Trump říkal, že hlavním soupeřem Spojených států je Čína.
Donald Trump označil Čínu za největšího rivala USA v roce 2013, tedy ještě před svým prvním funkčním obdobím. Svou rétoriku následně zmírnil, nadále ale zemi uváděl jako jednoho z hlavních soupeřů.
Předseda hnutí SPD Tomio Okamura tvrdí, že konflikt na Ukrajině kvůli sankcím sblížil Rusko a Čínu. Donald Trump se proto podle něj snaží s Ruskem navázat lepší vztahy, aby spojení obou mocností oslabil. Podle Okamury je pro amerického prezidenta situace na Ukrajině a v Evropské unii vedlejší a jeho hlavní motivací je soupeření Spojených států s Čínou.
Donald Trump se o Číně vyjadřoval negativně už před svým prvním prezidentským mandátem v letech 2017–2021. V roce 2011 na svém profilu na sociální síti X (tehdy Twitter) uvedl, že Čína není přítelem USA a představuje pro ně hrozbu. V jiném příspěvku napsal, že Čína chce Spojené státy zničit. O dva roky později na stejné sociální síti o Číně psal jako o největší hrozbě a soupeři Spojených států.
Trump svoji rétoriku vůči Číně zmírnil poté, co se v roce 2017 ujal prezidentského úřadu. Přímo o čínském prezidentu Si Ťin-pchingovi se Trump vyjádřil kladně a mluvil o něm jako o příteli. V prosinci téhož roku označil v programovém dokumentu „Národní bezpečnostní strategie USA“ Čínu spolu s Ruskem za ekonomického soupeře a bezpečnostní hrozbu (.pdf, str. 2, 21, 25). Zároveň prohlásil, že je s těmito mocnostmi nutné vybudovat „velké partnerství“. O rok později, na dotaz novináře ohledně největšího nepřítele či soupeře, Trump jmenoval Evropskou unii jako nepřítele v rámci obchodu, Rusko jako nepřítele „v určitých ohledech“ a Čínu jako nepřítele ekonomického. V roce 2019 označil Čínu za „měnového manipulátora“.
Donald Trump kritizoval Čínu také v kampani před volbami v roce 2024, a to zejména na poli čínské obchodní politiky, kterou označil za zneužívání. Tvrdil, že zruší její obchodní status a uvalí 60% cla na čínské zboží. Dále prohlásil, že v případě napadení Taiwanu Čínou navýší tarify na čínský dovoz na 150 až 200 %. V rámci předvolební kampaně také slíbil, že omezí čínskou špionáž v USA.
Trump si po volebním vítězství do svého týmu vybral osoby, které s ním kritiku Číny sdílejí. Dva týdny po jeho znovuzvolení označil Trumpův budoucí ministr zahraničí Marco Rubio Čínu za „hrozbu, která bude definovat toto století“. Později rovněž uvedl, že jde „o největšího, nejvyspělejšího protivníka, jakého kdy USA měly“ a „největší hrozbu pro americkou prosperitu“. Čínu jako hrozbu označil také Mike Waltz, Trumpův poradce pro bezpečnost USA. Šéf Úřadu pro vědeckou a technologickou politiku Michael Kratsios poukázal na Čínu jako na „předního geopolitického rivala a vědeckého a technologického konkurenta“.
Na začátku svého druhého volebního období podepsal Trump memorandum o národní bezpečnosti, kde se mj. píše o hrozbách „ze strany zahraničních protivníků, jako je Čínská lidová republika“. V dokumentu Čínu například osočuje z využívání amerického kapitálu, technologií a znalostí a slíbil, že zabrání čínským firmám krást jejich „duševní vlastnictví“ . Dokument obsahuje výčet dalších zahraničních protivníků USA, kromě Číny ale žádnému z nich není v textu věnováno více prostoru.
Donald Trump označil Čínu za největší hrozbu a hlavního soupeře USA už v roce 2013, tedy ještě před svým prvním prezidentským obdobím. Po nastoupení do úřadu svá vyjádření sice zmírnil, i nadále však Čínu označoval za ekonomického soupeře a bezpečnostní hrozbu. Trump se vůči Číně vymezoval také v prezidentské kampani před volbami v roce 2024 a i po opětovném převzetí úřadu ji řadil mezi hlavní protivníky a vystupoval vůči ní kriticky. Výrok Tomia Okamury proto hodnotíme jako pravdivý.
