Tomio Okamura
SPD

Tomio Okamura

Předseda SPD, poslanec

Svoboda a přímá demokracie (SPD)

Bez tématu 314 výroků
Koronavirus 28 výroků
Energetika 14 výroků
Invaze na Ukrajinu 12 výroků
Zdravotnictví 12 výroků
Zahraniční politika 9 výroků
Ekonomika 8 výroků
Sněmovní volby 2021 8 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro 7 výroků
Poslanecká sněmovna 7 výroků
Evropská unie 6 výroků
Vnitrostranická politika 5 výroků
Sociální politika 4 výroky
Rozpočet 2022 3 výroky
Právní stát 1 výrok
Regiony 1 výrok
Životní prostředí 1 výrok
Pravda 194 výroků
Nepravda 99 výroků
Zavádějící 63 výroků
Neověřitelné 44 výroků
Rok 2022 41 výroků
Rok 2021 39 výroků
Rok 2020 23 výroků
Rok 2019 6 výroků
Rok 2018 35 výroků
Rok 2017 62 výroků
Rok 2016 26 výroků
Rok 2015 24 výroků
Rok 2014 64 výroků
Rok 2013 57 výroků
Rok 2012 23 výroků
Pouze ve výběru Demagog.cz 32 výroků

Tomio Okamura

(...) tuhletu částku (45 miliard korun ročně, pozn. Demagog.cz) na obnovitelné zdroje, což je přikázaný zase z Evropský unie (...).
Interview ČT24, 24. května 2022
Evropská unie
Energetika
Zavádějící
EU stanovila podíl energie z obnovitelných zdrojů, kterého členské státy mají dosáhnout. EU však neukládá konkrétní způsob, jak toho docílit, a členské státy volí různé cesty. Všechny evropské země se k cíli nicméně blíží s mnohem nižšími náklady než je českých 45 mld. Kč ročně.

Z kontextu rozhovoru vyplývá, že Tomio Okamura mluví o 45 miliardách korun, které ročně Česko vynakládá na podporu obnovitelných zdrojů energie (OZE). Z toho 19 miliard korun mají podle Okamury platit přímo občané, což ve skutečnosti znamená, že je platí spotřebitelé formou poplatku ve fakturách na elektřinu. Podrobněji jsme se tímto tématem zabývali v jiném našem odůvodnění, kde jsme slova Tomia Okamury označili v rámci naší metodologie jako pravdu s výhradou. V tomto odůvodnění se zaměříme na to, jestli tyto peníze musí Česko platit kvůli Evropské unii.

Tato konkrétní podpora zelené energetiky, o které mluví šéf hnutí SPD, je reakcí (.pdf, str. 109) na směrnici Evropské unie z roku 2009. Tehdy se totiž unijní představitelé dohodli, že do roku 2020 musí 20 % unijní spotřeby energie pocházet z obnovitelných zdrojů. Pro každý stát je cíl nastaven na jiné úrovni, a to vzhledem k výchozí pozici a celkovému potenciálu využití obnovitelných zdrojů. V případě Česka byla tato hranice stanovena (.docx, str. 6) na 13 % a poprvé byla překonána již v roce 2013, tedy o 7 let dříve, než činil unijní závazek.

V roce 2018 poté vstoupila v platnost nová revidovaná směrnice, podle níž musí do roku 2030 pocházet z obnovitelných zdrojů 32 % spotřeby energie Evropské unie. Evropská komise nyní dokonce posuzuje, zda tento cíl v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině nezvýšit na 45 %.

Evropská unie ovšem neurčuje, jak konkrétně mají jednotlivé státy tohoto podílu dosáhnout. Jak vyplývá (.zip) ze zpráv o pokroku všech členů Evropské unie, volí si každá země do určité míry vlastní politiku. Náklady jednotlivých zemí a jejich přístupů se nicméně výrazně liší. Dle nejnovější zprávy Rady evropských energetických regulátorů (CEER), která srovnává různé přístupy k podpoře obnovitelných zdrojů energie za roky 2018 a 2019, je v přepočtu na MWh elektřiny z obnovitelných zdrojů podpora (.pdf, str. 30) v Česku nejvyšší z 27 evropských zemí: přibližně 200 €/MWh.

Česká republika na podporu OZE vydává v přepočtu na MWh výrazně více peněz než většina evropských států. 45 miliard, které v Česku na podporu obnovitelných zdrojů každoročně dáváme, tedy není důsledkem unijní směrnice, ale spíše jiných faktorů. Jiné státy totiž dokáží obnovitelné zdroje podporovat s výrazně nižšími náklady.

Tomio Okamura tedy správně poukazuje na to, že podpora obnovitelných zdrojů energie vychází z „příkazu“ Evropské unie, respektive její směrnice. Konkrétní způsob podpory a její výše, které se v Česku obnovitelným zdrojům dostává, ale již s unijní směrnicí přímo nesouvisí, jak je vidět z mezinárodního srovnání. Předseda SPD tak vytváří nepravdivý dojem, že Evropská unie může za to, kolik Česko vydává na podporu obnovitelných zdrojů. Jeho výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Tomio Okamura

My od začátku říkáme, že se mělo cílit na ohrožené skupiny. Že se mají více zapojit praktičtí lékaři.
Události, komentáře, 23. listopadu 2021
Koronavirus
Pravda
Hnutí SPD zmiňovalo nutnost ochrany ohrožených skupin opakovaně už od minulého roku. Podle názoru hnutí by nemělo docházet k plošným uzávěrám a chránit by se měly jen ohrožené skupiny.

SPD se, většinou právě ústy svého předsedy Tomia Okamury, takto k opatřením vyjadřuje opakovaně. Že je nutné se zaměřit na ochranu nejvíce ohrožených skupin, zmínil Okamura například už v prosinci 2020. Tehdy se odvolával na návrh epidemiologa Jiřího Berana a uvedl, že 83 % populace není součástí některé z ohrožených skupin a ochranu tedy nepotřebuje. Dodejme, že epidemiolog Jiří Beran je poměrně kontroverzní osobností, co se týče dezinformací ohledně onemocnění covid-19. Do povědomí veřejnosti se dostal hlavně svými tvrzeními o léku Isoprinosine.

Znovu se SPD k tématu ohrožených skupin vyjadřovala například v únoru 2021. Tehdy její zástupci vyslovili svůj nesouhlas s opětovným zavedením nouzového stavu v České republice. Hnutí prohlásilo, že se bude snažit nasbírat podpisy pro svolání mimořádné schůze Sněmovny, která by mohla nouzový stav, vyhlášený na základě žádosti hejtmanů, zrušit. „Zároveň opakovaně vládě navrhujeme, aby provedla novelu o ochraně veřejného zdraví, která umožňuje chránit ohrožené a rizikové skupiny a udržení zdravotního systému bez plošného nouzového stavu,“ řekl tehdy Tomio Okamura pro server Lidovky.cz

V červnu pak ve spojitosti s hlasováním o změnách v rámci zákona o ochraně veřejného zdraví Okamura znovu zmínil (video, čas 0:48–1:15): „Zároveň říkáme (…), že se má vláda soustředit na ochranu ohrožených skupin občanů. Ty ohrožené skupiny jsou již jasně definované. Říkáme: chraňme ohrožené skupiny občanů. A tu drtivou většinu občanů, což je cca 80 %, která není ohrožena covidem na životě, nechme žít a pracovat.“

Zatím naposledy se hnutí k ochraně ohrožených skupin vyslovilo v listopadu 2021. Důvodem bylo další zavedení nouzového stavu, se kterým hnutí nesouhlasí. Kromě toho, že by omezení měla platit pouze pro ohrožené skupiny, hovoří hnutí také o tom, že by se mělo navrátit bezplatné testování a testování hodnot protilátek. S těmito skupinami lidí by – podle hnutí SPD – měli pracovat právě praktičtí lékaři. 

O tom, že se praktičtí lékaři mají zapojit do očkování, se předseda SPD Okamura vyjádřil již v lednu 2021. Konkrétně uvedl: „Klíčovou roli by měli podle názoru SPD hrát zejména praktičtí lékaři, kteří znají své pacienty, mají podmínky pro očkování, a nikoliv vládou vytváření nějakých alternativních paralelních registračních způsobů (…).“ Totožné tvrzení obsahuje také usnesení SPD z 19. ledna 2021.

Tomio Okamura

V Německu je na 100 000 obyvatel 29 lůžek intenzivní péče, u nás pouze 11.
Události, komentáře, 23. listopadu 2021
Koronavirus
Pravda
Tyto údaje odpovídají odborné studii, která srovnávala kapacitu intenzivní péče napříč evropskými zeměmi v letech 2010-2011. I po 10 letech jde bohužel o poslední plné srovnání lůžek stejného typu.

Podle studie odborného časopisu Intensive Care Medicine z roku 2012, která zkoumala vybavenost jednotek intenzivní péče v zemích Evropy mezi červencem 2010 a červencem 2011, měla v té době Česká republika 11,6 lůžek na 100 000 obyvatel, zatímco Německo 29 lůžek. Německo se v této kategorii umístilo na prvním místě, Česká republika se pak nacházela zhruba ve středu žebříčku s totožnou hodnotou jako například Francie (.pdf, str. 1650–1651).

Počty lůžek intenzivní péče se mohou lišit podle toho, která oddělení jsou do této kategorie v dané zemi započítávána. Počty lůžek JIP a ARO na začátku epidemie covidu-19 činily podle dat Ministerstva zdravotnictví téměř 4 500 (.pdf, str. 8), ovšem ventilátorů, které jsou pro pacienty s covidem-19 klíčové, bylo pouze 2 080 (.pdf, str. 13). Proto je pro poměřování mezi zeměmi klíčové porovnávat lůžka se srovnatelnými vlastnostmi, což přesně činí výše uvedená studie. Ačkoli jsou tak její údaje již přes 10 let staré, přestavují poslední plné srovnání, které nemíchá jablka s hruškami.

 

V posledních letech a zejména v průběhu pandemie covid-19 se kapacita intenzivní péče měnila a lůžka přibývala. V listopadu 2020 mělo Německo zhruba 34,5 lůžek intenzivní péče na 100 tisíc obyvatel a Francie měla 16 lůžek na 100 tisíc obyvatel. Ve většině případů je však uvedená studie stále brána jako směrodatná, protože zahrnovala všechny evropské státy a srovnávala lůžka se stejnými vlastnostmi. Proto z ní může Tomio Okamura legitimně vycházet a my podle ní hodnotíme jeho výrok jako pravdivý.

Tomio Okamura

(...) krizový zákon. Ten mimochodem dává i možnost povolat například tu výpomoc, není potřeba nouzový stav.
Události, komentáře, 23. listopadu 2021
Koronavirus
Pravda
Krizový zákon umožňuje uložit právnické nebo fyzické osobě pracovní povinnost nebo povinnost pracovní výpomoci. Tuto povinnost je možné uložit nejen v době trvání nouzového stavu, ale také ve stavu nebezpečí, který mohou vyhlásit jednotlivé kraje.

Tzv. krizový zákon, tedy zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, stanovuje „působnost a pravomoc státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků a práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na krizové situace“. Krizovou situací je dle § 2 myšlena mimořádná událost, při níž je vyhlášen stav nebezpečí (vyhlašovaný hejtmanem), nouzový stav (vyhlašovaný vládou) nebo stav ohrožení státu (vyhlašovaný Parlamentem).

Pro úplnost doplňme, že stav ohrožení státu může být vyhlášen, pouze pokud je bezprostředně ohrožena svrchovanost státu, jeho územní celistvost anebo jeho demokratické základy. Nikoliv tedy ve spojitosti s pandemií covidu-19.

Je to § 6 krizového zákona, který vládě umožňuje, aby uložila právnické nebo fyzické osobě pracovní povinnost nebo povinnost pracovní výpomoci, ale pouze v době trvání nouzového stavu, případně ve stavu ohrožení státu. V době trvání stavu nebezpečí má poté podle § 14 tuto pravomoc také hejtman kraje (v případě hl. m. Prahy primátor). Vzhledem k tomu, že tedy existuje možnost uložení povinnosti pracovní výpomoci i bez nutnosti vyhlášení nouzového stavu, hodnotíme výrok Tomia Okamury jako pravdivý. 

Tomio Okamura

(...) veřejnou výzvu, kterou tady podepsal například prof. Jan Pirk, MUDr. Soňa Peková, prof. Jiří Beran a další: (...) „Lživě se tvrdí," říkají, „že imunita po očkování je lepší a delší než imunita po prodělání nemoci. Toto tvrzení popírá publikovaná data i samotné základy imunologie.
Události, komentáře, 23. listopadu 2021
Koronavirus
Pravda
Petiční výzvu, kterou podepsalo třicet lékařů, skutečně podepsali také Jan Pirk, Soňa Peková a Jiří Beran. Ve výzvě pak stojí vyjádření, které uvádí Tomio Okamura. Výzkum imunit po očkování a nemoci nicméně stále probíhá a odborná veřejnost dosud nedošla k jednoznačnému závěru.

Tomio Okamura hovoří o petiční výzvě nazvané Otevřený dopis lékařů vládě, parlamentu a médiím ohledně tzv. koronavirové krize, kterou podepsali lékaři a odborníci, mezi kterými je prof. Jiří Beran, MUDr. Soňa Peková a prof. Jan Pirk.

Ve zmiňované výzvě je jako faktické tvrzení prezentováno: „Lživě se tvrdí, že imunita po očkování je lepší a delší než imunita po prodělání nemoci. Toto tvrzení popírá publikovaná data i samotné základy imunologie.“

Srovnání imunity získané proděláním nemoci covid-19 a očkováním je problematické, jelikož míra imunitní odpovědi se po prodělání nemoci liší u každého jednotlivce. Množství protilátek získané proděláním nemoci závisí také na virové náloži. Vakcinace naproti tomu vytváří stabilní úroveň protilátek, u kterých se navíc dá předvídat, kdy začnou klesat.

Z izraelské studie vyplývá, že Izraelci, kteří prodělali nemoc covid-19 (v lednu nebo únoru 2021), mají 13,06krát nižší riziko nákazy variantou delta než Izraelci očkovaní ve stejném období dvoudávkovou vakcínou Comirnaty (společnosti BioNTech/Pfizer). Nicméně největší imunitu proti variantě delta mají ti jedinci, kteří již byli dříve infikováni SARS-CoV-2 a obdrželi alespoň jednu dávku vakcíny Comirnaty.

Dodejme, že izraelská studie nicméně ještě nebyla recenzována („peer-reviewed“), tedy prozatím neprošla kontrolou odborníků a nebyla formálně zveřejněna v odborném časopise. Navíc se jedná o tzv. observační studii, která vychází z terénních dat získaných zdravotní pojišťovnou. Sběr dat tak nemusel kvalitativně odpovídat běžným vědeckým metodám.

Ze studie amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) ale naopak vyplývá, že u neočkovaných pacientů, kteří již v minulosti nemoc covid-19 prodělali a opět se nakazili, byla 5,49krát vyšší pravděpodobnost, že budou hospitalizováni při další infekci než u pacientů očkovaných mRNA vakcínami, kteří se nakazili poprvé. Shaun Grannis, jeden z autorů studie, řekl, že „tato data poskytují pádný důkaz, že očkování poskytuje lepší ochranu proti covidu-19 než spoléhání se pouze na přirozenou imunitu."

Již na jaře letošního roku označil Roman Chlíbek, předseda České vakcinologické společnosti a nyní také předseda Národního institutu pro zvládnutí pandemie, očkování za vhodnější způsob získání protilátek: „Imunita navozená očkováním vznikne bez kontaktu s živým virem. Člověk získá ochranu, aniž by riskoval, že u něho propukne nemoc. Jeho imunitní systém je stimulován bez rizika komplikací a závažných průběhů nemoci.“ Pro iROZHLAS později uvedl, že řada odborníků se shoduje, že protilátky po prodělání nejsou důkazem imunity proti onemocnění covid-19.

Výzkum toho, který typ imunity je lepší pro ochranu před onemocněním covidem-19, nicméně stále probíhá a objevují se odborné studie, které dochází k různý závěrům. Většina odborníků se ale shoduje na tom, že vzhledem k rizikům spojeným s proděláním nemoci je nejlepší získat imunitu pomocí očkování, a to platí i pro ty, kteří nemoc již prodělali. Tomiem Okamurou citovaní lidé se však skutečně podepsali pod petiční výzvu, která obsahuje jím citovaný text. Zároveň některá publikovaná data skutečně podporují závěr, že imunita po prodělání nemoci je lepší než po očkování. Výrok Tomia Okamury tedy hodnotíme jako pravdivý s výhradou, vzhledem k nejednotnosti vědeckých důkazů.

Závěrem také doplňme, že Soňa Peková se za svá kontroverzní vyjadřování v době pandemie covidu-19 opakovaně (audio, čas 7:06–8:27) setkala s kritikou ze strany ostatních odborníků. Jiřího Berana pak Ministerstvo zdravotnictví označilo za jednu ze známých osobností „propagujících dezinformace“. V textu pak Ministerstvo uvádí, že dezinformační weby přebírají prohlášení veřejně známých osobností a odborníků" a používají je "pro podporu jimi propagovaných dezinformací a konspiračních teorií.“

Jan Pirk v minulosti např. podepsal prohlášení, které mj. kritizovalo plošné testování na onemocnění covid-19. Mezioborová skupina pro epidemické situace (MeSES), která působila jako odborný poradní orgán Ministerstva zdravotnictví od března 2021 do května 2021, ve svém stanovisku uvedla, že plošné testování na covid-19 by se mělo rušit až jako jedno z posledních opatření mj. proto, že plošné testování z řady studií vychází jako nákladově efektivní protiepidemické opatření.“

Tomio Okamura

Odborníci (...) (Jan Pirk, Soňa Peková, Jiří Beran a další, pozn. Demagog.cz) říkají, že ‚vakcíny jsou experimentální, nemají dosud ukončené třetí fáze klinických studií (...)‘.
Události, komentáře, 23. listopadu 2021
Koronavirus
Zavádějící
Danou citaci obsahuje petiční výzva uvedených odborníků. Vakcíny, které jsou nyní podmínečně registrovány v zemích EU, tedy i v ČR, však již prošly všemi třemi základními fázemi klinického hodnocení. Splňují normy pro bezpečnost, účinnost a kvalitu, a nejsou tedy experimentální.

Tomio Okamura ve výroku cituje petiční výzvu, kterou podepsali někteří lékaři a odborníci, mezi nimiž jsou například prof. Jiří Beran, MUDr. Soňa Peková a prof. Jan Pirk. V textu petice její signatáři skutečně uvádějí, že „vakcíny jsou experimentální, nemají dosud ukončené třetí fáze klinických studií, (…)“. Toto tvrzení nicméně není pravdivé, a výrok Tomia Okamury tak hodnotíme jako zavádějící.

V České republice a v Evropské unii jsou nyní k používání schváleny 4 očkovací látky proti nemoci covid-19. Jsou jimi:

  • Vaxzevria (AstraZeneca) – dvoudávková adenovirová vakcína,
  • Janssen (Johnson & Johnson) – jednodávková adenovirová vakcína,
  • Comirnaty (Pfizer/BioNTech) – dvoudávková mRNA vakcína,
  • Spikevax (Moderna) – dvoudávková mRNA vakcína.

Nejen vakcíny, ale i léky prochází přísným testováním v laboratoři a následně klinickým hodnocením, které se skládá ze tří základních fází (.pdf, str. 2–4). V první fázi se na menším počtu dobrovolníků vyhodnocuje například bezpečnost vakcíny a její tolerance lidským organismem. Ve druhé fázi se poté na několika stovkách osob zkoumá, „jakou velikost dávky je nejlépe použít, jaké jsou nejčastější vedlejší účinky a kolik dávek je zapotřebí“ (.pdf, str. 3). Ve třetí fázi následně probíhá tzv. studie účinnosti a bezpečnosti, která zahrnuje tisíce dobrovolníků (.pdf, str. 3) a jejímž účelem je kromě jiného zjistit méně časté vedlejší účinky a míru ochrany před příslušnou infekcí.

Přestože je vývoj vakcín proti onemocnění covid-19 urychlen, je zachováno veškeré testování a očkovací látky jsou dostupné až po ukončení třetí fáze a vědeckém vyhodnocení a registraci (.pdf, str. 4).

V Evropské unii schvaluje nejen očkovací látky, ale obecně léčivé přípravky Evropská léková agentura (EMA). Výše uvedené čtyři vakcíny proti nemoci covid-19 jsou podmínečně schváleny pro použití v zemích EU, nicméně to neznamená, že by byly „experimentální“. Podmínečné schválení/registrace umožňuje, aby byly léčivé přípravky co nejdříve uvedeny na evropský trh v případě mimořádných událostí (jakou je i pandemie covidu-19) a pomohly zachránit co nejvíce životů. I přesto, že se jedná o časově kratší proceduru, podmínečné schválení stále zaručuje, že vakcíny splňují přísné normy EU pro bezpečnost, účinnost a kvalitu.

Rozdíl mezi podmínečnou registrací a standardní registrací je pak také v tom, kdy probíhá čtvrtá, tzv. poregistrační fáze klinické studie, v jejímž rámci se dále sleduje účinnost a bezpečnost vakcíny (.pdf, str. 3). Tato čtvrtá fáze začíná v případě podmínečné registrace dříve a léčivý přípravek je pro pacienty dostupný ještě před jejím dokončením (.pdf, str. 2–4). Upřesněme, že v průběhu poregistrační fáze musí výrobci vakcín Evropské lékové agentuře poskytovat informace z probíhajících studií, aby se potvrdilo, že přínosy dané vakcíny převažují rizika.

Zdroj: EMA (.pdf, str. 11)

Zmiňme, že v případě vakcín AstraZeneca, Johnson & Johnson, Pfizer/BioNTechModerna již byly 3. fáze dokončeny, 4. fáze pak stále probíhají.

Pro úplnost doplňme, že vývoj vakcín proti covidu-19 probíhal poměrně rychle díky skutečnosti, že výzkumníci mohli vycházet z dlouholetých zkušeností s vývojem vakcín proti onemocněním, která způsobují podobné typy koronavirů. Časopis Nature nebo web Medici pro očkování v této souvislosti upozorňují především na předchozí vývoj vakcín proti virům „podtypu SARS, který vyvolal epidemii v roce 2002, a MERS, zodpovědný za stovky obětí v oblasti blízkého východu v roce 2012.“

Tomio Okamura

Ve svitavské nemocnici dostávali za přesčasy ostudných 1,6 Kč na hodinu.
Události, komentáře, 23. listopadu 2021
Zdravotnictví
Neověřitelné
Zdravotníci ve Svitavské nemocnici podle tamní iniciativy dostávali za práci na covidových odděleních odměny ve výši 8,3 Kč na hodinu. Kolik dostávali za přesčasy, se nám zjistit nepodařilo. Podle zdravotníků se ale prací přesčas kompenzovaly nedostatečné mzdy a odměny.

Tomio Okamura mluví o situaci ve Svitavské nemocnici, kterou provozuje krajská společnost Nemocnice Pardubického kraje, a.s. (NPK). Na toto téma mluvil Okamura v ten stejný den také v Poslanecké sněmovně, kde o svitavských zdravotnících uvedl, že „za dřinu na covidových odděleních je vedení v uvozovkách odměňovalo příplatkem 1,60 Kč na hodinu“. Ve Sněmovně tedy mluvil o příplatcích za práci na covidových odděleních, v ověřované diskuzi ale již o příplatcích za přesčasy. Pravděpodobně se tak v jednom z výroků přeřekl. My se nicméně v odůvodnění musíme zaměřit na uvedené znění výroku, tedy na výši příplatků za přesčasy ve Svitavské nemocnici.

Ve Svitavách vznikla v únoru 2021 v souvislosti s odměňováním zdravotníků tzv. Iniciativa Svitavy, která se posléze rozrostla do krajské Iniciativy NPK. Iniciativa ve svých oběžnících (.pdf) a na setkáních (.pdf) kritizuje nedostatečné odměňování sester a dalšího zdravotnického personálu, především pak výši odměn za péči spojenou s epidemií covidu-19.

Iniciativa již od počátku kritizuje to, že přestože nemocnice v kraji dostaly od Ministerstva zdravotnictví peníze na odměny pro personál, dostávali podle Iniciativy zdravotníci ve Svitavské nemocnici místo několika stovek korun pouze 8,30 Kč na hodinu (.pdf). Zdůrazněme, že se jednalo o mimořádné odměny za péči o covid pozitivní pacienty, nikoliv přesčasy.

O těch se Iniciativa ve svých dokumentech příliš nezmiňuje. Z některých vyjádření Iniciativy ale vyplývá, že právě příplatky za práci přesčas si někteří zdravotníci v nemocnicích v Pardubickém kraji kompenzují nedostatečné mzdy, respektive odměny: „Mizerné mzdy doháníme boucháním přesčasů – a nevidíme, že právě to vedení vyhovuje a umožňuje držet mizerné mzdy,“ zaznělo (.pdf, str. 2) například na jedné ze schůzek. „ ‚Ale já jsem spokojená, teď jsem brala opravdu pěkný peníze,‘ rozplývala se kolegyně. Nebyly špatné, to ne. Jenže přehlédla, že je brala jen proto, že měla padesát hodin přesčasů,“ komentuje (.pdf, str. 2) situaci Iniciativa NPK.

Předmětem kritiky jsou tedy nedostatečné odměny a celková úroveň mezd v nemocnicích, nikoliv výše příplatků za přesčasy. Zároveň se přesčasové příplatky zdají být tím, čím si zdravotnici kompenzují nízké příjmy, a tak lze pochybovat o tom, že by činily pouze 1,60 Kč na hodinu.

Jaká je skutečná výše těchto příplatků, se nám z dokumentů Iniciativy ani jiných veřejně dostupných zdrojů nepodařilo zjistit. Obrátili jsme se proto s dotazem na Tomia Okamuru, společnost Nemocnice Pardubického kraje i Iniciativu NPK. Zatím jsme neobdrželi žádnou odpověď, a tak výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Tomio Okamura

(...) návrhy nově vznikající pětikoalice, která odmítá zvýšení tarifních platů právě zdravotníkům, hasičům, pracovníkům v sociální službách, policistům, vojákům.
Události, komentáře, 23. listopadu 2021
Zdravotnictví
Koronavirus
Pravda
Podle kandidáta na ministra financí Zbyňka Stanjury se budoucí vládní koalice chystá zrušit plošné navýšení tarifních platů státních zaměstnanců. Podle Stanjury není problematické navýšení jako takové, ale právě to, že by se mělo přidat všem stejně. To považuje za nespravedlivé.

Kandidát na ministra financí Zbyněk Stanjura dne 7. listopadu 2021 v České televizi uvedl (video, čas 36:29), že „pokud vláda přijme ten socialistický návrh, že všem přidá stejně, tak já myslím, že ho zrušíme, protože není spravedlivý“. Odmítání tohoto plošného zvyšování tarifních platů odůvodňuje tím, že také pro stát podle něj pracují zaměstnanci „skvělí, průměrní a ti ostatní“. Podle jeho slov mezi nimi návrh nařízení nerozlišuje, a tudíž je pro některé z nich demotivační. „Problém není ta částka jako taková, ale absolutně ten princip ‚všem stejně‘,“ doplnil Zbyněk Stanjura. 

Těmito slovy reagoval na plošné navýšení platů zaměstnanců státního sektoru (včetně poslancem Okamurou zmiňovaných zdravotníků, hasičů, pracovníků v sociálních službách, policistů a vojáků), které schválila vláda Andreje Babiše. Státní zaměstnanci mají podle tohoto nařízení od ledna 2022 dostat přidáno 1 400 Kč. Z toho 1 000 korun v rámci tarifního platu a 400 Kč na odměnách. Zdravotníci, kteří spadají nad sedmou platovou třídu, by pak měli dostat přidáno o 6 %. Na tiskové konferenci po jednání vlády ze dne 10. listopadu to uvedla (video, čas 5:12) ministryně financí Alena Schillerová.

Na tento návrh reagoval také Marian Jurečka (KDU-ČSL): „Určitě budeme chtít revidovat, upravovat ty parametry. Budeme nad tím přemýšlet i v kontextu dopadu na státní rozpočet a vlivu inflace.“

Dodejme, že ve svém programu (.pdf) pro říjnové volby se koalice SPOLU zavazuje k zajištění „důstojné mzdy pro všechny zdravotnické pracovníky“ (str. 32–33). Co se týče dalších státních zaměstnanců, koalice slibuje také „kvalitní platové ohodnocení učitelů s důrazem na posílení netarifních složek platu“ (str. 37). Dalo by se tedy předpokládat možné zvyšování platů spíše na individuální úrovni, kterému by odpovídala například i v programu obsažená snaha o rozšíření možností hodnocení lékařů.

Tomio Okamura

(...) říkají (o vakcínách Jan Pirk, Soňa Peková, Jiří Beran a další odborníci, pozn. Demagog.cz), že ‚(...) za možné budoucí nežádoucí účinky farmaceutické firmy neručí‘.
Události, komentáře, 23. listopadu 2021
Koronavirus
Pravda
Za újmu způsobenou v důsledku nežádoucí reakce organismu na vakcínu proti onemocnění covid-19 je odpovědný stát. Výrobci jsou odpovědní pouze za újmu v důsledku vady vakcíny.

Petiční výzvu nazvanou Otevřený dopis lékařů vládě, parlamentu a médiím ohledně tzv. koronavirové krize podepsali lékaři a odborníci, mezi kterými je prof. Jiří Beran, MUDr. Soňa Peková a prof. Jan Pirk. Ta mj. obsahuje tvrzení: „(…) za možné budoucí nežádoucí účinky farmaceutické firmy neručí.“

Jak to s nežádoucími účinky skutečně je?

„EU pro členské státy u vakcín vyjednala ručení farmaceutických firem,“ uvádí zastoupení Evropské komise v ČR. Také ředitelka generálního ředitelství Evropské komise pro zdraví a bezpečnost potravin Sandra Gallina již dříve potvrdila, že „(…)společnosti vyvíjející a vyrábějící vakcíny proti covid-19 skutečně ponesou odpovědnost podle současných zákonů a pokud se něco pokazí, mohou být postaveny před soud. To platí i pro náhradu za skryté vady“.

Výrobci vakcín jsou tak odpovědní za újmu způsobenou vadou vakcín. „V případě očkování však újma často vzniká v důsledku reakce organismu na vakcínu, což ale obvykle nebude možné považovat za vadu vakcíny.“ Pro tyto případy se výrobcům vakcín podařilo do smluv prosadit, že za ně náklady na odškodnění ponese stát. „Smlouvy uzavírané s výrobci očkovacích látek obsahují ustanovení, podle nějž bude výrobce náklady na úhradu případné újmy regresně vymáhat po státu,“ uvádí (.pdf, str. 9) Ministerstvo zdravotnictví v důvodové zprávě k zákonu o distribuci očkování proti onemocnění covid-19.

§ 2 zákona č. 569/2020 Sb., o distribuci vakcín proti covidu-19, se píše: „Stát nahradí osobě, která se nechala očkovat léčivým přípravkem podle § 1 odst. 1(vakcínou proti covidu-19, pozn. Demagog.cz), újmu způsobenou očkováním léčivým přípravkem podle § 1 odst. 1, došlo-li následkem tohoto očkování k zvlášť závažnému ublížení na zdraví očkovaného, vytrpění bolesti, ztrátě na výdělku nebo ztížení společenského uplatnění. Pro posouzení této újmy a rozsah náhrady se použije zákon č. 116/2020 Sb., o náhradě újmy způsobené povinným očkováním, obdobně.“

Povinnost státu odškodňovat se týká pouze vakcín nakoupených na základě rozhodnutí Evropské komise (.pdf) z 18. června 2020 (to jsou však v Česku všechny používané vakcíny). Očkování proti onemocnění covid-19 je nepovinné, nicméně dle výše zmíněného zákona se způsobená újma a rozsah náhrady posuzují podle zákona č. 116/2020 Sb., o náhradě újmy způsobené povinným očkováním.

Farmaceutické společnosti, které vyrábějí v Česku používané vakcíny proti covid-19, tedy odpovídají pouze za újmu způsobenou vadou vakcíny. Újmu způsobenou v důsledku reakce organismu na očkování, která může být mnohem častější, však výrobci vakcín přenesli na stát. Za tyto nežádoucí účinky tedy skutečně neručí.

Tomio Okamura

Vytvořili (vznikající vládní koalice, pozn. Demagog.cz) navíc 3 nové ministry, další nové místo místopředsedy Sněmovny pro Piráty a již minulý týden senátoři ODS, TOP 09, STAN, KDU-ČSL, ANO a ČSSD odmítli zmrazení platů politiků do roku 2026👎🏻
Twitter, 3. listopadu 2021
Sněmovní volby 2021
Pravda
Vznikající koalice obnovila tři staronové vládní posty (pro evropské záležitosti, legislativu a pro vědu a výzkum). Plánováno je nově také šesté křeslo pro místopředsedu Poslanecké sněmovny. Proti zmrazení platů politiků pak skutečně hlasovala většina senátorů ze zmíněných stran.

Předseda SPD Okamura ve svém tweetu zmiňuje hned několik faktických informací spojených se vznikající vládní koalicí. 

Zmínka o třech nových ministerstvech se objevuje také v médiích. Pravděpodobná budoucí vláda bude mít nově Ministerstvo pro vědu, výzkum a inovace, Ministerstvo pro legislativu a Ministerstvo pro evropské záležitosti. Tato ministerstva jsou označována za „nová“, byť se v nějaké podobě objevila už v minulých vládách. Místopředsedu vlády pro vědu, výzkum a inovace měla již vláda Bohuslava Sobotky (2014–2017), byl jím Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). V Sobotkově vládě figuroval také ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu, kterým byl Jiří Dienstbier a později také Jan Chvojka (oba ČSSD).

Post zaměřující se na evropské záležitosti pak měly vlády v období českého předsednictví Evropské unii. Přesněji to byla druhá vláda Mirka Topolánka (2007–2009) a následující tzv. úřednická vláda Jana Fischera (2009–2010). V Topolánkově vládě zastával post místopředsedy vlády pro evropské záležitosti Alexandr Vondra, ve Fischerově kabinetu byl pak ministrem Štefan Füle a po něm Juraj Chmiel.

Tomio Okamura hovoří také o navýšení počtu místopředsedů Poslanecké sněmovny. Bývalá Sněmovna měla místopředsedů pět, Vojtěcha Filipa (KSČM), Tomia Okamuru (SPD), Vojtěcha Pikala (Piráti), Tomáše Hanzela (ČSSD) a Petra Fialu (ODS). Nová Sněmovna by měla mít skutečně místopředsedů šest, a to dva za ANO a po jednom z ODS, KDU-ČSL, STAN a Pirátů. Předsedkyní by se měla stát Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). 

Poslední část Okamurova tweetu se týká senátního hlasování o zmrazení platů politiků do roku 2026. To proběhlo 27. října na 17. schůzi horní komory poté, co 5. října Poslanecká sněmovna jednomyslně schválila, že se platy vrcholných politiků dalších pět let nebudou zvyšovat. Pro návrh hlasovali poslanci ze všech poslaneckých klubů.

V Senátním hlasování byl tento vládní návrh zamítnut 57 hlasy ze 68 přítomných senátorů. Proti návrhu, tedy pro zmrazení platů, bylo 5 senátorů: Lukáš Wagenknecht a Adéla Šípová (za Piráty), Renáta Chmelová (bez politické příslušnosti), Šárka Jelínková (KDU-ČSL) nebo Jaroslav Doubrava (Severočeši.cz). Pro zmrazení platů nehlasovali ani senátoři za ANO a ČSSD, tedy senátoři za strany, které návrh předkládaly. Proti zmrazení se vyslovili téměř všichni senátoři náležící ke zmíněným politickým stranám či hnutím. Jedinou výjimkou byla senátorka Šárka Jelínková za KDU-ČSL.

Tomio Okamura tedy správně popisuje postoj Senátu ke zmrazení růstu platů politiků i navýšení počtu členů vlády a místopředsedů Poslanecké sněmovny. Dopouští se pouze nepřesnosti v označení nových vládních postů. Nejedná se o úplně nové pozice, už v minulosti měly vlády ministry pro evropské záležitosti nebo legislativu. V kontextu nynější vlády Andreje Babiše ale skutečně jde o nové ministry.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů