Tomio Okamura

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura se ohrazuje proti tvrzení, že uprchlíci z Ukrajiny představují přínos pro státní rozpočet. Odvolává se přitom na čísla Kielského institutu pro světovou ekonomiku, který pravidelně monitoruje zahraniční pomoc Ukrajině, a tvrdí, že česká pomoc vyšla celkem na 232 miliard. Na stejná čísla poukázal ekonom Lukáš Kovanda v letošním únoru a Okamura je později prezentoval např. na svém facebookovém profilu.

Výdaje podle institutu

Čísla, která uvádí Tomio Okamura, odpovídají starším údajům Kielského institutu. Podle nich ČR na podporu uprchlíků od února 2022 do konce roku 2024 vydala 7,96 mld. eur a na vojenskou pomoc 1,25 mld. eur, což podle průměrného kurzu představuje přibližně 226,3 mld. korun.

Podle nejnovějších dat institutu z letošního srpna Česko poskytlo na ukrajinské uprchlíky za celou dobu trvání konfliktu do konce června 2025 celkem 8,95 mld. eur, na humanitární pomoc Ukrajině vyčlenilo 0,05 mld. eur a na vojenskou pak 0,34 mld. eur (.xlsx, list „Fig 6. With Refugee Support“). Celkem tedy jde o 9,35 mld. eur. Podle průměrného kurzu za stejné období se dohromady jedná o necelých 231 mld. korun. Ke snížení částky u vojenské pomoci došlo proto, že byla přepočítaná na základě seznamu darovaných zbraní od české vlády tak, aby se zamezilo počítání položek dvakrát (.xlsx, list „Updates and Corrections“).

Částka uváděná u nákladů na uprchlíky z Ukrajiny je nicméně založena na velmi hrubých a neaktuálních odhadech nákladů na podporu uprchlíků. Samotný Kielský institut uvádí, že náklady vychází ze zprávy o migraci z roku 2022 (.xlsx, list „Refugee Cost Calculations“), kterou zpracovala Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Podle tohoto dokumentu celkové náklady na uprchlíka činily 5 028 eur ročně (.pdf, str. 105). Institut toto číslo zpřesňuje na 5 637 eur a dodává, že odhady navýšil na základě průměrného měsíčního počtu uprchlíků podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky.

Výpočet nákladů tak předpokládá, že všichni uprchlíci stojí stát pořád stejné peníze a pracuje se všemi uprchlíky, a to i těmi, kteří do rozpočtu naopak přispívají. Tento závěr potvrdil jeden z autorů výzkumu Taro Nišikawa, který pro Deník N uvedl: „Naše čísla odpovídají počtu uprchlíků a odhadovaným nákladům na uprchlíka za měsíc. Jinými slovy odrážejí sumu, kterou by daná země musela vydat, kdyby platila dávky a potřebnou podporu pro daný počet uprchlíků.“

Kielský institut tedy nadhodnocuje výdaje a nezohledňuje příjmy ukrajinských uprchlíků v Česku, kteří prostřednictvím daní a odvodů přispívají do státního rozpočtu. Podle Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) vydalo Česko od začátku ruské invaze na Ukrajinu do konce roku 2024 62,5 mld. Kč a naopak od nich vybralo 55,5 mld. Kč. Pokud k těmto číslům přičteme částky za první pololetí letošního roku, dostaneme se na výdaje ve výši 70,1 mld. Kč a příjmy 70,5 mld. Kč.

Závěr

Česko podle Kielského institutu pro světovou ekonomiku poskytlo na podporu uprchlíků od začátku ruské agrese na Ukrajině do konce roku 2024 7,96 mld. eur a na vojenskou pomoc podle starších dat 1,25 mld. eur, dohromady tedy šlo o cca 226,3 mld. korun. Institut později publikoval novější údaje a částku u vojenské pomoci opravil a snížil na 0,34 mld. eur, jedná se přitom o sumu až do konce června 2025.

Institut u výpočtu na pomoc uprchlíkům ovšem předpokládá, že všichni uprchlíci stojí stát stále stejné peníze a nikdo z nich nepracuje, a ignoruje tak jejich přínos do státního rozpočtu v podobě placení daní a odvodů. Náklady na uprchlíky od začátku invaze na Ukrajinu do konce prvního pololetí roku 2025 ve skutečnosti podle MPSV představují 70,1 mld. Kč. Jejich přínos do rozpočtu přitom za celé období vyčíslilo na 70,5 mld. Kč. Výrok Tomia Okamury z těchto důvodů hodnotíme jako zavádějící.

Předseda SPD Tomio Okamura reaguje na výrok o vlivu uprchlíků z Ukrajiny na státní rozpočet a tvrdí, že Česko na pomoc uprchlíkům vydává více peněz, než kolik představuje jejich přínos. Odvolává se přitom na čísla z Kielského institutu pro světovou ekonomiku, který podle něj vyhrál ocenění pro jeden z deseti nejlepších ekonomických institutů na světě. Okamurovu výroku o dopadu uprchlíků na rozpočet jsme se podrobněji věnovali zde.

Institut pro světovou ekonomiku v německém Kielu je výzkumná instituce, která se zaměřuje na problematiku globalizace. Žebříčky think-thanků zveřejňuje např. projekt Think Thank Alert, který je ale hodnotí pouze na základě citací. Pořadí podle kvality sestavovala např. Pensylvánská univerzita do roku 2020, než jejich tvůrce zemřel. Nejlepší umístění v jejím globálním indexu institut zaznamenal za rok 2017, kdy se umístil na 59. místě (.pdf, str. 62–63). Zároveň skončil na 14. místě v žebříčku think-tanků zaměřených na mezinárodní ekonomii (.pdf, str. 121). V první desítce institut skončil jen v případě Evropy. Ani v novějším seznamu nejlepších think-thanků se instituce neobjevuje a v letech 2018, 2019 a 2020 ve zmíněném indexu skončila na nižších příčkách (.pdf, str. 61–63, 147; .pdf, str. 68–70, 150; .pdf, str. 64–67, 190–191).

Kielský institut v první desítce žebříčku nejlepších ekonomických institutů tedy nebyl. Bibliografická databáze IDEAS/RePEc zaměřená na ekonomiku ho pouze eviduje jako 10. nejvíce citovaný ekonomický think-tank. Institut v roce 2017 například obdržel ocenění od výzkumné agentury Consensus Economics za nejpřesnější ekonomickou predikci v Německu. Samotný institut každoročně oceňuje inovativní řešení týkající se problematiky globalizace. Každé dva roky také uděluje Cenu Bernharda Harmse za výzkum v oblasti mezinárodní ekonomie.

Závěr

Institut pro světovou ekonomiku v Kielu nedostal cenu pro jeden z deseti nejlepších ekonomických institutů na světě. Na desáté místo ho řadí jen bibliografická databáze, která zohledňuje pouze citace autorů z různých ekonomických organizací. V žebříčku think-tanků zaměřených na mezinárodní ekonomii skončil nejlépe za rok 2017, a to až na 14. místě. Výrok Tomia Okamury proto hodnotíme jako nepravdivý.

Migrační pakt, neboli Pakt o migraci a azylu je soubor pravidel, která sjednocují postup pro zacházení s žadateli o azyl v Evropské unii. Počítá např. s efektivnějšími kontrolami migrantů i s rychlejším vracením neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu. 

Jedním z prvků paktu je také snaha o spravedlivější rozdělení zátěže mezi členské státy v době krizí. Nahrazuje dosavadní tzv. Dublinský systém, ve kterém hlavní odpovědnost za zpracování žádostí o azyl nesou státy, do kterých žadatelé při cestě do EU vstoupili. Migrační pakt zavádí systém, ve kterém jiné státy pomohou ostatním zemím tím, že buď převezmou část migrantů, nebo přispějí finančně či materiálně.

Migrační pakt má skutečně nabýt účinnosti v červnu 2026. Výrok Tomia Okamury proto hodnotíme jako pravdivý.

V prosinci 2016 předložila skupina poslanců v čele s Tomiem Okamurou, tehdy zvoleným za Úsvit přímé demokracie, Poslanecké sněmovně návrh novely trestního zákoníku. Cílem novely bylo rozšířit trestný čin propagace hnutí hlásajícího potlačování lidských práv či nenávist vůči skupině obyvatel o propagaci nenávistné ideologie (.pdf, str. 2).

Důvodem návrhu zákona byl soudní proces s bývalým předsedou pražské muslimské obce Vladimírem Sáňkou, který byl obviněný za vydání knihy šířící islámský extremismus (.pdf, str. 3). Sáňka byl posléze zproštěn obžaloby, protože podle soudu nepropagoval konkrétní hnutí, ale ideologii.

Tehdejší vláda Bohuslava Sobotky k návrhu Tomia Okamury vydala nesouhlasné stanovisko (.pdf, str. 3) a Sněmovna ho před koncem volebního období nestihla projednat. Okamura předložil stejný návrh v novém volebním období v prosinci 2017, tentokrát už jako člen SPD (.pdf, str. 2). Návrh však stihl projít pouze prvním čtením.

Naposledy předložil Tomio Okamura s poslanci SPD tentýž návrh Sněmovně v říjnu 2021 (.pdf). Dosluhující druhá vláda Andreje Babiše k němu zaujala negativní stanovisko, které odůvodnila tím, že šíření nenávistné ideologie lze stíhat na základě jiných trestných činů (.pdf, str. 1). Sněmovna návrh z dílny SPD dosud neprojednala.

Závěr

Návrh novely trestního zákoníku, který by změnil definici trestného činu propagace nenávistného hnutí, předložil Tomio Okamura spolu s dalšími poslanci Sněmovně celkem třikrát. Návrh sice reagoval na soudní proces s bývalým předsedou pražské muslimské obce, ale jeho samotné znění pouze kriminalizuje šíření ideologie směřující k potlačení lidských práv a islám přímo nezmiňuje. Výrok Tomia Okamury proto hodnotíme jako zavádějící.

Podle statistiky Ministerstva vnitra v roce 2021 Ukrajinci v Česku spáchali 1 705 trestných činů (.pdf, str. 77; .pdf, str. 298–299). Loňský přehled Policie ČR uvádí, že v roce 2024 to bylo 3 944 skutků (.pdf, str. 86). Statistiky kriminality obvykle obsahují také informace o počtu trestně stíhaných. Člověka, který je stíhán za více trestných činů, tyto statistiky přitom započítávají jen jednou. Podle údajů Nejvyššího státního zastupitelství (.pdf, str. 64) tak bylo v roce 2021 trestně stíháno 1 653 Ukrajinců. Tisková zpráva Policie ČR pak ukazuje, že v roce 2024 počet trestně stíhaných Ukrajinců narostl na 3 842 (.pptx, str. 14), tedy na více než dvojnásobek.

Mezi lety 2021 a 2024 se ale zároveň ztrojnásobil počet Ukrajinců v Česku, konkrétně se zvýšil ze 197 tisíc (.xlsx) na 589 tisíc lidí (.pdf, str. 4–5). Kvůli ruské invazi na Ukrajinu totiž do ČR po 24. únoru 2022 přišlo velké množství uprchlíků. Pokud množství trestných činů spáchaných Ukrajinci v roce 2021 vyjádříme v poměru k tehdejšímu počtu Ukrajinců v Česku, dostaneme podíl (tzv. kriminální zatíženost) dosahující 0,87 % (.pdf, str. 299). Loni ale bylo toto číslo nižší, a to o 0,2 procentního bodu. Stejně tak se snížil podíl trestně stíhaných Ukrajinců v ČR, který loni dosáhl 0,65 %. Zvýšil se tedy počet trestných činů spáchaných Ukrajinci, míra kriminality mezi Ukrajinci ale naopak klesla.

Podíl 0,65 % stíhaných byl v roce 2024 zaznamenán i u českých občanů. Následující graf pro srovnání vyčísluje kriminalitu Ukrajinců a cizinců jiných státních příslušností na území ČR za rok 2024.

Závěrečné hodnocení

Ukrajinci v roce 2021 v Česku spáchali 1 705 trestných činů, v roce 2024 počet narostl na 3 944. Počty trestných činů uváděné Tomiem Okamurou se tak pohybují v rámci naší 10% tolerance. Tomio Okamura tato čísla používá k ilustraci toho, že podle něj v Česku „stoupá kriminalita Ukrajinců“. Opomíjí ovšem skutečnost, že se mezi lety 2021 a 2024 ztrojnásobil počet Ukrajinců v ČR, zejména v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. V přepočtu na obyvatele se míra kriminality mezi Ukrajinci v Česku ve stejném období naopak snížila. Výrok Tomia Okamury proto hodnotíme jako zavádějící.

Poslanci hnutí SPD v čele s Tomiem Okamurou a Radkem Kotenem předložili v květnu 2025 návrh novely trestního zákoníku. Cílem návrhu bylo umožnit automatické vyhoštění cizinců v případě, že spáchají úmyslný trestný čin. Vyhoštění by hrozilo všem cizincům s výjimkou občanů členských států EU a rodičů nezletilého dítěte, které má české občanství (.pdf, str. 3, 4 z 8). Vláda k návrhu zaujala nesouhlasné stanovisko (.pdf) a Poslanecká sněmovna jej ke dni námi ověřované debaty neprojednala.

Z právního hlediska je vhodné rozlišovat mezi vyhoštěním, které ukládá soud v trestním řízení, a zrušením pobytu, o němž rozhoduje Ministerstvo vnitra.

Tomio Okamura skutečně předložil návrh, který by umožnil vyhoštění cizinců, pokud by spáchali úmyslný trestný čin. Netýkal by se všech cizinců, jelikož by výjimku měli rodiče nezletilého dítěte s českým občanstvím a občané EU. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura se vyjádřil ke kauze poslankyně Margity Balaštíkové, která si podle Seznam Zpráv údajně objednala usmrcení psa. Zdůrazňoval, že hnutí SPD je proti násilí na zvířatech, a připomínal, že jejich poslankyně Monika Jarošová v minulém volebním období podle jeho slov prosadila zvýšení sankcí za týrání zvířat až na milion korun.

V květnu 2020, kdy byla SPD během Babišovy vlády v opozici, předložila tehdejší poslankyně Monika Jarošová (SPD) pozměňovací návrh (.pdf) k novele zákona na ochranu zvířat proti týrání z pera Ministerstva zemědělství. Návrh pro fyzické osoby zvyšoval hranici peněžitých trestů za nejzávažnější přestupky týkající se týraní zvířat až na 1 000 000 Kč namísto původních 500 000 Kč (.pdf, str. 2–⁠⁠⁠⁠⁠⁠3). Pro středně vážné přestupky zvýšil pokutu na 400 000 Kč a pro nejméně závažné přestupky na 100 000 Kč (str. 3).

Dolní komora tento pozměňovací návrh schválila (.pdf, str. 25). Ten, stejně jako většina dalších ustanovení, nabyl účinnosti v únoru 2021. Celá přijatá novela zákona na ochranu zvířat proti týrání mj. také zavedla zákaz klecového chovu slepic od roku 2027 nebo zákaz drezury mláďat delfínů a slonů.

Kromě tohoto pozměňovacího návrhu předložila někdejší poslankyně Jarošová ještě další návrhy (.pdf, str. 17–19). Týkaly se např. zákazu společného chování hlodavců opačného pohlaví ve zverimexech (.pdf), který poslanci také přijali, nebo návrhu o vyjmutí koček a psů ze skupiny pokusných zvířat (.pdf, str. 5), který už schválen nebyl.

Skupina poslanců SPD včetně Tomia Okamury předložila návrh na zmrazení platů poslanců a senátorů již na začátku současného volebního období (.pdf, str. 4 z 8). Zástupci hnutí tehdy požadovali, aby se platy nezvyšovaly od roku 2022 do konce roku 2025, a to zejména vzhledem k dopadům pandemie covidu-19 nebo vysokým cenám energií. Ačkoliv tehdy ještě Babišova vláda s návrhem souhlasila (.pdf), Sněmovna jej nikdy neprojednala.

Novela zákona o platu představitelů státní moci

Poslanecké sněmovna o platech politiků znovu jednala na přelomu let 2024 a 2025. Návrh novely zákona o platu představitelů státní moci Fialova vláda schválila (.pdf) v říjnu 2024, kdy jej také předložila dolní komoře, která návrh přijala v lednu 2025. Tento návrh, který připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí, zvýšil platy politiků, soudců a státních zástupců zhruba o 7 % (.pdf, str. 9, 18 z 24).

Během projednávání tohoto návrhu poslanci předložili několik pozměňovacích návrhů. Jedním z těchto poslanců byl i Tomio Okamura, který již v říjnu 2024 navrhl, aby základna platu představitelů státní moci byla ponechána na 94 775 Kč (.docx, str. 2), tzn. v loňské výši stanovené vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato výše měla dle návrhu zůstat neměnná až do 31. prosince 2029 (str. 2).

Sněmovna Okamurův pozměňovací návrh zamítla, když jeho přijetí podpořilo pouze 55 poslanců z řad hnutí ANO a SPD (včetně Tomia Okamury) a také členka pirátského poslaneckého klubu Olga Richterová. Členové vládních stran se hlasování buď zdrželi, nebo hlasovali proti přijetí návrhu. Proti se vyslovila také místopředsedkyně hnutí STAN Michaela Šebelová.

Závěr

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura v říjnu 2024 skutečně předložil návrh, který by zmrazil platy politiků v loňské výši. Poslanci vládních stran včetně Michaely Šebelové tento návrh nepodpořili a Poslaneckou sněmovnou neprošel. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Vývoj platů politiků

Poslanecká sněmovna za vlády Andreje Babiše schválila zmrazení platů představitelů státní moci pro rok 2021 kvůli ekonomické situaci, kterou způsobila pandemie covidu-19. Platy politiků tak zůstaly stejné jako v roce 2020 (.pdf, str. 5–6). Nezvedly se ani následující rok, kdy vládu převzal kabinet Petra Fialy. Sněmovna totiž zmrazení platů schválila v lednu 2022 v rámci úsporných opatření (.pdf, str. 5). Od roku 2020 až do konce roku 2022 tak základní plat premiéra činil 243 800 Kč, ministrů 173 200 Kč a poslanců 90 800 Kč.

Platy už se dále nezmrazovaly a od ledna 2023 skokově vzrostly na základě sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí téměř o 13 %, což souviselo právě s předchozím dlouhodobým zmrazením. Díky tomu si premiér přilepšil o 31 tisíc Kč, ministři o 22 100 Kč a řadoví poslanci o 11 600 Kč. Jak je vidět na následující tabulce, platy v roce 2024 zůstaly na prakticky totožné úrovni.

Zvýšení platů politiků v roce 2025

Platová základna představitelů státní moci se dříve stanovovala nezávisle, od roku 2024 však činí 83,3 % platové základny soudců. Poslancům a senátorům náleží plat, který se odvíjí z této platové základny koeficientem ve výši 1,08. Pro plat ministrů platí koeficient 2,06 a pro předsedu vlády 2,9.

Poslanecká sněmovna v lednu 2025 schválila vládou předložený návrh novely zákona o platech politiků, který zvedl platovou základnu soudců z 2,822násobku průměrné hrubé měsíční mzdy na 3násobek (.pdf, str. 1). Novelu ale později vetoval prezident Petr Pavel, který svůj postoj odůvodnil tím, že úprava zákona je podle něj jen přechodným řešením, jež problematiku platů ústavních činitelů neřeší systémově (.pdf). Dolní komora ale později veto přehlasovala, a vrcholným politikům tak vzrostly platy o 6,95 % (.pdf, str. 15 z 24). Změna se přitom týkala již platů za leden 2025.

V lednu 2025 i při hlasování po prezidentově vetu přijetí novely podpořili pouze vládní strany. Opoziční SPD, ANO i Piráti hlasovali proti jejímu schválení. Z vládního tábora se při prvním hlasování zdržel pouze Jan Bauer (ODS) a Michael Rataj (STAN). Ve druhém hlasování se podle přehledu zdržel jen Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), který ale podle svých slov hlasoval pro. Vyjádřil se tak pro stenozáznam, samotné hlasování nezpochybnil.

Závěr

Vláda předložila Poslanecké sněmovně návrh novely zákona o platech politiků, jehož cílem bylo zvýšit platy politiků. Dolní komora jej schválila a později přehlasovala prezidentovo veto, čímž platy od ledna 2025 vzrostly zhruba o sedm procent. Zástupci SPD včetně Tomia Okamury přitom hlasovali proti navýšení. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Tomio Okamura ve svém výroku zjevně kritizuje vládu za snížení příjmů zdravotních pojišťoven. Není však jasné, zda mluví o platbách, které stát pojišťovnám posílá za tzv. státní pojištěnce (tedy např. studenty, důchodce, osoby na mateřské nebo rodičovské dovolené nebo uchazeče o zaměstnání), nebo zda mluví obecně o příjmech a výdajích zdravotních pojišťoven, které se projevují v zůstatcích na fondech zdravotních pojišťoven. V našem ověření se tedy budeme věnovat oběma výkladům výroku a zaměříme se na to, jestli za vlády Petra Fialy došlo ke snížení příjmů od státu či zůstatků pojišťoven ve výši 40 mld. korun.

Platby za státní pojištěnce

Výše plateb zdravotního pojištění za státní pojištěnce činí 13,5 % z vyměřovacího základu. Na začátku roku 2022, tedy v prvních měsících vlády Petra Fialy, tento základ odpovídal 14 570 korunám za kalendářní měsíc, a pojistné za státní pojištěnce tak dosahovalo 1 967 korun (při zaokrouhlení na celé koruny směrem nahoru, jak ukládá zákon).

Fialova vláda v srpnu 2022 prosadila novelu, která pro období od září do konce roku 2022 vyměřovací základ snížila na 11 014 korun. Pokles Fialův kabinet zdůvodňoval snahou snížit státní výdaje a Ministerstvo financí uvedlo, že státnímu rozpočtu ušetří 14 miliard korun. Tuto částku novela zároveň „sebrala“ pojišťovnám, které o tyto peníze přišly.

Prostřednictvím stejné novely se od ledna 2023 vyměřovací základ vrátil na úroveň přesahující 14 tisíc korun, ve srovnání s lednem 2022 byla však tato částka pořád o něco nižší. V roce 2023 tak stát nakonec odváděl měsíčně za každého státního pojištěnce 1 900 korun.

Součástí schválené novely (.pdf, str. 1–⁠⁠⁠⁠⁠⁠2) bylo také zavedení automatické valorizace úhrad za státní pojištěnce od roku 2024. Tato změna se do výsledné novely dostala až na základě pozměňovacího návrhu (.docx) skupiny koaličních poslanců v čele s Tomem Philippem (KDU-ČSL). Od ledna 2024 (str. 2–3) se vyměřovací základ každoročně valorizuje o inflaci a polovinu růstu reálné mzdy. Jak ukazuje následující tabulka, platby za státní pojištěnce od roku 2023 nominálně rostou.

V nominálním vyjádření tak nedošlo k poklesu o 40 mld. korun, o kterém mluví Tomio Okamura. Vezmeme-li však v potaz průměrnou roční inflaci, od nástupu vlády Petra Fialy skutečně došlo k poklesu reálné hodnoty celkových plateb za státní pojištěnce. Jelikož vláda začala platby valorizovat až od roku 2023, zůstaly výrazně pod reálnou hodnotou z roku 2021. V reálném srovnání dle letošních cen tak byly příjmy pojišťoven z plateb za státní pojištěnce za roky 2022–⁠⁠⁠⁠⁠⁠2025 nižší v průměru o cca 17,5 mld. korun ročně a pojišťovny získaly o přibližně 69,8 mld. korun méně za celé období. I zde jde tedy o výrazně odlišné hodnoty od 40 mld. korun, o kterých mluví Tomio Okamura.

Fondy zdravotních pojišťoven

Vláda každoročně vydává tzv. úhradovou vyhlášku, v níž stanovuje výši úhrad, kterou poskytovatelé zdravotní péče dostanou od zdravotních pojišťoven za poskytnutou péči. Vyhláška tedy rovněž ovlivňuje, jak vysoké výdaje pojišťovny mají. Jejich hospodaření je přitom založené na fondech, jejichž zůstatky zveřejňuje Ministerstvo zdravotnictví. Jak je vidět na následujícím grafu, během Fialovy vlády celkový zůstatek neklesl o 40 mld. Kč. V červenci 2025 (.pdf) oproti poslednímu roku Babišova kabinetu poklesl jen o 7,1 mld. Kč.

Ani z jiných veřejně dostupných zdrojů nevyplývá, že by pojišťovny během působení Fialova kabinetu přišly o 40 miliard korun. Toto číslo se v médiích objevuje v souvislosti s pandemií covidu-19, kdy meziroční nárůst nákladů v roce 2020 představoval právě přibližně 40 miliard korun.

Závěr

Fialova vláda od září 2022 do konce roku snížila vyměřovací základ, ze kterého se odvíjí výše plateb zdravotního pojištění za státní pojištěnce. Kvůli tomuto snížení došlo k poklesu úhrad za státní pojištěnce a zdravotní pojišťovny přišly o 14 miliard korun. V reálném vyjádření byly platby v letech 2022–⁠⁠⁠⁠⁠⁠2025 proti roku 2021 průměrně nižší o 17,5 mld. korun. Celkový zůstatek na fondech zdravotních pojišťoven se v porovnání s posledním rokem Babišovy vlády snížil pouze o 7,1 mld. Kč. O 40 miliardách korun veřejné zdroje nepojednávají. Výrok Tomia Okamury tak hodnotíme jako nepravdivý.