Alena Schillerová
ANO

Alena Schillerová

Předsedkyně poslaneckého klubu ANO
Pravda
Vláda v původním návrhu důchodové reformy počítala s tím, že se věk odchodu do penze bude odvíjet od naděje na dožití. Důchodový věk se sice měl zvyšovat nejvýše o dva měsíce ročně, jeho strop ale opravdu stanoven nebyl. K prosazení stropu ve výši 67 let došlo až později.

Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová mluví o původním návrhu důchodové reformy, kterou vláda na začátku letošního května předložila ve Sněmovně. Kritizuje, že Fialův kabinet nastavil postupné zvyšování věku odchodu do penze bez toho, aby stanovil konečnou hranici, na které by se posun zastavil.

Původní návrh důchodové reformy

Původní návrh vlády počítal s tím, že se důchodový věk u lidí narozených v letech 1966 až 1972 postupně navýší na 65 let a 7 měsíců (.pdf, str. 15, 283–285 z 330) a pro mladší ročníky se bude stanovovat v závislosti na naději na dožití (.pdf, str. 7, 34 z 330). V praxi se konkrétní výpočet důchodového věku měl odvíjet od posledního známého údaje o naději na dožití, kterou zveřejnil Český statistický úřad v roce, kdy pojištěnec dosáhl věku 50 let (.pdf, str. 46 z 330).

Zároveň návrh uváděl, že rozdíl v důchodovém věku mezi dvěma po sobě následujícími ročníky bude v rozmezí 0–2 měsíců (.pdf, str. 7, 46–47 z 330). To návrh nastavil pro zvyšování důchodového věku, ale i pro jeho snižování. Dle návrhu zákona by se tím mělo zajistit, aby hranice odchodu do penze nerostla ani neklesala příliš rychlým tempem. Strop důchodového věku ale v návrhu skutečně stanovený nebyl.

Úpravy reformy

Na konci srpna 2024 ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka oznámil, že se vláda chystá v návrhu reformy provést úpravy. Jurečka například uvedl, že kabinet změnu důchodového věku upraví tak, aby výkyvy mezi ročním nárůstem a poklesem důchodového věku nepřesáhly jeden měsíc.

V září se penzijní reformou zabýval Výbor pro sociální politiku, který poslancům doporučil, aby předložený návrh novely zákona přijali, ale zároveň v něm navrhl provést změny (.pdf). Jedna z úprav počítala s tím, že se důchodový věk nebude odvíjet přímo od naděje dožití, ale bude se zvyšovat vždy o jeden měsíc ročně – místo původních až dvou měsíců (.pdf, str. 1, 3). Ani tento návrh výboru ještě nezahrnoval maximální hranici, které věk odchodu do penze může dosáhnout.

Během druhého čtení bylo ve Sněmovně předloženo několik dalších pozměňovacích návrhů jak z opozičních, tak vládních řad. Skupina poslanců v čele s Jiřím Navrátilem (KDU‑ČSL) tehdy předložila návrh právě na zastropování růstu věku odchodu do důchodu (.docx). Lidé narození v roce 1989 a později by podle něj konkrétně odcházeli do penze nejpozději v 67 letech.

Zmíněný Výbor pro sociální politiku tento návrh doporučil přijmout (.pdf, str. 8; .pdf, str. 2). Sněmovna ke dni vysílání debaty o tomto návrhu ještě nerozhodla, jelikož o pozměňovacích návrzích hlasuje až ve třetím čtení. Poslanci návrh důchodové reformy schválili až 8. listopadu, a to včetně úprav, které počítají se zvyšováním důchodového věku jen o měsíc ročně a zastropováním na 67 letech.

Závěr

Poslankyně Alena Schillerová naráží na původní návrh důchodové reformy, kterou vláda představila na jaře letošního roku. V něm Fialův kabinet opravdu navázal věk odchodu do důchodu tak, že se měl zvyšovat podle naděje dožití. Zároveň nebyla stanovena maximální hranice, na které by se prodlužování zastavilo. Výrok Aleny Schillerové tak hodnotíme jako pravdivý.

Alena Schillerová

(...) šedou ekonomikou – tam máme 10 % HDP.
Události, komentáře, 30. října 2024
Ekonomika
Nepravda
Šedá ekonomika v Česku je podle dostupných studií ještě výrazně větší. Nejnižší podíl, 13,5 % HDP v roce 2022, uvádí studie publikovaná Evropským parlamentem, zatímco podle Světové banky šlo v roce 2020 dokonce o 17 % HDP.

Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová mluví o financování důchodového systému. Podle ní může stát v budoucnu získat další prostředky díky boji proti šedé ekonomice, která dle jejích slov dosahuje 10 % hrubého domácího produktu (HDP).

Šedá ekonomika

Evropská komise za šedou ekonomiku považuje ekonomické činnosti pracovníků a ekonomických subjektů, které nejsou prováděny na základě formálních ujednání. Je to tedy taková ekonomická aktivita, která není registrovaná a přiznaná k dani. Kromě práce načerno, kdy lidé nehlásí své příjmy (.pdf, str. 5) a ze svých zisků státu neodvádějí daně, se může jednat i o tzv. barter, neboli výměnný obchod, při kterém se vyměňuje jedno zboží za druhé. V šedé ekonomice se podle sociologačlena Národní ekonomické vlády Daniela Prokopa často pohybují např. zadlužení lidé.

Podle studie, kterou si nechala zpracovat společnost Visa, šedá ekonomika loni dosahovala necelých 14 % HDP České republiky a podle odhadu poprvé přesáhla hranici jednoho bilionu korun. Podle studie z roku 2022, kterou zveřejnil Evropský parlament, se šedá ekonomika v posledních několika letech pohybuje okolo 14 % HDP, přičemž v roce 2022 byla na úrovni 13,5 % HDP (.pdf, str. 14).

Světová banka ve své databázi uvádí (.xlsx), že šedá ekonomika v Česku dlouhodobě představuje přibližně 17 % HDP. Její nejnovější údaje se ale vážou pouze k roku 2020.

Závěr

Nejnovější studie od společnosti Visa a Evropského parlamentu odhadují, že šedá ekonomika v České republice dosahuje přibližně 14 % HDP. Podle Světové banky se v roce 2020 jednalo dokonce o 17 % HDP. Podle Aleny Schillerové by boj s šedou ekonomikou mohl napomoci státnímu rozpočtu, uvádí ale nepřesná čísla, a navíc podhodnocuje její velikost. Výrok Aleny Schillerové tak hodnotíme jako nepravdivý.

Alena Schillerová

(k Marianu Jurečkovi, pozn. Demagog.cz) za vaší vlády klesá porodnost.
Události, komentáře, 30. října 2024
Sociální politika
Pravda
Během Fialovy vlády podle dat ČSÚ skutečně došlo k poklesu počtu narozených dětí. V prvním roce působení Fialova kabinetu se jich narodilo cca 101 tisíc, což bylo meziročně o deset tisíc méně. Podobný pokles nastal i o rok později.

Předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO v kontextu výroku označuje vznik vládní důchodové reformy za „radikální“ a uvádí, že její součástí má být např. podpora hospodářského růstu, boj s šedou ekonomikou nebo podpora porodnosti. Právě porodnost podle ní během Fialova vládnutí klesá.

Porodnost během Fialovy vlády

Na porodnost má vliv řada faktorů (.pdf). Kromě vzdělání nebo psychologických faktorů (str. 14–15, 20–23) mezi ně patří sociální politika státu (.pdf, str. 34–35), pokles počtu žen v reprodukčním věku nebo rostoucí životní náklady, jak řekla demografka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a institutu SYRI Jiřina Kocourková. V našem odůvodnění tedy nehodnotíme, zda vývoj porodnosti ovlivnila Fialova vláda, ale pouze to, jestli k poklesu došlo.

Tehdejší prezident Miloš Zeman jmenoval vládu Petra Fialy v prosinci 2021. Porodnost sleduje Český statistický úřad (ČSÚ), z jehož dat vyplývá, že počet živě narozených dětí během prvních dvou let působení Fialova kabinetu opravdu klesá (.xlsx). Ještě v roce 2021, tedy v posledním roce předchozí vlády, se narodilo asi 112 tisíc dětí, zatímco o rok později už jen 101 tisíc. V roce 2023 se pak počet snížil na 91 tisíc.

Podle říjnového vyjádření Michaely Němečkové z oddělení demografické statistiky ČSÚ lze očekávat, že „počet narozených dětí bude letos (v roce 2024, pozn. Demagog.cz) dosud nejslabší v historii Česka“. Už v prvním pololetí se podle ní v meziročním srovnání narodilo o čtyři tisíce dětí méně.

Závěr

Podle dat ČSÚ během Fialovy vlády opravdu došlo k poklesu počtu narozených dětí. V roce 2022, tedy prvním roce jejího vládnutí, se v porovnání s předchozím rokem narodilo přibližně o deset tisíc dětí méně. Obdobný pokles nastal i o rok později. Výrok Aleny Schillerové tak hodnotíme jako pravdivý.

Alena Schillerová

Pravda
Národní rozpočtová rada ve své Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí odhaduje, že v roce 2059 bude 1,67 osob ve věku 21–64 let na jednoho občana staršího 65 let.

Místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová říká, že v současné době není nutné provádět důchodovou reformu, protože státní výdaje na důchody v Česku jsou podle ní porovnatelné s průměrem zemí OECD. Naznačuje, že na úpravy penzijního systému je tak ještě čas a dodává, že poměr pracujících lidí na starobní důchodce dosáhne nejnižší hodnoty až okolo roku 2059.

Stárnoucí populace

Poslankyně Schillerová se odkazuje na graf Národní rozpočtové rady (video, čas: 12:37) ze Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí ze září 2023 (.pdf, str. 7). Rada ovšem v letošním září vydala novou zprávu, ve které rozebírá aktuální údaje (.pdf, str. 7). Podle ní bude v roce 2059 počet osob ve věku 21 až 64 let na jednoho občana staršího 65 let činit 1,67. Nižší poměr bude dle odhadu už jen v roce 2060, kdy klesne o jednu setinu (.xlsx, list G1).

Český statistický úřad (ČSÚ) provádí obdobný výpočet indexu ekonomické závislosti. Ten ukazuje, kolik lidí v ekonomicky neaktivním věku připadá na sto osob ve věku produktivním, tedy mezi 20 až 64 lety. Na rozdíl od NRR tak počítá i s lidmi ve věku 20 let (.pdf, str. 47; .pdf, str. 7). Podle těchto dat z roku 2019 bude v roce 2050 55 osob starších 65 let na sto osob ve věku 20–64 let (.pdf, str 47–48).

Závěr

Alena Schillerová využívá data Národní rozpočtové rady. Ta opravdu predikují, že poměr lidí ve věku 21–64 let na jednu osobu starší 65 let bude klesat a v roce 2059 se dostane na 1,67. Nižší hodnota nastane už jen v roce 2060, kdy se sníží pouze o setinu. Výrok Aleny Schillerové tak hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Národní rozpočtová rada ve své Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí předpokládá, že maximální podíl HDP na starobní důchody bude Česká republika vydávat v roce 2060, a to 11,05 %.

Místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová říká, že v současné době není nutné provádět důchodovou reformu, protože státní výdaje na důchody v Česku jsou podle ní srovnatelné s průměrem zemí OECD. Dodává, že k nejvyšším výdajům dojde až zhruba v letech 2055–2058, kdy do penze odejde silná generace tzv. Husákových dětí. Uvádí, že státní výdaje budou v těchto letech činit zhruba 11,5 % hrubého domácího produktu (HDP).

Predikce NRR

Ve svém vyjádření se Alena Schillerová odvolává (video, čas 11:40) na graf ze Zprávy Národní rozpočtové rady (NRR) o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí (.pdf, str. 30). Graf znázorňuje procentuální podíl výdajů na starobní důchody na HDP.

Podle podkladových dat pro Zprávu NRR (.xlsx, list G 3.1.3) podíl výdajů na starobní důchody v roce 2024 činí 7,7 % HDP a hranici 11 % překročí v letech 2058–2061. Maximální hodnoty 11,05 % HDP dosáhne v roce 2060 především kvůli rostoucímu počtu důchodců a zvýšené výchozí úrovni starobních důchodů (.pdf, str. 29).

 Podíl výdajů na starobní důchody na HDP (v %), Zdroj: NRR (.pdf, str. 30)

Závěr

Alena Schillerová vychází z dat Národní rozpočtové rady. Podle její Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí bude Česko nejvyšší podíl HDP na starobní důchody vydávat v roce 2060, kdy dosáhne hodnoty 11,05 %. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Schillerová tak uvádí lehce odlišná čísla, zároveň ale ve výroku naznačuje, že si přesným rokem a hodnotou není jistá. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Podle odhadu Ministerstva financí dala ČR na důchody v roce 2023 asi 9 % HDP. Poslední data OECD jsou z roku 2019 a ČR je podle nich skutečně blízko průměru. Toto srovnání sice není aktuální, ale jelikož se jedná o poslední dostupná data, hodnotíme výrok jako pravdu s výhradou.

Předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová vysvětluje, proč podle ní v současnosti není potřeba provádět důchodovou reformu. Odvolává se přitom na graf Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), na kterém ilustruje, že podíl hrubého domácího produktu (HDP), které Česko vydává na důchody, je podobný jako průměr zemí OECD.

Data OECD

Přehled porovnávající důchodové systémy v jednotlivých členských státech vydává OECD každé dva roky, nejnovější zpráva je z prosince 2023. Porovnání výše výdajů na penze k HDP vychází z dat z roku 2019, kdy průměrná hodnota zemí OECD činila 7,7 % HDP, přičemž Česko na důchody dávalo 7,9 % HDP (.pdf, str. 211).

Národní rozpočtová rada (NRR) v roce 2019 publikovala studii k mezinárodnímu srovnání výše veřejných výdajů na důchodový systém, ve které okrajově zmiňuje i výzkum OECD (.pdf, str. 4). Podle NRR je porovnání výdajů na penze zkreslené, protože se jednotlivé státy liší v řadě parametrů, které jejich výši ovlivňují. Jedná se např. o demografickou strukturu obyvatelstva, (ne)zdanění penzí, náhradový poměr nebo důchodovou strukturu HDP (.pdf, str. 1).

Podíl výdajů podle Ministerstva financí

Hospodaření systému důchodového pojištění pravidelně sleduje Ministerstvo financí (MF), které uvádí, že na výdaje penzijního systému má vliv např. také růst mezd nebo demografický trend stárnutí populace. Podle dat MF v roce 2019 Česko na důchodový systém vynaložilo 8,3 % HDP, v roce 2023 šlo podle odhadu o 9,4 %.

Závěr

Podle dat Ministerstva financí dává Česko v posledních letech na důchody skutečně okolo 8–9 % HDP. Alena Schillerová má také pravdu v tom, že podle analýzy OECD je poměr českých výdajů srovnatelný s průměrem členských zemí organizace, který činí 7,7 % HDP. Data z poslední zprávy OECD jsou však z roku 2019.

Schillerová tedy procenta ve svém výroku uvádí správně, hodnoty ale pochází ze dvou různých statistik. Podíl HDP pro rok 2019 se podle dat MF a OECD liší o pár setin procenta. Data OECD navíc nejsou aktuální, ale vzhledem k tomu, že se jedná o poslední dostupná data, hodnotíme její výrok jako pravdivý s výhradou.

Pravda
Od konce roku 2021, kdy se úřadu ujala vláda Petra Fialy, opravdu klesl počet účastníků ve třetím pilíři důchodového systému přibližně o 400 tisíc. Vyplývá to z dat Asociace penzijních společností, která zveřejnila Česká televize.

DOPLNĚNÍ: Po upozornění jednoho z našich čtenářů jsme do odůvodnění doplnili zmínku o počtu účastníků třetího pilíře důchodového systému ve třetím čtvrtletí 2024. Původní hodnocení výroku jako nepravdy jsme změnili na pravdu a text aktualizovali.

Poslankyně Alena Schillerová reaguje na otázku moderátorky, jestli by byla ochotná hledat politický kompromis ohledně důchodové reformy. Odpověděla, že navrhované změny podle ní nejsou skutečnou reformou, ale pouze parametrickými úpravami. Dále řekla, že udržitelnost penzijního systému musí zajistit dodatečné finanční zdroje. V této souvislosti zmínila, že během Fialovy vlády došlo k výraznému poklesu účastníků ve třetím pilíři důchodového systému.

Třetí pilíř

Třetí pilíř důchodového systému představuje dobrovolné doplňkové penzijní spoření, které lidem umožňuje zajistit si dodatečný příjem v důchodovém věku nad rámec státního důchodu. Tento pilíř zahrnuje dva hlavní produkty, a to penzijní připojištění v transformovaných fondech a doplňkové penzijní spoření v účastnických fondech (.pdf, str. 3–5).

Transformované fondy sice stále fungují, už do nich ale nemůžou vstupovat noví zájemci. Účastnické fondy nabízí různé investiční strategie, na rozdíl od transformovaných fondů u nich však není garance, že hodnota vkladu neklesne. Oba produkty jsou podporovány státem prostřednictvím příspěvků.

Počet účastníků

Počet lidí zapojených do třetího pilíře pravidelně zveřejňuje Ministerstvo financí, nejnovější údaje ke dni vysílání námi ověřované debaty se ovšem týkají pouze roku 2021. Čísla ale publikuje také Asociace penzijních společností (APS ČR), podle které bylo ve třetím pilíři při nástupu vlády Petra Fialy na konci roku 2021 celkem 4 430 061 účastníků (.pdf, str. 1). Na základě posledních dat z druhého čtvrtletí roku 2024 tento počet poklesl na 4 122 895 (.pdf). Česká televize ke konci října uvedla, že se podle ASP ČR počet spořících snížil na 4 006 000 (video, čas 0:52). Za dobu působení Fialova kabinetu tak ubylo 414 061 účastníků třetího pilíře.

Zdroj: APS ČR

14. listopadu – tedy po odvysílání námi ověřované debaty – APS ČR publikovala nová data, která se týkají třetího čtvrtletí letošního roku (.pdf). V nich APS ČR upřesnila, že si ve třetím pilíři spořilo 4 025 352 lidí.

Závěr

Za dobu vlády Petra Fialy skutečně ubylo účastníků ve třetím pilíři důchodového systému. Podle dat Asociace penzijních společností během působení vlády klesl počet spořitelů asi o 400 tisíc. Výrok Aleny Schillerové tedy hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Alena Schillerová slova ministra vnitra Víta Rakušana cituje přesně. Rakušan se takto vyjádřil ve videu, které v březnu zveřejnil na svých sociálních sítích.

Ministr vnitra Vít Rakušan v březnu na svých sociálních sítích publikoval krátké video, ve kterém reaguje na kritiku od uživatele, který tvrdil, že kvůli novému migračnímu paktu bude muset Česko za každého nepřijatého migranta platit 270 tisíc korun.

Toto tvrzení Rakušan rozporuje a uvádí, že pokuty v paktu „nejsou. Na to máte moje slovo. Tohle v migračním paktu není. Já jsem naopak hrdej na to, co jsem pro Českou republiku dokázal vyjednat“ (video, čas 0:08). Ve videu pak dále uvádí, že „nebudeme muset na naše území přijmout ani jednoho člověka, kterého tady mít nechceme. A ještě: platit těm státům na jihu (…) nebudeme muset, protože máme na svém území 380 tisíc Ukrajinců. Takhle jednoduché to je“ (čas 0:18).

Alena Schillerová tedy ministra vnitra cituje správně, a její výrok proto hodnotíme jako pravdivý. Je vhodné uvést, že v tomto ověření jsme se zabývali pouze citací Víta Rakušana. Obsahu migračního paktu a otázce pokut jsme se více věnovali zdezde.

Pravda
Alena Schillerová správně cituje europoslance Jiřího Pospíšila, který je členem TOP 09. Ten se takto vyjádřil ke konci března v pořadu 360° na CNN Prima News.

Předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová ve svém příspěvku napsala, že zástupci současné vládní koalice včetně TOP 09 přiznali, že ministr vnitra Vít Rakušan neuváděl správné informace o novém migračním paktu. Poslankyně Schillerová Rakušana obviňuje ze zrady a tvrdí, že výroky zástupců koalice jsou „přiznáním této zrady“.

Migrační pakt byl tématem pořadu 360° na CNN Prima News 25. března 2024. Moderátor Michal Půr se zeptal, zda zástupci koalice „nevěděli, co české předsednictví dojednalo nebo na čem se podílelo“ (video, čas 35:18). Na to europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský odpověděl, že opravdu nevěděli, co řekla Rada EU, a že slyšeli pouze interpretaci Víta Rakušana (čas 35:23). Podobně zareagovala také pirátská europoslankyně Markéta Gregorová.

Když europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09) ve stejném pořadu následující den dostal stejnou otázku, uvedl: „Vít Rakušan na počátku říkal, že se podařilo vyjednat výjimku pro Českou republiku kvůli uprchlíkům z Ukrajiny. A výsledek je, že jak to interpretuji já, že o tom sice byla vedena verbální debata, ale že se tato slova pana ministra Rakušana do samotného textu nepromítla“ (video, čas 34:42).

Je vhodné uvést, že migrační pakt sice výslovně nezmiňuje Česko ani ukrajinské uprchlíky, o výjimku ale mohou žádat země pod migračním tlakem (.pdf, str. 128–132). Podle vyjádření eurokomisařky pro vnitřní záležitosti Ylvy Johansson byla tato možnost výjimky přidána speciálně pro Polsko a Českou republiku, které přijaly velký počet ukrajinských uprchlíků. Detailněji jsme se výjimce pro ČR věnovali zde.

Člen TOP 09 Jiří Pospíšil tedy opravdu řekl, že Vít Rakušan původně mluvil o vyjednané výjimce pro Českou republiku, která se však podle něj do samotného textu migračního paktu nakonec nepromítla. Z toho důvodu hodnotíme výrok Aleny Schillerové jako pravdivý.

Pravda
Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) v pořadu 360° opravdu řekl, že po konci českého předsednictví v Radě EU ohledně obsahu migračního paktu slyšel pouze interpretaci Víta Rakušana. Schillerová také správně cituje slova pirátské europoslankyně Markéty Gregorové.

Alena Schillerová tvrdí, že vláda Petra Fialy pět měsíců utajovala „zradu“ Víta Rakušana, který dle jejího názoru o obsahu migračního paktu dlouhodobě neuváděl správné informace. V kontextu výroku mluví o vystoupení europoslanců Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) a Markéty Gregorové (Piráti) v pořadu 360° z března 2024, kde podle ní „zradu“ přiznali. V našem odůvodnění neověřujeme, zdali někdo ze jmenovaných činitelů někoho zradil, ale pouze to, zdali se zástupci KDU-ČSL a Pirátů vyjádřili tak, jak uvádí Schillerová.

Vyjádření lidovců a Pirátů

Pasáž pořadu, o které se Alena Schillerová zmiňuje, započal poslanec Jaroslav Bžoch, který tvrdil, že po konci českého předsednictví v Radě EU vytkl tehdejšímu ministrovi pro evropské záležitosti Mikuláši Bekovi, že se během předsednictví „s migrací nikam nepohli“ (video, čas 34:00).

Podle Bžocha eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johansson uvedla, že se české předsednictví na dohodě o migračnímu paktu podílelo. To dle něj následně potvrdil i ministr vnitra Vít Rakušan (video, čas 34:15). Následně dodal, že mu vadí, že česká vláda zatajovala svou činnost na migračním paktu, a přiznala ji pouze poté, co to veřejně oznámila právě Johansson.

Na Bžochův komentář navázal moderátor Michal Půr, který se zeptal Tomáše Zdechovského, zda „nevěděli co české předsednictví dojednalo, nebo na čem se podílelo“ (video, čas 35:18). Zdechovský odpověděl, že opravdu nevěděli, co řekla Rada EU a slyšeli pouze interpretaci Víta Rakušana (čas 35:23).

Moderátor Půr se následně zeptal pirátské europoslankyně Markéty Gregorové na její názor na to, že Vít Rakušan řekl, že pro Česko existuje výjimka ze systému tzv. povinné solidarity, která se ovšem podle Půra v další verzi paktu už nenacházela. Gregorová na tuto poznámku zareagovala slovy „to je samozřejmě jako obří problém“ (video, čas 36:36).

Detailněji jsme se výjimce pro ČR věnovali zde. Migrační pakt sice nakonec výslovně nezmiňuje Česko ani ukrajinské uprchlíky, o výjimku ale mohou žádat země pod migračním tlakem (.pdf, str. 128–132). Jestli se daný stát v této situaci skutečně nachází, posoudí Evropská komise a Rada EU (str. 55, 130–131). Jak Evropská komise a Rada EU případnou českou žádost o výjimku posoudí, nelze s jistotou předjímat, nicméně podle vyjádření eurokomisařky pro vnitřní záležitosti Ylvy Johansson byla tato možnost výjimky přidána speciálně pro Polsko a Českou republiku, které přijaly velký počet ukrajinských uprchlíků.

Závěr

Alena Schillerová má pravdu, když tvrdí, že zástupce lidovců Tomáš Zdechovský připustil, že ohledně obsahu migračního paktu slyšel pouze interpretaci Víta Rakušana. Také přesně cituje Markétu Gregorovou, a výrok tak hodnotíme jako pravdivý.