Marian Jurečka

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka tvrdí, že podle prognóz se ceny elektřiny a plynu v druhé polovině roku 2024 a v letech 2025 a 2026 vrátí na předválečnou úroveň, tedy k hodnotám, které měly před začátkem ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. V debatě Jurečka mluvil o ekonomickém vývoji v Česku a jeho dopadu na domácnosti, svým výrokem konkrétně reaguje na otázku, jestli pro ně budou energie dražší než před třemi lety. V našem odůvodnění jsme se proto zaměřili na výhledy cen energií právě pro domácnosti.

Elektřina

Nejprve uveďme, že se cena elektřiny skládá z regulované a neregulované složky. Regulovanou část ceny tvoří například poplatek za distribuci elektřiny nebo poplatek za rezervovaný příkon (který se odvíjí od typu jističe). Z neregulované části pak naprostou většinu ceny určuje cena nakoupené elektřiny na burze. Neregulovaná část ceny se liší dle dodavatele a dle sjednané distribuční sazby, která závisí na počtu a typu používaných elektrospotřebičů. Jednou z nejpoužívanějších sazeb je D02d, která je určena běžným domácnostem se středně velkým odběrem elektřiny.

Podívejme se nejdříve na cenu elektřiny na burze. Ta se po většinu roku 2021 pohybovala mezi 1,5 a 4 korunami za kilowatthodinu (kWh), v prosinci 2021 pak došlo ke krátkodobému výkyvu až na 8 Kč/kWh. Po začátku války se cena ještě zvedla a zpět pod úroveň 4 Kč/kWh se dostala až ke konci roku 2023. 

Co se týče predikcí, v prosinci 2023 portál KupníSíla.cz z dat z pražské energetické burzy PXE odhadoval burzovní cenu elektřiny na rok 2024 na 142,12 eur za megawatthodinu, v přepočtu tedy cca 3,5 Kč/kWh. Obdobnou cenu portál odhadoval také na rok 2025, pro rok 2026 predikoval 3,2 Kč/kWh. Podle kurzovního lístku PXE k 30. lednu 2024 bude burzovní cena elektřiny pro sazbu D02d nižší, a to konkrétně 2,8 Kč/kWh v roce 2025 a 2,7 Kč/kWh v roce 2026.

Jak jsme ovšem zmínili výše, burzovní cena elektřiny není jedinou složkou ve finální ceně. Do té se musí započítat ještě složka regulovaná. Tuto cenu určuje Energetický regulační úřad (ERÚ), který letos očekává průměrný meziroční nárůst regulované složky o 65,7 %. 

Když se podíváme na jednoroční smlouvu z roku 2021 (.pdf) u společnosti ČEZ, jednoho z hlavních dodavatelů elektřiny v ČR, zjistíme, že cena za distribuci činila necelé 2 Kč/kWh (v sazbě D02d). Při uzavření totožné smlouvy je nyní cena asi 2,4 Kč/kWh (.pdf). Celková cena elektřiny tak od roku 2021, kdy činila 4,9 Kč/kWh (.pdf), vzrostla na 7,6 Kč/kWh v roce 2024 (.pdf).

Co se týče výhledu na roky 2025 a 2026, jediná informace o finální ceně, kterou se nám ve veřejně dostupných zdrojích podařilo nalézt, pochází ze smluv, které energetické společnosti uzavírají na tři roky. Například ČEZ tak na rok 2025 nabízí cenu 7,4 Kč/kWh a 7 Kč/kWh na rok 2026 (.pdf). Nutné je ovšem dodat, že energetické společnosti často nakupují elektřinu na burze na více let dopředu, díky čemuž pak právě můžou garantovat dojednanou cenu ve víceletých smlouvách. Uvedené ceny z tříletých smluv tak zčásti vycházejí z dřívějších burzovních cen, které v budoucnu mohou klesnout.

Predikci cen, za které budou energetické a distribuční společnosti elektřinu nabízet domácnostem v roce 2025 či 2026 v nových smlouvách, se nám ovšem dohledat nepodařilo.

Plyn

Podobně jako je tomu u elektřiny, i cena plynu je tvořena regulovanou a neregulovanou složkou. Také u něj se rozlišuje několik tarifů v závislosti na využití a spotřebě.

Jako první se podívejme na burzovní ceny. Na PXE se cena plynu v první půlce roku 2021 pohybovala pod jednou korunou za kilowatthodinu. Teprve v září 2021 začala cena stoupat nad 1 Kč/kWh a maxima dosáhla v prosinci, kdy odpovídala až 3,5 Kč/kWh. Pod tuto hranici se burzovní cena plynu skutečně již vrátila. Poslední případ, kdy se cena za jednu kWh dostala přes dvě koruny, nastal v prosinci 2022.

Podívejme se ovšem také na ceny distributorů, konkrétně na nejnižší sazbu, tedy sazbu používanou pouze pro ty, kteří na plynu vaří. Například u společnosti E.ON byla k listopadu 2020 cena (.pdf, str. 2) za plyn 1,7 Kč/kWh a k prosinci 2021 se pohybovala u 2 Kč/kWh (.pdf, str. 2). Nyní E.ON nabízí smlouvu (.pdf, str. 2) do roku 2026 s fixací ceny na 3 Kč/kWh. 

Podobně je na tom ČEZ, který v roce 2021 ve stejném tarifu nabízel (.pdf) cenu 1,7 Kč/kWh a nyní, v případě smlouvy na tři roky (.pdf), nabízí tři koruny za kWh pro rok 2024 (str. 2) s poklesem na 2,6 Kč/KWh pro rok 2026 (str. 3).

Co se týče prognóz, kromě výše zmíněných smluv na více let jsme ve veřejně dostupných zdrojích našli pouze německou studii (.pdf) z listopadu 2023, která tvrdí, že při implementaci správných politik by mohla cena plynu v Evropské unii výrazně klesnout. Tato studie ovšem neobsahuje žádné konkrétní číselné prognózy.

Závěr

V případě elektřiny se sice očekává pokles burzovních cen, z dostupných informací ale není jasné, k jak velkému poklesu dojde u cen pro domácnosti. Prognózu, která by přesně vyčíslovala ceny elektřiny pro smlouvy uzavírané v letech 2025 a 2026, se nám ve veřejně dostupných zdrojích najít nepodařilo. Podobně je tomu i v případě cen plynu. Obrátili jsme se tak na ministra Jurečku s dotazem, ze kterých prognóz čerpal. Do vydání naší analýzy jsme ale odpověď neobdrželi. Jeho výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU‑ČSL) ve svém výroku zmiňuje údajná vyjádření Josefa Středuly, který zastává post předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) a v roce 2022 byl jedním z kandidátů na prezidenta. Před rokem a půl, tedy přibližně ve druhé půlce roku 2022, podle Jurečky predikoval situaci, kdy 60 % firem bude propouštět a poroste nezaměstnanost. Dodejme, že Jurečka zmíněné číslo, tedy „60 % firem“, v debatě zdůrazňoval několikrát (video, čas 15:15).

Citaci, která by slovům Mariana Jurečky odpovídala, jsme vyhledávali jak v mediálních databázích, na webech zpravodajských portálů, tak i na profilech Josefa Středuly a ČMKOS na sociálních sítích. V žádném z těchto zdrojů se nám však nepodařilo podobné vyjádření dohledat.

Potvrdit ani vyloučit Jurečkovo tvrzení navíc nemůžeme, jelikož jednání zástupců vlády a odborů – na kterých se potkávají také Jurečka se Středulou – nejsou veřejná. Některá z nich se konala například v září nebo v listopadu 2022. 

Doplňme, že v srpnu 2022 Středula na svém účtu na síti X upozorňoval, že „nezaměstnanost roste“. O růstu míry nezaměstnanosti tehdy totiž informoval Úřad práce. V dalších vyjádřeních, která se nám podařilo najít, Středula o „růstu nezaměstnanosti“ přímo nemluvil, několikrát ovšem zmiňoval hrozbu propouštění. Na facebooku o ní psal například v srpnu a září 2022, kdy dodal, že propouštět zaměstnance zvažuje „už 22 % firem“. Podobně se na facebooku vyjádřila i ČMKOS, která varovala, že „zdražování energií a rostoucí inflace vyústí v propouštění zaměstnanců“.

V říjnu 2022 Středula na svém účtu na síti X svou fotografii z pražské demonstrace Proti chudobě doplnil textem: „Až se bude ve velkém propouštět, až přijde katastrofa, bude pozdě. Jsme tady proto, aby vláda konala hned!“ Později se na facebookovém účtu ČMKOS objevil příspěvek hovořící o hromadném propouštění u 13 zaměstnavatelů. Odbory tehdy upozorňovaly, že „by se mohlo dotknout asi tisícovky lidí“.

Pro úplnost můžeme dodat, že míra nezaměstnanosti se od konce června 2022 skutečně mírně zvedla. Zatímco v polovině roku 2022 dosahovala 2,5 % (.xlsx), o rok později to bylo 2,7 %. Podle aktuálních dat ČSÚ za prosinec se nezaměstnanost drží na stejné úrovni.

Na závěr tedy shrňme, že Středula v průběhu roku 2022 skutečně mluvil o hrozbě propouštění. Ve veřejně dostupných zdrojích se nám však nepodařilo dohledat citaci, ve které by predikoval, že bude propouštět „60 % firem“. Zároveň nemůžeme potvrdit ani vyvrátit, že se Středula takto nevyjádřil například na některé z demonstrací nebo přímo na jednání se zástupci vlády, kterých se účastní i Marian Jurečka. Proto hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) hovoří o délce řízení žádostí o příspěvek na bydlení, nikoliv o časovém úseku mezi vyřízením žádosti a vyplacením příspěvku – redaktor se totiž ptá na systém přiznávání sociálních dávek, a ne na jejich vyplácení. Jurečka svými slovy „příspěvek na bydlení vyplácíme v termínech, které nám dává zákon“ zjevně poukazuje na to, že včasné vyřízení žádosti napomáhá vyplacení příspěvku za zpětně uznané období v rámci zákonem stanovené lhůty. Zmíněný počet dní už ale poté vztahuje k samotné délce řízení. Uveďme, že lhůta na vyřízení žádosti o příspěvek na bydlení je dle správního řádu 30 dnů, případně až 60, pakliže se jedná o složitý případ nebo pokud musí Úřad práce provést sociální šetření (.pdf, str. 2).

Statistiku, která by pojednávala o délce řízení žádosti o přidělení příspěvku na bydlení, jsme ve veřejně dostupných zdrojích nedohledali. Požádali jsme proto Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) o zaslání dat, ze kterých ministr Jurečka ve výroku čerpá. Následně jsme obdrželi graf s interními daty MPSV, který dokumentuje průměrnou dobu řízení žádostí o příspěvek na bydlení v rámci jednotlivých krajských ředitelství Úřadu práce v období od 1. června do 28. července letošního roku.

Průměrná doba řízení ovšem sama o sobě nevylučuje, že by v jednotlivých případech nemohlo docházet k vyřizování žádostí i nad zákonem stanovenou lhůtu. Stejně tak graf nikterak nedokládal tvrzení ministra Jurečky, že „v 98 procentech případů (trvá vyřízení žádosti okolo hraničních 30 dnů, pozn. Demagog.cz) jen proto, že jsme daného klienta vyzvali, aby nám něco doručil, a on nám zatím požadovanou písemnost nebo informaci nedodal“.

Ministerstvo jsme proto opětovně kontaktovali s žádostí o statistiku všech případů, kdy k dodržení časové lhůty došlo a kdy nikoliv, a také o doložení tvrzení o důvodech k hraniční době vyřizování žádostí o příspěvek v Praze. Další odpověď jsme už nicméně nedostali, a výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) se v rozhovoru vyjadřoval k dotaci Oprav dům po babičce, v rámci které bude od září 2023 možné získat až milion korun na zateplení rodinného domu. Tento záměr se setkal s kritikou např. od bývalého ministra financí Miroslava Kalouska kvůli tomu, že o tuto podporu mohou požádat i lidé s vysokými příjmy. Jurečka poté zmiňuje, že podle něj dosavadní části programu Nová zelená úsporám využívali především lidé s vyššími příjmy, a Oprav dům po babičce tak cílí na ty, kteří mají nižší výdělky a opravu domu by si bez pomoci nemohli dovolit.

Nová zelená úsporám (NZÚ), pod kterou nová dotace Oprav dům po babičce spadá, je dotační program Ministerstva životního prostředí. Ke spuštění celé NZÚ, o jejíž administraci se konkrétně stará Stání fond životního prostředí ČR, došlo v roce 2014. Jejím hlavním cílem je „zvýšení energetické účinnosti budov a snížení emisí skleníkových plynů a dalších znečišťujících látek v ovzduší.“

Statistiky, které by se týkaly výše příjmů lidí, kteří požádali o dotaci z programu Nová zelená úsporám, se nám ve veřejně dostupných zdrojích dohledat nepodařilo. Na webových stránkách NZÚ je sice k dispozici přehled příjemců, výdělky příjemců podpory nicméně v těchto seznamech uvedeny nejsou (.pdf, .pdf, .pdf).

Pro informace k výši příjmu nejčastějších žadatelů o NZÚ jsme proto kontaktovali Ministerstvo životního prostředí. To pro projekt Demagog.cz uvedlo, že žádný z dosud realizovaných dotačních programů ze skupiny NZÚ neobsahoval „test na příjem žadatelů“, tedy že žadatelé výši svých příjmů uvádět nemusejí. Proto danými informacemi ministerstvo nedisponuje. Obrátili jsme se také na Státní fond životního prostředí, ke dni publikování analýzy jsme ovšem odpověď neobdrželi.

Doplňme, že pro nízkopříjmové domácnosti vznikl program Nová zelená light, v jehož rámci mohou o dotaci žádat lidé, kteří pobírají příspěvek na bydlení, starobní důchod či invalidní důchod třetího stupně. Podpora pak může dosáhnout až 150 tisíc korun. Tento program byl zahájen v lednu 2023 a podle dřívějšího vyjádření Mariana Jurečky bylo jeho cílem pomoci nejzranitelnějším občanům v době energetické krize. K dubnu 2023 o dotaci zažádalo už 23 tisíc lidí a prostředky na financování byly navýšeny z původních 1,5 miliardy korun na 6 mld. Kč.

Ve veřejně dostupných zdrojích tedy statistiky ohledně výše příjmů žadatelů v dotačním programu Nová zelená úsporám nejsou k dispozici. Ministerstvo životního prostředí uvedlo, že takovou statistiku nevede, jelikož žádný z programů neobsahoval příjmový test. Nelze tedy potvrdit, ani vyvrátit, že by NZÚ využívali lidé s vyššími příjmy, a výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Marian Jurečka má patrně na mysli Komisi pro spravedlivé důchody, která vznikla v roce 2019, kdy Ministerstvo práce a sociálních věcí vedla Jana Maláčová z ČSSD. Cílem Komise má být „zajistit nejen udržitelný důchodový systém, ale i důchodový systém zajišťující důstojné a spravedlivé důchody“.

Kromě odborné veřejnosti zasedli v Komisi také zástupci všech tehdejších poslaneckých a senátorských klubů. Své představitele tak v komisi měly i všechny politické strany a hnutí současné vládní koalice – tedy ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Piráti. Předsedkyní důchodové komise byla tehdejší rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová a poslední zasedání proběhlo na konci listopadu 2020.

Z principů, které podle tiskové zprávy Ministerstva práce a sociálních věcí Komise schválila, vzešel návrh důchodové reformy. 11. prosince 2020 ho představila tehdejší ministryně Babišova kabinetu Jana Maláčová a předsedkyně Komise Danuše Nerudová. Návrh si dával (.pptx, str. 1–4) za cíl, aby byl důchodový systém v budoucnu srozumitelný, spravedlivý a udržitelný. V tzv. první fázi důchodové reformy počítaly (str. 5) ministerstvo a Komise se sedmi změnami, mezi které patřily:

• 500 Kč měsíčně k důchodu za vychované dítě pro hlavního pečujícího rodiče,
• nižší věk odchodu do důchodu pro náročné profese,
• základní důchod 10 000 Kč pro každého, kdo pracoval 25 let,
• zkrácení potřebné doby pojištění – místo dosavadních 35 let na 25 let,
• vícezdrojový systém financování – v průběhu let se počítá (video, čas 13:35) s daňovou reformou,
• nižší daně pro pracující důchodce,
• důchodová kalkulačka, aby se každý mohl dozvědět, jak velký bude mít důchod.

Ministryně Maláčová uvedla (video, čas 1:00), že tento návrh „má základní principiální podporu členů“ Komise. To však neznamená, že by na návrzích musela panovat absolutní shoda. Jednací řad Komise totiž říká, že pro schválení stanovisek stačí pouze nadpoloviční většina přítomných členů. Pouze 15 z celkových 43 členů byli zástupci poslaneckých a senátorských klubů.

Zaměřme se třeba na první zmíněný bod návrhu – tedy 500 Kč navíc za vychované dítě. Komise si na svém 6. jednání odhlasovala (.pdf, str. 5), že doporučuje, aby vládní koalice projednala záměr „zvýšení důchodů fixní částkou zohledňující výchovu dětí“. Pro návrh hlasovalo 16 přítomných, proti 10 a dalších 6 se zdrželo.

Ze zápisů se bohužel nedozvíme, kdo přesně hlasoval pro co. Zápisy z jednání, které jsou veřejně dostupné, totiž nejsou moc podrobné. Nevíme tedy, jestli všichni zástupci politických stran pro návrh hlasovali. Obdobná situace, kdy pro návrh hlasovala sice většina, ale ne všichni, nastal i u problematiky (.pdf, str. 8) důchodů pracovníků náročných profesí nebo u mírnějších podmínek (.pdf, str. 5), které se vztahují k délce doby pojištění nutné pro získání nároku na důchod. Pro úplnost dodejme, že členka Komise za TOP 09 Pekarová Adamová na jednom ze zasedání uvedla (pdf, str. 3–4), že výsledky hlasování „by se neměly charakterizovat jako shoda“.

Komise se nicméně jednomyslně shodla (.pdf, str. 7) na tom, že by Ministerstvo práce a sociálních věcí mělo rozpracovat koncepci tzv. nultého a prvního pilíře důchodového systému. Nultý pilíř se týká (.pptx, str. 6) základního minimálního důchodu pro všechny důchodce a je jednou ze změn, které ministerstvo spolu s Komisí představilo. První pilíř pak zohledňuje předchozí výdělky občana a ministerstvo s ním ve svém plánu také počítalo.

Na představený návrh důchodové reformy mířila z řad ostatních politických stran řada kritiky. Člen důchodové komise Jan Bauer z ODS uvedl 11. prosince 2020 v ČT, že tento návrh nebyl dostatečně probrán (video, čas 22:04) v důchodové komisi ani v rámci tehdejší vládní koalice hnutí ANO a ČSSD. Návrh podle Bauera respektuje některé závěry Komise, ale neřeší klíčové problémy. Také Lenka Dražilová, poslankyně ANO a členka Komise, pak potvrdila, že daný návrh vládě předložen nebyl, a pozastavila se (video, čas 25:55) nad tím, že se o představeném návrhu nedebatovalo v rámci Komise.

„Nesouhlasím například s tím, že tady tato reforma, která byla dnes světu představena, je pod záštitou celé Komise pro spravedlivé důchody,“ uvedl (video, čas 6:45) další poslanec za hnutí ANO Aleš Juchelka. Tomuto názoru během diskuze v pořadu Události, komentáře oponoval (video, čas 7:47) poslanec ČSSD a člen Komise Roman Sklenák. Další členka Komise za KDU-ČSL Šárka Jelínková dodala (video, čas 10:56), že na většině návrhů, které ministerstvo představilo, panovala většinová shoda. O ucelenou důchodovou reformu podle Šárky Jelínkové ale nešlo.

I další kritika směřovala zejména k tomu, že představený návrh není skutečnou reformou. Podle Olgy Richterové z Pirátské strany nejde o reformu, ale pouze o úpravu důchodů. Předsedkyně TOP 09 Pekarová Adamová pak označila plán za „absolutně bezzubý návrh“, šéf STAN Vít Rakušan zase za „marketingový tah“. Předseda hnutí SPD Okamura například kritizoval hranici minimálního důchodu, která je podle něj „strašně nízká“.

Důchodovou reformu se Janě Maláčové již schválit nepodařilo. Nepočítala s ní ani tehdejší ministryně financí Alena Schillerová, a to vzhledem k tomu, že se blížil konec funkčního období Babišovy vlády. V létě 2021 se nicméně Sněmovně a Senátu podařilo schválit tzv. výchovné, tedy příspěvek 500 Kč k důchodu na dítě pro toho rodiče, který se o něj staral. Novela má platit od roku 2023.

Na závěr si shrňme naše hodnocení. Marian Jurečka v rozhovoru pro Deník N uvádí, že politická shoda byla na principech důchodové komise. Nezmínil tedy konkrétně reformu z dílny rezortu pod vedením Jany Maláčové. Je sice pravdou, že Komise pro spravedlivé důchody se na spoustě věcí shodla, ne vždy to ale bylo absolutní většinou. Z veřejných informací se nedozvíme, jak kdo konkrétně na zasedáních Komise hlasoval, a nemůžeme tedy potvrdit, že na klíčových principech panovala shoda mezi zástupci politických stran.

Z kritiky nejen ODS, ale i tehdejšího vládního hnutí ANO vyplývá, že představený návrh nelze prezentovat jako výslovnou shodu Komise. To však neznamená, že by ostatní strany kritizovaly základní principy reformy. Kritika směřovala především k tomu, že reforma není dostatečně propracovaná a obsáhlá. Z výše zmíněných důvodů hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Tématu finanční podpory kasin se věnuje například článek zpravodajského serveru iRozhlas.cz ze 17. ledna 2022. Z tabulky uvedené v článku vyplývá, že mezi 30 největších příjemců kompenzací z tzv. covidových programů patří pět provozovatelů kasin a hazardních her. Tyto společnosti od státu inkasovaly na podporách dohromady 404,7 milionu Kč. 

Kompenzace byly mezi jednotlivé provozovatele rozděleny následovně:

Bohužel nelze na základě těchto dat jednoznačně určit pravdivost či nepravdivost výroku Mariana Jurečky. Jak již bylo zmíněno, dostupná data se týkají pouze 30 největších příjemců finanční podpory. K posouzení, zda provozovatelé kasin a hazardních her obdrželi od státu více než 500 milionů Kč, jsou totiž potřebná i data menších příjemců. Ta však Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) dosud nezveřejnilo. Na zástupce MPO jsme se proto obrátili s žádostí o úplná data, dosud jsme však neobdrželi odpověď, a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Pro kontext doplňme, že debata o kompenzacích pro velké společnosti a provozovatele kasin se rozvířila ve spojitosti s projevem ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely v Poslanecké sněmovně. V něm nový ministr kritizoval bývalou vládu za plošné poskytování dotací všem firmám a upozorňoval na to, že vláda Andreje Babiše nerozlišovala, zda by se bez této pomoci firmy dostaly do existenční krize.

Na vyjádření ministra Síkely poté reagoval jeho předchůdce Karel Havlíček, který zdůrazňoval, že na základě tlaku například i ze strany Evropské komise bylo nutné kompenzace poskytnout bez rozdílu všem podnikům, které byly na základě proticovidových opatření omezeny či uzavřeny.