My v programovém prohlášení v kapitolách jak obrany, tak zahraniční politiky (…) říkáme pozici, co se týče případného napadení naší země či našich partnerů.
Vláda v prohlášení mj. uvedla, že chce vybudovat armádu schopnou bránit ČR i spojence a že ČR je pevným spojencem v rámci NATO, který bude hájit suverenitu států, a přislíbila zapojení do evropské protivzdušné obrany. Výslovně neuvedla postup v případě napadení.
Předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný odpovídá na otázku ohledně programového prohlášení nově vzniklé vlády. Moderátorka připomíná kritiku Petra Pavla, kterému vadilo, že v dokumentu není zmíněné Rusko jako bezpečnostní hrozba. Poté se ptá, proč vláda nezmínila, zda se bude podílet na pomoci Ukrajině a jaký k ní zaujme postoj. Šťastný následně tvrdí, že v prohlášení stojí, jak se budoucí kabinet postaví k případnému napadení ČR nebo našich spojenců.
Koalice ANO, SPD a Motoristů poslala návrh programového prohlášení na Hrad na konci října. V kapitole o obraně stojí, že prioritou vlády je „vybudovat profesionální, technologicky vyspělou a dobře řízenou armádu, která bude schopna účinně chránit naše území, obyvatele i spojence“ (.pdf, str. 9). Dokument dodává, že je cílem mít armádu, která bude mít reálné schopnosti zajistit obranu Česka v každé situaci. Vláda také označila posílení protivzdušné obrany státu za svou prioritu a přislíbila, že se ČR aktivně zapojí do evropského obranného projektu protivzdušné obrany (str. 9).
Návrh programového prohlášení (.pdf) zmiňuje na několika místech spojenecké závazky. Česká republika se jako člen NATO v minulosti podpisem Severoatlantické smlouvy zavázala k poskytnutí pomoci napadenému státu Aliance – podle článku 5 zmíněné smlouvy má povinnost podniknout „kroky, které bude považovat za nutné“. Jaké kroky to mají být, smlouva ovšem nestanovuje. Stát se může rozhodnout použít své ozbrojené síly, ale také nemusí. Místo přímého zapojení do obrany napadené země tak může zvolit například jen sankce vůči agresorskému státu.
V kapitole o obraně programové prohlášení říká (.pdf, str. 9), že vznikající vláda vypracuje novou Koncepci Armády České republiky 2035, která stanoví národní priority a „způsob naplňování mezinárodních závazků České republiky v rámci NATO“ na základě národních bezpečnostních potřeb. Následně uvádí, že obranné plánování bude vycházet hlavně z národních zájmů a také ze „spojeneckých závazků“. Jakým konkrétním způsobem plánuje spojenecké závazky naplňovat, už ale nepopisuje.
V kapitole o zahraniční politice (.pdf, str. 11–12) prohlášení zmiňuje, že je Česko pevným spojencem v rámci NATO, a vyjmenovává státní suverenitu, národní odpovědnost a ochranu českých občanů jako základní principy zahraniční politiky. V sekci o bezpečnosti regionu je pak napsáno: „Česká republika bude důsledně hájit mezinárodní právo a suverenitu států. Budeme podporovat diplomatické kroky vedoucí k ukončení války na Ukrajině a eliminaci rizik války v Evropě“ (str. 11).
Programové prohlášení v kapitole o obraně uvádí, že prioritou vznikající vlády je vybudovat armádu, která bude schopná účinně chránit ČR i naše spojence. Vláda také přislíbila účast v evropské protivzdušné obraně a uvedla, že obranné plánování bude vycházet i ze spojeneckých závazků. V kapitole o zahraniční politice stojí, že je ČR pevným spojencem v rámci Severoatlantické aliance a že bude hájit suverenitu států. V prohlášení nicméně není explicitně zmíněné, jakým způsobem by vláda bránila spojence. Výrok Borise Šťastného tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.
.jpg){kind=small}
.jpg&w=256&q=75)