Petr Fiala
ODS

Petr Fiala

Předseda vlády ČR

Občanská demokratická strana (ODS)

Bez tématu 292 výroků
Ekonomika 77 výroků
Energetika 24 výroků
Invaze na Ukrajinu 22 výroků
Sociální politika 22 výroků
Evropská unie 20 výroků
Koronavirus 16 výroků
Zahraniční politika 14 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro 11 výroků
Zdravotnictví 9 výroků
Rozpočet 2022 7 výroků
Poslanecká sněmovna 6 výroků
Regiony 5 výroků
Rozpočet 2023 5 výroků
Sněmovní volby 2021 5 výroků
Životní prostředí 5 výroků
Doprava 4 výroky
Zemědělství 4 výroky
Právní stát 3 výroky
Rozpočet 2021 3 výroky
Školství, věda, kultura 3 výroky
Prezidentské volby 2023 2 výroky
Komunální volby 2022 1 výrok
Rozpočet 2024 1 výrok
Střet zájmů 1 výrok
Pravda 376 výroků
Nepravda 34 výroků
Zavádějící 32 výroků
Neověřitelné 30 výroků
Rok 2024 21 výroků
Rok 2023 51 výroků
Rok 2022 79 výroků
Rok 2021 44 výroků
Rok 2020 5 výroků
Rok 2019 24 výroků
Rok 2018 55 výroků
Rok 2017 40 výroků
Rok 2016 67 výroků
Rok 2015 26 výroků
Rok 2014 30 výroků
Rok 2013 19 výroků
Rok 2012 11 výroků

Petr Fiala

Rekordně začala růst inflace (za vlád s účastí Andreje Babiše, pozn. Demagog.cz).
Co na to premiér, 14. února 2024
Ekonomika
Pravda
Během vlády Andreje Babiše skutečně začala rychle růst inflace. Meziroční inflace v prosinci 2021 dosáhla 6,6 % a byla nejvyšší od roku 2008. V prvním měsíci po předání moci pak inflace činila 9,9 % a byla nejvyšší od roku 1998.

Předešleme, že inflaci kromě České národní banky může svými kroky ovlivnitvláda. Andrej Babiš byl premiérem od prosince 2017 do konce roku 2021. V předchozím Sobotkově kabinetu byl od roku 2014 ministrem financí.

Růst inflace

Jak je vidět na následujícím grafu, průměrná roční míra inflace pomalu rostla po většinu doby, kdy byl Andrej Babiš ministrem či premiérem. Meziročně se nejvíce zvýšila v roce 2017, a to o 1,8 procentního bodu (p.b.). Nejednalo se tedy ani zdaleka o historicky nejvyšší roční nárůst v této statistice – inflace více stoupla v letech 1998, 2004, 2008 a později v roce 2022, tedy prvním roce vládnutí Petra Fialy, kdy se zvýšila o 11,3 p. b.

Graf průměrné roční míry inflace nicméně nezobrazuje podrobný vývoj v průběhu roku. Zmiňovaná statistika totiž srovnává právě jen průměr inflace, který se pro daný rok vypočítává z hodnot za jednotlivé měsíce.

Pokud se podíváme na meziroční vývoj inflace za každý měsíc samostatně, lze vidět, že od srpna až do prosince 2021 byla inflace výrazně vyšší než na začátku roku. Graf (meziročního) růstu inflace v jednotlivých měsících tak ukazuje, že předěl mezi Babišovou vládou a vládou Petra Fialy na přelomu let 2021 a 2022 byl plynulejší, než jak vyplývá z prvního grafu.

Petr Fiala zjevně poukazuje právě na to, že kontinuální růst inflace, který v Česku trval zhruba do července 2022, začal ještě za vlády Andreje Babiše a už během druhé poloviny roku 2021 byl poměrně výrazný. V prosinci 2021 nakonec meziroční inflace činila 6,6 % a byla nejvyšší od roku 2008, kdy ceny vzrostly převážně kvůli světové hospodářské krizi (.pdf, str. 1). V lednu 2022, kdy byl u moci Fialův kabinet pouze několik týdnů, pak byla inflace nejvyšší od roku 1998.

Závěr

Růst průměrné roční míry inflace i měsíční (meziroční) inflace dále pokračoval i v prvním roce Fialovy vlády. Předseda vlády má ovšem pravdu v tom, že ceny během působení Babišova kabinetu ve srovnání s předcházejícím obdobím začaly růst nejrychlejším tempem za posledních několik let. Vyšší byly pouze na konci roku 1997, výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Petr Fiala

U Evropského parlamentu je trošku problém, že jsme tradičně v rozdílných frakcích jednotlivé strany (koalice SPOLU, pozn. Demagog.cz).
iDNES.cz, 14. září 2023
Evropská unie
Pravda
Členové Evropského parlamentu nejsou organizováni podle státní příslušnosti, ale podle frakce. Europoslanci za ODS patří do skupiny Evropských konzervativců a reformistů a poslanci za KDU-ČSL a TOP 09 jsou součástí Evropské lidové strany.

Premiér Fiala dostal dotaz, zda půjde koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) společně do voleb do Evropského parlamentu (EP), které se budou konat v červnu příštího roku. Na to odpověděl, že bude rozhodnuto do konce září. Zmínil, že je podle něj toto uskupení úspěšným projektem, ve kterém se bude pokračovat na národní úrovni. Následně nicméně podotkl, že v europarlamentu jsou jednotlivé strany v různých frakcích, což „není jednoduché překonat“.

Frakce v Evropském parlamentu

Poslanci v Evropském parlamentu nejsou organizováni podle státní příslušnosti, ale dělí se do tzv. frakcí neboli politických skupin. Ty jsou tvořeny podobně smýšlejícími národními stranami, které voliči zvolili v různých členských státech. Někteří poslanci ovšem nejsou součástí žádné skupiny, a jde tak o nezařazené poslance. V současném volebním období (2019–2024) je Evropský parlament rozdělen na sedm frakcí.

Členové Evropského parlamentu, kteří byli v roce 2019 zvoleni za jednu ze stran současné vládní koalice SPOLU, nejsou součástí jedné frakce. Europoslanci za ODS patří do skupiny Evropských konzervativců a reformistů, oproti tomu poslanci za KDU-ČSL a TOP 09 (která v minulých volbách do EP kandidovala spolu se Starosty), jsou součástí Evropské lidové strany. Ta sdružuje konzervativní a liberálně-konzervativní politické strany, které podporují evropskou integraci.

Upřesněme, že od roku 2004 do roku 2009 byla ODS součástí frakce Evropské lidové strany, která byla v té době spojena s Evropskými demokraty. Po eurovolbách v roce 2009 založila spolu s britskými konzervativci, polskou stranou Právo a spravedlnost a dalšími ideově spřízněnými partnery novou skupinu, ve které se nachází dodnes. Evropští konzervativci a reformisté usilují o snižování byrokracie v EU a o její celkovou reformu. Odmítají přitom hlubší federalizaci EU a podporují suverenitu jednotlivých členských států.

Před posledními volbami do Evropského parlamentu v roce 2019 TOP 09 silně podporovala společnou evropskou integraci. Oproti tomu ODS chtěla, aby si členské státy mohly volit takovou hloubku integrace, která jim nejlépe vyhovuje. Jejich frakce se také profilovala jako opozice proti „eurofederalismu a tlačené integraci“. KDU-ČSL se pak ve svém programu o integraci nijak nezmiňuje (.pdf), avšak v dřívějších letech se profilovala jako strana podporující prohlubování integrace (.pdf, str. 37).

KDU-ČSLTOP 09 zároveň podporovaly závazek přijmout v budoucnosti euro, kdežto ODS naopak razila svobodnou volbu ČR rozhodnout se o jeho přijetí či nepřijetí.

Závěr

Jednotlivé strany koalice SPOLU jsou tedy v Evropském parlamentu skutečně v odlišných frakcích. ODS má své zástupce ve skupině Evropských konzervativců a reformistů, zatímco TOP 09 a lidovci jsou součástí Evropské lidové strany. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

Nedávno jsem zřídil vládní výbor pro strategické investice.
iDNES.cz, 14. září 2023
Ekonomika
Pravda
Vláda v červnu 2023 schválila vznik Výboru pro strategické investice. Jeho první schůze se konala o měsíc později. Druhé jednání, na kterém měl výbor dle dřívějších vyjádření probrat konkrétní návrhy, bylo poté naplánováno na září.

Vláda Petra Fialy v červnu 2023 schválila vznik Výboru pro strategické investice (.pdf). Ten má podle původního záměru řešit otázky týkající se např. energetické bezpečnosti, dostupnosti energeticky úsporného bydlení, nebo dokončení klíčové dopravní infrastruktury. Předsedou výboru je premiér Petr Fiala a jeho dalšími členy jsou někteří ministři či prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček z ODS (.pdf, str. 2).

Tento výbor poprvé zasedal 18. července, kdy obsahem schůze bylo např. projednání analýzy silných a slabých stránek české ekonomiky, kterou nechala zpracovat právě Hospodářská komora. Členové výboru uvedli, že hlavními tématy byly také investice do dostavby dopravní infrastruktury a možnosti, jak na český trh dostat kvalifikované pracovníky ze zahraničí.

Již během srpna bylo avizováno, že konkrétnější návrhy přinese Výbor pro strategické investice během září. K tomuto jednání se tato pracovní skupina sešla 21. září, tedy až po publikaci námi ověřovaného rozhovoru. Dodejme, že podle statutu výboru se jeho zasedání koná minimálně dvakrát ročně (.pdf, str. 2).

Kabinet Petra Fialy tedy skutečně zřídil Výbor pro strategické investice, a to v červnu 2023. Jeho první schůzka se poté konala v červenci a druhé jednání bylo naplánováno na září. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

My neposouváme věk odchodu do důchodu na základě nějakých pevně stanovených hranic, ale posouváme ho postupně podle průměrného věku dožití, jak to bude vyplývat z dat Českého statistického úřadu.
iDNES.cz, 14. září 2023
Sociální politika
Pravda
MSPV plánuje změnit věk odchodu do důchodu tak, aby se věková hranice skutečně posouvala podle střední délky života (neboli průměrné doby dožití), která vyplyne z dat ČSÚ. Věk odchodu do penze se tedy podle plánů vlády bude prodlužovat postupně.

Předseda vlády Petr Fiala mluví o důchodové reformě, kterou jeho kabinet představil v květnu letošního roku a jejíž součástí je mj. zvýšení věku odchodu do důchodu. V rozhovoru reaguje na otázku, jestli si je vláda vědoma toho, že lidé odvádějící fyzicky náročnou práci už v pozdějším věku své zaměstnání nemusí zvládat. Ve své odpovědi Fiala zmiňuje, že vláda v představené reformě penzí nestanovila pevnou věkovou hranici, kdy lidé budou moci odejít do důchodu, ale že se důchodový věk bude odvíjet od průměrného věku dožití.

Důchodový věk

Obecné podmínky nároku na starobní důchod popisuje zákon o důchodovém pojištění. Z něj vyplývá, že se důchodový věk liší podle roku narození. Platí přitom, že čím mladší ročník narození, tím vyšší je stanovený důchodový věk. Zároveň zákon určuje horní hranici, podle které by se měl u pojištěnců narozených po roce 1971 důchodový věk zastavit na 65 letech.

Doplňme, že stanovený věk odchodu do penze kromě roku narození závisí i na pohlaví a u žen i na počtu vychovaných dětí. Žena se dvěma dětmi narozená v roce 1960 tak například může odejít do penze o dva roky dříve než muž stejného věku. I v tomto případě nicméně zákon počítá s tím, že se u mužů a žen důchodový věk postupně sjednotí na zmíněných 65 letech.

Vláda ke dni vydání námi ověřovaného rozhovoru připravuje dlouho očekávanou důchodovou reformu. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) dříve uvedlo, že má v plánu návrh předložit začátkem října. Svou představu však Fialův kabinet nicméně nastínil již v květnu 2023 na tiskové konferenci v rámci představení konsolidačního balíčku. Návrh by měl podle vlády obsahovat zvýšení věku odchodu do důchodu, a to i pro lidi, kterým je dnes 57 let a méně. Pokud bude návrh schválený, má být podle MPSV účinný od 1. ledna roku 2025. Uveďme, že tato změna není součástí zmíněného balíčku (.pdf).

Vláda prozatím prosadila úpravy zákona o důchodovém pojištění týkající se pravidel pro předčasné důchody a omezení valorizace penzí. Součástí této novely, kterou 1. září 2023 podepsal prezident Pavel, nicméně změny důchodového věku nejsou (.pdf).

Plánovaný výpočet důchodového věku

Fialova vláda skutečně dříve uvedla, že má v plánu posouvat důchodový věk podle průměrného věku dožití, který vyplyne z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Zároveň chce zajistit, aby každý v důchodu mohl strávit alespoň 21,5 roku. Jak zmiňujeme výše, úprava věku se má od roku 2031 dotknout lidí, kteří se narodili po roce 1965. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ve svém komentáři napsal, že „další úpravy důchodového věku nad 65 let by měly probíhat pomaleji, než je aktuální posouvání věkové hranice, může se tedy stát, že nárůst věku odchodu do důchodu nebude v některých obdobích žádný.“

Samotné MPSV pak informuje o tom, že „pro stanovení důchodového věku se bude vycházet z údajů Českého statistického úřadu o střední délce života v 50 letech, přičemž důchodový věk se stanoví vždy pro osoby, které v daném roce dosáhnou 50 let.“ Následně uvádí příklad, že pro osobu narozenou v roce 1974 budou pro výpočet důchodového věku použity statistické údaje za rok 2024.

Zmiňme, že střední délku života neboli také naději dožití dlouhodobě sleduje právě ČSÚ. Ukazatel je možné počítat od jakéhokoli věku, nejčastěji se však vypočítává při narození (označuje tedy, „kolik let má průměrně před sebou osoba, která se právě narodila“). Pro potřebu výpočtu odchodu do důchodu se však podle informací MPSV bude užívat údaj o střední délce života v 50 letech. Proto raději upřesněme, že tento ukazatel „udává průměrný počet let, který prožije právě x-letá osoba při zachování úmrtnostních poměrů daného období“ (.pdf, str. 3). Zjednodušeně tento údaj tedy znamená, kolik průměrně let bude daná osoba ještě žít.

MPSV pro lepší představu uvádí ilustrativní příklad, u kterého vycházelo z porovnání hodnot mužů a žen, kterým bylo v roce 2015 50 let (ročník 1965), s lidmi, kteří 50 let dosáhli až o rok později (ročník 1966). Pro rok 2015 byla naděje dožití 30,15 let, pro rok 2016 to pak bylo 30,6 let. Pro ročník 1966 by se podle MPSV důchodový věk vypočítal jako rozdíl hodnot naděje dožití, což by znamenalo, že tyto osoby půjdou do důchodu o 5,4 měsíce později. Jelikož by ale dle ministerstva mělo platit pravidlo, že maximální zvýšení důchodového věku mezi dvěma ročníky nemůže být vyšší než dva měsíce, šly by tyto osoby do penze v 65 letech a 2 měsících. 

Závěr

Vláda neposunula a dle svých vyjádření ani nemá v plánu posouvat věk odchodu do důchodu na pevně určenou hranici. MPSV počítá s tím, že se důchodový věk bude skutečně odvíjet od střední délky života neboli průměrné doby dožití, která vyplyne z dat ČSÚ. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

Touto cestou (zvyšování věku odchodu do důchodu, pozn. Demagog.cz) jdou prakticky všechny země v Evropě.
iDNES.cz, 14. září 2023
Ekonomika
Zavádějící
Důchodový věk skutečně postupně zvyšují téměř všechny státy Evropské unie. U více než desítky zemí EU ale důchodový systém nepočítá s přesáhnutím hranice 65 let, což nyní prosazuje vláda Petra Fialy.

Premiér Petr Fiala v této části rozhovoru reagoval na otázku, která se týkala vládního plánu na zvýšení důchodového věku nad 65 let. Redakce se konkrétně ptala, jestli si předseda vlády dokáže představit, že např. v 66 letech budou lidé schopní vykonávat fyzicky náročná povolání. Fiala následně ve své odpovědi argumentoval tím, že zvyšování věku odchodu do penze je jedna z mála možností, kterou stát při reformě důchodového systému může využít. Právě v této souvislosti dodává, že stejnou cestou jako jeho vláda „jdou prakticky všechny země v Evropě“.

Na úvod je vhodné upřesnit, že v Česku se nyní důchodový věk pro mladší ročníky postupně zvyšuje, podle současného znění zákona by se ale toto navyšování mělo zastavit na hranici 65 let. Tento stávající systém má v plánu Fialova vláda změnit, a to tak, aby důchodový věk rostl v závislosti na zvyšující se střední délce života, neboli průměrné délce dožití lidí v ČR. Kabinet přitom počítá s tím, že k překročení hranice 65 let dojde v roce 2031.

Evropské srovnání

Srovnání situace v jednotlivých evropských zemích se věnuje například přehled Finského centra pro důchody z roku 2023. Dlouhodobější vývoj zachycuje např. i starší zpráva britského parlamentu z března 2022 (.pdf, str. 22).

Tyto přehledy skutečně ukazují, že velká část evropských zemí skutečně v minulosti zavedla postupné navyšování důchodového věku. Přesněji jde o 22 ze 27 členských států EU. S nárůstem nepočítá jen pět států, a to Irsko, kde lidé odcházejí do penze v 66 letech, a dále Lucembursko (.pdf, str. 22), Maďarsko (.pdf), PolskoSlovinsko, kde je penzijní věk 65 let či méně.

Zároveň je ale nutné dodat, že v osmi dalších státech EU podle současných pravidel penzijní věk nemá přesáhnout 65 let. Vlády těchto zemí přitom takové navýšení zavést ani neplánují.

Například v Lotyšsku a v Litvě je systém nastavený podobně jako nyní v Česku a růst důchodového věku se má zastavit na 65 letech. Dle dostupných vyjádření zástupců tamních vlád ani jedna z těchto dvou zemí v brzké době hranici zvyšovat nechce.

SystémBulharsku, Rumunsku, ale i v Rakousku počítá pouze s tím, že se penzijní věk žen dorovná na hranici 65 let platnou pro muže. Podobně je tomu i v Chorvatsku. Doplňme, že zde zákon dříve stanovoval, že důchodový věk v budoucnu postupně naroste až na 67 let (.pdf, str. 2), v roce 2020 ale došlo ke změně legislativy a zastropování na 65 letech (.pdf, str. 3, 9). Důchodový věk nad 65 let nemá v plánu posunout ani Malta.

Pravděpodobně největší mediální pozornost si v poslední době získala reforma penzí ve Francii, kde tamní změny vyvolaly vlnu protestů. Nově prosazený zákon stanovuje, že se důchodový věk postupně navýší ze 62 let na 64 let, pro získání nároku na důchod přitom budou muset Francouzi do penzijního systému přispívat celkem 43 let. Pro srovnání doplňme, že v Česku musí člověk pro získání nároku na řádný důchod přispívat do důchodového systému nejméně 35 let. Pokud tuto podmínku nesplňuje, ale přispíval alespoň 20 let, může do důchodu odejít přibližně o pět let později, než je standardní důchodový věk pro muže. Podobně je tomu i ve zmíněné Francii, kde při nesplnění podmínky doby pojištění může občan odejít do řádného důchodu v 67 letech.

Z výše uvedených informací tedy vyplývá, že ve čtyřech státech EU je nyní důchodový věk neměnný a nepřesahuje hranici 65 let. V dalších osmi státech se pak penzijní věk postupně navyšuje (stejně dle stávajících pravidel v ČR), ale dle platných pravidel nemá být vyšší než 65 let.

Růst nad 65 let

Dodejme, že s růstem nad 65 let počítají důchodové systémy ve 13 zemích EU. Některé z nich přitom zvyšování věku navazují na naději dožití, což chce v rámci představené důchodové reformy provést i vláda Petra Fialy. Dle dostupných informací se pro využití naděje na dožití zatím rozhodlo celkem 10 zemí EU – konkrétně Kypr, Finsko, Dánsko (.pdf, str. 3), Estonsko, Řecko, Itálie (.pdf), Nizozemsko (.pdf), Portugalsko, Švédsko a nově i Slovensko.

K nárůstu důchodového věku nad 65 let došlo, případně dle zákona v budoucnu dojde, také v Belgii, Německu a Španělsku (.pdf). Stejně je tomu např. i ve Velké Británii, která již není členem EU. V Norsku, které také stojí mimo EU, je pak situace obdobná jako v Irsku, jelikož je zde důchodový věk také neměnný a přesahuje 65 let.

Závěr

K postupnému navyšování důchodového věku tedy skutečně přistoupily téměř všechny země EU, přesněji 22 z 27 členských států. Petr Fiala nicméně v rozhovoru mluvil o plánu vlády na navýšení penzijního věku nad 65 let a svůj výrok použil jako jeden z argumentů, proč se vláda tento krok rozhodla učinit. „Stejnou cestou“ jako jeho kabinet se ovšem nevydaly „prakticky všechny země“ v EU, ale pouze 12 členských států. Z uvedených důvodů tak výrok Petra Fialy hodnotíme jako zavádějící.

Petr Fiala

Řada profesí bude mít nastavena jiná pravidla (odchodu do důchodu, pozn. Demagog.cz). Pro lidi, kteří pracují v náročných profesí. Na tom pracuje skupina na ministerstvu práce a sociálních věcí.
iDNES.cz, 14. září 2023
Sociální politika
Pravda
Odborná komise pod MPSV podle šéfa resortu Mariana Jurečky pracuje na stanovení podmínek pro dřívější odchod do důchodu bez krácení pobírané částky pro náročné profese. Lidé vykonávající taková zaměstnání tak skutečně budou mít odlišná pravidla odchodu do penze.

Předseda vlády Petr Fiala mluví o důchodové reformě, kterou vláda představila v květnu letošního roku. Její součástí je mj. návrh na dřívější odchod do penze pro osoby pracující v náročných profesích či zvýšení věku odchodu do důchodu. Premiér v rozhovoru odpovídá na otázku, zdali si je vláda vědoma toho, že lidé odvádějící fyzicky náročnou práci své zaměstnání už v pozdějším věku nemusí zvládat. Fiala odpovídá, že ano, a zmiňuje, že některé profese budou mít nastavená jiná pravidla. Dále uvádí, že na těchto pravidlech pracuje skupina na resortu práce a sociálních věcí.

Upřesněme, že v současné době mají nárok na dřívější odchod do penze zdravotničtí záchranáři, členové jednotek podnikových hasičských sborů a osoby zaměstnané v hlubinném hornictví.

Výhodné předčasné penze pro některé profese

Právě v květnu 2023 ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že podmínky pro předčasný důchod bez krácení pobírané částky u náročných profesí stanoví odborná komise spadající pod jeho resort. Na konci července pak uvedl, že se na konkrétním seznamu stále pracuje. Již předtím Jurečka, stejně jako Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), zmínili, že se snížení důchodového věku za dobu odpracovanou v náročné profesi bude týkat osob ze třetí a čtvrté kategorie, podle zákona o ochraně veřejného zdraví.

Ten stanovuje čtyři kategorie profesí podle míry výskytu rizika pro zdraví, přičemž konkrétní podmínky pro dělení upravuje vyhláška z roku 2003. Podle té se do první kategorie řadí profese s nepravděpodobným nepříznivým vlivem na zdraví a do druhé kategorie pak spadá práce s výjimečným nepříznivým vlivem na zdraví.

Ve třetí kategorii jsou zaměstnání, ve kterých jsou např. překračovány hygienické limity, nebo takové práce, u kterých se častěji vyskytují nemoci z povolání. Poslední, čtvrtá kategorie, zahrnuje profese, kde jsou lidé vystaveni vysokému riziku ohrožení zdraví, které nelze zcela eliminovat ani používáním ochranných pomůcek. Uveďme, že o zařazení zaměstnání do třetí a čtvrté kategorie rozhoduje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, typicky tedy Ministerstvo zdravotnictví a krajské hygienické stanice.

Zmíněná odborná komisevyhodnocovat dopady všech 13 rizikových faktorů jako je například hluk, prach nebo fyzická zátěž na zdraví zaměstnanců. Podle Jurečky by tak měla být schopna jasně určit profese z kategorie tři a čtyři, „kde není o čem diskutovat a je jednoznačně jasné, že do tohoto výčtu budou patřit, pak také ty, u nichž bude jasné, že určitě mezi ně patřit nebudou.“ Připravovaná důchodová reforma, kterou má MPSV v plánu předložit začátkem října, úpravu dřívějších důchodů pro náročné profese však obsahovat nebude. Už podle srpnového vyjádření Mariana Jurečky se totiž přesný seznam profesí do té doby nestihne dokončit kvůli chybějící přesné definici náročných profesí.

Shrnutí

Odborná komise na MPSV podle ministra Jurečky pracuje na seznamu náročných profesí, které budou mít nárok na dřívější odchod do důchodu bez krácení pobírané částky. Komise konkrétně vyhodnocuje dopady rizikových faktorů na zdraví zaměstnanců, podle čehož se tento seznam bude odvíjet. Lidé zaměstnáni na takových pozicích tedy budou mít odlišná pravidla odchodu do penze, jak správně uvádí premiér Petr Fiala. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

Návrh (rozpočtu na příští rok, pozn. Demagog.cz) Ministerstva financí počítal s deficitem 235 miliard korun, to nebyl žádný návrh vlády, ale bylo to spočítání nějakých parametrů, pak jsme stanovili v rámci rozpočtových rámců to, že deficit rozpočtu na příští rok nesmí překročit 270 miliard. (...) Nakonec jsme se domluvili na 252 miliardách deficitu na příští rok.
iDNES.cz, 14. září 2023
Rozpočet 2024
Pravda
Ministerstvo financí předběžně navrhovalo schodek rozpočtu na rok 2024 ve výši 235 mld. Kč. Jako maximální možný deficit rozpočtu vláda stanovila 270 mld. Kč. Později ministerstvo zveřejnilo definitivní návrh rozpočtu na rok 2024, který počítá se schodkem 252 mld. Kč.

Vláda Petra Fialy v červnu 2023 přijala usnesení (.pdf), kterým schválila předběžný návrh Ministerstva financí na výši příjmů a výdajů státního rozpočtu pro rok 2024. Nejednalo se o hotový vládní návrh rozpočtu, ale pouze o předběžný plán, který neobsahoval detailní vytyčení jednotlivých složek na straně příjmů a výdajů. Tento návrh počítal se schodkem ve výši 235 mld. Kč. Premiér Petr Fiala k návrhu doplnil, že finální deficit rozpočtu nepřesáhne 270 mld. Kč, které vláda již před přijetím usnesení stanovila jako deficitní strop rozpočtu.

Na konci srpna pak Ministerstvo financí vládě předložilo definitivní návrh rozpočtu na rok 2024, který počítá s celkovými příjmy ve výši 1 921,2 mld. Kč a výdaji ve výši 2 173,2 mld. Kč. Schodek rozpočtu je tak naplánován na 252 mld. Kč (.docx, str. 1).

Shrňme tedy, že Ministerstvo financí navrhovalo schodek státního rozpočtu na příští rok ve výši 235 miliard korun. Skutečně se nejednalo o návrh vlády, ale pouze o předběžný plán resortu. Ještě před schválením tohoto návrhu představitelé kabinetu uvedli, že deficit nepřekročí 270 mld. Kč. Definitivní návrh rozpočtu na rok 2024 pak počítá se schodkem 252 miliard. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

Dnes jsou energie nabízeny pod cenovými stropy, které stanovila vláda.
iDNES.cz, 14. září 2023
Ekonomika
Energetika
Pravda
Ceny elektřiny a plynu jsou v současné době skutečně pod úrovní vládního cenového stropu. Pod ním se nacházejí už celý letošní rok.

Premiér Petr Fiala odpovídá na otázku, zdali jeho kabinet bude i v příštím roce nějakým způsobem pomáhat domácnostem a firmám s cenami energií. Uvádí, že vláda bude nadále podporovat domácnosti prostřednictvím příspěvku na bydlení a tvrdí, že se ceny energií v současnosti nacházejí pod vládním stropem.

Cenový strop

Burzovní ceny elektřinyplynu se začaly zvedat v roce 2021 především v důsledku pandemie covidu-19 a následně v roce 2022 kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Ve zdražování však hrají roli i další faktory jako například růst cen emisních povolenek, které se promítají do nákladů dodavatelů nebo klimatické podmínky. Rekordní výše dosáhly ceny energií v létě 2022 kvůli zvýšené poptávce energie k chlazení. Zároveň se podle místopředsedy ČEPS kvůli extrémnímu suchu snížila výroba energie ve vodních elektrárnách. 

Vláda tak v září 2022 představila pravidla pro zastropování cen elektřiny a plynu pro maloodběratele. To mělo platit po celý letošní rok, ovšem je možné, že skončí dříve. Hladina tohoto stropu byla pro nákup elektřiny určena na 6 000 Kč za megawatthodinu (MWh), pro nákup plynu pak na 3 000 Kč za MWh. K této cenové hladině je ovšem nutné připočítat také distribuční poplatky, u elektřiny se tak cena může pohybovat od 7 do 9 tisíc korun za MWh a u plynu pak okolo 4 000 Kč. Doplňme, že tématu zavádění cenového stropu jsme se loni na podzim několikrát věnovali.

Současné ceny energií

Od ledna 2023 se však ceny energií na burze začaly snižovat. Podle vyjádření Ministerstva průmyslu a obchodu byl tento trend způsoben především nahrazováním ruského plynu zkapalněným zemním plynem (LNG), snižováním spotřeby energií a také spouštěním provozu jaderných elektráren ve Francii. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) však na začátku letošního roku uvedl, že „vzhledem k dlouhodobým nákupním strategiím obchodníků s energiemi se klesající ceny budou v cenících obchodníků projevovat postupně.“

V den vydání námi ověřovaného rozhovoru činila cena elektřiny 3 222 Kč za MWh, a nacházela se tedy pod vládním stropem, stejně jako po celé září. Jak můžeme vidět na následujícím grafu, cena elektřiny se pod strop dostala dokonce již na začátku letošního roku. Dodejme, že ačkoliv je pokles oproti konci roku 2022 poměrně výrazný, oproti roku 2021 jsou ceny stále zhruba dvojnásobné.

Plyn se poté prodával za 1 349 korun za MWh. Stejně jako elektřina se i plyn pod cenovým stropem pohybuje od začátku roku 2023. O tom, že současný vládní strop už neplní svou funkci, hovořili např. ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor, který už v srpnu v České televizi řekl, že „tento strop ztrácí smysl, řada dodavatelů už nabízí ceny významně pod stropem.“

Fixace cen

Před představením vládního stropu, a tedy v době ještě vyšších cen energií, řada lidí uzavřela smlouvy s fixací cen. Po skončení zastropování se tedy může stát, že takovým odběratelům energie výrazně zdraží. Jejich přesný počet není znám, web Peníze.cz nicméně uvedl, že Energetický regulační úřad (ERÚ) zjišťuje, kolik takových smluv bude platných i po konci letošního roku. Ředitel marketingu MND Jan Sýkora pak situaci komentoval tak, že podle něj platí 1,5 milionu zákazníků zbytečně vysokou cenu.

Řešení situace těchto osob a domácností se může mezi společnostmi lišit. Například Centropol na svém webu napsal, že čeká na finální vyjádření vlády ohledně ukončení cenových stropů. Dále však uvádí, že u zákazníků se smlouvou končící v roce 2024 připravují řešení, které společnosti umožní dostat ceny také pod cenový strop. ČEZ pak i přes platnou fixovanou smlouvu svým klientům nabídne možnost přejít na levnější produkt s tříletou fixací a postupně klesající cenou. 

Závěr

Jak ceny elektřiny, tak ceny plynu jsou tedy v současné době nabízeny pod vládním stropem, který nepřesáhly dokonce po celý letošní rok. Výrok Petra Fialy tedy hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

Všechny prognózy jsou takové, že by ceny energie měly klesat.
iDNES.cz, 14. září 2023
Energetika
Pravda
Z dostupných prognóz trhu s energiemi vyplývá, že by ceny energií měly v průběhu tohoto i následujícího roku postupně klesat.

Burzovní ceny elektřinyplynu se začaly zvedat v roce 2021 především v důsledku pandemie covidu-19, respektive z důvodu nedostatečných zásob plynu a vysoké poptávky elektřiny, která byla způsobena oživením ekonomik po pandemii covid-19. K výraznému růstu cen pak následně došlo také v roce 2022 kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Ve zdražování však hrají roli i další faktory jako například růst cen emisních povolenek, které se promítají do nákladů dodavatelů nebo klimatické podmínky. Rekordní výše dosáhly ceny energií v létě 2022 kvůli zvýšené poptávce energie k chlazení. Zároveň se podle místopředsedy České elektroenergetické přenosové soustavy (ČEPS) Svatopluka Vnoučka snížila výroba energie ve vodních elektrárnách, což bylo zapříčiněno extrémním suchem.

Od ledna 2023 se nicméně ceny energií na burze začaly snižovat. Podle vyjádření Ministerstva průmyslu a obchodu byl tento trend způsoben především nahrazováním ruského plynu zkapalněným zemním plynem (LNG), snižováním spotřeby energií a také spouštěním provozu jaderných elektráren ve Francii. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) však na začátku letošního roku uvedl, že „vzhledem k dlouhodobým nákupním strategiím obchodníků s energiemi se klesající ceny budou v cenících obchodníků projevovat postupně.“ Zástupce vrchního ředitele energetiky a jaderných zdrojů René Neděla pak přiblížil, že se ceny energií nemění tak rychle, protože obchodníci nakupují energie dopředu.

Podle odborníků klesající ceny naznačují, že energetická krize končí. Už v únoru letošního roku se odborníci na konferenci s názvem Očekávaný vývoj odvětví energetiky v ČR a ve světě shodli na tom, že ceny elektřiny a plynu budou i nadále klesat. Pražská energetická burza PXE poté odhadla, že ceny energií na velkoobchodním trhu v roce 2024 klesnou o 25 % a v roce 2025 o dalších 20 %. Dodejme, že někteří dodavatelé v nedávné době skutečně začali zlevňovat.

V únoru sestupný trend burzovní ceny elektřiny na příští rok odhadla také Česká národní banka (ČNB). Jako důvody snížených cen uvedla energetické úspory, dodávky plynu zajištěné z alternativních zdrojů nebo zvýšené zapojení obnovitelných zdrojů energie.

Ekonomický deník však v září upozornil na to, že vláda zvažuje snížit celkový objem plateb na podporu obnovitelných zdrojů energie a přenést část zátěže zpět na spotřebitele. Výsledné náklady na elektřinu by proto nemusely výrazně klesnout. U plynu ale na základě prognózy firmy Centropol Energy odhaduje zlevnění až o 25 %.

Podle srpnových vyjádření analytiků by nicméně ceny energií v těchto týdnech měly prozatím stále klesat. Např. výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor uvedl, že ceny neovlivní ani nedávné výkyvy na trhu, jelikož je dodavatelé určují na základě dlouhodobé vývoje dodávky na příští rok. Ten přitom podle něj zůstává příznivý.

Z dostupných zdrojů tedy vyplývá, že by velkoobchodní ceny energií na burze měly postupně klesat. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

My jsme windfall tax nastavili na tři roky.
iDNES.cz, 14. září 2023
Ekonomika
Pravda
Vláda na podzim 2022 nastavila platnost tzv. windfall tax (neboli daně z mimořádných zisků) na tři roky, a to konkrétně na období let 2023–2025.

Premiér Petr Fiala odpovídá na otázku, co si myslí ohledně možného pokračování platnosti daně z neočekávaných či mimořádných zisků (tzv. windfall tax). Odpovídá, že vláda nastavila dobu jejího trvání na tři roky, a že změnu této doby kabinet neplánuje. V našem odůvodnění se tedy zaměříme na to, zdali je platnost této daně skutečně určena na tři roky.

Windfall tax

Připomeňme, že daň z nadměrných zisků neboli tzv. windfall tax (někdy také válečná daň) je mimořádná daň dočasného charakteru, která je v platnosti od ledna 2023. Podrobnosti o návrhu na její zavedení v České republice představil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v říjnu 2022. Ministerstvo se tehdy rozhodlo nepodat zcela nový návrh zákona, ale pouze předložit pozměňovací návrh (.docx) k projednávanému daňovému balíčku.

Daň funguje jako 60% přirážka ke stávající 19% dani z příjmů právnických osob, a jak český název daně napovídá, aplikuje se na nadměrný zisk (.docx, str. 9). Ministerstvo financí si jejím zavedením slibovalo získat nový zdroj příjmů pro řešení energetické krize a dopadů ruské agrese na Ukrajině (.pdf, str. 2).

Windfall tax je poté uvalena na oblasti ekonomiky a firmy, které generují „neočekávaně vysoké zisky bez vlastního přičinění“ (.pdf, str. 2). Konkrétně se daň vztahuje na firmy z oblasti výroby a obchodu s elektřinou a plynem, bankovnictví, těžby fosilních paliv a výroby a distribuce ropných a koksárenských produktů. Co se týče bank, povinnost zaplatit daň z neočekávaných zisků vzniká v případě, že u nich byly čisté úrokové výnosy v roce 2021 vyšší než 6 mld. Kč. U energetických podniků pak jejich čistý obrat v roce 2021 musel být vyšší než 2 miliardy korun (.pdf, str. 2).

Platnost daně

Podle schváleného daňového balíčku windfall tax skutečně platí po dobu tří let, a to konkrétně od roku 2023 až do roku 2025 (.pdf, str. 13). Resort financí ve své prezentaci k zavedení opatření zdůrazňoval, že daň nebude platit retroaktivně pro rok 2022 (.pdf, str. 4) – o této možnosti totiž vláda také uvažovala. Pro období let 2023 až 2025 se Fialův kabinet rozhodl i přes to, že EU doporučovala uplatnit windfall tax během let 2022 a 2023.

Dodejme, že ministr financí Zbyněk Stanjura v letošním srpnu uvedl, že vláda zváží, zdali bude daň z mimořádných zisků platit i v příštích dvou letech. Nejpozději do konce roku má totiž skončit zastropování cen energií, a podle Stanjury už tak příjmy z windfall tax nebudou potřeba. Proti tomuto návrhu se ale vymezili vládní Piráti. V září poté Česká televize zjistila, že bude s největší pravděpodobností dodržena původní platnost daně, tedy i na následující dva roky, jelikož se proti záměru postavila koaliční KDU-ČSL a také hnutí STAN.

Závěr

Vláda tedy na podzim 2022 nastavila platnost tzv. windfall tax na tři roky, a to konkrétně na období let 2023–2025. Možnost zkrátit působení tohoto opatření navrhoval pouze ministr financí Stanjura, nicméně i přes jeho záměr bude daň zřejmě platit až do konce zmíněného období. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.