Marian Jurečka

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v kontextu výroku popisuje demografický vývoj a změny v chování české společnosti, kvůli kterým je podle něj nyní potřebná důchodová reforma a zvýšení věku odchodu do důchodu (video, čas: 22:50). Dle Jurečky nedávná projekce demografů např. ukazuje, že se zmenší počet lidí v produktivním věku, kteří prostřednictvím důchodového pojistného financují penzijní systém. V této souvislosti Jurečka zároveň tvrdí, že poslední projekce předpokládá ještě horší vývoj než projekce z předchozích let.

Demografická projekce ČSÚ

Český statistický úřad (ČSÚ) publikuje demografickou projekci každých pět let (.pdf, str. 3). Poslední projekci vydal v roce 2023, předchozí v roce 2018. Tento úkol mu ukládá zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Projekce má obsahovat očekávaný vývoj úmrtnosti, plodnosti a migrace v ČR.

ČSÚ zpracovává projekce obyvatelstva ve třech variantách – střední, nízké a vysoké (.pdf, str. 1). Tyto varianty se odlišují zejména projektovaným počtem obyvatel ČR – ve střední variantě je stabilní, ve vysoké roste, v nízké klesá (.pdf, str. 3). Autoři studií ČSÚ uvádějí, že střední varianta představuje nejpravděpodobnější scénář budoucího vývoje populace (.pdf, str. 1). Hodnocení výroku Mariana Jurečky proto založíme na údajích z této střední varianty, srovnávat budeme data z projekcí z let 2018 a 2023.

Naděje dožití

Naděje dožití při narození je ukazatelem délky života, který udává, jakého věku se v průměru dožije dítě narozené v dané generaci. Marian Jurečka tvrdí, že se „budeme dožívat ještě vyššího věku“, tedy že naděje dožití poroste.

Podle poslední projekce ČSÚ od roku 1989 naděje dožití v Česku skutečně roste, s výjimkou vyšší úmrtnosti v letech 2020–2022 spojené s pandemií covidu-19 (.pdf, str. 5). Přestože tento nárůst v průběhu let zpomaluje, mezi lety 2023 a 2050 by naděje dožití měla u mužů vzrůst o 5,2 roku na 82,2 roku a u žen o 4,1 na 87,1 roku (.pdf, str. 6). Projekce z roku 2018 (.pdf, str. 4) oproti tomu předpokládala pomalejší nárůst předpokládaného věku dožití. Jak ale ukazuje následující tabulka, starší projekce se od té novější zásadně neliší, zvláště v případě dat pro období následujících zhruba 35 let.

Počet lidí v produktivním věku

Produktivní složkou obyvatelstva je věková skupina mezi 15 a 64 lety. Od roku 2009 do roku 2021 její podíl v populaci klesal, s příchodem uprchlíků v roce 2022 však posílila. Poslední projekce ČSÚ předpovídala nárůst i pro roky 2023 a 2024 (.pdf, str. 13).

Počet obyvatel v produktivním věku podle projekce začne klesat v polovině 30. let (.pdf, str. 14). Na konci 50. let 21. století by měla klesnout až na úroveň 6 milionů ze současných 6,87 milionu osob. Na konci století se podle střední varianty demografické projekce z roku 2023 počet lidí v produktivním věku sníží na 5,39 milionu osob (.pdf, str. 14).

Kromě těchto počtů projekce uvádějí i podíl obyvatel v produktivním věku v celkové populaci (.pdf, str. 11, .pdf, str. 14). Právě tato hodnota je pro stav důchodového systému klíčová, neboť ukazuje, jak velká část společnosti bude schopna na penze vydělávat. Projekce z roku 2018 (.pdf, str. 11) i z roku 2023 (.pdf, str. 14) předpokládají, že především v následujících 40 letech dojde k poklesu podílu produktivního obyvatelstva, jednotlivé dokumenty nicméně zmiňují mírně odlišná čísla.

Jak je vidět v grafu níže, pro období let 2031–2071 uvádí novější projekce vyšší podíl obyvatel v produktivním věku než předchozí projekce ČSÚ. „Z pohledu důchodového systému“, o kterém mluví Marian Jurečka, tak novější projekce pro budoucích 50 let ukazuje lepší výsledky než projekce z roku 2018. Horší čísla předpokládá nová projekce oproti té starší až v letech 2081–2101.

Porodnost, plodnost

Míra porodnosti udává počet živě narozených dětí na 1 000 obyvatel. Míra plodnosti tento údaj zpřesňuje tím, že vyjadřuje počet těchto dětí v přepočtu na tisíc žen v reprodukčním věku. Statistiky ji vyčíslují i přímo podle věku (např. pro ženy ve věku 20 let, 21 let atd.). Součet měr plodnosti za všechny věkové stupně (vydělený tisícem) vyjadřuje intenzitu plodnosti v populaci a udává průměrný počet živě narozených dětí na jednu ženu, tzv. úhrnnou plodnost.

Úhrnná plodnost je ukazatel, který je vhodný např. pro mezinárodní srovnání. Hodnota 2,1 dítěte na jednu ženu se obecně považuje za dostatečnou k tomu, aby nedocházelo k ubývání populace. Jestliže hodnota klesne pod 2,1, počet obyvatel se dlouhodobě snižuje, a naopak. Marian Jurečka ve výroku zjevně zaměňuje právě termíny úhrnná plodnost a porodnost. Porodnost totiž podle nejnovějších údajů ČSÚ v roce 2023 dosáhla asi 8,4 promile (.pdf, str. 5, 36). Jde tedy o zcela jiný údaj, než o jakém mluví ministr Jurečka.

Plodnost v 90. letech minulého století podle dat ČSÚ výrazně poklesla, v prvních dvou dekádách 21. století opět rostla (.pdf, str. 2) a mezi lety 2018 a 2020 se držela na hodnotě 1,71. O rok později se dokonce zvýšila na úroveň 1,83. Poté ovšem došlo k propadu – v roce 2022 na 1,62 a v roce 2023 až na 1,45 dítěte na jednu ženu.

Projekce ČSÚ z listopadu 2023 na základě tehdejších průběžných dat odhadovala, že za rok 2023 úhrnná plodnost bude 1,5 dítěte na jednu ženu (.pdf, str 2). Ve střední, nejpravděpodobnější, variantě projekce ČSÚ předpokládá, že plodnost bude stejné hodnoty dosahovat i v následujících letech (str. 3). Předchozí projekce z roku 2018 oproti tomu předpokládala postupnou stabilizaci na hodnotě 1,74 dítěte na ženu (.pdf, str. 2).

Závěr

Marian Jurečka (KDU-ČSL) shrnuje závěry ČSÚ týkající se tří zmíněných ukazatelů – naděje dožití, počtu lidí v produktivním věku a úhrnnou plodnost, kterou však zaměňuje s pojmem „porodnost“. Správně uvádí, že naděje dožití se bude podle projekce ČSÚ z roku 2023 zvyšovat, počet lidí v produktivním věku se bude snižovat a úhrnná plodnost se stabilizuje na hodnotě 1,5 dítěte na ženu.

Ve výroku ale především srovnává projekce ČSÚ z roku 2023 a roku 2018 a říká, že novější dokument předpokládá „z pohledu důchodového systému“ horší výsledky než předchozí odhady. Nejnovější projekce ve srovnání s tou starší skutečně předpokládá rychlejší pokles míry plodnosti a drobně vyšší nárůst naděje dožití. V klíčové kategorii podílu obyvatelstva v produktivním věku ale projekce z roku 2023 ukazuje horší výsledky až pro posledních 20 let tohoto století, pro roky 2031–2071 (tedy pro následujících 50 let) naopak předpokládá lepší vývoj než starší projekce. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) hovoří o nejčastější době odchodu do důchodu v minulosti v souvislosti s návrhem novely zákona o důchodovém pojištění, která reaguje na relativně vysoký podíl odchodů do předčasného starobního důchodu (.pdf, str. 1). Ten v roce 2022 narostl, jelikož kvůli mimořádným valorizacím byla předčasná penze pro lidi výhodnější.

Redaktor se ministra Jurečky ptá, zda není nespravedlivé, že se podle chystané novely zpřísní podmínky pro osoby v předdůchodovém věku „ze dne na den“, a přitom si lidé odchod do penze plánují několik let předem. Jurečka následně argumentuje tím, že se podmínky mění proto, že v roce 2022 odešlo do předčasného důchodu kvůli výhodné situaci velké množství lidí, „aniž to dlouhodobě plánovali“.

Podle stávajících pravidel mohou lidé do předčasného důchodu odejít o tři roky dříve, pokud zákon stanovuje jejich standardní důchodový věk na méně než 63 let. Pojištěnci, u nichž zákon stanovuje důchodový věk vyšší než 63 let, pak mohou do předčasné penze odejít až o pět let dříve, zároveň jim však musí být nejméně 60 let.

Zmíněná novela obsahuje ustanovení (.pdf, str. 1), které druhou podmínku zjednodušuje. Nově tak bude možné odejít do předčasné penze jen nejvýše 3 roky před dosažením standardního důchodového věku. Zkrácení této doby má podle důvodové zprávy omezit negativní dopady předčasných důchodů na veřejné finance a rovněž limitovat negativní sociální dopady (.pdf, str. 11).

Dále novela mění procentní výměru předčasného důchodu (.pdf, str. 2). Nyní se výše výměry snižuje za každých započatých 90 kalendářních dnů ode dne přiznání důchodu ke dni dosažení důchodového věku. V prvních 360 dnech se snižuje o 0,9 %, do 720. dne o 1,2 % a po 721. dni o 1,5 %. Nově se bude procentní výměra snižovat o 1,5 % výpočtového základu opět za každých započatých 90 kalendářních dnů ode dne přiznání důchodu ke dni dosažení důchodového věku (.pdf, str. 2 a 11).

Dodejme, že Poslanecká sněmovna návrh novely po obstrukcích ze strany opozice schválila na konci července. Pro přijetí hlasovali všichni poslanci vládní koalice a nezařazený Ivo Vondrák.

Nejčastější doba odchodu do předčasného důchodu

Podle informací, které projektu Demagog.cz poskytlo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), odchází lidé v posledních letech do předčasného důchodu v průměru 1,25–1,5 roku před standardní dobou. Polovina osob s trvale kráceným důchodem odchází do předčasné penze 0,75–1,25 roku před dosažením důchodového věku.

Obdobné informace obsahuje i důvodová zpráva ke zmíněné novele, kde stojí, že „z těch osob, které odcházejí do starobního důchodu předčasně, jich polovina odchází maximálně do jednoho roku před dosažením důchodového věku“ (.pdf, str. 18). Dokument také uvádí, že necelých 10 % lidí do předčasné penze odchází více než tři roky před dosažením standardního důchodového věku (str. 18).

Žádosti o předčasný důchod v minulém roce

Podle dat, která získal od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) na začátku ledna 2023 server Seznam Zprávy, podalo v roce 2023 žádost o předčasný důchod 80 653 lidí. V roce 2021 ČSSZ evidovala žádostí jen 32 781, o rok dříve 34 702, tedy počty více než dvakrát nižší než v roce 2022. 

Na konci ledna 2023 uvedl ústřední ředitel ČSSZ František Boháček, že o předčasný důchod oficiálně či předběžně požádalo přibližně 120 tisíc lidí. „Zhruba 40 000 předčasných důchodů jsme sepsali a ty osoby do důchodu odešly. Chtěly předčasný důchod s výplatou,“ řekl Boháček s tím, že běžně do předčasné penze odchází přibližně 30 tisíc lidí (.pdf). „Dalších 40 000 [žádostí] jsme sepsali, ale lidé chtěli důchod bez výplaty. S dalšími 40 000 lidmi jsme se dohodli, že přijdou žádost sepsat letos, jen uplatnili nárok na dávku důchodového pojištění. Předpokládám, že nebudou chtít výplatu a chtěli si jen zafixovat částku,“ dodal k tomu Boháček pro ČTK.

Doplňme, že podle údajů, které poskytla ČSSZ na konci roku 2022 agentuře ČTK, zaregistrovaly okresní správy sociálního zabezpečení jen za říjen loňského roku 16 949 žádostí o předčasný odchod do důchodu. V říjnu 2021 jich úřady přijaly 3 215. V listopadu 2022 ČSSZ evidovala dokonce 24 653 žádostí, oproti tomu za listopad roku 2021 jich bylo pouze 2 591, tedy přibližně desetkrát méně.

K výraznému nárůstu počtu žádostí došlo poté, co MPSV v polovině loňského října uvedlo, že může být výhodnější požádat o předčasný důchod v roce 2022 než čekat do roku 2023 (.pdf).

Závěr

Data od MPSV potvrzují, že lidé v minulých letech skutečně odcházeli do předčasného důchodu většinou kolem roku až roku a půl před standardní dobou pro odchod do penze. V roce 2022 pak ČSSZ evidovala více než dvojnásobný počet žádostí o předčasný důchod v porovnání s lety 2021 a 2020. Ministr Jurečka tuto skutečnost nesprávně interpretuje tak, že lidé v loňském roce do předčasné penze odcházeli dříve. Průměrný odchod do předčasného důchodu nicméně nepřesáhl rok a půl před standardní dobou, a výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka zde reaguje na slova Kláry Dostálové (za ANO), která v debatě uvedla, že „vláda říká, že může krachnout státní důchodový účet“. Proti tomuto tvrzení se pak Jurečka vymezuje právě výrokem, že „nikdo z vlády“ o krachu důchodového účtu nemluvil. Dále k tomu dodává, že vláda mluvila jen o tom, že v roce 2050 bude schodek důchodového účtu každoročně dosahovat přibližně 5 % HDP.

Termín „důchodový účet“

Na začátek je vhodné upřesnit, že se pojem „důchodový účet“ běžně používá při vyčíslení deficitu důchodového systému  (.pdf, str. 120 z 516). „Deficit důchodového účtu“ konkrétně popisuje rozdíl mezi příjmy, které měl stát v daném roce z důchodového pojistného, a výdaji, které tehdy šly ze státního rozpočtu na výplatu důchodů a správu systému (.pdf, str. 170–171). Nejedná se tedy o samostatný, oddělený účet, na němž by se shromažďovaly peníze – takový důchodový účet (nebo také důchodový fond) v České republice nikdy neexistoval. 

„Před rokem 1989, i po něm, až dodnes, jsou důchody financovány státem, ze státního rozpočtu. Důchodový systém fungoval a funguje na tzv. průběžném principu – důchody jsou hrazeny ze státního rozpočtu a od roku 1993, kdy bylo uzákoněno pojistné, jsou příjmy z pojistného odváděny do státního rozpočtu. Nedochází tedy k tomu, že by byly prostředky shromažďovány v nějakém fondu,“ vysvětluje Ministerstvo financí způsob financování penzí.

Vyjádření členů vládní pětikoalice

O tom, že by v budoucnu mohly schodky důchodového účtu dosahovat 300 miliard Kč ročně, mluvil na začátku února 2023 například ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). V souvislosti s nutností provést důchodovou reformu tehdy uvedl: „Ta demografická křivka je neúprosná. Všichni vidíme, jak to vypadá, pokud neuděláme nic, tak za nějakých 15 let bude jenom na důchodovém účtu ročně schodek pět procent HDP, to znamená, v dnešních cenách si představme, že jenom na důchodovém účtu by byl schodek 300 miliard ročně.“

Přímo rok 2050 zmiňoval premiér Petr Fiala (ODS) ve svém vyjádření z února. „Čelíme (…) problému, že v roce 2050 bychom mohli mít dluh na důchodovém účtu pravidelně 300 miliard korun, což nejde zaplatit. Reforma zajistí, že jako Česká republika budeme vyplácet důstojné penze i lidem mladším 40 let,“ komentoval reformu předseda vlády.

Sám Marian Jurečka také ve Sněmovně na začátku března uváděl, že pokud vláda nic neudělá, bude se deficit důchodového účtu přibližně v roce 2050 dostávat „už pod minus 5 %“ HDP.

Ve veřejně dostupných zdrojích se nám nepodařilo dohledat vyjádření, ve kterých by o možném „krachu“ důchodového účtu mluvili přímo členové vlády. O zhroucení či kolapsu důchodového systému nicméně mluvili někteří zástupci vládních stran.

Poslanec za ODS Libor Turek například ve svém komentáři na webu ODS napsal, že pokud by nedošlo ke změnám v důchodovém systému, „výsledkem by byl deficit důchodového účtu po roce 2050 až 5 % HDP, to znamená 300–350 mld. Kč“. Kvůli tomu by poté podle něj následoval „krach důchodového systému, rozvrat veřejných financí“ a penze by mohly klesnout i o „50 % v důsledku insolvence, bez ohledu na demografický vývoj“.

O možném zhroucení důchodového systému už kolem roku 2030 mluvili mj. senátor za ODS Tomáš Goláň nebo předseda poslaneckého klubu KDU‑ČSL Marek Výborný. Ten v únoru k reformě důchodového systému řekl: „Když neuděláme nic, tak to kolem roku 2030 zkolabuje.“

Odhady deficitu důchodového účtu

Doplňme, že lednová makroekonomická predikce Ministerstva financí odhaduje, že v roce 2022 činil hrubý domácí produkt 6,749 bilionu Kč, pro rok 2023 odhaduje HDP na 7,308 bilionu Kč. Pokud bychom tedy vycházeli z dat za uplynulý rok, odpovídalo by 5 % HDP přibližně 337 miliardám Kč. Uvedený přepočet se tak pohybuje okolo 300 mld. Kč, které ve výroku zmiňuje Marian Jurečka.

Informace o předpokládaném vývoji důchodového deficitu popisuje např. Národní rozpočtová rada (NRR), což je nezávislý odborný orgán v oblasti rozpočtové politiky, ve své Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí (.pdf) ze září 2022.

V dokumentu stojí (.pdf, str. 26), že důchodový systém bude v nejbližších letech vykazovat mírné deficity. Od roku 2030 ale naroste počet důchodců, kvůli čemuž se schodky budou prohlubovat, přičemž kolem roku 2059 mají dle predikce dosahovat zhruba 4 % HDP. Kolem roku 2050, který ministr Marian Jurečka zmiňuje, by deficit důchodového účtu měl dle predikce NRR představovat 3,6 % HDP. Dodejme, že deník E15 v říjnu loňského roku psal o tom, že v polovině století by schodek důchodového systému mohl dosahovat 4 % HDP, což by v tehdejších cenách znamenalo 250 až 300 miliard korun.

Mírně odlišnou, aktuálnější predikci popisuje Filip Pertold, ekonom, zástupce ředitele think-tanku IDEA a poradce (.pdf, str. 2) ministra práce a sociálních věcí (video, čas 0:10). Ten na začátku března uvedl (video, čas 15:38), že demografická krize ovlivňující důchodový systém bude vrcholit ve 40. letech a schodek systému bude činit přibližně „5 % HDP“, což je „v současných cenách 350 miliard Kč“.

Závěr

Na závěr shrňme, že premiér Petr Fiala v únoru uváděl, že v roce 2050 by deficit důchodového účtu každoročně mohl dosahovat 300 miliard Kč. Podobně se vyjadřoval i ministr financí Zbyněk Stanjura, podle něhož by za 15 let, tj. zhruba kolem roku 2040, mohl schodek důchodového účtu činit 5 % HDP, což vyčísloval právě na cca 300 miliard korun.

Marian Jurečka má pravdu v tom, že o krachu důchodového účtu nemluvili přímo členové vlády. O krachu či zhroucení důchodového systému nicméně ve spojitosti s neudržitelností 300miliardových deficitů mluvili zástupci stran vládní pětikoalice, např. poslanec za ODS Libor Turek. O možném kolapsu důchodového systému v případě, že by nedošlo k reformním krokům, mluvil mj. i předseda poslaneckého klubu KDU‑ČSL Marek Výborný. Z těchto důvodů výrok Mariana Jurečky hodnotíme jako zavádějící.