Alena Schillerová

Poslankyně Alena Schillerová odpovídá na otázku, jestli je nervózní kvůli předvolebním průzkumům, podle kterých hnutí ANO oslabuje. Uvádí, že do voleb zbývá spoustu času, a je toho názoru, že klíčová budou ekonomická témata. Poté dodává, že se podle ní lidem z ekonomického hlediska vede špatně, a přibližuje, že své mítinky začíná dotazem, jestli se občané mají lépe, nebo hůř než v roce 2021. Poté dodává, že podobnou otázku položil i někdejší americký prezident Ronald Reagan.

Reaganovo vyjádření

Ronald Reagan stál v čele USA mezi lety 1981 a 1989. Někdejší kalifornský guvernér se do prezidentských voleb zapojil už v roce 1976, kdy se pokoušel získat nominaci Republikánské strany. Tehdy ale prohrál s Geraldem Fordem, který se stal republikánským kandidátem na prezidenta. V roce 1980 už Reagan stranickou nominaci získal.

V říjnu 1980 proběhla v rámci kampaně jediná debata mezi Ronaldem Reaganem a demokratickým kandidátem a tehdejším prezidentem Jimmym Carterem. Právě tehdy se Reagan ve své závěrečné řeči Američanů zeptal, jestli se mají lépe než před čtyřmi lety (v angličtině: „Are you better off than you were 4 years ago?“). Pokračoval ještě několika podobně laděnými otázkami, kdy např. položil dotaz, jestli je pro voliče snazší si nakoupit, jestli je větší, nebo menší nezaměstnanost nebo jestli je bezpečnost na stejné úrovni jako před čtyřmi lety (video).

Závěr

Někdejší americký prezident se během kampaně v rámci voleb skutečně voličů ptal, jestli se mají lépe než před čtyřmi lety. Konkrétně tak uzavřel debatu se svým protikandidátem Carterem v říjnu 1980. Výrok Aleny Schillerové tedy hodnotíme jako pravdivý.

Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová v kontextu výroku reaguje na poznámku redaktora, že pro koalici SPOLU je bezpečnost a ohrožení válkou jedno z hlavních témat v předvolební kampani. Schillerová se ohrazuje proti tvrzení, že hnutí ANO nezáleží na bezpečnosti, a podotýká, že za dobu, kdy hnutí stálo v čele Ministerstva financí, se výdaje na obranu zvýšily dvojnásobně.

Hnutí ANO stálo v čele Ministerstva financí už v Sobotkově vládě, tedy od konce ledna 2014 do prosince 2017. Tehdy post ministra financí zastával Andrej Babiš, kterého v květnu 2017 nahradil Ivan Pilný. Po konci této vlády hnutí ANO vyhrálo volby a Andrej Babiš se v prosinci 2017 stal premiérem, kterým byl až do prosince 2021. Resort financí v Babišově vládě po celou dobu vedla Alena Schillerová.

Nominální výdaje na obranu mezi lety 2013 a 2017

Státní rozpočet na rok 2014 vláda Bohuslava Sobotky částečně zdědila po úřednické vládě Jiřího Rusnoka. Ta schválila návrh rozpočtu (.pdf) už v září 2013 (.pdf, str. 1). Tento návrh počítal s výdaji na obranu ve výši 42,7 miliardy korun (.pdf, str. 6). Následně putoval do Sněmovny, která v té době byla nicméně následkem pádu vlády Petra Nečase rozpuštěná a v novém složení se sešla až po volbách konaných v říjnu 2013. Nová Sněmovna schválila některé pozměňovací návrhy a v konečné verzi státního rozpočtu byly nakonec náklady na obranu nižší skoro o 731 milionů korun (.pdf, str. 11 z 20) a činily 42 miliard korun.

Státní rozpočet na rok 2015 vyčlenil pro resort obrany 43,8 miliardy korun a pro rok 2016 se jednalo zhruba o 4 miliardy korun více. V roce 2017, tedy posledním, kdy byl Andrej Babiš ministrem financí, činil rozpočet Ministerstva obrany 52,5 miliardy korun.

Nominální výdaje na obranu mezi lety 2018 a 2021

Graf níže ukazuje, že v roce 2018, tedy v prvním roce Babišovy vlády, bylo pro resort obrany vyhrazeno 58,9 miliardy korun (.pdf, str. 41). O rok později to bylo zhruba o osm miliard korun více (.pdf, str. 32). V roce 2020 bylo pro resort původně alokováno 75,5 miliardy korun (.pdf, str. 32), později ale došlo ke snížení jeho prostředků o 2,9 miliardy korun.

Výdaje na obranu v roce 2021 měly dle schváleného rozpočtu původně dosahovat částky 75,4 miliardy korun. V lednu 2021 nicméně tehdejší vláda rozhodla (.pdf) o přesunu pěti miliard korun z vládní rozpočtové rezervy zpět do rozpočtu Ministerstva obrany. Přesunutí dalších pěti miliard poté vláda odsouhlasila v březnu stejného roku (.pdf). Výsledný rozpočet posléze dosahoval cca 85 miliard korun, což odpovídá přibližně dvojnásobku oproti roku 2014, kdy hnutí ANO poprvé usedlo do křesla ministra financí.

Reálné výdaje na obranu

Výdaje rozpočtu je nutné porovnávat také v reálné hodnotě, kdy se nominální hodnoty upraví o inflaci. Když vezmeme v potaz míru inflace pro předchozí roky a míru inflace, kterou pro letošní rok odhaduje Ministerstvo financí v dubnové makroekonomické predikci (.pdf, str. 3), skutečný rozpočet Ministerstva obrany rostl pomaleji. Výdaje v roce 2021 nicméně stále představují přibližně dvojnásobek výdajů z roku 2014, od kdy hnutí ANO vedlo resort financí.

Závěr

Hnutí ANO vedlo resort financí od roku 2014 do roku 2021. V roce 2014, kdy byl ministrem financí ještě Andrej Babiš, představovaly skutečné výdaje Ministerstva obrany zhruba 41 miliard korun. V následujících letech došlo k postupnému zvyšování obranných výdajů a v posledním roce vlády kabinetu Andreje Babiše dosahovaly skutečné výdaje na obranu cca 85 miliard korun, tedy zhruba dvojnásobku oproti roku 2014. Přibližně dvojnásobně vzrostly i reálné výdaje očištěné o inflaci. Z těchto důvodů hodnotíme výrok Aleny Schillerové jako pravdivý.

Místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová kritizuje vládu Petra Fialy za to, že se zaměřuje pouze na navyšování výdajů na obranu, ale neřeší skutečné potřeby armády. Kritizuje koalici SPOLU, že se podle ní snaží z obrany udělat hlavní téma předvolební kampaně, a tvrdí, že vláda v rámci splátek uhradila za nákup stíhacích letounů F-35 o 10 miliard korun víc, než bylo původně plánováno.

Nákup stíhaček

Vláda v září 2023 schválila pořízení 24 amerických stíhacích letounů F-35 pro českou armádu. Nákup za 150 miliard korun následně v lednu 2024 podpisem memoranda stvrdila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Stíhačky měly být do Česka původně dodány mezi lety 2031 a 2035 a podle odhadu Ministerstva obrany by celkové náklady včetně zajištění provozu do konce životnosti letounů v roce 2069 měly činit 322 miliard korun. Platby za letouny a příslušné vybavení jsou rozloženy do 11 let v období 2024–2034 s průměrnou splátkou přibližně 14 miliard korun ročně.

Splátky za rok 2024

Ministerstvo obrany mělo původně za rok 2024 uhradit splátku ve výši 15,5 miliardy korun. V průběhu roku však došlo k aktualizaci splátkového kalendáře a resort nakonec zaplatil cca 26,2 miliardy korun (.pdf, str. 129). Rozdíl oproti plánované částce tak činil skoro 11 miliard korun. Podle ministerstva umožní zrychlení platby dřívější dodání letounů, kdy dvě stíhačky mají být k dispozici už v roce 2029.

Závěr 

Česko má za stíhací letouny F-35 platit do roku 2034 asi 14 miliard korun ročně. Za rok 2024 vláda plánovala zaplatit 15,5 miliardy, nakonec uhradila 26,2 miliardy korun, tedy o 10,7 miliardy korun více. Výrok Aleny Schillerové proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně Alena Schillerová reaguje na poznámku redaktora ohledně toho, že se premiér Petr Fiala chlubil tím, že je nyní nejnižší inflace od roku 2018 a že mu za pravdu dává Česká národní banka, podle které inflace činí 1,8 %. Schillerová vyzývá k porovnání cen, „které jsou teď a jež byly před třemi roky“, a uvádí, že se zdražilo o 30 %. Tím zjevně naráží na růst cen od začátku působení Fialovy vlády. V našem odůvodnění se tedy zaměříme na to, o kolik vzrostly ceny v porovnání s prosincem 2021, kdy se současný kabinet ujal vlády. 

Kumulativní inflace

Pro porovnání cen za určité období je vhodné použít kumulativní (úhrnnou) inflaci, která sleduje nárůst cen za celé vybrané období. Ukazuje tedy, o kolik celkově zdražilo zboží v porovnání se začátkem sledované doby, a zohledňuje všechny roční hodnoty inflace, což umožňuje sledovat navýšení cen v rámci několika let. Lze tedy snáze porovnat množství zboží, které si lidé mohli koupit za stejné peníze v prosinci 2021 a v květnu 2025.

Český statistický úřad (ČSÚ) má nejnovější údaje k dubnu 2025 a podle nich kumulativní inflace od začátku působení Fialovy vlády dosáhla 29,25 %. Dle Eurostatu, který pro srovnání růstu cen mezi jednotlivými zeměmi EU používá tzv. harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP), se nejnovější údaje o Česku vážou k březnu 2025. Podle těchto dat činila kumulativní inflace takřka 32 %. Zboží oproti prosinci 2021 tedy skutečně zdražilo přibližně o 30 %.

Závěr

Kumulativní inflace od začátku působení Fialova kabinetu dosáhla podle dat ČSÚ 29,25 % a podle Eurostatu necelých 32 %. Oproti prosinci 2021, kdy Fialova vláda nastoupila, se tak opravdu ceny zboží zvýšily přibližně o 30 %. Výrok Aleny Schillerové proto hodnotíme jako pravdivý.

Vývoj inflace

Poslankyně Alena Schillerová (ANO) kritizuje vládu Petra Fialy za vysoké ceny a poukazuje na to, že jsou dokonce historicky nejvyšší. Ve svém výroku zjevně naráží na dobu existence České republiky a v našem odůvodnění se tak zaměříme na vývoj inflace od roku 1993 do současnosti.

Vysoká inflace se projevila hned ze začátku 90. let, kdy postupná transformace ze socialistické ekonomiky na tržní ekonomiku zapříčinila prudký nárůst cen. V polistopadové éře Československo zaznamenalo největší meziroční inflaci v roce 1991, kdy došlo k jednorázové liberalizaci většiny cen a inflace dosáhla 56,6 %. V roce 1993, tedy během prvního roku existence samostatné České republiky, inflace dosáhla 20,8 %.

Jak ukazuje následující graf, po roce 1993 už míra inflace tuto hodnotu nikdy nepřesáhla. Druhá nejvyšší inflace byla naměřena během období vlády Petra Fialy v roce 2022, kdy její průměrná roční hodnota činila 15,1 %. Růst cen byl dle ekonomů zapříčiněn např. válkou na Ukrajině, energetickou krizí nebo následky pandemie covidu-19.

Závěr

Za dobu existence samostatné České republiky byla nejvyšší míra inflace naměřena hned v roce 1993, kdy dosáhla 20,8 %. Během vlády Petra Fialy v roce 2022 inflace dosáhla 15,1 %, což byla doposud druhá nejvyšší hodnota. Výrok Aleny Schillerové proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Výpočet inflace

Inflaci v Česku sleduje Český statistický úřad (ČSÚ) prostřednictvím indexu spotřebitelských cen, který měří změnu cen takzvaného spotřebního koše, tedy vybraných výrobků a služeb, jež si běžná domácnost pořizuje. ČSÚ do výpočtu inflace započítává například i náklady na vlastnické bydlení, které tvoří asi 12 % spotřebního koše.

Inflaci kromě toho pravidelně měří také Eurostat (statistický úřad Evropské unie), který pro její výpočet používá tzv. harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP). Ten zajišťuje, že „všechny země Evropské unie dodržují stejnou metodiku výpočtu“. Čísla EU se tak od hodnot Českého statistického úřadu mohou mírně lišit. Rozdíly mohou být také dány rozdílnou strukturou spotřebního koše (.pdf), který u Eurostatu zahrnuje například i tržby za nákupy cizinců na území Česka (.pdf, str. 38).

Inflace v prosinci 2021 a průměrná inflace v roce 2021

Meziroční inflace za daný měsíc ukazuje, o kolik procent se zvýšily ceny oproti stejnému měsíci minulého roku (.pdf, str. 12). Ceny v prosinci 2021 v meziročním srovnání vzrostly podle ČSÚ o 6,6 %. Podle Eurostatu šlo o nárůst ve výši 5,4 % (.pdf, str. 2).

Průměrná meziroční inflace ukazuje změnu průměrného ročního indexu spotřebitelských cen oproti průměru předchozího roku (.pdf, str. 12). V roce 2021 byla průměrná inflace podle ČSÚ 3,8 %, zatímco podle Eurostatu činila 3,3 %.

Závěr

Český statistický úřad používá k určování inflace jinou metodiku než Eurostat, a hodnoty obou úřadů tak mohou být odlišné. Meziroční inflace v prosinci 2021 podle ČSÚ dosáhla 6,6 %, zatímco podle Eurostatu ceny vzrostly o 5,4 %. Průměrná inflace za celý rok 2021 byla podle ČSÚ 3,8 % a podle Eurostatu 3,3 %. Údaje, které Alena Schillerová uvádí, se nacházejí v rozmezí hodnot ČSÚ a Eurostatu, a její výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně a předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová v kontextu výroku srovnává výši inflace za vlády Petra Fialy s inflací za vlády Andreje Babiše. Podle jejích slov tehdejší Babišův kabinet prominul daň z přidané hodnoty (DPH) u energií a nastupující Fialova vláda toto opatření zrušila. Schillerová tak zjevně naráží na poslední měsíce předchozí vlády, která skončila v polovině prosince 2021.

Prominutí DPH u energie a plynu

Ministerstvo financí v říjnu 2021 za vlády Andreje Babiše zareagovalo na tehdejší rekordní růst cen energií a rozhodlo o prominutí DPH u elektřiny a plynu za poslední dva měsíce roku 2021. Rozhodnutí (.pdf) o tomto kroku vydala tehdejší šéfka resortu Alena Schillerová.

Ministerstvo financí zároveň předložilo vládě návrh novely zákona o dani z přidané hodnoty, díky kterému by dodávky elektřiny a plynu byly osvobozeny od DPH po dobu celého roku 2022. Vláda tuto novelu schválila v říjnu 2021 a předložila Sněmovně k projednání. Projednání návrhu bylo plánováno na 15. prosince 2021, končící vláda ANO a ČSSD v demisi jej však nedokázala prosadit, když nově zvolená vládní koalice Petra Fialy a nově zvolení poslanci neschválili program jednání. Hlasování o samotné novele tak neproběhlo.

Situace po nástupu Fialovy vlády

Vládu Petra Fialy jmenoval do úřadu tehdejší prezident Miloš Zeman 17. prosince 2021. Alena Schillerová ještě v prosinci 2021 vyzvala Zbyňka Stanjuru k prodloužení nulové sazby u DPH za energie, ten to však odmítl. Ministerstvo financí později prominutí DPH označilo za nezákonné.

Závěr

Alena Schillerová v říjnu 2021 coby tehdejší ministryně financí vydala rozhodnutí o prominutí DPH za elektřiny a plyn na listopad a prosinec 2021. Babišova vláda zároveň v říjnu 2021 schválila návrh novely, která by zajistila nulovou daň z energií i po celý rok 2022. Tento návrh se projednával ve Sněmovně v polovině prosince 2021, kdy nastupující Fialův kabinet a nově zvolení poslanci neschválili ani pořad schůze, a o návrhu se tak nehlasovalo. Výrok Aleny Schillerové tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Poslankyně Alena Schillerová (ANO) zdůrazňuje, že hlavní příčinou vysokého růstu inflace v roce 2022 byly rostoucí ceny energií, a v této souvislosti kritizuje vládu Petra Fialy. Schillerová uvádí, že předseda hnutí ANO Andrej Babiš v únoru 2022 navrhl zastropovat ceny energií u výrobců, což podle ní Fiala tehdy odmítl a Babišův návrh označil za populistický.

Andrej Babiš o zastropování cen elektřiny

Andrej Babiš vystoupil 18. února 2022 v Poslanecké sněmovně při prvním čtení návrhu zákona o státním rozpočtu. V tomto projevu kritizoval vládu za přístup k rostoucím cenám energií a situaci s inflací. Ve své řeči (video, čas 1:50) také prohlásil: „Zastropování? Tak nechť pan Síkela zařídí, (...) zastropujte tu elektřinu.“ 

Později se Andrej Babiš několikrát na tento svůj výrok odvolával, například v září 2022 ve svém pořadu „Čau lidi“ (video, čas 4:09). I on tehdy uváděl, že premiér Petr Fiala označil tento návrh za populistický. Podobně na svůj návrh Andrej Babiš poukazoval i během předvolební debaty z 22. září 2022.

Vyjádření premiéra Petra Fialy

K výzvám, aby byly ceny energií zastropovány, se několikrát během roku 2022 vyjádřil premiér Petr Fiala. V polovině března 2022 se nejdříve vymezil vůči zastropování cen a snižování DPH u pohonných hmot, označil tyto návrhy za populismus a zdůraznil, že by ve výsledku vedly k vyšším nákladům pro občany. Na konci března 2022 kritizoval i návrh na zastropování cen energií a řekl, že to „není cesta“. Podle jeho tehdejších slov by opozicí navrhované zastropování „přineslo jen škodu“, protože by ho v důsledku musela „zaplatit střední třída“ (video, čas 0:26).

V červnu 2022 Fiala ve svém projevu také vysvětloval, proč jeho vláda zastropování cen neprosazuje: ,,Často se mne ptáte, proč prostě nenařídíme ČEZu, aby prodával elektřinu levněji, když tu firmu vlastní stát. Odpověď je jednoduchá: v ČEZu jsou 30% vlastníkem soukromí akcionáři a ti mají své zájmy chráněné zákonem.“ (video, čas 7:26)

V srpnu 2022 v projevu při zahájení kampaně před komunálními a senátními volbami Fiala mluvil o tom, že z energetické krize neexistuje žádná jednoduchá cesta. ,,Zejména ti z populistického a extremistického tábora tvrdí a slibují pravý opak. Říkají, že stačí, aby vláda jednoduše rozhodla a ceny zastropovala,“ řekl k tomu Fiala (video, čas 2:48).

Poté, co vláda v září 2022 schválila zastropování cen energií pro maloodběratele, Petr Fiala v rozhovoru pro iRozhlas sám potvrdil, že návrhy na zastropování dříve označil za populismus. Zároveň dodal, že si za svými dřívějšími slovy i nadále stojí. Obhajoval se při tom tím, že zastropování cen kritizoval v době, kdy ceny elektřiny na burze nebyly tak vysoké jako v září 2022.

Závěr

V únoru 2022 skutečně Andrej Babiš vyzval vládu, konkrétně tehdejšího ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu (za STAN), aby došlo k zastropování cen energií. Premiér Petr Fiala pak během následujících několika měsíců označoval zastropování cen za návrh, který se ozývá ze strany populistů. Zároveň tvrdil, že jeho vláda ceny zastropovávat nebude. Výrok poslankyně Aleny Schillerové proto hodnotíme jako pravdivý.

Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová v rozhovoru nejdříve mluvila o tom, že když Andrej Babiš v roce 2022 navrhoval zastropovat ceny energií u výrobců, Fialova vláda označovala hnutí ANO za populistické. V této souvislosti pak Schillerová uvádí, že Fialův kabinet nakonec sám na podzim 2022 zastropoval ceny energií, a to u obchodníků. 

Zastropování cen energií na podzim 2022

Vláda v září 2022 schválila cenový strop pro elektřinu a plyn pro rok 2023. Nařízení vlády stanovilo maximální ceny, za jaké mohli dodavatelé prodávat energie maloodběratelům – domácnostem, živnostníkům a malým a středním podnikům. Pro elektřinu platil strop 6 Kč/kWh včetně DPH a pro plyn 3 Kč/kWh včetně DPH. V prosinci 2022 Fialův kabinet schválil rozšíření tohoto opatření a od ledna 2023 platilo i pro velké podniky. Malé, střední i velké podniky zastropovanou cenu mohly uplatnit na 80 % své nejvyšší měsíční spotřeby z posledních pěti let.

Závěr

Vláda Petra Fialy skutečně na podzim 2022 zastropovala ceny, za jaké mohli dodavatelé v roce 2023 prodávat elektřinu a plyn domácnostem, živnostníkům a malým a středním podnikům. Na konci roku 2022 schválila rozšíření tohoto opatření, které se poté vztahovalo i na velké firmy. Výrok Aleny Schillerové proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně Alena Schillerová (ANO) reaguje na dotaz ohledně videa, které v prosinci 2024 zveřejnila na svém účtu na sociální síti TikTok, ve kterém kritizovala některé kroky vlády Petra Fialy. Vysvětluje, že video se týkalo tzv. dohodářů pracujících za mzdu do určité částky, pro které vláda dle ní plánovala zavést povinný registr. Podle jejích slov by tento krok představoval administrativní zátěž, kvůli níž by zaměstnanci buď o dohody přišli nebo by se přesunuli do šedé ekonomiky. Následně tvrdí, že vláda zvažované změny vzala zpět, čímž zjevně odkazuje právě na evidenci dohod.

Konsolidační balíček

Tzv. konsolidační balíček je soubor opatření, který vláda přijala v červnu 2023 s cílem snížit deficit státního rozpočtu. Poslanecká sněmovna návrh (.pdf) schválila v říjnu 2023 a v listopadu ho podepsal prezident. První opatření nabyla účinnosti v lednu 2024, další postupně přibývají a celý zákon by měl nabýt účinnosti v lednu 2027. Dle Ministerstva financí má balíček během dvou let zlepšit stav státního rozpočtu o 150 mld. Kč.

Změny pro dohodáře

Tzv. dohodáři jsou zaměstnanci pracující na dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Vláda v rámci tzv. konsolidačního balíčku (.pdf) postupně od října 2023 plánovala několik změn v podmínkách pracovního poměru na DPP a DPČ.

Jedna ze změn zahrnovala např. zastropování úlev z odvodů pro DPP, kdy měla zaměstnanci při překročení limitu výdělku vzniknout povinnost odvádět pojistné. Balíček tento limit stanovil na 25 % průměrné mzdy u jednoho zaměstnavatele a 40 % průměrné mzdy při souběhu více DPP (.pdf, str. 151). Tento krok měl dle vlády zamezit tomu, aby zaměstnanci pracovali na více DPP do 10 tisíc korun měsíčně, z nichž se pojistné neodvádělo.

Od července 2024 pro zaměstnavatele platí povinnost registrovat všechny zaměstnance na DPP včetně výše jejich příjmu. Podle předchozí úpravy byla evidence pracovníků na DPP povinná pouze v případě, že výdělky zaměstnance přesáhly 10 tisíc korun, čímž mu vznikla účast na pojištění. 

Sněmovna také schválila vládní návrh zákona, který měl od ledna 2025 zavést režim oznámené dohody (.pdf, str. 26–⁠⁠⁠⁠⁠⁠27, 31). V rámci něj měl mít zaměstnanec možnost u jednoho zaměstnavatele neodvádět státu pojištění, pokud jeho výdělky nepřekročily 25 % průměrné mzdy. 

Zrušení některých změn

Už v květnu 2024 předložila vláda Sněmovně návrh novely zákona o nemocenském pojištění (.pdf), který ruší některé změny pro „dohodáře“ plánované od roku 2025. Poslanci návrh na podzim 2024 schválili. Novela mj. zrušila režim oznámené dohody, zaměstnanec tak má možnost využívat limitu 25 % průměrné mzdy pro účast na pojistném u všech svých DPP. Novela zrušila také sčítání příjmů při souběhu více DPP. Povinnost zaměstnavatelů hlásit všechny své pojištěné i nepojištěné zaměstnance na DPP však zrušena nebyla.

Závěr

V rámci konsolidačního balíčku vláda představila několik změn pro zaměstnance pracující na DPP. Šlo například o zastropování úlev na pojistném při souběhu více DPP, zavedení povinného registru nebo tzv. režim oznámené dohody, který umožňoval neodvádět pojistné do určité částky pouze u jednoho zaměstnavatele. V roce 2025 začala platit novela, která sčítaní příjmů i režim oznámené dohody zrušila. Povinná evidence všech pracovníků na DPP nicméně zůstala v platnosti. Výrok Aleny Schillerové proto hodnotíme jako nepravdivý.