Je to nastupující opozice, která změnila zákon o střetu zájmů novelou, která se jmenuje lex Babiš.
Pro přijetí novely zákona o střetu zájmů, která je známá jako lex Babiš, hlasovali zástupci poslaneckých klubů TOP 09 a Starostů, ODS a KDU-ČSL v září 2016 i později po vrácení návrhu do Sněmovny v lednu 2017. Pro návrh hlasovala i ČSSD, zatímco Piráti tehdy ve Sněmovně nebyli.
Šéf poslaneckého klubu Motoristé sobě Boris Šťastný v rozhovoru komentuje svolání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny ke střetu zájmů Andreje Babiše nastupující opozicí. To považuje Boris Šťastný za plýtvání penězi daňových poplatníků. Podle jeho slov je novela zákona lex Babiš dobrá a řeší střet zájmů, a schůzi tak není třeba svolávat, protože dle něj Andrej Babiš střet zájmů včas vyřeší.
Návrh novely zákona o střetu zájmů, pro niž se později vžil název „lex Babiš“, předložila v roce 2015 vláda Bohuslava Sobotky sestavená ze zástupců ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Pomocí pozměňovacích návrhů (.pdf) poslanci navrhli přidat do původního návrhu (.pdf) části, které se ve schválené novele označují jako paragrafy 4a, 4b a 4c (a pod stejným označením je lze najít v zákoně o střetu zájmů i dnes).
Paragraf 4a, který veřejným funkcionářům zakazuje provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk, navrhl zahrnout do novely poslanec Jan Chvojka (ČSSD) (.pdf, str. 7–10 z 60, část „§ 4c“; .pdf, str. 1–2). Návrh na přidání paragrafů 4b a 4c předložil tehdejší poslanec za TOP 09 Martin Plíšek (.pdf, str. 10–11 z 60, bod 4; .pdf, str. 3, bod 5, str. 9, bod 2.1). Zmíněné paragrafy 4b a 4c se konkrétně týkají firem, ve kterých člen vlády nebo „jím ovládaná osoba“ vlastní čtvrtinový či vyšší podíl, a zakazují těmto společnostem pobírat dotace a účastnit se zadávacího řízení (veřejných zakázek).
Návrh novely jako celku včetně paragrafů 4a, 4b a 4c (.pdf, str. 2–3, 9) prošel ve třetím čtení Sněmovnou v září 2016 (.pdf, str. 3–4). Pro přijetí návrhu novely hlasovali zástupci stran v současnosti nastupující opozice, tedy TOP 09 a Starostové, ODS a KDU-ČSL, a dále členové poslaneckých klubů ČSSD, KSČM a Úsvitu. Návrh nepodpořili jen poslanci ANO a někteří nezařazení poslanci, včetně zástupců SPD (vzniklé odtržením z Úsvitu).
Při konečném hlasování v lednu 2017, ve kterém Sněmovna přehlasovala veto prezidenta, přijetí novely podpořili jen poslanci TOP 09, Starostů, ODS a KDU-ČSL a komunisté a sociální demokraté. Poslanci za Úsvit se hlasování zdrželi, členové SPD a hnutí ANO hlasovali proti. Piráti se dostali do Sněmovny až po volbách v říjnu 2017.
Novelu přijatou v lednu 2017 kritizovali poslanci hnutí ANO a tehdejší prezident Miloš Zeman a podali podněty k Ústavnímu soudu, které navrhovaly nové paragrafy 4a, 4b a 4c zrušit (.pdf, str. 1–2). Ústavní soud nakonec tyto návrhy v roce 2020 zamítl a novelizovaný zákon o střetu zájmů tak zůstal beze změny.
Andrej Babiš v roce 2017, kdy byl členem vlády, v důsledku přijetí novely převedl své firmy Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů AB private trust I a II. Tyto fondy spravovali např. jeho spolupracovníci, včetně jeho tehdejší partnerky Moniky Babišové. Soudy později opakovaně rozhodly, že Andrej Babiš Agrofert i nadále fakticky ovládal, a byl tedy ve střetu zájmů.
K rozpuštění svěřenského fondu AB private trust I došlo koncem roku 2024 a Andrej Babiš – tehdy jako opoziční poslanec – tak získal zpět 90 % akcií Agrofertu a 100 % akcií SynBiolu. V říjnu 2025 pak skončila správa druhého fondu a Babiš se stal vlastníkem zbylých 10 % holdingu Agrofert.
Jako „lex Babiš“ se označuje novela zákona o střetu zájmů, kterou Parlament přijal v lednu 2017. Původní návrh novely předložila v roce 2015 vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL, během jednání ve Sněmovně ale kvůli pozměňovacím návrhům z dílny ČSSD a TOP 09 doznala značných změn.
V září 2016 hlasovali pro přijetí celé novely poslanci z klubu TOP 09 a Starostů, ODS a KDU-ČSL, tedy v současnosti nastupující opozice. Pro se tehdy vyslovili i poslanci stran ČSSD, KSČM a Úsvitu. Piráti v té době neměli zastoupení ve Sněmovně. Později návrh vrátil dolní komoře prezident a při následném konečném hlasování v lednu 2017 novelu podpořili opět poslanci TOP 09, Starostů, ODS a KDU-ČSL a dále ČSSD a KSČM. Výrok Borise Šťastného hodnotíme jako pravdivý.
.jpg){kind=small}
.jpg&w=256&q=75)