Andrej Babiš v rozhovoru mluví o úspěších České republiky dosažených během jeho působení ve vládě. V kabinetu Bohuslava Sobotky zprvu zastával funkci ministra financí, a to od ledna 2014 do května 2017. Předsedou vlády byl pak od prosince 2017 do prosince 2021.

Platy

Během vlády Andreje Babiše rostly například platy zdravotníků, zaměstnanců bezpečnostních sborů či učitelů. Konkrétně v prosinci 2020 vláda schválila (.pdf) nařízení (.docx), kterým zvýšila platy a mzdy zdravotníků o 10 %. V následujícím roce schválila (.pdf) růst tarifních platů lékařů, sester a dalších zdravotníků o 6 % pro rok 2022.

U zaměstnanců bezpečnostních sborů bylo zvýšení dosáhnuto díky novele zákona a pozměňovacímu návrhu (.pdf), které předložil tehdejší ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Došlo k zavedení tzv. stabilizačního příplatku (v hodnotách od 2 500 do 5 000 Kč), který měl zvýšit příjem policistů v regionech s největšími podstavy.

Podle dat MŠMT (.xlsx, list A4.1.2) činil průměrný plat učitelů v regionálním školství v roce 2017 (před nástupem druhé vlády Andreje Babiše) 31 578 Kč. V roce 2020 dosáhl průměrný plat 44 224 Kč (.xlsx, list A4.1.2), což odpovídá nárůstu platů učitelů o 40 % ve srovnání s rokem 2017. Pro úplnost je vhodné dodat, že na konci roku 2020 vláda rozhodla o dalším navýšení platů učitelů, konkrétně o zvýšení jejich tarifní části o 4 %. V roce 2021 pak průměrný plat učitelů dle Ministerstva školství činil (.xlsx, list A4.1.2) 47 846 korun, oproti roku 2017 si tak polepšili o 51,5 %.

Vláda Andreje Babiše také zvyšovala minimální mzdu. Z 12 200 Kč v roce 2018 ji postupně zvýšila až na 16 200 Kč pro rok 2022. Minimální mzda se tedy z rozhodnutí Babišovy vlády navýšila o 4 tisíce korun. Kontinuálně rostla také průměrná hrubá měsíční mzda.

Životní úroveň

K porovnání životní úrovně se obvykle používá hrubý domácí produkt (HDP) v přepočtu na jednoho obyvatele, a to v tzv. paritě kupní síly (PPP). Jelikož je HDP v různých zemích počítáno v různých měnách a směnné kurzy věrně neodrážejí rozdíly v kupní síle peněz, používá se právě parita kupní síly, která představuje poměr cen v národních měnách za stejné výrobky a služby v různých zemích.

Že se životní úroveň České republiky dostala nad úroveň Španělska a zároveň se přiblížila úrovni Itálie, nicméně média zmiňovala v prosinci 2021. Dle současných dat Světové banky však Česko Itálii nikdy nepředběhlo. Podobný výrok Andreje Babiše jsme ověřovali již v prosinci 2021 a v té době data Světové banky naopak ukazovala, že v roce 2020 Česká republika dosáhla v HDP na obyvatele v paritě kupní síly 42 049 amerických dolarů a Itálie pouze 41 890 dolarů.

Rozdíl je tedy patrně způsobený aktualizací dat. Podobně i data OECD, která také v prosinci 2021 ukazovala pro rok 2020 náskok České republiky před Itálií, nyní naopak řadí Itálii před Česko. V roce 2020 i 2021 se nicméně Česko stále nachází na lepším místě než Španělsko.

Zmiňme, že do životní úrovně se ovšem promítají i jiné faktory, přepočet HDP v paritě kupní síly tak není nejvhodnější. HDP v paritě kupní síly totiž neporovnává např. kvalitu zdravotní péče, vzdělání, životního prostředí, dostupnost bydlení či míru rovnosti příležitostí. Dalším ukazatelem, který se používá k měření životní úrovně, je tzv. HDI (Human Development Index), tedy index lidského rozvoje. Ten se počítá jako průměr několika indexů, mezi které patří: lidské zdraví, úroveň vzdělanosti a hmotná životní úroveň (.pdf, str. 31–32). HDI nabývá (.pdf, str. 2) hodnot od nuly (u nejméně rozvinutých zemí) do jedné (u těch nejrozvinutějších). V roce 2021 se ČR v tomto srovnání umístila až za Španělskem a Itálií. I v předcházejících letech Babišovy vlády mělo Česko nižší HDI než Španělsko, v letech 2018–⁠2020 pak ČR byla na stejné úrovni jako Itálie.

Prosperita

Prosperitu v České republice měří např. Index prosperity. Jedná se o společný projekt České spořitelny, datového portálu Evropa v datech a Sociologického ústavu AV ČR. Nyní Index prosperity zahrnuje vícero ukazatelů, například stav životního prostředí, úroveň bydlení či solidaritu a důvěru ve společnosti, a na konci roku 2022 se v něm Česko umístilo na třinácté příčce. Počátkem roku 2022 ovšem index měřil a srovnával pouze stav ekonomiky jednotlivých zemí a na základě těchto kritérií se Česká republika za rok 2021 opravdu umístila na devátém místě.

Zadluženost

Dle zprávy Eurostatu (.pdf, str. 4) bylo Česko na konci roku 2021 jednou z nejméně zadlužených zemí Evropské unie, co se týče výše dluhu sektoru vládních institucí v poměru k HDP. Konkrétně se Česká republika opravdu umístila na šestém místě mezi evropskými zeměmi, jak lze vidět na následujícím grafu. Pro upřesnění –⁠ tento takzvaný vládní dluh se skládá ze státního dluhu a například také z dluhů územních samospráv, tedy obcí a krajů.

Nutno dodat, že mezi lety 2020 a 2021 došlo v České republice v porovnání s členskými státy EU k nejrychlejšímu růstu poměru vládního dluhu k HDP (.pdf, str. 2).

Závěr

Během vlády Andreje Babiše stoupaly platy, a to zejména zdravotníků, učitelů a zaměstnanců bezpečnostních sborů. Rostla rovněž minimální mzda. V Indexu prosperity se Česko za rok 2021 (tedy v posledním roce Babišovy vlády) skutečně umístilo na devátém místě. Co se týče dluhu, byla Česká republika v porovnání s ostatními členskými státy EU v roce 2013 devátá nejméně zadlužená. V roce 2021 pak skutečně byla šestou nejméně zadluženou zemí EU. Podíváme-li se na životní úroveň (měřenou výší hrubého domácího produktu v přepočtu na jednoho obyvatele), Česko podle dat z prosince 2021 opravdu předběhlo Španělsko a Itálii, ovšem dle aktualizovaných dat měla ČR v roce 2021 vyšší životní úroveň než Španělsko, ale nižší životní úroveň než Itálie. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.