Stačilo!

Předsedkyně SOCDEM a kandidátka hnutí Stačilo! Jana Maláčová zjevně odkazuje na Českou komoru autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT), podle které je modulová a prefabrikovaná panelová výstavba levnější než klasický způsob výstavby. Podle přepočtu ČKAIT mohly města a obce počátkem roku 2025 byty prodávat za cenu 62 000 Kč za metr čtvereční. Vyšší koncové ceny mohou být podle komory způsobeny např. špatným řízením projektu, nevhodně zvolenou konstrukcí nebo neefektivním dispozičním řešením. 

Předsedkyně SOCDEM a kandidátka Stačilo! Jana Maláčová říká, že by pro stát měla být prioritou dostupnost bydlení. Dle jejích slov se během působení Fialovy vlády ztrojnásobily výdaje na příspěvek na bydlení, což podle ní ještě více přispívá ke zdražování bydlení. Maláčová také tvrdí, že stát „v tuhle chvíli dává 22 miliard korun“ na příspěvky na bydlení.

Příspěvky na bydlení během působení Fialovy vlády

Stát v roce 2024 na příspěvcích na bydlení vydal 20,3 miliardy korun (.pdf, str. 11), což je přibližně o 13,7 miliardy korun více než v roce 2021 (.pdf, str. 11). Podle Českého statistického úřadu byly důvodem nárůstu v letech 2022 a 2023 legislativní změny, díky kterým na dávky dosáhlo více lidí. Zároveň také došlo k navýšení příspěvků samotných.

V následujícím grafu je vidět, že od roku 2021, na jehož konci byla jmenována vláda Petra Fialy, došlo do roku 2024 skutečně k 3,1násobnému navýšení výdajů na příspěvky na bydlení. Podle nejnovější zprávy Ministerstva práce a sociálních věcí ze srpna bylo za rok 2025 zatím na příspěvcích na bydlení vyplaceno 15,3 miliardy korun (.pdf, str. 11). Za posledních 12 měsíců (.pdf, str. 11) se celkové výdaje na příspěvky na bydlení dostaly už na 22,15 mld. Kč.

Závěr

Během působení vlády Petra Fialy skutečně došlo k přibližně trojnásobnému navýšení výdajů na příspěvky na bydlení, konkrétně se částka zvedla z 6,62 miliardy Kč na 20,3 miliardy Kč v roce 2024. V letošním roce stát vydal na příspěvcích na bydlení do konce srpna 15,3 miliardy korun, za posledních 12 měsíců stát vyplatil už 22,15 mld. Kč. Výrok Jany Maláčové proto hodnotíme jako pravdivý.

Podle Property Indexu (.pdf) poradenské společnosti Deloitte je v Praze v roce 2025 na pořízení vlastního bytu potřeba 15 hrubých ročních mezd. Praha se tak stala třetím nejméně dostupným velkým městem pro koupi nového bytu v Evropě (.pdf, str. 16 z 44). Oproti minulému roku je na pořízení bytu potřeba o 1,7 mzdy více. Méně dostupné byty byly podle indexu už jen v Athénách a Amsterdamu (.pdf, str. 16 z 44).

Podle dat Indexu prosperity a finančního zdraví, která vyšla až po námi ověřované debatě, čelí celé Česko pátým nejhorším podmínkám pro bydlení v Evropské unii. Klíčovým problémem je nízká finanční dostupnost bydlení. Průměrný byt v ČR podle tohoto projektu vyjde na 13,6 průměrných ročních platů.

Zdeněk Hřib byl primátorem hlavního města Prahy od 15. listopadu 2018 do 16. února 2023. V době jeho nástupu do úřadu (4. čtvrtletí roku 2018) odpovídala cena bytů podle Deloitte Real Indexu zhruba 77 400 Kč/m² (.pdf). Na konci působení Zdeňka Hřiba v čele Prahy (1. čtvrtletí 2023) byla cena prodaných bytů v Praze průměrně 116 800 Kč/m² (.pdf). To představuje nárůst o necelých 51 %. Výrok Jany Maláčové proto hodnotíme jako pravdivý.

Kandidát hnutí Stačilo! Lubomír Zaorálek v rámci diskuze o možnostech posílení kapacit zdravotnického personálu v krajích kritizuje vládu. Uvádí, že na konci roku 2023 slíbila zdravotníkům zlepšení podmínek, ale své závazky podle něj neplní. Jako příklad zmiňuje demonstraci, která proběhla v den konání debaty.

Shromáždění s názvem „Zdravotnictví na hraně“ se konalo 8. září 2025 před Ministerstvem zdravotnictví. Akci organizoval Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR (.pdf, str. 1). Akce proběhla bez přímé účasti zdravotníků a lékařů, což odbory odůvodnily tím, že jsou vyčerpaní. Přítomni tak byli především zástupci odborů, zatímco lékaři připojili své videovzkazy. Pozvání dostali také někteří členové vlády, ti se ale z účasti omluvili, včetně ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09).

Odbory chtěly demonstrací upozornit na nedostatek personálu i financí ve zdravotnictví. Zároveň uvedly, že vláda ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/zdravotnici-mohou-pristi-rok-znovu-protestovat-356006">podle nich neplní dohodu (.pdf) z konce roku 2023, kterou s nimi, Všeobecnou zdravotní pojišťovnou a Českou lékařskou komorou uzavřelo Ministerstvo zdravotnictví. V dokumentu tehdy vláda přislíbila přípravu zákona o odměňování zdravotníků, zlepšení pracovních podmínek či změny v oblasti vzdělávání zdravotnických pracovníků (.pdf).

Předseda hnutí Stačilo! Daniel Sterzik mluví o tom, že i po přijetí konsolidačního balíčku je podle něj deficit v navrhovaném státním rozpočtu na rok 2026 nejvyšší. Z kontextu výroku není zcela jasné, o kterém období Daniel Sterzik mluví, kritizuje ale Fialovu vládu a ptá se, jak je možné, že „na konci dávání veřejných financí dohromady“ je plánovaný nejvyšší deficit.

Výše schodku

Tzv. konsolidační balíček je soubor opatření, která vláda přijala v červnu 2023 a ve zbytku roku prosadila v Parlamentu. První opatření nabyla účinnosti v lednu 2024, další postupně přibývají a celý zákon by měl nabýt účinnosti v lednu 2027. Dle Ministerstva financí má balíček během dvou let zlepšit stav státního rozpočtu o 150 mld. Kč.

Ministerstvo financí navrhlo pro rok 2026 deficit státního rozpočtu ve výši 286 mld. Kč. Jak je vidět v následujícím grafu, deficit byl nominálně vyšší v letech 2020 až 2023. Historicky nejvyšší schodek přitom nastal v roce 2021, tedy v posledním roce vlády Andreje Babiše.

Pokud při srovnání zohledníme míru inflace a přepočteme výši výdajů na reálné hodnoty v cenách roku 2025 podle srpnové makroekonomické predikce Ministerstva financí, navrhovaný schodek státního rozpočtu pro rok 2026 bude také nižší než schodky z let 2020 až 2023.

Závěr

Navrhovaný deficit pro rok 2026 je nominálně i reálně nižší než schodky z let 2020 až 2023. Po prosazení konsolidačního balíčku tedy není nejvyšší. Výrok Daniela Sterzika proto hodnotíme jako nepravdivý.

Volební lídryně hnutí Stačilo!, europoslankyně a předsedkyně KSČM Kateřina Konečná, kritizuje navyšování výdajů na obranu a tvrdí, že česká armáda by měla sloužit pouze k ochraně České republiky. Dodává, že i když výdaje členů NATO dle ní představují polovinu světových výdajů na obranu, necítí se víc bezpečně.

NATO a výdaje na obranu

Kateřina Konečná v širším kontextu výroku naráží na dohodu ministrů obrany členských států NATO, kteří se na začátku června shodli zvýšit výdaje na obranu na 5 % HDP. Z toho mají 3,5 % představovat přímé náklady na obranu a zbytek má směřovat na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost nebo budování zdravotnických zařízení. Ke konci června poté Severoatlantická aliance toto zvýšení schválila.

Světové výdaje na obranu sleduje Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI), který byl založený v roce 1966. Institut podle svých slov poskytuje politikům, výzkumníkům, médiím a široké veřejnosti data, analýzy a doporučení, které jsou založené na otevřených zdrojích. Podle informací SIPRI z letošního dubna vydaly státy NATO na obranu v roce 2024 celkem 1,506 bilionu dolarů, což odpovídá 55 % celosvětových obranných výdajů (.pdf, str. 1). Stejný podíl SIPRI uváděl i za rok 2023 (.pdf, str. 1).

Závěr

Podle informací Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru vydaly v roce 2024 členské státy NATO na obranu celkově 1,506 bilionu dolarů, což představuje přibližně 55 % celosvětových obranných výdajů. Výrok Kateřiny Konečné proto hodnotíme jako pravdivý.

Volební lídryně uskupení Stačilo! Kateřina Konečná (KSČM) odpovídala na otázku moderátorky, kolik peněz by Česká republika měla vynakládat na obranu. Konečná odpověděla, že „procenta“ nejsou podstatná a že by se mělo hledět na to, co Česko reálně potřebuje. Podle ní to totiž není nákup stíhaček F-35, polních kuchyní nebo neprůstřelných vest, které dle ní nakoupila ministryně obrany Jana Černochová a které lze prostřelit.

Stažení neprůstřelných vest

Informaci o problémech s kvalitou neprůstřelných vest přinesl 19. června deník Právo. Ve svém článku napsal, že armáda na pokyn generála Roberta Bieleného stahuje z výstroje v polovině životnosti balistické vesty VOBU (vesty ochranné balistické univerzální) z roku 2020. Při zkoušce odolnosti vest totiž podle Bieleného došlo k jejich kompletnímu průstřelu. Armáda v reakci na sociální síti X uvedla, že standardní životnost těchto vest VOBU I je pět let, a tudíž byly na samotném konci životnosti.

Kupní smlouva mezi Ministerstvem obrany a společností ARGUN byla uzavřena už v březnu 2017 (.pdf, str. 16), tedy v době, kdy vládl kabinet Bohuslava Sobotky a kdy resortu šéfoval Martin Stropnický za hnutí ANO. V srpnu 2017, tedy stále za ministra Stropnického, resort ke smlouvě ještě uzavřel dodatek s upřesněním popisu zboží (.pdf). Hodnota nákupu dosahovala 255 milionů a dodání celkem 5 500 kusů vest bylo rozděleno do několika etap mezi lety 2017 a 2020 (.pdf, str. 2–3).

Podle smlouvy by vesty měly být v záruce deset let (.pdf, str. 12). Jiná informace se ale uvádí v příloze, kde stojí, že si vesta musí zachovat stanovenou balistickou odolnost při používání po dobu minimálně pěti let (.pdf, str. 2, 20). Podle právníků, které oslovil server Novinky.cz, má v případech rozporu údajů o záruční době platit ta delší.

Závěr

Armáda se opravdu zbavila neprůstřelných vest z roku 2020, u kterých se ukázalo, že je možné je prostřelit. Kupní smlouvu ovšem Ministerstvo obrany neuzavřelo během působení současné ministryně obrany Jany Černochové, ale už za někdejšího ministra Martina Stropnického v roce 2017. Výrok Kateřiny Konečné tak hodnotíme jako nepravdivý.