(Nadnárodní korporace, pozn. Demagog.cz) odvádí ročně, a to už jsou údaje i renomovaných ekonomů z auditorských společností, 300 miliard do zahraničí nezdaněných dividend.
Vyjádření odborníků přímo z auditorských společností jsme sice ve veřejně dostupných zdrojích nedohledali, o odlivu dividend do zahraničí ve výši 300–320 miliard korun ale mluvili ekonomové, kteří se odkazovali na data ČNB.
Poslanec a šéf hnutí SPD Tomio Okamura mluví o montovnách nadnárodních korporací, které podle něj nejsou přínosem pro českou ekonomiku, jelikož vyvádí zisky do zahraničí. Dle Okamury tyto společnosti odvádí v dividendách 300 mld. korun do zahraničí, které tak nedaní v ČR.
Korporace a dividendy
Odliv dividend do zahraničí podle dat České národní banky (ČNB) činil bezmála 300 mld. Kč už v roce 2022. V předcházejících letech se pohyboval přibližně mezi 240 a 330 mld. Kč. V roce 2023 se pak podle předběžných údajů jednalo o podobnou částku. Např. server Novinky.cz se na jaře 2024 odvolával na analytika UniCredit Bank Jiřího Poura, podle kterého si zahraniční vlastníci v roce 2023 ze svých zisků v Česku rozdělili na dividendách 321,5 mld. Kč. Z těchto dividend ale společnosti zároveň reinvestují část peněz zpět do tuzemské ekonomiky. Částku 320 miliard Kč, které z Česka odtekly prostřednictvím dividend, zmiňoval (video, čas 1:13:27) v březnu 2024 ve vysílání České televize také viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar, ekonom napojený na SOCDEM Michal Pícl v květnu v Českém rozhlase Plus zase mluvil (audio, čas 23:48) o 300 miliard Kč.
Dlouhodobou příčinou pro odliv dividend je působení zahraničních investorů v českých firmách, ale také stav, kdy čeští investoři stahují zisky do svých holdingových firem v cizině. Největšími cílovými zeměmi pro odliv dividend jsou Nizozemsko, Německo, Rakousko, Lucembursko nebo Belgie, přičemž množství prostředků odčerpávají zejména banky, pojišťovny nebo automobilky.
O odvádění dividend v roce 2024 obecně mluvil např. i ekonom České spořitelny a zároveň poradce vlády a člen Národní ekonomické rady vlády Petr Zahradník, který ale nezmínil konkrétní částku. K situaci se vyjádřila i viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová, podle které má Česko „téměř nejvyšší objem přímých zahraničních investic na hlavu v Evropě“. V zahraničním vlastnictví je dle ní přibližně polovina podnikové sféry, přičemž ještě znatelnější je to u exportních podniků a ve finančním sektoru.
Doplňme, že dividendy vyplácené mateřským společnostem v zahraničí skutečně nepodléhají zdanění v Česku, ale pouze v zemi, kde sídlí mateřská společnost. Toto pravidlo vychází ze směrnice Rady EU o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států, která zabraňuje dvojímu zdanění výnosů ze zisku v zemích EU. Poslanci hnutí SPD již v minulosti opakovaně navrhovali dividendy dodatečně zdanit 15% sazbou, vláda Andreje Babiše k návrhům nicméně vydala nesouhlasná stanoviska (obě .doc) právě s odvoláním na unijní pravidla, která takové zdanění zakazují.
Závěr
Odliv dividend činil zhruba 300 miliard korun už v roce 2022, přičemž předtím se pohyboval v rozmezí 240 až 330 mld. Kč. V roce 2023 si podle ekonoma UniCredit Bank Jiřího Poura zahraniční vlastníci ze zisků v Česku rozdělili asi 320 mld. Kč. O částkách 320 a 300 mld. Kč mluvili také Radek Špicar či ekonom Pícl. Tomio Okamura tedy uvádí přibližně správnou částku a vejde se do naší standardní 10% tolerance. Přestože se nám nepodařilo ve veřejně dostupných zdrojích dohledat žádná vyjádření „renomovaných ekonomů z auditorských společností“, jiní ekonomové skutečně o 300miliardovém odlivu dividend do zahraničí mluví, výrok Tomia Okamury proto hodnotíme jako pravdivý.
Hnutí SPD na sebe v rámci kampaně pro krajské volby upozornilo kontroverzním plakátem, kvůli kterému policie zahájila trestní řízení pro možné podněcování k nenávisti vůči skupině osob. Právě o krajských volbách byla řeč v pořa...