Alena Schillerová
Předsedkyně poslaneckého klubu ANO
Chtěli (Fialova vláda, pozn. Demagog.cz) zavést povinný registr, do kterého by zaměstnavatelé museli všechny dohody hlásit. (...) Vláda z toho vycouvala.
Vláda Petra Fialy v rámci konsolidačního balíčku prosadila několik změn pro zaměstnance pracující na DPP včetně zavedení registru, kam musí zaměstnavatelé hlásit zaměstnance na DPP. Některé plánované změny vláda nakonec zrušila, povinná evidence DPP však zůstala platná.
Poslankyně Alena Schillerová (ANO) reaguje na dotaz ohledně videa, které v prosinci 2024 zveřejnila na svém účtu na sociální síti TikTok, ve kterém kritizovala některé kroky vlády Petra Fialy. Vysvětluje, že video se týkalo tzv. dohodářů pracujících za mzdu do určité částky, pro které vláda dle ní plánovala zavést povinný registr. Podle jejích slov by tento krok představoval administrativní zátěž, kvůli níž by zaměstnanci buď o dohody přišli nebo by se přesunuli do šedé ekonomiky. Následně tvrdí, že vláda zvažované změny vzala zpět, čímž zjevně odkazuje právě na evidenci dohod.
Konsolidační balíček
Tzv. konsolidační balíček je soubor opatření, který vláda přijala v červnu 2023 s cílem snížit deficit státního rozpočtu. Poslanecká sněmovna návrh (.pdf) schválila v říjnu 2023 a v listopadu ho podepsal prezident. První opatření nabyla účinnosti v lednu 2024, další postupně přibývají a celý zákon by měl nabýt účinnosti v lednu 2027. Dle Ministerstva financí má balíček během dvou let zlepšit stav státního rozpočtu o 150 mld. Kč.
Změny pro dohodáře
Tzv. dohodáři jsou zaměstnanci pracující na dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Vláda v rámci tzv. konsolidačního balíčku (.pdf) postupně od října 2023 plánovala několik změn v podmínkách pracovního poměru na DPP a DPČ.
Jedna ze změn zahrnovala např. zastropování úlev z odvodů pro DPP, kdy měla zaměstnanci při překročení limitu výdělku vzniknout povinnost odvádět pojistné. Balíček tento limit stanovil na 25 % průměrné mzdy u jednoho zaměstnavatele a 40 % průměrné mzdy při souběhu více DPP (.pdf, str. 151). Tento krok měl dle vlády zamezit tomu, aby zaměstnanci pracovali na více DPP do 10 tisíc korun měsíčně, z nichž se pojistné neodvádělo.
Od července 2024 pro zaměstnavatele platí povinnost registrovat všechny zaměstnance na DPP včetně výše jejich příjmu. Podle předchozí úpravy byla evidence pracovníků na DPP povinná pouze v případě, že výdělky zaměstnance přesáhly 10 tisíc korun, čímž mu vznikla účast na pojištění.
Sněmovna také schválila vládní návrh zákona, který měl od ledna 2025 zavést režim oznámené dohody (.pdf, str. 26–27, 31). V rámci něj měl mít zaměstnanec možnost u jednoho zaměstnavatele neodvádět státu pojištění, pokud jeho výdělky nepřekročily 25 % průměrné mzdy.
Zrušení některých změn
Už v květnu 2024 předložila vláda Sněmovně návrh novely zákona o nemocenském pojištění (.pdf), který ruší některé změny pro „dohodáře“ plánované od roku 2025. Poslanci návrh na podzim 2024 schválili. Novela mj. zrušila režim oznámené dohody, zaměstnanec tak má možnost využívat limitu 25 % průměrné mzdy pro účast na pojistném u všech svých DPP. Novela zrušila také sčítání příjmů při souběhu více DPP. Povinnost zaměstnavatelů hlásit všechny své pojištěné i nepojištěné zaměstnance na DPP však zrušena nebyla.
Závěr
V rámci konsolidačního balíčku vláda představila několik změn pro zaměstnance pracující na DPP. Šlo například o zastropování úlev na pojistném při souběhu více DPP, zavedení povinného registru nebo tzv. režim oznámené dohody, který umožňoval neodvádět pojistné do určité částky pouze u jednoho zaměstnavatele. V roce 2025 začala platit novela, která sčítaní příjmů i režim oznámené dohody zrušila. Povinná evidence všech pracovníků na DPP nicméně zůstala v platnosti. Výrok Aleny Schillerové proto hodnotíme jako nepravdivý.