Tomio Okamura
SPD

Tomio Okamura

Předseda SPD, poslanec

Svoboda a přímá demokracie (SPD)

Bez tématu 317 výroků
Koronavirus 28 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro 16 výroků
Invaze na Ukrajinu 15 výroků
Energetika 14 výroků
Zdravotnictví 12 výroků
Zahraniční politika 10 výroků
Ekonomika 9 výroků
Poslanecká sněmovna 8 výroků
Sněmovní volby 2021 8 výroků
Evropská unie 7 výroků
Vnitrostranická politika 5 výroků
Sociální politika 4 výroky
Rozpočet 2022 3 výroky
Právní stát 1 výrok
Regiony 1 výrok
Životní prostředí 1 výrok
Pravda 200 výroků
Nepravda 104 výroků
Zavádějící 69 výroků
Neověřitelné 44 výroků
Rok 2023 17 výroků
Rok 2022 41 výroků
Rok 2021 39 výroků
Rok 2020 23 výroků
Rok 2019 6 výroků
Rok 2018 35 výroků
Rok 2017 62 výroků
Rok 2016 26 výroků
Rok 2015 24 výroků
Rok 2014 64 výroků
Rok 2013 57 výroků
Rok 2012 23 výroků
Pouze ve výběru Demagog.cz 32 výroků

Tomio Okamura

Ukrajincům jste dali, vaše vláda už téměř 100 miliard korun z našich peněz, (...) jenom v roce 2022 jste jim dali 40,5 miliardy korun.
Partie Terezie Tománkové, 20. srpna 2023
Ekonomika
Invaze na Ukrajinu
Nepravda
Okamura v kontextu výroku mluví konkrétně o vládní pomoci ukrajinským uprchlíkům v Česku. Tato pomoc byla ale výrazně nižší – výdaje státu a samospráv od začátku války do konce dubna 2023 činily 35,8 mld. Kč. Letos nepřesáhla 30 mld. Kč.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura v této části debaty kritizuje Fialův kabinet a ministra vnitra Víta Rakušana za to, že podle něj přijali „neřízené množství migrantů“, kvůli čemuž výrazně narostl počet Ukrajinců v Česku. To zde podle Okamury zhoršilo bezpečnostní situaci. Právě ve spojitosti s migranty poté zmiňuje, že ze státního rozpočtu šlo na pomoc Ukrajincům již celkem 100 miliard korun, přičemž v prvním roce války částka činila 40,5 mld. Vzhledem ke kontextu výroku se v našem odůvodnění zaměříme na to, jaké sumy směřovaly na ukrajinské uprchlíky v Česku, nikoliv na celkovou pomoc Ukrajině.

Okamura v debatě mj. mluvil o výroční zprávě o stavu veřejné správy v roce 2022, kterou vydává Ministerstvo vnitra. Ta však neuvádí státní výdaje na pomoc ukrajinským uprchlíkům, ale pouze výdaje obcí a krajů (.pdf, str. 9, 12, 100, 105). Celkové státní výdaje tohoto druhu přímo nezmiňují ani dokumenty Ministerstva financí spojené se Státním závěrečným účtem za rok 2022 (.pdf, .pdf).

Informace o poskytnutých výdajích ze státního rozpočtu na svém účtu na twitteru nicméně dříve zveřejňovalo Ministerstvo financí. Na začátku roku 2023 uvedlo, že z rozpočtu státu na ukrajinskou uprchlickou krizi směřovalo do konce listopadu 2022 18,6 miliardy Kč.

Další data ministerstvo zveřejnilo až k datu 31. ledna 2023, kdy daná částka dosahovala 20,6 mld. Kč. Zároveň k tomu resort financí dodal, že se započítáním výdajů obcí a krajů za předešlý rok se jedná o celkovou částku 28,5 miliardy Kč. Z těchto informací tak vyplývá, že za rok 2022 výdaje státu ani souhrnné výdaje státu a samospráv nedosahovaly částky 40,5 miliardy Kč, kterou ve výroku zmiňuje Tomio Okamura.

Poslední dostupné údaje poté ministerstvo publikovalo v první polovině května. Resort tehdy uvedl, že do konce letošního dubna šlo ze státního rozpočtu na pomoc ukrajinským uprchlíkům celkově 24,6 miliard korun.

Zmiňme, že na konci srpna (tedy po konání námi ověřované debaty) o výdajích na uprchlickou krizi psal premiér Petr Fiala ve svém komentáři pro Reflex: „Od začátku války jsme na humanitární pomoc ukrajinským uprchlíkům vydali necelých 13 miliard korun. Dalších 7 miliard stály platby státu do veřejného zdravotního pojištění. Necelé 3 miliardy byly použity na příspěvek pro solidární domácnost a asi 7 miliard korun na kompenzační příspěvek pro nouzové bydlení.“

Na závěr shrňme, že podle dat Ministerstva financí částka vynaložená na pomoc ukrajinským uprchlíkům v roce 2022 nepřesáhla 30 miliard Kč, a to ani, pokud bychom do těchto výdajů započítali výdaje samospráv. Daná suma za rok 2022 tak byla nižší než 40,5 mld. Kč, jak zmiňoval Tomio Okamura. Poslední data Ministerstva financí z dubna 2023 pak vyčíslují celkové náklady sátu a samospráv na 35,8 mld. Kč. Okamurův výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý. 

Tomio Okamura

Policie České republiky, například zpráva od 1. 1. do 13. 12. 2022. (...) Nejvýše přestupků cizinců spáchali občané Ukrajiny, na druhém místě Slováci, pak jsou tady Vietnamci, Bulhaři, (...) nejvíce za trestnou činnost stíhaní občané Ukrajiny, dokonce nárůst 38,1 % v roce 2022.
Partie Terezie Tománkové, 20. srpna 2023
Obrana, bezpečnost, vnitro
Zavádějící
Okamura uvádí správné údaje, svým výrokem však naznačuje, že se zvýšila míra kriminality ukrajinských občanů v Česku. Ve skutečnosti přitom procento stíhaných Ukrajinců pokleslo a je nižší než např. u Slováků.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura v debatě mluvil o tom, že „je přímá úměra mezi množstvím (…) migrantů (…) a mezi zvýšením trestných činů“. Na námi ověřovaném výroku poté ilustruje, že kriminalita především Ukrajinců v loňském roce podle něj znatelně stoupla. 

Trestné činy a přestupky

Zprávou, na kterou se Okamura odkazuje, je zjevně Zpráva služby kriminální policie a vyšetřování za rok 2022, která mj. poskytuje „základní souhrn o trestním řízení a další informace týkající se kriminality“.

Daný dokument o přestupcích cizinců výslovně nepojednává, zabývá se však jejich trestnými činy. Nejvyšší počet trestných činů z cizích státních příslušníků podle zprávy spáchali Ukrajinci, poté Slováci a za nimi s poměrně velkým odstupem Vietnamci. Bulharští občané, o kterých Okamura také mluvil, jsou v tomto žebříčku až na sedmém místě (.pdf, str. 70).

Přestupky se pak zabývá např. Výroční zpráva o stavu veřejné správy České republiky za rok 2022 vydaná Ministerstvem vnitra. Podle této zprávy nejvíce přestupků spáchali opět Ukrajinci následováni Slováky. Občané Vietnamu a Bulharska jsou pak až na sedmém, respektive osmém místě (.pdf, str. 56).

Zdroj: Výroční zpráva o stavu veřejné správy České republiky za rok 2022 (.pdf, str. 56), Zpráva služby kriminální policie a vyšetřování za rok 2022 (.pdf, str. 70)

Trestně stíhaní cizinci

Výše zmíněná Zpráva služby kriminální policie a vyšetřování dále říká, že v roce 2022 bylo opravdu trestně stíháno o 38 % Ukrajinců více než v předchozím roce (.pdf, str. 73). Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) pak ve své výroční zprávě uvádí, že za trestnou činnost z cizinců byli nejvíce stíháni právě ukrajinští občané. Zároveň NSZ dodává, že tuto skutečnost ovlivnil nárůst počtu Ukrajinců v Česku kvůli ruské invazi (.pdf, str. 64).

Zdroje: Nejvyšší státní zastupitelství (.pdf, str. 64), ČSÚ (.pdf)

Počet trestně stíhaných Ukrajinců tedy narostl, zároveň se nicméně zvýšil i celkový počet ukrajinských občanů v Česku. Procento stíhaných Ukrajinců tak ve skutečnosti naopak kleslo, přičemž v loňském roce bylo nejnižší za několik let. Míra kriminality ukrajinských občanů tedy v roce 2022 nevzrostla, jak svým výrokem naznačuje Tomio Okamura. Při srovnání s ostatními národnostmi navíc Ukrajinci mají jeden z nižších podílů trestně stíhaných osob, jak ilustruje následující graf.

Zdroje: Nejvyšší státní zastupitelství (.pdf, str. 64), ČSÚ (.xlsx)

Shrnutí

Tomio Okamura má tedy pravdu v tom, že v loňském roce nejvíce přestupků z cizinců v Česku spáchali Ukrajinci následováni Slováky. Vietnamci a Bulhaři se v tomto případě nacházeli až na sedmé a osmé příčce, tedy na konci žebříčku. Co se týče trestných činů, vietnamští občané byli s určitým odstupem skutečně hned za Ukrajinci a Slováky. Upřesněme, že Tomiem Okamurou zmíněná zpráva pokrývá celé období loňského roku, nikoli jen jeho většinovou část do 13. prosince, jak uvedl předseda SPD.

Podle Zprávy služby kriminální policie a vyšetřování bylo v roce 2022 trestně stíháno o 38 % více ukrajinských občanů než v roce 2021. Nejvyšší státní zastupitelství poté uvádí, že z cizinců byli opravdu nejvíce trestně stíhaní státní příslušníci Ukrajiny. Předseda hnutí SPD tedy uvádí správné údaje, opomíná ovšem, že procento stíhaných Ukrajinců v porovnání s předchozími roky kleslo, a navíc je nižší než např. u Slováků a také některých dalších národností. Jeho tvrzení tak může vyvolat dojem, že ukrajinští občané mají vyšší míru kriminality než ostatní národnosti a že se míra jejich trestné činnosti zvýšila, což nicméně pravda není. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako zavádějící.

Tomio Okamura

My jsme měli podle serveru Romea nejvíce romských kandidátů ze všech parlamentních stran.
Partie Terezie Tománkové, 20. srpna 2023
Poslanecká sněmovna
Nepravda
Žádný z článků, které byly zveřejněny serverem Romea.cz, jednoznačně nepotvrzuje, že by za SPD kandidovalo nejvíce Romů ze všech parlamentních stran.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura reaguje na slova ministra vnitra Víta Rakušana, podle jehož názoru mají někteří členové SPD předsudky vůči Romům a popírají romský holokaust. Okamura se proti těmto slovům ohrazuje a říká, že podle serveru Romea mělo hnutí nejvíce romských kandidátů ze všech parlamentních stran. Nespecifikuje však, v jakých volbách k tomuto mělo dojít.

Romea.cz je zpravodajský server informující o romské komunitě, jehož cílem je, podle vlastních slov, odbourávat stereotypy o Romech a zlepšovat vzájemné soužití. Ve svých příspěvcích skutečně informuje o romských kandidátech v různých volbách. Samotný server však uvádí, že jde o minimální počty romských kandidátů, „protože se serveru Romea.cz určitě nepodařilo dohledat všechny romské kandidáty. Na náš seznam romských kandidátů jsme zařadili jen ty, o kterých víme, že jsou Romové nebo nám to potvrdili další lidé z jejich okolí.“

V žádném z článků není explicitně uvedeno, že by SPD byla parlamentní strana s největším počtem romských kandidátů. V článku, který pojednával o účasti romských kandidátů do komunálních voleb v roce 2022, lze pouze najít tvrzení, že v těchto volbách za SPD kandidovalo pět Romů.

Pokud bychom vycházeli pouze z informací z tohoto článku, autor skutečně neuvádí jinou parlamentní stranu, která by měla více než pět romských kandidátů. Text se ale nevěnuje všem současným parlamentním stranám – zmiňuje pouze hnutí ANO, Piráty a SPD.

Dodejme, že informace o romských kandidátech uvádí také např. Zpráva o stavu romské menšiny v České republice za rok 2021, kde lze najít jejich zastoupení ve volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2021 (.pdf, str. 13). Zpráva uvádí, že v dolní komoře Parlamentu nezasedl žádný Rom a nejlépe se umístil Jiří Lévay, který kandidoval za hnutí ANO. V Ústeckém kraji pak kandidovali dva romští kandidáti za SPD. Dokument se přitom odvolává na článek publikovaný na stránkách Romea.cz (.pdf, str. 14).

Žádný z článků, které server Romea.cz publikoval, tedy jednoznačně netvrdí, že by za SPD kandidovalo nejvíce Romů ze všech parlamentních stran. Výrok Tomia Okamury tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Tomio Okamura

V historických knihách je napsáno, že v tu danou chvíli (romský tábor v Letech, pozn. Demagog.cz) oplocen nebyl.
Partie Terezie Tománkové, 20. srpna 2023
Nepravda
Publikace historiků Akademie věd, na kterou se Okamura odvolával i v minulosti, neobsahuje informace o tom, že by koncentrační tábor v Letech nebyl oplocen. Ve veřejně dostupných zdrojích jsme nenašli žádné další knihy, které by tvrdily, že tábor plot neměl.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura ve svém výroku mluví o romském koncentračním táboře v Letech u Písku. Už v minulosti podobný výrok pronesl a následně se za něj omluvil.

Kauza výroku předsedy hnutí SPD Tomia Okamury pochází z ledna 2018, kdy v rozhovoru pro DVTV řekl, že romský koncentrační tábor v Letech u Písku v době svého fungování nebyl oplocený. Konkrétně prohlásil (video, čas 4:49): „Ten tábor (v Letech, pozn. Demagog.cz) nebyl oplocen, že tam měli volný pohyb ti lidi.“ Odvolával se přitom na citát někdejšího prezidenta Václava Klause a na knihu Akademie věd „Tábor Lety: Fakta a mýty“, ve které toto tvrzení dle Okamury mělo být napsané.

V únoru 2018 se proti tomuto vyjádření vymezil historik Vojtěch Kyncl z Akademie věd, který uvedl, že Tomio Okamura název knihy neuvedl přesně, jelikož jde o publikaci Historikové a kauza Lety z roku 1999. Podle Kyncla byl režim pohybu v táboře v Letech stejný jako např. v Osvětimi a plot, který zde stál, byl později ještě zpevňován a upravován. K samotné knize pak uvedl, že „není pravda, že by práce obsahovala informace vedoucí k závěrům, že tábor v Letech umožňoval volný pohyb či dokonce opouštění oploceného areálu a měl nějaký uvolněný režim“.

Okamurovo vyjádření vyvolalo vlnu nevole, např. Muzeum romské kultury po předsedovi SPD požadovalo veřejnou omluvu. Ředitelka muzea Jana Horváthová a historik Dušan Slačka ve svém vyjádření uvedli: „V období let 1940–1943, tedy od zřízení kárného pracovního tábora až do doby, kdy byl tzv. cikánský tábor srovnán se zemí, byl areál tábora obehnán vysokým dřevěným plotem s ostnatým drátem v jeho horní části a hlídán ozbrojenými strážemi. O tom svědčí nejen dobové písemné prameny a svědectví pamětníků, ale také prameny fotografické.

Tomio Okamura se za svá slova o neoplocení koncentračního tábora v Letech v únoru 2018 omluvil, zároveň však zopakoval svá tvrzení o volném pohybu: Omlouvám se za moje nepřesné vyjádření k oplocení tábora v Letech u Písku - podle historiků oplocení tábora bylo dřevěné, místy laťkovým plotem, v plotě byly sice díry, ale pravda, byl tam, i když ho po většinu historie nikdo nehlídal.“ Ve svém vyjádření předseda hnutí SPD citoval výňatky rozhovoru s historikem Janem Ratajem, který v září 2016 zveřejnil server Parlamentní listy. Doplňme, že Ratajovy argumenty později vyvrátil historik Muzea romské kultury Dušan Slačka.

Dobový nákres „cikánského tábora“ Lety u Písku (1943). Zdroj: ČT24

Romský tábor v Letech u Písku

Jak v rozhovoru pro Českou televizi zmínil historik Kyncl, tábor v Letech byl od srpna 1942 tzv. romským táborem, což „znamená, že tam bylo soustředěno obyvatelstvo na základě rasových předpokladů. (…) Přišlo sem přes 1300 obyvatel, jak dospělí jedinci, tak děti, kterých bylo několik set, to znamená dostávaly se sem celé rodiny cikánských obyvatel“. Vybíráni byli buďto podle rasové podmínky nebo podle neusedlého způsobu života.

Muzeum romské kultury tábor popisuje jako místo, „kde byly nuceně koncentrovány celé rodiny moravských a českých Romů a Sintů před transportem do koncentračního a vyhlazovacího tábora v Auschwitz II – Birkenau. Samotné budovy tábora byly po posledním hromadném transportu ještě v roce 1943 srovnány se zemí a vypáleny. Za dobu své existence (srpen 1942 – srpen 1943) prošlo letským táborem zhruba 1 300 mužů, žen i dětí.“ Muzeum také upřesnilo, že v Letech zemřelo 326 lidí, přičemž většinu obětí tvořily děti.

V 70. letech minulého století pak na místě koncentračního tábora vznikl vepřín. V roce 2017 vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) odsouhlasila odkup areálu tohoto vepřína za 450 milionů korun. V prosinci 2022 skončila demolice vepřína a následně byla zahájena výstavba památníku obětem holokaustu, k jehož otevření by mělo dojít během roku 2024.

Závěr

Tomio Okamura tedy v lednu 2018 prohlásil, že tábor v Letech nebyl v době své existence oplocený, přičemž se odvolával na knihu napsanou historiky z Akademie věd. Publikace, kterou Okamura uvedl pod nesprávným jménem, však toto tvrzení neobsahuje a neobsahuje ani informace ohledně volného pohybu či uvolněném režimu v prostorech tábora. Ve veřejně dostupných zdrojích jsme nenašli žádné knihy, které by tvrdily, že koncentrační tábor v Letech oplocen nebyl. Výrok Tomia Okamury tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Tomio Okamura

Mimochodem, pane ministře, abysme poukázali na vaše totální selhání a neschopnost. Nárůst trestných činů meziroční za rok 2022/2021 je v České republice o 17 %.
Partie Terezie Tománkové, 20. srpna 2023
Obrana, bezpečnost, vnitro
Zavádějící
V roce 2022 opravdu došlo k meziročnímu nárůstu trestných činů cca o 17 %. Meziroční nárůst ale dle policie souvisí s uvolněním proticovidových opatření. Kvůli těm se totiž v letech 2020 a 2021 kriminalita naopak výrazně propadla. Oproti roku 2019 byla loni kriminalita nižší.

Předseda SPD Tomio Okamura ve svém výroku mluví o vývoji počtu registrovaných trestných činů, jejichž statistiky zveřejňuje Policie ČR. Podle něj počet trestných činů v roce 2022 oproti předchozímu roku stoupl o 17 %, což dává za vinu ministru vnitra Vítu Rakušanovi, který tak dle Okamury „nezvládá svou funkci“. Upřesněme, že ministr Rakušan je v úřadě, stejně jako celá současná vláda, od 17. prosince 2021.

V roce 2022 podle policie došlo k meziročnímu nárůstu trestných činů o 18,8 % (.pptx, str. 9). V loňském roce bylo konkrétně evidováno 181 991 skutků, zatímco v předešlém roce pouze 153 233. Policie ovšem upozornila, že tento meziroční nárůst přičítá především rozvolnění protipandemických opatření. Upřesněme, že ke zrušení většiny restrikcí Fialova vláda přistoupila na jaře 2022 kvůli zlepšení epidemické situace.

V této souvislosti je proto nutné zmínit, že v prvních dvou letech koronavirové krize, tedy v roce 2020 i 2021, byla kriminalita v Česku výrazně nižší než v předchozích „necovidových“ letech. Jak ukazuje graf níže, v roce 2020 došlo k meziročnímu propadu téměř o  17 %, protože policie evidovala o zhruba 34 tisíc trestných činů méně než v roce 2019. V roce 2021, kdy Česko pandemie zasáhla nejhůře, celkový pokles ještě pokračoval.

Už podle dřívějších vyjádření policie patřila mezi hlavní důvody (.pdf, str. 5) takto výrazného poklesu právě omezující opatření (.pdf, str. 190–191), která zapříčinila menší mobilitu osob v České republice. Že došlo ke změně „rutin a příležitostí pro páchání trestné činnosti“ v důsledku omezení pohybu obyvatel, zmiňoval v květnu 2023 i odborný časopis Česká kriminologie (.pdf, str. 20). „Obecně lze říci, že kriminalita výrazně poklesla spolu se zavedením protipandemických opatření. Po jejich zmírnění či zrušení se ale poměrně rychle vrátila na dříve běžnou úroveň,“ dodávají k tomu autoři článku.

Na to, že je problematické porovnávat „covidový“ rok 2021 s rokem 2022, upozorňoval například policejní prezident Martin Vondrášek už v lednu 2023.

Dodejme, že počet registrovaných trestných činů byl v roce 2022 nižší než v roce 2019, tedy před pandemií covidu‑19.

Shrnutí

Tomio Okamura správně uvádí, že počet trestných činů v roce 2022, tedy v prvním roce Fialovy vlády, meziročně vzrostl přibližně o 17 % – jednalo se dokonce téměř o  19% nárůst. Ve výroku však nezmiňuje vliv pandemie covidu‑19, respektive protipandemických opatření. Právě tato omezení přitom policie označuje jako jeden z hlavních důvodů, proč byla kriminalita v letech 2020 a 2021 oproti dřívějším rokům výrazně nižší. Restrikcemi ovlivněný rok 2021 tak s rokem 2022, ve kterém došlouvolnění opatření, podle zástupců policie nelze„objektivně srovnávat“

Jak tedy vyplývá z vyjádření policie, meziroční nárůst počtu trestných činů v roce 2022 souvisí zejména s obecným stavem, kdy se rozvolňovala protipandemická opatření. Ta v letech 2020 a 2021 naopak stála za výrazným propadem počtu trestných činů kvůli snížené mobilitě lidí. Jelikož Tomio Okamura v kontextu výroku vliv pandemie covidu‑19 opomíná, hodnotíme jeho výrok jako zavádějící.

Tomio Okamura

Za vašeho ministrování, za vaší vlády prudce narostl, a teďka diváci, jsem se nespletl, je to správné číslo. Nárůst zadržených u tranzitní migrace je o 1 643 % za vašeho ministrování a nárůst záchytů nelegální migrace na území České republiky nárůst o 161 %.
Partie Terezie Tománkové, 20. srpna 2023
Obrana, bezpečnost, vnitro
Pravda
Počet zadržených nelegálních migrantů v roce 2022 meziročně stoupl o 161,7 %. Při tranzitní nelegální migraci pak bylo zjištěno o 1 543 % osob více než v roce 2021. Nepřesný údaj 1 643 % však uvádí Policie i Ministerstvo vnitra, a výrok tedy hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Tomio Okamura (SPD) ve svém výroku zjevně uvádí čísla, která zveřejnila Policie ČR na začátku letošního roku. Jedná se konkrétně o údaje za období od 1. ledna do 31. prosince 2022 a jejich meziroční srovnání s rokem 2021. Vláda Petra Fialy byla jmenována v prosinci 2021 a důvěru získala v lednu roku následujícího. Lze tedy tvrdit, že se čísla týkají doby „ministrování“ členů Fialova kabinetu.

Policie ČR, respektive její prezident Martin Vondrášek a tehdejší ředitel cizinecké policie Milan Majer, prezentovali data o nelegální migraci na tiskové konferenci uskutečněné v lednu 2023 (video). Z jejich vyjádření vyplynulo, že za loňský rok bylo při nelegální migraci na českém území zadrženo 29 235 osob. Z toho většina (29 034 osob, tedy 99,3 %) při nelegálním pobytu. Zbylých 201 osob pak bylo zadrženo při nelegální migraci přes vnější schengenskou hranici České republiky. Doplňme, že migrace přes vnější schengenskou hranici se vztahuje jen na hraniční přechody na mezinárodních letištích.

Pro lepší pochopení uveďme definice, se kterými pracuje Ministerstvo vnitra. To nelegální migraci definuje jako „neoprávněný vstup, pobyt a vycestování osoby na/z území České republiky.“ Druhým ve výroku zmíněným termínem je pak tranzitní migrace. Tou je také myšlen neoprávněný vstup a pobyt na území státu, ovšem ne za účelem setrvání v daném státě, ale s cílem přesunout se do dalších zemí.

Tranzitní migrace

Právě o kategorii nelegální tranzitní migrace mluví Tomio Okamura nejdříve. Podle policie bylo skutečně zadrženo o 1 643 % osob více než v roce 2021. Musíme však doplnit, že jak na policejním webu, tak např. ve zprávě Ministerstva vnitra (.pdf, str. 2) je výpočetní chyba – jak ukazuje následující graf, ve skutečnosti se mezi lety 2021 a 2022 záchyt tranzitní migrace zvýšil o 1 543 %.

Konkrétně se pak jedná o nárůst z 1 330 tranzitních migrantů v roce 2021 na 21 852 v roce 2022. Upřesněme také, že kategorie migrantů, kteří měli namířeno do dalších, většinou evropských zemí, se následně započítává do celkového počtu nelegálních migrantů.

Zdroj dat v grafu: 20152021 (.pdf, str. 2), 2022 (.pdf, str. 2)

Co se týče národnostního složení tranzitních migrantů v roce 2022, většina pocházela ze Sýrie, následně Turecka a Afghánistánu. Policie monitorovala také způsob, jakým se do země dostali. Z případů, u kterých se toto podařilo zjistit, přijela největší část vlaky, dodávkou či mikrobusem a osobními automobily. V tomto kontextu zmiňme, že si policie všimla nového trendu, a to přepravování migrantů v cisternových železničních vagonech.

Dodejme, že výrazné zvýšení odhalování tranzitní migrace také přispělo ke zvýšení počtu dopadených převaděčů. V loňském roce jich policie zadržela 277, což je 433% nárůst oproti předchozímu roku. Národnostně převaděčům dominovali Ukrajinci, Syřané, Češi, Gruzínci a Turci.

Celková nelegální migrace

Celkový počet nelegálních migrantů se meziročně také zvýšil, a to o 18 065 osob, tedy o 161,7 %. Následující graf znázorňuje meziroční početní i procentuální rozdíly v oblasti nelegální migrace.

Zdroj dat v grafu: 2008–2021 (.xlsx), 2022

Policie ve svých datech uvádí také národnostní složení nelegálních migrantů. Nejvíce lidí pocházelo ze Sýrie (71,8 % z celkového počtu nelegálních migrantů), následně z Ukrajiny, Moldavska, Turecka a Gruzie. Většina nelegálních migrantů tedy pochází ze Sýrie, což policie přičítala tamní vnitropolitické a bezpečnostní situaci. 

Kvůli migrační vlně Ministerstvo vnitra na konci loňského září obnovilo kontroly na hranicích se Slovenskem s cílem zabránit nelegální migraci. Tyto kontroly měly původně skončit 8. října 2022, nakonec však trvaly až do začátku února 2023. Právě tyto kontroly přispěly ke zvýšenému počtu zadržených migrantů – policie např. uvádí, že při nich v roce 2022 odhalila 9 404 nelegálních tranzitních migrantů.

Shrnutí

Předseda SPD Tomio Okamura zjevně odkazuje na statistiky Policie ČR. Ty ukazují, že v roce 2022 meziročně opravdu narostl počet záchytů nelegálních migrantů o 161 %. V případě tranzitní migrace pak přehled Policie ČR obsahuje výpočetní chybu a namísto nárůstu o 1 543 % uvádí Okamurou zmiňovaný růst o 1 643 %. Tatáž chyba se vyskytuje například i ve zprávě Ministerstva vnitra. 

Přestože tedy Tomio Okamura ve svém výroku zdůrazňuje přesnost uváděných údajů a ty přesné nejsou, hodnotíme jeho výrok jako pravdivý s výhradou. Okamura se totiž odkazuje na nepřesné oficiální údaje a využívá tak legitimní zdroj dat.

Tomio Okamura

Ukrajina začala veřejně vyhrožovat Evropě. Poradce ukrajinského prezidenta Zelenského Mychajl Podoljak řekl: „Pokud EU nebude dále podporovat Ukrajinu, můžeme přenést konflikt na území Evropy.
Facebook, 13. srpna 2023
Invaze na Ukrajinu
Nepravda
Poradce prezidenta Zelenského Mychajlo Podoljak nic takového neřekl. Pouze zmínil, že v případě vojenské porážky Ukrajiny by se ruská agrese obrátila proti dalším evropským zemím.

Tomio Okamura ve svém facebookovém příspěvku 13. srpna napsal, že „Ukrajina začala veřejně vyhrožovat Evropě. Poradce ukrajinského prezidenta Zelenského Mychajl Podoljak řekl: Pokud EU nebude dále podporovat Ukrajinu, můžeme přenést konflikt na území Evropy.“ Okamura také doplnil, že „Fialově vládě tato vyjádření nevadí, jelikož se nás snaží dlouhodobě přímo zatáhnout do války s Ruskem.“ a „My v SPD chceme mír, nechceme válku a bídu!“

Mychajlo Podoljak je v současnosti poradcem vedoucího kanceláře prezidenta Ukrajiny. Jako takový se v současnosti do určité míry podílí na komunikaci s médii za prezidentskou kancelář a také funguje jako poradce prezidenta Zelenského. Přestože Podoljak v poslední době poskytnul celou řadu rozhovorů a vyjádření (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8), v žádném z nich jsme ale ani s pomocí mediální databáze Newton nenarazili na vyjádření v tom smyslu, že by v případě nedostatečné unijní podpory měla Ukrajina „přenést konflikt na území Evropy.“

Tomio Okamura nicméně může vycházet z rozhovoru, který Podoljak 11. května 2023 poskytl oficiálnímu televiznímu kanálu ukrajinského parlamentu. V tomto rozhovoru mimo jiné Podoljak mluvil (video, čas 26:20–26:54) o možnosti, že v případě zastavení dodávek zbraní na Ukrajinu, bude Ukrajina zničena genocidou a válka se přesune i do dalších zemí v Evropě, kde také bude docházet k teroristickým útokům. Ve svém prohlášení sice mluvil o přesunu konfliktu dále do Evropy, zřejmě ale poukazoval na ruskou agresi, která by podle něj v případě porážky Ukrajiny mohla pokračovat dále na západ. Obdobně eventualitu formuloval už 10. května i na svém twitterovém účtu (nyní aplikace s názvem ‚X‘).

​​

Tomio Okamura není první, kdo Mychajla Podoljaka nařkl z vyhrožování Evropě. Pouhý den před tím, než Tomio Okamura zveřejnil svůj facebookový příspěvek, zveřejnil web Extra.cz rozhovor s Andorem Šándorem, který mluvil o tom, že „Podoljak řekl, že pokud EU nebude dále podporovat Ukrajinu, že mohou přenést konflikt na území Evropy.“ Okamura tedy na facebooku použil téměř identická slova jako o den dříve Šándor.

Andor Šándor je bývalýmšéfem vojenského zpravodajství, generálem v záloze a v současnosti bezpečnostním poradcem. V některých médiích býváoznačován za bezpečnostního experta. V současnosti jsou jeho názory často publikovány bulvárními médii Extra.czŽivotvČesku.cz nebo serverem parlamentnilisty.cz. Šándor v minulosti například zpochybnil ruský motiv při otravě Sergeje a Julie Skripalových nebo označil výbuch ve Vrběticích jako „politickou akci“ s chybějícími důkazy o ruské vině.

Závěrečné hodnocení

Tomio Okamura ve svém facebookovém příspěvku argumentuje – stejně jako o den dříve Andor Šándor – neexistujícím tvrzením poradce ukrajinského prezidenta. Mychajlo Podoljak v žádném z jeho veřejných vyjádření nezmínil, že by v případě zastavení evropské pomoci mohla Ukrajina „přenést konflikt na území Evropy.“ V květnovém rozhovoru Podoljak mluvil o tom, že v případě vojenské porážky Ukrajiny by mohlo dojít k přesunutí války do Evropy, resp. EU, zjevně však poukazoval na ruskou agresi, která by podle něj v případě porážky Ukrajiny mohla pokračovat dále na západ, nikoli ukrajinský úmysl.

Tomio Okamura

My jsme od voleb velmi posílili, protože ve volbách jsme získali necelých 10 %, nyní je to 12.
Partie Terezie Tománkové, 21. srpna 2022
Sněmovní volby 2021
Poslanecká sněmovna
Pravda
Podle agentury STEM byla podpora SPD v srpnu 12 %, tedy o 2 % více, než kolik hnutí získalo ve sněmovních volbách. Při srovnání průzkumů před volbami a nyní podpora SPD narostla u agentury MEDIAN.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura reaguje na slova moderátorky, která ohledně srpnového volebního modelu agentury STEM řekla (video, 5:19): „Pane předsedo Okamuro, SPD na 12 %. V průzkumech jste zhruba na svém (…).“ Tomio Okamura tvrdí, že jeho hnutí od sněmovních voleb posílilo, jelikož průzkumy SPD přisuzují větší počet hlasů, než který hnutí získalo ve volbách.

Hnutí SPD obdrželo ve volbách do Poslanecké sněmovny, které se konaly v říjnu 2021, necelých 10 % hlasů (konkrétně 9,56 %). Podle aktuálního průzkumu agentury STEM, jehož výsledky zveřejnila CNN Prima News 21. srpna a o němž moderátorka s Tomiem Okamurou mluvila, by nyní SPD ve volbách získalo 12 % hlasů (přesněji 11,9 %).

Poslední průzkum agentury STEM před sněmovními volbami z konce září 2021 říká, že hnutí SPD by volilo 12,3 % voličů, tedy o 0,4 p. b. více, než ukazuje nejnovější model. Podle průzkumu agentury Kantar CZ ze září 2021 by se hnutí SPD dostalo do Poslanecké sněmovny s 11,5 %. Poslední model, jehož výsledky však byly publikovány již v červnu, dává hnutí 11 %.

Agentura MEDIAN pak SPD přiznává výraznější posílení. Poslední průzkum před sněmovními volbami z konce září uvádí, že by hnutí SPD získalo 10,1 % hlasů. Podle aktuálního volebního modelu agentury MEDIAN by SPD v červenci dostalo 12,5 % hlasů (.pdf, str. 7). Dodejme, že agentury CVVM, IpsosData Collect, které před podzimní volbami vydaly své vlastní průzkumy, nezveřejnily od konce voleb žádné modely. Do našeho srovnání jsme je tedy nemohli zařadit.

Předseda SPD porovnává reálné výsledky s průzkumy agentur a dovozuje tak, že hnutí od voleb posílilo. Byť je srovnání volebních výsledků s výsledky průzkumů problematické, trend posílení voličské podpory o cca 2 p. b. lze pozorovat i v datech modelu agentury MEDIAN. Proto hodnotíme výrok Tomia Okamury jako pravdivý.

Tomio Okamura

Mezi poslanci ve Sněmovně je jediný poslanec, který byl zavřený ve vězení za názory za doby normalizace, je to poslanec SPD Jaroslav Bašta (...). 2,5 roku byl ve vězení za své názory v 70. letech. Je to disident, signatář Charty.
Partie Terezie Tománkové, 21. srpna 2022
Vnitrostranická politika
Pravda
Jaroslav Bašta opravdu strávil ve vězení po roce 1971 dva a půl roku kvůli své aktivitě v Hnutí revoluční mládeže. Poté podepsal Chartu 77 a nadále se podílel na aktivitách disentu. Je v současnosti skutečně jediným poslancem s minulostí politického vězně.

Jaroslav Bašta, dnes poslanec za SPD, byl na počátku 70. let skutečně ve vězení kvůli své účasti v Hnutí revoluční mládeže. Bašta se narodil v roce 1948 a od roku 1967 studoval historickou archeologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Po srpnové invazi roku 1968 vzniklo studentské Hnutí revoluční mládeže, které se vymezovalo proti nastupující normalizaci a omezování svobod získaných během pražského jara. V Hnutí se angažoval také Jaroslav Bašta, který byl poté v roce 1970 společně s ostatními studenty (např. Petrem Uhlem, Petruškou Šustrovou) zatčen a v roce 1971 odsouzen za „podvracení republiky“ na dva a půl roku vězení.

Po propuštění Jaroslav Bašta pracoval jako kvalifikovaný dělník a aktivně se podílel na práci v disentu, mj. již v prosinci 1976 podepsal Chartu 77. Po roce 1989 se stal náměstkem ředitele tajné služby, později předsedou tzv. lustrační komise. Ve sněmovních volbách v roce 19961998 byl zvolen do Poslanecké sněmovny za ČSSD a necelé dva roky byl ministrem bez portfeje ve vládě Miloše Zemana.

V současné Poslanecké sněmovně je Jaroslav Bašta skutečně jediným poslancem, který byl za minulého režimu uvězněn z politických důvodů.

Tomio Okamura

My jsme představili konkrétní desatero proti Fialově drahotě.
Partie Terezie Tománkové, 21. srpna 2022
Ekonomika
Pravda
Hnutí SPD představilo deset návrhů „ke snížení Fialovy drahoty“ na svých webových stránkách 17. srpna 2022.

Hnutí SPD představilo 17. srpna 2022 na svém webu deset bodů, které podle nich „povedou ke snížení Fialovy drahoty a našim občanům a firmám zásadně pomohou“. SPD zde navrhuje převážně opatření v oblasti energetiky:

  1. Odstoupení od Green Dealu Evropské unie.
  2. Odstoupení od systému emisních povolenek EU, který zdražuje energie a suroviny.
  3. Vystoupení z Evropské energetické burzy a prodej levné české elektřiny napřímo českým občanům a firmám.
  4. Obnovení národního importéra plynu a nákup levného plynu přímo od producentů, nikoliv přes německé překupníky jako je tomu v současnosti.
  5. Obnovení národního zpracovatele ropy.
  6. Zrušení solární daně a veškerých dotací, které zdražují elektrickou energii pro spotřebitele.
  7. Zajištění potravinové bezpečnosti. Podpora českých zemědělců a potravinářů.
  8. Přechodné snížení DPH u energií (sociální tarif), pohonných hmot, základních potravin a léků a snížení ceny těchto komodit.
  9. Snížení neúčelných výdajů státu.
  10. Srovnání podmínek tuzemských a zahraničních firem působících v ČR.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů