Alena Schillerová
ANO

Alena Schillerová

Předsedkyně poslaneckého klubu ANO

ANO 2011 (ANO)

Bez tématu 53 výroků
Ekonomika 23 výroků
Koronavirus 5 výroků
Energetika 4 výroky
Rozpočet 2021 3 výroky
Sociální politika 3 výroky
Doprava 2 výroky
Rozpočet 2022 2 výroky
Vnitrostranická politika 2 výroky
Zdravotnictví 2 výroky
Evropská unie 1 výrok
Poslanecká sněmovna 1 výrok
Školství, věda, kultura 1 výrok
Pravda 58 výroků
Nepravda 9 výroků
Zavádějící 15 výroků
Neověřitelné 2 výroky
Rok 2022 4 výroky
Rok 2021 16 výroků
Rok 2020 45 výroků
Rok 2019 19 výroků
Pouze ve výběru Demagog.cz 6 výroků

Alena Schillerová

Před volbami slibovali, že budou proti zákazu aut se spalovacími motory. Teď už hodili Čechy přes palubu. TOP 09 a Piráti hlasovali v EP pro zákaz. STAN se zdržel.
Twitter, 28. června 2022
Evropská unie
Energetika
Pravda
Čelní představitelé Pirátů a STAN se před volbami vyjadřovali proti zákazu spalovacích motorů, TOP 09 se k zákazu přímo nevyjádřila, koalice SPOLU se k němu ale stavěla negativně. V Europarlamentu hlasovali přítomní poslanci za Piráty a TOP 09 pro zákaz, zástupce STAN se zdržel.

Z výroku, který je úryvkem tweetu Aleny Schillerové, není jasné, kdo přesně se podle ní stavěl proti zákazu aut se spalovacími motory. Jelikož zbytek výroku pojednává o stranách TOP 09, Piráti a STAN, v odůvodnění ověříme, zda se takto vyjadřovaly právě tyto strany. Zároveň se zaměříme na to, jak členové zmiňovaných stran hlasovali v Evropském parlamentu.

Předvolební postoje

Názory na to, zda podpořit návrh Evropské komise, aby byl v EU od roku 2035 zakázán prodej nových aut s klasickým spalovacím motorem, se před říjnovými sněmovními volbami lišily i v rámci jednotlivých politických subjektů.

V září 2021 v rozhovoru pro Echo24.cz poslankyně Olga Richterová – v té době ještě jako místopředsedkyně Pirátů – prezentovala přístup své strany k tomuto tématu jako středový. Návrhy, které směrují k uhlíkové neutralitě, označila Richterová za příležitost, zároveň nicméně uznala i jejich potenciální sociální dopady. O postoji Pirátské strany uvedla: „My jsme pro soutěž inovací, takže nejsme pro zákaz aut se spalovacím motorem.“ Podobně se v červenci 2021 vyjadřoval předseda Pirátů Ivan Bartoš, který uvedl, že Pirátská strana chce lidi spíš pozitivně motivovat než je k něčemu nutit zákazy: „Například u automobilů rozhodně nejsme pro zákaz spalovacích motorů, Češi musí mít nadále možnost volby. 

Zároveň však doplňme, že ve stejné době o zákazu prodeje aut se spalovacími motory mluvil např. pirátský europoslanec Mikuláš Peksa jako o příležitosti investovat do dalšího rozvoje. „Takže já bych to určitě nezatracoval. Myslím si, že je to opravdu příležitost, ale skutečně pro ty, kteří dokážou myslet dopředu a ne pro ty zpátečnické, uvedl (video, 13:26) tehdy. Podobně jako Mikuláš Peksa se o zákazu spíše pozitivně vyjadřovala například tehdejší pirátská poslankyně Dana Balcarová, která zmiňovala, že „čím dřív se změnami začneme, tím líp.

Co se týče hnutí Starostů a nezávislých, před volbami se proti návrhu Evropské komise postavil místopředseda hnutí STAN Jan Farský. V rozhovoru pro e15.cz v září 2021 zmínil, že „není možné jít formou restrikcí a zákazů. Čeští občané mají mít možnost volby, zda si chtějí pořídit elektromobil či vůz na spalovací pohon.

Nedohledali jsme nicméně žádné předvolební zmínky ze strany TOP 09 o tom, že by se její zástupci k této otázce přímo vyjadřovali. Ve facebookovém příspěvku z května 2019 strana TOP 09 například jen obecně zmiňovala, že „škodlivé emise, které produkují spalovací motory, musíme postupně omezit na minimum. Přechod na elektromobily by navíc výrazně pomohl českým firmám. Návrh na zákaz prodeje nových aut se spalovacím motorem nicméně Evropská komise představila až v červenci 2021. Uveďme také, že koalice SPOLU, jíž je TOP 09 součástí, se k zákazu před volbami stavěla negativně.

Europoslanci a jejich hlasování

V lednu 2022 se k zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory od roku 2035 ve svém článku kladně vyjádřil europoslanec za TOP 09 a STAN Luděk Niedermayer. Při hlasování v Europarlamentu, které proběhlo 8. června, následně hlasoval pro návrh (.pdf, str. 656). Jiří Pospíšil, který v Evropském parlamentu také reprezentuje TOP 09 a STAN, se tehdy hlasování neúčastnil (viz tabulka níže). Stanislav Polčák ze STANu se poté hlasování zdržel.

Co se týče europoslanců za Pirátskou stranu, k návrhu se na konci roku 2021 vyjádřila (video, 19:37) také Markéta Gregorová. V debatě pro CNN Prima News připustila, že „je nutné být ambiciózní“ a počítat s tím, že situace, kdy dieselové motory budou zakázány, nastane. V Evropském parlamentu hlasovala pro zákaz, stejně jako Marcel Kolaja.

Další z pirátských europoslanců, Mikuláš Peksa, který se k zákazu před volbami vyjadřoval spíše kladně, v roce 2022 na svém webu uváděl, že jsou Piráti „dost proti plošným zákazům, a proto s regulací omezení prodeje aut na spalovací pohon Piráti nejsou „v pohodě“. Při hlasování v Europarlamentu nicméně hlasoval pro návrh.

Na závěr tedy shrňme, že ačkoliv se někteří členové Pirátské strany k zákazu prodeje aut se spalovacími motory v předvolebním období stavěli spíše kladně, čelní představitelé Pirátské strany uváděli, že tento zákaz nepodporují. O návrhu Evropské komise se negativně vyjadřoval i místopředseda hnutí STAN Jan Farský. TOP 09 se poté k návrhu nevyjadřovala přímo, koalice SPOLU, do níž patří, se však k zákazu také stavěla kriticky. Při hlasování v Europarlamentu pak Piráti skutečně hlasovali pro návrh na zákaz od roku 2035. To samé lze říci i o zástupcích TOP 09 (kteří se hlasování zúčastnili). Stanislav Polčák, který je v Europarlamentu samostatným zástupcem hnutí STAN, se hlasování skutečně zdržel, jak uvádí Alena Schillerová. Její tvrzení z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivé.

Alena Schillerová

Podíl daní na pohonných hmotách dělá až 50 % – někdy přes 50, někdy kolem 50 %.
Otázky Václava Moravce, 13. března 2022
Doprava
Energetika
Pravda
Při současných cenách tvoří daně zhruba 45 % ceny benzínu, 37 % ceny nafty a 30 % ceny LPG. Při nižších cenách pohonných hmot přesahoval podíl daní i 50 %. V případě benzínu tomu tak bylo například ještě 4. března.

Na pohonné hmoty se vztahuje daň z přidané hodnoty, která momentálně činí 21 %. Vedle DPH ovšem pohonné hmoty podléhají také spotřební dani. Spotřební daň z (bezolovnatého) benzínu je podle zákona 12 840 Kč/1000 litrů, z nafty 9 950 Kč/1000 litrů a z LPG 3 933 Kč/t.

Ke dni 13. března 2022 průměrná cena za litr benzínu v ČR byla 46,82 Kč a za litr nafty 49,90 Kč. Pokud tedy sečteme DPH a spotřební daň za litr benzínu, dostaneme 20,97 Kč, což odpovídá 44,8 % celkové ceny. V případě nafty se pak jedná o 37,3 %. U LPG je to při ceně 19,60 Kč za litr zhruba 30 %.

Doplňme, že ještě v průběhu března podíl daní na ceně pohonných hmot dosahoval i více než 50 %. To je dáno tím, že ceny paliv byly dříve nižší, ale zároveň byla výše spotřební daně stejná jako nyní, při vyšších cenách, protože je určena zákonem. V případě benzínu tak např. zdanění přesahovalo 50 % celkové ceny 4. března, kdy průměrná cena za litr benzínu činila 39,04 Kč.

Alena Schillerová

Já mám tady vyjmenované země: Francie, Portugalsko, Rumunsko, Španělsko, Belgie, Bulharsko, Maďarsko, Litva, Polsko, Kypr, Estonsko, Německo, Irsko, Itálie, Nizozemí, které to (zastropování cen pohonných hmot, pozn. Demagog.cz) udělaly, v nějaké formě.
Otázky Václava Moravce, 13. března 2022
Doprava
Energetika
Nepravda
Německo, Itálie, Rumunsko, Bulharsko, Litva ani Estonsko k snížení daní, či zastropování cen pohonných hmot nepřistoupily.

Nejprve uveďme výrok do kontextu debaty. Poslankyně Schillerová hovořila o odpuštění DPH na pohonné hmoty a zastropování jejich cen. V naší analýze se podíváme na veškeré země, které předsedkyně klubu ANO vyjmenovala, abychom zjistili, zda tamní vlády snížily daň z benzínu a nafty, případně zastropovaly jejich ceny, které po ruské invazi na Ukrajinu Evropě významně vzrostly.

Nejprve se zaměřme na státy, kde skutečně došlo ke státním zásahům do cen pohonných hmot. Již na konci roku 2021 zastropovaly jejich ceny Chorvatsko a Maďarsko, v únoru tohoto roku Polsko snížilo DPH na pohonné hmoty. Důsledkem toho se polské čerpací stanice staly atraktivní i pro české řidiče. Po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu snížily daňové zatížení benzínu a nafty také Irsko, Portugalsko, KyprNizozemsko.

S jistou formou podpory občanům přišla i Francie. Den před výrokem Aleny Schillerové oznámil premiér Castex, že stát přispěje občanům 15 centy na každý litr paliva. V Belgii dlouhodobě razí politiku zafixovaných cen pohonných hmot, jejichž maximální výše se určuje každý pracovní den. Kořeny tohoto opatření sahají až do roku 1974 a jsou reakcí na první světový ropný šok, ke kterému došlo o rok dříve. V důsledku této politiky si nedávno čerpací stanice dokonce stěžovaly, že musí prodávat paliva pod cenou, a tudíž se ztrátou.

Španělsko 10. března oznámilo, že pokud se Evropská unie nedohodne na snížení cen energií, kam spadá i ropa, přijme země vlastní opatření. O 3 dny později, tedy v den, kdy Alena Schillerová pronesla námi ověřovaný výrok, oznámil španělský premiér balíček daňových úlev na zmírnění dopadů války na Ukrajině. Nedodal však, čeho přesně by se mělo daňové zvýhodnění týkat.

Německý ministr financí Christian Lindner odmítá snížení daňové zátěže na pohonné hmoty, jak navrhuje opozice. V neděli 13. března, tedy v den debaty, které se účastnila i Alena Schillerová, přišel deník Bild s informací, že ministr Lindner plánuje představit určitá opatření na levnější palivo pro řidiče. Návrh ministra financí se však ještě musí probrat s vládními koaličními partnery.

Bývalá ministryně financí Schillerová zmiňovala i další země, které ale v souvislosti s nedávným růstem cen benzínu a nafty žádná opatření nepřijaly. Podle zprávy bulharské národní zpravodajské agentury (BTA), která vyšla 8. března, nechystá tamní politická reprezentace opatření proti zvyšování cen pohonných hmot. V žádných bulharských médiích jsme nenašli, že by se od té doby na tomto postoji něco měnilo. Pro kontext však dodejme, že Bulharsko mělo již před současným růstem cen jedno z nejnižších zdanění pohonných hmot v celé Evropské unii.

Ani italská vláda zatím nepředstavila plán, ve kterém by chtěla ovlivnit ceny benzínu a nafty. 

Litevská předsedkyně vlády minulý týden odmítla snížení spotřební daně na pohonné hmoty. Své stanovisko zdůvodnila tím, že cena paliva v Litvě je složena především z ceny samotné ropy, která minulý týden stále stoupala.

V Rumunsku tamní vláda plánovala snížit spotřební daň na pohonné hmoty, ovšem od tohoto návrhu nakonec ustoupila. Pro zajímavost dodejme, že v Rumunsku minulý týden došlo v otázce pohonných hmot k vyhrocené situaci, kterou způsobily spekulace na sociálních sítích. Tyto spekulace předpovídaly, že brzy v Rumunsku dojde ke skokovému nárůstu cen paliv. Situaci museli uklidnit představitelé vlády, kteří obyvatele ujistili o dostatečných rumunských zásobách paliv. Zároveň oznámili, že rumunská vláda nebude tolerovat žádné snahy o spekulaci s pohonnými hmotami.

Estonská vláda o snížení spotřební daně z pohonných hmot diskutovala v pondělí 14. března, dosud ale k žádnému závěru nedošla a ceny nijak neupravila. Ceny benzínu a nafty nicméně v Estonsku tento týden již poklesly, v souvislosti s klesající cenou ropy.

 

Z výše uvedených informací k jednotlivým státům vyplývá, že zdaleka ne všechny jmenované přistoupily na určitou formu umělého snížení cen. Na snížení cen nepřistoupilo Estonsko, Rumunsko, Litva, Itálie, Bulharsko a zatím ani Německo. Alena Schillerová tedy do výčtu patnácti států zařadila šest, které k žádným opatřením nepřistoupily. Z důvodu této vysoké nepřesnosti výrok hodnotíme jako nepravdivý. 

Alena Schillerová

Václav MORAVEC: Přijdete s opozičním návrhem (na zastropování cen pohonných hmot, pozn. Demagog.cz)?
Alena SCHILLEROVÁ: Už je ve Sněmovně, my jsme už dali návrh, podali jsme to tento týden po stínové vládě, podali jsme poslanecký návrh na (...) snížení DPH na nulu na pohonné hmoty.
Otázky Václava Moravce, 13. března 2022
Poslanecká sněmovna
Energetika
Pravda
Alena Schillerová společně s dalšími poslanci z hnutí ANO skutečně předložili návrh zákona na osvobození pohonných hmot od DPH. Návrh byl předložený 10. března 2022.

Alena Schillerová společně s dalšími třemi poslanci z hnutí ANO skutečně podala poslanecký návrh na osvobození pohonných hmot od DPH. Konkrétně se jedná o sněmovní tisk 184 ze dne 10. března 2022 (.pdf). V ten samý den také zasedala (video, čas 0:23) stínová vláda hnutí ANO.

Poslanci nutnost změny zákona o dani z přidané hodnoty (.pdf, str. 5) odůvodňují dynamickým nárůstem cen pohonných hmot, který v důsledku znamená „zdražování spotřebitelských cen pohonných hmot“. Proto členové hnutí ANO navrhli úpravu, podle které by se měla daň z přidané hodnoty uvalená na pohonné hmoty (motorová nafta, benzín) změnit tak, že namísto základní sazby daně bude „uplatněno osvobození od daně s nárokem na odpočet daně“. Toto osvobození od DPH je pak někdy nazýváno právě jako „nulové DPH“.

Doplňme, že podle návrhu touto změnou dojde ke zmírnění (.pdf, str. 5) nastalé situace, která „nejvíce dopadá na nízkopříjmové domácnosti, malé a střední podnikatele a snižuje mobilitu obyvatelstva. Zvyšování prodejních cen pohonných hmot zároveň může vést k nárůstu inflace v důsledku dynamického růstu cen logistických služeb“.

Nutno podotknout, že „zastropování“ cen pohonných hmot a snížení DPH jsou dvě rozdílné věci. Vzhledem k předloženému sněmovnímu tisku nicméně hodnotíme výrok jako pravdivý. 

Alena Schillerová

Seniorům jsme přidali průměrně 3800 korun.
Aktuálně.cz, 12. července 2021
Sociální politika
Pravda
Průměrný starobní důchod v České republice vzrostl od roku 2015 o 3 988 Kč.

Zástupce hnutí ANO stojí v čele Ministerstva financí od roku 2014, a na výši důchodů tak toto hnutí může mít vliv od roku 2015. V našem odůvodnění se proto podíváme na vývoj průměrného starobního důchodu od roku 2015. Dodejme, že Alena Schillerová vede Ministerstvo financí od konce roku 2017.

V roce 2015 byla průměrná výše starobního důchodu 11 363 Kč. V prvním čtvrtletí roku 2021 průměrný důchod dosahoval podle České správy sociální zabezpečení (ČSSZ) 15 351 Kč. Za celou dobu, co hnutí ANO vede resort financí, vzrostl tedy průměrný starobní důchod v České republice o 3 988 Kč.

Pro úplnost dodejme, že na konci roku 2020 schválila vláda důchodcům navíc jednorázový příspěvek 5 000 Kč, tzv. „rouškovné“.

Alena Schillerová

Vstoupila jsem do vlády, kde pomoc seniorům byla jasnou prioritou.
Aktuálně.cz, 12. července 2021
Sociální politika
Pravda
Kroky, které by bylo možné označit za pomoc seniorům, jsou prvním ze šesti strategických záměrů obsažených v programovém prohlášení vlády Andreje Babiše.

Mezi strategickými záměry v programovém prohlášení (.pdf, str. 1–2) vlády Andreje Babiše, jejíž ministryní a vicepremiérkou je Alena Schillerová, figuruje hned na prvním místě důchodová reforma. Pod tímto strategickým záměrem můžeme nalézt i další kroky, které je možné označit za pomoc seniorům – například slevy z jízdného nebo prosazení rychlejší realizace výstavby dostupného bydlení.

Mezi splněnými sliby vlády můžeme nalézt například i zvyšování důchodů (.pdf, str. 8). Realizaci tohoto slibu jsme ověřovali v jiné analýze.

Pro úplnost dodejme, že nehodnotíme samotnou efektivitu či splnění těchto slibů a strategických záměrů. Předmětem hodnocení je pouze otázka, zda v době jmenování vlády byla pomoc seniorům programovou prioritou.

Alena Schillerová

Ušetřím ročně minimálně 0,5 procenta strukturálního deficitu, což představuje okolo 40 miliard korun.
Aktuálně.cz, 12. července 2021
Ekonomika
Rozpočet 2022
Nepravda
Ministryně Schillerová plánuje v následujících letech snižovat strukturální deficit ČR o 0,5 % HDP ročně. To však odpovídá částce okolo 30 mld. Kč.

Ministryně financí Alena Schillerová chce v připravovaném konsolidačním plánu dosáhnout stabilizace veřejných financí pomocí snižování podílu strukturálního deficitu na HDP o 0,5 procentního bodu každý rok. Strukturální deficit (saldo) je deficit očištěný (.pdf, str. 9) od vlivu hospodářského cyklu. O konsolidačním plánu informovala například ČT24.

Snižování strukturálního deficitu chce ministryně dosáhnout například pomocí zmražení platů ústavních činitelů, snižováním provozních výdajů rozpočtových kapitol nebo rušením některých pracovních míst.

Dle dubnové makroekonomické predikce (.pdf, str. 12) Ministerstva financí by měl strukturální deficit v roce 2021 činit 6,5 % HDP a dále se každý rok snižovat o 0,5 procentního bodu až do roku 2023. Přepočtem pomocí ministerstvem predikovaného HDP (str. 28) v těchto letech tak můžeme zjistit nominální hodnotu snížení strukturálních deficitů. V letech 2022 a 2023 by měl strukturální deficit poklesnout vždy o přibližně 30 miliard Kč, v roce 2024 pak jen o 13,5 mld.

Jelikož jsou předpokládané roční poklesy strukturálního deficitu ve všech letech nižší, než uvádí ministryně Schillerová, a to i v rámci naší 10% tolerance, hodnotíme její výrok jako nepravdivý.

Alena Schillerová

(…) daňových výjimek, kterých jsem jako ministryně vyškrtala už za 12,4 miliardy korun.
Aktuálně.cz, 12. července 2021
Ekonomika
Pravda
Dle Ministerstva financí došlo v rámci tří úprav daňových výjimek k dopadu na veřejné rozpočty ve výši přibližně 12 miliard korun.

Ministryně financí Alena Schillerová zmínila navýšení daňových příjmů veřejných rozpočtů o 12 miliard již v předchozích rozhovorech. Například v dubnovém rozhovoru pro Právo sdělila, že za svůj největší úspěch, co se rušení daňových výjimek týče, považuje změnu daňové uznatelnosti technických rezerv v pojišťovnictví.

V květnovém rozhovoru pro Lidové noviny uvedla i další příklady. Jedná se o prodloužení tzv. časového testu vlastnictví nemovité věci, tedy doby mezi nabytím a prodejem nemovitosti, která musí uběhnout, aby mohl být prodej osvobozen od daně z příjmů. Dále Alena Schillerová zmiňovala například zdanění výher z hazardu nad 1 milion korun nebo snížení stropu odpočtu úroků z úvěru na bydlení.

Jelikož se nám konkrétní částky úprav daňových výjimek nepodařilo z veřejně dostupných zdrojů dohledat, obrátili jsme se s dotazem stran všech „vyškrtaných“ daňových výjimek na Ministerstvo financí (MF). Podle MF se ministryní Schillerovou uvedená částka skládá ze tří položek, kterými jsou:

  • Změna daňové uznatelnosti technických rezerv pojišťoven – MF odhaduje rozpočtový dopad ve výši 10,6 mld. Kč, původní návrh (.pdf, str. 36) obsahoval „cca 10,5 mld. Kč“.
  • Zdanění výher z hazardu nad 1 milion Kč – MF odhaduje dopad ve výši 0,7 miliard Kč. Doplňme, že podle původního návrhu na zdanění výher nad 100 tisíc Kč se mělo do veřejných rozpočtů dle různých odhadů vybrat od vyšších stovek milionů do 3,6 mld. Kč (.pdf, str. 35). Nakonec však bylo schváleno zdanění výher od 1 milionu korun.
  • Prodloužení časového testu vlastnictví nemovitosti z 5 na 10 let – podle MF i původního návrhu se očekává po plném náběhu úpravy dopad na veřejné finance ve výši 0,6 mld. korun ročně (.pdf, str. 14).

Navrhované zrušení odpočtu úroků z úvěru na bydlení (.pdf, str. 30–31) poté mělo mít dopad na veřejné rozpočty v řádu stovek milionů ročně (.pdf, str. 15), u finálního snížení maximální možné částky k odpočtu na polovinu se nám však rozpočtový dopad nalézt nepodařilo.

Pokud nicméně sečteme rozpočtové dopady úprav daňových výjimek, které známe, dostaneme se na celkovou hodnotu 11,9 mld. Kč. Částka uváděná ministryní Schillerovou se tedy pohodlně vejde do naší 10% tolerance, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Alena Schillerová

Vznikla tady hloubková analýza našeho důchodového systému od expertů OECD.
Aktuálně.cz, 12. července 2021
Sociální politika
Pravda
Na žádost MPSV a MF skutečně OECD vypracovala analýzu českého důchodového systému.

Ministerstvo práce a sociálních věcí spolu s Ministerstvem financí požádaly v druhé polovině roku 2019 Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) o analýzu českého penzijního systému a o doporučení změn tohoto systému.

OECD poté se svými závěry seznámila obě ministerstva ve více než stostránkové analýze (.pdf) v listopadu 2020 (.pdf). Ministryně financí Alena Schillerová se o analýze vyjádřila následovně: „Výsledkem je komplexní pohled na stav našeho penzijního systému a řada expertních závěrů nezávislé autority, se kterými bude jak současná, tak zejména příští vláda pracovat. Doporučení nejsou z našeho pohledu nikterak překvapivá a týkají se především složitého nastavení výpočtu dávek důchodového pojištění, potřeby zajištění finanční udržitelnosti celého systému či úprav daňového mixu a případného přesunutí části daní do důchodového systému.“

Analýza OECD doporučila kroky, pomocí kterých by se zkvalitnil český důchodový systém. Mezi hlavní doporučení patří (.pdf, str. 7) zjednodušení výpočtu důchodů; změna podmínek nároku na důchod tak, aby se snížil minimální počet let potřebných k získání nároku; zlepšení finanční udržitelnosti systému, která by byla podpořena navyšováním věkové hranice odchodu do důchodu; změna finanční struktury s návrhem, aby část důchodů byla financována prostřednictvím daní.

Podle tiskové zprávy (.pdf) Ministerstva práce a sociálních věcí „OECD potvrdila základní myšlenku MPSV, že zásadní součástí důchodové reformy je vedle zajištění dostatečných příjmů důchodového systému i otázka jeho srozumitelnosti, otázka výše důchodů nebo nároku na ně“ (str. 1). Podobný názor měla podle tiskové zprávy (.pdf) také Komise pro spravedlivé důchody.

Alena Schillerová

(...) zdravotnictví, kam nikdo nedal tolik peněz jako naše vláda.
Aktuálně.cz, 12. července 2021
Zdravotnictví
Ekonomika
Rozpočet 2021
Pravda
Stát financuje zdravotnictví zejména prostřednictvím výdajů na tzv. státní pojištěnce. Výdaje právě na tyto pojištěnce se v posledních letech výrazně zvýšily, nejvíce od roku 1993.

Na financování zdravotnictví v České republice se nejvíce podílí zdravotní pojišťovny, veřejné rozpočty a soukromý sektor (.pdf, str. 9). Největší část výdajů, necelých 77 %, platí zdravotní pojišťovny (.pdf, str. 10). „Ze státního rozpočtu jsou zdravotní pojišťovny dotovány platbami za tzv. státní pojištěnce“ (.pdf, str. 49). Státní pojištěnci jsou uvedeni v § 7 zákona o veřejném zdravotním pojištění. Jsou jimi např. nezaopatřené děti, důchodci, příjemci rodičovského příspěvku, uchazeči o zaměstnání, studenti či osoby na mateřské nebo rodinné dovolené.

V posledních letech došlo ke zvýšení platby státu za státní pojištěnce. Odhad za letošní rok činí 127,3 miliardy korun. Od 1. ledna 2022 se má částka alokovaná na platbu za státní pojištěnce zvýšit o 14,35 mld. Kč, k čemuž dojde díky navýšení měsíční částky pojistného o 200 Kč za jednoho pojištěnce. Aktuální výše pojistného měsíčně je 1 767 Kč. Z grafu níže můžeme vidět, že nárůsty celkové výše plateb za státní pojištěnce v posledních dvou letech jsou opravdu nejvýraznější od roku 1993, a to i v případě, že bychom připočítali meziroční míry inflace.

Zdroj: 1993–2014 (.xlsx), 2015–2021.

Pro kontext uveďme, že na financování zdravotnictví se podílí rovněž státní rozpočet prostřednictvím rozpočtu Ministerstva zdravotnictví, ovšem výrazně menší měrou. K roku 2015 činil jeho podíl přibližně 3 % (.pdf, str. 10). Přesto se v období vlád Andreje Babiše (2017nyní) do rozpočtu Ministerstva zdravotnictví dostalo nominálně o něco více peněz než za vlády Bohuslava Sobotky. Například mezi lety 2002–2009 však byly státní výdaje Ministerstva zdravotnictví vyšší než mezi lety 2017 a 2019. Vyšší rozpočet v roce 2020 (.pdf, str. 102) a 2021 je pak způsoben koronavirovou pandemií, která si vyžádala navýšení výdajů např. kvůli nákupu vakcín (.pdf, str. 3).

Pokud bychom však do jednotlivých ročních rozpočtů Ministerstva zdravotnictví započítali inflaci v průběhu let, výdaje v posledních dvou letech by pak byly nižší než v období mezi lety 2002 a 2008.

Zdroj: 1993, 1994, 1995, 1996, 1997, 1998, 1999, 2000, 2001, 2002, 2003, 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019, 2020, 2021 (.pdf, str. 6).

Dodejme, že rozpočet Ministerstva zdravotnictví na letošní rok byl novelou státního rozpočtu dodatečně navýšen na cca 18 miliard korun.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů