Moderátorka se v diskuzi ptá předsedy hnutí Motoristé sobě Petra Macinky na postoj k požadavku amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby země Severoatlantické aliance navýšily výdaje na obranu na 5 % HDP. Macinka odpovídá, že podle něj Česká republika na takové výdaje nemá finance, a dodává, že ctí současné alianční závazky ve výši 2 % HDP. V této souvislosti kritizuje způsob, jakým ČR v loňském roce poprvé dosáhla 2% hranice výdajů na obranu.
Alianční závazek
Závazek dávat 2 % HDP na obranu ministři obrany členských zemí NATO ústně odsouhlasili v roce 2006. Kvůli finanční krizi v letech 2007–2008 ale řada zemí investice do obrany naopak snížila (.pdf, str. 4–6). Platnost a aktuálnost závazku potvrdili čelní představitelé států Severoatlantické aliance na summitu NATO ve Walesu v roce 2014.
Ministerstvo obrany dříve pravidelně zveřejňovalo statistiku, která ukazovala dlouhodobý vývoj výdajů tohoto resortu. Podle těchto čísel se Česku od vstupu do NATO podařilo 2% hranici překročit v letech 1999 až 2003 a dosáhlo na ni také v roce 2005 (.xlsx). Od té doby už byly výdaje Ministerstva obrany nižší a těsně ke 2 % HDP se dostaly opět až v roce 2024.
Do výdajů na obranu ovšem stát nově nezapočítává jen rozpočet samotného Ministerstva obrany. Celková suma zahrnuje od loňského roku také výdaje, které na obranné účely směřují z jiných resortů a dalších kapitol státního rozpočtu (např. ze Správy státních hmotných rezerv, Ministerstva zahraničních věcí nebo Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost). V roce 2024 tak výdaje Ministerstva obrany dosáhly „jen“ 1,98 % HDP, se započítáním výdajů ostatních institucí ale dle zprávy ministerstva putovala na obranu 2,08 % HDP. Stejnou hodnotu uvádí i přehled NATO z letošního dubna, který na základě předběžného odhadu také vyčíslil české obranné výdaje na 2,08 % HDP (.pdf, str. 18).
!function(){"use strict";window.addEventListener("message",(function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}}))}();Data Ministerstva obrany a Severoatlantické aliance se v některých letech mírně liší. Rozdíl je zjevně způsobený odlišnými definicemi výdajů na obranu (.pdf, str. 1).
Výdaje na obranu v roce 2024
V září 2023 schválil Fialův kabinet návrh rozpočtu na rok 2024, ve kterém pro Ministerstvo obrany vyčlenil výdaje ve výši 151,2 mld. Kč (.pdf). Podle schváleného státního rozpočtu mělo dohromady s výdaji jiných ministerstev atp. putovat na obranné účely 159,8 mld. Kč. Vláda tehdy uváděla, že tím celkové výdaje dosáhnou hranice 2 % HDP. (Přepočet v té době vycházel z odhadu HDP pro rok 2024, nyní už neaktuálního.)
Podle pokladního plnění státního rozpočtu pro rok 2024 nakonec Česká republika vynaložila na obranu ještě více peněz (.pdf, str. 6). Vyčerpat se podařilo 166,8 mld. Kč (výše zmíněných 2,08 % HDP), z nichž 159 mld. vynaložilo přímo Ministerstvo obrany (.pdf, str. 10 ze 73).
Rychlé čerpání na konci roku
V prosinci 2024 došlo skutečně k rychlému tempu čerpání obranného rozpočtu. Zatímco ke konci listopadu 2024 vyčerpal resort obrany pouze kolem 109 mld. Kč (asi 72 % svého schváleného rozpočtu a 1,36 % HDP), během prosince musel utratit zbývající desítky miliard, aby rozpočet splnil. V prosinci ministerstvo proplatilo faktury v hodnotě přibližně 50 mld. Kč a na konci měsíce již jeho celkové roční výdaje činily 159 mld. Rychlé čerpání rozpočtu kritizovala opozice, neboť dle ní vláda plní závazek 2 % HDP pouze „na papíře“. Ministryně obrany Jana Černochová se proti tomu ohradila a uvedla, že výdaje byly nejvyšší v posledních měsících roku i u ostatních vlád.
Mezi největší prosincové výdaje patřily zálohy za stíhačky F-35 ve výši 15,5 mld. Kč, zálohy na obrněná vozidla CV90 (3,1 mld. Kč) či tanky Leopard 2A4 (2,8 mld. Kč). Prosincová splátka za letouny F-35 podle původního plánu takto vysoká být neměla (.pdf, str. 129; .pdf, str. 1) a Ministerstvo obrany 15. prosince dodavateli dopředu zaplatilo přibližně 10,5 mld. Kč navíc. Bez této sumy by přitom výdaje na obranu dosáhly jen 1,95 % HDP a 2% hranici by tedy nepřesáhly. Jana Černochová k tomu uvedla, že díky urychleným platbám armáda získá dva letouny F-35 o rok dříve a ušetří na inflaci.
Závěr
Česká republika v roce 2024 vynaložila 2,08 % HDP na obranu. Výdaje na obranu překročily v roce 2024 2% hranici poprvé po zhruba dvaceti letech a zároveň poprvé od doby, kdy se státy NATO k plnění tohoto cíle společně zavázaly. Ministerstvo obrany také v prosinci 2024 navýšilo oproti původnímu plánu splátku za letouny F-35 a dopředu zaplatilo o 10,5 mld. Kč navíc. Bez této částky by přitom výdaje státu na obranu 2 % HDP nepřekročily. Výrok Petra Macinky tak hodnotíme jako pravdivý.
