Poslankyně Alena Schillerová odpovídá na dotaz, zda se v případě návratu na post ministryně financí chystá snižovat daně a jestli by se v takovém případě neobávala možného zvýšení schodku státního rozpočtu a následné kritiky na svou osobu. V rámci odpovědi kritizuje rozpočtovou politiku vlády Petra Fialy a odkazuje se na Národní rozpočtovou radu a další odborníky, kteří dle jejích slov mají k rozpočtu současné vlády řadu výhrad.

Nadhodnocené příjmy

Národní rozpočtová rada (NRR) v říjnu 2024 ve svém stanovisku k návrhu rozpočtu na rok 2025 upozornila na nadhodnocené příjmy z prodeje emisních povolenek. Ministerstvo financí naplánovalo příjem ve výši 30 miliard korun, přestože by Česko za 11,63 milionu povolenek, které má pro rok 2025 k dispozici, mohlo při tehdejší ceně 62 eur za kus získat pouze 18 miliard korun. Podle NRR by k naplnění rozpočtovaných příjmů musela cena emisní povolenky dosáhnout zhruba 104 eur, což rada označila za „krajně nepravděpodobné až nerealistické“. Výhrady k tomuto odhadu mělo i Ministerstvo životního prostředí, které dle vyjádření mluvčí při odhadech pracovalo s širším rozpětím příjmů ve výši 17–32 miliard korun.

NRR označila za nadhodnocené také plánované odvody podniků pod státní kontrolou. Podle rady je nepravděpodobné, že by organizace s přímým vztahem ke státu dosáhly zisků, které by umožnily odvést do rozpočtu plánovaných 8 miliard korun. Rada proto varovala, že část těchto příjmů by měla charakter tzv. „superdividendy“, jež by neměla navyšovat celkový výdajový rámec státního rozpočtu.

Podhodnocené výdaje

Na výdajové straně rozpočtu na rok 2025 NRR upozornila na chybějící prostředky, které by byly potřeba na pokrytí podpory obnovitelných zdrojů energie (OZE). Ministerstvo průmyslu a obchodu původně výši potřebných prostředků na OZE vyčíslilo na 31,2 miliardy korun, ale v rozpočtu na ně vláda vyčlenila jen 8,5 miliardy. V březnu 2025 nakonec vláda schválila navýšení výdajů na OZE o dalších 20 miliard na celkem 28,57 miliardy korun.

NRR shledala nedostatky i v kapitole týkající se školství, ve které nejsou dostatečně pokryty platy nepedagogických pracovníků, protože vláda plánovala od začátku školního roku 2025/2026 přenést financování na obce a kraje. V době tvorby rozpočtu však nebyla schválena legislativa potřebná pro tuto změnu, proto měly být podle NRR ve státním rozpočtu prostředky zahrnuty v plné výši. Rada tento postup označila za rozpočtování nepodložené aktuálně platnou legislativou. Nepedagogické pracovníky bude nakonec do konce kalendářního roku 2025 z rozpočtu platit stát. Po kritice, že by změna financování znamenala zásah do letošních rozpočtů obcí a krajů, ji totiž vláda odložila až na leden 2026.

Podle výpočtů NRR také vláda nepočítala s dostatečnou částkou na pokrytí důchodů. Rozpočet předpokládal navýšení těchto výdajů meziročně o 11,2 miliardy korun, což bylo asi o miliardu méně než částka potřebná pro zákonnou valorizaci, kterou zveřejnilo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Částka v rozpočtu na rok 2025 je podle rady podhodnocena o 5 až 7 miliard korun.

Přesouvání výdajů

V souvislosti s tvorbou rozpočtů na roky 2023 a 2024 Národní rozpočtová rada kritizovala praktiku vlády, kdy byla část rozpočtového deficitu přesunuta do mimorozpočtových fondů. Podle NRR tento postup snižoval transparentnost. Zdůraznila, že by se nerovnováha veřejných financí měla soustřeďovat ve státním rozpočtu. Tuto praxi kritizoval také např. hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil, který ji označil za „laciný účetní trik“. V rozpočtu na rok 2025 se podle NRR už takový krok neobjevil.

Vyjádření dalších odborníků

Státní rozpočty kritizovali i někteří další experti. Např. ekonom David Marek, tehdejší poradce prezidenta Petra Pavla, nebo jeho stávající poradce Vladimír Bezděk, v listopadu 2024 řekli, že jejich připomínky k návrhu rozpočtu jsou totožné s výtkami NRR – upozornili zejména na přeceněné příjmy z emisních povolenek a nevyjasněné výdajové položky. Ekonomka Helena Horská, členka Národní ekonomické rady vlády a hlavní ekonomka Raiffeisenbank, označila návrh státního rozpočtu za oběť legislativního chaosu. Nižší transparentnost a realističnost rozpočtu kritizoval také ekonom z think tanku IDEA při CERGE-EI a člen Národní ekonomické rady vlády Daniel Münich.

Závěr

Jak Národní rozpočtová rada, tak někteří ekonomičtí experti skutečně kritizovali státní rozpočet navržený vládou Petra Fialy a upozorňovali na nadhodnocené příjmy a podhodnocené výdaje a v souvislosti s rozpočty na roky 2023 a 2024 také na přesouvání části deficitu do mimorozpočtových fondů. Výrok Aleny Schillerové proto hodnotíme jako pravdivý.