Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v kontextu výroku mluví o povolebních plánech hnutí ANO v případě sestavení vládního kabinetu. Uvádí, že hnutí plánuje nezvyšovat daně a naopak je otevřené debatě o jejich možném snižování. V odpovědi na dotaz redaktora, jestli by snížení daní nevedlo k nárůstu schodku státního rozpočtu a k opětovné kritice hospodaření hnutí ANO, kritizuje Schillerová současnou Fialovu vládu a dodává, že ta upravila pravidla pro valorizace důchodů a všem obyvatelům zvýšila daně.

Zvyšování daní

Sazby některých daní se měnily už v prvních dvou letech působení Fialova kabinetu. V roce 2022 (.pdf, str. 4, 11) Fialova vláda prosadila dočasné snížení spotřebních daní z benzínu a nafty, které platilo několik měsíců a v případě nafty skončilo v roce 2023. Kromě toho současný kabinet zrušil část silniční daně, konkrétně pro vozy do 12 tun. V roce 2023 (.pdf, str. 11) se na základě návrhu vlády Petra Fialy navýšil limit pro povinnou registraci k DPH z jednoho na dva miliony korun a zvedl se limit pro využití paušální daně.

Od roku 2023 také kabinet Petra Fialy zavedl dočasnou daň z neočekávaných zisků, která platí jen pro roky 2023 až 2025. Tato daň, tzv. windfall tax, se vztahuje na mimořádně ziskové společnosti z oblasti výroby energií a obchodu s nimi, bankovnictví, petrolejářství a těžby a zpracování fosilních paliv. Zároveň vláda prosadila i tzv. odvod z nadměrných příjmů výrobců energie, který byl v platnosti do konce roku 2023. Podle Ministerstva financí měla tato opatření pomoci s financováním mimořádných výdajů spojených zejména „s kompenzacemi vysokých cen energií pro občany a firmy“, kam patřil např. někdejší státní příspěvek na energie pro domácnosti nebo dočasné zrušení poplatků na podporu energie z obnovitelných zdrojů.

Největší změny v daních Fialova vláda zavedla pomocí konsolidačního balíčku, který prosadila v průběhu roku 2023. Součástí prvního opatření, které nabylo účinnosti v lednu 2024, bylo mj. zvýšení sazby daně z příjmů právnických osob z 19 % na 21 %. V oblasti DPH došlo ke snížení počtu sazeb ze tří (10 %, 15 % a 21 %) na dvě (12 % a 21 %). V důsledku toho se zvýšilo DPH např. u léků z 10 % na 12 % nebo u nealkoholických nápojů z 15 % na 21 %. Sazba se ale naopak snížila z 15 % na 12 % např. u základních potravin nebo kohoutkové vody. 

V rámci balíčku také vláda zavedla pro zaměstnance odvod na nemocenské pojištění ve výši 0,6 % z příjmů. Balíček zvedl odvody i živnostníkům, kterým se postupně navýší minimální vyměřovací základ pojistného na sociální zabezpečení z původních 25 % na 40 % průměrné mzdy, která začnou platit od roku 2026. Na základě balíčku se dále zvýšila daň z nemovitých věcí přibližně na 1,8násobek původní hodnoty a byl zaveden inflační koeficient pro její každoroční úpravu.

Valorizace důchodů

Výši důchodů v České republice ovlivňuje valorizace, která je ukotvena v zákoně o důchodovém pojištění. Na základě zákona se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna, přičemž jejich zvýšení se odvíjí od růstu spotřebitelských cen (tedy inflace) a růstu mezd.

Předtím než vešla v účinnost vládní důchodová reforma schválená na konci roku 2024, probíhala ještě tzv. mimořádná valorizace. K té se přistupovalo v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn při předchozí valorizaci. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se přitom navyšoval o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny.

Úpravy valorizace

Vláda během svého působení opětovně upravila pravidla pro valorizace důchodů. V lednu roku 2023 došlo opět k nárůstu indexu spotřebitelských cen, a to o více než 5 % (.pdf, str. 1). Podle zákona proto po pěti měsících, tedy v červnu, měla být navýšena procentní výměra o plný nárůst cen. Index spotřebitelských cen domácností důchodců se za období, z něhož měla červnová valorizace vycházet, konkrétně zvýšil o 11,5 % (.doc, str. 1). Podle tehdy platných pravidel se proto měl průměrný důchod celkově navýšit o 1 770 korun.

Vláda však způsob výměry důchodů změnila, a to tak, že se procentní výměra všech důchodů při mimořádné valorizaci v červnu 2023 zvýšila o 400 korun a o 2,3 %. Dohromady tak navýšení v průměru odpovídalo jen 760 korunám, což bylo o 1 010 korun méně, než jaký měl být původní nárůst. Opozice s touto změnou zákona nesouhlasila a podala k Ústavnímu soudu návrh na zrušení, který však Ústavní soud v lednu 2024 zamítl.

Zároveň vláda Poslanecké sněmovně v květnu 2023 předložila návrh novely zákona o důchodovém pojištění (.pdf), ve kterém nahradila mimořádnou valorizaci dočasným příspěvkem. Ten zohledňuje růst cen z 60 % (.pdf, str. 15 z 48). Podobně jako za starších pravidel se bude vyplácet v situacích, kdy růst cen přesáhne hranici 5 %. Důchodci ho budou dostávat jen do konce roku, než dojde k řádné valorizaci penzí. Tento návrh byl schválen, a novela tak vstoupila v účinnost 1. října 2023. 

Stejná novela upravila i výpočet pravidelné valorizace (.pdf, str. 10, 14–15 z 48), kam se od začátku roku 2024 promítá pouze třetina růstu reálných mezd, nikoliv jeho polovina (.pdf, str. 4 z 48), jako tomu bylo před přijetím novely. I nadále se ovšem započítává celá inflace.

Závěr

Vláda Petra Fialy přijala v průběhu roku 2023 tzv. konsolidační balíček, který mj. zavedl pro zaměstnance 0,6% odvod na nemocenské pojištění a odvody zvedl i podnikatelům. Kromě toho snížil počet daňových sazeb ze tří na dvě a v důsledku toho zvýšil DPH např. u léků z 10 % na 12 % nebo u nealkoholických nápojů z 15 % na 21 %, byť u základních potravin nebo kohoutkové vody DPH naopak kleslo. Konsolidační balíček také zvedl daň z příjmů právnických osob a daň z nemovitých věcí.

Vláda Petra Fialy vedle toho skutečně změnila pravidla valorizace důchodů tak, že jejich růst zpomalil, ať už omezením mimořádné valorizace, nebo snížením vlivu růstu mezd u valorizace řádné. Výrok Aleny Schillerové tak z uvedených důvodů hodnotíme jako pravdivý.