(Česko koupilo, pozn. Demagog.cz) stíhačky F-35, když Maďaři si nasmlouvali, prodloužili gripeny a Poláci jednají o třetinu levnějších – stejně jako gripeny – F-16.
Maďarsko a Polsko skutečně nadále využívají levnější letadla Gripen a F-16. Polsko ale rovněž nakoupilo stíhačky F-35, podobně jako ČR.
Tomio Okamura reaguje na debatu o možném navyšování výdajů na obranu ČR. Kritizuje vládu Petra Fialy za nákup stíhaček F-35, které označuje za „předražené“. Situaci srovnává se strategií Maďarska, které se podle něj rozhodlo setrvat u letounů Gripen, a také se strategií Polska, které podle něj investovalo do levnějších stíhaček F-16.
Česko v roce 2024 uzavřelo dohodu s USA, podle které koupí 24 letounů F-35A. Podle údajů výrobce dosahuje tzv. flyaway cena (tedy přímé výrobní náklady) u tohoto typu letadel v průměru 82,5 milionu dolarů. Výsledná pořizovací cena stíhaček ovšem nezávisí pouze na nákladech na výrobu, ale i na zvoleném vybavení, příslušenství, podpoře a také na politických dohodách. Mění se také v čase, například i kvůli inflaci a rostoucím cenám materiálů.
Podle českého Ministerstva obrany Česká republika „za samotné letouny, munici, jejich vybavení a související služby, jako jsou například výcvik, servis letounů, opravy a údržba“ zaplatí 5 miliard dolarů, tedy 208 milionů dolarů za letadlo. Stát počítá s dalšími výdaji například na výstavbu infrastruktury, nákup paliva či přípravu personálu a také na provoz. Podle plánu Ministerstva obrany Česko bude mít k dispozici první stroje v roce 2029, poslední letouny by do České republiky měly dorazit v roce 2034.
Polsko mimo jiné vlastní letouny F-16, které poprvé objednalo v roce 2003. Objednávka byla na 48 kusů a dodávky probíhaly od roku 2006. V roce 2023 americké Ministerstvo zahraničí schválilo, že si Polsko může objednat modernizační balíček (.pdf) za 389 milionů dolarů, zahrnující údržbu stávajících letounů F‑16, nový software či elektronickou podporu. Na podzim 2024 pak USA daly souhlas k tomu, aby americká firma Lockheed Martin zmodernizovala všechny polské stíhačky F-16 na nejnovější konfiguraci Viper (.pdf). V tomto případě jde o tzv. modernizaci ve střední době životnosti, která zahrnuje rozsáhlou úpravu strojů tak, aby obstály v moderním boji. K uzavření mezivládní dohody ještě Polsko a USA nepřistoupily a jednání o ceně stále pokračují. Maximální hodnota kontraktu by podle amerického Ministerstva zahraničí neměla přesáhnout 7,3 miliardy dolarů (.pdf), v přepočtu na jeden letoun F-16 tedy 152 milionů dolarů.
Kromě vyjednávání o letounech F-16 se ovšem polská vláda v roce 2020 rozhodla, že rozšíří svou flotilu o 32 stíhaček typu F-35A. Jde přitom o stejný druh letounů, který se rozhodlo koupit Česko. První model nových polských stíhaček s názvem Husarz byl představen v roce 2024, zbytek má být postupně dodán nejpozději do roku 2030.
Maďarská armáda používá gripeny od roku 2006, pořídila si je na leasing ze Švédska po dohodě z roku 2001. Později došlo k jejich postupné modernizaci a rozšíření vybavení. V únoru 2024 maďarský premiér Orbán a švédský premiér Kristersson oznámili dohodu, podle které Maďarsko zakoupí čtyři nové Gripeny JAS-39 C, čímž jeho flotila vzroste na celkem 18 strojů. Zároveň výrobce Saab prodlouží podporu a logistiku všech 18 gripenů C a D (typ D je dvoumístný) do roku 2036. Stroje, které má Maďarsko v současné době na leasing, přejdou roku 2026 do maďarského vlastnictví.
Podle některých odhadů se pořizovací cena gripenů typu C pohybuje kolem 60 milionů dolarů (.pdf, str. 21), což je nižší částka, než kterou stejné odhady uvádějí u letounů F-35A (str. 15, 18). Přesná celková částka, za jakou si Maďarsko koupilo čtyři nové gripeny C, ovšem není známa.
Ještě před nákupem amerických letounů F-35 dostalo Česko nabídku od Švédska, od kterého má už od roku 2004 česká armáda v pronájmu 14 stíhaček Gripen JAS-39 C a D. Podle Ministerstva obrany by na jejím základě Švédsko ČR přenechalo všechny dosud pronajímané gripeny C a D, pokud by si koupila 12 nových gripenů typu E. Přesnou cenu resort obrany ale nezveřejnil.
Do diskuze o ceně gripenů se tehdy vložil i samotný švédský výrobce těchto strojů, společnost Saab. Po oznámení Ministerstva obrany o nákupu stíhaček F-35 si objednal srovnávací studii u společnosti Aviation Week Network (.pdf), podle které vychází pořizovací cena stíhaček F-35A na 110 milionů dolarů (str. 21) a cena gripenů E na 76 milionů dolarů. Ministerstvo obrany v reakci ovšem uvedlo, že skutečná oficiální nabídka švédské vlády byla o desítky procent dražší oproti ceně uvedené ve studii. Ministerstvo k tomu tehdy napsalo, že při srovnání nabídek USA a Švédska je pořizovací cena letounů F-35 nižší než u gripenů E a roční provoz je naopak skutečně vyšší u amerických F-35.
Resort obrany zdůrazňoval, že „F-35 nabízí výrazně vyšší schopnosti než jiné platformy a zároveň výrazně vyšší životnost“. Ve srovnání s americkými F-35 nepatří gripeny C a E mezi letouny tzv. 5. generace, a švédská nabídka tak Česku nevyhovovala ani z tohoto důvodu.
Maďarsko v roce 2024 oznámilo dohodu se Švédskem, jejímž prostřednictvím prodloužilo pronájem 14 stávajících gripenů C/D, v roce 2026 pak tyto letouny přejdou do maďarského vlastnictví. Zároveň Maďarsko nakoupilo čtyři nové gripeny C, přesnou hodnotu nákupu maďarská vláda nezveřejnila. Polsko v současnosti vede jednání s USA o modernizaci svých 48 stíhaček F-16 na nejnovější verzi Viper. Podle amerického Ministerstva zahraničí cena dosáhne maximálně 7,3 miliardy dolarů, tedy 152 milionů dolarů za modernizaci jednoho letounu. V porovnání s cenou, za jakou Česko pořídilo letouny F-35 (208 milionů dolarů za letoun), je tato částka skutečně přibližně o třetinu nižší. Modernizace stávajících letounů F-16 ale není jediný krok, ke kterému Polsko přistoupilo. Kromě toho totiž v roce 2020 uzavřelo smlouvu o nákupu 32 nových stíhaček F-35A, tedy stejného druhu letounů, který se rozhodla pořídit i Česká republika. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako zavádějící.
.png&w=640&q=75&dpl=dpl_5c7cqDJ55cH94UNP98bWJSdjQUtx)
