Alena Schillerová

Alena Schillerová zde reaguje na výrok Miloše Vystrčila o výši schodku důchodového účtu na konci roku 2023. Podle Miloše Vystrčila bude tento schodek přes 60 mld. Kč.

Podle zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2023 by příjmy důchodového systému roku 2023 měly tvořit 615,8 mld. Kč (.pdf, str. 6, 187 z 516). Výdaje měly podle návrhu rozpočtu činit 671,7 mld. Kč (.pdf, str. 197 z 516), Ministerstvo financí ve své zprávě o plnění státního rozpočtu uvádí částku 671,1 mld. Kč (.xlsx, list Výdaje SR). Rozdíl mezi příjmy a výdaji tak činí necelých 56 mld. Kč. V tom ještě ale nejsou zahrnuty výdaje na správu důchodového systému, které např. v roce 2022 odpovídaly 6,9 mld. Kč. V návrhu rozpočtu tak Ministerstvo financí předpokládalo, že celkový deficit důchodového účtu za rok 2023 dosáhne 62,5 mld. Kč (.pdf, str. 120 z 516).

Jak ale na konci roku 2022 upozornila Národní rozpočtová rada (NRR), která je nezávislým odborným orgánem v oblasti rozpočtové politiky, aktuální verze státního rozpočtu nepočítá (.pdf, str. 2–3) s mimořádnou valorizací důchodů v červnu 2023. K navýšení penzí v mimořádném termínu přitom podle zákona o důchodovém pojištění musí dojít pět měsíců poté, kdy index spotřebitelských cen dosáhne alespoň 5 %. „Na základě očekávaného vývoje inflace lze odhadovat, že k překročení pětiprocentní hranice nárůstu spotřebitelských cen (od data relevantního pro stanovení výše řádné valorizace) dojde v lednu 2023, což bude znamenat spuštění mimořádné valorizace dávek důchodového pojištění v červnu. To si vyžádá dodatečné výdaje okolo 20 mld. Kč,“ uvedla k tomu NRR (.pdf, str. 2–3) v prosinci minulého roku.

Na základě informací NRR v lednu ČT24 informovala o tom, že schodek důchodového účtu v roce 2023 dosáhne 83 mld. Kč (video, čas 2:31). I sám ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v lednu 2023 zmiňoval, že vláda počítá s tím, že na mimořádnou valorizaci penzí vynaloží přibližně 20 miliard korun. Pro ČT 18. ledna například řekl, že podle odhadů se bude jednat o 15 až 22 mld. Kč v závislosti na tom, kdy přesně index spotřebitelských cen pětiprocentní hranici překročí. Pro zajímavost je dobré zmínit, že Český statistický úřad údaje o inflaci za leden zveřejnil 10. února a meziměsíční inflace dle něj dosáhla 6 %.

Státní rozpočet tedy počítá s deficitem důchodového účtu ve výši přibližně 60 miliard korun. Národní rozpočtová rada i ministr financí nicméně uváděli, že se výdaje na důchody kvůli mimořádné valorizaci penzí oproti předchozím předpokladům zvýší o cca 20 miliard korun. Celkový schodek důchodového účtu by tak podle těchto odhadů skutečně činil zhruba 80 miliard korun. Z těchto důvodů tak výrok hodnotíme jako pravdivý.

Na závěr je vhodno doplnit, že 11. února, tedy den před námi ověřovanou debatou, Česká televize upozornila, že nový plán Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) počítá s úpravou zákonného valorizačního mechanismu tak, aby penze rostly pomaleji. Tři dny poté, co proběhla debata Miloše Vystrčila a Aleny Schillerové, MPSV v tiskové zprávě napsalo (.pdf, str. 1), že vláda na úpravě valorizačních pravidel „našla shodu”. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka k tomu dodal, že pokud by vláda k těmto úpravám nepřistoupila, „přinesla by červnová valorizace dalších až 34 miliard dluhu do státního rozpočtu. Takto nárůst bude plynulejší a nepřesáhne v součtu 15 miliard korun“.

Exministryně financí Alena Schillerová v debatě narážela na potenciální vyšší věk odchodu do důchodu. Naznačuje, že pro takový návrh musí vláda znát posouzení doby dožití, která se podle ní posuzuje každých pět let. Domnívá se, že současná vláda jej získá zhruba za dva až tři roky. V takovém případě by podle Schillerové ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) neměl navrhovat prodloužení důchodového věku.

Alena Schillerová zjevně hovoří o naději dožití, kterou sleduje Český statistický úřad (ČSÚ). Naděje dožití, nebo také střední délka života, „udává průměrný počet let, který má před sebou jedinec v určitém věku, pokud by zůstaly zachovány úmrtnostní poměry, které jsou ve sledovaném období“. Ukazatel se může počítat od jakéhokoli věku, nejčastěji se však vypočítává naděje dožití při narození, „tedy kolika let se ‚dožije‘ osoba právě narozená“.

V zákoně o organizaci a provádění sociálního zabezpečení stojí, že Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) „předkládá vládě do 30. června kalendářního roku, který končí číslicí 4 nebo 9, Zprávu o stavu důchodového systému České republiky a o jeho předpokládaném vývoji se zřetelem na demografickou situaci České republiky a na očekávaný populační a ekonomický vývoj.“ Ve starobním důchodu by měl pak každý strávit průměrně čtvrtinu svého života.

Tato zpráva je tedy připravována každých pět let a pojednává o tom, jak by měl být důchodový věk stanoven. Dokument vychází z informací, které ČSÚ zpracovává pro účel samotné zprávy, a to rovněž jednou za pět let. Úřad Zprávu o očekáváném vývoji úmrtnosti, plodnosti a migrace v České republice naposledy vydal v prosinci roku 2018 (.pdf). Andrej Babiš byl přitom předsedou vlády od prosince 2017 do prosince 2021. Alena Schillerová pak ministryní financí byla po celou dobu.

ČSÚ v roce 2018 očekával, že naděje dožití do roku 2050 vzroste u mužů o 6,1 roku na 82,1 let a u žen o 4,9 na 86,7 let v porovnání s rokem 2017 (.pdf, str. 2 a 4). Zpráva tento předpoklad následně spojuje s věkem odchodu do důchodu (str. 5–6), čímž se liší od pravidelných ročních publikací ČSÚ o vývoji obyvatelstva ČR (.pdf, str. 56–58). Aby lidé narození v roce 1965 strávili v penzi zmíněnou čtvrtinu života, mají dle dokumentu odejít do důchodu v 64,63 letech. U generace narozené v roce 1994 by se pak mělo jednat o 67,18 let (.pdf, str. 6).

MPSV pak Zprávu o stavu důchodového systému vydalo v roce 2019 (.pdf). Průměrná doba strávená v důchodu podle zprávy mírně poklesne (str. 6). Důchodový systém a úpravy důchodového věku pak také dokument rozebírá v mezinárodním srovnání (str. 35–43).

Český statistický úřad tedy naději dožití v souvislosti s dobou strávenou ve starobním důchodu posuzuje každých pět let. Očekávaný vývoj, který úřad odhaduje, je poté základem pro zprávu Ministerstva práce a sociálních věcí o stavu důchodového systému v ČR, která je taktéž publikovaná každých pět let. ČSÚ svou zprávu vydal ke konci roku 2018, tedy po prvním roce vládnutí Andreje Babiše. Ze slov Aleny Schillerové však vyplývá, že si přesným časem není jistá a výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Bývalá ministryně financí Alena Schillerová v debatě zmínila, že souhlasí s potřebou připravit důchodovou reformu. Podle ní tuto reformu nepodnikla žádná z předchozích vlád. Nečasův kabinet (2010–2013) nicméně učinil kroky, které se označovaly jako tzv. malá a velká důchodová reforma.

Malá důchodová reforma

Návrh úprav důchodového systému, označovaný jako malá důchodová reforma, předložila vláda Petra Nečase ve Sněmovně v březnu 2011. Parlament pak návrh schválil v červnu stejného roku. I přes nesouhlas tehdejšího prezidenta Václava Klause nakonec novelizace zákona o důchodovém pojištění, spolu s některými dalšími zákony (.pdf), vstoupila v účinnost na konci září 2011.

V rámci této malé důchodové reformy došlo především k navýšení věku odchodu do důchodu, u občanů narozených v roce 1977 byl např. věk jednotně stanoven na 67 let. Pro mladší ročníky se poté měl věk nástupu do důchodu postupně zvyšovat. Horní hranice, na níž by se mělo navyšování zastavit, přitom ale nebyla nijak zastropována (.pdf, str. 99–100). Rovněž v rámci novelizace z roku 2011 došlo ke změně výpočtu důchodů.

Velká důchodová reforma

Ke schválení tzv. velké důchodové reformy došlo v roce 2012, zahájena poté byla v lednu 2013. Snažila se o aktivnější zapojení obyvatel na důchodovém systému prostřednictvím vytvoření takzvaného druhého pilíře důchodového systému. Ten tvořily soukromé fondy, do nichž si lidé dobrovolně mohli převést část důchodového spoření. Tento mechanismus umožnil občanům převést „3 procentní body jejich sociálních odvodů na soukromé spoření za předpokladu, že k tomu přidají další 2 procentní body ze svých prostředků“. Součástí bylo rovněž zpřísnění pravidel pro získání státní podpory ve třetím pilíři, který představuje penzijní připojištění.

Druhý pilíř měl částečně nahradit pilíř první, tedy základní důchodové pojištění (.pdf, str. 1). Aby se nahradil výpadek příjmů prvního pilíře, byly navýšeny sazby DPH. „K 1. lednu 2012 vzrostla spodní sazba DPH z 10 % na 14 %, posléze od 1. ledna 2013 se tato sazba zvýšila o 1 p.b. na 15 % a současně se o 1 p.b. zvýšila na 21 % i základní sazba DPH“ (.pdf, str 104–105). Tento krok měl zajistit dostatek prostředků na vyplácení důchodů z veřejného důchodového systému (I. pilíře).

Doplňme, že Nečasova vláda rovněž prosadila dočasné (.pdf, str. 16) zpomalení valorizace důchodů (.pdf, str. 102).

Reakce na změny Nečasovy vlády

Dle dokumentu (.pdf) vypracovaného v roce 2017 Úřadem vlády, byly prvky důchodové reformy přijímány negativně jak laiky, tak odborníky, protože první pilíř počítal stále s velkým finančním deficitem, ač právě jemu měla reforma zabránit (.pdf, str. 100–101). Druhý pilíř pak byl neúspěšný, protože byl ze strany veřejnosti téměř ignorován (zapojilo se do něj pouze něco okolo 85 000 lidí). Uvádí se, že výhodný byl především pro lidi s vyšším a středním příjmem. To na druhou stranu popíral tehdejší premiér Petr Nečas i oficiální vyjádření vlády, ve kterém stálo, že „výhodnost vstupu byla podrobně testována modelem Ministerstva práce a sociálních věcí pro různé úrovně příjmů a pro různé věkové skupiny. Při stejném způsobu zhodnocování vychází výhodnost přibližně pro 50 % obyvatelstva a téměř nezávisí na věku.“

Vláda Bohuslava Sobotky tyto reformní kroky nicméně v roce 2015 zrušila. Zanikl tak výše zmiňovaný druhý pilíř, tedy hlavní bod velké důchodové reformy. Sobotkův kabinet též prosadil reformu valorizaci penzí (.pdf, str. 105–106) a kroky ke zrušení hlavních prvků malé důchodové reformy: novou vládou byl nastaven nový věk odchodu do důchodu a byl obnoven strop odchodu do penze (.pdf, str. 106) – stanoven byl na 65 let. Dodejme, že zvýšená hodnota DPH, která měla nahradit výpadek příjmů prvního pilíře (.pdf, str. 104–106), však tehdy byla částečně ponechána (vytvořena byla pouze druhá snížená sazba DPH ve výši 10 %, která pokrývala např. kojeneckou výživu či knihy), což kritizoval mimo jiné i předseda ODS Petr Fiala.

Závěr

I přes následné zrušení reformních kroků lze přípravu a realizaci malé a především velké důchodové reformy kabinetem Petra Nečase označit za důkaz o reformě důchodového systému. Výrok Aleny Schillerové tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Předně uveďme, že Alena Schillerová zmiňuje studii OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) v odpovědi na otázku, která se týkala důchodové reformy. Tou se v letech 2019 a 2020 zabývala Komise pro spravedlivé důchody, vytvořená za vlády Andreje Babiše při Ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV). Alena Schillerová, která tehdy stála v čele Ministerstva financí, v debatě mluvila o tom, že práce této komise dle ní „nikam nespěla“ a neřešila příjmovou stránku důchodového systému. Právě z toho důvodu tak podle svých slov navrhla, ať se tehdejší vláda obrátí na OECD.

Ve veřejně dostupných dokumentech vlády nelze dohledat, kdo při jednání vlády vypracování analýzy jako první navrhl či prosadil. Ministerstvo financí nicméně v tiskové zprávě v roce 2020 uvedlo: „Bylo to právě Ministerstvo financí, které iniciovalo zpracování nezávislé studie důchodového systému a návrhu jeho reformy ze strany Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.“ Analýza OECD podle zástupců vlády měla sloužit jako „oponentura“ k důchodové reformě chystané MPSV a důchodovou komisí.

V září 2019 Babišův kabinet projednával „informace o připravované veřejné zakázce“ na analýzu důchodového systému ČR ze strany OECD. Na jednání vlády tento bod předložilo MPSV (.pdf, str. 8). O tom, že vláda zadání zprávy schválila, tehdy na tiskové konferenci informovala ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. O zpracování analýzy OECD následně požádalo Ministerstvo financí spolu s MPSV, ministerstva se přitom dělila o náklady na vypracování studie.

Hotová zpráva (.pdf) následně do Česka dorazila v listopadu 2020. „Výsledkem je komplexní pohled na stav našeho penzijního systému a řada expertních závěrů nezávislé autority, se kterými bude jak současná, tak zejména příští vláda pracovat,“ řekla k tomu v té době Alena Schillerová.

Diskutovaná analýza OCED popisovala některé problémy důchodového systému a také řadu doporučení. Zmiňovala (.pdf) například:

• Složitost výpočtu dávek důchodového pojištění. Tu zpráva kritizovala zejména proto, že lidé, kteří do důchodového systému přispívají svými odvody, často dlouho neví, „s jakým důchodem můžou vlastně počítat“ (.pdf, str. 42, bod 1.6.2.).
• Nadprůměrně dlouhou minimální dobu pojištění, která činí 30 let, respektive 35 let včetně náhradních dob pojištění, což by se v budoucnu u některých lidí mohlo stát překážkou k dosažení nároku na důchod (.pdf, str. 8).
• Udržitelnost důchodového systému, u které doporučila navázat zákonný důchodový věk na dobu dožití (.pdf, str. 7, 43).
• Úpravu daňového mixu a přesunutí části daní do důchodového systému (.pdf, str. 8–9).
• Soukromé penzijní spoření, kdy doporučuje motivovat lidi k přesunutí stávajících transformovaných fondů do fondů účastnických, které můžou nabídnout vyšší výnos (.pdf, str. 9, 118).

Na závěr shrňme, že Ministerstvo financí vedené Alenou Schillerovou iniciovalo zpracování nezávislé analýzy důchodového systému ze strany Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Dokument měl sloužit jako oponentní zpráva k chystané důchodové reformě, kterou připravovalo MPSV a Komise pro spravedlivé důchody. Vypracování zprávy vláda Andreje Babiše schválila v září 2019. Ministerstvo financí a MPSV o studii OECD požádala společně. V listopadu 2020, tedy po více než roce, pak OECD dokument doručila do ČR. Z těchto důvodů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Komise pro spravedlivé důchody vznikla v lednu 2019. Vytvořena byla s cílem zajistit udržitelný důchodový systém, který by zaručoval „důstojné a spravedlivé důchody“. Její složení představila tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) v tiskové zprávě 30. ledna 2019 (.pdf), v níž mj. stálo, že komise bude sdružovat zástupce „všech parlamentních politických stran, sociálních partnerů, akademické veřejnosti a dalších relevantních zájmových skupin a proseniorských organizací“ (.pdf, str. 1).

Alena Schillerová, která v té době zastávala funkci ministryně financí, mezi členy komise uvedena nebyla. Ministerstvo financí skutečně zastupovala jen Marie Bílková (.pdf, str. 3), která se na prvním zasedání komise v únoru 2019 stala její místopředsedkyní. Dodejme, že náměstkyní na Ministerstvu financí byla Marie Bílková od července 2020, v předcházejících pěti letech na resortu působila jako ředitelka odboru Rozpočtová politika společensky významných odvětví.

Zda Alena Schillerová žádala, aby měl resort financí v Komisi pro spravedlivé důchody větší zastoupení, nebo zda své místo např. odmítla ve prospěch Marie Bílkové, nelze ve veřejných zdrojích dohledat. Na závěr ale shrňme, že už první tisková zpráva (.pdf) Ministerstva práce a sociálních věcí o složení komise skutečně uváděla, že resort financí bude mít v tomto orgánu jen jednoho svého zástupce, a to Marii Bílkovou. Alena Schillerová tak v komisi působit neměla. Z těchto důvodů proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Doplňme, že činnost důchodové komise, jejíž poslední zasedání proběhlo v listopadu 2020, Alena Schillerová opakovaně kritizovala (video, čas 3:57).

Alena Schillerová reaguje na otázku, proč předchozí vláda Andreje Babiše, ve které působila jako ministryně financí, nesplnila svůj slib, že předloží důchodovou reformu (.pdf, str. 1–⁠2). Jako důvod uvádí, že změny, které navrhla Komise pro spravedlivé důchody (KSD), nebyly realizovatelné, a svým vyjádřením pak dává najevo, že Komise ani nespolupracovala přímo s vládou jako celkem, ale pouze s tehdejší ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou (ČSSD). Dodejme, že druhým důvodem pro nerealizování důchodové reformy byla podle Schillerové pandemie covidu‑19.

Komise pro spravedlivé důchody vznikla během Babišovy vlády v lednu 2019 pod záštitou Ministerstva práce a sociálních věcí. Jejími členy (.pdf, str. 2–⁠3) byli zástupci odborné veřejnosti i zástupci všech tehdejších poslaneckých a senátorských klubů. Hlavními tématy (.pdf, str. 1) komise tehdy mělo být především „narovnání nižších důchodů žen, vdovských a vdoveckých důchodů a dřívější odchod do penze u tzv. fyzicky náročných profesí,“ přičemž cílem pak bylo zajistit udržitelný důchodový systém.

KSD v době, kdy fungovala, nebyla uvedena v seznamu poradních a pracovních orgánů vlády, které si vláda zřizuje k podpoře své činnosti. To, že Komise zahájila svou činnost „jako poradní orgán ministryně práce a sociálních věcí“ naopak stojí (.pdf, str. 17) ve Východiscích Národního plánu obnovy z října 2020 a stejně je označena (.pdf, str. 10) i v Národním programu reforem ČR 2021.

Dodejme, že poslední zasedání (.pdf) komise proběhlo na konci listopadu 2020. V prosinci daného roku pak Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo návrh důchodové reformy  (.pptx), který měl vycházet z principů schválených Komisí. Návrh vyvolal množství kritiky ze strany opozice i vládního hnutí ANO, a soubor opatření tak nebyl projednán ani v rámci tehdejší vládní koalice.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že Komise pro spravedlivé důchody byla poradním orgánem ministryně Jany Maláčové coby šéfky resortu práce a sociálních věcí. Poradním orgánem vlády KSD skutečně nebyla. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Alena Schillerová reagovala (video, čas 29:31) na dotaz ohledně úpravy valorizace důchodů. Tento pojem značí princip, s jehož pomocí stát kompenzuje negativní dopad inflace na důchody a sociální dávky. K mimořádné valorizaci důchodů se dle zákona přistupuje v případě, že růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem či domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 %. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se pak navyšuje o tolik procent, o kolik vzrostly ceny. Doplňme, že penze se při pravidelném termínu zvyšují vždy od 1. ledna.

Bývalá ministryně financí Schillerová v debatě kritizovala plán Fialovy vlády, podle kterého by měly penze od příštího roku růst o třetinu pomaleji než v současné době, a porovnávala ho s kroky Nečasova kabinetu, ve kterém byl ministrem financí Miroslav Kalousek (TOP 09).

Valorizace Nečasovy vlády

K dočasnému snížení valorizace důchodů se Nečasova vláda (2010–⁠2013) uchýlila v roce 2012 kvůli úsporám ve výdajích státního rozpočtu. Původně se mluvilo o několika návrzích, jak penzijní výdaje omezit. Jedním z nich bylo např. i kompletní zmrazení valorizace důchodů, které navrhoval tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek (video, čas 16:43). To však ekonomičtí ministři následně odmítli. S návrhem nesouhlasil např. předseda vlády Nečas nebo i ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09).

Na variantě (.pdf, str. 1, 3), že se důchody budou zvyšovat pouze o 1/3 růstu spotřebitelských cen a 1/3 růstu reálné mzdy, se ekonomičtí ministři, včetně Miroslava Kalouska, shodli na konci března 2012. Upřesněme, že podle do té doby platného mechanismu, se penze navyšovaly o celou výši růstu cen a 1/3 růstu reálných mezd (.pdf, str. 16).

Zmíněné snížení valorizace nakonec Nečasova vláda schválila na svém jednání v dubnu 2012 (.pdf), poté ho ve Sněmovně předložilo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Výsledná novela, podle níž se zpomalení mělo týkat valorizací od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2015, vstoupila v platnost v září 2012.

Vláda Bohuslava Sobotky však už ve svém programovém prohlášení z února 2014 slibovala, že „ukončí platnost pravidla snížené valorizace důchodů a zajistí, že důchody budou od ledna 2015 opět zvyšovány o 100 % nárůstu spotřebitelských cen.“ Návrh novely, díky které ke změně došlo (.pdf, str. 1) pak Sobotkův kabinet předložil Poslanecké sněmovně na jaře 2014. Od 1. ledna 2015 se tedy důchody znovu valorizovaly o 100 % nárůstu spotřebitelských cen.

Závěr

V době, kdy byl Petr Nečas premiérem a Miroslav Kalousek ministrem financí, tedy došlo k dočasné změně způsobu valorizace důchodů, která trvala od 1. ledna 2013 do 1. ledna 2015. Důchody v této době nerostly o 100 % inflace, ale pouze o jednu třetinu, jak správně uvádí Alena Schillerová. Její výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Nynější sazby daně z hazardních her

Úvodem je třeba představit podobu daně z hazardu v České republice. Zdanění hazardních her upravuje zákon o dani z hazardních her, který nabyl účinnosti společně se zákonem o hazardních hrách v roce 2017. Nahradil tak starší zákon o loteriích a jiných podobných hrách a reagoval tak např. na rozvoj hazardních her na internetu (.pdf, str. 11). Nově také začal pracovat přímo s pojmem „daň“ z hazardních her místo dosavadního „odvodu“ (.pdf, str. 11).

Dle zákona o dani z hazardních her je poplatníkem daně z hazardních her držitel základního povolení či také ten, kdo provozuje hazardní hru, ke které je takovéto povolení potřeba. Zdanění tak mělo nově cílit i na nelegální provozování hazardu (.pdf, str. 11).

Základem daně je podle zákona součet dílčích základů daně, které tvoří částka, o niž celkové přijaté vklady převyšují sumu vyplacených výher a vrácených vkladů. Každý jednotlivý dílčí základ daně se poté zaokrouhluje na stokoruny nahoru a násobí se sazbou dle daného druhu hazardní hry. 

Příprava nové sazby daně z hazardních her

V říjnu roku 2022 poslanec za ODS Marek Benda předložil ve Sněmovně návrh na snížení sazby daně z hazardu, konkrétně u loterií z 35 % na 23 % (.docx, str. 1). Sazba by se tak vrátila na hodnotu, která platila před rokem 2020. To by výrazně pomohlo zejména společnosti Sazka, největší loterijní společnosti v České republice. V listopadu ovšem Benda návrh opět stáhl, jelikož o něm ve vládní koalici nepanovala shoda. Proti bylo hnutí STAN a Piráti, návrh nicméně podpořil například ministr financí Zbyňek Stanjura. Dle tehdejších slov Marka Bendy by se úvahy o změně sazby daní u hazardu měly projednávat později, v roce 2023.

O změnách, které vláda chystá v roce 2023, na konci ledna informovaly Hospodářské noviny. Návrh prozatím není veřejně dostupný v elektronické knihovně Úřadu vlády, mluvčí Ministerstva financí Tomáš Weiss nicméně v lednu pro HN řekl: „Můžeme potvrdit, že ministerstvo financí připravuje novelu zákona o hazardních hrách a stejně tak jsme připravili materiál k úpravám zákona o dani z hazardních her. Tento materiál již v minulém týdnu poprvé diskutovala vládní pracovní skupina pro oblast daní v rámci projednávání návrhů NERV na snížení strukturálního deficitu a debaty o něm budou na koaliční úrovni pokračovat.“ 

Podle Hospodářských novin daný materiál plánuje významné změny v danění hazardních her, které by nově měly být rozděleny do 22 kategorií, namísto dnešních 8. Nově by se také rozlišovalo zdanění na internetu a mimo něj. Ministerstvo také dle zjištění HN plánuje snížení daně u loterií mimo internet (kamenné pobočky) z 35 % na 25 %. U loterií na internetu by sazby měly být 30 % a u tzv. rychlých loterií 35 %.

Ztráty příjmů způsobené snížením daní u loterií chce naopak ministerstvo kompenzovat zvýšením daní u jiných typů hazardních her, u online předzápasových kurzových sázek z 23 % na 30 % a u live sázek z 23 % na 35 %. Změna daňových sazeb by celkově státnímu rozpočtu měla přinést několik desítek milionů korun a podle Ministerstva financí by tak neměla představovat ztrátu příjmů. Je však nutné říci, že sami zástupci ministerstva upozorňují, že výše zmíněné změny jsou pouze pracovním návrhem „k interní diskusi“. To znamená, že výsledný návrh zdanění hazardních her může mít jiné parametry.

Závěr

Závěrem tedy je, že pracovní návrh Ministerstva financí počítá se snížením daní u loterií mimo internet i u loterií na internetu, u rychlých loterií by měla sazba zůstat stejná. Ministerstvo chce ovšem daně z některých hazardních her také zvyšovat, konkrétně např. u kurzových sázek, a diskutovaný návrh by podle resortu financí naopak měl do státního rozpočtu přinést více finančních prostředků. Výrok Aleny Schillerové z těchto důvodů hodnotíme jako zavádějící.

Alena Schillerová (ANO 2011) mluvila o České republice jako o zemi s největším nárůstem vládního dluhu v roce 2022 v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) v rámci Evropské unie. Výrokem reagovala na tvrzení Miloše Vystrčila, který zmiňoval, že v roce 2021 mělo Česko ze zemí EU největší nárůst dluhu v poměru k HDP.

Souhrnné údaje o vývoji zadlužení států Evropské unie pravidelně zveřejňuje statistický úřad Evropské unie Eurostat. Podle jeho dat se v případě roku 2021 Česko skutečně umístilo na první příčce v tempu zadlužování a vládní dluh v poměru k HDP tehdy meziročně narostl o 4,2 p. b. (.pdf, str. 2, 4).

Pokud jde o aktuálnější data, poslední zprávu (.pdf) o vývoji zadlužení Eurostat publikoval 23. ledna 2023. Zpráva však pracuje pouze s daty do 3. čtvrtletí roku 2022. V meziročním srovnání ve 3. kvartálu vládní dluh Česka v poměru k HDP rostl nejrychleji ze zemí EU (.pdf, str.  3, 5), zadlužení se přitom konkrétně zvýšilo o 4,7 p. b. ze 40,4 % na 45,2 % HDP. Data za celý rok nicméně ještě zveřejněna nebyla a celkové pořadí jednotlivých států za rok 2022 tak ještě není k dispozici. 

Pro úplnost doplňme, že pořadí jednotlivých zemí v žebříčku rychlosti zadlužování se v průběhu roku může měnit. V prvním čtvrtletí 2022 byla Česká republika např. na čtvrtém místě (.pdf, str.  3). Proměnlivé pořadí i rychlost růstu dluhu byly i v průběhu roku 2021 (.pdf; .pdf; .pdf, vše str. 2). Pouze na základě dat ze 3. čtvrtletí 2022 tak nelze s jistotou říci, že Česká republika zůstala na první, nejhorší příčce i na konci roku 2022.

Na závěr shrňme, že přestože v minulosti rostl dluh České republiky nejrychleji ze všech členských států EU, ke dni námi ověřované debaty nejsou dostupná aktuální data, která by poskytovala náhled na zadluženost zemí EU za celý rok 2022. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný. 

Z výroku, který je úryvkem tweetu Aleny Schillerové, není jasné, kdo přesně se podle ní stavěl proti zákazu aut se spalovacími motory. Jelikož zbytek výroku pojednává o stranách TOP 09, Piráti a STAN, v odůvodnění ověříme, zda se takto vyjadřovaly právě tyto strany. Zároveň se zaměříme na to, jak členové zmiňovaných stran hlasovali v Evropském parlamentu.

Předvolební postoje

Názory na to, zda podpořit návrh Evropské komise, aby byl v EU od roku 2035 zakázán prodej nových aut s klasickým spalovacím motorem, se před říjnovými sněmovními volbami lišily i v rámci jednotlivých politických subjektů.

V září 2021 v rozhovoru pro Echo24.cz poslankyně Olga Richterová – v té době ještě jako místopředsedkyně Pirátů – prezentovala přístup své strany k tomuto tématu jako středový. Návrhy, které směrují k uhlíkové neutralitě, označila Richterová za příležitost, zároveň nicméně uznala i jejich potenciální sociální dopady. O postoji Pirátské strany uvedla: „My jsme pro soutěž inovací, takže nejsme pro zákaz aut se spalovacím motorem.“ Podobně se v červenci 2021 vyjadřoval předseda Pirátů Ivan Bartoš, který uvedl, že Pirátská strana chce lidi spíš pozitivně motivovat než je k něčemu nutit zákazy: „Například u automobilů rozhodně nejsme pro zákaz spalovacích motorů, Češi musí mít nadále možnost volby.“ 

Zároveň však doplňme, že ve stejné době o zákazu prodeje aut se spalovacími motory mluvil např. pirátský europoslanec Mikuláš Peksa jako o příležitosti investovat do dalšího rozvoje. „Takže já bych to určitě nezatracoval. Myslím si, že je to opravdu příležitost, ale skutečně pro ty, kteří dokážou myslet dopředu a ne pro ty zpátečnické,“ uvedl (video, 13:26) tehdy. Podobně jako Mikuláš Peksa se o zákazu spíše pozitivně vyjadřovala například tehdejší pirátská poslankyně Dana Balcarová, která zmiňovala, že „čím dřív se změnami začneme, tím líp.“

Co se týče hnutí Starostů a nezávislých, před volbami se proti návrhu Evropské komise postavil místopředseda hnutí STAN Jan Farský. V rozhovoru pro e15.cz v září 2021 zmínil, že „není možné jít formou restrikcí a zákazů. Čeští občané mají mít možnost volby, zda si chtějí pořídit elektromobil či vůz na spalovací pohon.“

Nedohledali jsme nicméně žádné předvolební zmínky ze strany TOP 09 o tom, že by se její zástupci k této otázce přímo vyjadřovali. Ve facebookovém příspěvku z května 2019 strana TOP 09 například jen obecně zmiňovala, že „škodlivé emise, které produkují spalovací motory, musíme postupně omezit na minimum. Přechod na elektromobily by navíc výrazně pomohl českým firmám.“ Návrh na zákaz prodeje nových aut se spalovacím motorem nicméně Evropská komise představila až v červenci 2021. Uveďme také, že koalice SPOLU, jíž je TOP 09 součástí, se k zákazu před volbami stavěla negativně.

Europoslanci a jejich hlasování

V lednu 2022 se k zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory od roku 2035 ve svém článku kladně vyjádřil europoslanec za TOP 09 a STAN Luděk Niedermayer. Při hlasování v Europarlamentu, které proběhlo 8. června, následně hlasoval pro návrh (.pdf, str. 656). Jiří Pospíšil, který v Evropském parlamentu také reprezentuje TOP 09 a STAN, se tehdy hlasování neúčastnil (viz tabulka níže). Stanislav Polčák ze STANu se poté hlasování zdržel.

Co se týče europoslanců za Pirátskou stranu, k návrhu se na konci roku 2021 vyjádřila (video, 19:37) také Markéta Gregorová. V debatě pro CNN Prima News připustila, že „je nutné být ambiciózní“ a počítat s tím, že situace, kdy dieselové motory budou zakázány, nastane. V Evropském parlamentu hlasovala pro zákaz, stejně jako Marcel Kolaja.

Další z pirátských europoslanců, Mikuláš Peksa, který se k zákazu před volbami vyjadřoval spíše kladně, v roce 2022 na svém webu uváděl, že jsou Piráti „dost proti plošným zákazům“, a proto s regulací omezení prodeje aut na spalovací pohon Piráti nejsou „v pohodě“. Při hlasování v Europarlamentu nicméně hlasoval pro návrh.

Na závěr tedy shrňme, že ačkoliv se někteří členové Pirátské strany k zákazu prodeje aut se spalovacími motory v předvolebním období stavěli spíše kladně, čelní představitelé Pirátské strany uváděli, že tento zákaz nepodporují. O návrhu Evropské komise se negativně vyjadřoval i místopředseda hnutí STAN Jan Farský. TOP 09 se poté k návrhu nevyjadřovala přímo, koalice SPOLU, do níž patří, se však k zákazu také stavěla kriticky. Při hlasování v Europarlamentu pak Piráti skutečně hlasovali pro návrh na zákaz od roku 2035. To samé lze říci i o zástupcích TOP 09 (kteří se hlasování zúčastnili). Stanislav Polčák, který je v Europarlamentu samostatným zástupcem hnutí STAN, se hlasování skutečně zdržel, jak uvádí Alena Schillerová. Její tvrzení z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivé.