Poroste (věk odchodu do důchodu, pozn. Demagog.cz) pro ročníky narození do roku 1989. Tam se zastaví na 67 letech.
Podle pozměňovacích návrhů Výboru pro sociální politiku a vládních poslanců se bude důchodový věk postupně zvyšovat. Skutečně se zastaví na hranici 67 let, která se bude týkat osob narozených v roce 1989 a později. Sněmovna ke dni vysílání debaty o návrzích ještě nehlasovala.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka mluví o návrhu důchodové reformy a o plánované úpravě věku odchodu do penze. Reaguje na kritiku Aleny Schillerové, která tvrdí, že vládní koalice původně navrhla navázat věk na naději dožití bez toho, aby stanovila věk, kdy se posouvání důchodového věku zastaví. Jurečka poté říká, že podle upraveného návrhu věk poroste pouze v případě lidí narozených do roku 1989, později narozeným se již nadále zvyšovat nebude, takže do penze odejdou maximálně v 67 letech.
Důchodová reforma
V listopadu 2023 Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) oznámilo, že dokončilo návrh důchodové reformy. Vláda tento návrh novely zákona o důchodovém pojištění schválila (.pdf) v dubnu 2024. Návrh následně zamířil k projednání do Poslanecké sněmovny, kde ke dni vysílání diskuze prošel prvním a druhým čtením. Jednání o reformě dříve provázely obstrukce opozičních poslanců, kteří kritizovali posouvání věku odchodu do důchodu a trvali na zachování současné hranice 65 let.
Podle představitelů vládních stran jsou však tato opatření nutná především kvůli dlouhodobé neudržitelnosti současného důchodového systému. Pokud by současný systém zůstal zachován, podle MPSV by to znamenalo, že na jednoho důchodce by v roce 2050 připadali pouze dva lidé v produktivním věku, zatímco dnes je to 3,5 a v roce 2000 to bylo pět lidí. Na penze se zároveň v současné době podle resortu vynaloží téměř třetina peněz státního rozpočtu.
Pozměňovací návrhy
Reforma v průběhu schvalování ve Sněmovně prošla změnami, původní návrh počítal s nárůstem věku odchodu do důchodu až o dva měsíce mezi jednotlivými ročníky narození. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka nicméně už na konci srpna avizoval, že dojde k úpravám a věk odchodu do penze poroste pomaleji, a to o jeden měsíc ročně.
Sněmovní Výbor pro sociální politiku poté v září přijal usnesení (.pdf), ve kterém poslancům doporučuje, aby návrh důchodové reformy schválili, a to s úpravami, které výbor navrhl. Jednou z nich je právě prodloužení věku odchodu do penze pouze o jeden měsíc ročně (str. 3). Ještě v roce 2030 bude hranice stanovená na 65 letech, v roce 2040 by se pak dle návrhu mělo jednat o 65 let a deset měsíců (str. 1, 3). Tato úprava byla následně poslancům předložena jako pozměňovací návrh (.pdf, str. 1–2).
Pozměňovací návrh (.docx), který upravuje věk odchodu do penze, předložila skupina vládních poslanců v čele s Jiřím Navrátilem (KDU-ČSL). Ti navrhli, aby došlo k zastropování růstu důchodového věku na 67 letech, což by se s plánovaným růstem o jeden měsíc ročně týkalo ročníků narozených v roce 1989 a později. Zmíněný Výbor pro sociální politiku tento návrh doporučil přijmout (.pdf, str. 8; .pdf, str. 2). Sněmovna ke dni vysílání debaty o tomto návrhu ještě nerozhodla, jelikož o pozměňovacích návrzích hlasuje až ve třetím čtení.
Závěr
Vládní poslanci předložili v rámci důchodové reformy pozměňovací návrh, na základě kterého se důchodový věk zastaví na 67 letech. Tato hranice se bude týkat lidí narozených nejdříve v roce 1989. Pro předchozí ročníky se věk odchodu do penze bude postupně zvyšovat, jak správně uvádí ministr Jurečka. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.
