček České pošty, přičemž její provozovny nejsou v každé obci, jak správně uvádí předseda vlády Fiala. V řadě městech je navíc poštovních poboček hned několik. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala (ODS) odpovídá na otázku, co je dle jeho mínění největší problém České pošty. Podle něj si stát „dobře nedefinoval, co od ní chce, a to, co definoval, dostatečným způsobem neplatí“. Dále tvrdí, že podniku narůstá dluh, se kterým si nedokáže poradit, a kritizuje předchozí vládu Andreje Babiše, která dle Fialy tuto situaci ignorovala.

Česká pošta se v rámci svého hospodaření dostala poprvé do minusu v roce 2018, kdy vykázala ztrátu 275 milionů korun (.pdf, str. 10). V tomto případě se jednalo o celkový (konsolidovaný) výsledek hospodaření České pošty včetně dalších společností, které vlastní (.pdf, str. 57). Jan Hamáček (ČSSD) jako tehdejší ministr vnitra, do jehož gesce Česká pošta spadá, označil za důvod propadu nízkou výši plateb, které poště odvádí stát. Hamáček tehdy konstatoval, že stát by měl za tzv. základní poštovní služby platit více. Podle Hamáčkova vyjádření byl problém s příliš nízkou platbou ze strany státu dlouhodobý. 

Mezi další důvody finanční ztráty patřil také meziroční propad výnosů z listovních zásilek o 76 milionů korun a pokles zisku z prodeje majetku České pošty o dalších 226 milionů korun.

Jak ukazuje následující graf, v dalších letech se hospodářský výsledek dále propadal, s výjimkou roku 2021. Jak uvádí Česká pošta ve své zprávě o hospodářském výsledku za rok 2021, meziročně lepší výsledek, ačkoliv stále ve vysokých červených číslech, byl způsoben mj. prodejem dalšího dlouhodobého majetku. Tržby z prodeje majetku se totiž meziročně zvýšily z 490 milionů korun na 812 milionů korun. Podle České pošty se jednalo převážně o nepotřebné nemovitosti, například v Praze nebo na brněnském hlavním nádraží. S o něco lepším hospodářským výsledkem souvisí také fakt, že v roce 2021 pošta snížila počet kmenových zaměstnanců o 8,5 %. Na rozdíl od předcházejícího roku (.pdf, str. 11) pošta také v roce 2021 rozpustila část svých rezerv (.pdf, str. 8).

Zdroje dat: 2017 (.pdf, str. 10), 2018 (.pdf, str. 10), 2019 (.pdf, str. 10), 2020 (.pdf, str. 10), 2021 (.pdf, str. 7), 2022.

Obecně hospodaření pošty uškodila také pandemie onemocnění covid-19. Proto také pozorujeme více něž miliardový meziroční propad mezi rokem 2019 a 2020. Ačkoli pošta zaznamenala nárůst příjmů z vnitrostátních balíků z e-shopů zejména kvůli uzavření kamenných obchodů, tak se ale zároveň snížily výnosy z mezinárodních zásilek. Důvodem bylo omezení letecké přepravy. K poklesu pak došlo i v rámci tradičních služeb, například vnitrostátních listovních zásilek. Pandemie také zasáhla poštu skrze nutnost nákupu ochranných a desinfekčních prostředků nebo omezení provozu poboček. Je ale důležité zmínit, že pošta si v roce 2020 vedla lépe, než se původně předpokládalo. Očekávaná ztráta měla být až 1,77 miliardy korun, nakonec však dosáhla o 400 milionů lepšího výsledku. 

Hospodaření České pošty nepomohla ani situace ohledně státní platby za základní poštovní služby. Mezi roky 2018 a 2020 se český stát dostal do situace, kdy dlužil České poště 4,5 miliardy korun. Toto číslo dále stoupalo až na 6,8 miliard Kč, které stát České poště uhradil v roce 2022. Nutno podotknout, že aby stát mohl svůj dluh zaplatit, potřeboval schválení ze strany Evropské komise, která posuzovala, jestli tyto kompenzace za základní poštovní služby neporušovaly pravidla EU. Konkrétně Komise zkoumala, jestli daná státní podpora nezvýhodňovala Českou poštu před jinými společnostmi.

Někdejší premiér Andrej Babiš v roce 2019 původně předpokládal, že stát dluh splatí už během roku 2020. Kvůli tomu, že stát České poště peníze neposílal, si tento podnik musel u bank sjednat úvěry. Pošta později v roce 2022 oznámila, že po obdržení státních peněz bude moci tyto úvěry splatit. Pro úplnost doplňme, že podle České pošty částka až 1,5 miliardy Kč ročně, na kterou má ze zákona od státu nárok, podniku zcela nepokrývá náklady spojené s poskytováním základních poštovních služeb.

Co se tedy týče přímo vývoje zadluženosti České pošty, nejen vývoje ročních ztrát, je popis situace složitější. Zatímco v letech 2017 (.pdf, str. 55) až 2019 (.pdf, str. 58) neměla pošta žádné závazky k úvěrovým institucím (mimo svěřených prostředků třetích stran, .pdf, str. 36), v roce 2020 už se jednalo o 1,5 miliardy Kč (.pdf, str. 58) a v roce 2021 o více než 4 miliardy Kč (.pdf, str. 53). Tyto závazky souvisely především právě s úvěry, které si Česká pošta musela vzít kvůli výše zmiňovaným pozastaveným platbám od státu. Z veřejně dostupných zdrojů není zcela jasné, jakou část celkových úvěrů Česká pošta v roce 2022 přesně splatila. Na začátku dubna 2023 prozatímní ředitel České pošty Miroslav Štěpán řekl, že pošta „klíčové dluhy“ již zaplatila, a dodal, že stávající dluhy podle něj podnik nyní zvládá splácet.

Na závěr je dobré shrnout, že Česká pošta v letech 2018 až 2022 vždy hospodařila se ztrátou. Upřesněme, že i ztrátu lze zjednodušeně označit za „dluh“, který společnost musí nějakým způsobem vyrovnat. S výjimkou roku 2021 se roční ztráta v meziročním srovnání vždy prohlubovala. Dle odhadů má např. za rok 2022 finanční ztráta podniku činit o přibližně miliardu korun více než v předešlém roce. 

Co se týče přímo dluhů České pošty, velkou roli zde hrál fakt, že si pošta musela u úvěrových společností vypůjčit několik miliard korun především kvůli pozastaveným platbám od státu. V roce 2020 tak měla pošta závazky vůči úvěrovým institucím ve výši 1,5 mld. Kč, o rok později už zhruba 4 mld. Kč. Z těchto důvodů tak výrok hodnotíme jako pravdivý. Z vyjádření prozatímního ředitele pošty Miroslava Štěpána vyplývá, že po zpětném obdržení peněz od státu v roce 2022 podnik „klíčové dluhy“ splatil, stále má však další nesplacené úvěry. 

Ministerstvo financí a Generální finanční ředitelství 11. dubna 2023 oznámily, že k 1. červenci letošního roku plánují zrušit 77 územních pracovišť finančních úřadů. Podle zmíněných institucí má tímto krokem postupně dojít k zefektivnění státní správy.

Z celkového počtu rušených pracovišť jich 56 nyní operuje v omezeném režimu 2+2, což znamená, že dva zaměstnanci ze svých stálých úřadů přijíždějí na pracoviště na dva dny v týdnu. Ze současných 201 územních pracovišť finančních úřadů tak funguje právě 56 – 23 již od roku 2016, zbylých 33 pracovišť bylo do principu 2+2 převedeno v roce 2020. Aktuální rušení pracovišť se tedy dotkne všech úřadů, které v režimu 2+2 fungují.

Zmiňme, že dřívější rozšíření systému 2+2 z roku 2020 bylo motivováno snahou snížit provozní výdaje Finanční správy. V tehdejším oznámení o převedení úřadů do optimalizovaného režimu Finanční správa uvedla, že k tomu, aby úřady fungovaly efektivně, je nutné přizpůsobit jejich strukturu reálné – tj. snížené – poptávce. Úřad tehdy dodal, že i přes zavedení omezení bude zachována dostupnost služeb. 

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v dubnu za tři hlavní důvody pro nynější rušení územních pracovišť označil (video, čas 1:28) úspory, nízkou vytíženost pracovišť a schopnost „nabídnout jinou alternativu“ pro obyvatele dotčených obcí a měst. Stanjura také řekl, že tyto kroky v příštích třech letech ušetří až 150 milionů korun.

Tisková zpráva Ministerstva financí dále uvádí, že podle provedené analýzy daňoví poplatníci už nyní služby pracovišť v režimu 2+2 „příliš nevyužívají a prakticky je nenavštěvují“. Služby, které lidé na těchto pobočkách stále vyhledávají, souvisí dle ministerstva především s podáváním přiznání k dani z nemovitých věcí a přiznání k dani z příjmu. Zde je dobré upřesnit, že termín pro podání přiznání k dani z nemovitých věcí připadá na konec ledna, základní termín u přiznání k dani z příjmu na přelom března a dubna. Větší zájem o služby tak je na pracovištích v režimu 2+2 právě jen dvakrát do roka, kdy lidé podávají zmíněná přiznání, na což ve výroku zjevně poukazuje Petr Fiala.

V této souvislosti tisková zpráva Ministerstva financí zmiňuje, že po zrušení pracovišť bude Finanční správa vždy v lednu a březnu posilovat výjezdy pracovníků finančních úřadů do dotčených obcí a stejně tak rozšíří možnost konzultace se zaměstnanci finančních úřadů prostřednictvím telefonních linek.

Závěrem shrňme, že premiér Petr Fiala správně uvádí, že většina úřadů, které mají být k 1. červenci letošního roku zrušeny, opravdu fungují na principu 2+2, kdy dva pracovníci do obcí přijíždějí na dva dny v týdnu. Ne zcela přesně popisuje, že se ruší pouze ty úřady, které „vykonávají činnost jen dvakrát do roka“, má však pravdu v tom, že občané dané pobočky využívají především ve dvou měsících v roce, konkrétně v lednu a v březnu. Z tohoto důvodů hodnotíme výrok jako pravdivý s výhradou.

Ministerstvo financí na začátku dubna zveřejnilo zprávu o plnění státního rozpočtu za první tři měsíce letošního roku. V průběhu března 2023 opravdu celkový (kumulovaný) deficit vystoupal na 166,2 miliardy korun, což je nejhorší výsledek za první čtvrtletí od vzniku České republiky. Doplňme, že v březnu loňského roku kumulovaný schodek rozpočtu dosáhl pouze 59,1 mld. Kč.

Za meziročním zhoršením deficitu stál podle Ministerstva financí především „nárůst výdajů v sociální oblasti (+44,3 mld. Kč), pomoc občanům a firmám s vysokými cenami energií (+31,5 mld. Kč), vyšší investiční aktivita (+20,1 mld. Kč)“ a mj. i obsluha státního dluhu „navýšená výplatou úrokových výnosů z protiinflačních státních dluhopisů (+8,4 mld. Kč)“. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dodal, že očekává zlepšení hospodaření ve druhé polovině roku.

Premiér Petr Fiala (ODS) ve svém výroku komentuje dosavadní výdaje státního rozpočtu za březen 2023. Uvádí, že i přes deficit ve výši 166 miliard Kč se v plnění rozpočtu vyskytují položky, které považuje za pozitivní.

Ministerstvo financí pravidelně zveřejňuje informace o plnění státního rozpočtu, přičemž naposledy tak učinilo 3. dubna 2023. V prvních třech měsících letošního roku stát na investice vydal 36,05 miliard korun. Za stejné období v roce 2022 přitom výdaje na investice činily pouze 15,97 mld. Kč. Investice tedy vzrostly o 20,08 miliard Kč.

Petr Fiala dále zmiňuje financování zastropování cen energií, které vláda pro domácnosti a firmy schválila v říjnu loňského roku. V prosinci pak kabinet obdobné opatření zavedl i pro velké společnosti. Transfery podnikatelům v letošním roce podle Ministerstva financí ovlivnily kompenzace za dodávky elektřiny a plynu, meziročně došlo ke zvýšení o 232 % na 44,2 mld. Kč. 

Příjmová stránka státního rozpočtu na konci března vzrostla meziročně o 13 % na 402,5 mld. Kč (.xlsx). K vyšším příjmům nejvíce přispěl výběr pojistného, odvod z nadměrných příjmů výrobců elektřiny, inkaso daně z přidané hodnoty a daní z příjmů fyzických i právnických osob. 

Nakonec Petr Fiala uvádí výdaje na důchody, které tvořily největší podíl ze státem vyplácených sociálních dávek. Konkrétně činily 171,59 mld. Kč (.xlsx, list výdaje SR), což je o 29,70 mld. Kč více, než tomu bylo v minulém roce. Do navýšení výdajů na důchody se promítla loňská mimořádná a letošní řádná valorizace a také příspěvek 500 Kč měsíčně za vychované dítě. 

Shrňme, že investice se za první tři měsíce letošního roku zvýšily přibližně o 20 miliard korun oproti stejnému období roku 2022. Letošní rozpočet zahrnuje také kompenzace zastropování cen energií, jak uvádí premiér Fiala. Rovněž vzrostly příjmy státu a výdaje na důchody se skutečně zvýšily o necelých 30 mld. Kč. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala mluví o úpravě parametrů červnové valorizace penzí, na které se vláda shodla v únoru tohoto roku s cílem snížit deficit veřejných financí. Podle původního znění zákona o  důchodovém pojištění měl v  červnu narůst průměrný důchod o 1770  Kč. Novela, která nabyla účinnosti v březnu, však stanovuje, že se zvýší o 760 Kč (.doc, str. 4). Přesto by průměrná penze měla stoupnout na 20 188 Kč (.pdf, str. 2) a podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) by měla odpovídat 50 % průměrné hrubé mzdy (z roku 2022). 

Jak funguje zvyšování důchodů? 

Výši důchodů v České republice ovlivňuje valorizace, která je ukotvena v zákoně o důchodovém pojištění. Na základě zákona se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna, přičemž jejich zvýšení se odvíjí od růstu spotřebitelských cen (tedy inflace) a růstu mezd.

Zákon také stanovuje podmínky pro mimořádnou valorizaci penzí. K té se přistupuje v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn při předchozí valorizaci. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se pak navyšuje o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny.

Pro stanovení mimořádné valorizace v červnu 2023 byl rozhodující vývoj inflace od července 2022, zmíněnou hranici 5 % přitom míra inflace přesáhla v lednu 2023, a to dokonce, i kdyby byl posuzován jen růst za samotný leden. Dle původního znění zákona tak mělo po pěti měsících, tj. v červnu 2023, dojít k mimořádné valorizaci o 11,5 % (.doc, str. 1). Dle dříve platné zákonné úpravy měl tedy v červnu průměrný důchod vzrůst o  1 770 Kč, jak je zmíněno v úvodu.

Úprava valorizačního mechanismu 

Vláda se ale v únoru kvůli snížení deficitu veřejných financí shodla (.pdf, str. 1) na úpravě parametrů valorizace důchodů (.docx), která by se měla promítnout právě v červnové valorizaci. V červnu tedy průměrný důchod vzroste jen o 760 Kč (.doc, str. 4), což je o 1 010 Kč méně, než jaký by měl být nárůst podle dřívějších pravidel. I přesto by průměrný důchod podle odhadu MPSV měl přesáhnout 20 tisíc korun (.pdf, str. 1–2).

Premiér ve výroku také správně uvádí, že brzy bude průměrný důchod odpovídat 50 % průměrné hrubé mzdy. Bez úprav valorizačního mechanismu by průměrná mzda v červnu stoupla na 21 209 Kč, tj. 52,6 % průměrné hrubé mzdy za rok 2022, kterou ve svém přehledu používá (.pdf) Ministerstvo práce a sociálních věcí (viz graf níže). Po úpravě parametrů valorizace se průměrná penze podle MPSV navýší na 20 188 Kč (.pdf, str. 2), což podle ministerstva odpovídá 50 % průměrné hrubé mzdy (z roku 2022). 

Doplňme také, že Ministerstvo financí ve své dubnové makroekonomické predikci (.pdf, str. 38) odhaduje průměrnou hrubou mzdu v roce 2023 na 43 595 Kč. Průměrný červnový důchod 20 188 Kč by v tomto případě tedy dosahoval 46,3 % odhadované průměrné hrubé mzdy. 

Zdroj dat: Česká správa sociálního zabezpečení (.pdf), Český statistický úřad, Peníze.cz, MPSV (.pdf, str. 2)

Změna způsobu výměry důchodů se skládá ze dvou složek: zvýšení o pevnou částku náležící každému důchodci a procentuální zvýšení (.doc, str. 3). Podle upravených parametrů se konkrétně každý důchod zvýší o pevnou částku 400 Kč a procentní výměra všech penzí vzroste o 2,3 %. Tímto krokem chce vláda zajistit, že příjemcům nejnižších důchodů porostou penze o částku, která bude plně kompenzovat vysokou inflaci (.doc, str. 3).

Úpravy pravidel valorizace dopadnou na příjemce důchodů nerovnoměrně. Pro osoby s nižšími důchody bude růst relativně vyšší než u příjemců s důchody vysokými (.doc, str. 6–7). U příjemců nejnižších důchodů, tedy pod 8 000 Kč, by úprava pravidel přinesla mírně vyšší nárůst než bez přijetí změny, a to o 6,2 % oproti původnímu zvýšení o 5,7 % (str. 7). Pro důchodce s penzí ve výši 10 000 Kč a více ale tato změna znamená zpomalení růstu důchodů.

Projednání návrhu v Poslanecké sněmovně

Doplňme, že Poslanecká sněmovna o návrhu začala jednat 28. února. Již několik dní před začátkem schůze však opoziční strany dávaly najevo, že se návrh chystají obstruovat. Projednání návrhu probíhalo ve zrychleném režimu, jelikož předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) na návrh vlády vyhlásila (.pdf) stav legislativní nouze, jehož trvání později poslanci potvrdili.

Poslanci po několikadenním jednání omezení červnového růstu důchodů nakonec v březnu schválili a po prezidentově podpisu novela 20. března nabyla účinnosti. Je nutné zmínit, že opoziční hnutí ANO chystá spolu s SPD podat podnět k Ústavnímu soudu z důvodu zkráceného schválení zákona ve stavu legislativní nouze a kvůli údajné retroaktivitě (zpětné účinnosti) novely. Podle hnutí ANO mají důchodci nárok na valorizaci v plné výši, protože ke schválení novely došlo až v době, kdy už byl spuštěn mechanismus valorizace penzí.

Petr Fiala v rozhovoru mluvil o možnostech snižování počtu státních zaměstnanců. Právě v této spojitosti pak zmínil, že jeho kabinet za první rok ve funkci snížil počet (státních) úředníků.

Definici pozice státních úředníků interpretoval např. Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) ve své studii (.pdf, str. 3) jako „zaměstnance ministerstev, ústřední a neústřední státní správy“. Kromě úředníků na ministerstvech a Úřadu vlády se tedy jedná i o pracovníky dalších podřízených úřadů (str. 6).

Počet úředníků lze vyjádřit více způsoby. Vláda stanovuje počet tzv. systemizovaných pracovních a služebních míst zaměstnanců ve správních úřadech státu. Systemizovaná místa ale nemusí být reálně obsazena. Zde je dobré doplnit, že právě systemizovaná místa vlády často ruší při hledání úsporných opatření, protože i na ně stát úřadům vyplácí peníze (.pdf, str. 38). 

Skutečné množství úředníků zaměstnaných ve správních úřadech státu, které lze nalézt ve státních závěrečných účtech, se od počtu systemizovaných míst obvykle liší (.pdf, str. 72).

Počty systemizovaných úřednických míst 

Andrej Babiš, kterého Petr Fiala ve výroku zmiňuje, poprvé sestavil vládu v prosinci 2017, druhý Babišův kabinet následně vládl od konce června 2018 až do poloviny prosince 2021.

Na konci roku 2017 tehdy nově nastupující kabinet Andreje Babiše rozhodl (.pdf), že počet systemizovaných míst (.xlsx) bude od ledna 2018 stanoven na 78 581 (.pdf, str. 26). O čtyři roky později, v prosinci 2021, bylo z rozhodnutí vlády Andreje Babiše míst 76 329 (.pdf, str. 2). Co se týče systemizace od ledna 2023, Fialův kabinet nejdříve stanovil (.pdf) celkový počet na 75 594 (.docx, str. 1). Další úpravy pak vstoupily v platnost mimo jiné v dubnu, kdy nakonec počet míst odpovídal 75 726 (.pdf, str. 2).

Fialův kabinet tak za první rok své vlády snížil počet systemizovaných míst. V porovnání se stavem na konci prosince 2021 jich v lednu 2023 konkrétně bylo o 735 méně, v dubnu 2023 pak činil tento rozdíl 603 míst.

Zdroj dat v grafu: Ministerstvo vnitra (.docx; .pd; .xlsx; .pdf; .pdf; .pdf)

Skutečný počet úředníků ve státní správě

Jak jsme zmínili v úvodu, data o skutečném počtu úředníků (.pdf, str. 3, 28) lze nalézt ve státních závěrečných účtech, které zveřejňuje Ministerstvo financí. V nich se konkrétně nachází vyčíslení (.pdf, str. 22–24) počtu zaměstnanců v ústředních orgánech státní správy (str. 22) a organizačních složkách státu (str. 23). Doplňme, že vzhledem k obecnému významu slova úředník nezapočítáváme zaměstnance obranných a bezpečnostních složek, Generálního ředitelství cel, soudů, Státního zastupitelství a Vězeňské služby (str. 24).

Dostupná data ukazují, že v době vlády Andreje Babiše skutečný počet úředníků rostl. Zatímco v roce 2017 (.pdf, str. 22–23) jich bylo 76 781, v posledním roce Babišovy vlády, tj. v roce 2021 (.pdf, str. 20–21), to bylo 78 459. Bez započítání 644 zaměstnanců Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) (str. 21), kteří byli mezi „úředníky“ formálně přesunuti až v roce 2019 (.pdf, str. 23), by celkové množství úředníků v roce 2021 odpovídalo číslu 77 815. 

Zdroj dat: 2017, 2018, 2019, 2020, 2021 (vše .pdf)

Návrh státního závěrečného účtu za rok 2022 v době výroku Petra Fialy ještě nebyl zveřejněn. Vláda ho schválila až 26. dubna 2023, k datu 28. dubna jej Ministerstvo financí nepublikovalo. S dotazem jsme se proto obrátili na tiskové oddělení resortu financí, které nám zaslalo přílohu schváleného dokumentu obsahující i data o skutečném počtu úředníků za loňský rok. Podle těchto informací v roce 2022 bylo úředníků 77 654, tj. o 805 méně než v roce 2021. Petrem Fialou uváděné číslo 900 úředníků tak není zcela přesné, stále se nicméně pohybuje na hraně našeho 10% tolerančního pásma.

V případě srovnání se stavem, kdy na konci roku 2017 vláda Andreje Babiše nastupovala do úřadu, je poté nutné oddělit zaměstnance Agentury ochrany přírody a krajiny. Těch v roce 2022 bylo celkem 655, bez jejich započítání by tedy celkový počet úředníků odpovídal číslu 76 999. V porovnání se 76 781 úředníky v roce 2017 se tedy jedná o srovnatelné číslo, které nepřesahuje 77 tisíc. Z uvedených důvodů proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Nejprve uveďme, že Evropský parlament v únoru letošního roku schválil zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory od roku 2035. Tento návrh přitom nezakazuje provoz vozidel se spalovacími motory, jen má dojít k ukončení prodeje nově vyrobených aut se spalovacími motory. Jak například uvádí web Evropského parlamentu, nová pravidla „se netýkají stávajících automobilů“ a neznamenají, že od roku 2035 budou muset být „všechna auta“ na silnicích bez emisí. Automobilky navíc mohou spalovací motory na fosilní paliva dále vyrábět, budou za to ovšem sankcionovány. Konečné schválení návrhu však EU na začátku letošního března odložila.

Už v listopadu 2022 Evropská komise (EK) představila návrh zavést takzvanou normu Euro 7, o které hovoří premiér Fiala. Norma má u osobní a nákladní dopravy např. omezit zplodiny oxidů dusíku a pevných částic vypouštěných do ovzduší, a to nejen z výfuků, ale také brzd a pneumatik. Podle plánu EK má Euro 7 pro osobní automobily začít platit v polovině roku 2025, pro nákladní dopravu pak během roku 2027.

Proti této regulaci se však evropský automobilový průmysl vymezuje, protože podle výrobců je splnění regulací velmi nákladné s tím, že pozitivní dopady budou minimální. Euro 7 kritizuje i česká vláda. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) by norma znamenala ohrožení výroby osobních i nákladních automobilů a snížení dostupnosti nových aut, stejně tak jako jejich zdražení. Na začátku letošního února v Poslanecké sněmovně konkrétně řekl: „Náš postoj ke stávající podobě normy je jednoznačně odmítavý. Uvědomujeme si ohrožení automobilové výroby osobní, nákladní i autobusové a významné ohrožení dostupnosti aut pro veřejnost. Budeme apelovat za nezbytnou úpravu této normy.“

Ministr Kupka pak 10. února jednal s eurokomisařem pro vnitřní trh Thierry Bretonem. Při schůzce vyjádřil nesouhlasný postoj České republiky s chystanou normou Euro 7 a oznámil, že EK vnímá připomínky, které Česko vůči normě má.

Česká vláda následně iniciovala schůzku ministrů dopravy ve Štrasburku na 13. března, kde ministři koordinovali postup pro další debaty o Euro 7 na půdě orgánů Evropské unie. Podle ČTK byli na jednání přizváni zástupci 11 členských států, z čehož osm souhlasilo s odkladem zavedení normy až na rok 2029. Někteří ministři dopravy se také dohodli, že budou usilovat o zmírnění parametrů normy. Doplňme, že Martin Kupka v dubnu v rozhovoru pro Právo uvedl, že pro změnu normy Euro 7 má Česko mnoho spojenců.

Vláda Petra Fialy se tedy skutečně snaží změnit emisní normu Euro 7, kterou představila Evropská komise v listopadu 2022. Ministr dopravy Martin Kupka nejprve jednal s eurokomisařem pro vnitřní obchod Thierry Bretonem, jemuž předal připomínky Česka vůči normě. Česko následně iniciovalo schůzku 11 ministrů dopravy členských států EU, na které se někteří ministři dohodli o koordinaci dalšího postupu při projednávání normy na půdě Evropské unie. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.