AUTO

Lídr pražské kandidátky Motoristů sobě Boris Šťastný v rámci debaty o dostupnosti bydlení zmiňuje řadu evropských nařízení, která podle něj omezují výstavbu nového bydlení. Zmiňuje i novou směrnici o energetické náročnosti budov, kterou označuje za „zlo z Evropské unie“.

Směrnice o energetické náročnosti budov

Směrnice o energetické náročnosti budov (Energy Performance of Buildings Directive, EPBD) má za cíl podpořit snižování emisí skleníkových plynů z budov tak, aby do roku 2050 EU dosáhla „fondu budov s nulovými emisemi“ (.pdf, str. 14). Revidovaná směrnice z roku 2024 stanovuje požadavky na snížení energetické náročnosti nových a stávajících budov a podporuje renovaci již existujících budov tak, aby splňovaly vyšší standardy energetické náročnosti (.pdf, str. 16–24). Upravenou směrnici musí členské státy EU postupně začlenit do svých právních předpisů, a to nejpozději do konce května 2026 (.pdf, str. 47). V Česku k tomu zatím nedošlo.

Podle směrnice EPBD budou muset od roku 2028 všechny nové budovy ve vlastnictví nebo užívání orgánů veřejné správy splňovat bezemisní standardy, ostatní novostavby budou muset tyto standardy splňovat až od roku 2030. Směrnice však nestanoví povinnost renovovat všechny stávající budovy. Stanovuje pouze obecný cíl, aby do roku 2050 státy disponovaly fondem obytných budov s nulovými emisemi (.pdf, str. 14), a dílčí cíle, aby se průměrná spotřeba energie fondu obytných budov jako celku snížila do roku 2030 o 16 % oproti roku 2020 a do roku 2035 o 20 % až 22 % (.pdf, str. 26).

Závěr

EPBD je označení pro evropskou Směrnici o energetické náročnosti budov, která stanovuje minimální požadavky pro energetickou náročnost budov v Unii v rámci závazku klimatické neutrality do roku 2050. Podle směrnice budou muset splňovat bezemisní standardy nové veřejné budovy od roku 2028 a všechny nové budovy od roku 2030. Výrok Borise Šťastného tak hodnotíme jako pravdivý.

Hlavní město Praha spustilo projekt Městské nájemní agentury (MNA) jako testovací program v roce 2021. Agentura spojuje majitele bytů a potenciální nájemníky z řad lidí v bytové nouzi. Jejím cílem je pomoci zejména nízkopříjmovým pracujícím, rodinám s dětmi, samoživitelům a samoživitelkám, stejně jako seniorům a hendikepovaným. Agentura se snaží udržovat nájemné na úrovni 70–80 % ceny na trhu. Podle webu MNA byty nevlastní, ale zprostředkovává jejich pronájmy, opravy a potřebnou administrativu.

Agentura začala fungovat v červnu 2021, v srpnu se pak do jednoho z bytů nastěhovali první nájemníci. Na konci června 2023 měla už agentura ve správě 49 bytů, na konci roku 2024 jich bylo 47. Podle aktuálních statistik na webu MNA má v současné době k dispozici 53 bytů a v nich celkem 50 zabydlených domácností. Vzhledem k minimální odchylce tak hodnotíme výrok Borise Šťastného o tom, že městská nájemní kancelář pronajala za celou dobu své existence 51 nebo 52 bytů, jako pravdivý.

Ke konci června 2025 v Česku podle Ministerstva vnitra dlouhodobě žilo zhruba 580 tisíc ukrajinských občanů. Toto číslo ale zahrnuje také Ukrajince (.pdf, str. 6), kteří do ČR přišli již před 24. únorem 2022, kdy začala ruská invaze. V rámci EU mohou uprchlíci z Ukrajiny žádat o tzv. dočasnou ochranu, která se týká těch, kteří zemi opustili právě po zahájení invaze. Česko evidovalo na konci června 374 tisíc uprchlíků z Ukrajiny s dočasnou ochranou (.pdf, str. 9). Filip Turek tedy uvádí přibližně správné číslo. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Europoslanec Filip Turek mluví o údajném problému Česka s kapacitou pro přijetí ukrajinských uprchlíků. Zmiňuje například nedostatečné kapacity škol pro ukrajinské děti nebo údajný problém s kriminalitou uprchlíků. Podle Filipa Turka existují studie, které uvádějí, že do roku 2027 by bylo „ideální“, kdyby v České republice žilo kolem 200 tisíc uprchlíků. Dále se proto zaměříme na to, zda některé studie skutečně mluví o tom, jaký počet uprchlíků je Česko schopno bez problémů integrovat do roku 2027.

Studie o Ukrajincích v ČR

V českém prostředí se ukrajinským uprchlíkům věnovalo několik studií. Podle studie PAQ Research o integraci uprchlíků do české společnosti po dvou letech války, publikované v únoru 2024, chtělo 58 % z nich zůstat v Česku minimálně další dva roky. To na základě dat z listopadu 2023, kdy výzkum probíhal, činilo přibližně 180 tisíc lidí (.pdf, str. 13). Studie rovněž mluví o rizicích nezvládnutí integrace uprchlíků do české společnosti (.pdf, str. 7), konkrétní počet lidí, které je ČR schopna integrovat však nezmiňuje. 

V únoru 2025 vyšla studie o budoucnosti českého pracovního trhu, na které se podílela poradenská společnost Boston Consulting Group (BCG) a středoevropská pobočka neziskové organizace Aspen Institute. Studie predikuje, že až 70 % ukrajinských uprchlíků by v Česku mohlo zůstat i po roce 2035. V zemi by tak trvale mohlo žít přibližně 260 tisíc Ukrajinců (.pdf, str. 9–10). Studie také doporučuje konkrétní opatření pro lepší integraci ukrajinských uprchlíků do pracovního trhu (.pdf, str. 58–59). Maximální počet Ukrajinců, který by byl pracovní trh schopen integrovat, však nezmiňuje. 

O měsíc později publikoval Sociologický ústav Akademie věd ČR výzkumnou zprávu Hlas Ukrajinců, podle které by v Česku nebo v jiné zemi chtělo zůstat 40 % ukrajinských uprchlíků, 35 % pak tuto možnost zvažuje. Častěji se chtějí vrátit ti s horší znalostí češtiny, nezaměstnaní a důchodci (.pdf, str. 50). Ani tato studie nezmiňuje konkrétní počet uprchlíků, který by byl sociální systém nebo pracovní trh schopen bez problémů zvládnout.

Závěr

Od začátku války na Ukrajině bylo publikováno několik studií, které se věnují integraci ukrajinských uprchlíků do české společnosti. Tyto studie obsahují predikce, kolik Ukrajinců v Česku zůstane natrvalo, a průzkumy, které mapují, kolik Ukrajinců se plánuje vrátit. Žádná z těchto studií neuvádí, jaký maximální počet uprchlíků by české školství, sociální systém či pracovní trh dokázaly efektivně integrovat. Z dostupných zdrojů se nám nepodařilo dohledat žádnou jinou studii, která by mluvila o počtu ukrajinských uprchlíků, které je Česká republika schopna v roce 2027 zvládnout. Výrok Filipa Turka proto hodnotíme jako nepravdivý.

Europoslanec Filip Turek reaguje na debatu o nutnosti integrace ukrajinských uprchlíků. V odůvodnění proto vycházíme ze statistiky Ukrajinců s tzv. dočasnou ochranou, která se týká těch, kteří zemi opustili po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. V datech tak nejsou zahrnuti Ukrajinci, kteří ve Středočeském kraji pobývali už před válkou.

Ukrajinští uprchlíci ve Středočeském kraji

Ke konci srpna 2025 žilo podle Ministerstva vnitra ve Středočeském kraji 55 431 ukrajinských uprchlíků (.xls). Z toho bylo téměř 13 400 dětí do 18 let, což odpovídá 24 %. Dětí do 15 let bylo asi 10 100, tedy 18 %.

S dotazem ohledně počtu pracujících Ukrajinců s dočasnou ochranou ve Středočeském kraji jsme se obrátili na úřad práce a středočeské hejtmanství, ty nám poskytly data z konce srpna 2025. Podle těchto údajů žilo v kraji 29 706 zaměstnaných Ukrajinců s dočasnou ochranou. Z 55 tisíc ukrajinských uprchlíků ve Středočeském kraji bylo tedy zaměstnáno cca 54 % lidí – toto číslo ovšem vyjadřuje počet zaměstnaných v poměru ke všem Ukrajincům včetně dětí. Pokud se zaměříme na věkovou skupinu, která pracovat může, a počet zaměstnaných tedy vztáhneme ke skupině ve věku 15 let a více (.xls), činí podíl pracujících 66 %. Ve skupině obyvatel v produktivním věku od 15 do 65 let (tedy bez důchodců) dosahuje podíl podle úřadu práce 69,8 %. Okolo 70 % se podíl zaměstnaných pohybuje i v případě, že bychom počet zaměstnaných vyjádřili v poměru k Ukrajincům starším 18 let.

Statistika úřadu práce nezahrnuje osoby, které podnikají. Pokud tedy započítáme i OSVČ, může být výsledný podíl ještě vyšší. Aktuální data o počtu podnikajících ukrajinských uprchlíků ve Středočeském kraji ovšem nejsou veřejně dostupná a neposkytl nám je ani úřad práce, ani hejtmanství, přesný podíl OSVČ tak neznáme. Výzkumná zpráva Sociologického ústavu Akademie věd ČR z listopadu 2024 uváděla (.pdf), že tehdy mezi OSVČ v celé České republice patřilo 6 % dospělých Ukrajinců s dočasnou ochranou (.pdf, str. 10). 

Závěr

Podle dat k srpnu 2025 žilo ve Středočeském kraji zhruba 55 400 Ukrajinců s dočasnou ochranou. Z toho 18 % bylo dětí do 15 let. Ze zbylých Ukrajinců spadajících do věkové skupiny, která pracovat může, včetně mladistvých od 15 let, bylo zaměstnaných přibližně 66 % lidí. Výrok Filipa Turka tak hodnotíme jako pravdivý. 

Motoristé sobě představili svůj program do sněmovních voleb na sjezdu v Olomouci v červenci 2025. Slíbili např. nepodpořit opětovné zavedení elektronické evidence tržeb ani zvyšování daní pro lidi, kteří pracují a podnikají. Podle programu také chtějí do čtyř let zajistit vyrovnaný rozpočet.

Ve veřejně dostupných zdrojích jsme nedohledali žádnou zmínku odborníků – ať už politologů, akademiků, politických komentátorů nebo i lidí z podnikatelské sféry –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ kteří by označili program Motoristů za pragmatický. Vyjádření jsme neúspěšně hledali také v mediální databázi Newton. Obrátili jsme se proto na Matěje Gregora a mluvčí Motoristů s žádostí o odkázaní na konkrétní vyjádření. Ke dni vydání naší analýzy jsme ale odpověď neobdrželi.

Program komentoval např. politolog Ladislav Cabada, který v minulosti neúspěšně kandidoval do Senátu za TOP 09. Podle jeho názoru je program v ekonomické oblasti pokračováním „původních myšlenek a standardů klausovské a topolánkovské ODS. To znamená nízké daně, osobní odpovědnost, malý stát apod.“ Po námi ověřované debatě vydal Reflex komentář, ve kterém je program Motoristů popsaný jako „poměrně realistický program“ v porovnání s ostatními kandidujícími subjekty. V době debaty však podle dostupných informací žádný odborník, ať už z veřejné či soukromé sféry, program Motoristů za pragmatický neoznačil. Výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.

Kandidát za Motoristy Matěj Gregor reaguje na debatu o nedostatku odborných i praktických lékařů ve zdravotnictví. Jako řešení zmiňuje zrušení úhradové vyhlášky. Podle něj by to umožnilo pojišťovnám nabízet benefity lékařům, kteří půjdou pracovat do regionů, kde je jich nyní nedostatek.

Úhradová vyhláška

Úhradová vyhláška je právní předpis, který každý rok vydává Ministerstvo zdravotnictví. Stanovuje výši úhrad za hrazené služby, výši finančního ohodnocení za provedený zdravotní výkon a regulační omezení pro úhradu zdravotních služeb. Jinými slovy, určuje rozdělení peněz z veřejného zdravotního pojištění mezi poskytovatele zdravotní péče a určuje limit částky, kterou pojišťovna poskytovateli za daný úkon uhradí.

Dostupnost péče v regionech

Bývalý prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR Ladislav Friedrich za příčinu nižší dostupnosti zdravotní péče v některých regionech označil například vysokou frekvenci návštěv u lékaře v kombinaci s absencí regulačních poplatků nebo stěhování obyvatel do velkých měst. Zmínil i skutečnost, že pojišťovny nemají možnost vyloučené regiony finančně stimulovat, protože jsou vázané právě úhradovou vyhláškou.  

Úhradové vyhlášky dále podporují centralizaci specializované péče pomocí tzv. koeficientu centralizace, díky kterému dostávají centra vysoce specializované péče vyšší úhradu než by za stejný úkon dostaly např. regionální nemocnice bez statutu centra (.pdf, str. 201). Úhradová vyhláška pro rok 2025 nicméně obsahuje pasáž, která umožňuje dodatečné navýšení úhrad pro regiony s omezenou dostupností péče skrze individuální dohody mezi pojišťovnou a poskytovatelem péče (.pdf, str. 229). 

Závěr

Podle bývalého ředitele Svazu zdravotních pojišťoven ČR jsou limity stanovené úhradovou vyhláškou jedním z faktorů nedostatku lékařů v některých regionech. Vyhláška pro rok 2025 však zdravotníkům v regionech s omezenou dostupností péče umožňuje uzavírat individuální dohody s pojišťovnou ohledně výše úhrad. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Petr Macinka (Motoristé sobě) kritizuje vládní návrh státního rozpočtu na rok 2026, a to především pro plánovaný schodek ve výši 286 mld. Kč. Tvrdí, že deficit neodpovídá ekonomické situaci země, a podotýká, že Ministerstvo financí podle něj v dubnu zveřejnilo dokument, ve kterém uvádělo plánovaný schodek ve výši „pouhých“ 225 mld. Kč.

Střednědobý rozpočtový výhled 2026–2027

V srpnu 2024 zveřejnilo Ministerstvo financí návrh státního rozpočtu na rok 2025, který předložilo vládě spolu se střednědobým rozpočtovým výhledem na roky 2026 a 2027. Návrh předpokládal schodek státního rozpočtu na rok 2026 ve výši 225 mld. Kč a na rok 2027 ve výši 180 mld. Kč (.zip, dokument „K_02 SDV 2026-2027 Tabulky č. 1 až 9.xlsx“, list „T-2 výdaje“). Vláda tento návrh schválila v září 2024 (.pdf).

Plánovaná výše schodku 225 mld. Kč pro rok 2026 zůstala zachována i během projednávání návrhu Poslaneckou sněmovnou (.pdf, str. 3 z 10). Ta střednědobý rozpočtový výhled na roky 2026–2027 schválila spolu se státním rozpočtem na rok 2025 v prosinci 2024. Na začátku roku 2025 Ministerstvo financí predikci prezentovalo znovu, tentokrát v exekutivním shrnutí státního rozpočtu (.pdf, str. 1).

Rozpočtová strategie sektoru veřejných institucí

V dubnu pak Ministerstvo financí zveřejnilo „Rozpočtovou strategii sektoru veřejných institucí“ na roky 2026–2028 (.pdf). V dokumentu potvrdilo plánovaný schodek 225 mld. Kč na rok 2026 podle dříve schváleného střednědobého výhledu (.pdf, str. 2).

Očekávaný schodek 225 mld. Kč na konci dubna zpochybnil web ČT24. Odhadl, že na základě údajů makroekonomické predikce Ministerstva financí z dubna 2025 (.pdf) by schodek mohl dosáhnout na 251 mld. Kč, pokud by se výdaje na obranu navýšily na plánovaná 2,3 % HDP. Zástupci vládní koalice případné navýšení schodku nepopřeli. V srpnu pak předložilo Ministerstvo financí vládě návrh státního rozpočtu na rok 2026. Hodnota schodku se oproti střednědobým rozpočtovým výhledům nakonec zvýšila až na 286 mld. Kč (.xlsx).

Shrnutí

Petr Macinka v předvolební debatě zmiňuje zprávu Ministerstva financí, která podle něj uvádí plánovaný schodek státního rozpočtu na rok 2026 ve výši 225 mld. Kč. Tato částka je součástí střednědobých výhledů rozpočtu už od srpna loňského roku. Ministerstvo o tomto údaji psalo naposledy v dubnu letošního roku, když vydalo „Rozpočtovou strategii sektoru veřejných institucí“. V návrhu rozpočtu na rok 2026 je pak schodek nastavený na 286 mld. Kč. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Předseda Motoristů Petr Macinka odpovídá na otázku, zda jeho strana souhlasí s požadavkem Donalda Trumpa, aby členské státy NATO na obranu místo 2 % HDP alokovaly 5 %. Macinka uvádí, že respektuje alianční závazky, ale tvrdí, že si Česká republika nemůže dovolit vynakládat na obranu takovou částku. Zároveň zmiňuje, že ani Spojené státy americké na obranu nedávají více než 3,5 % HDP.

Ministři obrany NATO se na začátku června shodli na závazku zvýšit výdaje na obranu na 5 % HDP, z čehož právě 3,5 % mají představovat přímé náklady na obranu a zbytek má směřovat na širší výdaje spojené s bezpečností, jako je ochrana kritické infrastruktury, kybernetická bezpečnost nebo budování zdravotnických zařízení. Ke konci června poté členské státy Aliance toto zvýšení schválily.

USA a výdaje na obranu

Podle posledních předběžných odhadů NATO, které Aliance zveřejnila letos v dubnu, USA na obranu v roce 2024 vynaložily 3,19 % HDP (.pdf, str. 18, 56). Posledním rokem, kdy Spojené státy překonaly hranici 3,5 %, byl rok 2020. Obdobná data jako NATO uvádí také Světová banka (.xls).

Závěr

Spojené státy americké na obranu skutečně nevynakládají 3,5 % HDP. Naposledy tuto hranici podle údajů Severoatlantické aliance překročily v roce 2020, kdy obranné výdaje představovaly 3,54 % HDP. V roce 2024 se podle odhadu jednalo o 3,19 % HDP. Z těchto důvodů hodnotíme výrok Petra Macinky jako pravdivý.

Moderátorka se v diskuzi ptá předsedy hnutí Motoristé sobě Petra Macinky na postoj k požadavku amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby země Severoatlantické aliance navýšily výdaje na obranu na 5 % HDP. Macinka odpovídá, že podle něj Česká republika na takové výdaje nemá finance, a dodává, že ctí současné alianční závazky ve výši 2 % HDP. V této souvislosti kritizuje způsob, jakým ČR v loňském roce poprvé dosáhla 2% hranice výdajů na obranu.

Alianční závazek

Závazek dávat 2 % HDP na obranu ministři obrany členských zemí NATO ústně odsouhlasili v roce 2006. Kvůli finanční krizi v letech 2007–2008 ale řada zemí investice do obrany naopak snížila (.pdf, str. 4–6). Platnost a aktuálnost závazku potvrdili čelní představitelé států Severoatlantické aliance na summitu NATO ve Walesu v roce 2014.

Ministerstvo obrany dříve pravidelně zveřejňovalo statistiku, která ukazovala dlouhodobý vývoj výdajů tohoto resortu. Podle těchto čísel se Česku od vstupu do NATO podařilo 2% hranici překročit v letech 1999 až 2003 a dosáhlo na ni také v roce 2005 (.xlsx). Od té doby už byly výdaje Ministerstva obrany nižší a těsně ke 2 % HDP se dostaly opět až v roce 2024.

Do výdajů na obranu ovšem stát nově nezapočítává jen rozpočet samotného Ministerstva obrany. Celková suma zahrnuje od loňského roku také výdaje, které na obranné účely směřují z jiných resortů a dalších kapitol státního rozpočtu (např. ze Správy státních hmotných rezerv, Ministerstva zahraničních věcí nebo Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost). V roce 2024 tak výdaje Ministerstva obrany dosáhly „jen“ 1,98 % HDP, se započítáním výdajů ostatních institucí ale dle zprávy ministerstva putovala na obranu 2,08 % HDP. Stejnou hodnotu uvádí i přehled NATO z letošního dubna, který na základě předběžného odhadu také vyčíslil české obranné výdaje na 2,08 % HDP (.pdf, str. 18).

Data Ministerstva obrany a Severoatlantické aliance se v některých letech mírně liší. Rozdíl je zjevně způsobený odlišnými definicemi výdajů na obranu (.pdf, str. 1).

Výdaje na obranu v roce 2024

V září 2023 schválil Fialův kabinet návrh rozpočtu na rok 2024, ve kterém pro Ministerstvo obrany vyčlenil výdaje ve výši 151,2 mld. Kč (.pdf). Podle schváleného státního rozpočtu mělo dohromady s výdaji jiných ministerstev atp. putovat na obranné účely 159,8 mld. Kč. Vláda tehdy uváděla, že tím celkové výdaje dosáhnou hranice 2 % HDP. (Přepočet v té době vycházel z odhadu HDP pro rok 2024, nyní už neaktuálního.)

Podle pokladního plnění státního rozpočtu pro rok 2024 nakonec Česká republika vynaložila na obranu ještě více peněz (.pdf, str. 6). Vyčerpat se podařilo 166,8 mld. Kč (výše zmíněných 2,08 % HDP), z nichž 159 mld. vynaložilo přímo Ministerstvo obrany (.pdf, str. 10 ze 73).

Rychlé čerpání na konci roku

V prosinci 2024 došlo skutečně k rychlému tempu čerpání obranného rozpočtu. Zatímco ke konci listopadu 2024 vyčerpal resort obrany pouze kolem 109 mld. Kč (asi 72 % svého schváleného rozpočtu a 1,36 % HDP), během prosince musel utratit zbývající desítky miliard, aby rozpočet splnil. V prosinci ministerstvo proplatilo faktury v hodnotě přibližně 50 mld. Kč a na konci měsíce již jeho celkové roční výdaje činily 159 mld. Rychlé čerpání rozpočtu kritizovala opozice, neboť dle ní vláda plní závazek 2 % HDP pouze „na papíře“. Ministryně obrany Jana Černochová se proti tomu ohradila a uvedla, že výdaje byly nejvyšší v posledních měsících roku i u ostatních vlád.

Mezi největší prosincové výdaje patřily zálohy za stíhačky F-35 ve výši 15,5 mld. Kč, zálohy na obrněná vozidla CV90 (3,1 mld. Kč) či tanky Leopard 2A4 (2,8 mld. Kč). Prosincová splátka za letouny F-35 podle původního plánu takto vysoká být neměla (.pdf, str. 129; .pdf, str. 1) a Ministerstvo obrany 15. prosince dodavateli dopředu zaplatilo přibližně 10,5 mld. Kč navíc. Bez této sumy by přitom výdaje na obranu dosáhly jen 1,95 % HDP a 2% hranici by tedy nepřesáhly. Jana Černochová k tomu uvedla, že díky urychleným platbám armáda získá dva letouny F-35 o rok dříve a ušetří na inflaci.

Závěr

Česká republika v roce 2024 vynaložila 2,08 % HDP na obranu. Výdaje na obranu překročily v roce 2024 2% hranici poprvé po zhruba dvaceti letech a zároveň poprvé od doby, kdy se státy NATO k plnění tohoto cíle společně zavázaly. Ministerstvo obrany také v prosinci 2024 navýšilo oproti původnímu plánu splátku za letouny F-35 a dopředu zaplatilo o 10,5 mld. Kč navíc. Bez této částky by přitom výdaje státu na obranu 2 % HDP nepřekročily. Výrok Petra Macinky tak hodnotíme jako pravdivý.