Boris Šťastný

Ministr sportu, prevence a zdraví

Boris Šťastný

Je to tajná volba (místopředsedy Poslanecké sněmovny, pozn. Demagog.cz).
Týden v politice, 22. listopadu 2025
Poslanecká sněmovna
Pravda
Podle pravidel, která stanovuje jednací řád Sněmovny, volí poslanci místopředsedu dolní komory v tajném hlasování.

Boris Šťastný (Motoristé sobě) v rozhovoru odpovídá na otázku, zda by klub Motoristů hlasoval pro Víta Rakušana (STAN) ve volbě místopředsedy Sněmovny. Šťastný říká, že nejdřív proběhne porada poslaneckého klubu a že se domnívá, že Motoristé pro Rakušana spíše hlasovat nebudou. Dodává, že volba je tajná a definitivní rozhodnutí je tak na jednotlivých poslancích.

Hlasování ve Sněmovně a tajnost volby místopředsedů

V Poslanecké sněmovně se většinou hlasuje veřejně (.pdf), a to prostřednictvím elektronického systému a zároveň zvednutím ruky. Každý poslanec má přitom svou hlasovací kartu (.pdf, str. 1). Výsledky hlasování jsou poté veřejně dostupné. Tento způsob uvádí jednací řád Sněmovny jako standardní – poslanci hlasují veřejně, pokud to jednací řád výslovně neurčí jinak.

Jednou z výjimek z veřejného hlasování jsou volby do orgánů Sněmovny, například volba předsedů či místopředsedů dolní komory. Ti se podle jednacího řádu volí tajně, stejně jako předsedové výborů a komisí. Při volbě tedy není možné zjistit, kdo jak konkrétně hlasoval.

Tajné hlasování probíhá pomocí hlasovacích lístků, které poslanci vhazují do volební urny volební komise, která je složená z jejich kolegů (.pdf, str. 2). Poslanec tak nezvedá ruku ani nehlasuje elektronicky, jak se děje u běžného hlasování. Aby byla zaručena tajnost, úprava hlasovacího lístku probíhá v odděleném prostoru a poslanci do něj vstupují jednotlivě. Sčítání hlasů se koná v samostatné místnosti, kde jsou přítomní pouze členové volební komise. Cílem je zajistit, aby mohl každý poslanec hlasovat svobodně, bez tlaku veřejnosti nebo stranického vedení.

Průběh volby

Sami poslanci místopředsedy volí na ustavující schůzi poté, co na návrh předsedy Sněmovna rozhodne o počtu místopředsedů. Každý poslanec může hlasovat nejvýše pro tolik kandidátů, kolik pozic místopředsedů Sněmovny je ustanoveno.

Volba místopředsedů je, stejně jako u volby při obsazování ostatních sněmovních postů, maximálně dvoukolová. Při obou kolech přitom platí, že se kandidát může stát místopředsedou jen tehdy, pokud získá nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců. Jestliže tedy po prvním kole zůstává některý z místopředsednických postů neobsazený, koná se druhé kolo volby. Pokud nejsou ani ve druhém kole obsazena všechna stanovená místa, koná se zcela nová (opět nanejvýš dvoukolová) volba podle pravidel jednacího řádu.

Volba Víta Rakušana

aktuálním volebním období se dolní komora shodla na tom, že Sněmovna bude mít celkem čtyři místopředsedy. První dva zvolila na ustavující schůzi v prvním kole. Druhé kolo poslanci odložili k projednání na 2. schůzi, během které zvolili jako třetího místopředsedu Sněmovny Jana Skopečka (ODS). Tím skončila první volba, po které jedno místo místopředsedy Sněmovny zůstalo volné.

O poslední neobsazený post místopředsedy Sněmovny se uchází předseda hnutí STAN Vít Rakušan. Ten je však zároveň i ministrem vnitra v demisi. Vzhledem k neslučitelnosti funkcí není dle Ústavy možné, aby byl člen vlády předsedou nebo místopředsedou Sněmovny. Mohl by tak být případně zvolen až po jmenování nové vlády.

Závěr

Volba místopředsedy Sněmovny je tajná, stejně jako volba předsedy. Sněmovna si nejdříve určí počet místopředsedů a poslanci pak při volbě vybírají tolik kandidátů, kolik je volných míst. Na rozdíl od běžného hlasování, kdy poslanci hlasují elektronicky a zvednutím ruky, probíhá volba místopředsedy pomocí hlasovacích lístků, které poslanci upravují samostatně v odděleném prostoru a následně je vhazují do urny. Výrok poslance Šťastného proto hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
V programovém prohlášení předpokládané budoucí vlády skutečně není uveden plán na změnu současného 15% limitu pro platby v domovech pro seniory. Ten znamená, že po zaplacení pobytových služeb musí klientům zůstat alespoň 15 % jejich příjmů.

Moderátorka se Borise Šťastného (AUTO) ptá na to, zda je zrušení finančních stropů v domovech pro seniory tématem pro celou koalici, nebo jen pro hnutí ANO. Odkazuje přitom na články Deníku N z listopadu 2025, podle kterých pravděpodobný budoucí ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) uvedl, že nová vláda o této možnosti uvažuje. Boris Šťastný tvrdí, že takové informace má pouze z médií a že rušení limitů v programovém prohlášení vznikající vlády není.

Limity pro platby v domovech pro seniory

Podle současné právní úpravy platí, že za pobytové služby v domovech pro seniory zaplatí jejich klienti pouze tolik, aby jim po jejich úhradě zůstalo alespoň 15 % jejich příjmu. Konkrétní limity ceny za stravu a ubytování je pak možné dohledat v prováděcí vyhlášcezákonu o sociálních službách. 

Ve svém programovém prohlášení (.pdf) se koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů na otázky týkající se péče o seniory zaměřuje v části věnované sociálním službám (.pdf, str. 21). V ní slibují například vytvoření Centrálního registru žadatelů o místo v domově seniorů či nový zákon o sociálních službách (.pdf, str. 21). Ten by měl podle prohlášení přinést nový způsob financování sociálních služeb, který umožní „větší zapojení soukromých prostředků a bude motivovat samosprávy i poskytovatele služeb k rozšiřování dostupných služeb“. Popisované změny dokument více nepřibližuje, zmínka o tom, že by nová vláda plánovala prolamovat 15% cenové stropy na platby domovům pro seniory, se nikde v dokumentu nevyskytuje.

Vyjádření budoucího ministra práce

Aleš Juchelka podle článku Deníku N ze začátku listopadu 2025 připustil, že o zrušení cenových stropů uvažuje. „Mohlo by to být v zákonu o sociálních službách, který chceme do roka až dvou připravit. Je jasné, že potřebujeme, aby se do celého systému více zapojil soukromý sektor. Vzhledem k demografii nemůže ležet celá zodpovědnost na státu, obcích a krajích,“ uvedl Juchelka. Stejnému médiu následující týden sdělil, že zvažuje i zavedení německého modelu, kdy si lidé či jejich rodiny musí pobyt v domovech důchodců hradit z vlastních zdrojů. V případě, že na to tyto finance nepostačují, bývají nuceni prodat seniorovu nemovitost.

O několik dní později, 18. listopadu, nicméně kandidát na ministra práce a sociálních věcí popřel, že by šlo o oficiální plány hnutí ANO. Podle Juchelky se o konečné podobě změn bude ještě jednat. V případě cenových stropů na platby domovům pro seniory zároveň dodal: „(...) není to tak, že by se měly prolamovat.“

Závěr

V současnosti existuje 15% limit, který stanovuje minimální výši příjmu, která musí seniorům zůstat po zaplacení pobytových služeb v domovech pro seniory. V programovém prohlášení předpokládané budoucí vlády není explicitně uveden žádný konkrétní krok, který by tento limit měnil. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Vláda v prohlášení mj. uvedla, že chce vybudovat armádu schopnou bránit ČR i spojence a že ČR je pevným spojencem v rámci NATO, který bude hájit suverenitu států, a přislíbila zapojení do evropské protivzdušné obrany. Výslovně neuvedla postup v případě napadení.

Předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný odpovídá na otázku ohledně programového prohlášení nově vzniklé vlády. Moderátorka připomíná kritiku Petra Pavla, kterému vadilo, že v dokumentu není zmíněné Rusko jako bezpečnostní hrozba. Poté se ptá, proč vláda nezmínila, zda se bude podílet na pomoci Ukrajině a jaký k ní zaujme postoj. Šťastný následně tvrdí, že v prohlášení stojí, jak se budoucí kabinet postaví k případnému napadení ČR nebo našich spojenců.

Programové prohlášení

Koalice ANO, SPD a Motoristů poslala návrh programového prohlášení na Hrad na konci října. V kapitole o obraně stojí, že prioritou vlády je „vybudovat profesionální, technologicky vyspělou a dobře řízenou armádu, která bude schopna účinně chránit naše území, obyvatele i spojence“ (.pdf, str. 9). Dokument dodává, že je cílem mít armádu, která bude mít reálné schopnosti zajistit obranu Česka v každé situaci. Vláda také označila posílení protivzdušné obrany státu za svou prioritu a přislíbila, že se ČR aktivně zapojí do evropského obranného projektu protivzdušné obrany (str. 9).

Návrh programového prohlášení (.pdf) zmiňuje na několika místech spojenecké závazky. Česká republika se jako člen NATO v minulosti podpisem Severoatlantické smlouvy zavázala k poskytnutí pomoci napadenému státu Aliance – podle článku 5 zmíněné smlouvy má povinnost podniknout „kroky, které bude považovat za nutné“. Jaké kroky to mají být, smlouva ovšem nestanovuje. Stát se může rozhodnout použít své ozbrojené síly, ale také nemusí. Místo přímého zapojení do obrany napadené země tak může zvolit například jen sankce vůči agresorskému státu.

V kapitole o obraně programové prohlášení říká (.pdf, str. 9), že vznikající vláda vypracuje novou Koncepci Armády České republiky 2035, která stanoví národní priority a „způsob naplňování mezinárodních závazků České republiky v rámci NATO“ na základě národních bezpečnostních potřeb. Následně uvádí, že obranné plánování bude vycházet hlavně z národních zájmů a také ze „spojeneckých závazků“. Jakým konkrétním způsobem plánuje spojenecké závazky naplňovat, už ale nepopisuje.

V kapitole o zahraniční politice (.pdf, str. 11–12) prohlášení zmiňuje, že je Česko pevným spojencem v rámci NATO, a vyjmenovává státní suverenitu, národní odpovědnost a ochranu českých občanů jako základní principy zahraniční politiky. V sekci o bezpečnosti regionu je pak napsáno: „Česká republika bude důsledně hájit mezinárodní právo a suverenitu států. Budeme podporovat diplomatické kroky vedoucí k ukončení války na Ukrajině a eliminaci rizik války v Evropě“ (str. 11).

Závěr

Programové prohlášení v kapitole o obraně uvádí, že prioritou vznikající vlády je vybudovat armádu, která bude schopná účinně chránit ČR i naše spojence. Vláda také přislíbila účast v evropské protivzdušné obraně a uvedla, že obranné plánování bude vycházet i ze spojeneckých závazků. V kapitole o zahraniční politice stojí, že je ČR pevným spojencem v rámci Severoatlantické aliance a že bude hájit suverenitu států. V prohlášení nicméně není explicitně zmíněné, jakým způsobem by vláda bránila spojence. Výrok Borise Šťastného tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Pravda
Boris Šťastný opustil všechny statutární a řídící orgány svých společností na konci října 2025. U společnosti Medical Investments a.s. zůstává jejím jediným akcionářem, řízení firmy ale převzala, podobně jako v případě jeho dalších společností, jeho manželka a synové.

Boris Šťastný (Motoristé sobě) se v rozhovoru vyjadřoval k možnému střetu zájmů, kterému by Andrej Babiš čelil jako budoucí premiér. Moderátorka podotýká, že podobná otázka by se – pokud by se stal členem vlády – týkala i jeho samotného, a ptá se ho, zda se mu již vlastní střet zájmů podařilo vyřešit. Šťastný na to odpovídá, že se vzdal míst v řídících orgánech a že žádná z jeho firem zároveň ani nečerpá veřejné dotace a neúčastní se veřejných zakázek.

Boris Šťastný v minulosti působil mj. jako lékařpodnikatel, a to především ve zdravotně-sociálních službách. Poté, co byl ve sněmovních volbách 2025 zvolen jako poslanec za Motoristy, uvedl, že se chce plně věnovat práci v Poslanecké sněmovně a že do ustavující schůze nové Sněmovny – která proběhla 3. listopadu 2025 – opustí všechny statutární orgány, v nichž je zastoupen. Zákon po poslancích nic podobného nevyžaduje, zákaz působení ve statutárních či řídících orgánech daný zákonem o střetu zájmů přichází až s postem ve vládě.

Podnikatelská činnost Borise Šťastného

Boris Šťastný začal podnikat v 90. letech ve sportovním průmyslu, kdy založil firmu Aspen Sport. Od roku 2014 působil jako jednatel společnosti Sports Investments s.r.o., která dříve v Aspen Sport podle jeho slov držela podíl. Podle Šťastného byla po roce 2014 činnost firmy postupně utlumena a dnes představuje pouze „prázdnou schránku“, kterou nicméně plánuje předat svým dětem. K tomu došlo na konci října 2025, kdy Šťastný firmu opustil a přestal být jejím společníkem i jednatelem. Vlastnickou i řídicí roli po něm převzali jeho synové. Dne 4. listopadu 2025 se společnost přejmenovala na Happy Solutions s.r.o.

Boris Šťastný měl klíčovou roli jako dlouholetý člen statutárního orgánu akciové společnosti Medical Investments, která podle serveru iRozhlas.cz sdružuje poslancovo podnikání a majetek v hodnotě více než 200 milionů korun. Šťastný od 31. října 2025 ve správní radě nefiguruje, nadále však zůstává jediným akcionářem společnosti. V jejím čele nyní stojí jeho žena – a zároveň mluvčí Motoristů sobě – Barbora Šťastná, dalšími členy správní rady jsou opět jeho synové. Dne 11. listopadu 2025 došlo u firmy v obchodním rejstříku ke změně předmětu podnikání, kterým se stala správa vlastního majetku.

Šťastný založil také síť domovů pro seniory Alzheimer Home a působil ve správních radách organizací Alzheimer Home z.ú.Alzheimer Home Region z.ú., ve kterých skončil rovněž v říjnu 2025. Součástí jeho podnikatelského portfolia byla v minulosti i Nemocnice Vršovice a.s., na kterou měl nepřímý vliv právě skrze společnost Medical Investments. Tato zdravotnická zařízení prodal již dříve skupině Penta Hospitals podnikatele Marka Dospivy. Do roku 2022 působil rovněž v orgánech společností Senior Home Group s.r.o. a Alzheimer Home Group s.r.o.

Šťastný byl také ředitelem Národního centra prevence, které mělo oprávnění poskytovat ambulantní péči. V roce 2023 centrum ošetřilo přibližně 170 pacientů a podle Šťastného se zaměřovalo převážně na preventivní programy v oblasti kardiologických a onkologických onemocnění. Šťastný na konci října jako ředitel centra skončil a podle jeho slov centrum úplně ukončí poskytování zdravotních služeb. Novou ředitelkou se stala jeho manželka. Poslanec zároveň opustil post v čele zdravotnické kliniky Respimed

Šťastného řešení střetu zájmů pohledem expertů

Boris Šťastný přenechal svá místa ve statutárních orgánech členům své rodiny. Vzdát se i vlastnictví svých firem odmítl s tím, že se v jeho případě jedná o správu rodinného majetku, a tedy o výjimku ze zákona o střetu zájmů. Ladislav Mejzlík, proděkan Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze, považuje způsob, jakým Boris Šťastný střet zájmů řeší, za problematický. Dle něj se totiž fakt, že Šťastný vlastněnou společnost ovládá, přesunem funkcí na rodinné příslušníky zásadně nemění.

Podle Bohumila Havla, vedoucího katedry obchodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy, je naopak Šťastného řešení dostatečné. Podobně hodnotí celou situaci i advokát Milan Vašíček, který se zaměřuje na obchodní právo. Ten u poslance žádný potenciál pro střet zájmů nevidí i s ohledem na to, že „coby ministr pro sport by Šťastný měl ke zdravotnictví daleko“.

Závěr

Boris Šťastný formálně opustil všechny řídící a statutární orgány svých společností, ve funkcích jej zpravidla nahradili jeho manželka a synové. U klíčové společnosti Medical Investments a.s. zůstává jediným akcionářem, i v tomto případě jej nicméně v řídících orgánech nahradila jeho rodina. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Boris Šťastný v minulosti figuroval ve firmách, které pobíraly státní dotace. Vlastnického podílu i jiných oficiálních vazeb na tyto firmy se ale zbavil.

Boris Šťastný (Motoristé sobě) se vyjadřuje ke střetu zájmů možného budoucího premiéra Andreje Babiše. Moderátorka se následně ptá, zda se Šťastnému již podařilo vyřešit vlastní střet zájmů. Podle Borise Šťastného je rozdíl mezi jeho a Babišovou situací v tom, že žádná ze Šťastného firem není příjemcem veřejných zakázek a ani nepobírá dotace. Zároveň dodává, že aby se mohl plně věnovat svému poslaneckému mandátu, rozhodl se odejít z řídících pozic svých firem.

Podnikatelská činnost Borise Šťastného

Boris Šťastný je zakladatelem hned několika firem. V 90. letech se věnoval sportovnímu průmyslu ve firmě Sports Investments s.r.o., která se 4. listopadu 2025 přejmenovala na Happy Solutions s.r.o. a od té doby se věnuje pronájmu nemovitostí. Podle Hlídače státu tato firma nečerpá státní dotace a nikdy nezískala veřejnou zakázku. Na konci října navíc Šťastný přestal být společníkem i jednatelem firmy, zbavil se tedy podílu na vlastnictví i řízení. V obou oblastech ho nahradili jeho synové Boris a Zoran.

Boris Šťastný se v rámci svého podnikání věnuje také zdravotnické sféře. Zde mezi hlavní subjekty, které s ním jsou či byly spojeny, patří síť domovů Alzheimer Home, Nemocnice Vršovice, klinika Respimed nebo Národní centrum prevence. Z vyjmenovaných společností čerpaly dotace síť Alzheimer Home a Nemocnice Vršovice. Firmy sítě Alzheimer Home obdržely během působení Šťastného 38 dotací v celkové výši přes 185 milionů Kč, Nemocnice Vršovice pak dvě dotace za celkem 24 milionů Kč. Šťastný svůj podíl v obou společnostech postupně prodal mezi lety 2018–2022 skupině Penta Hospitals. Po prodeji odešel i ze správní rady Nemocnice Vršovice, zůstal však v pozicích člena správních rad společností sítě Alzheimer Home. Těchto pozic se vzdal až v říjnu 2025.

Klinika Respimed, a stejně tak nezisková organizace Národní centrum prevence, které Šťastný ovládal přes společnost Medical Investments a.s., od státu nepobíraly dotace a ani se neúčastnily veřejných zakázek. Šťastný uvádí, že v klinice Respimed pouze pracuje jako praktický lékař. Ve správní radě společnosti Medical Investments a.s. už nepůsobí, nahradila ho jeho rodina. Sám Šťastný nicméně zůstává jediným akcionářem firmy.

Mezi další firmy, ve kterých Šťastný figuroval a které zároveň čerpaly dotace či se účastnily veřejných zakázek, patří Beskyd FM, Pražské služby a Pojišťovna VZP. V Beskyd FM Šťastný působil od roku 2021 ve správní radě, ve funkci však skončil hned následující rok. Firma je navíc k datu ověření výroku v likvidaci. V Pražských službách působil v letech 2011–2012 jako člen dozorčí rady z pozice pražského zastupitele za ODS. V Pojišťovně VZP byl v letech 2014–2016 členem statutárního orgánu. Žádnou ze zmíněných pozic však k datu ověření výroku již nezastává.

Závěr

Několik firem, ve kterých měl Boris Šťastný vlastnický podíl či se účastnil na jejich řízení, pobíralo státní dotace. V minulosti např. figuroval v síti domovů Alzheimer Home, která během jeho působení získala 38 dotací v celkové výši přes 185 milionů Kč. Šťastný ale síť před několika lety prodal a v říjnu 2025 se vzdal i řídících pozic. Obdobně se vzdal funkcí i v ostatních společnostech, které pobíraly dotace či se účastnily veřejných zakázek. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Boris Šťastný

Pravda
Pro přijetí novely zákona o střetu zájmů, která je známá jako lex Babiš, hlasovali zástupci poslaneckých klubů TOP 09 a Starostů, ODS a KDU-ČSL v září 2016 i později po vrácení návrhu do Sněmovny v lednu 2017. Pro návrh hlasovala i ČSSD, zatímco Piráti tehdy ve Sněmovně nebyli.

Šéf poslaneckého klubu Motoristé sobě Boris Šťastný v rozhovoru komentuje svolání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny ke střetu zájmů Andreje Babiše nastupující opozicí. To považuje Boris Šťastný za plýtvání penězi daňových poplatníků. Podle jeho slov je novela zákona lex Babiš dobrá a řeší střet zájmů, a schůzi tak není třeba svolávat, protože dle něj Andrej Babiš střet zájmů včas vyřeší.

Schvalování novely „lex Babiš“

Návrh novely zákona o střetu zájmů, pro niž se později vžil název „lex Babiš“, předložila v roce 2015 vláda Bohuslava Sobotky sestavená ze zástupců ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Pomocí pozměňovacích návrhů (.pdf) poslanci navrhli přidat do původního návrhu (.pdf) části, které se ve schválené novele označují jako paragrafy 4a, 4b4c (a pod stejným označením je lze najít v zákoně o střetu zájmů i dnes).

Paragraf 4a, který veřejným funkcionářům zakazuje provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk, navrhl zahrnout do novely poslanec Jan Chvojka (ČSSD) (.pdf, str. 7–10 z 60, část „§ 4c“; .pdf, str. 1–2). Návrh na přidání paragrafů 4b4c předložil tehdejší poslanec za TOP 09 Martin Plíšek (.pdf, str. 10–11 z 60, bod 4; .pdf, str. 3, bod 5, str. 9, bod 2.1). Zmíněné paragrafy 4b4c se konkrétně týkají firem, ve kterých člen vlády nebo „jím ovládaná osoba“ vlastní čtvrtinový či vyšší podíl, a zakazují těmto společnostem pobírat dotace a účastnit se zadávacího řízení (veřejných zakázek).

Návrh novely jako celku včetně paragrafů 4a, 4b4c (.pdf, str. 2–3, 9) prošel ve třetím čtení Sněmovnou v září 2016 (.pdf, str. 3–4). Pro přijetí návrhu novely hlasovali zástupci stran v současnosti nastupující opozice, tedy TOP 09 a Starostové, ODS a KDU-ČSL, a dále členové poslaneckých klubů ČSSD, KSČM a Úsvitu. Návrh nepodpořili jen poslanci ANO a někteří nezařazení poslanci, včetně zástupců SPD (vzniklé odtržením z Úsvitu).

Při konečném hlasování v lednu 2017, ve kterém Sněmovna přehlasovala veto prezidenta, přijetí novely podpořili jen poslanci TOP 09, Starostů, ODS a KDU-ČSL a komunisté a sociální demokraté. Poslanci za Úsvit se hlasování zdrželi, členové SPD a hnutí ANO hlasovali proti. Piráti se dostali do Sněmovny až po volbách v říjnu 2017.

Stížnost u Ústavního soudu a reakce Andreje Babiše

Novelu přijatou v lednu 2017 kritizovali poslanci hnutí ANO a tehdejší prezident Miloš Zeman a podali podněty k Ústavnímu soudu, které navrhovaly nové paragrafy 4a, 4b a 4c zrušit (.pdf, str. 1–2). Ústavní soud nakonec tyto návrhy v roce 2020 zamítl a novelizovaný zákon o střetu zájmů tak zůstal beze změny.

Andrej Babiš v roce 2017, kdy byl členem vlády, v důsledku přijetí novely převedl své firmy Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů AB private trust I a II. Tyto fondy spravovali např. jeho spolupracovníci, včetně jeho tehdejší partnerky Moniky Babišové. Soudy později opakovaně rozhodly, že Andrej Babiš Agrofert i nadále fakticky ovládal, a byl tedy ve střetu zájmů.

K rozpuštění svěřenského fondu AB private trust I došlo koncem roku 2024 a Andrej Babiš – tehdy jako opoziční poslanec – tak získal zpět 90 % akcií Agrofertu a 100 % akcií SynBiolu. V říjnu 2025 pak skončila správa druhého fondu a Babiš se stal vlastníkem zbylých 10 % holdingu Agrofert.

Závěr

Jako „lex Babiš“ se označuje novela zákona o střetu zájmů, kterou Parlament přijal v lednu 2017. Původní návrh novely předložila v roce 2015 vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL, během jednání ve Sněmovně ale kvůli pozměňovacím návrhům z dílny ČSSD a TOP 09 doznala značných změn.

V září 2016 hlasovali pro přijetí celé novely poslanci z klubu TOP 09 a Starostů, ODS a KDU-ČSL, tedy v současnosti nastupující opozice. Pro se tehdy vyslovili i poslanci stran ČSSD, KSČM a Úsvitu. Piráti v té době neměli zastoupení ve Sněmovně. Později návrh vrátil dolní komoře prezident a při následném konečném hlasování v lednu 2017 novelu podpořili opět poslanci TOP 09, Starostů, ODS a KDU-ČSL a dále ČSSD a KSČM. Výrok Borise Šťastného hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Podle Petra Pavla mu Andrej Babiš řekl, že svůj střet zájmů vyřeší. Později Babiš uvedl, že pokud si to prezident přeje, oznámí řešení veřejně. Řešení chce přitom zveřejnit těsně předtím, než ho hlava státu jmenuje do funkce premiéra.

Boris Šťastný (AUTO) odpovídá na otázky týkající se střetu zájmů Andreje Babiše, který je pravděpodobným příštím předsedou vlády a zároveň majitelem koncernu Agrofert, což by ho v roli premiéra postavilo do střetu zájmů. Podle Šťastného jsou Motoristé přesvědčeni, že Andrej Babiš střet zájmů v pravý čas vyřeší. Tvrdil také, že se Babiš zavázal prezidentovi i veřejnosti k tomu, že transparentně sdělí, jakým způsobem tak učiní.

Babišova vyjádření

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš jednal s prezidentem Petrem Pavlem mj. na téma svého střetu zájmů hned po volbách 5. října. Prezident po schůzce uvedl: „Andrej Babiš potvrdil to, co řekl včera před všemi našimi občany veřejně. A sice, že v případě, že bude pověřen sestavením vlády a bude jmenován, tak vyřeší střet zájmů v souladu se zákonem.“ Pavel také dodal, že mu Babiš nastínil možná řešení střetu zájmů.

Babiš s prezidentem na toto téma mluvil12. listopadu. Po jednání Babiš řekl, že neočekával, že po něm bude Pavel požadovat, aby své řešení sdělil veřejně. Hned následující den po jednání koaliční rady komentoval požadavek větou: „Pokud si to prezident přeje, tak to řeknu veřejně. Řešení zveřejním těsně předtím, než mě pan prezident jmenuje předsedou vlády.“ Zároveň Babiš zopakoval, že střet zájmů vyřeší (video, čas 2:30), a uvedl, že se jedná o citlivou a osobní záležitost a že nebude podnikat nevratné kroky, dokud nebude mít jistotu, že bude jmenován premiérem (video).

Závěr

Andrej Babiš vícekrát řekl, že svůj střet zájmů před jmenováním do pozice premiéra vyřeší. Z vyjádření hlavy státu vyplývá, že to řekl také přímo Petru Pavlovi. Později Babiš zmínil, že pokud si to prezident Pavel žádá, řešení sdělí veřejnosti. Dle svých slov tak chce učinit těsně předtím, než bude jmenován předsedou vlády. Výrok Borise Šťastného tak hodnotíme jako pravdivý.

Zavádějící
Zákon říká, že firma, v níž má člen vlády min. 25% podíl, nesmí získat veřejné zakázky ani dotace. Šťastný ale svým výrokem naznačuje, že kdyby Babiš jako premiér vlastnil Agrofert, nešlo by o sporný případ. Agrofert se přitom pře o výklad zákona a tvrdí, že má právo na nárokové

Poslanec Boris Šťastný (AUTO) mluví o střetu zájmů, do kterého by se dostal Andrej Babiš, kdyby byl jmenován premiérem. Moderátorka se Šťastného ptá, jestli Babiš na proběhlé koaliční radě představil konkrétní kroky, jak střetu zájmů předejít. Šťastný odpovídá, že toto téma vůbec nebylo předmětem jednání. Podle Šťastného je debata o střetu zájmů „nafouknutá“, jelikož podle zákona nemůže stát Agrofertu vyplatit žádné peníze, pokud Andrej Babiš zůstane jeho majitelem.

Zákon o střetu zájmů

Zákon o střetu zájmů mj. uvádí, že veřejný funkcionář, jako je například člen vlády nebo jeho náměstek, nesmí podnikat nebo provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost ani být členem statutárního orgánu podnikající právnické osoby. Od února 2017 zmíněný § 4c zakazuje „poskytnout dotaci podle právního předpisu upravujícího rozpočtová pravidla nebo investiční pobídku“ obchodní společnosti, ve které člen vlády nebo „jím ovládaná osoba“ vlastní alespoň čtvrtinový podíl. Takový podnik rovněž nesmí podle § 4b získávat veřejné zakázky.

Spory o nárokové dotace

Andrej Babiš, který byl v roce 2017 ministrem financí, se tehdy snažil vyhnout střetu zájmů tím, že převedl své společnosti Agrofert a SynBiol do dvou svěřenských fondů. Tyto fondy spravovali např. jeho spolupracovnícivčetně jeho tehdejší partnerky Moniky Babišové. 

Nenárokové a nárokové dotace

Zemědělské firmy mohou čerpat více druhů dotací (.pdf). V případě, že chce podnik získat nenárokovou dotaci, musí nejprve zpracovat vlastní projekt. Popis projektu pak musí přiložit k žádosti o dotaci, která následně prochází hodnocením úředníků (.pdf, str. 3).

Na nárokovou dotaci má právo každý vlastník či uživatel zemědělské půdy a chovatel konkrétního druhu hospodářských zvířat, vlastní projekt přitom zpracovávat nemusí (.pdf, str. 1). Výše těchto nárokových (přímých) dotací se odvíjí od výměry půdy, na které podnik hospodaří.

V letech 2017 a 2018 stát nejdříve holdingu Agrofert vyplácel nárokové i nenárokové dotace. V roce 2019 pak Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) Agrofertu platby na nenárokové dotace pozastavil v souvislosti s auditem týkajícím se Babišova střetu zájmů, který provedla Evropská komise. Audit se vztahoval právě k nenárokovým dotacím a SZIF se proto obával, že Evropská komise tyto dotace směřující do Agrofertu odmítne proplácet. Některé firmy z holdingu Agrofert se proti pozastavení a nevyplacení nenárokových dotací soudně bránily. Soudy ale později opakovaně rozhodly, že na tento druh dotací společnosti nemají právo. Podle argumentace soudů totiž Babiš Agrofert po vložení akcií do svěřenských fondů dále fakticky ovládal, a jako člen vlády tedy byl ve střetu zájmů. 

Nárokové dotace ovšem stát holdingu Agrofert vyplácel i po roce 2019. Tento postup SZIF odůvodňoval tím, že se audit Evropské komise nárokových dotací netýkal. Zároveň fond zastával stanovisko, že se na jím vyplácené dotace § 4c vůbec nevztahuje (.pdf, str. 2). Argumentoval tím, že dotace poskytuje podle zákona o SZIF, nikoli podle rozpočtových pravidel. Rozsudky soudů poté ale naopak potvrdily, že se zákon o střetu zájmů na dotace poskytované SZIF vztahuje.

Probíhající soudní spory

V říjnu 2025 tehdejší ministr zemědělství Marek Výborný oznámil, že začal po firmách koncernu Agrofert vymáhat dotace, které holding získal v letech 2017 až 2021, v době působení Andreje Babiše ve vládě. Výborný tehdy uvedl, že resort bude chtít vrátit více než 7 miliard korun, včetně nárokových dotací. Podle Výborného Agrofert nárokové i nenárokové dotace čerpal neoprávněně. Ministr se odkazoval na rozhodnutí soudů i na právní analýzu, kterou si Fialova vláda nechala zpracovat, a podle níž se ustanovení § 4c v zákoně o střetu zájmů na poskytování nárokových dotací vztahuje. Sám Výborný přitom dříve uváděl, že na nárokové dotace se zákon o střetu zájmů nevztahuje. 

Zástupci Agrofertu naopak tvrdí, že se dosavadní rozsudky nárokovými dotacemi nezabývaly, a trvají i na pozici, kterou dříve zastával SZIF, tedy že na nárokové dotace se příslušné opatření zákona o střetu zájmů nevztahuje. Mluvčí Agrofertu označil snahu o vymáhání dotací za „předvolební kampaň pana ministra Výborného“. Agrofert tak stále vede spor o to, jestli se zákaz v § 4c kromě nenárokových dotací vztahuje i na nárokové platby.

Koncem roku 2024 a v říjnu 2025 došlo k rozpuštění obou Babišových svěřenských fondů. Andrej Babiš tak tehdy všechny akcie Agrofertu získal zpět. Pokud by tedy tyto akcie držel v době jmenování premiérem, na jeho holding Agrofert by se skutečně vztahoval § 4c zákona o střetu zájmů, jak uvádí Boris Šťastný. Otázka střetu zájmů však k datu námi ověřovaného rozhovoru přesto nebyla vyřešena, jelikož nadále probíhá spor o to, na které typy dotací se § 4c vztahuje.

Závěr

Boris Šťastný se odkazuje na § 4c zákona o střetu zájmů, podle kterého firmy, ve kterých člen vlády nebo jím ovládaná osoba vlastní minimálně 25% podíl, skutečně nesmí čerpat dotaci poskytnutou „podle právního předpisu upravujícího rozpočtová pravidla“ nebo investiční pobídku. Podle § 4b nesmí ani získávat veřejné zakázky. V případě, že by Andrej Babiš držel 25 % a více akcií Agrofertu v době jmenování premiérem, na holding by se § 4c vztahoval. 

Šťastný ale výrokem naznačuje, že tato úprava jednoznačně řeší otázku střetu zájmů, jelikož Agrofert v Babišových rukou nemůže čerpat dotace a celá debata je tedy podle něj „nafouknutá“. Samotný Agrofert přitom stále vede spor o to, jestli se zákaz v § 4c týká všech druhů dotací. Tvrdí, že na nárokové dotace měl v letech 2017–2021 právo a odmítá snahy Ministerstva zemědělství získat dotace udělené v době platnosti této úpravy zpět. Zjevně tedy jde o živý a probíhající spor, ve kterém koncern Agrofert, potažmo jeho vlastník v době rozhovoru Andrej Babiš, svůj nárok na dotace nevzdává. Výrok Borise Šťastného proto hodnotíme jako zavádějící.

Boris Šťastný

Norma EPBD (…) bude diktovat od roku 2028, respektive roku 2030, jakým způsobem se smí nebo nesmí stavět.
Předvolební debata, 22. září 2025
Životní prostředí
Evropská unie
Sněmovní volby 2025
Pravda
Evropská Směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD) zavádí povinnost nulových emisí pro nově postavené budovy. Od roku 2028 musí mít nulové emise všechny nové budovy ve vlastnictví veřejných subjektů, od roku 2030 pak všechny ostatní novostavby.

Lídr pražské kandidátky Motoristů sobě Boris Šťastný v rámci debaty o dostupnosti bydlení zmiňuje řadu evropských nařízení, která podle něj omezují výstavbu nového bydlení. Zmiňuje i novou směrnici o energetické náročnosti budov, kterou označuje za „zlo z Evropské unie“.

Směrnice o energetické náročnosti budov

Směrnice o energetické náročnosti budov (Energy Performance of Buildings Directive, EPBD) má za cíl podpořit snižování emisí skleníkových plynů z budov tak, aby do roku 2050 EU dosáhla „fondu budov s nulovými emisemi“ (.pdf, str. 14). Revidovaná směrnice z roku 2024 stanovuje požadavky na snížení energetické náročnosti nových a stávajících budov a podporuje renovaci již existujících budov tak, aby splňovaly vyšší standardy energetické náročnosti (.pdf, str. 16–24). Upravenou směrnici musí členské státy EU postupně začlenit do svých právních předpisů, a to nejpozději do konce května 2026 (.pdf, str. 47). V Česku k tomu zatím nedošlo.

Směrnice EPBD vznikla na základě unijního závazku Fit for 55, který má za cíl snížení emisí o 55 % do roku 2030. Konečným cílem je klimatická neutralita v Evropě do roku 2050.

Podle směrnice EPBD budou muset od roku 2028 všechny nové budovy ve vlastnictví nebo užívání orgánů veřejné správy splňovat bezemisní standardy, ostatní novostavby budou muset tyto standardy splňovat až od roku 2030. Směrnice však nestanoví povinnost renovovat všechny stávající budovy. Stanovuje pouze obecný cíl, aby do roku 2050 státy disponovaly fondem obytných budov s nulovými emisemi (.pdf, str. 14), a dílčí cíle, aby se průměrná spotřeba energie fondu obytných budov jako celku snížila do roku 2030 o 16 % oproti roku 2020 a do roku 2035 o 20 % až 22 % (.pdf, str. 26).

Závěr

EPBD je označení pro evropskou Směrnici o energetické náročnosti budov, která stanovuje minimální požadavky pro energetickou náročnost budov v Unii v rámci závazku klimatické neutrality do roku 2050. Podle směrnice budou muset splňovat bezemisní standardy nové veřejné budovy od roku 2028 a všechny nové budovy od roku 2030. Výrok Borise Šťastného tak hodnotíme jako pravdivý.

Boris Šťastný

Pravda
V Praze od roku 2021 funguje Městská nájemní agentura, která zprostředkovává pronájem bytů mezi majiteli a potenciálními nájemníky z řad lidí v bytové nouzi. V současnosti agentura spravuje 53 bytů, z toho 50 je obsazených nájemníky.

Hlavní město Praha spustilo projekt Městské nájemní agentury (MNA) jako testovací program v roce 2021. Agentura spojuje majitele bytů a potenciální nájemníky z řad lidí v bytové nouzi. Jejím cílem je pomoci zejména nízkopříjmovým pracujícím, rodinám s dětmi, samoživitelům a samoživitelkám, stejně jako seniorům a hendikepovaným. Agentura se snaží udržovat nájemné na úrovni 70–80 % ceny na trhu. Podle webu MNA byty nevlastní, ale zprostředkovává jejich pronájmy, opravy a potřebnou administrativu.

Agentura začala fungovat v červnu 2021, v srpnu se pak do jednoho z bytů nastěhovali první nájemníci. Na konci června 2023 měla už agentura ve správě 49 bytů, na konci roku 2024 jich bylo 47. Podle aktuálních statistik na webu MNA má v současné době k dispozici 53 bytů a v nich celkem 50 zabydlených domácností. Vzhledem k minimální odchylce tak hodnotíme výrok Borise Šťastného o tom, že městská nájemní kancelář pronajala za celou dobu své existence 51 nebo 52 bytů, jako pravdivý.