Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) hovoří o délce řízení žádostí o příspěvek na bydlení, nikoliv o časovém úseku mezi vyřízením žádosti a vyplacením příspěvku – redaktor se totiž ptá na systém přiznávání sociálních dávek, a ne na jejich vyplácení. Jurečka svými slovy „příspěvek na bydlení vyplácíme v termínech, které nám dává zákon“ zjevně poukazuje na to, že včasné vyřízení žádosti napomáhá vyplacení příspěvku za zpětně uznané období v rámci zákonem stanovené lhůty. Zmíněný počet dní už ale poté vztahuje k samotné délce řízení. Uveďme, že lhůta na vyřízení žádosti o příspěvek na bydlení je dle správního řádu 30 dnů, případně až 60, pakliže se jedná o složitý případ nebo pokud musí Úřad práce provést sociální šetření (.pdf, str. 2).

Statistiku, která by pojednávala o délce řízení žádosti o přidělení příspěvku na bydlení, jsme ve veřejně dostupných zdrojích nedohledali. Požádali jsme proto Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) o zaslání dat, ze kterých ministr Jurečka ve výroku čerpá. Následně jsme obdrželi graf s interními daty MPSV, který dokumentuje průměrnou dobu řízení žádostí o příspěvek na bydlení v rámci jednotlivých krajských ředitelství Úřadu práce v období od 1. června do 28. července letošního roku.

Průměrná doba řízení ovšem sama o sobě nevylučuje, že by v jednotlivých případech nemohlo docházet k vyřizování žádostí i nad zákonem stanovenou lhůtu. Stejně tak graf nikterak nedokládal tvrzení ministra Jurečky, že „v 98 procentech případů (trvá vyřízení žádosti okolo hraničních 30 dnů, pozn. Demagog.cz) jen proto, že jsme daného klienta vyzvali, aby nám něco doručil, a on nám zatím požadovanou písemnost nebo informaci nedodal“.

Ministerstvo jsme proto opětovně kontaktovali s žádostí o statistiku všech případů, kdy k dodržení časové lhůty došlo a kdy nikoliv, a také o doložení tvrzení o důvodech k hraniční době vyřizování žádostí o příspěvek v Praze. Další odpověď jsme už nicméně nedostali, a výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.