Marian Jurečka

Marian Jurečka v kontextu debaty obhajuje prodloužení věku odchodu do důchodu až na 67 let. V této souvislosti zmiňuje demografické a společenské změny, které podle něj způsobují, že lidé vstupují na trh práce později než v minulosti. Tento posun dle Jurečkových slov odráží rostoucí délku studia, nižší fyzickou náročnost mnoha současných povolání a demografické trendy, jako je stárnutí populace a nižší porodnost. Podle Jurečky je prodloužení důchodového věku přirozenou reakcí na tyto změny a  úprava je nezbytná pro zachování udržitelnosti důchodového systému.

Data ČSÚ

Český statistický úřad (ČSÚ) pravidelně publikuje data o situaci na trhu práce, kde mj. rozebírá míru ekonomické aktivity dle věkových kategorií (.xlsx). Podle nejnovějších dat dosáhla tato míra u věkové skupiny 15 až 19 let v roce 2023 6,1 % (.pdf).

Nejstarší data ČSÚ ve svém přehledu uvádí pouze k roku 1993. Tehdy míra ekonomické aktivity zmíněné věkové kategorie odpovídala 35,5 % (.pdf). Ucelené údaje k předchozím rokům jsme ve veřejně dostupných zdrojích nenašli. Pouze v roce 1991 bylo podle ČSÚ ekonomicky aktivních 36 % lidí ve věku 15–19 let.

S dotazem, odkud ministr Jurečka čerpal data pro dřívější roky, jsme se obrátili na mediální oddělení Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Odpověď jsme ke dni vydání naší analýzy neobdrželi. Z veřejně dostupných zdrojů jsme ale zjistili, že míra ekonomické aktivity zmíněné věkové skupiny v roce 1980 podle sčítání lidu činila pouze 28,7 % (.xlsx).

Závěr

Podle nejnovějších dat ČSÚ bylo v roce 2023 ekonomicky aktivních 6,1 % obyvatel ve věku 15–19 let. V roce 1993, tedy před 31 lety, byla míra ekonomické aktivity v tomto věkovém rozmezí 35,5 %, tedy výrazně méně, než kolik uvádí Marian Jurečka. V roce 1980 byla tato míra dokonce ještě nižší. Výrok Mariana Jurečky proto hodnotíme jako nepravdivý.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka obhajuje zvýšení věku odchodu do důchodu až na 67 let, které v rámci penzijní reformy navrhla vláda. Připomíná, že hnutí ANO podle něj chtělo důchodový věk na tuto hranici kdysi také zvýšit. Poukazuje tak na rozdíl, kdy ANO takový posun podporovalo a nyní zvýšení věku dlouhodobě odmítá.

Hnutí ANO a důchodový věk

Za vlády Bohuslava Sobotky v roce 2016 předseda hnutí ANO a tehdejší ministr financí Andrej Babiš řekl, že hnutí navrhovalo stanovit věk odchodu do důchodu na 67 let. Podle jeho slov ale tehdejší koaliční partneři ČSSD a KDU‑ČSL tento záměr nepodporovali (Právo, 3. září 2016). Odchod do penze v 67 letech ve stejné době podporovala i tehdejší ministryně pro místní rozvoj za ANO Karla Šlechtová.

O zvýšení důchodového věku mluvili zástupci ANO i v době, kdy kabinetu předsedal Andrej Babiš. Např. někdejší ministryně financí Alena Schillerová v srpnu 2019 zmínila, že zvýšení věku odchodu do penze „by mělo zásadní pozitivní vliv na udržitelnost systému“. Dodala, že je připravená o tomto tématu zahájit debatu s ostatními ministry a premiérem. Schillerová tehdy chtěla navázat věkovou hranici na dobu dožití.

V době, kdy Ministerstvo financí vedlo hnutí ANO, se resort pozitivně vyjadřoval k některým expertním zprávám, které vyšší věk odchodu do penze navrhovaly. Doporučení Národní rozpočtové rady navázat důchodový věk na průměrnou délku života např. označilo za „nenahraditelné opatření“, které má potenciál „snížit deficity důchodového systému“.

Babišova vláda se nakonec v září 2019 shodla na tom, že důchodový věk zvyšovat nebude. Změnu věku už tehdy odmítl Andrej Babiš a Alena Schillerová k tomu v únoru 2020 uvedla, že její snahu zvýšit důchodový věk přehlasovali ostatní členové vlády.

Závěr

Andrej Babiš jako ministr financí v Sobotkově vládě navrhoval posunutí věkové hranice odchodu do důchodu na 67 let. Tento krok podporovala i tehdejší ministryně pro místní rozvoj za ANO Karla Šlechtová. Např. Alena Schillerová jako ministryně financí chtěla také upravit důchodový věk, a to tak, aby se navázal na dobu dožití. Výrok Mariana Jurečky tak hodnotíme jako pravdivý.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v kontextu výroku popisuje demografický vývoj a změny v chování české společnosti, kvůli kterým je podle něj nyní potřebná důchodová reforma a zvýšení věku odchodu do důchodu (video, čas: 22:50). Dle Jurečky nedávná projekce demografů např. ukazuje, že se zmenší počet lidí v produktivním věku, kteří prostřednictvím důchodového pojistného financují penzijní systém. V této souvislosti Jurečka zároveň tvrdí, že poslední projekce předpokládá ještě horší vývoj než projekce z předchozích let.

Demografická projekce ČSÚ

Český statistický úřad (ČSÚ) publikuje demografickou projekci každých pět let (.pdf, str. 3). Poslední projekci vydal v roce 2023, předchozí v roce 2018. Tento úkol mu ukládá zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Projekce má obsahovat očekávaný vývoj úmrtnosti, plodnosti a migrace v ČR.

ČSÚ zpracovává projekce obyvatelstva ve třech variantách – střední, nízké a vysoké (.pdf, str. 1). Tyto varianty se odlišují zejména projektovaným počtem obyvatel ČR – ve střední variantě je stabilní, ve vysoké roste, v nízké klesá (.pdf, str. 3). Autoři studií ČSÚ uvádějí, že střední varianta představuje nejpravděpodobnější scénář budoucího vývoje populace (.pdf, str. 1). Hodnocení výroku Mariana Jurečky proto založíme na údajích z této střední varianty, srovnávat budeme data z projekcí z let 2018 a 2023.

Naděje dožití

Naděje dožití při narození je ukazatelem délky života, který udává, jakého věku se v průměru dožije dítě narozené v dané generaci. Marian Jurečka tvrdí, že se „budeme dožívat ještě vyššího věku“, tedy že naděje dožití poroste.

Podle poslední projekce ČSÚ od roku 1989 naděje dožití v Česku skutečně roste, s výjimkou vyšší úmrtnosti v letech 2020–2022 spojené s pandemií covidu-19 (.pdf, str. 5). Přestože tento nárůst v průběhu let zpomaluje, mezi lety 2023 a 2050 by naděje dožití měla u mužů vzrůst o 5,2 roku na 82,2 roku a u žen o 4,1 na 87,1 roku (.pdf, str. 6). Projekce z roku 2018 (.pdf, str. 4) oproti tomu předpokládala pomalejší nárůst předpokládaného věku dožití. Jak ale ukazuje následující tabulka, starší projekce se od té novější zásadně neliší, zvláště v případě dat pro období následujících zhruba 35 let.

Počet lidí v produktivním věku

Produktivní složkou obyvatelstva je věková skupina mezi 15 a 64 lety. Od roku 2009 do roku 2021 její podíl v populaci klesal, s příchodem uprchlíků v roce 2022 však posílila. Poslední projekce ČSÚ předpovídala nárůst i pro roky 2023 a 2024 (.pdf, str. 13).

Počet obyvatel v produktivním věku podle projekce začne klesat v polovině 30. let (.pdf, str. 14). Na konci 50. let 21. století by měla klesnout až na úroveň 6 milionů ze současných 6,87 milionu osob. Na konci století se podle střední varianty demografické projekce z roku 2023 počet lidí v produktivním věku sníží na 5,39 milionu osob (.pdf, str. 14).

Kromě těchto počtů projekce uvádějí i podíl obyvatel v produktivním věku v celkové populaci (.pdf, str. 11, .pdf, str. 14). Právě tato hodnota je pro stav důchodového systému klíčová, neboť ukazuje, jak velká část společnosti bude schopna na penze vydělávat. Projekce z roku 2018 (.pdf, str. 11) i z roku 2023 (.pdf, str. 14) předpokládají, že především v následujících 40 letech dojde k poklesu podílu produktivního obyvatelstva, jednotlivé dokumenty nicméně zmiňují mírně odlišná čísla.

Jak je vidět v grafu níže, pro období let 2031–2071 uvádí novější projekce vyšší podíl obyvatel v produktivním věku než předchozí projekce ČSÚ. „Z pohledu důchodového systému“, o kterém mluví Marian Jurečka, tak novější projekce pro budoucích 50 let ukazuje lepší výsledky než projekce z roku 2018. Horší čísla předpokládá nová projekce oproti té starší až v letech 2081–2101.

Porodnost, plodnost

Míra porodnosti udává počet živě narozených dětí na 1 000 obyvatel. Míra plodnosti tento údaj zpřesňuje tím, že vyjadřuje počet těchto dětí v přepočtu na tisíc žen v reprodukčním věku. Statistiky ji vyčíslují i přímo podle věku (např. pro ženy ve věku 20 let, 21 let atd.). Součet měr plodnosti za všechny věkové stupně (vydělený tisícem) vyjadřuje intenzitu plodnosti v populaci a udává průměrný počet živě narozených dětí na jednu ženu, tzv. úhrnnou plodnost.

Úhrnná plodnost je ukazatel, který je vhodný např. pro mezinárodní srovnání. Hodnota 2,1 dítěte na jednu ženu se obecně považuje za dostatečnou k tomu, aby nedocházelo k ubývání populace. Jestliže hodnota klesne pod 2,1, počet obyvatel se dlouhodobě snižuje, a naopak. Marian Jurečka ve výroku zjevně zaměňuje právě termíny úhrnná plodnost a porodnost. Porodnost totiž podle nejnovějších údajů ČSÚ v roce 2023 dosáhla asi 8,4 promile (.pdf, str. 5, 36). Jde tedy o zcela jiný údaj, než o jakém mluví ministr Jurečka.

Plodnost v 90. letech minulého století podle dat ČSÚ výrazně poklesla, v prvních dvou dekádách 21. století opět rostla (.pdf, str. 2) a mezi lety 2018 a 2020 se držela na hodnotě 1,71. O rok později se dokonce zvýšila na úroveň 1,83. Poté ovšem došlo k propadu – v roce 2022 na 1,62 a v roce 2023 až na 1,45 dítěte na jednu ženu.

Projekce ČSÚ z listopadu 2023 na základě tehdejších průběžných dat odhadovala, že za rok 2023 úhrnná plodnost bude 1,5 dítěte na jednu ženu (.pdf, str 2). Ve střední, nejpravděpodobnější, variantě projekce ČSÚ předpokládá, že plodnost bude stejné hodnoty dosahovat i v následujících letech (str. 3). Předchozí projekce z roku 2018 oproti tomu předpokládala postupnou stabilizaci na hodnotě 1,74 dítěte na ženu (.pdf, str. 2).

Závěr

Marian Jurečka (KDU-ČSL) shrnuje závěry ČSÚ týkající se tří zmíněných ukazatelů – naděje dožití, počtu lidí v produktivním věku a úhrnnou plodnost, kterou však zaměňuje s pojmem „porodnost“. Správně uvádí, že naděje dožití se bude podle projekce ČSÚ z roku 2023 zvyšovat, počet lidí v produktivním věku se bude snižovat a úhrnná plodnost se stabilizuje na hodnotě 1,5 dítěte na ženu.

Ve výroku ale především srovnává projekce ČSÚ z roku 2023 a roku 2018 a říká, že novější dokument předpokládá „z pohledu důchodového systému“ horší výsledky než předchozí odhady. Nejnovější projekce ve srovnání s tou starší skutečně předpokládá rychlejší pokles míry plodnosti a drobně vyšší nárůst naděje dožití. V klíčové kategorii podílu obyvatelstva v produktivním věku ale projekce z roku 2023 ukazuje horší výsledky až pro posledních 20 let tohoto století, pro roky 2031–2071 (tedy pro následujících 50 let) naopak předpokládá lepší vývoj než starší projekce. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Marian Jurečka očekává, že po náročném období, které zahrnovalo pandemii a ekonomické obtíže v souvislosti s válkou na Ukrajině, se Česká republika přesunula do stabilnější fáze s nižší inflací a s růstem reálných mezd. Zároveň pak uvádí, že bychom měli „mít i nadále nejnižší nebo jednu z nejnižších nezaměstnaností v Evropské unii“. Zjevně tedy ve své predikci vychází z popisu současného stavu nezaměstnanosti, na který se v následujících odstavcích také zaměříme.

Podle dat Eurostatu se nezaměstnanost v České republice od roku 2017 do roku 2022 pohybuje pod hranicí 3 %, což je dlouhodobě jedna z nejnižších hodnot ze všech členských států Evropské unie. Jak je vidět na následujícím grafu, v prosinci 2023 mělo nižší nezaměstnanost než ČR pouze Polsko a Malta. Podle posledních dat (.pdf) dosahovala v Česku míra nezaměstnanosti 2,8 % (str. 4).

Úřad práce ČR k prosinci 2023 evidoval celkem 279 227 uchazečů o zaměstnání a podíl nezaměstnaných osob tak činil 3,7 %. V předchozím měsíci dle Úřadu práce podíl nezaměstnaných osob dosáhl hodnoty 3,5 %.

Uveďme, že za rozdílnými prosincovými čísly stojí odlišná metodika. Úřad práce České republiky zveřejňuje (.pdf, str. 1) tzv. podíl nezaměstnaných osob. Jedná se o počet nezaměstnaných osob registrovaných na Úřadu práce vydělený počtem všech lidí ve věku 15–64 let, kteří žijí na daném území. Pokud je tedy tato míra nezaměstnanosti například 10 %, hledá si práci každý desátý člověk v tomto věku.

Jinou metodiku (.pdf, str. 1) výpočtu nezaměstnanosti ovšem používá Český statistický úřad, z jehož dat vychází i Eurostat. ČSÚ vypočítává tzv. obecnou míru nezaměstnanosti na základě vlastního šetření prováděného v domácnostech. Tento ukazatel vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných na celkovém součtu zaměstnaných a nezaměstnaných (práci hledajících) osob. Ve třetím čtvrtletí roku 2023 činila obecná míra nezaměstnanosti 2,6 %.

Závěr

Podle dat Eurostatu mělo Česko v prosinci 2023 v rámci EU třetí nejnižší nezaměstnanost. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka reaguje na slova (video, čas 09:00) Josefa Středuly, který tvrdí, že vláda měla při sestavování letošního rozpočtu nerealistická očekávání. Podle Středuly se Česko nyní nachází ve stagflaci, tedy kombinaci nízkého růstu ekonomiky, vysoké nezaměstnanosti a inflace. Jurečka na tato slova reaguje právě odkazem na Českou národní banku (ČNB), která dle něj odhaduje meziroční inflaci pro rok 2024 na 2,5–3 %. Následně tvrdí, že meziměsíční inflace od února minulého roku rostla pouze o desetiny procentního bodu či dokonce klesala.

Prognóza ČNB

ČNB své prognózy zveřejňuje čtvrtletně, přičemž prognóza nejnovější ke dni debaty byla publikována v listopadu 2023. Podle ní dosáhne inflace v tomto roce 2,6 % (.pdf, str. 7). Dvě předchozí prognózy ze srpna a května 2023 odhadovaly inflaci v letošním roce na 2,1 %.

Na podzim roku 2022 odhadovala ČNB meziroční inflaci v roce 2023 na 9,1 %. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) byla skutečná míra inflace za rok 2023 10,7 %, tedy o 1,6 procentního bodu vyšší.

Meziměsíční inflace v roce 2023

V druhé části výroku Marian Jurečka zmiňuje meziměsíční inflaci v roce 2023. Meziměsíční inflace označuje růst spotřebitelského indexu cen sledovaného měsíce oproti předchozímu měsíci. Dle ČSÚ v loňském roce kromě ledna, kdy meziměsíční inflace dosáhla hodnoty 6 %, skutečně docházelo k mírnému růstu či poklesu meziměsíční inflace.

K nejvyššímu růstu meziměsíční inflace za rok 2023 (vyjma ledna) došlo konkrétně v únoru, kdy dosahovala 0,6 %, a v červenci, kdy ceny vzrostly o 0,5 %. Po zbytek roku se pohybovala pod těmito hodnotami, v dubnu, září a prosinci dokonce klesala.

Závěr

Podle prognózy České národní banky dosáhne meziroční inflace v roce 2024 hodnoty 2,6 %. Meziměsíční inflace v loňském roce dle dat ČSÚ od února 2023 stoupala o desetiny procentního bodu, případně dokonce klesala. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka tvrdí, že podle prognóz se ceny elektřiny a plynu v druhé polovině roku 2024 a v letech 2025 a 2026 vrátí na předválečnou úroveň, tedy k hodnotám, které měly před začátkem ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. V debatě Jurečka mluvil o ekonomickém vývoji v Česku a jeho dopadu na domácnosti, svým výrokem konkrétně reaguje na otázku, jestli pro ně budou energie dražší než před třemi lety. V našem odůvodnění jsme se proto zaměřili na výhledy cen energií právě pro domácnosti.

Elektřina

Nejprve uveďme, že se cena elektřiny skládá z regulované a neregulované složky. Regulovanou část ceny tvoří například poplatek za distribuci elektřiny nebo poplatek za rezervovaný příkon (který se odvíjí od typu jističe). Z neregulované části pak naprostou většinu ceny určuje cena nakoupené elektřiny na burze. Neregulovaná část ceny se liší dle dodavatele a dle sjednané distribuční sazby, která závisí na počtu a typu používaných elektrospotřebičů. Jednou z nejpoužívanějších sazeb je D02d, která je určena běžným domácnostem se středně velkým odběrem elektřiny.

Podívejme se nejdříve na cenu elektřiny na burze. Ta se po většinu roku 2021 pohybovala mezi 1,5 a 4 korunami za kilowatthodinu (kWh), v prosinci 2021 pak došlo ke krátkodobému výkyvu až na 8 Kč/kWh. Po začátku války se cena ještě zvedla a zpět pod úroveň 4 Kč/kWh se dostala až ke konci roku 2023. 

Co se týče predikcí, v prosinci 2023 portál KupníSíla.cz z dat z pražské energetické burzy PXE odhadoval burzovní cenu elektřiny na rok 2024 na 142,12 eur za megawatthodinu, v přepočtu tedy cca 3,5 Kč/kWh. Obdobnou cenu portál odhadoval také na rok 2025, pro rok 2026 predikoval 3,2 Kč/kWh. Podle kurzovního lístku PXE k 30. lednu 2024 bude burzovní cena elektřiny pro sazbu D02d nižší, a to konkrétně 2,8 Kč/kWh v roce 2025 a 2,7 Kč/kWh v roce 2026.

Jak jsme ovšem zmínili výše, burzovní cena elektřiny není jedinou složkou ve finální ceně. Do té se musí započítat ještě složka regulovaná. Tuto cenu určuje Energetický regulační úřad (ERÚ), který letos očekává průměrný meziroční nárůst regulované složky o 65,7 %. 

Když se podíváme na jednoroční smlouvu z roku 2021 (.pdf) u společnosti ČEZ, jednoho z hlavních dodavatelů elektřiny v ČR, zjistíme, že cena za distribuci činila necelé 2 Kč/kWh (v sazbě D02d). Při uzavření totožné smlouvy je nyní cena asi 2,4 Kč/kWh (.pdf). Celková cena elektřiny tak od roku 2021, kdy činila 4,9 Kč/kWh (.pdf), vzrostla na 7,6 Kč/kWh v roce 2024 (.pdf).

Co se týče výhledu na roky 2025 a 2026, jediná informace o finální ceně, kterou se nám ve veřejně dostupných zdrojích podařilo nalézt, pochází ze smluv, které energetické společnosti uzavírají na tři roky. Například ČEZ tak na rok 2025 nabízí cenu 7,4 Kč/kWh a 7 Kč/kWh na rok 2026 (.pdf). Nutné je ovšem dodat, že energetické společnosti často nakupují elektřinu na burze na více let dopředu, díky čemuž pak právě můžou garantovat dojednanou cenu ve víceletých smlouvách. Uvedené ceny z tříletých smluv tak zčásti vycházejí z dřívějších burzovních cen, které v budoucnu mohou klesnout.

Predikci cen, za které budou energetické a distribuční společnosti elektřinu nabízet domácnostem v roce 2025 či 2026 v nových smlouvách, se nám ovšem dohledat nepodařilo.

Plyn

Podobně jako je tomu u elektřiny, i cena plynu je tvořena regulovanou a neregulovanou složkou. Také u něj se rozlišuje několik tarifů v závislosti na využití a spotřebě.

Jako první se podívejme na burzovní ceny. Na PXE se cena plynu v první půlce roku 2021 pohybovala pod jednou korunou za kilowatthodinu. Teprve v září 2021 začala cena stoupat nad 1 Kč/kWh a maxima dosáhla v prosinci, kdy odpovídala až 3,5 Kč/kWh. Pod tuto hranici se burzovní cena plynu skutečně již vrátila. Poslední případ, kdy se cena za jednu kWh dostala přes dvě koruny, nastal v prosinci 2022.

Podívejme se ovšem také na ceny distributorů, konkrétně na nejnižší sazbu, tedy sazbu používanou pouze pro ty, kteří na plynu vaří. Například u společnosti E.ON byla k listopadu 2020 cena (.pdf, str. 2) za plyn 1,7 Kč/kWh a k prosinci 2021 se pohybovala u 2 Kč/kWh (.pdf, str. 2). Nyní E.ON nabízí smlouvu (.pdf, str. 2) do roku 2026 s fixací ceny na 3 Kč/kWh. 

Podobně je na tom ČEZ, který v roce 2021 ve stejném tarifu nabízel (.pdf) cenu 1,7 Kč/kWh a nyní, v případě smlouvy na tři roky (.pdf), nabízí tři koruny za kWh pro rok 2024 (str. 2) s poklesem na 2,6 Kč/KWh pro rok 2026 (str. 3).

Co se týče prognóz, kromě výše zmíněných smluv na více let jsme ve veřejně dostupných zdrojích našli pouze německou studii (.pdf) z listopadu 2023, která tvrdí, že při implementaci správných politik by mohla cena plynu v Evropské unii výrazně klesnout. Tato studie ovšem neobsahuje žádné konkrétní číselné prognózy.

Závěr

V případě elektřiny se sice očekává pokles burzovních cen, z dostupných informací ale není jasné, k jak velkému poklesu dojde u cen pro domácnosti. Prognózu, která by přesně vyčíslovala ceny elektřiny pro smlouvy uzavírané v letech 2025 a 2026, se nám ve veřejně dostupných zdrojích najít nepodařilo. Podobně je tomu i v případě cen plynu. Obrátili jsme se tak na ministra Jurečku s dotazem, ze kterých prognóz čerpal. Do vydání naší analýzy jsme ale odpověď neobdrželi. Jeho výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka uvádí tyto skutečnosti v kontextu toho, že nejhorší období máme za sebou a že přichází období větší stability a předvídatelnosti. Své tvrzení o zvyšujících se platech a mzdách staví na datech o výběru pojistného na sociální pojištění. 

Nejprve uveďme, že mezi platem a mzdou existuje rozdíl – plat pobírají zaměstnanci státu, obcí nebo příspěvkových organizací, mzdu dostávají zaměstnanci v soukromém sektoru. Oba pojmy se ale běžně zaměňují a Český statistický úřad (ČSÚ) průměrný plat na rozdíl od průměrné mzdy nesleduje. Průměrný hrubý plat nicméně sleduje Informační systém o průměrném výdělku (ISPV).

Výběr pojistného

Pojistné je příjmem státního rozpočtu a počítá se z hrubé mzdy, tedy z částky před snížením o pojistné na sociální zabezpečení, pojistné na veřejné zdravotní pojištění, zálohové splátky daně z příjmu fyzických osob a další srážky. Ministerstvo financí (MF) ve své zprávě o plnění rozpočtu za rok 2023 uvádí, že „objem pojistného meziročně vzrostl o 8,1 % v návaznosti na růst zaměstnanosti a výdělků zejména v soukromém sektoru“. Konkrétně se na pojistném za celý rok 2022 vybralo 637,68 miliardy korun, zatímco v loňském roce částka narostla na 689,28 mld. Kč.

Dodáváme, že MF definuje pojistné jako „pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nezahrnuje pojistné na veřejné zdravotní pojištění odváděné zdravotním pojišťovnám“. Mírně odlišné údaje v této oblasti uvádí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), podle které se na pojistném v roce 2022 vybralo 621,39 mld. korun v minulém roce 671,53 mld. Kč (.pdf, str. 1). Podle ČSSZ tak příjmy státního rozpočtu z pojistného vzrostly o 8,07 %.

ISVP a průměrný plat

IPSV provádí šetření hrubého průměrného platu čtvrtletně v rámci programu statistických zjišťování, vyhlášených ČSÚ. ISPV je zároveň v gesci ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Ke dni rozhovoru byla poslední zveřejněná data za třetí čtvrtletí roku 2023, kdy průměrný hrubý plat činil 46 136 Kč, což je o něco málo méně než v přechozím čtvrtletí. Nicméně oproti prvnímu čtvrtletí nebo v meziročním srovnání, jak lze vidět v grafu, je nárust významný.

ČSÚ a průměrná mzda

ČSÚ data o průměrné hrubé mzdě zveřejňuje čtvrtletně, ke dni vysílání rozhovoru byla nejnovější dostupná data také za třetí čtvrtletí loňského roku. V tomto období činila průměrná hrubá mzda 42 658 korun a byla opět nižší než v předchozím čtvrtletí. I přes tento pokles ale vzrostla jak v porovnání s prvním čtvrtletím roku 2023, tak v meziročním srovnání stejného období. Jak je vidět na následujícím grafu, průměrná mzda v posledních letech nepřetržitě roste.

Pro přesnost však dodáváme, že i když nominální průměrná mzda i plat posledních deset let rostou, neznamená to nutně, že Češi bohatnou. Pro toto porovnání je vhodnější použít výši reálné mzdy, tedy mzdy očištěné o vliv inflace, která vyjadřuje, kolik zboží si lidé mohou koupit. 

Reálná mzda v Česku od čtvrtého čtvrtletí 2021 soustavně klesala, a to po rekordních osm čtvrtletí v řadě. Tempo jejího poklesu nicméně v předchozím roce postupně zpomalovalo: v první polovině se snížila o 6,7 %, respektive o 3,1 %. V jeho třetím čtvrtletí pak meziročně poklesla o 0,8 %. Údaje za čtvrté čtvrtletí zatím nejsou k dispozici. 

Závěr

Průměrný hrubý měsíční plat podle IPSV a průměrná hrubá měsíčná mzda podle ČSÚ v posledních letech rostou. Ve třetím čtvrtletí roku 2023 byl jak plat, tak i mzda vyšší než ve stejném období předcházejícího roku. Toto zvýšení se projevilo také na výběru sociálního pojištění, které se podle MF i ČSSZ meziročně zvýšilo o více než 8 %. Zlepšující se ekonomickou situaci lze pozorovat také na vývoji reálných mezd, jejichž pokles se ve třetím čtvrtletí roku 2023 téměř zastavil. Z těchto důvodů hodnotíme výrok Mariana Jurečky jako pravdivý.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka v kontextu výroku mluví o tom, že roste průměrná mzda. Uvádí, že v tomto roce se podle firem zvedne průměrná mzda o 7 až 8 %. Na tomto údaji ilustruje, že se podle něj zlepší ekonomická situace v tuzemsku, a domácnosti i firmy si tak letos polepší. Před samotným ověřením výroku uveďme, že nehodnotíme predikci jako takovou, ale pouze fakt, zda takový odhad skutečně existuje.

Vzhledem k tomu, že ministr Jurečka hovoří o predikcích ze strany firem, zaměříme se na odhady Hospodářské komory, která je s více než 16 tisíci členy nejvýznamnější a zároveň jedinou zákonem zřízenou organizací sdružující podnikatele a zastupující jejich zájmy (kromě těch spadajících pod záštitu Agrární komory). Ta zveřejnila v prosinci loňského roku odhad, podle kterého v letošním roce vzroste průměrná mzda nominálně o 7 %, a přiblíží se tak částce 46 700 Kč. Podle ní vzrostou také reálné mzdy (tedy nominální mzdy snížené o míru inflace). Výkonnost celé české ekonomiky se podle ní zvýší o 2 %, její oživení ale bude pozvolnější kvůli vládnímu konsolidačnímu balíčku.

Dodejme, že například podle nejnovější prognózy České národní banky z podzimu 2023 růst průměrné mzdy v letošním roce zpomalí na 6,7 % (.pdf, str. 20). Česká bankovní asociace pak očekává, že nominální průměrná mzda bude růst o 6,5 %. Podobný růst predikuje také Ministerstvo financí (.pdf, str. 36).

Podle odhadu Hospodářské komory tedy průměrná mzda v letošním roce poroste nominálně o 7 %. Výrok Mariana Jurečky tak hodnotíme jako pravdivý.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU‑ČSL) ve svém výroku zmiňuje údajná vyjádření Josefa Středuly, který zastává post předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) a v roce 2022 byl jedním z kandidátů na prezidenta. Před rokem a půl, tedy přibližně ve druhé půlce roku 2022, podle Jurečky predikoval situaci, kdy 60 % firem bude propouštět a poroste nezaměstnanost. Dodejme, že Jurečka zmíněné číslo, tedy „60 % firem“, v debatě zdůrazňoval několikrát (video, čas 15:15).

Citaci, která by slovům Mariana Jurečky odpovídala, jsme vyhledávali jak v mediálních databázích, na webech zpravodajských portálů, tak i na profilech Josefa Středuly a ČMKOS na sociálních sítích. V žádném z těchto zdrojů se nám však nepodařilo podobné vyjádření dohledat.

Potvrdit ani vyloučit Jurečkovo tvrzení navíc nemůžeme, jelikož jednání zástupců vlády a odborů – na kterých se potkávají také Jurečka se Středulou – nejsou veřejná. Některá z nich se konala například v září nebo v listopadu 2022. 

Doplňme, že v srpnu 2022 Středula na svém účtu na síti X upozorňoval, že „nezaměstnanost roste“. O růstu míry nezaměstnanosti tehdy totiž informoval Úřad práce. V dalších vyjádřeních, která se nám podařilo najít, Středula o „růstu nezaměstnanosti“ přímo nemluvil, několikrát ovšem zmiňoval hrozbu propouštění. Na facebooku o ní psal například v srpnu a září 2022, kdy dodal, že propouštět zaměstnance zvažuje „už 22 % firem“. Podobně se na facebooku vyjádřila i ČMKOS, která varovala, že „zdražování energií a rostoucí inflace vyústí v propouštění zaměstnanců“.

V říjnu 2022 Středula na svém účtu na síti X svou fotografii z pražské demonstrace Proti chudobě doplnil textem: „Až se bude ve velkém propouštět, až přijde katastrofa, bude pozdě. Jsme tady proto, aby vláda konala hned!“ Později se na facebookovém účtu ČMKOS objevil příspěvek hovořící o hromadném propouštění u 13 zaměstnavatelů. Odbory tehdy upozorňovaly, že „by se mohlo dotknout asi tisícovky lidí“.

Pro úplnost můžeme dodat, že míra nezaměstnanosti se od konce června 2022 skutečně mírně zvedla. Zatímco v polovině roku 2022 dosahovala 2,5 % (.xlsx), o rok později to bylo 2,7 %. Podle aktuálních dat ČSÚ za prosinec se nezaměstnanost drží na stejné úrovni.

Na závěr tedy shrňme, že Středula v průběhu roku 2022 skutečně mluvil o hrozbě propouštění. Ve veřejně dostupných zdrojích se nám však nepodařilo dohledat citaci, ve které by predikoval, že bude propouštět „60 % firem“. Zároveň nemůžeme potvrdit ani vyvrátit, že se Středula takto nevyjádřil například na některé z demonstrací nebo přímo na jednání se zástupci vlády, kterých se účastní i Marian Jurečka. Proto hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka v kontextu výroku mluví o tom, že jedním z problémů zaměstnavatelů je nedostatek uchazečů na trhu práce, kde podle něj chybí 270 tisíc lidí. Uvádí, že jeho resort připravuje novely zákoníku práce a zákona o zaměstnanosti, který by dle něj měl problém zmírnit např. díky lepším podmínkám u částečných úvazků.

Analýzy MPSV

Statistiky o neobsazenosti volných pracovních míst vede Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Ve svém přehledu konkrétně vyčísluje počty volných míst, která zaměstnavatelé nabízejí na Úřadu práce (ÚP). Podle těchto dat hledali zaměstnavatelé v posledním čtvrtletí loňského roku přibližně 272 000 pracovníků. Nejvíce volných míst přitom nabízeli lidem se základním vzděláním a praktickou školou. 

Téměř totožné číslo volných pracovních míst uvádí MPSV i za samotný prosinec 2023. Zmíněné měsíční statistiky je možné najít v jeho Analýze poptávky a nabídky pracovní síly, která rovněž vychází z dat Úřadu práce (.pdf, str. 2, 7).

Pro úplnost doplňme, že MPSV v dřívějších dokumentech upozorňovalo, že výše uváděné statistiky nemusí zcela přesně odpovídat počtu skutečně volných pracovních míst (.pdf, str. 7). Zaměstnavatelé totiž mohou Úřadu práce nahlašovat nabídku na jedno reálné volné místo vícekrát. „Důvodem je zejména nastavení povinné evidence volných míst, pokud chce zaměstnavatel zaměstnat cizince,“ uvedlo k tomu ministerstvo (.pdf, str. 9). Podle resortu jsou data ÚP kvůli zmiňovaným duplicitám „zásadně nadhodnocená“.

Jiný přístup ke sběru dat MPSV použilo ve své Analýze volných pracovních míst a zaměstnávání cizinců, která prozkoumávala stav volných pracovních míst v loňském létě (.pdf). Materiál vycházel z dotazníkového šetření, do kterého se červnu 2023 zapojilo 14,4 tisíc zaměstnavatelů (.pdf, str. 4). Podle tohoto šetření firmy poptávaly 249 000 zaměstnanců (str. 6), přičemž každého pátého zaměstnavatele nedostatek pracovníků omezuje (str. 5). Pro srovnání, statistiky Úřadu práce loni v červnu vyčíslovaly počet volných míst na 287 tisíc, což je přibližně o 15 % více.

Statistika ČSÚ

Další statistiku eviduje Český statistický úřad (ČSÚ), který nicméně ke dni odvysílání rozhovoru s Marianem Jurečkou data za 4. čtvrtletí roku 2023 nezveřejnil. V předcházejícím čtvrtletí bylo dle ČSÚ volných takřka 97 tisíc míst (.xlsx). 

Samotný ČSÚ ovšem v případě této „experimentální statistiky“ upozorňuje na to, že zahrnuje jen místa v pracovním poměru. Nezapočítává tedy „práce přechodného charakteru“ sjednávané na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti, které naopak bývají součástí statistik Úřadu práce (.pdf).

Podle MPSV jsou data ČSÚ do určité míry podhodnocená (.pdf, str. 9). Jasnou odpověď na to, které statistiky opravdu odpovídají realitě, ministerstvo nedává. „Lze však odhadovat, že počet volných míst je v současnosti blíže odhadům ČSÚ než ÚP,“ komentovalo MPSV tuto situaci v červnu.

Závěr

Statistik, které vyčíslují počty neobsazených pracovních míst, existuje více a ukazují odlišné výsledky. Podle dat Úřadu práce zaměstnavatelé ke konci roku 2023 poptávali přibližně 272 tisíc pracovníků, přehled ČSÚ naopak říká, že počet volných míst nepřesahuje 100 tisíc. MPSV v této souvislosti dříve upozornilo, že kvůli použitému způsobu sběru dat nemusí ani statistika ČSÚ, ani statistika Úřadu práce přesně odpovídat skutečnosti.

Je tedy pravda, že podle Úřadu práce počet neobsazených míst dosahuje zhruba 270 tisíc, které ve výroku zmiňuje Marian Jurečka. Vzhledem k tomu, že dle MPSV může být toto číslo nadhodnocené, např. kvůli vícenásobnému nahlašování jednoho místa do evidence, hodnotíme výrok jako pravdivý s výhradou.