Alena Schillerová
ANO

Alena Schillerová

Předsedkyně poslaneckého klubu ANO
Nepravda
Podle státních závěrečných účtů z let 2021–⁠⁠⁠⁠⁠⁠2024 klesl schodek státního rozpočtu celkem o 148 miliard korun, v průměru tedy o více než 30 miliard korun.

Místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová v rozhovoru kritizuje vládu Petra Fialy, která se podle ní nechová rozpočtově odpovědně. Jako příklad uvádí, že kabinet ročně neušetřil ani 30 miliard korun. V kontextu výroku poukazuje na růst zadlužení během současné vlády a zřejmě tedy mluví o meziročním snížení schodku státního rozpočtu.

Plánovaný a konečný schodek

Vláda Petra Fialy se poprvé zabývala státním rozpočtem v roce 2022, kdy v únoru schválila jeho úpravu a snížila plánovaný schodek na 280 miliard korun. Předchozí vláda Andreje Babiše přitom navrhovala schodek ve výši 376,6 miliardy korun. Změnu rozpočtu následně v březnu 2022 přijala Poslanecká sněmovna. 

V červenci 2022 vláda zvýšila schodek rozpočtu na 330 miliard korun a v říjnu pak Sněmovna schválila finální rozpočet na rok 2022, který nakonec počítal se schodkem 375 miliard korun. Podle státního závěrečného účtu za rok 2022 činil konečný deficit 360,4 miliardy korun (.pdf, str. 3 z 52). 

Pro rok 2023 vláda navrhla státní rozpočet se schodkem 295 miliard korun, který Sněmovna schválila v listopadu 2022. Konečný schodek za tento rok dosáhl 288,5 miliardy korun (.pdf, str. 3 z 71). 

Pro rok 2024 Fialův kabinet plánoval deficit ve výši 252 miliard korun. Vzhledem k povodním v září a říjnu 2024 však došlo k navýšení výdajů o 30 miliard korun, a schodek rozpočtu tak po schválení novely vzrostl na 282 miliard korun. Podle státního závěrečného účtu dosáhl konečný deficit 271,4 miliardy korun (.pdf, str. 3 z 73). Státní rozpočet pro rok 2025, který Sněmovna schválila v prosinci 2024, počítá se schodkem 241 miliard korun.

Jak ukazuje následující graf, po většinu působení Fialova kabinetu se konečný deficit meziročně snižoval o více než 30 miliard korun. V roce 2022 se oproti poslednímu roku Babišovy vlády snížil přibližně o 60 miliard korun, v roce 2023 pak meziročně poklesl zhruba o 70 miliard. Pouze v roce 2024 došlo k meziročnímu snížení schodku jen o 17 miliard korun. Údaje o reálném schodku rozpočtu za rok 2025 v době námi ověřovaného rozhovoru nebyly dostupné, plánovaný deficit je ale o 30 miliard korun nižší než konečný deficit v předchozím roce.

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",(function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}}))}();

Závěr

Vláda Petra Fialy připravovala státní rozpočty od roku 2022. Podle státních závěrečných účtů se konečný schodek státního rozpočtu meziročně snížil o méně než 30 miliard korun pouze v roce 2024. V prvních dvou letech vlády ale deficit v meziročním srovnání poklesl přibližně o 60 a 70 miliard korun. Výrok Aleny Schillerové proto hodnotíme jako nepravdivý.

Pravda
Národní rozpočtová rada a někteří ekonomičtí experti skutečně kritizovali rozpočet navržený vládou Petra Fialy za to, že obsahuje nadhodnocené příjmy a podhodnocené výdaje. Na přesun části deficitu do mimorozpočtových fondů upozorňovali u rozpočtů na roky 2023 a 2024.

Poslankyně Alena Schillerová odpovídá na dotaz, zda se v případě návratu na post ministryně financí chystá snižovat daně a jestli by se v takovém případě neobávala možného zvýšení schodku státního rozpočtu a následné kritiky na svou osobu. V rámci odpovědi kritizuje rozpočtovou politiku vlády Petra Fialy a odkazuje se na Národní rozpočtovou radu a další odborníky, kteří dle jejích slov mají k rozpočtu současné vlády řadu výhrad.

Nadhodnocené příjmy

Národní rozpočtová rada (NRR) v říjnu 2024 ve svém stanoviskunávrhu rozpočtu na rok 2025 upozornila na nadhodnocené příjmy z prodeje emisních povolenek. Ministerstvo financí naplánovalo příjem ve výši 30 miliard korun, přestože by Česko za 11,63 milionu povolenek, které má pro rok 2025 k dispozici, mohlo při tehdejší ceně 62 eur za kus získat pouze 18 miliard korun. Podle NRR by k naplnění rozpočtovaných příjmů musela cena emisní povolenky dosáhnout zhruba 104 eur, což rada označila za „krajně nepravděpodobné až nerealistické“. Výhrady k tomuto odhadu mělo i Ministerstvo životního prostředí, které dle vyjádření mluvčí při odhadech pracovalo s širším rozpětím příjmů ve výši 17–32 miliard korun.

NRR označila za nadhodnocené také plánované odvody podniků pod státní kontrolou. Podle rady je nepravděpodobné, že by organizace s přímým vztahem ke státu dosáhly zisků, které by umožnily odvést do rozpočtu plánovaných 8 miliard korun. Rada proto varovala, že část těchto příjmů by měla charakter tzv. „superdividendy“, jež by neměla navyšovat celkový výdajový rámec státního rozpočtu.

Podhodnocené výdaje

Na výdajové straně rozpočtu na rok 2025 NRR upozornila na chybějící prostředky, které by byly potřeba na pokrytí podpory obnovitelných zdrojů energie (OZE). Ministerstvo průmyslu a obchodu původně výši potřebných prostředků na OZE vyčíslilo na 31,2 miliardy korun, ale v rozpočtu na ně vláda vyčlenila jen 8,5 miliardy. V březnu 2025 nakonec vláda schválila navýšení výdajů na OZE o dalších 20 miliard na celkem 28,57 miliardy korun.

NRR shledala nedostatky i v kapitole týkající se školství, ve které nejsou dostatečně pokryty platy nepedagogických pracovníků, protože vláda plánovala od začátku školního roku 2025/2026 přenést financování na obce a kraje. V době tvorby rozpočtu však nebyla schválena legislativa potřebná pro tuto změnu, proto měly být podle NRR ve státním rozpočtu prostředky zahrnuty v plné výši. Rada tento postup označila za rozpočtování nepodložené aktuálně platnou legislativou. Nepedagogické pracovníky bude nakonec do konce kalendářního roku 2025 z rozpočtu platit stát. Po kritice, že by změna financování znamenala zásah do letošních rozpočtů obcí a krajů, ji totiž vláda odložila až na leden 2026.

Podle výpočtů NRR také vláda nepočítala s dostatečnou částkou na pokrytí důchodů. Rozpočet předpokládal navýšení těchto výdajů meziročně o 11,2 miliardy korun, což bylo asi o miliardu méně než částka potřebná pro zákonnou valorizaci, kterou zveřejnilo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Částka v rozpočtu na rok 2025 je podle rady podhodnocena o 5 až 7 miliard korun.

Přesouvání výdajů

V souvislosti s tvorbou rozpočtů na roky 2023 a 2024 Národní rozpočtová rada kritizovala praktiku vlády, kdy byla část rozpočtového deficitu přesunuta do mimorozpočtových fondů. Podle NRR tento postup snižoval transparentnost. Zdůraznila, že by se nerovnováha veřejných financí měla soustřeďovat ve státním rozpočtu. Tuto praxi kritizoval také např. hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil, který ji označil za „laciný účetní trik“. V rozpočtu na rok 2025 se podle NRR už takový krok neobjevil.

Vyjádření dalších odborníků

Státní rozpočty kritizovali i někteří další experti. Např. ekonom David Marek, tehdejší poradce prezidenta Petra Pavla, nebo jeho stávající poradce Vladimír Bezděk, v listopadu 2024 řekli, že jejich připomínky k návrhu rozpočtu jsou totožné s výtkami NRR – upozornili zejména na přeceněné příjmy z emisních povolenek a nevyjasněné výdajové položky. Ekonomka Helena Horská, členka Národní ekonomické rady vlády a hlavní ekonomka Raiffeisenbank, označila návrh státního rozpočtu za oběť legislativního chaosu. Nižší transparentnost a realističnost rozpočtu kritizoval také ekonom z think tanku IDEA při CERGE-EI a člen Národní ekonomické rady vlády Daniel Münich.

Závěr

Jak Národní rozpočtová rada, tak někteří ekonomičtí experti skutečně kritizovali státní rozpočet navržený vládou Petra Fialy a upozorňovali na nadhodnocené příjmy a podhodnocené výdaje a v souvislosti s rozpočty na roky 2023 a 2024 také na přesouvání části deficitu do mimorozpočtových fondů. Výrok Aleny Schillerové proto hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Vláda Petra Fialy zvýšila daně zaměstnancům i podnikatelům, zvedla daně z příjmů právnických osob a z nemovitostí a navýšila DPH u určitých komodit. Vedle toho zpomalila růst důchodů změnami pravidel valorizace, které snížily mimořádné i řádné navýšení penzí.

Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v kontextu výroku mluví o povolebních plánech hnutí ANO v případě sestavení vládního kabinetu. Uvádí, že hnutí plánuje nezvyšovat daně a naopak je otevřené debatě o jejich možném snižování. V odpovědi na dotaz redaktora, jestli by snížení daní nevedlo k nárůstu schodku státního rozpočtu a k opětovné kritice hospodaření hnutí ANO, kritizuje Schillerová současnou Fialovu vládu a dodává, že ta upravila pravidla pro valorizace důchodů a všem obyvatelům zvýšila daně.

Zvyšování daní

Sazby některých daní se měnily už v prvních dvou letech působení Fialova kabinetu. V roce 2022 (.pdf, str. 4, 11) Fialova vláda prosadila dočasné snížení spotřebních daníbenzínunafty, které platilo několik měsíců a v případě nafty skončilo v roce 2023. Kromě toho současný kabinet zrušil část silniční daně, konkrétně pro vozy do 12 tun. V roce 2023 (.pdf, str. 11) se na základě návrhu vlády Petra Fialy navýšil limit pro povinnou registraci k DPH z jednoho na dva miliony korun a zvedl se limit pro využití paušální daně.

V našem odůvodnění nepracujeme s vývojem složené daňové kvóty. Ministerstvo financí už v roce 2019 upozorňovalo, že růst daňové kvóty automaticky neznamená vyšší daňovou zátěž. Podle resortu výše kvóty závisí nejen na sazbách daní a pojistného, ale mj. i na ekonomickém cyklu (protože se jedná o podíl na HDP) nebo na efektivitě výběru daní.

Od roku 2023 také kabinet Petra Fialy zavedl dočasnou daň z neočekávaných zisků, která platí jen pro roky 2023 až 2025. Tato daň, tzv. windfall tax, se vztahuje na mimořádně ziskové společnosti z oblasti výroby energií a obchodu s nimi, bankovnictví, petrolejářství a těžby a zpracování fosilních paliv. Zároveň vláda prosadila i tzv. odvodnadměrných příjmů výrobců energie, který byl v platnosti do konce roku 2023. Podle Ministerstva financí měla tato opatření pomocifinancováním mimořádných výdajů spojených zejména „s kompenzacemi vysokých cen energií pro občany a firmy“, kam patřil např. někdejší státní příspěvek na energie pro domácnosti nebo dočasné zrušení poplatků na podporu energie z obnovitelných zdrojů.

Největší změny v daních Fialova vláda zavedla pomocí konsolidačního balíčku, který prosadila v průběhu roku 2023. Součástí prvního opatření, které nabylo účinnosti v lednu 2024, bylo mj. zvýšení sazby daně z příjmů právnických osob z 19 % na 21 %. V oblasti DPH došlo ke snížení počtu sazeb ze tří (10 %, 15 % a 21 %) na dvě (12 % a 21 %). V důsledku toho se zvýšilo DPH např. u léků z 10 % na 12 % nebo u nealkoholických nápojů z 15 % na 21 %. Sazba se ale naopak snížila z 15 % na 12 % např. u základních potravin nebo kohoutkové vody. 

V rámci balíčku také vláda zavedla pro zaměstnance odvod na nemocenské pojištění ve výši 0,6 % z příjmů. Balíček zvedl odvody i živnostníkům, kterým se postupně navýší minimální vyměřovací základ pojistného na sociální zabezpečení z původních 25 % na 40 % průměrné mzdy, která začnou platit od roku 2026. Na základě balíčku se dále zvýšila daň z nemovitých věcí přibližně na 1,8násobek původní hodnoty a byl zaveden inflační koeficient pro její každoroční úpravu.

Valorizace důchodů

Podle zákona o důchodovém pojištění se starobní důchod skládá ze dvou částí – základní a procentní výměry. Základní výměra je pro všechny stejná a činí 10 % průměrné mzdy. Procentní výměra se naopak počítá individuálně ze získaných výdělků a odpracovaných let každého příjemce důchodu.

Výši důchodů v České republice ovlivňuje valorizace, která je ukotvena v zákoně o důchodovém pojištění. Na základě zákona se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna, přičemž jejich zvýšení se odvíjí od růstu spotřebitelských cen (tedy inflace) a růstu mezd.

Předtím než vešla v účinnost vládní důchodová reforma schválená na konci roku 2024, probíhala ještě tzv. mimořádná valorizace. K té se přistupovalo v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn při předchozí valorizaci. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se přitom navyšoval o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny.

Úpravy valorizace

Vláda během svého působení opětovně upravila pravidla pro valorizace důchodů. V lednu roku 2023 došlo opět k nárůstu indexu spotřebitelských cen, a to o více než 5 % (.pdf, str. 1). Podle zákona proto po pěti měsících, tedy v červnu, měla být navýšena procentní výměra o plný nárůst cen. Index spotřebitelských cen domácností důchodců se za období, z něhož měla červnová valorizace vycházet, konkrétně zvýšil o 11,5 % (.doc, str. 1). Podle tehdy platných pravidel se proto měl průměrný důchod celkově navýšit o 1 770 korun.

Vláda však způsob výměry důchodů změnila, a to tak, že se procentní výměra všech důchodů při mimořádné valorizaci v červnu 2023 zvýšila400 korun a o 2,3 %. Dohromady tak navýšení v průměru odpovídalo jen 760 korunám, což bylo o 1 010 korun méně, než jaký měl být původní nárůst. Opozice s touto změnou zákona nesouhlasila a podala k Ústavnímu soudu návrh na zrušení, který však Ústavní soud v lednu 2024 zamítl.

Zároveň vláda Poslanecké sněmovně v květnu 2023 předložila návrh novely zákona o důchodovém pojištění (.pdf), ve kterém nahradila mimořádnou valorizaci dočasným příspěvkem. Ten zohledňuje růst cen z 60 % (.pdf, str. 15 z 48). Podobně jako za starších pravidel se bude vyplácet v situacích, kdy růst cen přesáhne hranici 5 %. Důchodci ho budou dostávat jen do konce roku, než dojde k řádné valorizaci penzí. Tento návrh byl schválen, a novela tak vstoupila v účinnost 1. října 2023. 

Stejná novela upravila i výpočet pravidelné valorizace (.pdf, str. 10, 14–15 z 48), kam se od začátku roku 2024 promítá pouze třetina růstu reálných mezd, nikoliv jeho polovina (.pdf, str. 4 z 48), jako tomu bylo před přijetím novely. I nadále se ovšem započítává celá inflace.

Závěr

Vláda Petra Fialy přijala v průběhu roku 2023 tzv. konsolidační balíček, který mj. zavedl pro zaměstnance 0,6% odvod na nemocenské pojištění a odvody zvedl i podnikatelům. Kromě toho snížil počet daňových sazeb ze tří na dvě a v důsledku toho zvýšil DPH např. u léků z 10 % na 12 % nebo u nealkoholických nápojů z 15 % na 21 %, byť u základních potravin nebo kohoutkové vody DPH naopak kleslo. Konsolidační balíček také zvedl daň z příjmů právnických osob a daň z nemovitých věcí.

Vláda Petra Fialy vedle toho skutečně změnila pravidla valorizace důchodů tak, že jejich růst zpomalil, ať už omezením mimořádné valorizace, nebo snížením vlivu růstu mezd u valorizace řádné. Výrok Aleny Schillerové tak z uvedených důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Alena Schillerová

My jsme EET zaváděli v roce 2016.
iDNES.cz, 15. května 2025
Ekonomika
Pravda
Návrh na zavedení elektronické evidence tržeb (EET) předložila v roce 2015 ještě Sobotkova vláda, ve které hnutí ANO vedlo resort financí. Parlament návrh schválil k začátku roku 2016 a EET se zavedla od prosince 2016.

Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová odpovídá na otázku, jak by to v případě jejího návratu bylo s elektronickou evidencí tržeb (EET). Uvádí, že podobu EET nechce zveřejňovat, a zmiňuje, že od jejího vzniku v roce 2016 se posunuly technologie a pro řadu podnikatelů by tak hlášení v případě znovuzavedení mohlo být jednodušší.

Zavedení a zrušení EET

Návrh na zavedení EET vypracovalkabinet Bohuslava Sobotky v roce 2015 s cílem omezit šedou ekonomiku, zefektivnit výběr daní a narovnat tržní prostředí tak, aby nenastávaly situace, kdy podnikatelé odvádějící daně nejsou schopni konkurovat těm, kteří daně neplatí (.pdf, str. 73 ze 140). Součástí tehdejší vládní koalice bylo vedle ČSSD také hnutí ANO a KDU-ČSL, přičemž ministrem financí byl Andrej Babiš.

Poslanecká sněmovna a Senát návrh schválily na začátku roku 2016 (.pdf) s účinností od 1. prosince 2016, od kdy se EET týkala restaurací a ubytovacích zařízení. V březnu 2017 pak začala platit pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. Poslední vlna měla začít platitkvětnu 2020 a týkala se zbývajících oborů, tedy například řemeslníků, lékařů nebo taxikářů. Ti své tržby ale nakonec v rámci EET zaznamenávat nemuseli, protože na jaře 2020 byla EET kvůli pandemii covidu‑19 dočasně přerušena. Později – ještě během Babišovy vlády – se rozhodlo, že bude povinnost evidence tržeb pozastavena až do konce roku 2022.

Definitivní zrušení EET ve svém programovém prohlášení slíbil současný kabinet Petra Fialy (.pdf, str. 6). Návrh na zrušení EET Fialova vláda schválila v březnu 2022 a následně úspěšně prošel legislativním procesem. Zrušení zákona o evidenci tržeb nabylo účinnosti 1. ledna 2023.

Závěr

Návrh na zavedení EET v roce 2015 předložila ještě Sobotkova vláda, jejíž součástí bylo hnutí ANO, které stálo mj. v čele Ministerstva financí. Poslanecká sněmovna návrh schválila v roce 2016, kdy také EET začala platit. Výrok Aleny Schillerové tak hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Bývalý americký prezident Ronald Reagan americkým voličům opravdu položil otázku, jestli se mají lépe než před čtyřmi roky. Učinil tak v rámci předvolební kampaně během debaty s Jimmym Carterem v roce 1980.

Poslankyně Alena Schillerová odpovídá na otázku, jestli je nervózní kvůli předvolebním průzkumům, podle kterých hnutí ANO oslabuje. Uvádí, že do voleb zbývá spoustu času, a je toho názoru, že klíčová budou ekonomická témata. Poté dodává, že se podle ní lidem z ekonomického hlediska vede špatně, a přibližuje, že své mítinky začíná dotazem, jestli se občané mají lépe, nebo hůř než v roce 2021. Poté dodává, že podobnou otázku položil i někdejší americký prezident Ronald Reagan.

Reaganovo vyjádření

Ronald Reagan stál v čele USA mezi lety 1981 a 1989. Někdejší kalifornský guvernér se do prezidentských voleb zapojil už v roce 1976, kdy se pokoušel získat nominaci Republikánské strany. Tehdy ale prohrál s Geraldem Fordem, který se stal republikánským kandidátem na prezidenta. V roce 1980 už Reagan stranickou nominaci získal.

V říjnu 1980 proběhla v rámci kampaně jediná debata mezi Ronaldem Reaganem a demokratickým kandidátem a tehdejším prezidentem Jimmym Carterem. Právě tehdy se Reagan ve své závěrečné řeči Američanů zeptal, jestli se mají lépe než před čtyřmi lety (v angličtině: „Are you better off than you were 4 years ago?“). Pokračoval ještě několika podobně laděnými otázkami, kdy např. položil dotaz, jestli je pro voliče snazší si nakoupit, jestli je větší, nebo menší nezaměstnanost nebo jestli je bezpečnost na stejné úrovni jako před čtyřmi lety (video).

Myslím, že až se budete rozhodovat, bylo by dobré položit si otázku: Máte se lépe než před čtyřmi lety? Je pro vás snazší koupit si zboží v obchodech než před čtyřmi lety? Je větší, nebo menší nezaměstnanost než před čtyřmi lety? Je Amerika ve světě stejně uznávaná jako dříve? Máte pocit, že je naše bezpečnost stejně vysoká, že jsme stejně silní jako před čtyřmi lety? A pokud na všechny tyto otázky odpovíte kladně, pak si myslím, že vaše volba je zcela jasná. Pokud s tím nesouhlasíte a pokud si nemyslíte, že kurz, kterým jsme se ubírali poslední čtyři roky, je to, v čem byste další čtyři roky chtěli pokračovat, pak vám nabízím jinou volbu.

Ronald Reagan

Závěr

Někdejší americký prezident se během kampaně v rámci voleb skutečně voličů ptal, jestli se mají lépe než před čtyřmi lety. Konkrétně tak uzavřel debatu se svým protikandidátem Carterem v říjnu 1980. Výrok Aleny Schillerové tedy hodnotíme jako pravdivý.

Alena Schillerová

Pravda
Za dobu, kdy hnutí ANO stálo v čele Ministerstva financí, se nominální výdaje na obranu skutečně zdvojnásobily z původních 41 na 85 mld. Kč. Při započítání inflace vzrostly o 78 %.

Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová v kontextu výroku reaguje na poznámku redaktora, že pro koalici SPOLU je bezpečnost a ohrožení válkou jedno z hlavních témat v předvolební kampani. Schillerová se ohrazuje proti tvrzení, že hnutí ANO nezáleží na bezpečnosti, a podotýká, že za dobu, kdy hnutí stálo v čele Ministerstva financí, se výdaje na obranu zvýšily dvojnásobně.

Hnutí ANO stálo v čele Ministerstva financí už v Sobotkově vládě, tedy od konce ledna 2014 do prosince 2017. Tehdy post ministra financí zastával Andrej Babiš, kterého v květnu 2017 nahradil Ivan Pilný. Po konci této vlády hnutí ANO vyhrálo volby a Andrej Babiš se v prosinci 2017 stal premiérem, kterým byl až do prosince 2021. Resort financí v Babišově vládě po celou dobu vedla Alena Schillerová.

Nominální výdaje na obranu mezi lety 2013 a 2017

Státní rozpočet na rok 2014 vláda Bohuslava Sobotky částečně zdědila po úřednické vládě Jiřího Rusnoka. Ta schválila návrh rozpočtu (.pdf) už v září 2013 (.pdf, str. 1). Tento návrh počítal s výdaji na obranu ve výši 42,7 miliardy korun (.pdf, str. 6). Následně putoval do Sněmovny, která v té době byla nicméně následkem pádu vlády Petra Nečase rozpuštěná a v novém složení se sešla až po volbách konaných v říjnu 2013. Nová Sněmovna schválila některé pozměňovací návrhy a v konečné verzi státního rozpočtu byly nakonec náklady na obranu nižší skoro o 731 milionů korun (.pdf, str. 11 z 20) a činily 42 miliard korun.

Státní rozpočet na rok 2015 vyčlenil pro resort obrany 43,8 miliardy korun a pro rok 2016 se jednalo zhruba o 4 miliardy korun více. V roce 2017, tedy posledním, kdy byl Andrej Babiš ministrem financí, činil rozpočet Ministerstva obrany 52,5 miliardy korun.

Nominální výdaje na obranu mezi lety 2018 a 2021

Graf níže ukazuje, že v roce 2018, tedy v prvním roce Babišovy vlády, bylo pro resort obrany vyhrazeno 58,9 miliardy korun (.pdf, str. 41). O rok později to bylo zhruba o osm miliard korun více (.pdf, str. 32). V roce 2020 bylo pro resort původně alokováno 75,5 miliardy korun (.pdf, str. 32), později ale došlo ke snížení jeho prostředků o 2,9 miliardy korun.

Výdaje na obranu v roce 2021 měly dle schváleného rozpočtu původně dosahovat částky 75,4 miliardy korun. V lednu 2021 nicméně tehdejší vláda rozhodla (.pdf) o přesunu pěti miliard korun z vládní rozpočtové rezervy zpět do rozpočtu Ministerstva obrany. Přesunutí dalších pěti miliard poté vláda odsouhlasila v březnu stejného roku (.pdf). Výsledný rozpočet posléze dosahoval cca 85 miliard korun, což odpovídá přibližně dvojnásobku oproti roku 2014, kdy hnutí ANO poprvé usedlo do křesla ministra financí.

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",(function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}}))}();

Reálné výdaje na obranu

Výdaje rozpočtu je nutné porovnávat také v reálné hodnotě, kdy se nominální hodnoty upraví o inflaci. Když vezmeme v potaz míru inflace pro předchozí roky a míru inflace, kterou pro letošní rok odhaduje Ministerstvo financí v dubnové makroekonomické predikci (.pdf, str. 3), skutečný rozpočet Ministerstva obrany rostl pomaleji. Výdaje v roce 2021 nicméně stále představují přibližně dvojnásobek výdajů z roku 2014, od kdy hnutí ANO vedlo resort financí.

Závěr

Hnutí ANO vedlo resort financí od roku 2014 do roku 2021. V roce 2014, kdy byl ministrem financí ještě Andrej Babiš, představovaly skutečné výdaje Ministerstva obrany zhruba 41 miliard korun. V následujících letech došlo k postupnému zvyšování obranných výdajů a v posledním roce vlády kabinetu Andreje Babiše dosahovaly skutečné výdaje na obranu cca 85 miliard korun, tedy zhruba dvojnásobku oproti roku 2014. Přibližně dvojnásobně vzrostly i reálné výdaje očištěné o inflaci. Z těchto důvodů hodnotíme výrok Aleny Schillerové jako pravdivý.

Pravda
Fialova vláda plánovala původně během roku 2024 zaplatit za stíhací letouny F-35 15,5 miliardy korun z celkové ceny nákupu 150 miliard korun. Nakonec na ně z rozpočtu Ministerstva obrany šlo 26,2 miliardy korun, tedy dokonce skoro o 11 miliard korun více.

Místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová kritizuje vládu Petra Fialy za to, že se zaměřuje pouze na navyšování výdajů na obranu, ale neřeší skutečné potřeby armády. Kritizuje koalici SPOLU, že se podle ní snaží z obrany udělat hlavní téma předvolební kampaně, a tvrdí, že vláda v rámci splátek uhradila za nákup stíhacích letounů F-35 o 10 miliard korun víc, než bylo původně plánováno.

Nákup stíhaček

Vláda v září 2023 schválila pořízení 24 amerických stíhacích letounů F-35 pro českou armádu. Nákup za 150 miliard korun následně v lednu 2024 podpisem memoranda stvrdila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Stíhačky měly být do Česka původně dodány mezi lety 2031 a 2035 a podle odhadu Ministerstva obrany by celkové náklady včetně zajištění provozu do konce životnosti letounů v roce 2069 měly činit 322 miliard korun. Platby za letouny a příslušné vybavení jsou rozloženy do 11 let v období 2024–2034 s průměrnou splátkou přibližně 14 miliard korun ročně.

Splátky za rok 2024

Ministerstvo obrany mělo původně za rok 2024 uhradit splátku ve výši 15,5 miliardy korun. V průběhu roku však došlo k aktualizaci splátkového kalendáře a resort nakonec zaplatil cca 26,2 miliardy korun (.pdf, str. 129). Rozdíl oproti plánované částce tak činil skoro 11 miliard korun. Podle ministerstva umožní zrychlení platby dřívější dodání letounů, kdy dvě stíhačky mají být k dispozici už v roce 2029.

Závěr 

Česko má za stíhací letouny F-35 platit do roku 2034 asi 14 miliard korun ročně. Za rok 2024 vláda plánovala zaplatit 15,5 miliardy, nakonec uhradila 26,2 miliardy korun, tedy o 10,7 miliardy korun více. Výrok Aleny Schillerové proto hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Kumulativní inflace během působení Fialovy vlády podle ČSÚ činí 29,25 %, dle nejnovějších dat Eurostatu jde o takřka 32 %. Oproti prosinci 2021 tak ceny vzrostly přibližně o 30 %.

Poslankyně Alena Schillerová reaguje na poznámku redaktora ohledně toho, že se premiér Petr Fiala chlubil tím, že je nyní nejnižší inflace od roku 2018 a že mu za pravdu dává Česká národní banka, podle které inflace činí 1,8 %. Schillerová vyzývá k porovnání cen, „které jsou teď a jež byly před třemi roky, a uvádí, že se zdražilo o 30 %. Tím zjevně naráží na růst cen od začátku působení Fialovy vlády. V našem odůvodnění se tedy zaměříme na to, o kolik vzrostly ceny v porovnání s prosincem 2021, kdy se současný kabinet ujal vlády. 

Kumulativní inflace

Pro porovnání cen za určité období je vhodné použít kumulativní (úhrnnou) inflaci, která sleduje nárůst cen za celé vybrané období. Ukazuje tedy, o kolik celkově zdražilo zboží v porovnání se začátkem sledované doby, a zohledňuje všechny roční hodnoty inflace, což umožňuje sledovat navýšení cen v rámci několika let. Lze tedy snáze porovnat množství zboží, které si lidé mohli koupit za stejné peníze v prosinci 2021 a v květnu 2025.

Český statistický úřad (ČSÚ) má nejnovější údaje k dubnu 2025 a podle nich kumulativní inflace od začátku působení Fialovy vlády dosáhla 29,25 %. Dle Eurostatu, který pro srovnání růstu cen mezi jednotlivými zeměmi EU používá tzv. harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP), se nejnovější údaje o Česku vážou k březnu 2025. Podle těchto dat činila kumulativní inflace takřka 32 %. Zboží oproti prosinci 2021 tedy skutečně zdražilo přibližně o 30 %.

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",(function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}}))}();

Závěr

Kumulativní inflace od začátku působení Fialova kabinetu dosáhla podle dat ČSÚ 29,25 % a podle Eurostatu necelých 32 %. Oproti prosinci 2021, kdy Fialova vláda nastoupila, se tak opravdu ceny zboží zvýšily přibližně o 30 %. Výrok Aleny Schillerové proto hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Průměrná roční míra inflace v roce 2022 činila 15,1 %. Šlo o nejvyšší hodnotu od roku 1993, kdy dozníval prudký nárůst cen při ekonomické transformaci.

Vývoj inflace

Poslankyně Alena Schillerová (ANO) kritizuje vládu Petra Fialy za vysoké ceny a poukazuje na to, že jsou dokonce historicky nejvyšší. Ve svém výroku zjevně naráží na dobu existence České republiky a v našem odůvodnění se tak zaměříme na vývoj inflace od roku 1993 do současnosti.

Vysoká inflace se projevila hned ze začátku 90. let, kdy postupná transformace ze socialistické ekonomiky na tržní ekonomiku zapříčinila prudký nárůst cen. V polistopadové éře Československo zaznamenalo největší meziroční inflaci v roce 1991, kdy došlo k jednorázové liberalizaci většiny cen a inflace dosáhla 56,6 %. V roce 1993, tedy během prvního roku existence samostatné České republiky, inflace dosáhla 20,8 %.

Jak ukazuje následující graf, po roce 1993 už míra inflace tuto hodnotu nikdy nepřesáhla. Druhá nejvyšší inflace byla naměřena během období vlády Petra Fialy v roce 2022, kdy její průměrná roční hodnota činila 15,1 %. Růst cen byl dle ekonomů zapříčiněn např. válkou na Ukrajině, energetickou krizí nebo následky pandemie covidu-19.

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",(function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}}))}();

Závěr

Za dobu existence samostatné České republiky byla nejvyšší míra inflace naměřena hned v roce 1993, kdy dosáhla 20,8 %. Během vlády Petra Fialy v roce 2022 inflace dosáhla 15,1 %, což byla doposud druhá nejvyšší hodnota. Výrok Aleny Schillerové proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Pravda
Meziroční inflace v prosinci 2021 se podle ČSÚ a Eurostatu pohybovala v rozmezí 5,4–6,6 %. Průměrná inflace za celý rok 2021 dle těchto úřadů činila 3,8 %, respektive 3,3 %.

Výpočet inflace

Inflaci v Česku sleduje Český statistický úřad (ČSÚ) prostřednictvím indexu spotřebitelských cen, který měří změnu cen takzvaného spotřebního koše, tedy vybraných výrobků a služeb, jež si běžná domácnost pořizuje. ČSÚ do výpočtu inflace započítává například i náklady na vlastnické bydlení, které tvoří asi 12 % spotřebního koše.

Inflaci kromě toho pravidelně měří také Eurostat (statistický úřad Evropské unie), který pro její výpočet používá tzv. harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP). Ten zajišťuje, že „všechny země Evropské unie dodržují stejnou metodiku výpočtu“. Čísla EU se tak od hodnot Českého statistického úřadu mohou mírně lišit. Rozdíly mohou být také dány rozdílnou strukturou spotřebního koše (.pdf), který u Eurostatu zahrnuje například i tržby za nákupy cizinců na území Česka (.pdf, str. 38).

Inflace v prosinci 2021 a průměrná inflace v roce 2021

Meziroční inflace za daný měsíc ukazuje, o kolik procent se zvýšily ceny oproti stejnému měsíci minulého roku (.pdf, str. 12). Ceny v prosinci 2021 v meziročním srovnání vzrostly podle ČSÚ o 6,6 %. Podle Eurostatu šlo o nárůst ve výši 5,4 % (.pdf, str. 2).

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",(function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}}))}();

Průměrná meziroční inflace ukazuje změnu průměrného ročního indexu spotřebitelských cen oproti průměru předchozího roku (.pdf, str. 12). V roce 2021 byla průměrná inflace podle ČSÚ 3,8 %, zatímco podle Eurostatu činila 3,3 %.

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",(function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}}))}();

Závěr

Český statistický úřad používá k určování inflace jinou metodiku než Eurostat, a hodnoty obou úřadů tak mohou být odlišné. Meziroční inflace v prosinci 2021 podle ČSÚ dosáhla 6,6 %, zatímco podle Eurostatu ceny vzrostly o 5,4 %. Průměrná inflace za celý rok 2021 byla podle ČSÚ 3,8 % a podle Eurostatu 3,3 %. Údaje, které Alena Schillerová uvádí, se nacházejí v rozmezí hodnot ČSÚ a Eurostatu, a její výrok tak hodnotíme jako pravdivý.