Boris Šťastný

Boris Šťastný

Norma EPBD (…) bude diktovat od roku 2028, respektive roku 2030, jakým způsobem se smí nebo nesmí stavět.
Předvolební debata, 22. září 2025
Životní prostředí
Evropská unie
Sněmovní volby 2025
Pravda
Evropská Směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD) zavádí povinnost nulových emisí pro nově postavené budovy. Od roku 2028 musí mít nulové emise všechny nové budovy ve vlastnictví veřejných subjektů, od roku 2030 pak všechny ostatní novostavby.

Lídr pražské kandidátky Motoristů sobě Boris Šťastný v rámci debaty o dostupnosti bydlení zmiňuje řadu evropských nařízení, která podle něj omezují výstavbu nového bydlení. Zmiňuje i novou směrnici o energetické náročnosti budov, kterou označuje za „zlo z Evropské unie“.

Směrnice o energetické náročnosti budov

Směrnice o energetické náročnosti budov (Energy Performance of Buildings Directive, EPBD) má za cíl podpořit snižování emisí skleníkových plynů z budov tak, aby do roku 2050 EU dosáhla „fondu budov s nulovými emisemi“ (.pdf, str. 14). Revidovaná směrnice z roku 2024 stanovuje požadavky na snížení energetické náročnosti nových a stávajících budov a podporuje renovaci již existujících budov tak, aby splňovaly vyšší standardy energetické náročnosti (.pdf, str. 16–24). Upravenou směrnici musí členské státy EU postupně začlenit do svých právních předpisů, a to nejpozději do konce května 2026 (.pdf, str. 47). V Česku k tomu zatím nedošlo.

Směrnice EPBD vznikla na základě unijního závazku Fit for 55, který má za cíl snížení emisí o 55 % do roku 2030. Konečným cílem je klimatická neutralita v Evropě do roku 2050.

Podle směrnice EPBD budou muset od roku 2028 všechny nové budovy ve vlastnictví nebo užívání orgánů veřejné správy splňovat bezemisní standardy, ostatní novostavby budou muset tyto standardy splňovat až od roku 2030. Směrnice však nestanoví povinnost renovovat všechny stávající budovy. Stanovuje pouze obecný cíl, aby do roku 2050 státy disponovaly fondem obytných budov s nulovými emisemi (.pdf, str. 14), a dílčí cíle, aby se průměrná spotřeba energie fondu obytných budov jako celku snížila do roku 2030 o 16 % oproti roku 2020 a do roku 2035 o 20 % až 22 % (.pdf, str. 26).

Závěr

EPBD je označení pro evropskou Směrnici o energetické náročnosti budov, která stanovuje minimální požadavky pro energetickou náročnost budov v Unii v rámci závazku klimatické neutrality do roku 2050. Podle směrnice budou muset splňovat bezemisní standardy nové veřejné budovy od roku 2028 a všechny nové budovy od roku 2030. Výrok Borise Šťastného tak hodnotíme jako pravdivý.

Boris Šťastný

Pravda
V Praze od roku 2021 funguje Městská nájemní agentura, která zprostředkovává pronájem bytů mezi majiteli a potenciálními nájemníky z řad lidí v bytové nouzi. V současnosti agentura spravuje 53 bytů, z toho 50 je obsazených nájemníky.

Hlavní město Praha spustilo projekt Městské nájemní agentury (MNA) jako testovací program v roce 2021. Agentura spojuje majitele bytů a potenciální nájemníky z řad lidí v bytové nouzi. Jejím cílem je pomoci zejména nízkopříjmovým pracujícím, rodinám s dětmi, samoživitelům a samoživitelkám, stejně jako seniorům a hendikepovaným. Agentura se snaží udržovat nájemné na úrovni 70–80 % ceny na trhu. Podle webu MNA byty nevlastní, ale zprostředkovává jejich pronájmy, opravy a potřebnou administrativu.

Agentura začala fungovat v červnu 2021, v srpnu se pak do jednoho z bytů nastěhovali první nájemníci. Na konci června 2023 měla už agentura ve správě 49 bytů, na konci roku 2024 jich bylo 47. Podle aktuálních statistik na webu MNA má v současné době k dispozici 53 bytů a v nich celkem 50 zabydlených domácností. Vzhledem k minimální odchylce tak hodnotíme výrok Borise Šťastného o tom, že městská nájemní kancelář pronajala za celou dobu své existence 51 nebo 52 bytů, jako pravdivý.

Boris Šťastný

Stavební povolení nepovoluje primátor. To je závislé na stavebním zákoně.
Předvolební debata, 22. září 2025
Sněmovní volby 2025
Pravda
Primátor stavební povolení nevydává, rozhodování o povolení stavby je podle stavebního zákona výhradně v kompetenci stavebního úřadu.

Boris Šťastný (Motoristé) reaguje na slova Olgy Richterové (Piráti), která mluvila o počtu bytů, jejichž výstavba se v Praze zahájila v roce 2021, kdy byl primátorem Zdeněk Hřib. Šťastný upozorňuje na to, že na počtu vydaných stavebních povolení nemá Hřib zásluhu, jelikož jejich vydávání není v kompetenci primátora.

Stavební povolení v České republice vydává příslušný stavební úřad na základě stavebního zákona. Většinou jde o příslušný obecní stavební úřad, tedy obecní úřad obce s rozšířenou působností, nebo pověřený obecní úřad. O stavbách, u kterých se posuzuje vliv na životní prostředí, o silnicích I. třídy a o některých dalších velkých stavbách rozhoduje krajský stavební úřad. Starostu nebo primátora nový stavební zákon vůbec nezmiňuje. V Praze mají povolování staveb na starost (.docx, str. 16–17) stavební úřady příslušných městských částí (.docx, str. 6, § 4 odst. 1), Magistrát hlavního města Prahy funguje ve většině případů jako odvolací orgán.

Každého povolovacího řízení se účastní stavebník a obec, na jejímž území má být záměr uskutečněn. Obec pak může například podávat námitky v rozsahu své samostatné působnosti. Vedení města vč. primátora může výstavbu ovlivnit řadou způsobů, např. úpravami územního plánu či investicemi do infrastruktury. Přímou roli ve stavebním řízení však nemá.

Rozhodnutí o povolení stavby je nicméně plně v kompetenci stavebního úřadu, který je samostatným správním orgánem. Stavební úřad rozhoduje podle stavebního zákona, v Praze tuto působnost vykonávají stavební úřady městských částí. Výrok Borise Šťastného proto hodnotíme jako pravdivý.

Pravda

Výrok je pronesený v kontextu rozhovoru ohledně odstoupení Borise Šťastného z pozice pražského zastupitele.

Výrok odpovídá tvrzením Bohuslava Svobody a poslance Šťastného v médiích.

Primátor Svoboda v rozhovoru pro Ihned.cz na otázku, zda není odchod Šťastného s Richterem spíše signálem pro to, že se jim v zastupitelstvu nedostávalo dostatek prostoru, odpověděl: "Teď (zastupitelský, pozn.) klub hlasuje ve dvaceti lidech poměrem patnácti šestnácti proti čtyřem, což se opakuje. To je jistě pro Borise Šťastného i Milana Richtera signál, že se síly posunuly jinam. Určitě to mělo vliv na jejich rozhodování. (...) Kdyby nebyla taková převaha, hlasová a lidská, pro variantu politiky, kterou oni nezastávají, pak by se nevzdávali."

V podobném duchu hovoří ve zmiňovaném rozhovoru i sám Šťastný. Na otázku, proč se rozhodl složit mandát, odpověděl: "Dlouhou dobu jsem se (...) pokoušel na tyto věci (údajnou nekompetentnost a nedůslednost zastupitelů, pozn.) poukazovat, bohužel marně. Za stávajícího rozložení hlasů nemám možnost, jak tyto věci změnit. (...) Většina má jiný názor a já odmítám nést osobní politickou odpovědnost za věci, se kterými zásadně nesouhlasím a jsem přesvědčený, že nelze dlouhodobě opouštět hlasování, neboť jsem nucen hlasovat proti návrhům vlastní strany."

Ač to nemůžeme tvrdit s jistotou, z uvedeného vyplývá, že Šťastného vedly k rezignaci spíše vnitřní poměry na zastupitelstvu (především pak jemu nevyhovující rozložení politických sil), nikoliv tlak ze strany primátora. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Pravda

Novela zákona o zdravotních pojišťovnách skutečně nebyla ještě předložena, na vládě však leží návrh věcného záměru zákonu od Ministerstva zdravotnictví. (Knihovna připravované legislativy) Změny zákona o veřejném zdravotním pojištění v této chvíli nejsou na stole vlády. Sloučení pojišťoven ohlásil ministr Leoš Heger v letošním roce a zatím probíhá příprava legislativy. Aukce na léky, které by měly být jedním z nástrojů konsolidace financí ve zdravotnictví, stále nefungují a jejich odstartování se teprve chystá.

Boris Šťastný

Pravda

Výrok Borise Šťastného hodnotíme na základě zpráv českých zpravodajských serverů zveřejněných 26. listopadu jako pravdivý. Zpravodajské servery jako Mediafax či stránky Českého rozhlasu přinesly zprávy o tom, že současný ředitel VZP rezignoval, místo něj byl do funkce zvolen Zdeněk Kabátek, který, jak uvádí iDnes: "dosud zastával pozici vrchního ředitele pro ekonomiku na ministerstvu zdravotnictví. Zpracovával ekonomickou agendu ministerstva a přímo řízených organizací."

Zavádějící

Poslanec Boris Šťastný nehlasoval v prvním čtení (Vládní návrh zákona o změně daňových, pojistných a dalších v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů) dne 6. června 2012 s vládní koalicí proti vrácení návrhu zákona navrhovateli a též ani proti zamítnutí předloženého návrhu - v obou případech nebyl přihlášen k hlasování.

V případě druhého čtení návrhu zákona ze dne 10. července opět poslanec Šťastný nehlasoval (nepřihlášen) s koalicí pro zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením.

Třetí čtení návrhu zákona započalo hlasováním o zamítnutí návrhu, při kterém poslanec Šťastný hlasoval proti a tedy v souladu s hlasováním své strany. V následujícím hlasování pro vrácení ke druhému čtení se zdržel, aby nakonec podpořil v závěrečném hlasování návrh usnesení o přijetí tohoto zákona.

Po vrácení návrhu zákona Senátem zpět Poslanecké sněmovně poslanec Šťastný hlasoval pro jeho přijetí, z ODS bylo proti návrhu šest poslanců (Ivan Fuksa, Tomáš Úlehla, Radim Fiala, Marek Šnajdr, Jan Florián a Petr Tluchoř)

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Boris Šťastný sice není jeden z šesti zmíněných poslanců, ale také se nedá říct, že ve všech čteních hlasoval pro daňový balíček - ve většině případů totiž nehlasova vůbec.

Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Podle programu schůze (.doc) vlády konané 24.8.2011 předkládá Návrh zákona o změně zákonů v souvislosti se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů, kterým se mj. ruší “superhrubá mzda”, Ministerstvo financí ČR. Zákon prošel legislativním procesem a je platný od 30.12.2011.

Návrh na zrušení stropů pro výpočet zdravotního pojištění byl součástí balíčku daňových změn, který byl sněmovnou zamítnut 5.9.2012. Vláda však v zápětí zákon znovu předložila (.pdf) do sněmovny ve stejném znění a spojila s ním žádost o vyslovení důvěry.

Pravda

Dle dokumentu dostupného na webových stránkách vlády ČR tam tato věta opravdu je. Nachází se na straně 5 sekci Snižování administrativní zátěže, podpora podnikání, zjednodušování legislativy.

Nepravda

Tento výrok hodnotíme jako nepravdivý. V programovém prohlášení vlády se explicitně dočteme o snaze eliminovat stávající degresi daně z příjmu nad stropy sociálních a zdravotních odvodů. Kalouskův návrh přesně tento bod mění a je tedy v souladu s programovým prohlášením vlády, ať už ho politici označují za druhou sazbu daně, solidární příspěvek nebo jinak.

iDnes.cz: "Ministr financí také hájil vyšší zdanění lidí s měsíčním příjmem nad čtyřnásobkem průměrné mzdy, tedy zhruba nad 100 tisíci korun měsíčně. "Někteří novináři ve své nekonečné tuposti tomu říkají milionářská daň. Žádná milionářská daň to není, to by byla daň z majetku. Tohle je daň z příjmu. Říkat tomu druhá sazba daně je fér, ale v ODS je to zakázané slovo, tak tomu říkáme solidární příspěvek," uvedl Kalousek. Fakticky také nejde o znevýhodnění lidí s nejvyššími příjmy, ale jen vyrovnání podmínek vůči lidem s příjmy nižšími. Zatím totiž lidé, kteří vydělávají nejvíc, platí fakticky daně nižší, a to díky stropu pro odvody na sociální a zdravotní pojištění."

Programové prohlášení vlády (.pdf - str. 5): "Vláda nechce zvyšovat progresi daně z příjmů fyzických osob. Vláda eliminuje degresi u této daně nad stropy sociálních a zdravotních odvodů do roku 2012 v souvislosti s důchodovou reformou a novým zákonem o daních z příjmů."