Předvolební debata o bezpečnosti

Ministr dopravy Martin Kupka reaguje na otázku ohledně možné úpravy současného závazku, podle kterého mají státy NATO každoročně vydávat na obranu 2 % hrubého domácího produktu (HDP). Kupka v odpovědi uvádí, že v případě navýšení na 5 % HDP by se do obranných výdajů zahrnuly i související záležitosti, jako je například výstavba infrastruktury nebo komunikací. V tomto kontextu zmiňuje, že Česko splnilo stávající alianční závazek.

Alianční závazek

Závazek dávat 2 % HDP na obranu odsouhlasili ústně ministři obrany členských zemí NATO v roce 2006. Kvůli finanční krizi v letech 2007–2008 ale řada zemí investice do obrany naopak snížila (.pdf, str. 4–6). Platnost a aktuálnost závazku potvrdili čelní představitelé států Severoatlantické aliance na summitu NATO ve Walesu v roce 2014.

Ministerstvo obrany dříve pravidelně zveřejňovalo statistiku, která ukazovala dlouhodobý vývoj výdajů tohoto resortu. Podle těchto čísel se Česku od vstupu do NATO podařilo 2% hranici překročit v letech 1999 až 2003 a dosáhlo na ni také v roce 2005 (.xlsx). Od té doby už byly výdaje Ministerstva obrany nižší a těsně ke 2 % HDP se dostaly opět až v roce 2024.

Do výdajů na obranu ovšem stát nezapočítává jen rozpočet samotného Ministerstva obrany. Celková suma od loňského roku zahrnuje také výdaje, které na obranné účely směřují z jiných resortů a dalších kapitol státního rozpočtu (např. ze Správy státních hmotných rezerv, Ministerstva zahraničních věcí nebo Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost). V roce 2024 tak výdaje Ministerstva obrany dosáhly „jen“ 1,98 % HDP, se započítáním výdajů ostatních institucí ale dle zprávy ministerstva putovala na obranu 2,08 % HDP. Stejnou hodnotu uvádí i přehled NATO z letošního dubna, který na základě předběžného odhadu také vyčíslil české obranné výdaje na 2,08 % HDP (.pdf, str. 18).

Data Ministerstva obrany a Severoatlantické aliance se v některých letech mírně liší. Rozdíl je zjevně způsobený odlišnými definicemi výdajů na obranu (.pdf, str. 1).

Výdaje na obranu v roce 2024

V září 2023 schválil Fialův kabinet návrh rozpočtu na rok 2024, ve kterém pro Ministerstvo obrany vyčlenil výdaje ve výši 151,2 mld. Kč (.pdf). Podle schváleného státního rozpočtu mělo dohromady s výdaji jiných ministerstev atp. putovat na obranné účely 159,8 mld. Kč. Vláda tehdy uváděla, že díky tomu celkové výdaje dosáhnou hranice 2 % HDP. (Přepočet v té době vycházel z odhadu HDP pro rok 2024, nyní už neaktuálního.)

Podle pokladního plnění státního rozpočtu pro rok 2024 vynaložila nakonec Česká republika na obranu ještě více peněz (.pdf, str. 6). Vyčerpat se podařilo 166,8 mld. Kč (výše zmíněných 2,08 % HDP), z nichž 159 mld. vynaložilo přímo Ministerstvo obrany (.pdf, str. 10 ze 73).

Výdaje na obranu pro rok 2025

Pro letošní rok vláda v rozpočtu počítá s celkovými výdaji na obranu ve výši 160,8 mld. Kč (.pdf, str. 2). Z toho 154,4 mld. Kč připadá přímo na Ministerstvo obrany a zbytek je alokován jiným státním institucím (.pdf, str. 17, 149 z 358).

Podle nejnovější makroekonomické predikce z dubna 2025 by dvě procenta HDP v letošním roce odpovídala přibližně 167,82 mld. Kč (.pdf, str. 3), což je zhruba o 7 mld. více, než kolik na obranu vyčlenil státní rozpočet. O tom, že plánované výdaje na splnění aliančního závazku nestačí, informovala už v únoru Česká televize. Petr Fiala pro ni uvedl, že to vláda udělá „tak, abychom ta dvě procenta dodrželi“.

Kabinet ke dni námi ověřované debaty obranný rozpočet na letošní rok neupravil. Na začátku března pouze rozhodl o tom, že se obranné výdaje budou od roku 2026 postupně zvyšovat o 0,2 % ročně tak, aby Česko v roce 2030 na obranu vynakládalo minimálně tři procenta HDP (.pdf).

Závěr

Vláda ve schváleném rozpočtu na rok 2024 vyhradila pro Ministerstvo obrany 151,2 mld. Kč. Tato částka se nakonec ještě zvýšila na 159,8 mld. Kč, přičemž při započítání výdajů dalších institucí šlo na obranu celkově 166,8 mld. Kč, což představuje 2,08 % HDP. Stejnou hodnotu uvádí i dokumenty Severoatlantické aliance. Výdaje na rok 2025 dle nejnovější makroekonomické predikce na dvouprocentní hranici zatím nedosahují a vláda obranný rozpočet neupravila. Výrok ministra Kupky tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) v kontextu debaty reaguje na dotaz, zda a jakým způsobem by Česká republika zvládla navýšit výdaje na obranu na 5 % HDP, pokud by se na takové výši obranných výdajů dohodly země NATO. Ministr uvádí, že Česko by mělo tohoto cíle dosáhnout v dlouhodobém horizontu a že do celkové požadované částky bude z velké části možné započíst investice do dopravní infrastruktury. Tvrdí, že ČR v současnosti investuje do dopravní infrastruktury přibližně 110 miliard korun, což podle něj odpovídá zhruba 1,5 % hrubého domácího produktu (HDP).

Investice do dopravní infrastruktury

Výstavbu, modernizaci, opravy a údržbu silnic, dálnic, železnic a některých vodních cest financuje Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI). Pro rok 2025 vláda rozhodla, že na tento fond poputuje přibližně 160 mld. Kč (.pdf, str. 5 ze 74), z toho necelých 123 mld. Kč představují národní výdaje a zbytek poputuje ze zdrojů od EU (str. 9 ze 74). Právě z národních výdajů budeme vycházet při výpočtu podílu na HDP.

Nejnovější makroekonomická predikce Ministerstva financí z dubna 2025 předpokládá, že nominální výše HDP v roce 2025 dosáhne 8 391 mld. Kč (.pdf, str. 3). Uvedené národní výdaje na SFDI ve výši přibližně 123 mld. Kč tak odpovídají zhruba 1,46 % letošního HDP.

Z dostupných dat Ministerstva financí a Českého statistického úřadu (ČSÚ) vyplývá, že podíl národních výdajů na SFDI vůči HDP poprvé překročil 1,5 % HDP v roce 2023. Od té doby se pohybuje těsně pod touto hranicí (.xlsx).

Závěr

V roce 2025 plánuje Česká republika investovat do dopravní infrastruktury z národních zdrojů přibližně 123 miliard korun, což odpovídá cca 1,46 % hrubého domácího produktu, který na letošní rok odhaduje Ministerstvo financí. Výrok Martina Kupky tak hodnotíme jako pravdivý.

Předseda Motoristů Petr Macinka odpovídá na otázku, zda jeho strana souhlasí s požadavkem Donalda Trumpa, aby členské státy NATO na obranu místo 2 % HDP alokovaly 5 %. Macinka uvádí, že respektuje alianční závazky, ale tvrdí, že si Česká republika nemůže dovolit vynakládat na obranu takovou částku. Zároveň zmiňuje, že ani Spojené státy americké na obranu nedávají více než 3,5 % HDP.

Ministři obrany NATO se na začátku června shodli na závazku zvýšit výdaje na obranu na 5 % HDP, z čehož právě 3,5 % mají představovat přímé náklady na obranu a zbytek má směřovat na širší výdaje spojené s bezpečností, jako je ochrana kritické infrastruktury, kybernetická bezpečnost nebo budování zdravotnických zařízení. Ke konci června poté členské státy Aliance toto zvýšení schválily.

USA a výdaje na obranu

Podle posledních předběžných odhadů NATO, které Aliance zveřejnila letos v dubnu, USA na obranu v roce 2024 vynaložily 3,19 % HDP (.pdf, str. 18, 56). Posledním rokem, kdy Spojené státy překonaly hranici 3,5 %, byl rok 2020. Obdobná data jako NATO uvádí také Světová banka (.xls).

Závěr

Spojené státy americké na obranu skutečně nevynakládají 3,5 % HDP. Naposledy tuto hranici podle údajů Severoatlantické aliance překročily v roce 2020, kdy obranné výdaje představovaly 3,54 % HDP. V roce 2024 se podle odhadu jednalo o 3,19 % HDP. Z těchto důvodů hodnotíme výrok Petra Macinky jako pravdivý.

Moderátorka se v diskuzi ptá předsedy hnutí Motoristé sobě Petra Macinky na postoj k požadavku amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby země Severoatlantické aliance navýšily výdaje na obranu na 5 % HDP. Macinka odpovídá, že podle něj Česká republika na takové výdaje nemá finance, a dodává, že ctí současné alianční závazky ve výši 2 % HDP. V této souvislosti kritizuje způsob, jakým ČR v loňském roce poprvé dosáhla 2% hranice výdajů na obranu.

Alianční závazek

Závazek dávat 2 % HDP na obranu ministři obrany členských zemí NATO ústně odsouhlasili v roce 2006. Kvůli finanční krizi v letech 2007–2008 ale řada zemí investice do obrany naopak snížila (.pdf, str. 4–6). Platnost a aktuálnost závazku potvrdili čelní představitelé států Severoatlantické aliance na summitu NATO ve Walesu v roce 2014.

Ministerstvo obrany dříve pravidelně zveřejňovalo statistiku, která ukazovala dlouhodobý vývoj výdajů tohoto resortu. Podle těchto čísel se Česku od vstupu do NATO podařilo 2% hranici překročit v letech 1999 až 2003 a dosáhlo na ni také v roce 2005 (.xlsx). Od té doby už byly výdaje Ministerstva obrany nižší a těsně ke 2 % HDP se dostaly opět až v roce 2024.

Do výdajů na obranu ovšem stát nově nezapočítává jen rozpočet samotného Ministerstva obrany. Celková suma zahrnuje od loňského roku také výdaje, které na obranné účely směřují z jiných resortů a dalších kapitol státního rozpočtu (např. ze Správy státních hmotných rezerv, Ministerstva zahraničních věcí nebo Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost). V roce 2024 tak výdaje Ministerstva obrany dosáhly „jen“ 1,98 % HDP, se započítáním výdajů ostatních institucí ale dle zprávy ministerstva putovala na obranu 2,08 % HDP. Stejnou hodnotu uvádí i přehled NATO z letošního dubna, který na základě předběžného odhadu také vyčíslil české obranné výdaje na 2,08 % HDP (.pdf, str. 18).

Data Ministerstva obrany a Severoatlantické aliance se v některých letech mírně liší. Rozdíl je zjevně způsobený odlišnými definicemi výdajů na obranu (.pdf, str. 1).

Výdaje na obranu v roce 2024

V září 2023 schválil Fialův kabinet návrh rozpočtu na rok 2024, ve kterém pro Ministerstvo obrany vyčlenil výdaje ve výši 151,2 mld. Kč (.pdf). Podle schváleného státního rozpočtu mělo dohromady s výdaji jiných ministerstev atp. putovat na obranné účely 159,8 mld. Kč. Vláda tehdy uváděla, že tím celkové výdaje dosáhnou hranice 2 % HDP. (Přepočet v té době vycházel z odhadu HDP pro rok 2024, nyní už neaktuálního.)

Podle pokladního plnění státního rozpočtu pro rok 2024 nakonec Česká republika vynaložila na obranu ještě více peněz (.pdf, str. 6). Vyčerpat se podařilo 166,8 mld. Kč (výše zmíněných 2,08 % HDP), z nichž 159 mld. vynaložilo přímo Ministerstvo obrany (.pdf, str. 10 ze 73).

Rychlé čerpání na konci roku

V prosinci 2024 došlo skutečně k rychlému tempu čerpání obranného rozpočtu. Zatímco ke konci listopadu 2024 vyčerpal resort obrany pouze kolem 109 mld. Kč (asi 72 % svého schváleného rozpočtu a 1,36 % HDP), během prosince musel utratit zbývající desítky miliard, aby rozpočet splnil. V prosinci ministerstvo proplatilo faktury v hodnotě přibližně 50 mld. Kč a na konci měsíce již jeho celkové roční výdaje činily 159 mld. Rychlé čerpání rozpočtu kritizovala opozice, neboť dle ní vláda plní závazek 2 % HDP pouze „na papíře“. Ministryně obrany Jana Černochová se proti tomu ohradila a uvedla, že výdaje byly nejvyšší v posledních měsících roku i u ostatních vlád.

Mezi největší prosincové výdaje patřily zálohy za stíhačky F-35 ve výši 15,5 mld. Kč, zálohy na obrněná vozidla CV90 (3,1 mld. Kč) či tanky Leopard 2A4 (2,8 mld. Kč). Prosincová splátka za letouny F-35 podle původního plánu takto vysoká být neměla (.pdf, str. 129; .pdf, str. 1) a Ministerstvo obrany 15. prosince dodavateli dopředu zaplatilo přibližně 10,5 mld. Kč navíc. Bez této sumy by přitom výdaje na obranu dosáhly jen 1,95 % HDP a 2% hranici by tedy nepřesáhly. Jana Černochová k tomu uvedla, že díky urychleným platbám armáda získá dva letouny F-35 o rok dříve a ušetří na inflaci.

Závěr

Česká republika v roce 2024 vynaložila 2,08 % HDP na obranu. Výdaje na obranu překročily v roce 2024 2% hranici poprvé po zhruba dvaceti letech a zároveň poprvé od doby, kdy se státy NATO k plnění tohoto cíle společně zavázaly. Ministerstvo obrany také v prosinci 2024 navýšilo oproti původnímu plánu splátku za letouny F-35 a dopředu zaplatilo o 10,5 mld. Kč navíc. Bez této částky by přitom výdaje státu na obranu 2 % HDP nepřekročily. Výrok Petra Macinky tak hodnotíme jako pravdivý.

Předseda SPD Tomio Okamura odpovídá na dotaz, proč hnutí nepodporuje vyšší investice do obrany, a to s ohledem na současnou bezpečnostní situaci ve světě, zejména válku na Ukrajině a napětí na Blízkém východě. Poslanec Okamura připomíná, že hnutí SPD jako jediné hlasovalo proti návrhu na zvýšení výdajů na zbrojení. Jako důvod uvádí přesvědčení hnutí, že je potřeba investovat spíše do zvyšování důchodů, snížení DPH na potraviny a zlevnění energií.

Návrh na zvýšení obranných výdajů

Vláda v listopadu 2024 Poslanecké sněmovně předložila návrh zákona o řízení a kontrole veřejných financí (.pdf) a také související návrhy novel. Ministr financí Zbyněk Stanjura v březnu 2025 předložil pozměňovací návrh (.docx, str. 2), který do souboru návrhů zahrnul navyšování obranných výdajů nad hranici 2 % hrubého domácího produktu (HDP) pro období let 2026–2033 (.pdf, str. 4).

Poslanecká sněmovna o návrhu celého zákona i o souvisejících návrzích hlasovala 25. dubna 2025. Zatímco hlasování o návrhu zákona se hnutí SPD zdrželo, při hlasování o souvisejících návrzích a Stanjurově pozměňovacím návrhu už se vyslovilo proti jejich přijetí. Všechny ostatní sněmovní strany přitom návrhy podpořily. Zmíněné tisky tak dolní komora schválila a ke dni vysílání námi ověřované debaty je přijal i Senát a později podepsal prezident. 

Poslanec SPD Radek Rozvoral během jednání Poslanecké sněmovny uvedl, že jeho hnutí odmítá pozměňovací návrh ministra financí Stanjury, protože podle něj umožňuje vládě navyšovat výdaje na obranu nad 2 % HDP bez parlamentní kontroly a diskuze. Zároveň také prohlásil, že jde o obcházení rozpočtové kázně a otevření prostoru pro nekontrolované utrácení státních peněz. 

Podle Ministerstva financí pozměňovací návrh reaguje na vládní plán schválený v březnu letošního roku, podle kterého by mělo docházet k postupnému navyšování výdajů na obranu o 0,2 % HDP ročně, a to až do dosažení 3 % HDP v roce 2030 (.pdf).

Závěr

Ministr financí Zbyněk Stanjura předložil pozměňovací návrh, který umožňuje navyšovat výdaje na obranu nad 2 % HDP do roku 2033. Poslanecká sněmovna o něm hlasovala v dubnu 2025 a všichni přítomní poslanci hnutí SPD hlasovali proti přijetí návrhu, zatímco poslanci ostatních stran a hnutí byli pro. Výrok Tomia Okamury tak hodnotíme jako pravdivý.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura reaguje na dotaz moderátorky, proč v době, kdy probíhá válka na Ukrajině a eskaluje situace na Blízkém východě, podle něj není nutné více investovat do obrany. Okamura odpovídá, že stát na zbrojení nemá prostředky a měl by podle něj raději zajistit vyšší důchody nebo levnější potraviny prostřednictvím snížení sazby daně z přidané hodnoty (DPH). Podotýká, že ta je v Česku vyšší než v okolních státech.

DPH v Česku

Do konce roku 2023 platila v Česku základní sazba DPH 21 % a dvě snížené sazby ve výši 15 % a 10 %. V lednu 2024 pak došlo ke sjednocení těchto snížených sazeb do jedné ve výši 12 %. Tuto změnu zavedl konsolidační balíček – soubor opatření, který připravila vláda v roce 2023 s cílem snížit deficit státního rozpočtu. Potraviny tak nyní spadají do 12% sazby. Alkoholické a většina nealkoholických nápojů podléhají základní sazbě daně (.pdf, str. 501 z 1312), 12% DPH se vztahuje jen na pitnou vodu, mléko, mléčné nápoje a jejich rostlinné alternativy (.pdf, str. 192).

Srovnání s okolními státy

V Rakousku se na potraviny vztahuje 10% DPH. Ostatní okolní země na toto zboží uplatňují různé sazby. V Německu jsou dvě: na většinu potravin se vztahuje sazba 7 % a vyšší, 19% sazba zde platí pro malou část potravin, například pro rostlinné alternativy mléčných výrobků či náhražky masa. Na Slovensku platí DPH ve výši 5 % pro základní potraviny (.pdf, str. 2–3), mezi které patří maso, mléko, máslo, pečivo či velká část zeleniny. Při nákupu sýrů, pšeničné mouky, většiny druhů ovoce, obilnin a dalších mnoha potravin ovšem lidé na Slovensku zaplatí DPH ve výši 19 %.

V Maďarsku, které jsme do srovnání také zahrnuli, se na potraviny vztahují tři sazby daně. Nejnižší z nich, 5% DPH, platí jen pro mléko, vejce a maso. Vyšší, 18% DPH zákazníci v Maďarsku platí za mléčné výrobky, sýry, pečivo či cereálie. Řada dalších potravin patří do 27% sazby, například mouka, cukr, olej atp. U vybraných základních potravin – včetně mouky, cukru a oleje – ovšem maďarská vláda v březnu 2025 zastropovala marže obchodníků, což má podle tamního kabinetu zastavit růst cen.

Tři sazby DPH na potraviny existují také v Polsku. Zde 5% DPH platí pro základní potraviny, jako jsou mléko, chleba, zelenina a ovoce, 8% sazba například pro zpracované potraviny či cukrovinky a třetí sazba ve výši 23 % se vztahuje jen na malou část potravin, bohužel pro Poláky sem patří kromě kaviáru i čokoláda.

Závěr

Rakousko má ve srovnání s Českem nižší sazbu DPH na všechny potraviny, drtivá většina potravin je zdaněna méně také v Německu a Polsku. Na Slovensku a v Maďarsku platí na řadu potravin naopak vyšší DPH než v ČR, vybrané základní potraviny jsou však v těchto dvou zemích zdaněny méně. Právě základní potraviny tak Česko z okolních států daní nejvíce. Výrok Tomia Okamury z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura v kontexu výroku říká, že nechce navyšovat výdaje na zbrojení, a tvrdí, že česká armáda nedokáže zcela vyčerpat ani stávající finanční prostředky. Poté zmiňuje Rakousko jako příklad státu, který na obranu dle jeho slov poskytuje pouze 1 % hrubého domácího produktu (HDP).

Rakouské výdaje na obranu

Rakousko podle dat Světové banky na obranu dlouhodobě alokuje méně než 1 % HDP. Od roku 2001 do roku 2023 se podíl HDP pohyboval mezi 0,7 a 0,9 % (.xls). Obdobná čísla uvádí také Eurostat, podle kterého ve stejné době Rakousko na obranu vynakládalo 0,6 až 0,9 % HDP, přičemž na konci zmíněného období se tento údaj ustálil na 0,6 %. V roce 2024 Rakousko ve svém rozpočtu na obranu vyčlenilo 0,95 % HDP (.pdf, str. 9), podle dokumentu rakouského parlamentu nakonec stát na tyto účely vynaložil 1,03 % HDP (.pdf, str. 139). Rakouská spolková vláda se zavázala, že do roku 2032 postupně výdaje zvýší na 2 %, výhled na období let 2025–2029 ovšem počítá s obrannými výdaji stále kolem 1,1 % HDP (.pdf, str. 139).

Neutralita Rakouska

Zástupci Rakouska, USA, Velké Británie, Francie a Sovětského svazu v roce 1955 podepsali tzv. státní smlouvu, která obnovila suverenitu Rakouska. Ve smlouvě sice chybí ustanovení o vojenské neutralitě, Rakousko ale ještě ve stejném roce přijalo zákon o neutralitě, ve kterém se zavázalo nevstupovat do vojenských aliancí a nepřipustit vybudování vojenských opěrných bodů na svém území. Rakousko tedy není součástí Severoatlantické aliance a je pouze členem programu Partnerství pro mír, který s Aliancí umožňuje spolupráci.

Závěr

V Rakousku, které není členem NATO, platí zákon o neutralitě. Poslední dostupná data Světové banky a Eurostatu ukazují, že Rakousko v roce 2023 poskytlo na obranu zhruba 1 % HDP, v období let 2001–2023 se podíl pohyboval od 0,6 do 0,9 % HDP. V roce 2024 Rakousko v rozpočtu na obranu vyčlenilo o 0,95 % HDP. Výrok Tomia Okamury tak hodnotíme jako pravdivý.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura v kontextu výroku odmítá zvyšování investic do obrany a ohrazuje se proti grafu s výdaji na obranu vybraných států, který použil moderátor v úvodu diskuze o obraně (video, čas 43:28). Podle Okamury šlo pouze o výběrový přehled, který vyvolával dojem, že závazek NATO alokovat 2 % HDP na obranu nedodržuje jen malá část členských států Aliance. Poté uvedl, že takových států je více, a dodal, že jej plní 23 zemí z celkového počtu 32 členů.

Srovnání výdajů na obranu

Severoatlantická aliance má sice 32 členů, Island ale nemá vlastní armádu, a jeho výdaje se tedy neevidují. Podle údajů NATO z června 2024 závazek vynakládat 2 % HDP na obranu splnilo 23 členských států (.pdf, str. 4). Dle těchto předběžných dat cíl naopak nedokázalo splnit osm zemí, konkrétně Chorvatsko, Portugalsko, Itálie, Kanada, Belgie, Lucembursko, Slovinsko a Španělsko.

O obranných výdajích také pojednává výroční zpráva NATO z dubna 2025, která obsahuje novější předběžné odhady. Aktuálnější data ukazují, že závazek v roce 2024 splnilo 22 zemí (.pdf, str. 18). Oproti předchozímu přehledu se totiž pod hranici 2 % HDP propadla Černá Hora.

Závěr

Severoatlantická aliance eviduje data o výdajích na obranu u 31 z celkových 32 států. Podle předběžných údajů NATO z června 2024 závazek vydávat na obranu 2 % HDP loni splnilo 23 členských států. Podle výroční zprávy NATO z letošního dubna, která obsahuje aktuálnější předběžné odhady, závazek dodrželo 22 členů. Výrok Tomia Okamury z uvedených důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura reaguje na dotaz moderátorky, proč v době, kdy probíhá válka na Ukrajině a eskaluje situace na Blízkém východě, podle něj není nutné více investovat do obrany. Okamura jako důvod uvádí, že armáda dle jeho názoru nedokáže realizovat ani stávající výdaje, a tvrdí, že současné hospodaření není úsporné. Jako příklad připomíná nákup polní kuchyně, kterou armáda ještě nedostala.

Nákup polní kuchyně 

Armáda smlouvu na nákup polní kontejnerové kuchyně typu KALICH uzavřela v listopadu 2023 s firmou 4 Army (.pdf, str. 1 z 53), která obchoduje s Ministerstvem obrany od roku 2019 a s armádou má uzavřenou například rámcovou dohodu na dodávky sociálních kontejnerů a jímek (.pdf).

Jednatelem a majitelem této společnosti je bývalý člen ODS Vlastimil Sehnal, který v letech 2004–2010 za tuto stranu působil jako senátor. Sehnal později z ODS vystoupil a v roce 2017 založil hnutí Sportovci pro společnost, které v témže roce neúspěšně kandidovalo do sněmovních voleb.

Soupravu polní kuchyně za celkem 65 945 000 korun měla armáda podle smlouvy obdržet do 15. října 2024 (.pdf, str. 3 z 53). Podle zjištění Seznam Zpráv z května 2025 však armáda soupravu od firmy nedostala. Mluvčí Ministerstva obrany uvedl, že po dodání zboží resort vypočítá pokutu z prodlení, která činí 0,2 % z kupní ceny za každý den (.pdf, str. 15 z 53).

Závěr

Ministerstvo obrany objednalo polní kuchyni za téměř 66 milionů korun v listopadu 2023. V květnu 2025 Seznam Zprávy informovaly, že armáda kuchyni stále neobdržela, ačkoli podle smlouvy měla být dodána do poloviny října 2024. Společnost 4 Army, s níž armáda zakázku uzavřela, vlastní bývalý senátor za ODS Vlastimil Sehnal, který však již členem ODS není. Výrok Tomia Okamury tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Tomio Okamura reaguje na debatu o možném navyšování výdajů na obranu ČR. Kritizuje vládu Petra Fialy za nákup stíhaček F-35, které označuje za „předražené“. Situaci srovnává se strategií Maďarska, které se podle něj rozhodlo setrvat u letounů Gripen, a také se strategií Polska, které podle něj investovalo do levnějších stíhaček F-16.

Český nákup letounů F-35

Česko v roce 2024 uzavřelo dohodu s USA, podle které koupí 24 letounů F-35A. Podle údajů výrobce dosahuje tzv. flyaway cena (tedy přímé výrobní náklady) u tohoto typu letadel v průměru 82,5 milionu dolarů. Výsledná pořizovací cena stíhaček ovšem nezávisí pouze na nákladech na výrobu, ale i na zvoleném vybavení, příslušenství, podpoře a také na politických dohodách. Mění se také v čase, například i kvůli inflaci a rostoucím cenám materiálů. 

Podle českého Ministerstva obrany Česká republika „za samotné letouny, munici, jejich vybavení a související služby, jako jsou například výcvik, servis letounů, opravy a údržba“ zaplatí 5 miliard dolarů, tedy 208 milionů dolarů za letadlo. Stát počítá s dalšími výdaji například na výstavbu infrastruktury, nákup paliva či přípravu personálu a také na provoz. Podle plánu Ministerstva obrany Česko bude mít k dispozici první stroje v roce 2029, poslední letouny by do České republiky měly dorazit v roce 2034.

Polské vzdušné síly

Polsko mimo jiné vlastní letouny F-16, které poprvé objednalo v roce 2003. Objednávka byla na 48 kusů a dodávky probíhaly od roku 2006. V roce 2023 americké Ministerstvo zahraničí schválilo, že si Polsko může objednat modernizační balíček (.pdf) za 389 milionů dolarů, zahrnující údržbu stávajících letounů F‑16, nový software či elektronickou podporu. Na podzim 2024 pak USA daly souhlas k tomu, aby americká firma Lockheed Martin zmodernizovala všechny polské stíhačky F-16 na nejnovější konfiguraci Viper (.pdf). V tomto případě jde o tzv. modernizaci ve střední době životnosti, která zahrnuje rozsáhlou úpravu strojů tak, aby obstály v moderním boji. K uzavření mezivládní dohody ještě Polsko a USA nepřistoupily a jednání o ceně stále pokračují. Maximální hodnota kontraktu by podle amerického Ministerstva zahraničí neměla přesáhnout 7,3 miliardy dolarů (.pdf), v přepočtu na jeden letoun F-16 tedy 152 milionů dolarů.

Kromě vyjednávání o letounech F-16 se ovšem polská vláda v roce 2020 rozhodla, že rozšíří svou flotilu o 32 stíhaček typu F-35A. Jde přitom o stejný druh letounů, který se rozhodlo koupit Česko. První model nových polských stíhaček s názvem Husarz byl představen v roce 2024, zbytek má být postupně dodán nejpozději do roku 2030.

Maďarsko a gripeny

Maďarská armáda používá gripeny od roku 2006, pořídila si je na leasing ze Švédska po dohodě z roku 2001. Později došlo k jejich postupné modernizaci a rozšíření vybavení. V únoru 2024 maďarský premiér Orbán a švédský premiér Kristersson oznámili dohodu, podle které Maďarsko zakoupí čtyři nové Gripeny JAS-39 C, čímž jeho flotila vzroste na celkem 18 strojů. Zároveň výrobce Saab prodlouží podporu a logistiku všech 18 gripenů C a D (typ D je dvoumístný) do roku 2036. Stroje, které má Maďarsko v současné době na leasing, přejdou roku 2026 do maďarského vlastnictví. 

Podle některých odhadů se pořizovací cena gripenů typu C pohybuje kolem 60 milionů dolarů (.pdf, str. 21), což je nižší částka, než kterou stejné odhady uvádějí u letounů F-35A (str. 15, 18). Přesná celková částka, za jakou si Maďarsko koupilo čtyři nové gripeny C, ovšem není známa.

Závěr

Maďarsko v roce 2024 oznámilo dohodu se Švédskem, jejímž prostřednictvím prodloužilo pronájem 14 stávajících gripenů C/D, v roce 2026 pak tyto letouny přejdou do maďarského vlastnictví. Zároveň Maďarsko nakoupilo čtyři nové gripeny C, přesnou hodnotu nákupu maďarská vláda nezveřejnila. Polsko v současnosti vede jednání s USA o modernizaci svých 48 stíhaček F-16 na nejnovější verzi Viper. Podle amerického Ministerstva zahraničí cena dosáhne maximálně 7,3 miliardy dolarů, tedy 152 milionů dolarů za modernizaci jednoho letounu. V porovnání s cenou, za jakou Česko pořídilo letouny F-35 (208 milionů dolarů za letoun), je tato částka skutečně přibližně o třetinu nižší. Modernizace stávajících letounů F-16 ale není jediný krok, ke kterému Polsko přistoupilo. Kromě toho totiž v roce 2020 uzavřelo smlouvu o nákupu 32 nových stíhaček F-35A, tedy stejného druhu letounů, který se rozhodla pořídit i Česká republika. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako zavádějící.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura reaguje na dotaz moderátorky, proč v době, kdy probíhá válka na Ukrajině a eskaluje situace na Blízkém východě, podle něj není nutné více investovat do obrany. Okamura jako důvod uvádí, že armáda dle jeho názoru nedokáže utratit ani stávající výdaje, a tvrdí, že současné hospodaření není úsporné. Jako příklad uvádí nákup stíhaček F-35, které jsou podle něj předražené. Právě v této souvislosti zmiňuje, že do Česka letouny F-35 přijdou až za deset let.

Nákup stíhaček

Vláda v září 2023 schválila pořízení 24 amerických stíhacích letounů F-35 pro českou armádu. Nákup za 150 miliard korun následně v lednu 2024 podpisem memoranda stvrdila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Podle odhadu Ministerstva obrany by celkové náklady včetně zajištění provozu do konce životnosti letounů v roce 2069 měly činit 322 miliard korun. Platby za letouny a příslušné vybavení jsou rozloženy do 11 let v období 2024–2034 s průměrnou splátkou přibližně 14 miliard korun ročně.

Doručení do Česka

Polovina stíhaček bude podle Ministerstva obrany vyrobena ve Spojených státech. Šest letounů má být zhotoveno už v roce 2029, kdy na nich začne probíhat tříletý výcvik českého personálu v USA (.pdf). Další dva letouny bude mít Česko v USA k dispozici v roce 2030 (.pdf, str. 1). Následující čtyři stroje pak budou dokončeny v roce 2031 a ve stejném roce bude prvních dvanáct stíhaček F-35 doručeno přímo na území Česka. Zde bude výcvik dále pokračovat. K dosažení „počátečních operačních schopností“ má podle harmonogramu Ministerstva obrany dojít v roce 2032 (.pdf).

Dalších 12 letounů bude sestrojeno v Itálii a do Česka v letech 2032–2034 každý rok dorazí čtveřice strojů (.pdf, str. 1). Všechny stíhačky by tak na území České republiky měly být až v roce 2034 (.pdf). S dosažením plných operačních schopností Ministerstvo obrany počítá na konci roku 2035 (.pdf).

Závěr

Čeští vojáci budou moci s letouny F-35 začít cvičit v roce 2029 ve Spojených státech. Polovina z 24 zakoupených strojů dorazí z USA do Česka v roce 2031. Zbytek bude doručen z Itálie po čtyřech kusech ročně. Všechny stíhačky budou na území ČR až v roce 2034, s dosažením plných operačních schopností se počítá v roce 2035. Výrok Tomia Okamury proto hodnotíme jako pravdivý.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura odpovídá na otázku ohledně investic do obrany. Uvádí při tom, že chce „úsporné výdaje“. Jako příklad těch neúsporných zmiňuje nákup stíhaček F-35, které jsou podle něj předražené a pro české území nevhodné. Dodává, že Kanada obdobný nákup vypovídá a že by Česká republika podle něj měla udělat to samé a investovat do levnější výzbroje.

Kanadský nákup stíhaček F-35

V lednu 2023 kanadské Ministerstvo obrany potvrdilo, že podepsalo smlouvu o nákupu 88 stíhaček F-35 s americkou společností Lockheed Martin za 19 miliard kanadských dolarů (přibližně 300 miliard korun). Podle tamní vlády mají být dodávány postupně, přičemž první čtyři letouny mají do Kanady dorazit v roce 2026, dalších šest potom vždy v letech 2027 a 2028. Za těchto prvních 16 letounů již Kanada zaplatila.

Krátce po nástupu do funkce v březnu 2025 požádal kanadský premiér Mark Carney tehdejšího ministra obrany Billa Blaira o přezkum toho, zda je nákup pro Kanadu „nejlepší investicí“. Učinil tak nedlouho poté, co americký prezident Donald Trump mluvil v souvislosti s Kanadou o připojení k USA a uvalil 25% clo na dovoz kanadského zboží.

V červnu 2025 kanadská generální auditorka ve své zprávě (.pdf) uvedla, že se náklady na program F-35 zvýšily na 27,7 mld. kanadských dolarů (necelých 440 miliard korun). Jako důvod uvedla, že v roce 2023 Ministerstvo obrany vycházelo ze zastaralých odhadů. Další příčinou je dle ní také rostoucí inflace, kolísání směnných kurzů a zvýšená globální poptávka po munici.

Přezkum pořízení letounů F-35 k datu vysílání námi ověřované debaty nebyl dokončen a Kanada smlouvu nevypověděla. Po odvysílání námi ověřované debaty kanadský předseda vlády Carney pouze oznámil, že přezkum bude hotový do konce léta 2025.

Závěr

Kanada v roce 2023 odsouhlasila nákup 88 stíhaček F-35 za 19 mld. kanadských dolarů, z čehož prvních 16 letounů již zaplatila. V březnu 2025 nařídil kanadský premiér přezkum nákupu, který nicméně v momentě vysílání debaty nebyl finalizován. Kanada tedy smlouvu nevypověděla, a výrok Tomia Okamury proto hodnotíme jako nepravdivý.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib reaguje na poznámku Tomia Okamury (SPD), že nevykonává lékařskou praxi. Zdeněk Hřib odpovídá, že je členem České lékařské komory, a zmiňuje, že měl hrát důležitou roli při vzniku eReceptu.

Práce ve společnosti Aquasoft

Zdeněk Hřib působil v letech 2008 až 2018 jako konzultant ve společnosti Aquasoft (dnes Solitea Business Solutions). Tato firma dodala v roce 2009 (.pdf) Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) centrální úložiště, které je součástí systému elektronických receptů. Poté, co byl v prosinci 2015 odstaven systém elektronických receptů vyvinutý firmou Tronevia kvůli sporům se SÚKL, vytvořila společnost Aquasoft dočasný náhradní systém. V roce 2016 tato firma také vyhrála tendr na vytvoření nového systému e-receptů, který se začal využívat v roce 2017 (.pdf, str. 4–5).

V říjnu 2018 přišel Deník.cz se zjištěním, že zakázky pro firmy Aquasoft a MD Access, ve kterých Zdeněk Hřib působil, vyšetřovala policie. Podle Deníku se v případě Aquasoft jednalo o projekt centrálního úložiště elektronických receptů, jenž byl také prošetřen auditem společnosti Ernst & Young. Podle tohoto auditu firma v roce 2009 po výhře ve výběrovém řízení vytvořila software nezvykle rychle.

Hřib v reakci uvedl, že ve společnosti Aquasoft pracoval na jiném projektu než na centrálním úložišti elektronických receptů. V červnu 2018 se však v rozhovoru pro Radiožurnál označil za hlavního architekta elektronického úložiště receptů. V lednu 2021 dokonce na sociální síti X uvedl, že provoz eReceptu oproti předchozímu řešení „zlevnil dvacetkrát“.

Některá média Hřibovu roli při vytvoření eReceptu zmiňují, patrně se ale opírají o jeho vlastní životopis. Z nezávislých zdrojů jsme nicméně konkrétní informace o působení Zdeňka Hřiba v rámci firmy Aquasoft nedohledali.

Zavedení elektronických receptů

Možnost předepisovat léky elektronicky umožnil zákon o léčivech, který předložila vláda Mirka Topolánka (.pdf, str. 185) v roce 2007. Pozměňovací návrh, který zavedl elektronické recepty a jejich centrální úložiště, předložil poslanec Boris Šťastný (.pdf, str. 11–12).

Při projednávání novely zákona o léčivech v roce 2012 byl také schválen pozměňovací návrh (.pdf, str. 5; .pdf, str. 5), který předložil Šťastný společně s dalšími dvěma poslanci a který počítal s povinným předepisováním elektronických receptů od roku 2015. Papírové recepty měly být možné jenom ve výjimečných případech.

V roce 2014 však došlo k odsunutí zavedení povinných elektronických receptů. Tehdejší ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček argumentoval dle jeho slov nedostatečnou časovou lhůtou na vytvoření informačního systému. Povinné elektronické předepisování léků tak začalo platit až od roku 2018.

Závěr

Zdeněk Hřib pracoval ve firmě Aquasoft v době, kdy firma v roce 2009 vyvíjela úložiště pro elektronické recepty, a také v době, kdy společnost v letech 2016–2017 vytvářela nový systém eRecept. Z nezávislých zdrojů ovšem nelze ověřit, zda se na těchto projektech podílel. V minulosti navíc médiím poskytl protichůdná tvrzení týkající se jeho práce na centrálním úložišti elektronických receptů. Výrok Zdeňka Hřiba proto hodnotíme jako neověřitelný.

Volební lídryně hnutí Stačilo!, europoslankyně a předsedkyně KSČM Kateřina Konečná, kritizuje navyšování výdajů na obranu a tvrdí, že česká armáda by měla sloužit pouze k ochraně České republiky. Dodává, že i když výdaje členů NATO dle ní představují polovinu světových výdajů na obranu, necítí se víc bezpečně.

NATO a výdaje na obranu

Kateřina Konečná v širším kontextu výroku naráží na dohodu ministrů obrany členských států NATO, kteří se na začátku června shodli zvýšit výdaje na obranu na 5 % HDP. Z toho mají 3,5 % představovat přímé náklady na obranu a zbytek má směřovat na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost nebo budování zdravotnických zařízení. Ke konci června poté Severoatlantická aliance toto zvýšení schválila.

Světové výdaje na obranu sleduje Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI), který byl založený v roce 1966. Institut podle svých slov poskytuje politikům, výzkumníkům, médiím a široké veřejnosti data, analýzy a doporučení, které jsou založené na otevřených zdrojích. Podle informací SIPRI z letošního dubna vydaly státy NATO na obranu v roce 2024 celkem 1,506 bilionu dolarů, což odpovídá 55 % celosvětových obranných výdajů (.pdf, str. 1). Stejný podíl SIPRI uváděl i za rok 2023 (.pdf, str. 1).

Závěr

Podle informací Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru vydaly v roce 2024 členské státy NATO na obranu celkově 1,506 bilionu dolarů, což představuje přibližně 55 % celosvětových obranných výdajů. Výrok Kateřiny Konečné proto hodnotíme jako pravdivý.

Volební lídryně uskupení Stačilo! Kateřina Konečná (KSČM) odpovídala na otázku moderátorky, kolik peněz by Česká republika měla vynakládat na obranu. Konečná odpověděla, že „procenta“ nejsou podstatná a že by se mělo hledět na to, co Česko reálně potřebuje. Podle ní to totiž není nákup stíhaček F-35, polních kuchyní nebo neprůstřelných vest, které dle ní nakoupila ministryně obrany Jana Černochová a které lze prostřelit.

Stažení neprůstřelných vest

Informaci o problémech s kvalitou neprůstřelných vest přinesl 19. června deník Právo. Ve svém článku napsal, že armáda na pokyn generála Roberta Bieleného stahuje z výstroje v polovině životnosti balistické vesty VOBU (vesty ochranné balistické univerzální) z roku 2020. Při zkoušce odolnosti vest totiž podle Bieleného došlo k jejich kompletnímu průstřelu. Armáda v reakci na sociální síti X uvedla, že standardní životnost těchto vest VOBU I je pět let, a tudíž byly na samotném konci životnosti.

Kupní smlouva mezi Ministerstvem obrany a společností ARGUN byla uzavřena už v březnu 2017 (.pdf, str. 16), tedy v době, kdy vládl kabinet Bohuslava Sobotky a kdy resortu šéfoval Martin Stropnický za hnutí ANO. V srpnu 2017, tedy stále za ministra Stropnického, resort ke smlouvě ještě uzavřel dodatek s upřesněním popisu zboží (.pdf). Hodnota nákupu dosahovala 255 milionů a dodání celkem 5 500 kusů vest bylo rozděleno do několika etap mezi lety 2017 a 2020 (.pdf, str. 2–3).

Podle smlouvy by vesty měly být v záruce deset let (.pdf, str. 12). Jiná informace se ale uvádí v příloze, kde stojí, že si vesta musí zachovat stanovenou balistickou odolnost při používání po dobu minimálně pěti let (.pdf, str. 2, 20). Podle právníků, které oslovil server Novinky.cz, má v případech rozporu údajů o záruční době platit ta delší.

Závěr

Armáda se opravdu zbavila neprůstřelných vest z roku 2020, u kterých se ukázalo, že je možné je prostřelit. Kupní smlouvu ovšem Ministerstvo obrany neuzavřelo během působení současné ministryně obrany Jany Černochové, ale už za někdejšího ministra Martina Stropnického v roce 2017. Výrok Kateřiny Konečné tak hodnotíme jako nepravdivý.

Místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček v kontextu výroku reaguje na možné zvýšení obranných výdajů na 5 % HDP jako nový závazek NATO. Tvrdí, že vláda Petra Fialy plní současný závazek ve výši 2 % HDP jen díky tomu, že místo skutečných nákupů podle něj manipuluje s čísly pomocí předčasných zálohových plateb. Z ročního rozpočtu armády ve výši 160 mld. Kč je dle jeho slov 71 mld. „rozfakturováno“ ve formě záloh za předměty, které ČR obdrží až za několik let.

Zálohové platby v rozpočtu MO

Podle údajů Ministerstva obrany (MO) činily zálohy investičního charakteru (např. na techniku) v roce 2024 66,4 mld. Kč (.pdf, str. 187) a zálohy neinvestičního charakteru (např. na munici) 4,9 mld. Kč (str. 189). V součtu tak objem poskytnutých zálohových plateb na obranné zakázky činil přibližně 71,3 mld. Kč. Oproti předchozímu roku (.pdf, str. 207, 209) se jedná o více než dvojnásobek alokovaných peněz, což bylo způsobeno především zvýšením záloh na strategické vojenské zakázky –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ zatímco v roce 2023 bylo na tento typ výdajů vyčleněno 7,77 mld. Kč, v roce 2024 se jednalo o většinu zálohovaných plateb ministerstva (.pdf, str. 187, 189).

Za nárůstem zálohových plateb v roce 2024 stojí zejména spuštění financování dvou klíčových armádních projektů (.pdf, str. 187–189). Jde o nákup víceúčelových stíhaček F-35 a pořízení středních transportních letounů Embraer C-390 Millennium, přičemž resort obrany v loňském roce předplatil dodavatelům těchto strojů celkem 29,8 mld. Kč (.pdf, str. 187).

Mezi další výrazné zálohové platby patří 10,1 mld. Kč na švédská bojová vozidla pěchoty od společnosti BAE Systems, 7,1 mld. Kč na francouzská děla NATO od firmy KNDS France nebo 6,9 mld. Kč na izraelské protiletadlové systémy SHORAD (.pdf, str. 187–188). Zálohy směřovaly také k českým institucím, například k Vojenskému technickému ústavu (str. 189).

Rozpočet MO

Celkový objem záloh 71,3 mld. (.pdf, str. 187–189) představuje téměř polovinu rozpočtu Ministerstva obrany na rok 2024, který dosáhl necelých 160 mld. Kč (str. 15). Resort zdůvodňuje vysoké zálohy napjatou situací na trhu s vojenským materiálem kvůli vysoké poptávce a vytíženým výrobním kapacitám. Podle MO bylo „uzavření kontraktu na dodávky vojenského materiálu dodavateli v mnoha případech podmíněno poskytnutím zálohy“ (str. 16, 187).

Závěr

Podle údajů MO činily zálohové platby na obranné zakázky ke konci roku 2024 celkem 71,3 mld. Kč. Z toho 66,4 mld. Kč směřovalo na zálohy investičního charakteru a 4,9 mld. Kč na zálohy neinvestičního charakteru. Celková výše rozpočtu Ministerstva obrany pro rok 2024 skutečně dosáhla cca 160 mld. Kč. Výrok Karla Havlíčka proto hodnotíme jako pravdivý.

Karel Havlíček reaguje na otázku, jestli by případná budoucí vláda hnutí ANO plnila závazek států NATO vydávat na obranu alespoň 5 % hrubého domácího produktu (HDP), pokud by se zástupci Aliance na tomto navýšení z 2 % HDP dohodli na summitu v Haagu. Havlíček zmiňuje, že za dobu působení hnutí ANO v různých vládách se rozpočet resortu obrany zvýšil z 41 miliard korun na 92 miliard.

Hnutí ANO na ministerstvech

Havlíček se zjevně odkazuje na konec Nečasovy vlády a začátek působení kabinetů, jejichž součástí bylo hnutí ANO. To stálo v čele Ministerstva financí v Sobotkově vládě, tedy od konce ledna 2014 do prosince 2017. Tehdy post ministra financí zastával Andrej Babiš, kterého v květnu 2017 nahradil Ivan Pilný. Po konci této vlády hnutí ANO vyhrálo volby a Andrej Babiš se v prosinci 2017 stal premiérem, kterým byl až do prosince 2021. Resort financí v Babišově vládě po celou dobu vedla Alena Schillerová.

Hnutí ANO v Sobotkově vládě zároveň šéfovalo i Ministerstvu obrany, kdy v jeho čele stál Martin Stropnický. V Babišových vládách se na postu ministra vystřídala Karla Šlechtová a Lubomír Metnar.

Výdaje na obranu mezi lety 2013 a 2021

V roce 2013, tedy v posledním roce působení Nečasovy vlády, výdaje na Ministerstvo obrany dosáhly přibližně 41,5 mld. Kč (.pdf, str. 7 ze 42). Státní rozpočet na rok 2014 vláda Bohuslava Sobotky částečně zdědila po úřednické vládě Jiřího Rusnoka. Ta už v září 2013 (.pdf, str. 1) schválila návrh rozpočtu, který počítal s výdaji na obranu ve výši 42,7 miliardy Kč (.pdf, str. 6). O výsledné podobě rozpočtu na rok 2014 později rozhodovala Sněmovna, která se v novém složení sešla po volbách konaných na podzim 2013. Noví poslanci tehdy schválili některé pozměňovací návrhy (.pdf, str. 11 z 20), a v konečné verzi státního rozpočtu tak nakonec náklady na obranu činily 42 miliard Kč.

Jak ukazuje graf níže, během působení Sobotkovy vlády i kabinetů Andreje Babiše výdaje postupně rostly. V roce 2021, tedy v posledním roce vlády Babišova kabinetu, měly obranné výdaje dle schváleného rozpočtu původně dosahovat částky 75,4 miliardy Kč. V lednu 2021 však tehdejší vláda rozhodla (.pdf) o přesunu pěti miliard korun z vládní rozpočtové rezervy zpět do rozpočtu Ministerstva obrany. Přesunutí dalších pěti miliard poté vláda odsouhlasila v březnu stejného roku (.pdf). Výsledný rozpočet proto v roce 2021 dosahoval cca 85 miliard Kč.

Hodnotu státem investovaných peněz snižuje inflace, kvůli které v průběhu času rostou např. ceny projektů, včetně armádních zakázek. I při započítání inflace (.pdf, str. 3) se však reálné výdaje na obranu mezi lety 2013 a 2021 výrazně zvýšily, a to o 75 %.

Závěr

V posledním roce působení Nečasova kabinetu činily výdaje Ministerstva obrany asi 41,5 miliardy korun. V letech, kdy hnutí ANO vedlo resorty financí a obrany, došlo k postupnému zvyšování obranných výdajů a v posledním roce vlády kabinetu Andreje Babiše dosahovaly výdaje na obranu cca 85 miliard korun. Karel Havlíček tedy neuvádí zcela přesné číslo, má ale pravdu v tom, že za dobu působení hnutí ANO ve vládách prudce narostly nominální výdaje na Ministerstvo obrany. Zároveň se výrazně zvýšily i reálné výdaje. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček reaguje na dotaz, zda by případná příští vláda hnutí ANO respektovala navýšení závazku výdajů na obranu zemí NATO, a to na 5 % hrubého domácího produktu (HDP). Na tomto navýšení se na začátku června shodli ministři obrany jednotlivých členských států a později je schválila celá Aliance. Havlíček se ptá, kde na to Česká republika chce vzít finanční prostředky, když už nyní podle něj 1 % HDP představuje 80 miliard korun.

Výše HDP

Podle posledních dostupných údajů Českého statistického úřadu činilo HDP v roce 2024 8,057 bilionu korun (.xlsx). Ministerstvo financí ve svém přehledu uvádí HDP ve výši 8,011 bilionu korun (.pdf, str. 3). Jedno procento HDP tedy v případě dat ČSÚ odpovídá 80,6 miliardy korun, v případě resortu financí 80,1 miliardy korun.

Výše HDP za současný rok 2025 ještě známa není. Ministerstvo financí ve své nejnovější makroekonomické predikci z dubna 2025 odhaduje, že HDP letos dosáhne 8,391 bilionu korun (.pdf, str. 3). Jedno procento z této částky tak odpovídá necelým 84 miliardám korun. Předpověď pro letošní rok vydal také Mezinárodní měnový fond, podle kterého bude české HDP činit 360,24 miliardy amerických dolarů, v přepočtu na koruny tedy cca 8,294 bilionu korun. Jedno procento z tohoto predikovaného HDP činí 83 miliard korun.

Závěr

Podle posledních dat ČSÚ i Ministerstva financí odpovídalo v roce 2024 jedno procento HDP přibližně 80 miliardám korun. V současném roce to podle predikcí Mezinárodního měnového fondu a Ministerstva financí bude 83 až 84 miliard korun. Výrok Karla Havlíčka tak hodnotíme jako pravdivý.

Místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček v kontextu výroku kritizuje investiční plány vlády Petra Fialy. Podle Havlíčka si Česká republika nebude moci dovolit další navyšování výdajů na obranu při současných plánech, které zahrnují výstavbu vysokorychlostních tratí nebo nových jaderných bloků. Dodává, že stát dnes sotva zvládá vynakládat 200 miliard korun na kapitálové výdaje.

Kapitálové výdaje

Ve státním rozpočtu se rozlišují dva základní druhy výdajů – běžné a kapitálové (.pdf, str. 111 z 358). Běžné výdaje financují běžnou potřebu veřejných institucí (.docx, str. 25) a putují např. na dávky důchodového pojištění, na mzdy a platy nebo na provoz organizačních složek státu, včetně neinvestičních nákupů (.pdf, str. 136–140 z 358). Kapitálové výdaje naopak označují investiční výdaje a slouží k financování dlouhodobých potřeb (.docx, str. 25). Patří sem zejména výdaje na pořízení dlouhodobého hmotného majetku, např. na financování staveb.

Vláda v návrhu zákona o rozpočtu na letošní rok počítala s tím, že na investice poputuje 249,6 miliardy korun (.pdf, str. 124 z 358). Ve schváleném rozpočtu na rok 2025 dosahují investice podle Ministerstva financí 250,2 miliardy korun (.pdf, str. 33). Největší část přitom spolkne doprava a obrana. Schválená výše investic ovšem ve výsledku nemusí odpovídat tomu, jaké budou skutečné výdaje na konci roku. V některých minulých letech totiž stát na investice vynaložil více, než stanovoval schválený rozpočet na daný rok, v jiných případech to bylo naopak méně (.pdf, str. 7 z 52; .pdf, str. 32 ze 73).

Nejaktuálnější ucelená data o skutečných výdajích se týkají roku 2024. Podle státního závěrečného účtu tehdy kapitálové výdaje činily zhruba 212,5 miliardy korun (.pdf, str. 32 ze 73). Nejvíce investic, téměř 64 miliard korun, připadlo na Ministerstvo obrany, následované Ministerstvem dopravy s investicemi ve výši necelých 59 miliard korun. O rok dříve dosáhly skutečné kapitálové výdaje 210,5 miliardy Kč (.pdf, str. 111 z 358).

Závěr

Ve státním rozpočtu na letošní rok činí schválené kapitálové výdaje ČR 250 miliard korun. Výsledné skutečné výdaje ovšem obvykle neodpovídají schválenému rozpočtu a v některých minulých letech byly např. nižší, proto nelze s jistotou říct, že v roce 2025 tyto výdaje skutečně dosáhnou zmíněných 250 mld. Kč. Poslední dostupná ucelená data za rok 2024 ukazují, že tehdy kapitálové výdaje dosáhly 212,5 mld. Kč. Ve srovnání s tímto číslem se hodnota uváděná Karlem Havlíčkem pohybuje v rámci naší 10% tolerance, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček v kontextu výroku mluví o potenciálním zvýšení výdajů na obranu nad 2 % hrubého domácího produktu (HDP). Poté naznačuje, že vláda v loňském roce zvýšila platby na obranu jen proto, aby splnila závazek NATO dávat na obranu alespoň 2 % HDP. Dodává, že ke konci roku vláda podle něj uhradila za nákup stíhacích letounů F-35 o 10,5 miliardy korun víc, než bylo původně plánováno.

Nákup stíhaček

Vláda v září 2023 schválila pořízení 24 amerických stíhacích letounů F-35 pro českou armádu. Nákup za 150 miliard korun následně v lednu 2024 podpisem memoranda stvrdila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). První stroje mají být hotové v roce 2029, ve stejném roce na nich začnou cvičit čeští piloti na základně v USA. Do Česka mají stíhačky přiletět postupně mezi lety 2031 a 2034 (.pdf). Podle odhadu Ministerstva obrany by celkové náklady včetně zajištění provozu do konce životnosti letounů v roce 2069 měly činit 322 miliard korun. Platby za letouny a příslušné vybavení jsou rozloženy do 11 let v období let 2024–2034 s průměrnou splátkou přibližně 14 miliard korun ročně.

Splátky za rok 2024

Ministerstvo obrany mělo původně v roce 2024 uhradit splátku ve výši 15,5 miliardy korun. V průběhu roku však došlo k aktualizaci splátkového kalendáře a resort nakonec zaplatil cca 26,2 miliardy korun (.pdf, str. 129). Rozdíl oproti plánované částce tak činil skoro 11 miliard korun. Podle ministerstva Česko díky urychlení platby dostane dvě stíhačky o rok dříve. Armáda bude moci výcvik na těchto dvou strojích zahájit už v roce 2030 místo roku 2031.

Závěr 

Česko má za stíhací letouny F-35 platit do roku 2034 asi 14 miliard korun ročně. Za rok 2024 vláda plánovala zaplatit 15,5 miliardy, nakonec uhradila 26,2 miliardy korun, tedy o téměř 11 miliard korun více. Výrok Karla Havlíčka tak hodnotíme jako pravdivý.

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) reaguje na dotaz Karla Havlíčka (ANO), který se ministra ptá, proč vláda v roce 2024 vynaložila na zálohy na nákup stíhaček F-35 místo 15 miliard korun o přibližně 10 miliard Kč více. Kupka vysvětluje, že z toho pro Česko vyplývají určité výhody, a jako první z nich zmiňuje, že Česko dostane dva letouny o rok dříve.

Nákup stíhaček

Vláda Petra Fialy v září 2023 schválila pořízení 24 amerických stíhacích letounů F-35 pro českou armádu. Nákup následně v lednu 2024 ministryně obrany Jana Černochová (ODS) stvrdila podpisem memoranda se zástupci USA. Podle Ministerstva obrany vyrobí dvanáct stíhaček F-35 americká společnost Lockheed Martin v USA, dalších dvanáct pro ČR sestrojí italská společnost Cameri. První stroje přitom mají být hotové v roce 2029 a ve stejném roce na nich začnou cvičit čeští piloti na základně v USA. Do Česka mají stíhačky přiletět postupně mezi lety 2031 a 2035 (.pdf). 

Změna harmonogramu

Ministerstvo obrany původně počítalo s tím, že prvních šest letounů bude k dispozici k výcviku v roce 2029, další šestice v roce 2031 a nakonec v letech 2032–2034 každoročně další čtveřice strojů. Na podzim 2024 však resort obrany oznámil, že splátky za letouny F-35 urychlí. Tehdejší ekonomická ředitelka Ministerstva obrany Blanka Cupáková v té době uvedla, že „americká strana přišla s návrhem, že jsou schopni uspíšit výrobu dvou letounů a přesunout ji z roku 2031 do roku 2030“. 

Resort obrany proto nakonec místo původně plánovaných 15,5 mld. Kč vydal na splátky v roce 2024 26 mld. Kč (.pdf, str. 129). Ministryně obrany Jana Černochová tento krok obhajovala tím, že čeští vojáci budou moci cvičit na dvojici stíhaček o rok dříve. Podle nového harmonogramu by tak měl být sedmý a osmý stroj k dispozici k výcviku už v roce 2030 místo v roce 2031. Ministerstvo později upřesnilo, že tyto dva letouny budou nejdříve „sloužit k podpoře rozšířeného výcviku českého personálu na území USA“ (.pdf, str. 1).

Závěr

Podle původního harmonogramu Ministerstva obrany mělo mít Česko k dispozici prvních šest letounů F-35 v roce 2029, dalších šest až v roce 2031 a zbývajících dvanáct v letech 2032–2034. Vláda se ale rozhodla splátky za tyto stroje urychlit. Podle ministerstva díky tomu došlo ke změně harmonogramu a Česko získá dva stroje rychleji – konkrétně sedmý a osmý letoun bude mít k dispozici místo v roce 2031 už o rok dříve. Martin Kupka tedy správně upozorňuje na to, že Česko dostane dva letouny dříve a získá je v roce 2030 místo původně plánovaného roku 2031. Kvůli nepřesnosti v pořadí letounů výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou.