Marian Jurečka

Nejprve uveďme, že tzv. výchovné představuje příplatek k důchodu ve výši 500 Kč měsíčně za vychované dítě, které důchodci dostávají od ledna 2023. Jeho zavedení v srpnu 2020 navrhovala skupina poslanců KDU-ČSL (.pdf, str. 2 z 8), tehdejší Babišova vláda k tomuto záměru nicméně zaujala nesouhlasné stanovisko (.pdf).

Zavedení výchovného ve výši 500 korun pak ve Sněmovně v roce 2021 (tedy ještě před nástupem Fialovy vlády) prosadila vládní ČSSD (.pdf, str. 27–28) při schvalování novely zákona o důchodovém pojištění. Nynější ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) se v minulosti vícekrát deklaroval, že toto výchovné Fialův kabinet hodlá zachovat. Pro úplnost dodejme, že tzv. výchovné k důchodům nepřipadá pouze ženám, ale vždy rodiči, který o dítě pečoval více.

Vláda následně v květnu 2023 Poslanecké sněmovně předložila návrh novely (.pdf) zákona o důchodovém pojištění, kterou dolní komora Parlamentu schválila 26. července 2023. Novela výchovné plánuje zachovat, návrh však mění způsob výpočtu zvýšení tohoto příspěvku (.pdf, str. 39 ze 48), stejně tak vláda plánuje změnit pravidla pro obecnou valorizaci penzí (.pdf, str. 42 ze 48).

Podle současného znění zákona se částka 500 Kč za jedno vychované dítě valorizuje vždy od 1. ledna. Konkrétně se navyšuje o tolik procent, o kolik se dle zákonných pravidel na začátku daného roku zvýší zásluhová část (neboli procentní výměra) důchodů. Ta se během pravidelné valorizace zvýší tak, aby nárůst důchodů spolu se zvýšením základní výměry dohromady odpovídal součtu růstu cen a polovině růstu reálné mzdy. I podle návrhu Fialovy vlády se zvyšování výchovného odvíjí od zvýšení této procentní výměry (.pdf, str. 39 ze 48), novela ovšem plánuje růst důchodů snížit na třetinu reálné mzdy (.pdf, str. 42 ze 48).

Co se týče nákladů na výchovné v letošním roce, podle propočtů z ledna má tento příspěvek přijít na 19 miliard korun. Už na začátku roku však bylo zřejmé, že se kvůli červnové mimořádné valorizaci důchodů výdaje zvednou, a to přibližně o čtvrt miliardy. Dodejme, že i podle červencových informací z médií mají letos náklady na výchovné činit přibližně 19 miliard Kč.

Vláda Petra Fialy tedy ve svém návrhu novely zákona o důchodovém pojištění tzv. výchovné zachovala, a dá se tedy říct, že jej tímto krokem „potvrdila“, jak uvádí Marian Jurečka. Novela pouze mění způsob valorizace tohoto příspěvku. Výdaje na výchovné by pak v letošním roce měly činit přibližně 20 miliard korun, výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) hovoří o změnách, které přináší novela (.pdf) zákona o důchodovém pojištění, kterou Poslanecká sněmovna schválila 26. července 2023. Zmiňme, že dle současné legislativy se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna, a to o inflaci a polovinu růstu reálné mzdy.

Novela, která vzbudila odpor opozice, přináší změnu podmínek odchodu do předčasných penzí i úpravu valorizací. Podle znění schváleného Poslaneckou sněmovnou by měly důchody skutečně nově růst o zmíněnou třetinu růstu reálné mzdy (.pdf, str. 2). Zvyšování důchodů o plnou inflaci novela zachovává, ovšem nově by se měl v potaz brát výhradně růst cen pro domácnosti důchodců (,pdf, str. 2, 41 z 48).

Marian Jurečka správně uvádí, že tomu podobně bylo i před zmiňovaným rokem 2018. Navyšování důchodů o „nejméně 100 % růstu cen a dále též nejméně jednu třetinu růstu reálné mzdy“ zákon přikazoval od roku 2002, úpravy z roku 2011 pak tuto formulaci zpřesnily a výraz „nejméně“ odstranily. Tato pravidla platila i v následujících letech, výjimku tvořily pouze roky 2013 a 2014, během kterých rostly důchody z důvodu úsporných opatření jen o jednu třetinu inflace a reálné mzdy.

Od 1. ledna 2018 pak začaly platit změny, které v první polovině roku 2017 prosadila vláda Bohuslava Sobotky – navyšování důchodů o polovinu růstu reálné mzdy a v případě inflace přihlížení jak k růstu cen za domácnosti celkem, tak k růstu cen za domácnosti důchodců, přičemž přednost dostala ta varianta, která byla výhodnější.

Novela zákona o důchodovém pojištění, kterou v červenci schválila Poslanecká sněmovna, tedy skutečně zavádí změnu podmínek pro zvyšování důchodů. Nově se mají penze zvyšovat o třetinu růstu reálné mzdy a, tak jako doposud, o plnou inflaci. Nyní se ovšem ohled bude brát pouze na růst cen pro domácnosti důchodců. Tyto změny jsou pak opravdu návratem do stavu, který existoval před rokem 2018. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) mluví v kontextu výroku o novele zákona o důchodovém pojištění (.pdf), již Poslanecká sněmovna schválila 26. července 2023 a která mj. zpřísnila podmínky pro valorizaci důchodů. Redaktor v rozhovoru poukazuje na kritiku ze strany opozice, podle které vláda tímto rozhodnutím důchodce „ožebračuje“ a pokouší se řešit schodek státního rozpočtu pouze na jejich úkor. Jurečka k tomuto podotýká, že z hlediska celé společnosti byl podle něj dopad vysoké inflace kompenzován právě zejména starobním důchodcům a poukazuje na to, že i přes tyto úpravy pobírají čeští senioři stále vyšší důchod než na sousedním Slovensku.

Po mimořádné valorizaci v červnu 2023 činí průměrný starobní důchod v České republice 20 233 Kč (.pdf, str. 1). Fialova vláda se v únoru letošního roku shodla (.pdf, str. 1) na zmiňované úpravě parametrů valorizace důchodů kvůli snaze o snížení deficitu veřejných financí (.docx, str. 4–5). Průměrný měsíční důchod měl pak vzrůst jen o 760 Kč (.pdf, str. 7) místo původních 1 770 Kč, o které by penze vzrostly bez vládního zásahu. Poslanecká sněmovna tuto změnu později schválila (.pdf) a novela nabyla účinnosti 20. března 2023.

Na Slovensku došlo k poslední mimořádné valorizaci 1. července 2023, kdy se průměrný starobní důchod zvýšil o 10,6 % na 637 €, což je v přepočtu zhruba 15 301 Kč (podle kurzu České národní banky k 28. červenci 2023). Slovenský průměrný důchod je tedy v porovnání s tím českým nižší o 4 932 korun, jak správně uvádí ministr Jurečka. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Dodejme, že ještě na konci loňského roku byl rozdíl vyšší, a to 5 538 Kč. Český průměrný důchod na konci roku 2022 totiž dosahoval částky 18 061 Kč (.pdf, str. 1), zatímco ten slovenský činil 516 € (v přepočtu 12 523 korun podle kurzu ČNB v prosinci 2022).

Ministr práce a sociálních věcí Jurečka zde mluví o navržené novele zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, kterou 26. července 2023 schválila Sněmovna a kterou bude v srpnu projednávat Senát. Daná novela (.pdf) se věnuje především změně valorizace penzí (.pdf, str. 12–14) a právě změně pravidel u předčasných důchodů (.pdf, str. 11). Jurečka v rozhovoru konkrétně zmiňuje, že nová podmínka, podle níž by bylo nutné pro získání nároku na předčasnou penzi odpracovat nejméně 40 let, začne platit až rok po konečném schválení novely.

Současná pravidla u předčasných důchodů

Podle současného znění zákona o důchodovém pojištění, přesněji podle jeho § 31, má člověk na získání předčasného důchodu nárok, pokud splňuje dvě podmínky. Tou první je, že u něj musí doba pojištění trvat nejméně 35 let, případně u něj musí pojištění bez započítání tzv. náhradní doby, kam spadá např. doba rodičovské dovolené, odpovídat nejméně 30 rokům.

Druhá podmínka souvisí s věkem žadatele. Doplňme, že standardní důchodový věk, po jehož dosažení může člověk získat řádný důchod, se podle zákona u jednotlivých lidí liší v závislosti na roce narození, pohlaví a u žen i na počtu vychovaných dětí. Dle stávajících pravidel mohou lidé do důchodu odejít o tři roky dříve, pokud zákon stanovuje jejich standardní důchodový věk na méně než 63 let. Pojištěnci, u nichž zákon stanovuje důchodový věk vyšší než 63 let, pak mohou do penze odejít až o pět let dříve, zároveň jim však musí být nejméně 60 let.

Podmínka 40 let důchodového pojištění

Sněmovnou schválená novela obsahuje ustanovení (.pdf, str. 1), které zpřísňuje druhou zmíněnou podmínku. Nově tak bude možné odejít do předčasné penze jen nejvýše 3 roky před dosažením standardního důchodového věku.

Zároveň novela u předčasných penzí mění i délku nutné doby pojištění (.pdf, str. 2, čl. I, bod 2) z 35 let na 40 let. Ze zákona také vypouští část o 30leté době pojištění bez náhradních dob a říká (.pdf, str. 2), že do potřebné doby pojištění v délce 40 let se některé náhradní doby započítávají jen z 80 % (.pdf, str. 30).

Právě tento bod, který obsahuje zmínku o 40 letech pojištění, nabude účinnosti až 13 měsíců, tedy zhruba rok, po vyhlášení novely ve Sbírce zákonů (.pdf, str. 6). U všech ostatních bodů dokument počítá s účinností již po vyhlášení novely. Dodejme, že Marian Jurečka v námi ověřovaném rozhovoru uváděl, že podle něj by mohla novelizace nabýt účinnost už 1. září 2023.

Dodejme, že první verze návrhu této novely, kterou vládě předložilo Ministerstvo práce a sociálních věcí 17. dubna 2023, větu o 40 letech důchodového pojištění neobsahovala (.docx, str. 1–2). Její přidání do novely navrhlo až Ministerstvo financí (.docx, str. 2) v připomínkovém řízení (.docx, str. 3), odklad účinnosti o 13 měsíců zde nicméně tehdy zmiňován nebyl. Ten se v novele spolu se 40letou dobou pojištění objevil až ve verzi po připomínkovém řízení z května 2023 (.docx, str. 1–2, 6), kterou vláda následně předložila Sněmovně (.pdf, str. 2, 7).

Závěr

Podmínku, aby musela doba pojištění u předčasných důchodů odpovídat nejméně 40 letům, navrhlo do vládní novely zákona o důchodovém pojištění zavést Ministerstvo financí. Odložení účinnosti tohoto bodu o jeden rok tehdy nezmiňovalo. Navýšení doby pojištění ze 35 na 40 let vláda do novely zařadila po připomínkovém řízení v květnu 2023, a to spolu s výjimkou, že tento bod nabude účinnosti až 13 měsíců po vyhlášení novely. Stejné ustanovení se objevuje v dokumentu, který na konci července 2023 schválila Poslanecká sněmovna (.pdf, str. 2, 6). Z těchto důvodů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) hovoří o nejčastější době odchodu do důchodu v minulosti v souvislosti s návrhem novely zákona o důchodovém pojištění, která reaguje na relativně vysoký podíl odchodů do předčasného starobního důchodu (.pdf, str. 1). Ten v roce 2022 narostl, jelikož kvůli mimořádným valorizacím byla předčasná penze pro lidi výhodnější.

Redaktor se ministra Jurečky ptá, zda není nespravedlivé, že se podle chystané novely zpřísní podmínky pro osoby v předdůchodovém věku „ze dne na den“, a přitom si lidé odchod do penze plánují několik let předem. Jurečka následně argumentuje tím, že se podmínky mění proto, že v roce 2022 odešlo do předčasného důchodu kvůli výhodné situaci velké množství lidí, „aniž to dlouhodobě plánovali“.

Podle stávajících pravidel mohou lidé do předčasného důchodu odejít o tři roky dříve, pokud zákon stanovuje jejich standardní důchodový věk na méně než 63 let. Pojištěnci, u nichž zákon stanovuje důchodový věk vyšší než 63 let, pak mohou do předčasné penze odejít až o pět let dříve, zároveň jim však musí být nejméně 60 let.

Zmíněná novela obsahuje ustanovení (.pdf, str. 1), které druhou podmínku zjednodušuje. Nově tak bude možné odejít do předčasné penze jen nejvýše 3 roky před dosažením standardního důchodového věku. Zkrácení této doby má podle důvodové zprávy omezit negativní dopady předčasných důchodů na veřejné finance a rovněž limitovat negativní sociální dopady (.pdf, str. 11).

Dále novela mění procentní výměru předčasného důchodu (.pdf, str. 2). Nyní se výše výměry snižuje za každých započatých 90 kalendářních dnů ode dne přiznání důchodu ke dni dosažení důchodového věku. V prvních 360 dnech se snižuje o 0,9 %, do 720. dne o 1,2 % a po 721. dni o 1,5 %. Nově se bude procentní výměra snižovat o 1,5 % výpočtového základu opět za každých započatých 90 kalendářních dnů ode dne přiznání důchodu ke dni dosažení důchodového věku (.pdf, str. 2 a 11).

Dodejme, že Poslanecká sněmovna návrh novely po obstrukcích ze strany opozice schválila na konci července. Pro přijetí hlasovali všichni poslanci vládní koalice a nezařazený Ivo Vondrák.

Nejčastější doba odchodu do předčasného důchodu

Podle informací, které projektu Demagog.cz poskytlo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), odchází lidé v posledních letech do předčasného důchodu v průměru 1,25–1,5 roku před standardní dobou. Polovina osob s trvale kráceným důchodem odchází do předčasné penze 0,75–1,25 roku před dosažením důchodového věku.

Obdobné informace obsahuje i důvodová zpráva ke zmíněné novele, kde stojí, že „z těch osob, které odcházejí do starobního důchodu předčasně, jich polovina odchází maximálně do jednoho roku před dosažením důchodového věku“ (.pdf, str. 18). Dokument také uvádí, že necelých 10 % lidí do předčasné penze odchází více než tři roky před dosažením standardního důchodového věku (str. 18).

Žádosti o předčasný důchod v minulém roce

Podle dat, která získal od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) na začátku ledna 2023 server Seznam Zprávy, podalo v roce 2023 žádost o předčasný důchod 80 653 lidí. V roce 2021 ČSSZ evidovala žádostí jen 32 781, o rok dříve 34 702, tedy počty více než dvakrát nižší než v roce 2022. 

Na konci ledna 2023 uvedl ústřední ředitel ČSSZ František Boháček, že o předčasný důchod oficiálně či předběžně požádalo přibližně 120 tisíc lidí. „Zhruba 40 000 předčasných důchodů jsme sepsali a ty osoby do důchodu odešly. Chtěly předčasný důchod s výplatou,“ řekl Boháček s tím, že běžně do předčasné penze odchází přibližně 30 tisíc lidí (.pdf). „Dalších 40 000 [žádostí] jsme sepsali, ale lidé chtěli důchod bez výplaty. S dalšími 40 000 lidmi jsme se dohodli, že přijdou žádost sepsat letos, jen uplatnili nárok na dávku důchodového pojištění. Předpokládám, že nebudou chtít výplatu a chtěli si jen zafixovat částku,“ dodal k tomu Boháček pro ČTK.

Doplňme, že podle údajů, které poskytla ČSSZ na konci roku 2022 agentuře ČTK, zaregistrovaly okresní správy sociálního zabezpečení jen za říjen loňského roku 16 949 žádostí o předčasný odchod do důchodu. V říjnu 2021 jich úřady přijaly 3 215. V listopadu 2022 ČSSZ evidovala dokonce 24 653 žádostí, oproti tomu za listopad roku 2021 jich bylo pouze 2 591, tedy přibližně desetkrát méně.

K výraznému nárůstu počtu žádostí došlo poté, co MPSV v polovině loňského října uvedlo, že může být výhodnější požádat o předčasný důchod v roce 2022 než čekat do roku 2023 (.pdf).

Závěr

Data od MPSV potvrzují, že lidé v minulých letech skutečně odcházeli do předčasného důchodu většinou kolem roku až roku a půl před standardní dobou pro odchod do penze. V roce 2022 pak ČSSZ evidovala více než dvojnásobný počet žádostí o předčasný důchod v porovnání s lety 2021 a 2020. Ministr Jurečka tuto skutečnost nesprávně interpretuje tak, že lidé v loňském roce do předčasné penze odcházeli dříve. Průměrný odchod do předčasného důchodu nicméně nepřesáhl rok a půl před standardní dobou, a výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) mluví o důchodové reformě, kterou vláda představila v květnu letošního roku a jejíž součástí je mj. návrh na dřívější odchod do penze pro osoby pracující v náročných profesích. Jurečka pak v námi ověřovaném rozhovoru uvedl, že na konkrétních profesích, kterých se má změna týkat, se stále pracuje. Podle něj by ale mělo jít o pracovní pozice, „kde má práce kvůli okolním vlivům negativní dopad na lidské zdraví a kde ty vlivy nelze kompenzačními pomůckami rozumně eliminovat. To jsou například lidé pracující v hutnictví, jsou to pozice v náročných teplotních podmínkách, náročných fyzických podmínkách, zvedání a manipulace s těžkými břemeny, práce v podzemí za zvýšených teplot, fyzicky náročná práce, která znamená větší fyzické opotřebení“.

Již od května nicméně Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) i ministr Jurečka plánují, že se bude snížení důchodového věku za dobu odpracovanou v náročné profesi týkat osob ze třetí a čtvrté kategorie podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Ten stanovuje čtyři kategorie profesí podle míry výskytu rizika pro zdraví, přičemž konkrétní podmínky pro dělení upravuje vyhláška z roku 2003. Podle té se do první kategorie řadí profese s nepravděpodobným nepříznivým vlivem na zdraví, do druhé kategorie pak spadá práce s výjimečným nepříznivým vlivem na zdraví.

Ve třetí kategorii jsou zaměstnání, ve kterých jsou např. překračovány hygienické limity, nebo takové práce, u kterých se častěji vyskytují nemoci z povolání. Poslední, čtvrtá kategorie zahrnuje profese, kde jsou lidé vystaveni vysokému riziku ohrožení zdraví, které nelze zcela eliminovat ani používáním ochranných pomůcek. Uveďme, že o zařazení zaměstnání do třetí a čtvrté kategorie rozhoduje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, typicky tedy Ministerstvo zdravotnictví a krajské hygienické stanice. Konkrétní profese, které mají v budoucnu spadat do jednotlivých kategorií, by se podle MPSV ale ještě mohly měnit.

Výhodné předčasné penze pro některé profese

Vláda Bohuslava Sobotky předložila Poslanecké sněmovně už v listopadu 2015 novelu zákona (.pdf), která navrhovala zavést dřívější odchod do důchodu pro osoby zaměstnané v hlubinném hornictví (.pdf, str. 3 ze 34). Poslanci (.pdf) i senátoři návrh v první polovině roku 2016 schválili a změna nabyla účinnosti v říjnu téhož roku. Tato novela se však vztahuje pouze na ty, kteří začali v hornictví pracovat před 1. říjnem 2016.

Hnutí ANO se před sněmovními volbami v roce 2017 vyjádřilo, že hodlá prosadit „možnost dřívějšího odchodu do důchodu pro lidi pracující v náročných profesích“. Druhá vláda Andreje Babiše se ve svém programovém prohlášení z roku 2018 zavázala tento krok učinit.

V lednu 2019 sestavila tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) Komisi pro spravedlivé důchody, která byla vytvořena s cílem zajistit udržitelný důchodový systém, který by zaručoval „důstojné a spravedlivé důchody“. K hlavním tématům (.pdf, str. 1) Komise tehdy patřilo především „narovnání nižších důchodů žen, vdovských a vdoveckých důchodů a dřívější odchod do penze u tzv. fyzicky náročných profesí“.

Zmiňme, že vládní plán legislativních prací na rok 2020 počítal s tím, že bude vypracována novela zákona o důchodovém pojištění, která umožní „odchod z trhu práce pracovníkům, u nichž je zvýšená pravděpodobnost opotřebení a přitom omezené možnosti rekvalifikace před dosažením důchodového věku bez trvalého krácení starobního důchodu“ (.pdf, str. 12).

Na konci roku 2020 pak Komise pro spravedlivé důchody představila návrh důchodové reformy, podle nějž by mohli zaměstnanci v náročných profesích odejít do penze o jeden rok dříve za každých odpracovaných deset let (.pptx, str. 5). Náročné profese pak tento návrh definoval jako zaměstnání ze třetí a čtvrté kategorie, do kterých patří např. svářeči, brusiči nebo všeobecné sestry se specializací (.pdf, str. 1). Babišova vláda nicméně důchodovou reformu nakonec nerealizovala.

Záchranáři a hasiči

Návrh, který zaváděl dřívější odchod do penze pro Jurečkou zmiňované záchranáře (.docx), schválila Fialova vláda v září 2022 (.pdf). Krátce poté prošel i Poslaneckou sněmovnou. Návrh novely se původně vztahoval pouze na zdravotnické záchranáře, Senát jej nicméně vrátil dolní komoře s pozměňovacími návrhy, které se týkaly dřívějšího odchodu do penze i pro členy jednotek podnikových hasičských sborů. Poslanci tyto změny odsouhlasili (.pdf) v prosinci 2022 a novela nabyla účinnosti v lednu letošního roku.

Závěr

Brzký odchod do penze se tedy od roku 2016 týká i horníků. V následujících několika letech se o výhodnějších podmínkách odchodu do předčasného důchodu pro ostatní náročné profese skutečně hovořilo. Např. druhá vláda Andreje Babiše ve svém programovém prohlášení z roku 2018 slíbila, že připraví návrh dřívějšího odchodu do penze pro osoby ve fyzicky náročných zaměstnáních. Takový krok nicméně neučinila. Dřívější odchod do důchodu pro záchranáře a podnikové hasiče byl zaveden v roce 2022 během vlády Petra Fialy. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) hovoří o délce řízení žádostí o příspěvek na bydlení, nikoliv o časovém úseku mezi vyřízením žádosti a vyplacením příspěvku – redaktor se totiž ptá na systém přiznávání sociálních dávek, a ne na jejich vyplácení. Jurečka svými slovy „příspěvek na bydlení vyplácíme v termínech, které nám dává zákon“ zjevně poukazuje na to, že včasné vyřízení žádosti napomáhá vyplacení příspěvku za zpětně uznané období v rámci zákonem stanovené lhůty. Zmíněný počet dní už ale poté vztahuje k samotné délce řízení. Uveďme, že lhůta na vyřízení žádosti o příspěvek na bydlení je dle správního řádu 30 dnů, případně až 60, pakliže se jedná o složitý případ nebo pokud musí Úřad práce provést sociální šetření (.pdf, str. 2).

Statistiku, která by pojednávala o délce řízení žádosti o přidělení příspěvku na bydlení, jsme ve veřejně dostupných zdrojích nedohledali. Požádali jsme proto Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) o zaslání dat, ze kterých ministr Jurečka ve výroku čerpá. Následně jsme obdrželi graf s interními daty MPSV, který dokumentuje průměrnou dobu řízení žádostí o příspěvek na bydlení v rámci jednotlivých krajských ředitelství Úřadu práce v období od 1. června do 28. července letošního roku.

Průměrná doba řízení ovšem sama o sobě nevylučuje, že by v jednotlivých případech nemohlo docházet k vyřizování žádostí i nad zákonem stanovenou lhůtu. Stejně tak graf nikterak nedokládal tvrzení ministra Jurečky, že „v 98 procentech případů (trvá vyřízení žádosti okolo hraničních 30 dnů, pozn. Demagog.cz) jen proto, že jsme daného klienta vyzvali, aby nám něco doručil, a on nám zatím požadovanou písemnost nebo informaci nedodal“.

Ministerstvo jsme proto opětovně kontaktovali s žádostí o statistiku všech případů, kdy k dodržení časové lhůty došlo a kdy nikoliv, a také o doložení tvrzení o důvodech k hraniční době vyřizování žádostí o příspěvek v Praze. Další odpověď jsme už nicméně nedostali, a výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU‑ČSL) mluví o počtu žádostí o přiznání starobního důchodu, které Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) nestihla vyřídit v zákonem stanovené lhůtě 90 dní.

Jurečka se zřejmě odkazuje na údaj ČSSZ, který byl zveřejněn v reportáži CNN Prima News 27. července 2023 (video, čas 14:45). Tisková mluvčí ČSSZ Jitka Drmolová pro televizi uvedla (video, čas 2:10), že k 17. červenci 2023 správa evidovala celkem 4 646 žádostí o starobní důchod, které ČSSZ nestihla vyřídit v rámci 90denní lhůty. Doplnila také, že 3 599 z těchto žádostí se týká předčasného důchodu.

Pro projekt Demagog.cz Jitka Drmolová uvedla, že „data o počtu nevyřízených žádostí představují ‚živou‘ statistiku, v níž se každý den mění počet nezpracovaných žádostí v závislosti na jejich aktuálním zpracování“. Z jejího vyjádření vyplývá, že ČSSZ nezjišťuje počet těchto žádostí každý den, a na konci července tak byl znám stav právě jen ze 17. července.

Ministra Jurečku a jeho spolupracovníky jsme kontaktovali s dotazem, z jakých dat vycházel. Člen ministerského kabinetu Jan Palán nám v e‑mailové komunikaci potvrdil, že Marian Jurečka skutečně odkazoval na data ČSSZ platná k 17. červenci 2023, tedy na 4 646 žádostí o starobní důchod po zákonem stanovené lhůtě. Marian Jurečka se tedy uváděnými 4000 žádostmi nevešel do našeho 10% tolerančního pásma, a výrok proto hodnotíme jako nepravdivý. 

Pro úplnost doplňme, že dle vyjádření ČSSZ pro projekt Demagog.cz bylo k datu 3. srpna žádostí přesahující 90denní lhůtu stále celkem 4 582.

Marian Jurečka (KDU-ČSL) odpovídá na otázku, zdali ho neděsí, že lidovci by podle průzkumu Medianu získali jen dvě procenta hlasů (.pdf, str. 7). Ministr odpovídá, že „nejlepší a jediný průzkum jsou skutečné volby. Ty sněmovní jsou za dva a čtvrt roku.“ Následně argumentuje tím, že letošní rok je dle něj náročný vzhledem k nutným ekonomickým úsporám a nárůst výběru pojistného a mezd poté ilustruje jako příklad toho, že situace není tak špatná.

Pojistné je příjmem státního rozpočtu a počítá se z hrubé mzdy, tedy takové, která je před snížením právě o pojistné na sociální zabezpečení a také o pojistné na veřejné zdravotní pojištění, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další srážky. Ministerstvo financí (MF) ve své zprávě o plnění rozpočtu za červen 2023 uvádí, že „objem pojistného meziročně vzrostl o 9,4 %“. Konkrétně se během prvních šesti měsíců roku 2022 na pojistném vybralo 310,07 miliard korun, zatímco ve stejném období letošního roku částka narostla na 339,15 mld. Kč.

Upřesněme, že MF definuje pojistné jako „pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nezahrnuje pojistné na veřejné zdravotní pojištění odváděné zdravotním pojišťovnám.“ Mírně odlišné údaje v této oblasti pak uvádí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), podle které se na pojistném do konce června 2022 vybralo 302,08 mld. korun a za první půlrok letošního roku pak 330,8 mld. Kč (.pdf, str. 1). Podle ČSSZ tak příjmy státního rozpočtu z pojistného vzrostly o 9,5 %.

Dodejme, že Český statistický úřad (ČSÚ) data o průměrné hrubé mzdě zveřejňuje pouze čtvrtletně. V prvním čtvrtletí loňského roku činila průměrná hrubá mzda 37 929 Kč, zatímco v prvním čtvrtletí roku 2023 vzrostla na 41 265 korun, tedy o 9,7 %.

Podle Ministerstva financí i České správy sociálního zabezpečení objem vybraného pojistného za prvních šest měsíců letošního roku meziročně vzrostl přibližně o 9,5 %. Jelikož se pojistné počítá z hrubé mzdy, lze tvrdit, že o takovou částku vzrostla i průměrná hrubá mzda, a výrok ministra Jurečka tak hodnotíme jako pravdivý. Zmiňme nicméně, že údaje ČSÚ ohledně průměrné mzdy za druhé čtvrtletí roku 2023 k době rozhovoru zatím nebyly známy.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka v rozhovoru pro deník Právo reaguje na pokles stranických preferencí KDU‑ČSL v rámci průzkumu (.pdf), který vypracovala agentura Median za červen roku 2023. Na základě sesbíraných dat zpracovala agentura sněmovní volební model, který má odhadnout hypotetický výsledek voleb. 

Volební model, voličské a stranické preference

Nejprve je vhodné upřesnit, že průzkumné agentury zveřejňují několik druhů výstupů, mezi ně patří především volební model a voličské a stranické preference. Volební model představuje odhad hypotetického výsledku voleb, pokud by se volby konaly v době provádění průzkumu. Při jeho tvorbě může daná agentura zohledňovat např. i disciplinovanost voličů jednotlivých stran apod., základem výpočtu jsou ovšem stranické preference. Volební model zahrnuje odpovědi respondentů, kteří se chystají volit, případně i těch, kteří svou účast ve volbách nevyloučili. Voliče, kteří v danou chvíli nedokáží vybrat jen jednu stranu či kandidáta, rozděluje mezi strany.

Voličské preference také zahrnují podíl respondentů, kteří nevylučují účast ve volbách nebo uvedli, že pravděpodobně půjdou volit, ale pro nerozhodnuté voliče je zde obvykle vyčleněna samostatná kategorie. Stranicképreference také odlišují nerozhodnuté voliče, zohledňují nicméně odpovědi všech dotázaných, tedy včetně těch, kteří nechtějí jít volit.

Výsledky vládních stran

Podle volebních modelů agentury Median klesla podpora KDU‑ČSL mezi květnem a červnem 2023 ze čtyř procent (.pdf, str. 7) na dvě (.pdf, str. 7). V případě samostatné kandidatury by se tak lidovci do dolní parlamentní komory nedostali. Aby totiž měla strana nárok na zastoupení v Poslanecké sněmovně, musí získat alespoň 5 % platných hlasů. V případě dvoučlenných koalic je hranice 8 %, trojčlenné a vícečlenné koalice musí získat aspoň 11 %.

Jak ukazuje graf níže, podle volebních modelů Medianu podpora klesla také u většiny zbylých vládních stran. Výjimkou jsou Piráti, kteří si v červnovém modelu naopak polepšili o půl procenta (.pdf, str. 7). Strany současné vládní koalice mají v součtu podporu 37,5 % voličů, v květnu to bylo 41 % (.pdf, str. 7).

V grafu jsme zahrnuli výsledky pro všechny analyzované strany a hnutí z volebního modelu agentury Median v období od února do června. V listopadu, prosinci a lednu dominovaly politickým průzkumům převážně prezidentské volby, graf proto začíná od února. V květnovém průzkumu agentura neuvedla preference voličů Zelených, v grafu tedy tato informace chybí. 

Volební model zpracovala dříve také agentura Kantar pro Českou televizi za květen roku 2023, aktuálnější průzkum zatím zveřejněn nebyl. Květnový model ukazuje, že KDU‑ČSL oproti dubnu téhož roku klesla podpora z 5 % na 4 % (.pdf, str. 9) a pokles zaznamenala také TOP 09. ODS se tehdy udržela na stejné úrovni a Piráti a STAN mírně posílili. 

Čistě stranické preference uvedla ve svém výzkumu agentura STEM, jejíž výsledky zachycuje následující graf. Podle dat STEMu na začátku prosince 2022 podporu KDU‑ČSL vyjádřila 3,1 % dotázaných, v květnovém šetření však straně preference klesly až na 1,7 %. Podobně klesly stranické preference také u ODS a STAN; Piráti a TOP 09 si naopak polepšili. Celkově by dle této analýzy v prosinci 2022 strany vládní koalice podpořilo přibližně 26,6 % respondentů, v květnu 2023 jen 25,2 %.

Zdroj: analýza STEM za prosinec 2022 a květen 2023 

Závěr

Podle volebního průzkumu agentury Median za červen 2023, na který odkazuje ministr Jurečka v rozhovoru, klesla podpora KDU‑ČSL i ostatním vládním stranám s výjimkou Pirátů. Podobné výsledky ukazuje i analýza stranických preferencí agentury STEM, podle níž preference klesly třem z pěti vládních stran a pokles zaznamenala pětikoalice i jako celek. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.