Premiér Petr Fiala komentuje návrh tzv. flexi novely zákoníku práce, která má zvýšit flexibilitu českého pracovního trhu. Obhajuje také zavedení výpovědi bez udání důvodu, které do novely navrhli přidat poslanci ODS a TOP 09. Dodává však, že ODS novelu podpoří i bez tohoto bodu.

Strnulost trhu práce

Statistiku, jejímž cílem bylo vyjádřit rigiditu na trhu práce v jednotlivých zemích, v minulosti zveřejňovala Světová banka (.pdf, str. 4). Svůj souhrnný „index rigidity zaměstnanosti“ už ovšem více než deset let nevydává. Z jejích dílčích dat o regulaci práce (.pdf, str. 4) později Litevský institut volného trhu sestavil „index pružnosti zaměstnávání“ (.pdf, str. 3), který naposledy publikoval v roce 2019 (.pdf). Podle tehdejšího žebříčku, který hodnotil pružnost zákonných pravidel a regulací na trhu práce, se Česká republika mezi evropskými zeměmi umístila na 4. nejlepším místě (.pdf, str. 2–3). 

Rigiditu trhu práce lze posuzovat i jinak než skrze zákonná pravidla. V roce 2024 ekonomové Daniel Münich a Jakub Grossmann z think-tanku IDEA Akademie věd ČR publikovali analýzu (.pdf), která srovnávala flexibilitu trhů práce zemí EU podle frekvence změn zaměstnání. Podle této zprávy je frekvence, s jakou lidé v Česku mění práci, jednou z nejnižších v Evropě. Podobné problémy mají i jiné země bývalého východního bloku, například Maďarsko, Polsko nebo Rumunsko. Slovensko a Bulharsko však mají dle analýzy IDEA pracovní trh ještě rigidnější než Česko. Naopak severské země se vyznačují vysokou dynamikou trhu práce (.pdf, str. 1).

Češi mění zaměstnání výrazně méně než ostatní Evropané mj. kvůli nízké podpoře v nezaměstnanosti a omezené dostupnosti kvalitní rekvalifikace. Ta je nutná kvůli úzce zaměřenému oborovému vzdělávání. V Česku je navíc vysoká míra certifikace profesí, což zvyšuje náklady na profesní změny. Český trh práce se také vyznačuje nízkou dostupností zkrácených úvazků a možností vykonávat práci na dálku. 

Podle Indexu prosperity a finančního zdraví, který vytváří portál Evropa v datech spolu s Českou spořitelnou, se Česko v roce 2024 v oblasti kvality trhu práce nacházelo mezi zeměmi EU až na 18. místě. Nízká dostupnost zkrácených úvazků často znemožňuje ženám na rodičovské dovolené najít zaměstnání, což vede k jejich nižší ekonomické aktivitě a zvyšuje nerovnosti v odměňování mužů a žen.

Napjatost trhu

Stav trhu práce lze dále také hodnotit podle jeho napjatosti, což je situace, kdy je na trhu vysoký počet volných pracovních míst v kombinaci s nízkou nezaměstnaností. Efektivitu párování volných míst a uchazečů o zaměstnání zachycuje tzv. Beveridgeova křivka, jejíž hodnoty pro státy EU pravidelně zveřejňuje Eurostat.

Podle zprávy z roku 2022 mělo nejnižší úroveň efektivity párování právě Česko (.pdf, str. 1, 3). Česká národní banka (ČNB) však upozornila na to, že podniky v minulosti hlásily větší počet volných míst na úřadech práce, protože místo mohlo být nabídnuto občanům ze zemí mimo EU nejdříve po 30 dnech, kdy se nepodařilo obsadit domácím pracovníkem. Statistiky tak podle ČNB nemají dostatečnou vypovídající hodnotu.

Na grafu níže jsou vidět nejaktuálnější data za celý rok 2023. Země, které se pohybují nad křivkou mají nízkou efektivitu párování v porovnání se zeměmi pod křivkou. Vlevo nahoře se pak vyskytují země s napjatým pracovním trhem. Na grafu se vedle Česka nachází např. Německo, ještě hůře si v napjatosti trhu práce ale vede např. Nizozemsko (.pdf, str. 40).

Závěr

Trh práce v České republice patří z hlediska frekvence změny zaměstnání mezi ty nejméně dynamické v EU. Podle zprávy think-tanku IDEA jsou však pracovní trhy Slovenska a Bulharska ještě rigidnější. Česko má mezery také v dostupnosti zkrácených úvazků, možnosti vykonávat práci na dálku nebo v efektivitě párování volných pracovních míst a uchazečů o zaměstnání. Z žádného z dostupných srovnání však Česko nevychází jako nejhorší, výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.