Role peněženky ve sněmovních volbách

Poslankyně Alena Schillerová odpovídá na otázku, jestli je nervózní kvůli předvolebním průzkumům, podle kterých hnutí ANO oslabuje. Uvádí, že do voleb zbývá spoustu času, a je toho názoru, že klíčová budou ekonomická témata. Poté dodává, že se podle ní lidem z ekonomického hlediska vede špatně, a přibližuje, že své mítinky začíná dotazem, jestli se občané mají lépe, nebo hůř než v roce 2021. Poté dodává, že podobnou otázku položil i někdejší americký prezident Ronald Reagan.

Reaganovo vyjádření

Ronald Reagan stál v čele USA mezi lety 1981 a 1989. Někdejší kalifornský guvernér se do prezidentských voleb zapojil už v roce 1976, kdy se pokoušel získat nominaci Republikánské strany. Tehdy ale prohrál s Geraldem Fordem, který se stal republikánským kandidátem na prezidenta. V roce 1980 už Reagan stranickou nominaci získal.

V říjnu 1980 proběhla v rámci kampaně jediná debata mezi Ronaldem Reaganem a demokratickým kandidátem a tehdejším prezidentem Jimmym Carterem. Právě tehdy se Reagan ve své závěrečné řeči Američanů zeptal, jestli se mají lépe než před čtyřmi lety (v angličtině: „Are you better off than you were 4 years ago?“). Pokračoval ještě několika podobně laděnými otázkami, kdy např. položil dotaz, jestli je pro voliče snazší si nakoupit, jestli je větší, nebo menší nezaměstnanost nebo jestli je bezpečnost na stejné úrovni jako před čtyřmi lety (video).

Závěr

Někdejší americký prezident se během kampaně v rámci voleb skutečně voličů ptal, jestli se mají lépe než před čtyřmi lety. Konkrétně tak uzavřel debatu se svým protikandidátem Carterem v říjnu 1980. Výrok Aleny Schillerové tedy hodnotíme jako pravdivý.

Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová v kontextu výroku reaguje na poznámku redaktora, že pro koalici SPOLU je bezpečnost a ohrožení válkou jedno z hlavních témat v předvolební kampani. Schillerová se ohrazuje proti tvrzení, že hnutí ANO nezáleží na bezpečnosti, a podotýká, že za dobu, kdy hnutí stálo v čele Ministerstva financí, se výdaje na obranu zvýšily dvojnásobně.

Hnutí ANO stálo v čele Ministerstva financí už v Sobotkově vládě, tedy od konce ledna 2014 do prosince 2017. Tehdy post ministra financí zastával Andrej Babiš, kterého v květnu 2017 nahradil Ivan Pilný. Po konci této vlády hnutí ANO vyhrálo volby a Andrej Babiš se v prosinci 2017 stal premiérem, kterým byl až do prosince 2021. Resort financí v Babišově vládě po celou dobu vedla Alena Schillerová.

Nominální výdaje na obranu mezi lety 2013 a 2017

Státní rozpočet na rok 2014 vláda Bohuslava Sobotky částečně zdědila po úřednické vládě Jiřího Rusnoka. Ta schválila návrh rozpočtu (.pdf) už v září 2013 (.pdf, str. 1). Tento návrh počítal s výdaji na obranu ve výši 42,7 miliardy korun (.pdf, str. 6). Následně putoval do Sněmovny, která v té době byla nicméně následkem pádu vlády Petra Nečase rozpuštěná a v novém složení se sešla až po volbách konaných v říjnu 2013. Nová Sněmovna schválila některé pozměňovací návrhy a v konečné verzi státního rozpočtu byly nakonec náklady na obranu nižší skoro o 731 milionů korun (.pdf, str. 11 z 20) a činily 42 miliard korun.

Státní rozpočet na rok 2015 vyčlenil pro resort obrany 43,8 miliardy korun a pro rok 2016 se jednalo zhruba o 4 miliardy korun více. V roce 2017, tedy posledním, kdy byl Andrej Babiš ministrem financí, činil rozpočet Ministerstva obrany 52,5 miliardy korun.

Nominální výdaje na obranu mezi lety 2018 a 2021

Graf níže ukazuje, že v roce 2018, tedy v prvním roce Babišovy vlády, bylo pro resort obrany vyhrazeno 58,9 miliardy korun (.pdf, str. 41). O rok později to bylo zhruba o osm miliard korun více (.pdf, str. 32). V roce 2020 bylo pro resort původně alokováno 75,5 miliardy korun (.pdf, str. 32), později ale došlo ke snížení jeho prostředků o 2,9 miliardy korun.

Výdaje na obranu v roce 2021 měly dle schváleného rozpočtu původně dosahovat částky 75,4 miliardy korun. V lednu 2021 nicméně tehdejší vláda rozhodla (.pdf) o přesunu pěti miliard korun z vládní rozpočtové rezervy zpět do rozpočtu Ministerstva obrany. Přesunutí dalších pěti miliard poté vláda odsouhlasila v březnu stejného roku (.pdf). Výsledný rozpočet posléze dosahoval cca 85 miliard korun, což odpovídá přibližně dvojnásobku oproti roku 2014, kdy hnutí ANO poprvé usedlo do křesla ministra financí.

Reálné výdaje na obranu

Výdaje rozpočtu je nutné porovnávat také v reálné hodnotě, kdy se nominální hodnoty upraví o inflaci. Když vezmeme v potaz míru inflace pro předchozí roky a míru inflace, kterou pro letošní rok odhaduje Ministerstvo financí v dubnové makroekonomické predikci (.pdf, str. 3), skutečný rozpočet Ministerstva obrany rostl pomaleji. Výdaje v roce 2021 nicméně stále představují přibližně dvojnásobek výdajů z roku 2014, od kdy hnutí ANO vedlo resort financí.

Závěr

Hnutí ANO vedlo resort financí od roku 2014 do roku 2021. V roce 2014, kdy byl ministrem financí ještě Andrej Babiš, představovaly skutečné výdaje Ministerstva obrany zhruba 41 miliard korun. V následujících letech došlo k postupnému zvyšování obranných výdajů a v posledním roce vlády kabinetu Andreje Babiše dosahovaly skutečné výdaje na obranu cca 85 miliard korun, tedy zhruba dvojnásobku oproti roku 2014. Přibližně dvojnásobně vzrostly i reálné výdaje očištěné o inflaci. Z těchto důvodů hodnotíme výrok Aleny Schillerové jako pravdivý.

Místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová kritizuje vládu Petra Fialy za to, že se zaměřuje pouze na navyšování výdajů na obranu, ale neřeší skutečné potřeby armády. Kritizuje koalici SPOLU, že se podle ní snaží z obrany udělat hlavní téma předvolební kampaně, a tvrdí, že vláda v rámci splátek uhradila za nákup stíhacích letounů F-35 o 10 miliard korun víc, než bylo původně plánováno.

Nákup stíhaček

Vláda v září 2023 schválila pořízení 24 amerických stíhacích letounů F-35 pro českou armádu. Nákup za 150 miliard korun následně v lednu 2024 podpisem memoranda stvrdila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Stíhačky měly být do Česka původně dodány mezi lety 2031 a 2035 a podle odhadu Ministerstva obrany by celkové náklady včetně zajištění provozu do konce životnosti letounů v roce 2069 měly činit 322 miliard korun. Platby za letouny a příslušné vybavení jsou rozloženy do 11 let v období 2024–2034 s průměrnou splátkou přibližně 14 miliard korun ročně.

Splátky za rok 2024

Ministerstvo obrany mělo původně za rok 2024 uhradit splátku ve výši 15,5 miliardy korun. V průběhu roku však došlo k aktualizaci splátkového kalendáře a resort nakonec zaplatil cca 26,2 miliardy korun (.pdf, str. 129). Rozdíl oproti plánované částce tak činil skoro 11 miliard korun. Podle ministerstva umožní zrychlení platby dřívější dodání letounů, kdy dvě stíhačky mají být k dispozici už v roce 2029.

Závěr 

Česko má za stíhací letouny F-35 platit do roku 2034 asi 14 miliard korun ročně. Za rok 2024 vláda plánovala zaplatit 15,5 miliardy, nakonec uhradila 26,2 miliardy korun, tedy o 10,7 miliardy korun více. Výrok Aleny Schillerové proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně Alena Schillerová reaguje na poznámku redaktora ohledně toho, že se premiér Petr Fiala chlubil tím, že je nyní nejnižší inflace od roku 2018 a že mu za pravdu dává Česká národní banka, podle které inflace činí 1,8 %. Schillerová vyzývá k porovnání cen, „které jsou teď a jež byly před třemi roky“, a uvádí, že se zdražilo o 30 %. Tím zjevně naráží na růst cen od začátku působení Fialovy vlády. V našem odůvodnění se tedy zaměříme na to, o kolik vzrostly ceny v porovnání s prosincem 2021, kdy se současný kabinet ujal vlády. 

Kumulativní inflace

Pro porovnání cen za určité období je vhodné použít kumulativní (úhrnnou) inflaci, která sleduje nárůst cen za celé vybrané období. Ukazuje tedy, o kolik celkově zdražilo zboží v porovnání se začátkem sledované doby, a zohledňuje všechny roční hodnoty inflace, což umožňuje sledovat navýšení cen v rámci několika let. Lze tedy snáze porovnat množství zboží, které si lidé mohli koupit za stejné peníze v prosinci 2021 a v květnu 2025.

Český statistický úřad (ČSÚ) má nejnovější údaje k dubnu 2025 a podle nich kumulativní inflace od začátku působení Fialovy vlády dosáhla 29,25 %. Dle Eurostatu, který pro srovnání růstu cen mezi jednotlivými zeměmi EU používá tzv. harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP), se nejnovější údaje o Česku vážou k březnu 2025. Podle těchto dat činila kumulativní inflace takřka 32 %. Zboží oproti prosinci 2021 tedy skutečně zdražilo přibližně o 30 %.

Závěr

Kumulativní inflace od začátku působení Fialova kabinetu dosáhla podle dat ČSÚ 29,25 % a podle Eurostatu necelých 32 %. Oproti prosinci 2021, kdy Fialova vláda nastoupila, se tak opravdu ceny zboží zvýšily přibližně o 30 %. Výrok Aleny Schillerové proto hodnotíme jako pravdivý.

Vývoj inflace

Poslankyně Alena Schillerová (ANO) kritizuje vládu Petra Fialy za vysoké ceny a poukazuje na to, že jsou dokonce historicky nejvyšší. Ve svém výroku zjevně naráží na dobu existence České republiky a v našem odůvodnění se tak zaměříme na vývoj inflace od roku 1993 do současnosti.

Vysoká inflace se projevila hned ze začátku 90. let, kdy postupná transformace ze socialistické ekonomiky na tržní ekonomiku zapříčinila prudký nárůst cen. V polistopadové éře Československo zaznamenalo největší meziroční inflaci v roce 1991, kdy došlo k jednorázové liberalizaci většiny cen a inflace dosáhla 56,6 %. V roce 1993, tedy během prvního roku existence samostatné České republiky, inflace dosáhla 20,8 %.

Jak ukazuje následující graf, po roce 1993 už míra inflace tuto hodnotu nikdy nepřesáhla. Druhá nejvyšší inflace byla naměřena během období vlády Petra Fialy v roce 2022, kdy její průměrná roční hodnota činila 15,1 %. Růst cen byl dle ekonomů zapříčiněn např. válkou na Ukrajině, energetickou krizí nebo následky pandemie covidu-19.

Závěr

Za dobu existence samostatné České republiky byla nejvyšší míra inflace naměřena hned v roce 1993, kdy dosáhla 20,8 %. Během vlády Petra Fialy v roce 2022 inflace dosáhla 15,1 %, což byla doposud druhá nejvyšší hodnota. Výrok Aleny Schillerové proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Výpočet inflace

Inflaci v Česku sleduje Český statistický úřad (ČSÚ) prostřednictvím indexu spotřebitelských cen, který měří změnu cen takzvaného spotřebního koše, tedy vybraných výrobků a služeb, jež si běžná domácnost pořizuje. ČSÚ do výpočtu inflace započítává například i náklady na vlastnické bydlení, které tvoří asi 12 % spotřebního koše.

Inflaci kromě toho pravidelně měří také Eurostat (statistický úřad Evropské unie), který pro její výpočet používá tzv. harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP). Ten zajišťuje, že „všechny země Evropské unie dodržují stejnou metodiku výpočtu“. Čísla EU se tak od hodnot Českého statistického úřadu mohou mírně lišit. Rozdíly mohou být také dány rozdílnou strukturou spotřebního koše (.pdf), který u Eurostatu zahrnuje například i tržby za nákupy cizinců na území Česka (.pdf, str. 38).

Inflace v prosinci 2021 a průměrná inflace v roce 2021

Meziroční inflace za daný měsíc ukazuje, o kolik procent se zvýšily ceny oproti stejnému měsíci minulého roku (.pdf, str. 12). Ceny v prosinci 2021 v meziročním srovnání vzrostly podle ČSÚ o 6,6 %. Podle Eurostatu šlo o nárůst ve výši 5,4 % (.pdf, str. 2).

Průměrná meziroční inflace ukazuje změnu průměrného ročního indexu spotřebitelských cen oproti průměru předchozího roku (.pdf, str. 12). V roce 2021 byla průměrná inflace podle ČSÚ 3,8 %, zatímco podle Eurostatu činila 3,3 %.

Závěr

Český statistický úřad používá k určování inflace jinou metodiku než Eurostat, a hodnoty obou úřadů tak mohou být odlišné. Meziroční inflace v prosinci 2021 podle ČSÚ dosáhla 6,6 %, zatímco podle Eurostatu ceny vzrostly o 5,4 %. Průměrná inflace za celý rok 2021 byla podle ČSÚ 3,8 % a podle Eurostatu 3,3 %. Údaje, které Alena Schillerová uvádí, se nacházejí v rozmezí hodnot ČSÚ a Eurostatu, a její výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně a předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová v kontextu výroku srovnává výši inflace za vlády Petra Fialy s inflací za vlády Andreje Babiše. Podle jejích slov tehdejší Babišův kabinet prominul daň z přidané hodnoty (DPH) u energií a nastupující Fialova vláda toto opatření zrušila. Schillerová tak zjevně naráží na poslední měsíce předchozí vlády, která skončila v polovině prosince 2021.

Prominutí DPH u energie a plynu

Ministerstvo financí v říjnu 2021 za vlády Andreje Babiše zareagovalo na tehdejší rekordní růst cen energií a rozhodlo o prominutí DPH u elektřiny a plynu za poslední dva měsíce roku 2021. Rozhodnutí (.pdf) o tomto kroku vydala tehdejší šéfka resortu Alena Schillerová.

Ministerstvo financí zároveň předložilo vládě návrh novely zákona o dani z přidané hodnoty, díky kterému by dodávky elektřiny a plynu byly osvobozeny od DPH po dobu celého roku 2022. Vláda tuto novelu schválila v říjnu 2021 a předložila Sněmovně k projednání. Projednání návrhu bylo plánováno na 15. prosince 2021, končící vláda ANO a ČSSD v demisi jej však nedokázala prosadit, když nově zvolená vládní koalice Petra Fialy a nově zvolení poslanci neschválili program jednání. Hlasování o samotné novele tak neproběhlo.

Situace po nástupu Fialovy vlády

Vládu Petra Fialy jmenoval do úřadu tehdejší prezident Miloš Zeman 17. prosince 2021. Alena Schillerová ještě v prosinci 2021 vyzvala Zbyňka Stanjuru k prodloužení nulové sazby u DPH za energie, ten to však odmítl. Ministerstvo financí později prominutí DPH označilo za nezákonné.

Závěr

Alena Schillerová v říjnu 2021 coby tehdejší ministryně financí vydala rozhodnutí o prominutí DPH za elektřiny a plyn na listopad a prosinec 2021. Babišova vláda zároveň v říjnu 2021 schválila návrh novely, která by zajistila nulovou daň z energií i po celý rok 2022. Tento návrh se projednával ve Sněmovně v polovině prosince 2021, kdy nastupující Fialův kabinet a nově zvolení poslanci neschválili ani pořad schůze, a o návrhu se tak nehlasovalo. Výrok Aleny Schillerové tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Poslankyně Alena Schillerová (ANO) zdůrazňuje, že hlavní příčinou vysokého růstu inflace v roce 2022 byly rostoucí ceny energií, a v této souvislosti kritizuje vládu Petra Fialy. Schillerová uvádí, že předseda hnutí ANO Andrej Babiš v únoru 2022 navrhl zastropovat ceny energií u výrobců, což podle ní Fiala tehdy odmítl a Babišův návrh označil za populistický.

Andrej Babiš o zastropování cen elektřiny

Andrej Babiš vystoupil 18. února 2022 v Poslanecké sněmovně při prvním čtení návrhu zákona o státním rozpočtu. V tomto projevu kritizoval vládu za přístup k rostoucím cenám energií a situaci s inflací. Ve své řeči (video, čas 1:50) také prohlásil: „Zastropování? Tak nechť pan Síkela zařídí, (...) zastropujte tu elektřinu.“ 

Později se Andrej Babiš několikrát na tento svůj výrok odvolával, například v září 2022 ve svém pořadu „Čau lidi“ (video, čas 4:09). I on tehdy uváděl, že premiér Petr Fiala označil tento návrh za populistický. Podobně na svůj návrh Andrej Babiš poukazoval i během předvolební debaty z 22. září 2022.

Vyjádření premiéra Petra Fialy

K výzvám, aby byly ceny energií zastropovány, se několikrát během roku 2022 vyjádřil premiér Petr Fiala. V polovině března 2022 se nejdříve vymezil vůči zastropování cen a snižování DPH u pohonných hmot, označil tyto návrhy za populismus a zdůraznil, že by ve výsledku vedly k vyšším nákladům pro občany. Na konci března 2022 kritizoval i návrh na zastropování cen energií a řekl, že to „není cesta“. Podle jeho tehdejších slov by opozicí navrhované zastropování „přineslo jen škodu“, protože by ho v důsledku musela „zaplatit střední třída“ (video, čas 0:26).

V červnu 2022 Fiala ve svém projevu také vysvětloval, proč jeho vláda zastropování cen neprosazuje: ,,Často se mne ptáte, proč prostě nenařídíme ČEZu, aby prodával elektřinu levněji, když tu firmu vlastní stát. Odpověď je jednoduchá: v ČEZu jsou 30% vlastníkem soukromí akcionáři a ti mají své zájmy chráněné zákonem.“ (video, čas 7:26)

V srpnu 2022 v projevu při zahájení kampaně před komunálními a senátními volbami Fiala mluvil o tom, že z energetické krize neexistuje žádná jednoduchá cesta. ,,Zejména ti z populistického a extremistického tábora tvrdí a slibují pravý opak. Říkají, že stačí, aby vláda jednoduše rozhodla a ceny zastropovala,“ řekl k tomu Fiala (video, čas 2:48).

Poté, co vláda v září 2022 schválila zastropování cen energií pro maloodběratele, Petr Fiala v rozhovoru pro iRozhlas sám potvrdil, že návrhy na zastropování dříve označil za populismus. Zároveň dodal, že si za svými dřívějšími slovy i nadále stojí. Obhajoval se při tom tím, že zastropování cen kritizoval v době, kdy ceny elektřiny na burze nebyly tak vysoké jako v září 2022.

Závěr

V únoru 2022 skutečně Andrej Babiš vyzval vládu, konkrétně tehdejšího ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu (za STAN), aby došlo k zastropování cen energií. Premiér Petr Fiala pak během následujících několika měsíců označoval zastropování cen za návrh, který se ozývá ze strany populistů. Zároveň tvrdil, že jeho vláda ceny zastropovávat nebude. Výrok poslankyně Aleny Schillerové proto hodnotíme jako pravdivý.

Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová v rozhovoru nejdříve mluvila o tom, že když Andrej Babiš v roce 2022 navrhoval zastropovat ceny energií u výrobců, Fialova vláda označovala hnutí ANO za populistické. V této souvislosti pak Schillerová uvádí, že Fialův kabinet nakonec sám na podzim 2022 zastropoval ceny energií, a to u obchodníků. 

Zastropování cen energií na podzim 2022

Vláda v září 2022 schválila cenový strop pro elektřinu a plyn pro rok 2023. Nařízení vlády stanovilo maximální ceny, za jaké mohli dodavatelé prodávat energie maloodběratelům – domácnostem, živnostníkům a malým a středním podnikům. Pro elektřinu platil strop 6 Kč/kWh včetně DPH a pro plyn 3 Kč/kWh včetně DPH. V prosinci 2022 Fialův kabinet schválil rozšíření tohoto opatření a od ledna 2023 platilo i pro velké podniky. Malé, střední i velké podniky zastropovanou cenu mohly uplatnit na 80 % své nejvyšší měsíční spotřeby z posledních pěti let.

Závěr

Vláda Petra Fialy skutečně na podzim 2022 zastropovala ceny, za jaké mohli dodavatelé v roce 2023 prodávat elektřinu a plyn domácnostem, živnostníkům a malým a středním podnikům. Na konci roku 2022 schválila rozšíření tohoto opatření, které se poté vztahovalo i na velké firmy. Výrok Aleny Schillerové proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně Alena Schillerová (ANO) reaguje na dotaz ohledně videa, které v prosinci 2024 zveřejnila na svém účtu na sociální síti TikTok, ve kterém kritizovala některé kroky vlády Petra Fialy. Vysvětluje, že video se týkalo tzv. dohodářů pracujících za mzdu do určité částky, pro které vláda dle ní plánovala zavést povinný registr. Podle jejích slov by tento krok představoval administrativní zátěž, kvůli níž by zaměstnanci buď o dohody přišli nebo by se přesunuli do šedé ekonomiky. Následně tvrdí, že vláda zvažované změny vzala zpět, čímž zjevně odkazuje právě na evidenci dohod.

Konsolidační balíček

Tzv. konsolidační balíček je soubor opatření, který vláda přijala v červnu 2023 s cílem snížit deficit státního rozpočtu. Poslanecká sněmovna návrh (.pdf) schválila v říjnu 2023 a v listopadu ho podepsal prezident. První opatření nabyla účinnosti v lednu 2024, další postupně přibývají a celý zákon by měl nabýt účinnosti v lednu 2027. Dle Ministerstva financí má balíček během dvou let zlepšit stav státního rozpočtu o 150 mld. Kč.

Změny pro dohodáře

Tzv. dohodáři jsou zaměstnanci pracující na dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Vláda v rámci tzv. konsolidačního balíčku (.pdf) postupně od října 2023 plánovala několik změn v podmínkách pracovního poměru na DPP a DPČ.

Jedna ze změn zahrnovala např. zastropování úlev z odvodů pro DPP, kdy měla zaměstnanci při překročení limitu výdělku vzniknout povinnost odvádět pojistné. Balíček tento limit stanovil na 25 % průměrné mzdy u jednoho zaměstnavatele a 40 % průměrné mzdy při souběhu více DPP (.pdf, str. 151). Tento krok měl dle vlády zamezit tomu, aby zaměstnanci pracovali na více DPP do 10 tisíc korun měsíčně, z nichž se pojistné neodvádělo.

Od července 2024 pro zaměstnavatele platí povinnost registrovat všechny zaměstnance na DPP včetně výše jejich příjmu. Podle předchozí úpravy byla evidence pracovníků na DPP povinná pouze v případě, že výdělky zaměstnance přesáhly 10 tisíc korun, čímž mu vznikla účast na pojištění. 

Sněmovna také schválila vládní návrh zákona, který měl od ledna 2025 zavést režim oznámené dohody (.pdf, str. 26–⁠⁠⁠⁠⁠⁠27, 31). V rámci něj měl mít zaměstnanec možnost u jednoho zaměstnavatele neodvádět státu pojištění, pokud jeho výdělky nepřekročily 25 % průměrné mzdy. 

Zrušení některých změn

Už v květnu 2024 předložila vláda Sněmovně návrh novely zákona o nemocenském pojištění (.pdf), který ruší některé změny pro „dohodáře“ plánované od roku 2025. Poslanci návrh na podzim 2024 schválili. Novela mj. zrušila režim oznámené dohody, zaměstnanec tak má možnost využívat limitu 25 % průměrné mzdy pro účast na pojistném u všech svých DPP. Novela zrušila také sčítání příjmů při souběhu více DPP. Povinnost zaměstnavatelů hlásit všechny své pojištěné i nepojištěné zaměstnance na DPP však zrušena nebyla.

Závěr

V rámci konsolidačního balíčku vláda představila několik změn pro zaměstnance pracující na DPP. Šlo například o zastropování úlev na pojistném při souběhu více DPP, zavedení povinného registru nebo tzv. režim oznámené dohody, který umožňoval neodvádět pojistné do určité částky pouze u jednoho zaměstnavatele. V roce 2025 začala platit novela, která sčítaní příjmů i režim oznámené dohody zrušila. Povinná evidence všech pracovníků na DPP nicméně zůstala v platnosti. Výrok Aleny Schillerové proto hodnotíme jako nepravdivý.

Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová v kontextu výroku mluví o videu, ve kterém v prosinci 2024 kritizovala vládu za změnu podmínek pro tzv. dohodáře, tedy lidi pracující na dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Říká, že by tehdejší změny znamenaly velkou administrativní zátěž a poukazuje na to, kolik lidí je na dohodách zaměstnaných.

Počet dohodářů

Od července 2024 mají zaměstnavatelé povinnost registrovat nejen všechny své pojištěné, ale i nepojištěné zaměstnance na DPP na České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ). Tato hlášení zaměstnavatelé musejí podávat za každý měsíc do 20. dne následujícího měsíce. Během prvního měsíce od spuštění tohoto systému zaměstnavatelé zaregistrovali přibližně milion DPP, na které pracovalo 850 tisíc osob. Počet zaměstnavatelů ČSZZ za červenec 2024 neuváděla. Ke konci roku 2024 měl podle ČSSZ dohodu cca milion pracovníků u 190 tisíc zaměstnavatelů.

Počet lidí pracujících na dohodu sleduje od roku 2020 za každé čtvrtletí také Český statistický úřad (ČSÚ). Od počátku sledovaného období se počet lidí pracujících na DPP pohyboval v rozmezí 930 tisíc až 1,3 milionu (.xlsx). Počet osob s DPČ se ve stejném období pohyboval mezi 200 až 300 tisíci. Dohromady bylo nejvíce pracujících na DPP a DPČ ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022, kdy jich bylo skoro 1,6 milionu. Na konci roku 2024 už ale šlo o méně než 1,5 milionu, z čehož necelých 300 tisíc tvořili lidé s DPČ.

Na stránkách ČSÚ, ČSSZ ani v dalších veřejně dostupných zdrojích jsme však nenašli aktuální údaje o počtu osob pracujících na dohodu ani o počtu jejich zaměstnavatelů. Obrátili jsme se proto na tiskové oddělení ČSSZ. Podle mluvčí bylo k březnu 2025 na DPP zaměstnaných 950 tisíc lidí u přibližně 187 tisíc zaměstnavatelů.

Závěr

Podle údajů ČSSZ k březnu 2025 na DPP pracuje přibližně 950 tisíc osob u zhruba 190 tisíc zaměstnavatelů. Ani kdybychom k tomuto počtu připočítali pracující s DPČ, kterých bylo ke konci roku 2024 podle ČSÚ asi 300 tisíc, nedostali bychom se na číslo, které uvádí Alena Schillerová. Její výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.

Poslankyně Alena Schillerová (ANO) se v kontextu výroku vyjadřuje k vládnímu návrhu zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele a s ním spojených změnách, které se týkají tzv. „dohodářů“, tedy osob, které pracují na dohodu o provedení práce (DPP) a dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Dle slov Aleny Schillerové není samotný návrh špatný a hnutí ANO jej podporuje. Problém vidí pouze v záměru zrušit srážkovou daň u příjmů z obou typů dohod, který je podle ní součástí navrženého zákona.

Zdanění u DPP a DPČ

Zaměstnavatel z DPP a DPČ odvádí 15% daň, a to buď zálohovou, nebo srážkovou – typ se odvíjí od toho, jestli má zaměstnanec podepsané prohlášení k dani (tzv. růžový papír), a od výše měsíčního příjmu. V případě zálohové daně se nicméně uplatní daňové slevy a konečná daň tak může být nulová. Srážkovou daň odečítá přímo zaměstnavatel a zaměstnanec svůj příjem nemusí vykazovat v daňovém přiznání.

Navrhované změny

Záměr zavést jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ) představilo Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo financí v prosinci 2024 (.pdf). Návrh zákona o JMHZ (.docx) pak počátkem března 2025 schválila vláda (.pdf). Plánované změny mají za cíl zajistit předávání informací o zaměstnávání, zaměstnancích a jejich výdělcích elektronicky v jednom formuláři, který by nahradil přes dvacet různých dokumentů, které zaměstnavatelé předávají úřadům.

Související návrh zákona, který vláda také schválila na začátku března 2025 (.pdf), obsahuje mimo jiné zrušení 15% srážkové daně u příjmů ze závislé činnosti (.pdf, str. 46–47 z 244). To by vedlo k povinnosti podávat daňové přiznání pro osoby pracující na dohodu. Vládní koalice slíbila vznik předvyplněných daňových přiznání, která by zaměstnanci měli k dispozici.

V dubnu letošního roku oba návrhy prošly prvním čtením v Poslanecké sněmovně, která téměř jednomyslně odhlasovala jejich projednání rozpočtovým výborem a výborem pro sociální politiku (.pdf, .pdf). Zrušení srážkové daně má podle návrhu platit od roku 2027.

Závěr

Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo financí představily v prosinci 2024 záměr zavést jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Návrh zákona o JMHZ následně v březnu 2025 schválila vláda. Součástí navrženého zákona je zrušení 15% srážkové daně u příjmů ze závislé činnosti, tedy například dohod o provedení práce a pracovní činnosti. Nově by tak od roku 2027 daňové přiznání museli podávat i „dohodáři“, kterých se tato povinnost dosud netýkala. Výrok Aleny Schillerové proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně Alena Schillerová (ANO) se v kontextu výroku vyjadřuje o vládním návrhu zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele a s ním spojených změnách týkajících se tzv. „dohodářů“, tedy osob, které pracují na dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ). V navrženém zákoně Schillerová nesouhlasí se záměrem zrušit srážkovou daň u příjmů z obou typů dohod, proto dle svých slov vypracovala pozměňovací návrh, který srážkovou daň zachovává.

Zdanění u DPP a DPČ

Zaměstnavatel z DPP a DPČ odvádí 15% daň, a to buď zálohovou, nebo srážkovou – typ se odvíjí od toho, jestli má zaměstnanec podepsané prohlášení k dani (tzv. růžový papír) a od výše měsíčního příjmu. V případě zálohové daně se nicméně uplatní daňové slevy a konečná daň tak může být nulová. Srážkovou daň odečítá přímo zaměstnavatel a zaměstnanec svůj příjem nemusí vykazovat v daňovém přiznání.

Zrušení srážkové daně 

Záměr zavést jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ) představilo Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo financí v prosinci 2024 (.pdf). Návrh zákona o JMHZ (.docx) pak počátkem března 2025 schválila vláda (.pdf). Plánované změny mají za cíl zajistit předávání informací o zaměstnávání, zaměstnancích a jejich výdělcích elektronicky v jednom formuláři, který by nahradil přes dvacet různých dokumentů, které zaměstnavatelé předávají úřadům.

Záměr zrušit 15% srážkovou daň u příjmů ze závislé činnosti, mezi které spadají i ty z DPP a DPČ, je součástí (.pdf, str. 46–47 z 244) souvisejícího návrhu zákona (.pdf). Zrušení tohoto typu daně by vedlo k zavedení povinnosti podávat daňové přiznání pro osoby pracující na dohodu.

Oba návrhy zákona (.pdf; .pdf) v březnu 2025 schválila vláda (.pdf; .pdf). V dubnu je pak v prvním čtení podpořila Poslanecká sněmovna, která téměř jednohlasně odhlasovala jejich projednání rozpočtovým výborem a výborem pro sociální politiku (.pdf; .pdf), a to i přes nesouhlas opozičního hnutí ANO se zrušením srážkové daně, které by podle návrhu mělo platit od roku 2027. Alena Schillerová v květnu předložila pozměňovací návrh (.docx), jehož součástí je ponechání stávající srážkové daně (str. 2).

Závěr

V dubnu 2025 schválila Poslanecká sněmovna návrh zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, jehož součástí je záměr zrušit srážkovou daň u příjmu ze závislé činnosti. V květnu poslankyně Schillerová předložila pozměňovací návrh, který počítá s ponecháním této daně ve stávající podobě. Její výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová odpovídá na otázku, jak by to v případě jejího návratu bylo s elektronickou evidencí tržeb (EET). Uvádí, že podobu EET nechce zveřejňovat, a zmiňuje, že od jejího vzniku v roce 2016 se posunuly technologie a pro řadu podnikatelů by tak hlášení v případě znovuzavedení mohlo být jednodušší.

Zavedení a zrušení EET

Návrh na zavedení EET vypracoval už kabinet Bohuslava Sobotky v roce 2015 s cílem omezit šedou ekonomiku, zefektivnit výběr daní a narovnat tržní prostředí tak, aby nenastávaly situace, kdy podnikatelé odvádějící daně nejsou schopni konkurovat těm, kteří daně neplatí (.pdf, str. 73 ze 140). Součástí tehdejší vládní koalice bylo vedle ČSSD také hnutí ANO a KDU-ČSL, přičemž ministrem financí byl Andrej Babiš.

Poslanecká sněmovna a Senát návrh schválily na začátku roku 2016 (.pdf) s účinností od 1. prosince 2016, od kdy se EET týkala restaurací a ubytovacích zařízení. V březnu 2017 pak začala platit pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. Poslední vlna měla začít platit v květnu 2020 a týkala se zbývajících oborů, tedy například řemeslníků, lékařů nebo taxikářů. Ti své tržby ale nakonec v rámci EET zaznamenávat nemuseli, protože na jaře 2020 byla EET kvůli pandemii covidu‑19 dočasně přerušena. Později – ještě během Babišovy vlády – se rozhodlo, že bude povinnost evidence tržeb pozastavena až do konce roku 2022.

Definitivní zrušení EET ve svém programovém prohlášení slíbil současný kabinet Petra Fialy (.pdf, str. 6). Návrh na zrušení EET Fialova vláda schválila v březnu 2022 a následně úspěšně prošel legislativním procesem. Zrušení zákona o evidenci tržeb nabylo účinnosti 1. ledna 2023.

Závěr

Návrh na zavedení EET v roce 2015 předložila ještě Sobotkova vláda, jejíž součástí bylo hnutí ANO, které stálo mj. v čele Ministerstva financí. Poslanecká sněmovna návrh schválila v roce 2016, kdy také EET začala platit. Výrok Aleny Schillerové tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně Alena Schillerová (ANO) v kontextu výroku mluví o plánech hnutí ANO v případě vítězství ve sněmovních volbách. Konkrétně odpovídá na otázku, jestli se hnutí chystá snižovat daně. To je podle Schillerové stále předmětem debaty. Zároveň podotýká, že nejdůležitější je, aby daňové prostředí bylo stabilní. Také uvádí, že daně zvyšovat nechce, a poukazuje na to, že hnutí ANO za dobu, kdy vedlo Ministerstvo financí, nezvýšilo žádnou daň kromě těch na tabák a tvrdý alkohol.

Daňové změny za Sobotkovy vlády

Hnutí ANO vedlo Ministerstvo financí od roku 2014, kdy se stalo součástí vlády Bohuslava Sobotky, až do roku 2021. V době působení Sobotkovy vlády, ve které plnil funkci ministra Andrej Babiš, došlo v daňové oblasti k několika změnám. Vláda např. vícekrát prosadila zvýšení pevné části spotřební daně z cigaret a dalších tabákových výrobků. Vzrostlo i zdanění hazardu z původních 20 % na 23 a 28 %. Vláda kromě toho navrhovala vyšší zdanění některých hazardních her (.pdf, str. 3 ze 132), nakonec se jich nicméně týkala sazba ve výši 23 % a pouze pro technické hry platilo 35% zdanění (.pdf, str. 2).

Kromě těchto zvýšení k růstu daní během let 2014, 2015, 2016 a 2017 nedošlo. Vláda v této době zaváděla některé daňové výhody a úlevy, například zavedla školkovné (tedy možnost pro rodiče odečíst z daní náklady spojené s umístěním dítěte do předškolního zařízení) nebo zrušila zdanění výsluh bývalých vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů. Také k původním sazbám DPH ve výši 21 % a 15 % přidala sníženou 10% sazbu na léky, knihy a kojeneckou výživu.

Daně na začátku působení Babišovy vlády

V letech 2018 a 2019, tedy v prvních letech působení vlády Andreje Babiše, se daňová politika ubírala podobným směrem. Zvyšovaly se některé daňové úlevy a k úpravám došlo např. u zdanění prodeje podílu ve firmách nebo nemovitostech. DPH bylo sníženo u řady služeb, včetně dodávek pitné vody, některých úklidových prací, čistění odpadních vod, stravovacích služeb a oprav obuvi nebo jízdních kol. V roce 2019 došlo v rámci daňového balíčku k zavedení daně na zahřívaný tabák a ke zvýšení daně na tvrdý alkohol, cigarety a také hazardní hry.

Zrušení superhrubé mzdy a další změny

Jednou z nejzásadnějších daňových změn bylo zrušení tzv. superhrubé mzdy, kterým došlo ke změnám u výpočtu dílčího základu daně z příjmu fyzických osob. Tzv. superhrubá mzda byla tvořena hrubou mzdou zvýšenou o částku pojistného hrazeného zaměstnavatelem. Tento základ byl zdaněn 15% sazbou daně. Protože byl však daňový základ vyšší než hrubá mzda, bylo tím pádem efektivní zdanění hrubé mzdy větší než 15 %.

Daňový balíček přijatý v roce 2020 tento výpočet zrušil a superhrubou mzdu nahradil dvěma sazbami daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 % a 23 % vypočítávaných z hrubé mzdy. Vyšší sazba podle resortu financí nahradila někdejší solidární přirážku, která se týkala lidí s ročním výdělkem vyšším než 48násobek průměrné mzdy.

Kromě zrušení superhrubé mzdy a s ní spojeného snížení daně z příjmu došlo i k dalším daňovým úpravám. Ty odpovídaly výše zmíněnému vývoji – vzrostla spotřební daň z tabáku a dalších tabákových výrobků i alkoholu, ale zvyšovaly se i úlevy, například zvýhodnění na dítě. Do daňového systému zasáhla např. i změna v úpravě daní z nemovitosti, která ale plošně daň nezvýšila.

Závěr

V období let 2014 až 2021, kdy hnutí ANO stálo v čele Ministerstva financí, došlo pouze ke zvýšení daní, které zmiňuje Alena Schillerová. Jak za Sobotkovy, tak za Babišovy vlády se zvýšila spotřební daň z tabákových výrobků a během působení Babišova kabinetu vzrostla i daň z tvrdého alkoholu. Kromě toho obě vlády zvýšily také daň z hazardních her. Výrok Aleny Schillerové tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Poslankyně Alena Schillerová (ANO) v kontextu výroku mluví o tom, že po případné výhře ve sněmovních volbách nechce hnutí ANO zvyšovat daně. Naopak ohledně jejich snížení říká, že je to zatím předmětem diskuze, ale že jej musí doprovázet opatření pro omezení šedé ekonomiky. Následně se redaktor ptá, jestli se Schillerová neobává toho, že by menší daně vedly k růstu schodku státního rozpočtu a ona sama by čelila kritice za vysoký dluh. Schillerová poté naznačuje, že Fialova vláda hospodaří hůře a dluh za jejího působení vzrostl více než za dobu, kdy Ministerstvo financí spravovalo hnutí ANO – tedy od roku 2014 do konce roku 2021.

Z výroků poslankyně Schillerové není jasné, zda mluví o státním, nebo vládním dluhu. Státní dluh vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Na jeho výši mají vliv také některé další faktory (.pdf, str. 3, 16–17) a státní dluh se tak v daném roce může zvýšit i o větší sumu, než je hodnota deficitu státního rozpočtu. Tento státní dluh představuje více než 90 % dluhu sektoru vládních institucí, který je také známý jako vládní či veřejný dluh. Ten se kromě státního dluhu skládá například i z dluhů územních samospráv, tedy obcí a krajů.

Nominální státní dluh

Andrej Babiš se ujal funkce ministra financí ve vládě Bohuslava Sobotky začátkem roku 2014, přičemž státní dluh ke konci roku 2013 dosáhl 1 683,3 miliardy Kč (.pdf, str. 12). Babiš vedl ministerstvo až do května 2017, kdy ho nahradil Ivan Pilný, a v prosinci 2017 se ministryní financí stala Alena Schillerová, která resort vedla až do konce Babišovy vlády v prosinci 2021. Během let 2014–2019 byla nominální hodnota státního dluhu oproti roku 2013 nižší.

Poté se státní dluh zvyšoval, kdy výraznější meziroční nárůst nastal hned v letech 2020 a 2021 v době pandemie covidu-19 (.pdf, str. 13). V roce 2020 překonal konkrétně hranici dvou bilionů korun, když činil přibližně 2 050 miliard Kč. Na konci roku 2021, kdy končila Babišova vláda, byl státní dluh 2 465,7 miliardy Kč. Za celé období správy Ministerstva financí hnutím ANO tak nominální státní dluh vzrostl celkem o 782,4 miliardy Kč.

Jak ukazuje následující graf, během působení Fialova kabinetu se státní dluh meziročně zvyšoval. V roce 2025 bude podle makroekonomické predikce, kterou Ministerstvo financí vydalo na začátku letošního roku, dosahovat 3 614 miliard Kč (.pdf, str. 12). Od začátku působení Fialovy vlády do roku 2025 se tak nominální státní dluh podle odhadu zvýší o 1 148,3 miliardy Kč. Státní dluh nominálně vzrostl o menší částku také během Babišovy vlády, a to o 841 miliard Kč.

Státní dluh v poměru k HDP

Kromě nominální výše je ale zapotřebí dluh srovnávat také v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP). S tímto podílem několikrát pracuje zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a Národní rozpočtová rada uvádí, že „pokud si chce kdokoli udělat co nejpřesnější obrázek o tom, jak se státům a vládám daří vyrovnávat se svými dluhy, je vhodné kromě absolutní výše dluhu sledovat také poměr dluhu vůči hrubému domácímu produktu“.

Za období, kdy Ministerstvo financí vedlo hnutí ANO, se státní dluh v poměru k HDP změnil ze 40,4 % ke konci roku 2013 na 39,1 % ke konci roku 2021 (.pdf, str. 12). Dluh se tedy snížil o 1,3 procentního bodu (p. b.). Během tohoto období se dluh v poměru k HDP snižoval až do roku 2019, v letech 2020 a 2021 už ale meziročně vzrostl a v době střídání vlád představoval 39,1 % HDP.

Za období Fialovy vlády se vládní dluh v poměru k HDP podle makroekonomické predikce Ministerstva financí zvýší v roce 2025 na 43 %, tedy celkem o 3,9 p. b. v porovnání s rokem 2021. Jedná se sice o vyšší nárůst než během osmiletého období, kdy v čele resortu financí stáli zástupci hnutí ANO, během Babišovy vlády ale dluh rostl rychleji –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ mezi lety 2017 a 2021 se státní dluh vůči HDP zvýšil takřka o 8 p. b.

Vládní dluh v poměru k HDP

Co se týče vládního dluhu, který jsme na začátku odůvodnění zmínili, jeho výši v poměru k HDP pravidelně vyčísluje Ministerstvo financí (.pdf, str. 14). Data o tomto veřejném dluhu je možné najít i na webu unijního statistického úřadu Eurostat.

Tento dluh sektoru vládních institucí činil v roce 2013 44,1 % HDP. Během doby, kdy resort financí vedlo hnutí ANO, se po většinu let snižoval. Začal stoupat až v roce 2020 a na konci Babišovy vlády dosáhl 40,7 % HDP. I tak ale byl stále nižší než na začátku Sobotkovy vlády. Během působení Fialova kabinetu vzroste podle fiskálního výhledu Ministerstva financí z původních 40,7 % HDP na 44,8 % HDP, tedy o 4,1 p. b. (.pdf, str. 14). I v případě tohoto dluhu nastal rychlejší růst během Babišovy vlády, kdy vzrostl přibližně o 7 p. b.

Závěr

Nominální státní dluh vzroste během vlády Petra Fialy podle makroekonomické predikce Ministerstva financí o 1,148 bilionu Kč. Alena Schillerová se uváděnou částkou 1,2 bilionu Kč vejde do naší standardní 10% tolerance. Za osm let, kdy resortu financí šéfovalo hnutí ANO, státní dluh v nominálním srovnání vzrostl méně, konkrétně o 782 miliard Kč. Státní dluh se za Fialova kabinetu oproti osmiletému období hnutí ANO na Ministerstvu financí sice více zvýšil i v poměru k HDP, během Babišovy vlády ale rostl rychlejším tempem, kdy se mezi lety 2017 a 2021 zvýšil takřka o 8 procentních bodů. Výrok Aleny Schillerové tak hodnotíme jako zavádějící.

Místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová v rozhovoru kritizuje vládu Petra Fialy, která se podle ní nechová rozpočtově odpovědně. Jako příklad uvádí, že kabinet ročně neušetřil ani 30 miliard korun. V kontextu výroku poukazuje na růst zadlužení během současné vlády a zřejmě tedy mluví o meziročním snížení schodku státního rozpočtu.

Plánovaný a konečný schodek

Vláda Petra Fialy se poprvé zabývala státním rozpočtem v roce 2022, kdy v únoru schválila jeho úpravu a snížila plánovaný schodek na 280 miliard korun. Předchozí vláda Andreje Babiše přitom navrhovala schodek ve výši 376,6 miliardy korun. Změnu rozpočtu následně v březnu 2022 přijala Poslanecká sněmovna. 

V červenci 2022 vláda zvýšila schodek rozpočtu na 330 miliard korun a v říjnu pak Sněmovna schválila finální rozpočet na rok 2022, který nakonec počítal se schodkem 375 miliard korun. Podle státního závěrečného účtu za rok 2022 činil konečný deficit 360,4 miliardy korun (.pdf, str. 3 z 52). 

Pro rok 2023 vláda navrhla státní rozpočet se schodkem 295 miliard korun, který Sněmovna schválila v listopadu 2022. Konečný schodek za tento rok dosáhl 288,5 miliardy korun (.pdf, str. 3 z 71). 

Pro rok 2024 Fialův kabinet plánoval deficit ve výši 252 miliard korun. Vzhledem k povodním v září a říjnu 2024 však došlo k navýšení výdajů o 30 miliard korun, a schodek rozpočtu tak po schválení novely vzrostl na 282 miliard korun. Podle státního závěrečného účtu dosáhl konečný deficit 271,4 miliardy korun (.pdf, str. 3 z 73). Státní rozpočet pro rok 2025, který Sněmovna schválila v prosinci 2024, počítá se schodkem 241 miliard korun.

Jak ukazuje následující graf, po většinu působení Fialova kabinetu se konečný deficit meziročně snižoval o více než 30 miliard korun. V roce 2022 se oproti poslednímu roku Babišovy vlády snížil přibližně o 60 miliard korun, v roce 2023 pak meziročně poklesl zhruba o 70 miliard. Pouze v roce 2024 došlo k meziročnímu snížení schodku jen o 17 miliard korun. Údaje o reálném schodku rozpočtu za rok 2025 v době námi ověřovaného rozhovoru nebyly dostupné, plánovaný deficit je ale o 30 miliard korun nižší než konečný deficit v předchozím roce.

Závěr

Vláda Petra Fialy připravovala státní rozpočty od roku 2022. Podle státních závěrečných účtů se konečný schodek státního rozpočtu meziročně snížil o méně než 30 miliard korun pouze v roce 2024. V prvních dvou letech vlády ale deficit v meziročním srovnání poklesl přibližně o 60 a 70 miliard korun. Výrok Aleny Schillerové proto hodnotíme jako nepravdivý.

Poslankyně Alena Schillerová odpovídá na dotaz, zda se v případě návratu na post ministryně financí chystá snižovat daně a jestli by se v takovém případě neobávala možného zvýšení schodku státního rozpočtu a následné kritiky na svou osobu. V rámci odpovědi kritizuje rozpočtovou politiku vlády Petra Fialy a odkazuje se na Národní rozpočtovou radu a další odborníky, kteří dle jejích slov mají k rozpočtu současné vlády řadu výhrad.

Nadhodnocené příjmy

Národní rozpočtová rada (NRR) v říjnu 2024 ve svém stanovisku k návrhu rozpočtu na rok 2025 upozornila na nadhodnocené příjmy z prodeje emisních povolenek. Ministerstvo financí naplánovalo příjem ve výši 30 miliard korun, přestože by Česko za 11,63 milionu povolenek, které má pro rok 2025 k dispozici, mohlo při tehdejší ceně 62 eur za kus získat pouze 18 miliard korun. Podle NRR by k naplnění rozpočtovaných příjmů musela cena emisní povolenky dosáhnout zhruba 104 eur, což rada označila za „krajně nepravděpodobné až nerealistické“. Výhrady k tomuto odhadu mělo i Ministerstvo životního prostředí, které dle vyjádření mluvčí při odhadech pracovalo s širším rozpětím příjmů ve výši 17–32 miliard korun.

NRR označila za nadhodnocené také plánované odvody podniků pod státní kontrolou. Podle rady je nepravděpodobné, že by organizace s přímým vztahem ke státu dosáhly zisků, které by umožnily odvést do rozpočtu plánovaných 8 miliard korun. Rada proto varovala, že část těchto příjmů by měla charakter tzv. „superdividendy“, jež by neměla navyšovat celkový výdajový rámec státního rozpočtu.

Podhodnocené výdaje

Na výdajové straně rozpočtu na rok 2025 NRR upozornila na chybějící prostředky, které by byly potřeba na pokrytí podpory obnovitelných zdrojů energie (OZE). Ministerstvo průmyslu a obchodu původně výši potřebných prostředků na OZE vyčíslilo na 31,2 miliardy korun, ale v rozpočtu na ně vláda vyčlenila jen 8,5 miliardy. V březnu 2025 nakonec vláda schválila navýšení výdajů na OZE o dalších 20 miliard na celkem 28,57 miliardy korun.

NRR shledala nedostatky i v kapitole týkající se školství, ve které nejsou dostatečně pokryty platy nepedagogických pracovníků, protože vláda plánovala od začátku školního roku 2025/2026 přenést financování na obce a kraje. V době tvorby rozpočtu však nebyla schválena legislativa potřebná pro tuto změnu, proto měly být podle NRR ve státním rozpočtu prostředky zahrnuty v plné výši. Rada tento postup označila za rozpočtování nepodložené aktuálně platnou legislativou. Nepedagogické pracovníky bude nakonec do konce kalendářního roku 2025 z rozpočtu platit stát. Po kritice, že by změna financování znamenala zásah do letošních rozpočtů obcí a krajů, ji totiž vláda odložila až na leden 2026.

Podle výpočtů NRR také vláda nepočítala s dostatečnou částkou na pokrytí důchodů. Rozpočet předpokládal navýšení těchto výdajů meziročně o 11,2 miliardy korun, což bylo asi o miliardu méně než částka potřebná pro zákonnou valorizaci, kterou zveřejnilo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Částka v rozpočtu na rok 2025 je podle rady podhodnocena o 5 až 7 miliard korun.

Přesouvání výdajů

V souvislosti s tvorbou rozpočtů na roky 2023 a 2024 Národní rozpočtová rada kritizovala praktiku vlády, kdy byla část rozpočtového deficitu přesunuta do mimorozpočtových fondů. Podle NRR tento postup snižoval transparentnost. Zdůraznila, že by se nerovnováha veřejných financí měla soustřeďovat ve státním rozpočtu. Tuto praxi kritizoval také např. hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil, který ji označil za „laciný účetní trik“. V rozpočtu na rok 2025 se podle NRR už takový krok neobjevil.

Vyjádření dalších odborníků

Státní rozpočty kritizovali i někteří další experti. Např. ekonom David Marek, tehdejší poradce prezidenta Petra Pavla, nebo jeho stávající poradce Vladimír Bezděk, v listopadu 2024 řekli, že jejich připomínky k návrhu rozpočtu jsou totožné s výtkami NRR – upozornili zejména na přeceněné příjmy z emisních povolenek a nevyjasněné výdajové položky. Ekonomka Helena Horská, členka Národní ekonomické rady vlády a hlavní ekonomka Raiffeisenbank, označila návrh státního rozpočtu za oběť legislativního chaosu. Nižší transparentnost a realističnost rozpočtu kritizoval také ekonom z think tanku IDEA při CERGE-EI a člen Národní ekonomické rady vlády Daniel Münich.

Závěr

Jak Národní rozpočtová rada, tak někteří ekonomičtí experti skutečně kritizovali státní rozpočet navržený vládou Petra Fialy a upozorňovali na nadhodnocené příjmy a podhodnocené výdaje a v souvislosti s rozpočty na roky 2023 a 2024 také na přesouvání části deficitu do mimorozpočtových fondů. Výrok Aleny Schillerové proto hodnotíme jako pravdivý.

Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v kontextu výroku mluví o povolebních plánech hnutí ANO v případě sestavení vládního kabinetu. Uvádí, že hnutí plánuje nezvyšovat daně a naopak je otevřené debatě o jejich možném snižování. V odpovědi na dotaz redaktora, jestli by snížení daní nevedlo k nárůstu schodku státního rozpočtu a k opětovné kritice hospodaření hnutí ANO, kritizuje Schillerová současnou Fialovu vládu a dodává, že ta upravila pravidla pro valorizace důchodů a všem obyvatelům zvýšila daně.

Zvyšování daní

Sazby některých daní se měnily už v prvních dvou letech působení Fialova kabinetu. V roce 2022 (.pdf, str. 4, 11) Fialova vláda prosadila dočasné snížení spotřebních daní z benzínu a nafty, které platilo několik měsíců a v případě nafty skončilo v roce 2023. Kromě toho současný kabinet zrušil část silniční daně, konkrétně pro vozy do 12 tun. V roce 2023 (.pdf, str. 11) se na základě návrhu vlády Petra Fialy navýšil limit pro povinnou registraci k DPH z jednoho na dva miliony korun a zvedl se limit pro využití paušální daně.

Od roku 2023 také kabinet Petra Fialy zavedl dočasnou daň z neočekávaných zisků, která platí jen pro roky 2023 až 2025. Tato daň, tzv. windfall tax, se vztahuje na mimořádně ziskové společnosti z oblasti výroby energií a obchodu s nimi, bankovnictví, petrolejářství a těžby a zpracování fosilních paliv. Zároveň vláda prosadila i tzv. odvod z nadměrných příjmů výrobců energie, který byl v platnosti do konce roku 2023. Podle Ministerstva financí měla tato opatření pomoci s financováním mimořádných výdajů spojených zejména „s kompenzacemi vysokých cen energií pro občany a firmy“, kam patřil např. někdejší státní příspěvek na energie pro domácnosti nebo dočasné zrušení poplatků na podporu energie z obnovitelných zdrojů.

Největší změny v daních Fialova vláda zavedla pomocí konsolidačního balíčku, který prosadila v průběhu roku 2023. Součástí prvního opatření, které nabylo účinnosti v lednu 2024, bylo mj. zvýšení sazby daně z příjmů právnických osob z 19 % na 21 %. V oblasti DPH došlo ke snížení počtu sazeb ze tří (10 %, 15 % a 21 %) na dvě (12 % a 21 %). V důsledku toho se zvýšilo DPH např. u léků z 10 % na 12 % nebo u nealkoholických nápojů z 15 % na 21 %. Sazba se ale naopak snížila z 15 % na 12 % např. u základních potravin nebo kohoutkové vody. 

V rámci balíčku také vláda zavedla pro zaměstnance odvod na nemocenské pojištění ve výši 0,6 % z příjmů. Balíček zvedl odvody i živnostníkům, kterým se postupně navýší minimální vyměřovací základ pojistného na sociální zabezpečení z původních 25 % na 40 % průměrné mzdy, která začnou platit od roku 2026. Na základě balíčku se dále zvýšila daň z nemovitých věcí přibližně na 1,8násobek původní hodnoty a byl zaveden inflační koeficient pro její každoroční úpravu.

Valorizace důchodů

Výši důchodů v České republice ovlivňuje valorizace, která je ukotvena v zákoně o důchodovém pojištění. Na základě zákona se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna, přičemž jejich zvýšení se odvíjí od růstu spotřebitelských cen (tedy inflace) a růstu mezd.

Předtím než vešla v účinnost vládní důchodová reforma schválená na konci roku 2024, probíhala ještě tzv. mimořádná valorizace. K té se přistupovalo v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn při předchozí valorizaci. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se přitom navyšoval o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny.

Úpravy valorizace

Vláda během svého působení opětovně upravila pravidla pro valorizace důchodů. V lednu roku 2023 došlo opět k nárůstu indexu spotřebitelských cen, a to o více než 5 % (.pdf, str. 1). Podle zákona proto po pěti měsících, tedy v červnu, měla být navýšena procentní výměra o plný nárůst cen. Index spotřebitelských cen domácností důchodců se za období, z něhož měla červnová valorizace vycházet, konkrétně zvýšil o 11,5 % (.doc, str. 1). Podle tehdy platných pravidel se proto měl průměrný důchod celkově navýšit o 1 770 korun.

Vláda však způsob výměry důchodů změnila, a to tak, že se procentní výměra všech důchodů při mimořádné valorizaci v červnu 2023 zvýšila o 400 korun a o 2,3 %. Dohromady tak navýšení v průměru odpovídalo jen 760 korunám, což bylo o 1 010 korun méně, než jaký měl být původní nárůst. Opozice s touto změnou zákona nesouhlasila a podala k Ústavnímu soudu návrh na zrušení, který však Ústavní soud v lednu 2024 zamítl.

Zároveň vláda Poslanecké sněmovně v květnu 2023 předložila návrh novely zákona o důchodovém pojištění (.pdf), ve kterém nahradila mimořádnou valorizaci dočasným příspěvkem. Ten zohledňuje růst cen z 60 % (.pdf, str. 15 z 48). Podobně jako za starších pravidel se bude vyplácet v situacích, kdy růst cen přesáhne hranici 5 %. Důchodci ho budou dostávat jen do konce roku, než dojde k řádné valorizaci penzí. Tento návrh byl schválen, a novela tak vstoupila v účinnost 1. října 2023. 

Stejná novela upravila i výpočet pravidelné valorizace (.pdf, str. 10, 14–15 z 48), kam se od začátku roku 2024 promítá pouze třetina růstu reálných mezd, nikoliv jeho polovina (.pdf, str. 4 z 48), jako tomu bylo před přijetím novely. I nadále se ovšem započítává celá inflace.

Závěr

Vláda Petra Fialy přijala v průběhu roku 2023 tzv. konsolidační balíček, který mj. zavedl pro zaměstnance 0,6% odvod na nemocenské pojištění a odvody zvedl i podnikatelům. Kromě toho snížil počet daňových sazeb ze tří na dvě a v důsledku toho zvýšil DPH např. u léků z 10 % na 12 % nebo u nealkoholických nápojů z 15 % na 21 %, byť u základních potravin nebo kohoutkové vody DPH naopak kleslo. Konsolidační balíček také zvedl daň z příjmů právnických osob a daň z nemovitých věcí.

Vláda Petra Fialy vedle toho skutečně změnila pravidla valorizace důchodů tak, že jejich růst zpomalil, ať už omezením mimořádné valorizace, nebo snížením vlivu růstu mezd u valorizace řádné. Výrok Aleny Schillerové tak z uvedených důvodů hodnotíme jako pravdivý.