Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová odpovídá na otázku, jak by to v případě jejího návratu bylo s elektronickou evidencí tržeb (EET). Uvádí, že podobu EET nechce zveřejňovat, a zmiňuje, že od jejího vzniku v roce 2016 se posunuly technologie a pro řadu podnikatelů by tak hlášení v případě znovuzavedení mohlo být jednodušší.

Zavedení a zrušení EET

Návrh na zavedení EET vypracoval už kabinet Bohuslava Sobotky v roce 2015 s cílem omezit šedou ekonomiku, zefektivnit výběr daní a narovnat tržní prostředí tak, aby nenastávaly situace, kdy podnikatelé odvádějící daně nejsou schopni konkurovat těm, kteří daně neplatí (.pdf, str. 73 ze 140). Součástí tehdejší vládní koalice bylo vedle ČSSD také hnutí ANO a KDU-ČSL, přičemž ministrem financí byl Andrej Babiš.

Poslanecká sněmovna a Senát návrh schválily na začátku roku 2016 (.pdf) s účinností od 1. prosince 2016, od kdy se EET týkala restaurací a ubytovacích zařízení. V březnu 2017 pak začala platit pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. Poslední vlna měla začít platit v květnu 2020 a týkala se zbývajících oborů, tedy například řemeslníků, lékařů nebo taxikářů. Ti své tržby ale nakonec v rámci EET zaznamenávat nemuseli, protože na jaře 2020 byla EET kvůli pandemii covidu‑19 dočasně přerušena. Později – ještě během Babišovy vlády – se rozhodlo, že bude povinnost evidence tržeb pozastavena až do konce roku 2022.

Definitivní zrušení EET ve svém programovém prohlášení slíbil současný kabinet Petra Fialy (.pdf, str. 6). Návrh na zrušení EET Fialova vláda schválila v březnu 2022 a následně úspěšně prošel legislativním procesem. Zrušení zákona o evidenci tržeb nabylo účinnosti 1. ledna 2023.

Závěr

Návrh na zavedení EET v roce 2015 předložila ještě Sobotkova vláda, jejíž součástí bylo hnutí ANO, které stálo mj. v čele Ministerstva financí. Poslanecká sněmovna návrh schválila v roce 2016, kdy také EET začala platit. Výrok Aleny Schillerové tak hodnotíme jako pravdivý.