Tento výrok byl ověřen jako

Výrok Tomia Okamury obsahuje několik faktických tvrzení, kterými poukazuje na údajnou nevýhodnost současného fungování trhu s elektřinou pro české spotřebitele. Pro větší přehlednost si jeho výrok rozdělme do dvou částí.

Cena výroby elektřiny

O tom, že se v Česku vyrábí elektřina relativně levně, dokonce za částky kolem 20 haléřů za kilowatthodinu, mluví také někteří odborníci z oblasti energetiky. Uváděnou částku 25 haléřů za kWh opakovaně zmiňuje bývalý zmocněnec vlády pro jadernou energetiku Jaroslav Míl (zde a zde). Míl, podobně jako Tomio Okamura, kritizuje fungování evropského trhu, kdy dle jeho slov „v Dukovanech (dnes) vyrábíte elektřinu za 25 haléřů za kilowatthodinu a vy si ji kupujete zpátky za tři, čtyři, šest, dokonce za více než devět korun.“ V rozhovoru pro Seznam Zprávy Jaroslav Míl zmiňoval také částku 20 haléřů za kWh v souvislosti s produkcí elektřiny z uhlí, zároveň však dodává, že k těmto nákladům je nutné ještě připočíst poplatky za emisní povolenky.

Cenu 15 haléřů za kWh vyrobenou z uhlí v říjnu 2021 zmiňoval majitel společnosti Sev.en Energy Pavel Tykač, i on ovšem dodal, že tyto výrobní náklady se zvyšují ještě o další položky: „Vy platíte za kilowatt elektřiny něco okolo pěti korun. Podle toho, jaký máte tarif. My v naší elektrárně máme výrobní variabilní náklady na výrobu toho jednoho kilowattu 15 haléřů. Ale k tomu se připočte asi 1,60 koruny z ceny povolenky na každý kilowatt. Pak je tam distribuční poplatek, poplatek za obnovitelné zdroje, daně a samozřejmě nějaký přiměřený zisk, náš i distributora. V celém řetězci je na začátku naše výrobní cena díky tomu, že vyrábíme z uhlí, těch 15 haléřů. Ve vaší peněžence už to je ale plus minus těch pět korun.“

Tvrzením o výrobní ceně elektřiny ve výši 15–25 haléřů se v březnu 2022 věnovala také česká odnož agentury AFP. Ta pro vysvětlení cenotvorby u výroby elektřiny oslovila hlavního ekonoma společnosti ČEZ Pavla Řežábka. Podle něj jsou tvrzení o cenách v haléřových částkách „zcela absurdní” a „manipulativně formulované”. „Například variabilní náklady uhelných elektráren se už jen kvůli platbám za CO2 povolenky pohybují kolem 2,20 Kč/kWh. K tomu je ještě zapotřebí připočítat cenu paliva,“ uvádí AFP na základě vyjádření tohoto ekonoma.

Některé části výrobních nákladů se tedy skutečně pohybují v částkách uváděných Tomiem Okamurou. Nejedná se však o cenu, za kterou „tu elektrickou energii my v České republice vyrábíme“, ale jen o část variabilních nákladů (tedy nákladů na výrobu jednotky energie). Větší část výsledné ceny elektřiny tvoří emisní povolenky a další výdaje.

Nákup a prodej na lipské burze

Tomio Okamura mluví o burze v Lipsku, kde podle něj dochází ke zdražování české elektřiny. Jedná se o globální komoditní burzu European Energy Exchange (EEX). Čeští výrobci elektřiny na ní nicméně neobchodují kvůli Evropské unii, ale z vlastního rozhodnutí, protože je to pro ně cenově výhodné. Např. společnost ČEZ na lipskou burzu vstoupila (.pdf, str. 39) již v roce 2003, tedy před vstupem Česka do EU. Vzhledem k tomu, že jsou národní přenosové soustavy v Evropě propojené a elektřinu není možné skladovat, logicky vznikla právě mezinárodní burza, kde se může vyrovnávat nabídka a poptávka. To, kde burza sídlí, je ale pro cenu elektřiny irelevantní. Pavel Řežábek k tomu uvádí, že elektřinu lze „stejně dobře zobchodovat třeba v Prievidzi nebo Tokiu, lokalita burzy je bezvýznamná. Burza jen konstatuje, při jaké ceně došlo k vyrovnání nabídky a poptávky“.

Jak jsme vysvětlili výše, k násobnému „zdražení“ v Česku vyrobené elektřiny z haléřových částek na korunové dochází již v rámci cenotvorby tuzemských prodejců, kteří si do ceny započítávají své náklady spojené s produkcí elektřiny. Obchodování na lipské burze s tímto zvýšením cen tedy nesouvisí. Propojený evropský trh nicméně svým způsobem cenu elektřiny pro spotřebitele skutečně ovlivňuje. Především v případě elektřiny k okamžité spotřebě (tzv. spot, která se obchoduje na pražské burze) je cena elektřiny významně ovlivněna aktuální nabídkou elektřiny v celoevropské soustavě. 

Jak uvádí např. představitelé společnosti ČEZ, cena elektřiny je v podstatě odvozena od výše nákladů na výrobu energie v nejdražší elektrárně, která v daný okamžik výrobu elektřiny zajišťuje. Významnou roli v tomto případě podle odborníků hraje Německo. „Platí, že když fouká vítr na severu Německa, dodávají tamní větrné zdroje elektřinu ‚za hubičku“. Jenže čím méně fouká, tím víc ostatních typů zdrojů se musí rozeběhnout, aby pokryly poptávku. Ke kontinuálně dodávajícím jaderným zdrojům se tak přidávají nejdřív ty uhelné, byť zatížené emisními povolenkami (černouhelné dřív než hnědouhelné díky nižší ceně černého uhlí), a až po nich nastupují nejdražší zdroje využívající plyn. Tohle vše se pak projevuje v ceně elektřiny pro koncové odběratele,“ uvádí např. magazín Finmag.

K výkyvům cen tedy může docházet mj. díky nestálé nabídce, na volném trhu umocněné i německou energetickou politikou.

Závěrem se zaměřme ještě na Tomiem Okamurou uvedených 8 korun za kilowatthodinu. K 24. květnu 2022 se prodávala kWh spotové elektřiny za 4,7–6,9 Kč podle typu tarifu. Tzv. futures, tedy kontrakty, kdy má být elektřina dodána v určitý čas v budoucnosti, se ve stejný den obchodovaly v přepočtu za 4,2 Kč/kWh (jedná se o dodávky od českých výrobců s dodáním v roce 2023).

Tomio Okamura tedy nesprávně popisuje fungování cenotvorby a trhu s elektřinou. Není pravda, že by čeští producenti dokázali vyrobit elektřinu tak levně, že by ji mohli prodávat za ceny od 15 do 25 haléřů. Výsledná cena je mnohem vyšší již kvůli dalším nákladům spojeným s produkcí elektřiny. Na burze v Lipsku se elektřina skutečně prodává za vyšší ceny, mj. díky výkyvům v evropské produkci. Evropská unie však českým společnostem nijak nenařizuje, aby k prodeji energie burzu v Lipsku využívaly. Z těchto důvodů hodnotíme výrok jako nepravdivý.