Alena Schillerová

Komise pro spravedlivé důchody vznikla v lednu 2019. Vytvořena byla s cílem zajistit udržitelný důchodový systém, který by zaručoval „důstojné a spravedlivé důchody“. Její složení představila tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) v tiskové zprávě 30. ledna 2019 (.pdf), v níž mj. stálo, že komise bude sdružovat zástupce „všech parlamentních politických stran, sociálních partnerů, akademické veřejnosti a dalších relevantních zájmových skupin a proseniorských organizací“ (.pdf, str. 1).

Alena Schillerová, která v té době zastávala funkci ministryně financí, mezi členy komise uvedena nebyla. Ministerstvo financí skutečně zastupovala jen Marie Bílková (.pdf, str. 3), která se na prvním zasedání komise v únoru 2019 stala její místopředsedkyní. Dodejme, že náměstkyní na Ministerstvu financí byla Marie Bílková od července 2020, v předcházejících pěti letech na resortu působila jako ředitelka odboru Rozpočtová politika společensky významných odvětví.

Zda Alena Schillerová žádala, aby měl resort financí v Komisi pro spravedlivé důchody větší zastoupení, nebo zda své místo např. odmítla ve prospěch Marie Bílkové, nelze ve veřejných zdrojích dohledat. Na závěr ale shrňme, že už první tisková zpráva (.pdf) Ministerstva práce a sociálních věcí o složení komise skutečně uváděla, že resort financí bude mít v tomto orgánu jen jednoho svého zástupce, a to Marii Bílkovou. Alena Schillerová tak v komisi působit neměla. Z těchto důvodů proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Doplňme, že činnost důchodové komise, jejíž poslední zasedání proběhlo v listopadu 2020, Alena Schillerová opakovaně kritizovala (video, čas 3:57).

Alena Schillerová reaguje na otázku, proč předchozí vláda Andreje Babiše, ve které působila jako ministryně financí, nesplnila svůj slib, že předloží důchodovou reformu (.pdf, str. 1–⁠2). Jako důvod uvádí, že změny, které navrhla Komise pro spravedlivé důchody (KSD), nebyly realizovatelné, a svým vyjádřením pak dává najevo, že Komise ani nespolupracovala přímo s vládou jako celkem, ale pouze s tehdejší ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou (ČSSD). Dodejme, že druhým důvodem pro nerealizování důchodové reformy byla podle Schillerové pandemie covidu‑19.

Komise pro spravedlivé důchody vznikla během Babišovy vlády v lednu 2019 pod záštitou Ministerstva práce a sociálních věcí. Jejími členy (.pdf, str. 2–⁠3) byli zástupci odborné veřejnosti i zástupci všech tehdejších poslaneckých a senátorských klubů. Hlavními tématy (.pdf, str. 1) komise tehdy mělo být především „narovnání nižších důchodů žen, vdovských a vdoveckých důchodů a dřívější odchod do penze u tzv. fyzicky náročných profesí,“ přičemž cílem pak bylo zajistit udržitelný důchodový systém.

KSD v době, kdy fungovala, nebyla uvedena v seznamu poradních a pracovních orgánů vlády, které si vláda zřizuje k podpoře své činnosti. To, že Komise zahájila svou činnost „jako poradní orgán ministryně práce a sociálních věcí“ naopak stojí (.pdf, str. 17) ve Východiscích Národního plánu obnovy z října 2020 a stejně je označena (.pdf, str. 10) i v Národním programu reforem ČR 2021.

Dodejme, že poslední zasedání (.pdf) komise proběhlo na konci listopadu 2020. V prosinci daného roku pak Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo návrh důchodové reformy  (.pptx), který měl vycházet z principů schválených Komisí. Návrh vyvolal množství kritiky ze strany opozice i vládního hnutí ANO, a soubor opatření tak nebyl projednán ani v rámci tehdejší vládní koalice.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že Komise pro spravedlivé důchody byla poradním orgánem ministryně Jany Maláčové coby šéfky resortu práce a sociálních věcí. Poradním orgánem vlády KSD skutečně nebyla. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Alena Schillerová reagovala (video, čas 29:31) na dotaz ohledně úpravy valorizace důchodů. Tento pojem značí princip, s jehož pomocí stát kompenzuje negativní dopad inflace na důchody a sociální dávky. K mimořádné valorizaci důchodů se dle zákona přistupuje v případě, že růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem či domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 %. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se pak navyšuje o tolik procent, o kolik vzrostly ceny. Doplňme, že penze se při pravidelném termínu zvyšují vždy od 1. ledna.

Bývalá ministryně financí Schillerová v debatě kritizovala plán Fialovy vlády, podle kterého by měly penze od příštího roku růst o třetinu pomaleji než v současné době, a porovnávala ho s kroky Nečasova kabinetu, ve kterém byl ministrem financí Miroslav Kalousek (TOP 09).

Valorizace Nečasovy vlády

K dočasnému snížení valorizace důchodů se Nečasova vláda (2010–⁠2013) uchýlila v roce 2012 kvůli úsporám ve výdajích státního rozpočtu. Původně se mluvilo o několika návrzích, jak penzijní výdaje omezit. Jedním z nich bylo např. i kompletní zmrazení valorizace důchodů, které navrhoval tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek (video, čas 16:43). To však ekonomičtí ministři následně odmítli. S návrhem nesouhlasil např. předseda vlády Nečas nebo i ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09).

Na variantě (.pdf, str. 1, 3), že se důchody budou zvyšovat pouze o 1/3 růstu spotřebitelských cen a 1/3 růstu reálné mzdy, se ekonomičtí ministři, včetně Miroslava Kalouska, shodli na konci března 2012. Upřesněme, že podle do té doby platného mechanismu, se penze navyšovaly o celou výši růstu cen a 1/3 růstu reálných mezd (.pdf, str. 16).

Zmíněné snížení valorizace nakonec Nečasova vláda schválila na svém jednání v dubnu 2012 (.pdf), poté ho ve Sněmovně předložilo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Výsledná novela, podle níž se zpomalení mělo týkat valorizací od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2015, vstoupila v platnost v září 2012.

Vláda Bohuslava Sobotky však už ve svém programovém prohlášení z února 2014 slibovala, že „ukončí platnost pravidla snížené valorizace důchodů a zajistí, že důchody budou od ledna 2015 opět zvyšovány o 100 % nárůstu spotřebitelských cen.“ Návrh novely, díky které ke změně došlo (.pdf, str. 1) pak Sobotkův kabinet předložil Poslanecké sněmovně na jaře 2014. Od 1. ledna 2015 se tedy důchody znovu valorizovaly o 100 % nárůstu spotřebitelských cen.

Závěr

V době, kdy byl Petr Nečas premiérem a Miroslav Kalousek ministrem financí, tedy došlo k dočasné změně způsobu valorizace důchodů, která trvala od 1. ledna 2013 do 1. ledna 2015. Důchody v této době nerostly o 100 % inflace, ale pouze o jednu třetinu, jak správně uvádí Alena Schillerová. Její výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Nynější sazby daně z hazardních her

Úvodem je třeba představit podobu daně z hazardu v České republice. Zdanění hazardních her upravuje zákon o dani z hazardních her, který nabyl účinnosti společně se zákonem o hazardních hrách v roce 2017. Nahradil tak starší zákon o loteriích a jiných podobných hrách a reagoval tak např. na rozvoj hazardních her na internetu (.pdf, str. 11). Nově také začal pracovat přímo s pojmem „daň“ z hazardních her místo dosavadního „odvodu“ (.pdf, str. 11).

Dle zákona o dani z hazardních her je poplatníkem daně z hazardních her držitel základního povolení či také ten, kdo provozuje hazardní hru, ke které je takovéto povolení potřeba. Zdanění tak mělo nově cílit i na nelegální provozování hazardu (.pdf, str. 11).

Základem daně je podle zákona součet dílčích základů daně, které tvoří částka, o niž celkové přijaté vklady převyšují sumu vyplacených výher a vrácených vkladů. Každý jednotlivý dílčí základ daně se poté zaokrouhluje na stokoruny nahoru a násobí se sazbou dle daného druhu hazardní hry. 

Příprava nové sazby daně z hazardních her

V říjnu roku 2022 poslanec za ODS Marek Benda předložil ve Sněmovně návrh na snížení sazby daně z hazardu, konkrétně u loterií z 35 % na 23 % (.docx, str. 1). Sazba by se tak vrátila na hodnotu, která platila před rokem 2020. To by výrazně pomohlo zejména společnosti Sazka, největší loterijní společnosti v České republice. V listopadu ovšem Benda návrh opět stáhl, jelikož o něm ve vládní koalici nepanovala shoda. Proti bylo hnutí STAN a Piráti, návrh nicméně podpořil například ministr financí Zbyňek Stanjura. Dle tehdejších slov Marka Bendy by se úvahy o změně sazby daní u hazardu měly projednávat později, v roce 2023.

O změnách, které vláda chystá v roce 2023, na konci ledna informovaly Hospodářské noviny. Návrh prozatím není veřejně dostupný v elektronické knihovně Úřadu vlády, mluvčí Ministerstva financí Tomáš Weiss nicméně v lednu pro HN řekl: „Můžeme potvrdit, že ministerstvo financí připravuje novelu zákona o hazardních hrách a stejně tak jsme připravili materiál k úpravám zákona o dani z hazardních her. Tento materiál již v minulém týdnu poprvé diskutovala vládní pracovní skupina pro oblast daní v rámci projednávání návrhů NERV na snížení strukturálního deficitu a debaty o něm budou na koaliční úrovni pokračovat.“ 

Podle Hospodářských novin daný materiál plánuje významné změny v danění hazardních her, které by nově měly být rozděleny do 22 kategorií, namísto dnešních 8. Nově by se také rozlišovalo zdanění na internetu a mimo něj. Ministerstvo také dle zjištění HN plánuje snížení daně u loterií mimo internet (kamenné pobočky) z 35 % na 25 %. U loterií na internetu by sazby měly být 30 % a u tzv. rychlých loterií 35 %.

Ztráty příjmů způsobené snížením daní u loterií chce naopak ministerstvo kompenzovat zvýšením daní u jiných typů hazardních her, u online předzápasových kurzových sázek z 23 % na 30 % a u live sázek z 23 % na 35 %. Změna daňových sazeb by celkově státnímu rozpočtu měla přinést několik desítek milionů korun a podle Ministerstva financí by tak neměla představovat ztrátu příjmů. Je však nutné říci, že sami zástupci ministerstva upozorňují, že výše zmíněné změny jsou pouze pracovním návrhem „k interní diskusi“. To znamená, že výsledný návrh zdanění hazardních her může mít jiné parametry.

Závěr

Závěrem tedy je, že pracovní návrh Ministerstva financí počítá se snížením daní u loterií mimo internet i u loterií na internetu, u rychlých loterií by měla sazba zůstat stejná. Ministerstvo chce ovšem daně z některých hazardních her také zvyšovat, konkrétně např. u kurzových sázek, a diskutovaný návrh by podle resortu financí naopak měl do státního rozpočtu přinést více finančních prostředků. Výrok Aleny Schillerové z těchto důvodů hodnotíme jako zavádějící.

Alena Schillerová (ANO 2011) mluvila o České republice jako o zemi s největším nárůstem vládního dluhu v roce 2022 v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) v rámci Evropské unie. Výrokem reagovala na tvrzení Miloše Vystrčila, který zmiňoval, že v roce 2021 mělo Česko ze zemí EU největší nárůst dluhu v poměru k HDP.

Souhrnné údaje o vývoji zadlužení států Evropské unie pravidelně zveřejňuje statistický úřad Evropské unie Eurostat. Podle jeho dat se v případě roku 2021 Česko skutečně umístilo na první příčce v tempu zadlužování a vládní dluh v poměru k HDP tehdy meziročně narostl o 4,2 p. b. (.pdf, str. 2, 4).

Pokud jde o aktuálnější data, poslední zprávu (.pdf) o vývoji zadlužení Eurostat publikoval 23. ledna 2023. Zpráva však pracuje pouze s daty do 3. čtvrtletí roku 2022. V meziročním srovnání ve 3. kvartálu vládní dluh Česka v poměru k HDP rostl nejrychleji ze zemí EU (.pdf, str.  3, 5), zadlužení se přitom konkrétně zvýšilo o 4,7 p. b. ze 40,4 % na 45,2 % HDP. Data za celý rok nicméně ještě zveřejněna nebyla a celkové pořadí jednotlivých států za rok 2022 tak ještě není k dispozici. 

Pro úplnost doplňme, že pořadí jednotlivých zemí v žebříčku rychlosti zadlužování se v průběhu roku může měnit. V prvním čtvrtletí 2022 byla Česká republika např. na čtvrtém místě (.pdf, str.  3). Proměnlivé pořadí i rychlost růstu dluhu byly i v průběhu roku 2021 (.pdf; .pdf; .pdf, vše str. 2). Pouze na základě dat ze 3. čtvrtletí 2022 tak nelze s jistotou říci, že Česká republika zůstala na první, nejhorší příčce i na konci roku 2022.

Na závěr shrňme, že přestože v minulosti rostl dluh České republiky nejrychleji ze všech členských států EU, ke dni námi ověřované debaty nejsou dostupná aktuální data, která by poskytovala náhled na zadluženost zemí EU za celý rok 2022. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný. 

Z výroku, který je úryvkem tweetu Aleny Schillerové, není jasné, kdo přesně se podle ní stavěl proti zákazu aut se spalovacími motory. Jelikož zbytek výroku pojednává o stranách TOP 09, Piráti a STAN, v odůvodnění ověříme, zda se takto vyjadřovaly právě tyto strany. Zároveň se zaměříme na to, jak členové zmiňovaných stran hlasovali v Evropském parlamentu.

Předvolební postoje

Názory na to, zda podpořit návrh Evropské komise, aby byl v EU od roku 2035 zakázán prodej nových aut s klasickým spalovacím motorem, se před říjnovými sněmovními volbami lišily i v rámci jednotlivých politických subjektů.

V září 2021 v rozhovoru pro Echo24.cz poslankyně Olga Richterová – v té době ještě jako místopředsedkyně Pirátů – prezentovala přístup své strany k tomuto tématu jako středový. Návrhy, které směrují k uhlíkové neutralitě, označila Richterová za příležitost, zároveň nicméně uznala i jejich potenciální sociální dopady. O postoji Pirátské strany uvedla: „My jsme pro soutěž inovací, takže nejsme pro zákaz aut se spalovacím motorem.“ Podobně se v červenci 2021 vyjadřoval předseda Pirátů Ivan Bartoš, který uvedl, že Pirátská strana chce lidi spíš pozitivně motivovat než je k něčemu nutit zákazy: „Například u automobilů rozhodně nejsme pro zákaz spalovacích motorů, Češi musí mít nadále možnost volby.“ 

Zároveň však doplňme, že ve stejné době o zákazu prodeje aut se spalovacími motory mluvil např. pirátský europoslanec Mikuláš Peksa jako o příležitosti investovat do dalšího rozvoje. „Takže já bych to určitě nezatracoval. Myslím si, že je to opravdu příležitost, ale skutečně pro ty, kteří dokážou myslet dopředu a ne pro ty zpátečnické,“ uvedl (video, 13:26) tehdy. Podobně jako Mikuláš Peksa se o zákazu spíše pozitivně vyjadřovala například tehdejší pirátská poslankyně Dana Balcarová, která zmiňovala, že „čím dřív se změnami začneme, tím líp.“

Co se týče hnutí Starostů a nezávislých, před volbami se proti návrhu Evropské komise postavil místopředseda hnutí STAN Jan Farský. V rozhovoru pro e15.cz v září 2021 zmínil, že „není možné jít formou restrikcí a zákazů. Čeští občané mají mít možnost volby, zda si chtějí pořídit elektromobil či vůz na spalovací pohon.“

Nedohledali jsme nicméně žádné předvolební zmínky ze strany TOP 09 o tom, že by se její zástupci k této otázce přímo vyjadřovali. Ve facebookovém příspěvku z května 2019 strana TOP 09 například jen obecně zmiňovala, že „škodlivé emise, které produkují spalovací motory, musíme postupně omezit na minimum. Přechod na elektromobily by navíc výrazně pomohl českým firmám.“ Návrh na zákaz prodeje nových aut se spalovacím motorem nicméně Evropská komise představila až v červenci 2021. Uveďme také, že koalice SPOLU, jíž je TOP 09 součástí, se k zákazu před volbami stavěla negativně.

Europoslanci a jejich hlasování

V lednu 2022 se k zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory od roku 2035 ve svém článku kladně vyjádřil europoslanec za TOP 09 a STAN Luděk Niedermayer. Při hlasování v Europarlamentu, které proběhlo 8. června, následně hlasoval pro návrh (.pdf, str. 656). Jiří Pospíšil, který v Evropském parlamentu také reprezentuje TOP 09 a STAN, se tehdy hlasování neúčastnil (viz tabulka níže). Stanislav Polčák ze STANu se poté hlasování zdržel.

Co se týče europoslanců za Pirátskou stranu, k návrhu se na konci roku 2021 vyjádřila (video, 19:37) také Markéta Gregorová. V debatě pro CNN Prima News připustila, že „je nutné být ambiciózní“ a počítat s tím, že situace, kdy dieselové motory budou zakázány, nastane. V Evropském parlamentu hlasovala pro zákaz, stejně jako Marcel Kolaja.

Další z pirátských europoslanců, Mikuláš Peksa, který se k zákazu před volbami vyjadřoval spíše kladně, v roce 2022 na svém webu uváděl, že jsou Piráti „dost proti plošným zákazům“, a proto s regulací omezení prodeje aut na spalovací pohon Piráti nejsou „v pohodě“. Při hlasování v Europarlamentu nicméně hlasoval pro návrh.

Na závěr tedy shrňme, že ačkoliv se někteří členové Pirátské strany k zákazu prodeje aut se spalovacími motory v předvolebním období stavěli spíše kladně, čelní představitelé Pirátské strany uváděli, že tento zákaz nepodporují. O návrhu Evropské komise se negativně vyjadřoval i místopředseda hnutí STAN Jan Farský. TOP 09 se poté k návrhu nevyjadřovala přímo, koalice SPOLU, do níž patří, se však k zákazu také stavěla kriticky. Při hlasování v Europarlamentu pak Piráti skutečně hlasovali pro návrh na zákaz od roku 2035. To samé lze říci i o zástupcích TOP 09 (kteří se hlasování zúčastnili). Stanislav Polčák, který je v Europarlamentu samostatným zástupcem hnutí STAN, se hlasování skutečně zdržel, jak uvádí Alena Schillerová. Její tvrzení z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivé.

Na pohonné hmoty se vztahuje daň z přidané hodnoty, která momentálně činí 21 %. Vedle DPH ovšem pohonné hmoty podléhají také spotřební dani. Spotřební daň z (bezolovnatého) benzínu je podle zákona 12 840 Kč/1000 litrů, z nafty 9 950 Kč/1000 litrů a z LPG 3 933 Kč/t.

Ke dni 13. března 2022 průměrná cena za litr benzínu v ČR byla 46,82 Kč a za litr nafty 49,90 Kč. Pokud tedy sečteme DPH a spotřební daň za litr benzínu, dostaneme 20,97 Kč, což odpovídá 44,8 % celkové ceny. V případě nafty se pak jedná o 37,3 %. U LPG je to při ceně 19,60 Kč za litr zhruba 30 %.

Doplňme, že ještě v průběhu března podíl daní na ceně pohonných hmot dosahoval i více než 50 %. To je dáno tím, že ceny paliv byly dříve nižší, ale zároveň byla výše spotřební daně stejná jako nyní, při vyšších cenách, protože je určena zákonem. V případě benzínu tak např. zdanění přesahovalo 50 % celkové ceny 4. března, kdy průměrná cena za litr benzínu činila 39,04 Kč.

Nejprve uveďme výrok do kontextu debaty. Poslankyně Schillerová hovořila o odpuštění DPH na pohonné hmoty a zastropování jejich cen. V naší analýze se podíváme na veškeré země, které předsedkyně klubu ANO vyjmenovala, abychom zjistili, zda tamní vlády snížily daň z benzínu a nafty, případně zastropovaly jejich ceny, které po ruské invazi na Ukrajinu Evropě významně vzrostly.

Nejprve se zaměřme na státy, kde skutečně došlo ke státním zásahům do cen pohonných hmot. Již na konci roku 2021 zastropovaly jejich ceny Chorvatsko a Maďarsko, v únoru tohoto roku Polsko snížilo DPH na pohonné hmoty. Důsledkem toho se polské čerpací stanice staly atraktivní i pro české řidiče. Po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu snížily daňové zatížení benzínu a nafty také Irsko, Portugalsko, Kypr a Nizozemsko.

S jistou formou podpory občanům přišla i Francie. Den před výrokem Aleny Schillerové oznámil premiér Castex, že stát přispěje občanům 15 centy na každý litr paliva. V Belgii dlouhodobě razí politiku zafixovaných cen pohonných hmot, jejichž maximální výše se určuje každý pracovní den. Kořeny tohoto opatření sahají až do roku 1974 a jsou reakcí na první světový ropný šok, ke kterému došlo o rok dříve. V důsledku této politiky si nedávno čerpací stanice dokonce stěžovaly, že musí prodávat paliva pod cenou, a tudíž se ztrátou.

Španělsko 10. března oznámilo, že pokud se Evropská unie nedohodne na snížení cen energií, kam spadá i ropa, přijme země vlastní opatření. O 3 dny později, tedy v den, kdy Alena Schillerová pronesla námi ověřovaný výrok, oznámil španělský premiér balíček daňových úlev na zmírnění dopadů války na Ukrajině. Nedodal však, čeho přesně by se mělo daňové zvýhodnění týkat.

Německý ministr financí Christian Lindner odmítá snížení daňové zátěže na pohonné hmoty, jak navrhuje opozice. V neděli 13. března, tedy v den debaty, které se účastnila i Alena Schillerová, přišel deník Bild s informací, že ministr Lindner plánuje představit určitá opatření na levnější palivo pro řidiče. Návrh ministra financí se však ještě musí probrat s vládními koaličními partnery.

Bývalá ministryně financí Schillerová zmiňovala i další země, které ale v souvislosti s nedávným růstem cen benzínu a nafty žádná opatření nepřijaly. Podle zprávy bulharské národní zpravodajské agentury (BTA), která vyšla 8. března, nechystá tamní politická reprezentace opatření proti zvyšování cen pohonných hmot. V žádných bulharských médiích jsme nenašli, že by se od té doby na tomto postoji něco měnilo. Pro kontext však dodejme, že Bulharsko mělo již před současným růstem cen jedno z nejnižších zdanění pohonných hmot v celé Evropské unii.

Ani italská vláda zatím nepředstavila plán, ve kterém by chtěla ovlivnit ceny benzínu a nafty. 

Litevská předsedkyně vlády minulý týden odmítla snížení spotřební daně na pohonné hmoty. Své stanovisko zdůvodnila tím, že cena paliva v Litvě je složena především z ceny samotné ropy, která minulý týden stále stoupala.

V Rumunsku tamní vláda plánovala snížit spotřební daň na pohonné hmoty, ovšem od tohoto návrhu nakonec ustoupila. Pro zajímavost dodejme, že v Rumunsku minulý týden došlo v otázce pohonných hmot k vyhrocené situaci, kterou způsobily spekulace na sociálních sítích. Tyto spekulace předpovídaly, že brzy v Rumunsku dojde ke skokovému nárůstu cen paliv. Situaci museli uklidnit představitelé vlády, kteří obyvatele ujistili o dostatečných rumunských zásobách paliv. Zároveň oznámili, že rumunská vláda nebude tolerovat žádné snahy o spekulaci s pohonnými hmotami.

Estonská vláda o snížení spotřební daně z pohonných hmot diskutovala v pondělí 14. března, dosud ale k žádnému závěru nedošla a ceny nijak neupravila. Ceny benzínu a nafty nicméně v Estonsku tento týden již poklesly, v souvislosti s klesající cenou ropy.

Z výše uvedených informací k jednotlivým státům vyplývá, že zdaleka ne všechny jmenované přistoupily na určitou formu umělého snížení cen. Na snížení cen nepřistoupilo Estonsko, Rumunsko, Litva, Itálie, Bulharsko a zatím ani Německo. Alena Schillerová tedy do výčtu patnácti států zařadila šest, které k žádným opatřením nepřistoupily. Z důvodu této vysoké nepřesnosti výrok hodnotíme jako nepravdivý. 

Alena Schillerová společně s dalšími třemi poslanci z hnutí ANO skutečně podala poslanecký návrh na osvobození pohonných hmot od DPH. Konkrétně se jedná o sněmovní tisk 184 ze dne 10. března 2022 (.pdf). V ten samý den také zasedala (video, čas 0:23) stínová vláda hnutí ANO.

Poslanci nutnost změny zákona o dani z přidané hodnoty (.pdf, str. 5) odůvodňují dynamickým nárůstem cen pohonných hmot, který v důsledku znamená „zdražování spotřebitelských cen pohonných hmot“. Proto členové hnutí ANO navrhli úpravu, podle které by se měla daň z přidané hodnoty uvalená na pohonné hmoty (motorová nafta, benzín) změnit tak, že namísto základní sazby daně bude „uplatněno osvobození od daně s nárokem na odpočet daně“. Toto osvobození od DPH je pak někdy nazýváno právě jako „nulové DPH“.

Doplňme, že podle návrhu touto změnou dojde ke zmírnění (.pdf, str. 5) nastalé situace, která „nejvíce dopadá na nízkopříjmové domácnosti, malé a střední podnikatele a snižuje mobilitu obyvatelstva. Zvyšování prodejních cen pohonných hmot zároveň může vést k nárůstu inflace v důsledku dynamického růstu cen logistických služeb“.

Nutno podotknout, že „zastropování“ cen pohonných hmot a snížení DPH jsou dvě rozdílné věci. Vzhledem k předloženému sněmovnímu tisku nicméně hodnotíme výrok jako pravdivý. 

Zástupce hnutí ANO stojí v čele Ministerstva financí od roku 2014, a na výši důchodů tak toto hnutí může mít vliv od roku 2015. V našem odůvodnění se proto podíváme na vývoj průměrného starobního důchodu od roku 2015. Dodejme, že Alena Schillerová vede Ministerstvo financí od konce roku 2017.

V roce 2015 byla průměrná výše starobního důchodu 11 363 Kč. V prvním čtvrtletí roku 2021 průměrný důchod dosahoval podle České správy sociální zabezpečení (ČSSZ) 15 351 Kč. Za celou dobu, co hnutí ANO vede resort financí, vzrostl tedy průměrný starobní důchod v České republice o 3 988 Kč.

Pro úplnost dodejme, že na konci roku 2020 schválila vláda důchodcům navíc jednorázový příspěvek 5 000 Kč, tzv. „rouškovné“.