
Petr Fiala
Předseda vlády ČR
Děláme klíčové reformy (...), třeba důchodová reforma, reforma sociálních dávek, reforma vzdělávacího systému.
Ministerstvo práce a sociálních věcí prosadilo důchodovou reformu, která mj. posunula hranici věku odchodu do důchodu, a připravilo také reformu systému sociálních dávek. Ministerstvo školství vypracovalo návrh novely školského zákona a schválilo nové rámcové vzdělávací programy.
Důchodová reforma
K reformě důchodového systému se vláda Petra Fialy zavázala ve svém programovém prohlášení. Ministerstvo práce a sociálních věcí reformu připravilo v listopadu 2023 (.pdf). Návrh schválený vládou obsahoval 12 opatření (.pdf, str. 34 z 330), kterým jsme se podrobněji věnovali na podzim loňského roku. Jedním z prvotních bodů bylo i navázání věku odchodu do důchodu na předpokládanou dobu dožití, kdy měl místo původní hranice 65 let vzrůst o dva měsíce mezi jednotlivými ročníky (.pdf, str. 7 z 330).
Marian Jurečka
Ministr práce a sociálních věcí
Ta důchodová reforma má zhruba 12 opatření.Události, komentáře, 30. října 2024
Důchodová reforma následně během schvalování ve Sněmovně prošla změnami. Verze, kterou přijala Sněmovna stanovila hranici odchodu do důchodu na 67 let (.pdf, str. 6). Mezi další změny, které reforma přinesla, patří například dřívější odchod do penze pro lidi ze čtvrté kategorie rizikových povolání nebo zpomalení meziročního nárůstu nově přiznaných důchodů (.pdf, str. 2,10). Reformu v prosinci 2024 schválil Senát a následně ji podepsal prezident. Nové znění zákona je účinné od 1. ledna 2025.
Úprava systému sociálních dávek
Ministerstvo práce a sociálních věcí v únoru 2024 představilo plán zpřehlednit systém sociálních dávek (.pdf). Součástí návrhu zákona o dávce sociální pomoci je sjednocení přídavku na dítě, příspěvku na bydlení, příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení do jedné dávky. Do této dávky se dle návrhu mohou promítnout i bonusy za počet odpracovaných hodin (.pdf, str. 1) nebo za dodržování školní docházky dětí (.pdf, str. 53–54 z 392).
Ke dni vydání námi ověřovaného rozhovoru tento návrh zákona o dávce státní sociální pomoci prošel prvním čtením ve Sněmovně, v průběhu února 2025 pak i druhým. Poslanci k návrhu podali množství pozměňovacích návrhů. Například výbor pro sociální politiku navrhl rozšířit seznam zranitelných osob o vdovy a vdovce (.pdf, str. 3). Chystanou reformu kritizovala například Platforma pro sociální bydlení kvůli ohrožení nízkopříjmových domácností. Výzkumná organizace PAQ Research zase opakovaně upozornila, že návrh špatně nastavuje pravidla pro lidi v insolvenci.
Reforma školství
Ve veřejné elektronické knihovně legislativního procesu (VeKLEP) se nachází několik návrhů novel školského zákona. Větší změny měl přinést návrh, který připravilo Ministerstvo školství‚ mládeže a tělovýchovy (MŠMT) v srpnu 2024. Navrhované změny obsahovaly zavedení nových pravidel pro kombinovanou výuku, nahrazení části maturitní zkoušky standardizovaným certifikátem, nahrazení celé maturity tzv. komplexní absolventskou prací či zapojení zaměstnavatelů do praktického vzdělávání (.docx, str. 3–5, 8–9). Tento návrh vláda projednávala až po zveřejnění námi ověřovaného rozhovoru s premiérem Fialou, kdy byl nakonec stažen z programu a skartován.
Vláda v říjnu 2024 Sněmovně předložila jiný návrh novely školského zákona, který mj. zavádí pravidla pro fungování školních psychologů a speciálních pedagogů na základních školách (.pdf, str. 13, 24–25 z 266). Výše zmíněné záměry se v návrhu nenachází (str. 26–62 z 266), jedním z jeho cílů je ale převést financování nepedagogických pracovníků a ostatních neinvestičních výdajů ze států na zřizovatele škol, tedy na obce a kraje (.docx). Zřizovatelé měli nepedagogy původně platit od září 2025.
Návrh novely ke dni publikování námi ověřovaného rozhovoru ve Sněmovně prošel pouze prvním čtením. Až později vláda odložila převod financování nepedagogů na leden 2026. Poslanci o návrhu ve třetím čtení jednali v březnu, kdy ale jeho projednávání ani na druhý pokus nedokončili.
Reforma 8+2
Poslankyně Renáta Zajíčková (ODS) v závěru roku 2024 představila tzv. Reformu 8+2. Jejím hlavním cílem je zrušení devátých tříd a zavedení osmiletého základního vzdělávání, které by bylo zakončeno standardizovanou zkouškou. Následovala by dvouletá povinná docházka na střední škole zakončená tzv. malou maturitou. Studenti by následně měli možnost pokračovat další dva roky a složit tzv. velkou maturitu.
Zajíčková ke dni námi ověřovaného rozhovoru zveřejnila pouze pracovní dokument s návrhem reformy (.docs), nejedná se ovšem zatím o návrh zákona. Zajíčková pouze s dalšími poslanci už v září 2024 předložila návrh, jehož cílem je omezit odklady povinné školní docházky.
MŠMT také v prosinci 2024 schválilo úpravu rámcových vzdělávacích programů (RVP). Například v matematice na základních školách by dle nich měl být větší důraz na geometrii a konstrukční úlohy a celkově by měla přibýt látka, která je nyní běžně součástí až středoškolského učiva. Angličtina bude pro žáky povinná už od první třídy, naopak ruština zmizí z nabídky druhého cizího jazyka. Nové RVP budou pro první a šesté ročníky povinné od září 2027, pro všechny ročníky základních škol by se pak dle nových RVP mělo učit od září 2031.
Závěr
Fialova vláda prosadila důchodovou reformu, která např. posunula hranici odchodu věku do důchodu. Ve Sněmovně ke dni zveřejnění námi ověřovaného rozhovoru na schválení čekal návrh zákona o dávce státní sociální pomoci, který slučuje čtyři dávky do jedné. Ministerstvo školství připravilo novelu školského zákona a také schválilo novou podobu rámcových vzdělávacích programů. Výrok Petra Fialy z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.