Petr Fiala

Předešleme, že inflaci kromě České národní banky může svými kroky ovlivnit i vláda. Andrej Babiš byl premiérem od prosince 2017 do konce roku 2021. V předchozím Sobotkově kabinetu byl od roku 2014 ministrem financí.

Růst inflace

Jak je vidět na následujícím grafu, průměrná roční míra inflace pomalu rostla po většinu doby, kdy byl Andrej Babiš ministrem či premiérem. Meziročně se nejvíce zvýšila v roce 2017, a to o 1,8 procentního bodu (p.b.). Nejednalo se tedy ani zdaleka o historicky nejvyšší roční nárůst v této statistice – inflace více stoupla v letech 1998, 2004, 2008 a později v roce 2022, tedy prvním roce vládnutí Petra Fialy, kdy se zvýšila o 11,3 p. b.

Graf průměrné roční míry inflace nicméně nezobrazuje podrobný vývoj v průběhu roku. Zmiňovaná statistika totiž srovnává právě jen průměr inflace, který se pro daný rok vypočítává z hodnot za jednotlivé měsíce.

Pokud se podíváme na meziroční vývoj inflace za každý měsíc samostatně, lze vidět, že od srpna až do prosince 2021 byla inflace výrazně vyšší než na začátku roku. Graf (meziročního) růstu inflace v jednotlivých měsících tak ukazuje, že předěl mezi Babišovou vládou a vládou Petra Fialy na přelomu let 2021 a 2022 byl plynulejší, než jak vyplývá z prvního grafu.

Petr Fiala zjevně poukazuje právě na to, že kontinuální růst inflace, který v Česku trval zhruba do července 2022, začal ještě za vlády Andreje Babiše a už během druhé poloviny roku 2021 byl poměrně výrazný. V prosinci 2021 nakonec meziroční inflace činila 6,6 % a byla nejvyšší od roku 2008, kdy ceny vzrostly převážně kvůli světové hospodářské krizi (.pdf, str. 1). V lednu 2022, kdy byl u moci Fialův kabinet pouze několik týdnů, pak byla inflace nejvyšší od roku 1998.

Závěr

Růst průměrné roční míry inflace i měsíční (meziroční) inflace dále pokračoval i v prvním roce Fialovy vlády. Předseda vlády má ovšem pravdu v tom, že ceny během působení Babišova kabinetu ve srovnání s předcházejícím obdobím začaly růst nejrychlejším tempem za posledních několik let. Vyšší byly pouze na konci roku 1997, výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Premiér Petr Fiala odpovídá na otázku, zdali si Česká republika může dovolit nakoupit 24 víceúčelových nadzvukových letounů F-35, za které chce stát zaplatit nejvýše 124 miliard korun. Fiala podotýká, že vláda na jejich pořízení může vyčlenit finance a „v podstatě to musí udělat.“ Následně uvádí, že pořízení F-35 vychází z analýz a požadavků armády.

Již v únoru letošního roku se vyskytly informace, že nákup letounů F-35 doporučila armádní analýza, podle které požadavky kladené na české letectvo po roce 2040 mohou splnit pouze stroje tzv. páté generace. Jediným dostupným strojem, který naplňuje tyto požadavky, jsou podle armády právě americké F-35. Ty splňují například požadavek armády na přímé sbíraní dat z dronů. Na webových stránkách armády stojí, že F-35 je také senzor, „který se díky minimální viditelnosti pro radary dostane s velmi malým rizikem nad území nepřítele a může tam nejen zaútočit, ale hlavně sesbírat data o nepřátelských pozicích, počtech jeho jednotek, druzích techniky“.

Analýzu ve své tiskové zprávě z 11. září zmínila právě také Armáda ČR. Konkrétně v ní stojí, že „bez letounů 5. generace se naše letectvo ocitne v podstatě mimo NATO. Rozhodnutí jednat s USA o pořízení F-35 vychází z analýzy, kterou vypracovala armáda a která říká, že jen stroje 5. generace mohou obstát na bojišti budoucnosti. Pokud tedy chceme taktické letectvo, jehož stroje nebude nutné za pár let obnovovat a které bude schopné plnit stanovené úkoly, tak je nutné koupit F-35.“

Pořízení F-35 podporují i představitelé armády, mezi kterými je například náčelník Generálního štábu Karel Řehka. Ten vidí nákup těchto letounů jako nejvíc ekonomickou variantu, která by měla rozšířit schopnosti nejen letectva, ale i armády jako celku. Pro se vyslovil např. i generál Jaroslav Míka, který je součástí týmu vojenských expertů a rovněž se podílel na vyjednávání s USA ohledně možnosti tyto stroje nakoupit. 

Premiér Petr Fiala odpovídá na otázku, zdali si Česká republika může dovolit nakoupit 24 víceúčelových nadzvukových letounů F-35, za které chce stát zaplatit nejvýše 124 miliard korun. Fiala podotýká, že vláda na jejich pořízení může vyčlenit finance a „v podstatě to musí udělat“ kvůli tomu, že pronájem gripenů, které jsou dle něj ve službě již dlouho dobu, za pár let skončí.

Pronájem gripenů

Tehdejší vláda Jiřího Paroubka schválila první pronájem 14 letounů JAS-39 Gripen pro potřeby vzdušných sil 9. června 2004, kdy byl pronájem zařízený na deset let. První gripeny poté byly byly dodány během roku 2005, kdy nahradily zastaralé nadzvukové letouny MiG-21 sovětské výroby.

Vyjednávaní o prodloužení pronájmu poté začalo během Nečasovy vlády v březnu 2012. Nakonec se však česká a švédská strana na podmínkách smlouvy dohodly až o dva roky později, kdy byl u moci kabinet Bohuslava Sobotky. Tehdy si český stát zajistil pronájem gripenů až do roku 2027 s dvouletou opcí (.pdf).

Dodejme, že i přes avizovaný nákup letounů F-35 vláda jedná o dalším využívání gripenů kvůli tomu, že americká strana do roku 2027 nestihne nové F-35 dodat. Ty by do České republiky měly dorazit až v roce 2030. I v případě pořízení amerických letadel by se gripeny měli používat až do roku 2035.

Pronájem gripenů skutečně končí v roce 2027. I v případě pořízení F-35 však armáda předpokládá, že tato letadla bude používat ještě dalších osm let. První letouny tohoto typu byly do České republiky dodány v roce 2005, přičemž tehdejší Paroubkův kabinet jejich pořízení schválil o rok dříve. V roce 2027 tedy bude armáda Gripeny využívat přibližně 23 let, jak tvrdí premiér Fiala. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala mluví o nákupu 24 letounů F-35 od USA, které mají nahradit stávající gripeny a které by armádě měly sloužit minimálně 40 let. Tzv. dopis se žádostí o nabídku předalo Ministerstvo obrany americké straně na základě vládního rozhodnutí z léta 2022 začátkem října téhož roku (.pdf). Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) se přitom zavázala, že do října 2023 předloží vládě dojednané podmínky nákupu. Dodejme, že podle odtajněné části návrhu armáda počítá s tím, že Česko zaplatí během deseti let maximálně 124 mld. korun.

Petr Fiala svým výrokem naráží na kritiku nákupu těchto letounů ze strany opozice. Obavy z vysoké ceny za letouny a dalších s tím spojených nákladů vyjádřili např. Pavel Růžička nebo Karel Havlíček (oba za ANO), který konkrétně prohlásil: „Náš postoj je velmi skeptický nikoliv proto, že bychom zpochybňovali kvalitu F-35, ale zjednodušeně řečeno proto, že se obáváme, že si to prostě nemůžeme dovolit.“

Ministryně obrany se nicméně 4. září tohoto roku zúčastnila schůzky generálního štábu, kde proběhla prezentace argumentů armádních důstojníků o nákupu letounů F-35. Té se účastnili i zástupci opozice, např. právě Pavel Růžička nebo Lubomír Metnar (ANO). Černochová se dále vyjádřila k ceně za nákup letounů, u níž někteří kritici uváděli, že je méně výhodná než nabídka švédských letounů JAS-39 Gripen. Konkrétně k tomu řekla: „Můžu všem kolegům říct, že nabídka společnosti Gripen je méně výhodná a je dražší než nabídka na nákup letounů F-35.“

V rámci našeho ověření jsme dále zjišťovali, zda se nákup letounů F-35 probíral ve sněmovním Výboru pro obranu. Zjistili jsme, že v něm byl tento nákup projednáván např. 31. srpna 2022, kdy Ministerstvo obrany sdílelo informace ohledně pověření ministryně obrany k pořízení F-35 (.pdf, str. 2). Resort obrany na tomto jednání zastupovala právě jeho šéfka Černochová, ale také náčelník Generálního štábu Karel Řehka. Schůze výboru se taktéž účastnili (.pdf, str. 1) poslanci opozičního hnutí ANO, např. Miroslav Janulík či Michal Ratiborský.

Dodejme, že proti nařčení ze špatného postupu vlády při jednání o nákupu se ohradil mj. poslanec Jan Hofmann (ODS), který řekl, že „Ministerstvo obrany vyjednává v systému ‚vláda-vláda‘, což je v tomto případě jediná možnost, protože americká strana nejedná nijak jinak“. Některé nepřesné informace objevující se ve veřejném prostoru vyvrátila v září letošního roku i Armáda ČR. Ta např. uvedla, že cena gripenů je ve skutečnosti vyšší, než tvrdí marketingové materiály společnosti Saab, která tyto letouny vyrábí.

Z výše uvedeného lze tedy konstatovat, že opozice byla ze strany ministryně obrany Černochové s nákupem letounů F-35 seznámena. Zároveň byla tato věc projednávána na schůzi Výboru pro obranu v Poslanecké sněmovně, které se v loňském srpnu Jana Černochová účastnila. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

V námi ověřovaném rozhovoru se redaktor Petra Fialy ptá na zdanění menstruačních hygienických potřeb, které v současné době spadají do základní 21% sazby DPH. Se sníženou sazbou pro tyto položky nepočítá ani konsolidační balíček, ve kterém vláda navrhuje zjednodušit stávající systém a sjednotit dvě snížené sazby (v současnosti 10 % a 15 %) do jedné ve výši 12 %. Podle Ministerstva financí má toto sjednocení vést „k vyšší efektivnosti a transparentnosti systému DPH, omezení příležitostí k daňové optimalizaci a v neposlední řadě k odstranění absurdit jako v případě aplikace tří různých sazeb DPH u točeného piva“.

Dodejme, že redaktor zmiňuje i slova poslankyně za ANO Ivany Mádlové. Ta k návrhu konsolidačního balíčku předložila pozměňovací návrh, který požaduje, aby se menstruační hygienické potřeby přesunuly do nové snížené sazby (.pdf, str. 104 a 247). Mádlová ve svém projevu v Poslanecké sněmovně zároveň zmínila usnesení Evropského parlamentu z června 2021, které vyzvalo členské státy, aby v rámci ekonomické rovnosti žen a mužů menstruační pomůcky od DPH zcela osvobodily. Řekla také, že 21% sazba DPH staví tyto produkty „na roveň luxusního zboží a neřestí – alkoholu a tabáku“.

Spotřební daň

Zmíněný balíček navrhuje zvýšit DPH na tabák a alkohol (.pdf, str. 10 a 12). Na tyto dvě komodity se ovšem kromě DPH vztahuje také spotřební daň, jejímž účelem je regulovat cenu určitých surovin na trhu. Podle zákona o spotřebních daních se momentálně uplatňuje na minerální oleje, líh, pivo, víno a tabákové výrobky. Důvodová zpráva (.pdf, str. 5) novely zákona o spotřebních daních z tohoto roku uvádí, že „významnou funkcí těchto daní je snaha ovlivnit spotřebu rizikových výrobků s negativním dopadem na zdraví obyvatel, popřípadě na životní prostředí“. Spotřební daní na cigarety a další produkty chce stát docílit toho, že se jejich spotřeba sníží, neboť tyto produkty považuje za škodlivé.

DPH

Daň z přidané hodnoty (DPH) se obecně vztahuje na zboží a služby poskytnuté na území EU a upravuje ji evropská směrnice o společném systému daně z přidané hodnoty. Základní sazba musí být v členských státech minimálně 15 %, jednotlivé země pak mají také nárok si stanovit jednu nebo dvě snížené sazby na zboží a služby vypsané ve směrnici.

Seznam zboží a služeb, které spadají do jedné ze snížených sazeb DPH, v Česku upravuje zákon o dani z přidané hodnoty. Jak bylo zmíněno výše, v současné době existují tři sazby – základní ve výši 21 % a dvě snížené, 15% a 10%. Do snížené 10% sazby spadají např. léky, očkovací látky a další prostředky pro pacienty, ale také knihy nebo dětská výživa. Ve snížené 15% sazbě jsou např. potraviny, nealkoholické nápoje nebo různé pomůcky pro zdravotně handicapované.

Závěr

Spotřební daň se používá nad rámec DPH a bere v potaz negativní dopady na společnost a případně i na životní prostředí. DPH je univerzální daň, která však může mít sníženou sazbu pro některé společensky nutné položky, jak vyplývá z výše uvedených informací. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala hovoří o úsporách, které by měl lidem přinést konsolidační balíček, který jeho kabinet představil 11. května 2023. Ten má za cíl snížit deficit státního rozpočtu a státní výdaje by díky němu měly v následujících dvou letech klesnout o 78,4 mld. korun. Dodejme, že v době zveřejnění námi ověřovaného rozhovoru o tomto balíčku stále jednala Poslanecká sněmovna.

Upřesněme, že podle zákona o dani z přidané hodnoty (DPH) existují v současné době v České republice tři sazby DPH – základní ve výši 21 % a dvě snížené, 15% a 10%. Právě konsolidační balíček navrhuje ponechat základní sazbu a obě snížené sjednotit do jedné ve výši 12 % (.pdf, str. 230 z 1312).

Právě tato změna má podle květnového odhadu Ministerstva financí ušetřit občanům 6,3 miliardy korun (.pdf, str. 10). Úpravou sazeb DPH by mělo dojít ke snížení daně u potravin, stavebních prací a zdravotnických výrobků z 15% na novou 12% výši. Naopak ke zvýšení DPH dojde např. u léků, vodného a stočného či u vstupenek na kulturní a sportovní akce, a to z 10% na 12% sazbu.

Premiér Fiala tedy ve výroku uvádí nepřesnou částku, díky změnám DPH by měl stát tratit na příjmové straně o 1,3 miliardy korun více, čímž by pak měli lidé dohromady ušetřit 6,3 miliardy korun. Dodejme, že o pěti miliardách korun nehovoří Ministerstvo financí a tento údaj nestojí ani v návrhu konsolidačního balíčku. Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Petr Fiala zde reaguje na otázku, která se týkala vládou navrženého konsolidačního balíčku. Ten mj. plánuje změnit (.pdf, str. 229) daň z přidané hodnoty (DPH) u některého zboží a služeb, nikterak ale nemění současnou výši DPH na menstruační hygienické potřeby.

Na úvod je vhodné zmínit, že podle zákona o dani z přidané hodnoty v současné době v České republice existují tři sazby DPH: základní ve výši 21 % a dvě snížené sazby – 15 % a 10 %. Vláda ve zmíněném konsolidačním balíčku navrhla tyto dvě snížené sazby sloučit do jedné, a to ve výši 12 %. 

Podle Ministerstva financí má toto sjednocení vést „k vyšší efektivnosti a transparentnosti systému DPH, omezení příležitostí k daňové optimalizaci“ či „k odstranění absurdit jako v případě aplikace tří různých sazeb DPH“ u piva. Doplňme, že daný návrh ke dni zveřejnění námi ověřovaného rozhovoru stále projednávala Poslanecká sněmovna. Pokud Parlamentem projde, začne tato změna platit 1. ledna 2024 (.pdf, str. 219).

Zákon o dani z přidané hodnoty podrobně vyjmenovává položky, na které se vztahuje snížená 10% či 15% sazba, ostatní zboží a služby pak spadají do základní sazby 21 %. Menstruační hygienické potřeby na seznam zboží, které patří do snížených sazeb, zařazeny nejsou a nebyly zde ani v roce 2004, kdy nynější zákon o DPH vstoupil v platnost. Do snížené sazby je od té doby nepřidala například ani žádná ze schválených novel.

Zmíněné hygienické potřeby tedy dlouhodobě spadají do základní 21% sazby. Česká republika se tak nyní řadí k evropským zemím s jednou z nejvyšších sazeb DPH na tento druh zboží. U řady zemí přitom v posledních letech došlo ke snížení sazby nebo dokonce k úplnému zrušení – například Skotsko začalo nabízet menstruační hygienické potřeby zcela zdarma. Evropský parlament už v červnu 2021 doporučil snížit nebo úplně osvobodit tyto produkty od daně.

V současné době snížení daně u menstruačních hygienických potřeb prosazují zejména Piráti a KDU-ČSL. Už na konci roku 2020 usilovala o snížení sazby tehdejší ministryně financí Alena Schillerová, která uvedla, že by tato změna měla pomoci zejména domácnostem s nižšími příjmy. Nakonec však rozhodla pouze o jednorázovém nákupu milionů vložek s tím, že se část rozdala.

Evropská unie už od roku 2007 umožňuje členským státům snížit DPH za menstruační hygienické potřeby na nižší sazbu. Žádná ze schválených novel zákona o dani z přidané hodnoty nicméně snížené DPH na tyto potřeby neobsahovala, a dá se tedy říct, že jsou v základní sazbě dlouhodobě, jak tvrdí premiér Fiala. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala v rozhovoru odkazuje na podnět bývalého prezidenta Miloše Zemana přehodnotit snížení daně z příjmu fyzických osob, ke kterému došlo při zrušení superhrubé mzdy. Fiala návrat této daně na tehdejší úroveň odmítá a poukazuje na to, že pokud by k takovému kroku došlo, všichni lidé by přišli o 7 % čisté mzdy.

Superhrubá mzda

Ke zrušení superhrubé mzdy došlo v rámci daňového balíčku (.docx, str. 12) z prosince 2020. Novela č. 609/2020 Sb. zrušila superhrubou mzdu s účinností od začátku roku 2021 a nahradila ji dvěma sazbami daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 % a 23 %. Návrh novely v roce 2020 předložila tehdejší vláda Andreje Babiše (ANO) a při hlasování ve Sněmovně jej podpořili všichni tehdy přítomní poslanci ODS.

Superhrubou mzdou rozumíme základ pro výpočet daně z příjmů fyzických osob. Ke standardní hrubé mzdě se pro tento účel přičítaly odvody zaměstnavatele dotyčné osoby na sociální a zdravotní pojištění. Superhrubá mzda tedy představovala celkové náklady, které zaměstnavatel měsíčně vynaložil na svého zaměstnance. Byla zavedena během daňové reformy českých veřejných financí s účinností od roku 2008.

Sazba daně z příjmů sice u superhrubé mzdy činila 15 %, efektivní příjmové zdanění však bylo kvůli navýšenému základu daně vyšší, a to konkrétně 20,1 %. Pro příjmy přesahující čtyřnásobek průměrné měsíční (resp. 48násobek roční) mzdy se uplatňovala také tzv. solidární přirážka ve výši 7 %. Příjmy nad touto hranicí byly tedy zdaněny 22% sazbou.

Nový daňový balíček z konce roku 2020 ponechal 15% sazbu daně z příjmů, nyní se ale tato daň vypočítává pouze z hrubé, nikoliv ze superhrubé mzdy. Namísto solidární přirážky dnes zákon mluví přímo o dani 23 %, která se, stejně jako dříve, uplatní pro příjmy nad čtyřnásobkem průměrné hrubé měsíční mzdy.

Sleva na poplatníka

Kromě zrušení superhrubé mzdy byla v rámci daňového balíčku zvýšena také sleva na poplatníka. Ta představuje základní daňovou slevu, kterou může uplatnit každý poplatník daně z příjmů, tedy každá osoba, která má vlastní zdanitelné příjmy. Sleva se týká nejen všech zaměstnanců, ale také OSVČ nebo lidí pracujících na dohodu. O danou peněžní částku se jim snižuje daň z příjmů, což vede k lehce progresivnímu zdanění.

V roce 2020 činila sleva na poplatníka 24 840 Kč za rok (2 070 Kč na měsíc). V roce 2021 stoupla o 3 000 Kč na 27 840 Kč za rok. Součástí schváleného daňového balíčku bylo také zvýšení slevy o další 3 000 Kč na konečných 30 840 Kč v roce 2022 (2 570 Kč na měsíc). Zaměstnanec dále odvádí sociální a zdravotní pojištění ve výši 11 % své hrubé mzdy, tato položka zůstala nezměněna.

Měli by lidé o 7 % méně?

Superhrubá mzda se před jejím zrušením, tedy ještě v roce 2020, vypočítala vynásobením hrubé mzdy koeficientem 1,34. Odvody na sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavateli jsou totiž ve výši 34 % z vyplácené mzdy.

Podívejme se nyní na příklad člověka s hrubou mzdou 40 000 Kč (což přibližně odpovídá průměrné mzdě). Pokud bychom použili současnou slevu na poplatníka (2 570 Kč), odpovídala by nyní podle nového způsobu výpočtu čistá mzda částce 32 170 Kč. V případě navrácení daně z příjmu na úroveň roku 2020 by jeho čistá mzda (při použití současné slevy na poplatníka) činila 30 130 Kč, tj. téměř o 7 % méně.

V následující tabulce vidíme, že při použití stejné slevy na poplatníka by se snížila čistá mzda skoro o 7 % i pro zaměstnance, kteří pobírají hrubou mzdu ve výší 60 a 80 tisíc korun. Z tabulky také vyplývá, že lidí s nižší mzdou by se vrácením daně na úroveň před zrušením superhrubé mzdy dotklo v menší míře než těch s vyššími příjmy.

Závěr

Náš modelový příklad ukazuje, že zaměstnanci s hrubou mzdu ve výši 40, 60 a 80 tisíc Kč by při návratu daně z příjmu na úroveň roku 2020 přišli téměř o 7 %. Lidé, kteří pobírají 20 tisíc korun hrubého, by pak měli pouze o 5,9 % menší čistou mzdu. Zdaleka ne všichni zaměstnanci by tedy měli o 7 % čisté mzdy méně, jak tvrdí premiér Fiala, a jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Petr Fiala tímto výrokem reaguje na poznámku redaktora o tom, že je jeho vláda kritizována i pravicovými ekonomy, např. Miroslavem Kalouskem či právě Danuší Nerudovou. Ta dle něj kritizovala avizované šetření na dotacích v rámci konsolidačního balíčku kvůli absenci konkrétního seznamu, kde všude Fialův kabinet chystá škrty provádět. Předseda vlády uvádí, že se v tomto ohledu Nerudová mýlí a podotýká, že v řadě jiných věcí vládu naopak chválí.

Danuše Nerudová kritizovala vládu například za málo ambiciózní škrty na provozní stránce státu, za nesystémové snižování valorizace penzí, nebo za škrtání dotací do vědy a výzkumu a zvyšování daně z přidané hodnoty v některých oblastech, které dle Nerudové „výrazněji dopadne na nízkopříjmové skupiny lidí.“

Kromě této kritiky ovšem Danuše Nerudová vládu skutečně i chválí. Např. v březnu 2023 podpořila navýšení státního příspěvku na důchodové spoření a v červnu pochválila – dle jejích slov – odvahu vlády při zavedení důchodové reformy. Konkrétně o ní mluví jako o odvážném kroku či o „maximu možného, co šlo prosadit a na čem se dal najít kompromis pěti stran.“

Už během roku 2022 Nerudová kabinet Petra Fialy pochválila za zrušení EET či za podporu Ukrajiny ve válce s Ruskem. Dlouhodobě se poté vyjadřuje tak, že současná vláda si podle jejího názoru zaslouží respekt za hodnoty, které ctí.

Stojí za zmínku, že Danuše Nerudová bude kandidovat ve volbách do Evropského parlamentu na kandidátce vládního hnutí Starostové a Nezávislí. Při obhajobě tohoto rozhodnutí v rozhovoru pro Seznam zprávy pronesla, že „vláda dělá, co je potřeba.“

Shrňme tedy, že ačkoliv Danuše Nerudová vládu Petra Fialy kvůli některým krokům kritizuje, zároveň ji ale za některé záležitosti chválí – v poslední době se pozitivně stavěla např. k návrhu důchodové reformy. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Fiala dostal dotaz, zda půjde koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) společně do voleb do Evropského parlamentu (EP), které se budou konat v červnu příštího roku. Na to odpověděl, že bude rozhodnuto do konce září. Zmínil, že je podle něj toto uskupení úspěšným projektem, ve kterém se bude pokračovat na národní úrovni. Následně nicméně podotkl, že v europarlamentu jsou jednotlivé strany v různých frakcích, což „není jednoduché překonat“.

Frakce v Evropském parlamentu

Poslanci v Evropském parlamentu nejsou organizováni podle státní příslušnosti, ale dělí se do tzv. frakcí neboli politických skupin. Ty jsou tvořeny podobně smýšlejícími národními stranami, které voliči zvolili v různých členských státech. Někteří poslanci ovšem nejsou součástí žádné skupiny, a jde tak o nezařazené poslance. V současném volebním období (2019–2024) je Evropský parlament rozdělen na sedm frakcí.

Členové Evropského parlamentu, kteří byli v roce 2019 zvoleni za jednu ze stran současné vládní koalice SPOLU, nejsou součástí jedné frakce. Europoslanci za ODS patří do skupiny Evropských konzervativců a reformistů, oproti tomu poslanci za KDU-ČSL a TOP 09 (která v minulých volbách do EP kandidovala spolu se Starosty), jsou součástí Evropské lidové strany. Ta sdružuje konzervativní a liberálně-konzervativní politické strany, které podporují evropskou integraci.

Upřesněme, že od roku 2004 do roku 2009 byla ODS součástí frakce Evropské lidové strany, která byla v té době spojena s Evropskými demokraty. Po eurovolbách v roce 2009 založila spolu s britskými konzervativci, polskou stranou Právo a spravedlnost a dalšími ideově spřízněnými partnery novou skupinu, ve které se nachází dodnes. Evropští konzervativci a reformisté usilují o snižování byrokracie v EU a o její celkovou reformu. Odmítají přitom hlubší federalizaci EU a podporují suverenitu jednotlivých členských států.

Před posledními volbami do Evropského parlamentu v roce 2019 TOP 09 silně podporovala společnou evropskou integraci. Oproti tomu ODS chtěla, aby si členské státy mohly volit takovou hloubku integrace, která jim nejlépe vyhovuje. Jejich frakce se také profilovala jako opozice proti „eurofederalismu a tlačené integraci“. KDU-ČSL se pak ve svém programu o integraci nijak nezmiňuje (.pdf), avšak v dřívějších letech se profilovala jako strana podporující prohlubování integrace (.pdf, str. 37).

KDU-ČSL i TOP 09 zároveň podporovaly závazek přijmout v budoucnosti euro, kdežto ODS naopak razila svobodnou volbu ČR rozhodnout se o jeho přijetí či nepřijetí.

Závěr

Jednotlivé strany koalice SPOLU jsou tedy v Evropském parlamentu skutečně v odlišných frakcích. ODS má své zástupce ve skupině Evropských konzervativců a reformistů, zatímco TOP 09 a lidovci jsou součástí Evropské lidové strany. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.