Tento výrok byl ověřen jako

Ministr financí Zbyněk Stanjura v kontextu výroku mluví o 37 opatřeních na podporu ekonomického růstu, které Fialovu kabinetu předložila Národní ekonomická rada vlády (NERV). Dle něj by se měla vláda soustředit jen na menší počet z těchto návrhů a uvádí, že stát by se měl zaměřit zejména na odstranění překážek, které brání soukromým investicím a rozvoji ekonomik. Jako příklad zmiňuje dlouhé povolovací procesy, které podle něj zkrátí novela stavebního zákona.

Nový stavební zákon

Návrh nového stavebního zákona Poslanecké sněmovně předložila už minulá vláda Andreje Babiše v září 2020. Nový zákon měl zjednodušit a zefektivnit stavební řízení a změnit systém tak, aby o dané stavbě bylo vedeno vždy jen jedno řízení na jednom úřadu s jediným rozhodnutím (.pdf, str. 177 z 630). Návrh také zahrnoval např. vytvoření Nejvyššího stavebního úřadu, který by stál v čele nové soustavy stavební správy, stanovení pevně daných lhůt či zavedení tzv. apelačního principu (kdy nadřízený stavební úřad musí ve věci rozhodnout, ne jen vracet věc zpět k dalšímu řízení; .pdf, str. 178 ze 130).

Tehdejší opozice s podobou zákona nesouhlasila a vyzvala vládu, aby vrátila návrh zpět do mezirezortního připomínkového řízení (.pdf). Současná pětikoalice tehdy kritizovala především vznik nového Nejvyššího stavebního úřadu. Rovněž se při zjednodušení stavebního řízení chtěla více zaměřit na digitalizaci a navrhovala posílení role samospráv.

Dolní komora návrh v květnu 2021 schválila (.pdf), Senát jej ale jednomyslně zamítl. Poslanci nicméně později Senát přehlasovali. Zákon vstoupil v platnost v červenci 2021 a nahradil dosavadní zákon z roku 2006. Účinnosti měl nabýt od 1. července 2023.

Novelizace zákona

V únoru 2022 ale současný Fialův kabinet ve Sněmovně předložil návrh novely stavebního zákona, který následně úspěšně prošel legislativním procesem. Novela pro některá ustanovení zákona zaváděla přechodná období, která končí k 30. červnu 2023 a 30. červnu 2024 (.pdf, str. 4 z 18). Právě kvůli této změně došlo k odsunutí účinnosti novely stavebního zákona na 1. července 2024. Pro některé stavby jako jsou dálnice nebo elektrárny je ale novela účinná již od 1. ledna 2024.

Fialova vláda poté v listopadu 2022 předložila další návrh novely stavebního zákona. Jedním z jeho cílů bylo zrušit vznik Nejvyššího stavebního úřadu a jemu podřízených institucí. Na novele se shodla vláda s opozičním hnutím ANO i SPD a v březnu 2023 ji Sněmovna jednomyslně schválila. Následně návrh prošel i Senátem a po podpisu prezidentem vyšel ve sbírce zákonů.

Závěr

Obě novely stavebního zákona tedy již vstoupily v platnost a pro některé stavby byla novelizace účinná již od začátku letošního roku. V plném rozsahu ale novela nabude účinnosti až 1. července 2024, a výrok Zbyňka Stanjury tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.