Alena Schillerová
ANO

Alena Schillerová

Předsedkyně poslaneckého klubu ANO

ANO 2011 (ANO)

Bez tématu 53 výroků
Ekonomika 29 výroků
Sociální politika 8 výroků
Koronavirus 5 výroků
Energetika 4 výroky
Rozpočet 2021 3 výroky
Doprava 2 výroky
Evropská unie 2 výroky
Rozpočet 2022 2 výroky
Vnitrostranická politika 2 výroky
Zdravotnictví 2 výroky
Poslanecká sněmovna 1 výrok
Rozpočet 2023 1 výrok
Školství, věda, kultura 1 výrok
Pravda 64 výroků
Nepravda 10 výroků
Zavádějící 16 výroků
Neověřitelné 3 výroky
Rok 2023 9 výroků
Rok 2022 4 výroky
Rok 2021 16 výroků
Rok 2020 45 výroků
Rok 2019 19 výroků
Pouze ve výběru Demagog.cz 6 výroků

Alena Schillerová

Loni jsem strávila léto tím, že jsem objela 12 krajů.
Aktuálně.cz, 12. července 2021
Pravda
Alena Schillerová v létě 2020 navštívila Vysočinu, Královéhradecký, Zlínský, Liberecký, Středočeský, Jihočeský, Karlovarský, Jihomoravský, Moravskoslezský, Olomoucký, Ústecký a na začátku října 2020 také Pardubický kraj.

V rámci ověřování tohoto výroku jsme vycházeli zejména z bohaté sbírky příspěvků ministryně financí na sociálních sítích, především z jejího profilu na Instagramu.

Alena Schillerová v červnu 2020 navštívila Královéhradecký kraj (Náchod, Babiččino údolí). V červenci pak objela 5 krajů, konkrétně Zlínský (Velehrad), Liberecký (Kunratice u Cvikova, pražírna kávy NordbeansLiberci, Vratislavická kyselka, Jablonec nad Nisou, Pivovar Svijany, Zámek Svijany), Středočeský (Smilovice v obci Chotilsko), Jihočeský kraj (Skočice) a Kraj Vysočina (Jihlava).

V srpnu 2020 navštívila Karlovarský kraj (SPA HOTEL THERMAL), Jihomoravský kraj (Pohořelice, Brno, Hrušky, Kyjov, Valtice, Svitávka, Boskovice, Hustopeče, Břeclav, Ostrovačice) a Moravskoslezský kraj (Bohumín).

V září 2020 se Alena Schillerová podívala do Olomouckého (Prostějov, Olomouc) a Ústeckého kraje (Teplice). Pardubický kraj poté ministryně navštívila na začátku října 2020.

Alena Schillerová

Piráti, kteří chtějí polyamorii. (…) Řekl to pan poslanec Ferjenčík, že to chce uzákonit.
Aktuálně.cz, 12. července 2021
Pravda
Mikuláš Ferjenčík v minulosti uvedl, že Piráti podporují aktivity směřující k uzákonění polyamorie jako formy registrovaného partnerství. Stejnou formulaci použila také Olga Richterová a objevuje se i ve stanovisku Pirátské strany z roku 2017.

Mikuláš Ferjenčík uvedl v roce 2017 v rozhovoru pro časopis LUI, že Piráti podporují aktivity směřující k uzákonění polyamorie jako formy registrovaného partnerství. Rozhovor nicméně v současnosti již není na webových stránkách LUI dostupný a dle vyjádření Pirátské strany na Twitteru je důvodem redesign webových stránek magazínu. Článek je nyní dohledatelný pouze v internetovém archivu.

V minulosti se stejně k uzákonění polyamorie pro server NaKluky.cz vyjádřila místopředsedkyně strany Olga Richterová, která je taktéž autorkou návrhu stanoviska Pirátů k otázce rovnoprávnosti. V roce 2017 republikové předsednictvo strany odhlasovalo stanovisko, ve kterém je uvedeno: „Podporujeme i aktivity směřující k uzákonění polyamorie jako formy registrovaného partnerství.“

Koalice Pirátů a STAN se ve společném programu pro sněmovní volby 2021 o uzákonění polyamorie nezmiňuje. Piráti a Starostové se v něm pouze vyjadřují k rovnoprávným sňatkům, které by měly zajistit rovná práva pro osoby LGBT+.

Alena Schillerová

Proto jsem absolvovala téměř všechny oblastní sněmy (hnutí ANO v Jihomoravském kraji, pozn. Demagog.cz) a jsem ráda, že jsem dostala od členů ANO velmi velkou podporu.
Aktuálně.cz, 12. července 2021
Vnitrostranická politika
Neověřitelné
Ve veřejně dostupných zdrojích se nám nepodařilo dohledat informace týkající se účasti ministryně Aleny Schillerové na oblastních sněmech v Jihomoravském kraji.

V pondělí 31. května 2021 zvolil krajský sněm hnutí ANO v Jihomoravském kraji Alenu Schillerovou jako jedničku jihomoravské kandidátky do říjnových voleb do Poslanecké sněmovny. „Získala nominace ve všech místních i oblastních organizacích, shoda na obsazení prvního místa kandidátky byla jednoznačná,“ uvedl krajský předseda Lubomír Wenzl.

Z veřejně přístupných zdrojů se nám však nepodařilo zjistit, zda se ministryně Schillerová účastnila některých, nebo dokonce téměř všech sněmů oblastních organizací. Obrátili jsme se proto s dotazem na jednotlivé organizace v Jihomoravském kraji. Dosud jme však neobdrželi žádnou odpověď, a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Alena Schillerová

Rekordní investice ve výši 189 mld. Kč (v návrhu státního rozpočtu na rok 2022, pozn. Demagog.cz).
Twitter, 21. června 2021
Ekonomika
Rozpočet 2022
Zavádějící
Vláda schválila základní parametry státního rozpočtu pro rok 2022 s investicemi v hodnotě 189 mld. Kč. Nominálně se jedná o nejvyšší investice v historii. V letech 2015 i 2021 však byly investice po započítání inflace vyšší.

Ministryně Alena Schillerová ve výroku mluví o schůzi Rady hospodářské a sociální dohody ČR (tripartity), která proběhla 21. června 2021. Zde probíhá dialog mezi vládou, odbory a zaměstnavateli. V našem ověření se zaměřujeme pouze na faktickou část výroku, která se týká výše investic v návrhu státního rozpočtu na rok 2022.

7. června 2021 vláda schválila (.pdf) základní podobu státního rozpočtu pro rok 2022. Počítá se s tím, že jednotlivé parametry budou podrobněji rozpracovány v dalších fázích rozpočtového procesu. I v tiskové zprávě ministerstva financí Alena Schillerová říká, že „díky robustnosti naší ekonomiky, rostoucím daňovým příjmům a dobře mířeným evropským penězům, můžeme zároveň i nadále masivně podporovat růst hospodářství a životní úrovně v zemi. Prioritami rozpočtu jsou proto kromě úspor na provozu státu také investice v rekordní výši 189 miliard korun, růst důchodů o 758 Kč, zachování nižšího patnáctiprocentního zdanění zaměstnanců, zvýšení slevy na poplatníka o 3000 Kč, ale také navýšení počtu pedagogů o 4235, policistů o 1000 a vojáků o 550“.

Ministryně Schillerová v rámci svého tweetu zveřejnila také graf vývoje kapitálových výdajů státního rozpočtu. V něm jsou ale obsažena data pouze od roku 2015. Vzhledem k vyjádření Aleny Schillerové, že návrh státního rozpočtu počítá s „rekordními investicemi“, není tento graf úplně dostačující.

 

Zdroj: Twitter Aleny Schillerové

Zatím nejvyšších hodnot dosahují schválené kapitálové výdaje pro rok 2021 (.pdf), kdy by to podle plánu mělo být až 187,5 mld. Kč (.pdf, str. 24). Z porovnání údajů Ministerstva financí o výši kapitálových výdajů v minulosti (údaje za rok 2000 a 2001, 2002 a 2003, 2004 a 2005, 2006 a 2007, 2008 a 2009, 2010 a 2011, 2012 a 2013, 2014 a 2015, 2016 a 2017, 2018 a 2019, 20202021) vyplývá, že navržená výše kapitálových výdajů pro rok 2022 je skutečně rekordní. Údaje z let 1993–1999 se nám nepodařilo z veřejně dostupných zdrojů dohledat, ale vzhledem k celkové výši rozpočtu např. v roce 1999 (.pdf, str. 1), která byla ve srovnání s dneškem přibližně třetinová, je velmi pravděpodobné, že tehdejší kapitálové výdaje nedosahovaly dnešní výše.

Nominálně jsou tedy investice plánované na rok 2022 skutečně nejvyšší, pokud bychom ale k číslům z let minulých připočítali inflaci, situace se změní. Např. v roce 2015 byla nominální výše kapitálových investic 175,7 miliard korun. Ovšem po započítání inflace za rok 2016 (0,7 %), 2017 (2,5 %), 2018 (2,1 %), 2019 (2,8 %) a 2020 (3,2 %) odpovídá hodnota kapitálových investic za rok 2015 částce 196,4 miliard korun. Inflace za rok 2021 zatím není známá, predikce Ministerstva financí z dubna 2021 však hovoří o 2,5 %. Pokud tedy započítáme i rok 2021 s predikovanou inflací 2,5 %, je hodnota těchto investic dokonce 201,3 miliard korun, tedy o cca 12 miliard více, než jsou investice plánované na rok 2022.

Obdobně platí, že při započtení predikované inflace na tento rok jsou plánované kapitálové výdaje na rok 2022 také nižší než výdaje v roce 2021.

Celkově tedy výrok hodnotíme jako zavádějící, jelikož při započtení inflace nejsou kapitálové výdaje v návrhu státního rozpočtu na rok 2022 nejvyšší v historii. Rekordním rokem v tomto ohledu je rok 2015, přičemž i výdaje na rok 2021 jsou reálně vyšší.

Alena Schillerová

LEVNĚJŠÍ VODA pro české domácnosti. Snížili jsme proto DPH na vodné a stočné na nejnižší sazbu 10 %. Ceny vody totiž v posledních letech setrvale rostly a SNÍŽENÍ DANĚ O TŘETINU pomůže k udržení konečných cen.
Instagram, 27. dubna 2021
Ekonomika
Pravda
DPH na vodné a stočné se skutečně snížila z 15 % na nejnižší sazbu 10 %, a to již od 1. května 2020. Ceny vodného a stočného přitom setrvale rostou.

Ministryně Schillerová mluví o snížení DPH u vodného a stočného, což by podle ní mělo pomoci zvrátit trend postupného růstu cen vody. V odůvodnění se proto zaměříme na ministryní uváděnou změnu legislativy i na vývoj cen vodného a stočného v Česku.

Od 1. května 2020 došlo ke snížení daně z přidané hodnoty u celé řady zboží a služeb na 10 %, tedy nejnižší ze tří sazeb. Patří sem také vodné a stočné, které bylo původně v 15% sazbě. Návrh zákona, kterým se mění také zákon o dani z přidané hodnoty, předložilo Ministerstvo financí vedené Alenou Schillerovou v roce 2018. Poslanecká sněmovna jej i přes zamítnutí Senátem schválila v roce 2019. Pro návrh hlasovali poslanci ANO, ČSSD a KSČM.

Podle dat vědeckotechnického časopisu Vodní hospodářství dochází k růstu cen vodného a stočného v České republice setrvale. Například v roce 2019 stál jeden metr krychlový vody (1 000 litrů) průměrně 88,16 Kč, zatímco v roce 2018 85,63 Kč a v roce 2017 to bylo 84,30 Kč.

Alena Schillerová

Ten deficit 31,5 miliardy (státního rozpočtu za leden 2021, pozn. Demagog.cz).
Události, 1. února 2021
Ekonomika
Rozpočet 2021
Pravda
Ministerstvo financí ve své tiskové zprávě uvedlo, že státní rozpočet je za leden 2021 ve schodku 31,5 miliardy korun.

Ministerstvo financí (MF) ve své tiskové zprávě z 1. února 2021 uvedlo, že státní rozpočet je ve schodku 31,5 miliardy korun.

„Meziroční zhoršení salda o 23,5 mld. Kč je výsledkem pokračujícího poklesu daňových příjmů prohloubeného změnou rozpočtového určení daní ve prospěch územních rozpočtů o 2,2 mld. Kč a převodem 12 mld. Kč na financování sociálních služeb, které v loňském roce proběhlo až v únoru," uvedlo MF ČR. 

Celkové příjmy rozpočtu v lednu meziročně klesly o 4 miliardy na 120,2 miliardy korun. Celkové výdaje rozpočtu v lednu pak meziročně stouply o 19,5 miliardy na 151,6 miliardy korun.

Jde o nejvyšší lednový schodek od vzniku ČR. Loni v lednu schodek rozpočtu činil osm miliard korun.

Již v prvním měsíci nového roku je schodek státního rozpočtu na 1/10 schváleného deficitu. Schválený schodek rozpočtu na letošní rok je totiž 320 miliard korun. Nicméně schodek ještě nepočítá s dopady daňového balíčku, který mimo jiné zrušil superhrubou mzdu. Změna daní by měla podle dřívějších odhadů MF ČR snížit příjmy státního rozpočtu o 87,5 miliardy korun. Nová výše schodku s ohledem na dopady daňového balíčku by podle ministryně financí Aleny Schillerové měla být stanovena koncem února či počátkem března.

Alena Schillerová

(...) dopad jednak propadu příjmů, a ty nakonec nejsou tak velké, asi 4 miliardy, daňové zhruba 5,6.
Události, 1. února 2021
Ekonomika
Rozpočet 2021
Pravda
Podle tiskové zprávy Ministerstva financí činil v lednu 2021 celkový meziroční propad příjmů státního rozpočtu 3,2 %, což odpovídá 4 miliardám Kč. Meziroční daňový propad za měsíc leden činil 5,9 miliard.

Ministerstvo financí vydalo tiskovou zprávu, ve které píše o lednovém hospodaření státního rozpočtu. Ten podle ministerstva skončil v deficitu ve výši 31,5 miliardy a po očištění od příjmů z Evropské unie a finančních mechanismů činil výsledný deficit 32,9 miliard korun. Podle České televize se jedná o „nejvyšší lednový schodek od vzniku Česka“. Pro představu bylo saldo státního rozpočtu za minulý rok 8 miliard a bez vlivu Evropské unie a finančních mechanismů 6,8 miliard korun. 

Ministerstvo uvádí, že jsou příjmy státního rozpočtu ovlivněny restrikcemi ekonomické činnosti v důsledku stále probíhající epidemie, poklesem zaměstnanosti a mírným růstem mezd a platů. Celkové příjmy do státního rozpočtu klesly meziročně o 3,2 %, to je o 4 miliardy korun.

Inkaso daně z příjmů fyzických osob, které bylo ovlivněno výplatou kompenzačních bonusů, meziročně pokleslo o 7 %, což odpovídá jedné miliardě.  Také daně z příjmů právnických osob se meziročně propadly, a to o 400 milionů korun. Nejvyšší nominální meziroční pokles představovala daň z přidané hodnoty. Kvůli nižším daňovým sazbám na stravovací a jiné služby a restriktivním proticovidovým opatření se snížilo meziroční inkaso z DPH o 2,8 miliardy korun. Nejvyšší procentuální propad daňových příjmů pak byl zaznamenán u spotřebních daní, kde meziroční pokles činil 13,7 %, což odpovídá 1,7 miliardám korun. 

Po sečtení propadu všech daňových příjmů se dostaneme na 5,9 miliard korun.. Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože odchylka činí 0,3 miliardy, což nepřesahuje naši míru 10% tolerance u číselných údajů.

Ministerstvo financí uveřejnilo (.xlsx) lednové meziroční porovnání příjmů a výdajů (viz grafy). V lednu roku 2020 přiteklo do státní kasy 124,13 miliard a výdaje činily 132,13 miliard korun. Saldo bylo, jak už jsme psali výše, 8 miliard. V lednu letošního roku stát utratil 151,60 miliard, což převyšuje příjmy 120,15 miliard korun o 31,45 miliardy.

Zda propady příjmů v lednu 2021 „nakonec nejsou tak velké“, je poměrně subjektivní, nicméně je pravdou, že ve srovnání s lednem 2020 nejsou celkové rozdíly v rozpočtových příjmech vhledem k celkovým příjmům, zejména s ohledem na pandemii covidu-19, zásadní.

Alena Schillerová

Vládní pomoc už k dnešnímu dni dělá asi 302,1 miliardy.
Události, 1. února 2021
Koronavirus
Ekonomika
Zavádějící
Podle Ministerstva financí stát k 31. lednu 2021 poskytl v souvislosti s pandemií covidu-19 podporu ve výši 302,1 miliard korun. Ministerstvo však do této částky kromě přímé podpory započítává také úvěry komerčních subjektů, za které se částečně zaručil.

Na webových stránkách (.png) Ministerstva financí lze stáhnout dokument s názvem „Informační leták – Poskytnutá pomoc k 31. 1. 2021 v souvislosti s dopady pandemie COVID-19“. Stejnou tabulku sdílela ministryně financí Alena Schillerová na Twitteru.

Zdroj: Ministerstvo financí

Dle tabulky opravdu poskytl stát v souvislosti s pandemií covidu-19 k 31. lednu 2021 pomoc v celkové výši 302,1 miliard Kč. Celá částka ovšem nebyla vládou přímo uvolněna do ekonomiky, neboť do pomoci započítává rovněž záruční schémata v celkové výši 66,9 mld. Kč, konkrétně záruční programy COVID I-III a další. U těch se však jedná o komerční úvěry poskytnuté soukromými finančními institucemi, za které stát poskytl prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky částečnou záruku.

Stát je tedy připraven prostředky vyplatit pouze v případě, že úvěry u komerčních subjektů nebudou řádně splaceny. Bezpochyby tak na sebe bere riziko a přispívá k oživení ekonomiky, zároveň jde však o mechanismus výrazně odlišný od přímé finanční podpory. Podpořené úvěry nejsou reálnými výdaji vlády a nelze je započítávat do státem přímo poskytnuté pomoci.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť tvrzení Aleny Schillerové vyznívá tak, že se jedná o přímou finanční podporu, která již byla poskytnuta vládou v souvislosti s pandemií nemoci covid-19. Celková částka, kterou ministryně, respektive Ministerstvo financí, uvádí, nicméně zahrnuje záruční schémata, která nejsou přímými finančními prostředky uvolněnými vládou.

Alena Schillerová

(…) z toho jenom za leden ze státního rozpočtu je to nějakých 13,3 miliardy, z veřejných rozpočtů asi 17 miliard (vládní pomoc, pozn. Demagog.cz).
Události, 1. února 2021
Ekonomika
Zavádějící
Výdaje z veřejných rozpočtů činily za leden 17,1 mld. Kč, z toho šlo ze státního rozpočtu 13,3 mld. Kč. Pokud by však MF nezahrnovalo do výdajů záruky za úvěry komerčních bank, za které se stát částečně zaručil, výdaje z veřejných rozpočtů by představovaly 14,4 mld. Kč.

Výše výdajů vládní pomoci na podpůrná opatření v souvislosti s nemocí covid-19 činila (.xlsx, list Opatření COVID-19) v lednu 2021 dle Ministerstva financí 13,3 miliardy Kč ze státního rozpočtu, celkově 17,1 miliardu Kč ze všech veřejných rozpočtů.

V rámci přímých opatření představoval nejvyšší výdaj kompenzační bonus za podzimní bonusová období (1,9 miliard Kč z veřejných rozpočtů, z toho 1,3 miliardy Kč ze státního rozpočtu), zrušení daně z nabytí nemovitých věcí (1,4 miliardy Kč ze státního rozpočtu) a programy Antivirus A, A Plus i B (3,3 miliardy Kč ze státního rozpočtu).

Ve zdravotnictví a sociálních službách představovalo největší výdaj zvýšení plateb státu za státního pojištěnce (4,2 miliardy Kč ze státního rozpočtu). Naopak odklady a úpravy záloh daní představovaly nejnižší výdaje (celkem 0,7 miliard Kč z veřejných rozpočtů, z toho 0,3 miliardy Kč ze státního rozpočtu).

Ministerstvo financí do celkových výdajů na podpůrná opatření zahrnuje také výši poskytnutých či zaručených úvěrů z veřejných rozpočtů. Ty představovaly v lednu 2021 výdaj v celkové hodnotě 2,7 miliard Kč, z nichž největší část byly úvěry v rámci programu COVID III ve výši 1,6 miliard Kč. Ve skutečnosti se však jedná o komerční úvěry poskytnuté soukromými finančními institucemi, za které stát poskytl prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky částečnou záruku. Stát je tedy připraven prostředky vyplatit pouze v případě, že úvěry u komerčních subjektů nebudou řádně splaceny. Bezpochyby tak na sebe bere riziko a přispívá k oživení ekonomiky, zároveň však jde o mechanismus výrazně odlišný od přímé finanční podpory. Sčítat záruky s přímou podporou tak, jak to dělá Alena Schillerová, respektive Ministerstvo financí, je tedy zavádějící.

Bez započtení výdajů na záruční schémata by celkové výdaje z veřejných rozpočtů činily jen 14,4 miliardy Kč.

Alena Schillerová

Rozpočet na rok 2021, který dnes schválila vláda, přináší meziroční zvýšení investic o 40,2 miliardy. Rozhýbání naší ekonomiky tak pomůže historicky nejvyšší suma na investice v celkové výši 187 miliard.
Twitter, 19. října 2020
Ekonomika
Zavádějící
Vláda schválila v návrhu státního rozpočtu na rok 2021 186,9 mld. Kč určených na investice, což je o 40,2 miliardy více než v původním rozpočtu na rok 2020. Nominálně se jedná o nejvyšší investice v historii. Při započtení inflace jsou však investice v roce 2015 vyšší.

Vláda schválila (.pdf, str. 1) v pondělí 19. října 2020 návrh státního rozpočtu na rok 2021

Ministerstvo financí zveřejnilo tiskovou zprávu, v níž uvádí: „Státní rozpočet bude po započtení příjmů z EU v roce 2021 hospodařit s příjmy ve výši 1486,8 mld. Kč, výdaji ve výši 1806,8 mld. Kč, schodkem 320 mld. Kč a rekordními investicemi za 186,9 mld. Kč. (…) Kromě historicky nejvyšší alokace na investice do projektů fyzické infrastruktury a rozvoje digitalizace, zvyšuje prostředky na ohodnocení práce pedagogů, výrazně finančně posiluje zdravotnictví a nezapomíná ani na důchodce.“

Vládou schválený návrh rozpočtu na rok 2021 podpořil prezident Miloš Zeman. Sněmovna ho bude schvalovat ve finální podobě pravděpodobně nejdříve 15. prosince (.pdf, str. 4).

Návrh byl okamžitě podroben kritice ze strany Národní rozpočtové rady, která vydala jasné stanovisko, že nedoporučuje, aby schodek státního rozpočtu na rok 2021 překročil 273 miliard korun. I hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská kritizuje, že na investice je určeno jen deset procent, což považuje za nedostatečné. 

Zatímco na rok 2020 bylo na kapitálové výdaje, tedy investice, původně odsouhlaseno 146,7 miliard (.pdf, str. 24), na rok 2021 je na kapitálové výdaje vyčleněno 186,9 miliard. Tedy skutečně o 40,2 miliardy více než minulý rok. 

Zde je nutné dodat, že po příchodu koronavirové pandemie se kapitálové výdaje pro rok 2020 zvýšily na 174,4 miliard (viz graf níže), tomuto číslu odpovídají i údaje z Monitoru státní pokladny. Prozatím (k 21. říjnu 2020) jsou dostupné jen údaje za období leden až září 2020.  Tvrzení, že se jedná o meziroční zvýšení 40 mld. tak není úplně přesné, neboť pokud budeme brát v potaz rozpočet pro rok 2020 po změnách, jedná se o zvýšení jen o cca 10 miliard. Protože je ale text tweetu doplněn obrázkem, ze kterého je toto zřejmé, na naše hodnocení to nemá vliv.

Ministryně Schillerová v rámci svého tweetu zveřejnila také graf vývoje kapitálových výdajů. V něm jsou ale obsažena data pouze od roku 2015. Vzhledem k vyjádření Aleny Schillerové, že na investice směřuje „historicky nejvyšší suma“, tak nemá tento graf zcela úplnou výpovědní hodnotu.

Zdroj: Twitter Aleny Schillerové

Zatím nejvyšších hodnot dosahovaly kapitálové výdaje v roce 2015, kdy dosáhly částky 175,7 mld. Kč (.pdf, str. 8). Při porovnání údajů Ministerstva financí o výši kapitálových výdajů v minulosti (údaje za rok 2000 a 2001, 2002 a 2003, 2004 a 2005, 2006 a 2007, 2008 a 2009, 2010 a 2011, 2012 a 2013, 2014 a 2015, 2016 a 2017, 2018 a 2019, 2020) je zřejmé, že navržená výše kapitálových výdajů pro rok 2021 je skutečně rekordní. Údaje z let 1993-1999 se nám nepodařilo z veřejně dostupných zdrojů dohledat, avšak vzhledem k celkové výši rozpočtu např. v roce 1999 (.pdf, str. 1), která byla ve srovnání s dneškem třetinová, je velmi pravděpodobné, že tehdejší kapitálové výdaje nedosahovaly dnešní výše.

Nominálně jsou tedy letošní investice skutečně nejvyšší, pokud bychom ale k číslům z let minulých připočítali inflaci, situace se změní. Např. v roce 2015 byla nominální výše kapitálových investic 175,7 miliard korun. Po započítání inflace za rok 2016 (0,7 %), 2017 (2,5 %), 2018 (2,1 %) a 2019 (2,8 %) odpovídá hodnota kapitálových investic za rok 2015 dokonce 190,3 miliardám korun. Inflace za rok 2020 zatím není známá, predikce Ministerstva financí však hovoří o 3,2 %. Protože je ale současná situace výjimečná, může se reálná hodnota inflace od té predikované značně lišit. Pokud započítáme i na rok 2020 predikovanou 3,2% inflaci, je hodnota těchto investic dokonce 196,4 miliard, tedy o cca 10 miliard více, než jsou investice plánované na rok 2021.

Celkově tak výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť započteme-li inflaci, neobsahuje návrh státního rozpočtu na rok 2021 nejvyšší kapitálové výdaje v historii. Rekordním rokem v tomto ohledu je rok 2015.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů